Ukradený polibek

Autor: Adamsith

Padmé seděla, kousala si nehty a přemýšlela o Jedi. Rytíři Jedi by neměli krást, ale ten floutek jí dneska „ukradl“ polibek. Byla naštvaná. Politické vzdělání ji navyklo být ve všech dialozích dominantní, což , jak se jí zatím jevilo, je s mladým Skywalker absolutně nemožné. Průbojný jako neřízená střela. Nic nepromýšlel a myslel si o sobě bohové ví co.
Puberťák, pomyslela si… jenže svalnatý puberťák … a třeba, až bude trochu starší, i chytrý puberťák. Tedy nic pro ni. Bude se to muset rázně ukončit. Když Padmé hrabala v šuplíčku pro panenky (Anakin pořád nešel), našla mnoho pokladů. Vzpomínala na svoje mladá léta, která si nikdy přímo nevychutnala jako její kamarádky. Ukradli jí dětství! (načež Padmé ukápla malá slza)
Nejednou se tam objevil Skywalker, což senátorku dosti překvapilo.
„To mi jen tak vejdeš do pokoje?“
„Padmé,“ řekl zasněně Anakin a usmál se: „Snad jsem nenačapal senátorku při něčem ilegálním.“
„Nech toho,“ mluvila Padmé snažící se nenápadně schovat poklady.
„Jééé … holčičí dopisy!“
Padmé trochu zrudla a nevěděla co říci.
„Si počtu,“ pronesl Skywalker a začal se v nich bez dovolení hrabat, přičemž schválně všechno komentoval. Zvláště se pobavil u fotky hezkého svalovce, který byl pouze v šortkách, focený někde na Alderaanu.
„Kdo to je?“
„Ale jeden zpěvák… kdysi jsem ho hodně poslouchala.“
Anakin se začal chichotat.
„Ty jsi vážně ještě malý kluk, co?“
„Ale senátorko, přece -“
„Máš pravdu, zavedeme vykání.“
„Cože? Padmé!“
„Uvědomte si Anakine, že jste ochránce a ne… to je jedno, prostě vykáme.“
„Jak chcete, senátorko.“ Odsekl Anakin a poslední slovo řekl dostatečně výsměšně, aby měla Padmé jistotu, co si o tom všem mladý Skywalker myslí.
„A na to, co se stalo tam na balkónu – na to zapomeňte.“
„Ale, ale? Tam jste vypadala trochu více spokojená.“
„To je drzost.“
„Možná, ale nakonec… dyť to nebylo tak špatné.“
„Záhadné je, Anakine, že až do poslední chvíle jsem vás nechtěla políbit.“
Anakin znejistěl a protáhl si prsty až křuply, načež Padmé pochopila.
„Mentální trik rytířů Jedi! Použil jsi mentální trik rytířů Jedi!“
Anakin se nezmohl na nic jiného, než na: „Zapomněla jste mi vykat.“
„K sakru, co si o sobě myslíš? Že můžeš… to je moc. Okamžitě kontaktuji radu.“
Anakin se rozhořel vztekem a chytil meč. Uvědomil si ale zavčas co dělá a mávl rukou: „Zapomeň na to.“
„Padmé chvíli přemýšlela a pak ucedila: „Víte, nejste asi takový talent, jak se říká – už jsem se naučila bránit.“
Anakin si vzpomněl, že na lidi prožívající silné emoce se trik dělá špatně. Padmé měla silnou mysl, ale tehdy ji natolik překvapil, že její mentální obrana nereagovala. Padmé vstala, věci nechala tak jak jsou a šla směrem do haly. Dobře si uvědomovala, že dělat ciráty se strážemi a vyhrožovat labilnímu Jedimu by nebylo rozumné a vedlo by spíše než k vyřešení problému k několika mrtvým. Mladý Skywalker si odkašlal a smutně se díval, pak si sednul na postel. Asi by se měl nějak omluvit a snažit se to rychle vyžehlit, napadlo ho. Začal se hrabat v dopisech, až našel jeden obzvláště dobrý –

Milá Intergalaktická dívko,

Nečtu tě moc dlouho a tudíž se omlouvám za to, že budu asi dosti smělá, ale co se dá dělat. Víš, vždycky jsem byla strašně skeptická k vašemu časopisu. Jenže léta plynou a já už taky nejsem žádné děvče. Rostu a stejně jako kámošky už mám leccos za sebou.
Dlouho jsem váhala, jestli mám do vaší nové rubriky „Trapasy, záhady a kluci - se vším poradíme“ napsat - víš, mám přísné rodiče a oni mi toho zas tak moc nedovolí. Jenže moje kámošky a já jsme dosti tvrdý rebelky, takže občas pěkně rodičům „ulítnu.“
Sorry za ty výlevy, ale já vážně musím trochu do hloubky - mamča mně nechtěla dávat kapesný a tak já šla na politickou střední, že jako vydělám něco a budu třeba sekretářka, nebo tak. Jenže se to zvrtlo a já, byť se nerada vytahuji - kluci to nemají rádi, jsem vcelku chytrá, víš, takže jsem tu školu udělal dosti rychle a dělám v politice. Nemohu teda říct kde, to je jasný, ale i tak.
Tam je to ale hrozný, to si ani nedovedeš představit - furt musím mluvit formálně a tak dále. No škrobený jako hrom. Ani nemohu chodit s kámoškama pařit. Oni vždycky jedou pařit v pátek a jsou tam až do neděle, balí chlapy a já musím někde sedět a kecat o něčem. No takže žádní kluci a mě to ani ňák nebralo, ale teďka jsem potkala takový klučinu – fakt hezoun a i chytrý… no a víš… mě je 14 a mu 10. Co s tím? Navíc jsem o něm už měsíce neslyšela. Dal mi i takový dřevěný náhrdelník – sice to vypadá, jak kdyby nikdy nedržel nůž v ruce, ale mě se líbí.

Tvoje věrná čtenářka

Intergalaktická dívka radí:

Víš, život není pohádka, děvče. Například na Naboo je válka a kluci tam možná půjdou bojovat. Ale tohle ti doma říkají taky, takže poradíme něco jiného. Musíš si více věřit. Stojí za to ten kluk vůbec? Jestli jo, tak vyčkej a on se ukáže sám. Hlavně nepropadej nějaké depce.
A neboj se – rodiče na tom byli úplně stejně ve tvém věku. Je jasný, že je to občas pěkný opruz, ale až vyrosteš bude všechno jinak. Doporučujeme ti kupovat další čísla Intergalaktické dívky, poněvadž v následujících měsících bude pravidelný seriál, který se zrovna tvojí problematiky bude úzce týkat.

Anakin se usmál a byl pevně rozhodnutý.
Padmé přišla do pokoje ve formální róbě a zavelela: „Pane Skywalkere, za chvilku bude večeře. Pak kontaktuji za přítomnosti ochranky radu, už jsem mistra Windu uvědomila o tom, že s ním chci mluvit. Vyřeší se to hned.
Anakin znejistěl a řekl: „Promiňte... moc se omlouvám. Já… byl jsem asi moc ukvapený. Jsem jen chlapec z pouště, tam jsou trochu jiné zvyky.“
„To ale nemaže vinu. Řeknu však mistrovi Windu, ať není příliš radikální při výběru trestu. Pojďme na večeři.“
„Rozumím.“
Anakin šel po schodech dolů a opakoval si Obi-Wanovi poučky o tom, že Jedi musí pracovat elegantně. Večeře probíhala jednoduše. Trochu nerfa a nějaká ovocná příloha. Jako moučník dostali další ovoce.
Služebná nesla Padmé jemný alkoholický nápoj, který byl zamčený v baru. Bar zůstal odemčený. Anakin jen nenápadně pod stolem mávnul rukou. Služebná za rohem upadla a křikla. Padmé okamžitě vyběhla za ní, aby ji pomohla.
Anakin neváhal a přitáhnul si láhev bezbarvého, obzvláště silného alkoholu, který postrádal skoro jakoukoliv chuť – používal se většinou na flambování. Vypil něco ze sklenice Padmé a nalil tam alkohol. Láhev rychle vrátil.
„Anakine,“ ozvala se Padmé: „Pojďte sem – potřebuje pomoc.“
Anakin služebnou se zlomenou nohou stabilizoval pomocí Síly a vyčkali příchodu lékařských droidů. Pak se vrátili ke stolu. Padmé byla zachmuřená.
„Chuděrka, kvůli mně. Neměla jsem ji posílat pro ten nápoj.“
„Bude v pořádku, Padmé. Jen se napijme na její zdraví.“
Anakin pozvedl nápoj (jiný, Jedi by neměl pít alkohol) a napil se. Senátorka, která byla ze zranění příliš překvapená, ani nehleděla na obsah sklenice. Doma by ji těžko někdo otrávil. A tak mechanicky vypila, nyní o něco světlejší, kapalinu.
Anakin se připravil na užití Síly.
Naboo je krásná planeta. A to i na prahu ohromné války. Anakin a Padmé se dívali, nyní krátce po svatbě, na veliké jezero. Padmé tiše řekla: „Připadá mi to příliš hezké.“
„Musíme se radovat z maličkostí a držet vše v tajnosti,“ zafilozofoval škrobeně Anakin.
„Mám na mysli něco jiného – připadá mi občas, že mi někdo něco ukradl, ale nevím co.“
Anakin se usmál a řekl: „Nehleď na svoje pocity, to mi Obi-Wan často říká. I kdyby ti něco někdy někdo ukradl – nemůže to být tak důležité, aby to nějak zvrátilo chod galaxie.“
Padmé se jen usmála nad absurditou svojí představy.