Kapitola 3.

Už dlouho přemýšlel, jestli rozpoznal rozsah úkolu, který vzal na svá bedra. Nicméně akademie na Yavinu IV se úspěšně rozvíjela a jím vycvičení Jediové pomalu obnovovali mír a pořádek v Nové republice. Stejně tak ovšem i Temní Jediové, které nedokázal udržet na světlé straně síly. Dokáže dobro, které vytvářejí noví Jedi vykoupit zlo a utrpení, které způsobili rovněž noví Temní Jedi? Někdy o tom pochyboval, přesto pokračoval. Strach a obavy nesmí ovládat srdce Jedi, neboť to je cesta k Temné straně. Jedi, navíc Mistr, musí své obavy překonat.
Posadil se a uvolnil se. Rozhodl se zas jednou nahlédnout do budoucnosti. Jakmile dosáhl klidu a míru ve své duši, otevřela se mu budoucnost. Velmi temná budoucnost.
Opět byl na Coruscantu. S Hanem, Leiou a Bel Iblisem pozorovali taktický displej. Dvacet imperiálních hvězdných destruktorů bombardovalo obranné platformy na oběžné dráze Coruscantu. O kus dál byla obrovská flotila přibližně padesáti dalších destruktorů a dvanácti interdikčních křižníků. Vytvářely past, do které zachytávaly čím dál víc novorepublikových lodí. Ty se doslova rozpadávaly pod ohromnou palbou, aniž by se vzmohly na sebemenší odpor. Z hyperprostoru vyskočila další skupina destruktorů. Pak se displej zakmital a znovu se objevil. Obranné stanice, které bránili Coruscant z oběžné dráhy byly pryč. Uslyšel křik, podíval se…
…a pak si uvědomil, že to není křik z jeho vize. Byl to docela reálný výkřik nesoucí se temnými chodbami maassijského chrámu. Vyskočil a běžel za jeho původem.

„Ale no tak, Karrde.“ Mazzic se posadil a rukou pokynul svému hostu: „Neříkej mi, žes mě hledal přes půlku galaxie jen kvůli tomu, abychom si sedli a zavzpomínali na staré časy.“ Karrde se pohodlně usadil. „A proč ne? Už dlouho jsem si nepopovídal s kolegou z branže. Je toho spousta, co mi uniká. Například,“ podíval se na Mazzica. „ obchod s hvězdnými destruktory.“
Mazzic tam chvíli jen tak seděl a pak se usmál: „No jo, ty jsi mluvil s Boosterem, viď? Ten taky neumí udržet jazyk za zuby.“
„Myslel si, že jsem další kupec a tak mi rovnou dal najevo, že jeho loď není na prodej.“
„Jo, to chápu. Ale měl jsi ho vidět, když jsem před něj vysázel milion kreditů v hotovosti. Docela dlouho přemýšlel, než to odmítnul.“ Mazzic si poposedl. „Každopádně, teď už je to jedno. Tu loď jsem sehnal a trhnu na ní dvacet procent. Docela slušný, ne?“
Karrde hvízdnul: „Chceš říct, že ti někdo nabídl milion dvě stě tisíc za hvězdný destruktor? Kdo je takový blázen, aby investoval do něčeho takového?“
„No, neměl bych to vědět,“ Mazzic se zašklebil: „ale moji lidi sledovali prostředníka, jelikož mě to taky zajímalo. Dostali se až na místo, kde viselo půl tuctu hvězdných destruktorů a nějaké další lodě.“
Karrde přikývl. „Takže Impérium.“
„Kdepak.“ Mazzic si poposedl. „Ty destruktory tam jen tak nehybně trčely. Až moc pohyblivý byl moncalamarijský křižník a dvě fregaty, který to tam hlídaly. Spolu s perutí X-wingů.“
„Tak Nová republika vykupuje hvězdné destruktory,“ řekl Karrde zamyšleně. „Proč asi?“
„Hele Karrde, to já nevím. Dle mého názoru chce mít ty věci pod kontrolou. Zeptej se svých přátel.“
Karrde se podíval na Mazzica. „A víš co? Možná to i udělám.“

* * *

Stíhačka TIE proletěla kolem okna z průhledné oceli a pokračovala dál kolem obvodového pláště stanice. Pellaeon seděl v luxusní kajutě pro významné hosty a přemýšlel. Měl o čem.
Za posledních čtyřiadvacet hodin se galaxie, o které si myslel, že ji dokonale zná, naprosto změnila stejně jako jistoty, o kterých si Pellaeon myslel, že jistotami jsou.
Je to zvláštní ironie, pomyslel si.Vždy, kdy už se všem zdá, že je Impérium na kolenou, objeví se někdo nebo něco a naprosto změní celou situaci. Thrawn sjednotil rozdělené frakce Impéria a málem dobyl zpět celou galaxii. Byl poražen a ta porážka srazila Impérium níž, než předtím. Pak se vrátil znovuzrozený Císař, několikrát, rovněž byl poražen a pro Impérium to znamenalo katastrofální porážku a ztrátu drtivé většiny flotily. Jenomže se objevila Daala, znovu sjednotila Impérium a mobilizovala velkou údernou sílu. A byla poražena. Z této porážky se již Impérium nevzpamatovalo. Paradoxně jej však více sjednotila, neboť jednotlivé frakce byly tak slabé, že bez vzájemné spolupráce nemohla přežít ani jedna. A to byl hlavní význam Bastionu.
A teď, když už se zdá, že bude klid se objeví tenhle admirál. Opět má plán, jak zničit povstalce, opět má ten plán více jak dobré vyhlídky na úspěch. A opět nejspíš selže. Impérium bude zastaveno Jedii, nebo pašeráky nebo kýmkoliv a Impérium bude zase poraženo. Tentokrát by to ale neskončilo pouhým zastavením útoku. Nová republika by se nespokojila s pouhou porážkou svých nepřátel a už by nechtěla riskovat další existenci Impéria. Zlikvidovala by jednu základnu za druhou a Impérium by už navždy nebylo nic víc než epizodou v historii galaxie. A Nové republice by patřila budoucnost.
Ozvalo se zapípání. Pellaeon zmáčkl tlačítko interkomu. „Ano?“
„Kapitán Zolram, pane,“ ozval se mladý hlas. „Admirál Targen by byl potěšen, kdybyste přijal jeho pozvání na návštěvu hlavního města Horusu, pane.“
„Musí to být?“ Pellaeon neměl zrovna náladu na exkurze.
„Lid Horusu by rád přivítal Nejvyššího představitele Galaktického Impéria. Chtěli by vám vzdát poctu, pane.“
„No tak dobrá.“ Pellaeon jen doufal, že mu poctu nebude chtít vzdát taky nějaký odstřelovač. „Ke kterému hangáru mám přijít?“
„Před vaší kajutou čeká důstojník, který vám bude po dobu vaší návštěvy plně k dispozici.“
Pellaeon vypnul interkom a šel ke dveřím kajuty. Upravil si uniformu, jak se na důstojníka Impéria sluší a otevřel dveře do předpokoje. Byl zvědavý, koho mu poslali. Nejspíš další mladý důstojník, vedle kterého si Pellaeon jen více uvědomí svůj věk. Otevřel dveře a zůstal stát.
Důstojník, který čekal před kajutou, nebyl vůbec mladý. Naopak, mohlo mu být tak kolem šedesáti, i když Pellaeon věděl, že je mu daleko víc. Stál před ním ostřílený velitel a veterán mnoha bitev. Kapitán Brandei, velitel elitního imperiálního hvězdného destruktoru Judicator a starý spolubojovník z dob Thrawnovy kampaně, v níž sehrál velikou roli.
Tohle bude velmi příjemný let.

* * *

Musel uznat, že pocta předčila jeho očekávání. Pellaeon, Targen a Brandei seděli ve čtyřmístném otevřeném vznášedlu, chráněném samozřejmě štítem. Vznášedlo bylo součástí slavnostního konvoje, pomalu se sunoucímu koridorem stormtrooperů, jedinou obranou před nadšenými davy. Jeli po hlavní třídě desetimilionové metropole směrem k obrovskému vládnímu paláci.
Pellaeonovi to připadalo jako sen. Místní obyvatelstvo vítalo Nejvyššího velitele jako hrdinu. Něco podobného Pellaeon ještě nezažil. Podíval se na admirála, sedícího vedle něj. „Jak se vám toto vše povedlo?“
Targen se usmál. „ Bylo to jednoduché. Nízké daně, ekonomická svoboda a radikální snížení zločinnosti. Před námi tady byla zkorumpovaná vláda. Provedl jsem na místní poměry poněkud radikální krok, nechal palác přepadnout speciální jednotkou a vládní činitele uvrhnout do vězení. Přívrženci původní vlády byli rychle odstraněni. Přitom jsem nechal nenásilně odzbrojit místní armádu, její vojáci dostali nabídku vstupu do imperiální armády nebo civilní život. Byl byste překvapen, ale nakonec jsme je získali všechny. Profesionálové se vždy hodí. Místní podniky dostaly armádní zakázky a nezaměstnaní možnost uživit se při stavbě základen a zařízení. Nezaměstnanost tady radikálně poklesla. Je to poměrně jednoduchý recept, ale hlavně mi hrál do ruky fakt, že místní obyvatelstvo nikdy nezažilo nadvládu Impéria a aplikování Tarkinovi politiky strachu v praxi. Za celou tu dobu jsme tu neměli jedinou popravu. Pak se nedivte, že jsme do čtyř let měli absolutně loajální obyvatelstvo.“
„Zajímavé,“ Pellaeon si to skutečně myslel. „Myslíte, že by se vám podařilo aplikovat tuto metodu i na planetách nově objevených v Neznámých regionech?“
„V tom nebude problém,“ řekl Targen a vzhlédl, když vznášedlo zastavilo. „Jsme tady. Je na čase se poklonit Císaři.“
Pellaeon překvapeně zamrkal. „Komu?“
Brandei se potutelně usmál. „Uvidíte sám, admirále.“

* * *

Přítomnost členů rudé gardy Pellaeonovi způsobil mírné mrazení. Gardisté stáli nehnutě u každého sloupu v rozlehlém sále uprostřed něhož bylo prosklené lože. V něm ležel kdysi nejmocnější muž galaxie.
Nebo spíše jeho mrtvé tělo. Pellaeonovi rychle došlo, že se muselo jednat o jeden z klonů z dob Císařova znovuzrození. Otočil se k Targenovi. „Jak jste ho získali?“
Targen pokynul někam za Pellaeona. „Zeptejte se jeho.“
Pellaeon se znovu otočil do míst, kde podle něho nikdo neměl být a okamžitě poznal černočervenou postavu, která tam stála.
Poslední císařský gardista Kir Kanos se mírně uklonil. Pellaeonovi bylo jasné, jaké opovržení k němu tento muž cítil. Neboť Pellaeon pro něj byl zejména symbolem podepsání kapitulace.
„Vás bych tady nečekal,“ řekl mu. „Myslel jsem, že jste zpřetrhal svoje kontakty s Impériem, jakmile jste pomstil smrt Císaře smrtí Jaxe.“
„Skutečnou smrt Císaře nezavinil pouze Jax, admirále. Mohou za ní i povstalci a také za ní brzy zaplatí. Má pomsta bude naplněna, jakmile nebude v galaxii jediná povstalecká planeta.“
Pellaeona při těch slovech zamrazilo. O Kanosovi již hodně slyšel a věděl, že tento fanatik mění svá slova v činy. A to s pozoruhodnou dovedností.
„Admirál Targen mi dovolil vybudovat na Horusu důkaz naší věrnosti Císaři. A dovolil mi vybudovat i školu pro výcvik Císařových gardistů.“ Kanos hrdě přelétl pohledem stráže v síni. „Vše, co jsem se kdy naučil, jsem předal svým žákům. Až Impérium zahájí útok,“ v jeho očích se objevil krátký zlověstný záblesk: „ my zajistíme, že ho Jediové nepřekazí.“