Kapitola 1.

Obraz před průzorem se zavlnil a imperiální hvězdný destruktor Chimaera se vynořil z hyperprostoru.
„Admirále?“,kapitán Ardiff pohlédl na svého velitele: „Soustava Horus nás zdraví a posílají uvítací výbor.“
Nejvyšší velitel imperiálních sil,admirál Pellaeon se zahleděl k průzoru.Od bitevní stanice Golan II, která kroužila nad hlavní planetou sektoru Horus, se blížila v ukázkové formaci letka stíhaček TIE. Symbol zašlé slávy Galaktického Impéria byl paradoxně málokdy k vidění. Jelikož Impériu zůstala pouze jedna loděnice a skoro žádná pořádná továrna na tyto hbité stíhačky, byla Imperiální flotila nucena svůj nedostatek stíhaček stále více nahrazovat sice skvělými, ale přesto o řád horšími stíhačkami SoroSuub Preybird, získávaných navíc z pochybného zdroje. Toto a nejen toto, přivedlo Pellaeona i do sektoru Horus.
Pellaeon už dlouho zamýšlel podívat se sem. Tato imperiální soustava se k Impériu připojila teprve nedávno. Navzdory kritické ekonomické situaci Impéria,tento sektor vzkvétal. Jeho odvody daní byly na tradičně dobré úrovni, politická situace byla také dobrá, neboť nebyly hlášeny žádné půtky, natož pokusy o povstání. Pellaeona, který chtěl reformovat imperiální správu, velmi zajímalo, jak toho místní velitel dosáhl. A proč se rozhodl připojit k Bastionu. Nebylo vhodnějšího okamžiku než využít své okružní cesty po Impériu.
Než se Pellaeon přesunul do hangáru, Chimaera a její čestný doprovod dosáhl orbitu. Pellaeon se pohodlně usadil vedle pilota a raketoplán třídy Lambda se odlepil od lesklého povrchu. Pomalu,majestátně, jak se na raketoplán nejvyššího velitele sluší, vyplul z Chimaery pod její trup, kde se k němu elegantně připojily v dokonalé formaci dvě stíhačky TIE z čestné letky a společně zamířily směrem k bitevní stanici. Toto představení Pellaeona proti jeho vůli vtáhlo do sentimentální nálady. Vzpomínky na to, co bylo a co už nikdy nebude, bolely i po těch letech stále s neutuchající silou. Galaktické Impérium, říše takových rozměrů a takové síly, že převyšovala cokoli, co kdy vzniklo v minulosti a co kdy vznikne v budoucnosti. Miliardy světů, jejichž existence závisela na rozhodnutí jednoho muže. Muže, jenž tuto říši založil a jenž také přivodil její pád. A to dokonce dvakrát. Nebo i třikrát či čtyřikrát, nikdo vlastně neví, kolik těch zatracených klonů bylo. Každopádně, po smrti Císaře v bitvě na Endoru zavládl v Impériu chaos, který jej málem zničil. Když už si Pellaeon myslel, že je konec, objevil se muž, který na chvíli vrátil Impériu jeho lesk a slávu, vdechl mu nový život a naději, jež zhasla v bitvě u Bilbingri. Klonovaný Císař pak už jen dovršil zkázu. Shromáždil sice obrovskou sílu, ale jeho tažení mělo spíše nádech slepé pomsty než regulérního vojenského aktu. A když byl poražen, vzal s sebou většinu své flotily.Admirál Daala, která se znenadání objevila a přes všechny překážky dokázala Impérium vrátit iniciativu, byla nakonec rovněž poražena. To Impérium stálo poslední síly a znamenalo definitivní přechod do defenzívy. A nakonec jej přinutila i k aktu, který byl ještě před pěti lety nemyslitelný. Ke smlouvě o příměří mezi Impériem a Novou republikou, které bylo za dramatických okolností podepsáno před několika měsíci.
Ne, není čas na hořkost ani na sentimentalitu, zahnal Pellaeon své pochmurné myšlenky. Jiná možnost nebyla a on to v hloubi duše věděl. A doufal, že to ví i jeho dnešní hostitel.
Raketoplán vplul do doku bitevní stanice a stíhačky se stejně elegantně jako předtím odpoutaly a připojily ke svým kolegům. Je dobré vědět, že si i jednotky z nejvzdálenější državy Impéria udržují tradičně vysokou kvalitu výcviku, Pellaeon jen doufal, že to platí i pro bojový výcvik a ne jen pro uvítací defilé.
Když raketoplán měkce dosedl na přistávací plochu hangáru, Pellaeon už čekal u hlavní výstupní plošiny. Plošina se pomalu spustila a Pellaeon, následován dvěma vojáky flotily v černém, vyšel z lodi…
…a v úžasu zůstal stát. Čekal uvítací výbor a přehlídku, ale nečekal její velikost. Všude, kam jeho zrak dohlédl, se leskla bílá zbroj stormtrooperů. Byly jich tisíce. Stáli v ukázkovém pozoru, uspořádaní ve čtvercích po sto mužích a i těch čtverců tam bylo několik desítek na každé straně. Pocta, kdysi hodná snad jen Císaře. Anebo nejvyššího velitele flotily. Pellaeon přemohl svoji strnulost a přenesl svůj pohled na postavu v zelené uniformě, která se k němu pomalu blížila. Byl to vysoký, asi třicetiletý muž, krátce zastřižené hnědé vlasy, hnědé oči, rovné držení těla. Pellaeon se podivil. Místní vládce mu uspořádá takové představení své moci a pak mu pošle pouze svého zástupce. Podíval se na jeho hodnost. Lesklo se tam pět červených čtverečků a stejný počet modrých. Admirál a takhle mladý? napadlo Pellaeona. Že by nějaký samozvanec?
Admirál se mírně uklonil, „Pane, jsem admirál Hanz Targen, správce Horuského sektoru a velitel horuské sektorové flotily, k vašim službám.“
„Děkuji,admirále Targene, vážím si vaší pohostinnosti.“ Pellaeon znovu přelétl zrakem armádu stormtrooperů. „Úctyhodná podívaná. Vaše flotila je také tak zajímavá?“
Admirál Targen rovněž pohlédl na svoji armádu. „Horuská sektorová flotila má pouze tři imperiální hvězdné destruktory a nějaké menší lodě, pane.“
Pellaeon se zamračil. Jenom tři hvězdné destruktory? Podle zpráv má Horuský sektor kromě své hlavní planety asi deset dalších více či méně obyvatelných planet, které se pomalu zalidňují. Se třemi hvězdnými destruktory, i když se jedná o ISD III, se tento sektor ubránit nedá. Popravdě, Pellaeon doufal, že bude Horusu nějaký destruktor přebývat a že by jej tak mohl získat do nově budované záložní flotily. „Jaké jsou ty další lodě, admirále?“
Admirál Targen očividně vystihl změnu Pellaeonovy nálady. „Máme dvanáct destruktorů třídy Victory, dvacet lehkých křižníků třídy Carrack, asi šest corellianských korvet a asi stovku menších lodí. Nepočítám-li zásobovací lodě, těžební, transportní a další, které ale používáme pro náš průmysl.“
To už bylo lepší. „A jak jste na tom s pozemními silami?“
„U každé obyvatelné planety máme letecké základny a asi peruť stíhaček. Planeta Blis slouží jako výcviková, cvičí se na ní bojový personál všeho druhu, i když v současnosti hlavně pro dva nové destruktory…“
„Jaké dva nové destruktory?“ Pellaeon si uvědomil, že tu větu skoro vykřikl.
Admirál na něj zkoumavě pohlédl. „Uzavřeli jsme dohodu a koupili je od dvou planet, které je vlastnily v dost ubohém stavu a neměly na jejich opravu. Mysleli si, že je prodávají Nové republice,“ admirál se neubránil úsměvu: „Každopádně za ně dostali dobře zaplaceno a přehlídka dvou letek X-wingů startujících z jedné naší“rebelské“korvety, je očividně uspokojila. Vím, že to nebyl moc čestný způsob, ale měl jste vidět, jak ty lodě vypadaly. Rok trvalo, než jsme vše opravili a dali do původního stavu. Jenom doplnit potřebné vybavení potrvá ještě dva měsíce.“ Targen přestal, když si uvědomil, že Pellaeon evidentně utrpěl mírný šok. „Admirále, je vám něco?“ řekl tiše.
Pellaeon nebyl schopen slova. Vše, co mu tenhle admirál právě řekl, vedlo neomylně k jednomu zjištění. „Vy máte loděnici,“ vydechl Pellaeon. To nebyla otázka, to bylo konstatování.
„Ovšemže máme. Jak jinak bychom...“ Targenovi zřejmě došlo, proč se Pellaeon ptá. „Myslím, admirále, že bychom se měli přesunout na pohodlnější místo, kde se dá posadit a kde je klid.“
Pellaeon bezmyšlenkovitě přikývl a následoval Targena k turbovýtahům, zatímco se mu hlavou honily velmi, velmi smíšené pocity o jednom jeho nedávném rozhodnutí.

Luke to celé viděl jakoby zprostředkovaně. Deset obrovských lodí známého tvaru se vynořilo z hyperprostoru a přidalo se k dvaceti dalším, které bombardovaly Coruscant. Luke se viděl stát vedle svého X-wingu pozoruje Leiu, děti a Noghrie, jak běží k Millennium Falcon a doslova z posledních sil vpadnou do lodi. Viděl Hana, jak startuje, v obličeji se mu zračí napětí. Napětí i něco nového. Něco, co u něj ještě nikdy neviděl. Byl to strach ze smrti.
Millennium Falcon se zvedl z plošiny a zamířil na orbit, stejně jako stovky jiných soukromých lodí. O kus dál se z hyperprostoru předčasně vynořovaly další a další novorepublikové křižníky, když padly do pasti imperiálních interdikčních křižníků a zhruba padesátičlenné flotily imperiálních hvězdných destruktorů. Stíhačky TIE napadaly evakuační lodě a bez milosti je likvidovaly. Millennium Falcon se snažil proletět, pronásledován celou letkou imperiálních stíhaček. Když už se zdálo, že se mu to podaří, zasáhla jeho přetížené štíty těžká palba z nejbližšího hvězdného destruktoru. Luke viděl umírat své nejbližší v obrovském ohnivém pekle. Chtělo se mu křičet, ale nemohl. Viděl sebe, jak se ovládán svým vztekem a nenávistí vrhnul přímo mezi stíhačky TIE. Naprosto se poddal svému vzteku a likvidoval jednu stíhačku po druhé. Uviděl postavu Císaře, na jehož tváři byl výraz zadostiučinění. Poslední, co Luke zahlédl, byla stíhačka TIE, všemi zbraněmi pálícími přímo na jeho loď...

...a pak se probudil. Tak se to vrátilo, pomyslel si. Stejně jako před několika měsíci i teď měl vizi něčeho strašného, co se přihodí nejen jeho blízkým, ale postihne i celou galaxii.

* * *

Han se převrátil, zavrtěl s sebou a pak se probudil. Uvědomil si, že jeho žena s ním v posteli není. Našel ji v ložnici u dětí.
„Copak je, lásko?“ zašeptal potichu. „Proč nejsi v posteli?“
Leia se k němu obrátila. „Měla jsem divný pocit, Hane. Luka něco trápí. Přiletí sem.“
„No, tak jen doufám, že to nebude další klonovaný velkoadmirál,“ zkusil zažertovat, ale moc se mu to nepovedlo. Zmínka o geniálním vojevůdci, který před deseti lety málem vymazal Novou republiku z mapy galaxie a nebýt Luka a Mary, mohl si to po deseti letech klidně zopakovat, nebyla právě moc uklidňující.
„To nebylo moc vtipné,“ řekla mu Leila mrazivě.
„Ne, to ne,“ Han se podíval na děti a pak znovu na Leiu. „No tak, klid, Leio, nebude to nic, co bychom nevyřešili. Porazili jsme celé Impérium, dorazit to, co z něho zbylo, už nebude takový problém, pokud si začnou. A já myslím, že admirál Pellaeon a generál Bel Iblis to nenechají dojít tak daleko.“
Leia se na něj podívala. „Myslíš? A co lidé, jako byl ten Disra? Vyděsili celou galaxii a málem nás rozeštvali. A to měli méně lodí, než má k dispozici celý Coruscant.“
„Jo,“ poznamenal Han, „jenomže nikdo takový už není, lásko, tak si s tím nedělej hlavu a pojď spát. Zítra nám Luke řekne, co mu dělá starosti.“