Mistr Síly
Autor: Imperator
Kapitola 7.
„Admirále, hyperprostor opustíme za dvanáct celých osm,“ oznámil kapitán Freisich a vrátil se zpět na své místo. Admirál Deur nereagoval. Stál na můstku hvězdného destruktoru Sky Conqueror a centrálním průzorem se díval vpřed. Jednou rukou si podpíral bradu a sledoval oblohu hyperprostoru, který se již brzy změní v normální prostor s planetárním systémem a imperiální flotilou. Přemýšlel o okolnostech, které vedly k tak náhlému útoku. Bylo velice neobvyklé, když se průzkumná loď vrátila s informací o poloze nepřátelské flotily. Taková neopatrnost se Impériu nepodobá. Chtěl snad Anund, aby se té informace Republika chytila a zavedla své lodě do pasti? Musel by přece předpokládat, že by rada tak ukvapený útok neschválila. Ale ono se to stalo. A flotila již míří přímo k nepříteli. Počítal snad Anund s tímhle? I kdyby ano, tak přeci musí vědět, že na takový útok Republika uvolní dostatečný počet lodí, než aby byla lehce poražena. Tomu admirál Deur nevěřil. Byl si téměř jistý, že má Anund nějaké eso v rukávu. Ale jaké? Mohl by tak snad zajistit Impériu vítězství? To nikdo neví. Alespoň ne nikdo z Republiky. Ale Admirál bude jistě první, kdo se to dozví. A obával se, že až se to stane, bude již příliš pozdě…
* * *
Můstek Tool of Vengeance se nacházel ve stavu žlutého poplachu. Flotila očekávala nepřítele a všechny lodě byly plně připraveny k boji. Velitel flotily, admirál Riddle, seděl ve velitelském křesle a před ním bylo holografické zobrazení bojiště, stejné jako v bitvě u Russitu. Tentokrát však ukazovalo oběžnou dráhu Ildiru 3. Admirál si pročítal zprávy od důstojníků a velitelů ostatních lodí. Občas přejel pohledem můstek, nebo Anunda, stojícího vepředu před centrálním průzorem. Osobně mu bylo divné, že Anund udělal něco prospěšného pro Impérium. Přestože nebylo zcela jasné, jak Republika zareaguje na objevení Riddlovy flotily, rozkázal Anund vyslání několika signálů, aby Republika získala informace o poloze flotily. Pokud nepřítel skutečně přiletí, a Anund tomu silně věřil, malé překvapení, které je pro ně nachystáno sníží počet republikových lodí natolik, že vše co budou mít vrhnou do vrcholícího boje s Pellaeonem a Riddlova frakce tak bude mít volnou cestu. Marcus se otočil zrovna ve chvíli, když se za ním admirál chystal jít.
„Je vše připraveno?“ zeptal se přes celý můstek.
„Přeprogramování a nalodění droidů proběhlo ve spěchu, předběžné zprávy však naznačují, že vše bylo úspěšně provedeno,“ odpověděl admirál. Nevěděl, proč se ho Anund ptal takovým způsobem, aby jejich konverzaci slyšela celá posádka můstku. Snad chtěl, aby všichni opět viděli Anundovu nadřazenost. Ale imperiální důstojníci v takovém jednání vidí spíše pýchu, která je v boji nežádoucí. Admirál se chystal ještě něco říct, v tom ho ale přerušil kapitán Lopak, sedící vedle.
„Admirále, skenery zachytily flotilu vyskakující z hyperprostoru ve čtverci 4168!“ řekl kapitán vysokým hlasem. Na holografické mapě se rozsvítil daný čtverec, ve kterém se začaly objevovat červené tečky značící nepřátelská plavidla. Ale dost pozorování bojiště na projektoru. Admirál zvedl hlavu a podíval se kupředu. Jako první se objevil hvězdný destruktor třídy Imperial II. Stejná loď jako Tool of Vengeance. Následovaly ho tři další lodě téže konstrukce a několik těžkých křižníků. Anund se opět pomalu otočil k admirálovi a mírně se pousmál.
„Ukažte mi, jak vede imperiální admirál bitvu,“ pobídl ho. A rozhodně nemusel dvakrát. Ale admirál Riddle nebojuje kvůli Anundově podívané. Důvodem je, že pokud imperiální lodě odletí z této bitvy jako vítězné, Republika se nebude moct soustředit na boj na dvou frontách. A to je čas pro Anunda a jeho tajemný plán.
„Jsou to čtyři destruktory třídy Imperiál II, osmnáct těžkých křižníků MC90, osm křižníků MC80 a doprovod, admirále,“ informoval kapitán Lopak. Než jeho slova dozněla, na ovládacím panelu Riddlova křesla se rozsvítilo červené světýlko. Admirál stiskl tlačítko vedle signálu a zahleděl se do míst před svým velitelským místem. Objevil se hologram Twi’leka v republikové uniformě v životní velikosti. Twi’lek stál s rukama za zády a jeho arogantní pohled protínal admirálovu tvář. Stáli zde proti sobě dva velitelé a každý se snažil toho druhého odhadnout. Vypozorovat jeho slabosti z jeho chování a mluvy. Je to dovednost, která se objevuje pouze u zkušených velitelů s mnohaletými zkušenostmi. Dovednost, kterou bravurně zvládal velkoadmirál Thrawn. Twi’lekovo obočí se pohnulo.
„Tady je admirál Deur z paluby republikové lodi Sky Conqueror,“ řekl republikový admirál a stále pozoroval Riddlův obličej. Po chvíli ticha, kterou Riddle schválně protáhl opět promluvil Deur. „Z rozkazu prezidentky Organy Solo a nejvyšší rady Nové republiky vás vyzývám, abyste se neprodleně vzdali. Deaktivujte zbraně, sklopte štíty a pokud nebudete klást odpor, nikomu se nic nestane,“ vyzval Riddla. V jeho tváři byl vidět náznak pobavenosti. Pak se naklonil blíže k hologramu.
„Jak ironické,“ řekl. „Kdo by si ještě před několika lety mohl myslet, že admirál republikové flotily bude žádat kapitulaci po imperiálních silách z paluby imperiálního destruktoru,“ řekl naprosto klidným hlasem. Anund se otočil a s velikou zvědavostí pozoroval konflikt dvou důstojníků. Fascinovalo ho chování admirála Riddla. Samotný tón jeho hlasu mu napovídal, že by v galaxii jen těžko hledal lepšího velitele pro své jednotky. Vítězství u Russitu byl jen zlomek toho, co se stane dnes u Ildiru 3. A tady Marcus pozná, jaké schopnosti se skutečně v tomto člověku skrývají.
„Ano, zkonstruovali jste skutečně skvělé lodě. Ale k čemu je vám vynikající konstrukce, když jste si ji nedokázali udržet,“ odpověděl Deur Riddlovi a svým posměšným hlasem se snažil získat navrch.
„Bitvy nevyhrávají lodě, admirále. Ale schopní velitelé, důstojníci a vojáci,“ řekl Riddle. „Očekával bych, že něco takového byste mohl vědět. Jak vidím, tak jsem ale republikovou flotilu trochu přecenil,“ pokračoval admirál. Pak vstal a přešel k hologramu na vzdálenost několika kroků. „Vězte, že imperiální velitel by dokázal zničit váš slavný křižník MC90 jen s několika frachťáky.“
„Na co plýtvat podpůrnými plavidly, když máte k dispozici devatenáct destruktorů, když nepočítám vaše slavné Victory.“ Touto větu se Deur snažil zdůraznit, aby přebil Riddlovu narážku na republikové těžké křižníky třídy Defiance. Pak nastala další chvilka ticha, během které se výraz v Riddlově obličeji změnil.
„Nacházíte se v imperiálním prostoru. Vzdejte se, nebo budete zničeni,“ rozkázal. Deur se pousmál.
„Dal jsem vám šanci, admirále,“ řekl, „teď je na čase dát vám lekci,“ dodal a hologram se rozplynul. Riddle prožíval nepopsatelný pocit. Skoro, jakoby se přesunul v čase o desítky let zpět. Do dob, kdy vedl válku proti Rebelům ve jménu císaře. Už se nemohl dočkat, až první z výstřelů z Tool of Vengeance zamíří k nepřátelským lodím. Pak se podíval na Anunda.
„Dovolte mi zahájit útok, můj pane,“ řekl stejně hlasitě, jako Anund před chvílí jemu. Jen proto, aby ho celý můstek slyšel. Marcus se široce usmál.
„Palte dle uvážení, admirále,“ odpověděl a otočil se zpět, aby nepropásl jediný okamžik bitvy.
* * *
Admirál Deur se ještě na zlomek sekundy díval na loď svého soka a prohlížel si bojiště. Pak se otočil k můstku. Důstojníci ho pozorovali a očekávali rozkazy k zahájení bitvy.
„Rozptylte vlny našich stíhaček, ale ať piloti počkají, než se objeví nepřátelské stroje. Vzdálenost od nejbližšího republikového křižníku ať udržují maximálně pět kilometrů, než se k sobě přiblíží velké lodě.“ Několik důstojníků okamžitě začalo koordinovat starty letounů. „Připravte bombardovací skupiny. Ať jsou piloti připraveni k útoku na nepřátelské destruktory.“ Deur se otočil ke druhé polovině můstku. „Všechny lodě ať se drží útočného vzorce gama šest. Druhá skupina ať se přesune na oběžnou dráhu a zablokuje jakékoliv transporty z planety.“ Admirál se otočil zpět k průzoru. Pak ukázal prstem na skupinu destruktorů třídy Victory. „Ať se třetí skupina zaměří nejdříve na ty menší. První a čtvrtá skupina zaútočí na jádro flotily. Co nejdříve se zformujte do linie, aby musel nepřítel rozložit palbu na každou loď zvlášť.“ Podíval se na flotilu ISD a VSD. Nepřítel se nehýbal. Čekal, co udělá Republika. Ta je ale teď v nevýhodě. Pokud zaútočí, první z lodí budou muset čelit hrozivé palbě a je pravděpodobné, že než dojde k vyrovnání sil, utrpí flotila velké ztráty. S tím ale Deur počítal. Samozřejmě s tím počítal i Riddle. Proto jsou jeho lodě seřazeny do co nejdelší linie to šlo, aby mohlo najednou pálit více lodí. Admirál se podíval na levobok. Třetí skupina se dala do pohybu a několik MC90 zamířilo ke svému cíli.
* * *
Admirál Riddle ještě daroval posměšný výraz hologramu, který již zmizel, pak se otočil a sedl si zpět do křesla. Natočil hlavu ke kapitánu Lopakovi, který seděl vedle.
„Je má flotila připravena, kapitáne?“ položil formální otázku.
„Všechny lodě hlásí plnou bojovou připravenost, pane,“ odpověděl kapitán, „jsme připraveni,“ dodal s nezakrytým potěšením. Riddle se usmál a podíval se kupředu.
„Ať odstartuje dvacet letek TIE Fighterů. Stíhačky zaujmou pozici mezi našimi destruktory a vyčkají, až si nepřítel sám přiletí. Zbytek strojů ponechte v záloze a připravte bombardovací letky k útoku na nepřátelské křižníky. Turbolaserové baterie budou pálit pouze na nepřátelské velké lodě. Stíhačky ať nechají našim TIE.“
„Pane, nepřítel vyrazil!“ oznámil navigační důstojník u počítačové konzole. „Skupina pěti křižníků míří na naše pravé křídlo a další skupina na pravé.“
„Chtějí nás odříznout od planety a zatáhnout nás do boje v otevřeném prostoru,“ řekl Riddle.
„Zaútočíme?“ zeptal se kapitán Lopak a podíval se na admirála.
„Ne,“ odpověděl okamžitě Riddle. „Nechte nepřítele, ať se postaví mezi nás a planetu. Vyšlete Dominion a Harpii na pravé křídlo, aby pomohli s odražením útoku,“ rozkázal Riddle. Pak se podíval průzorem ven. Bitva se začíná formovat a lodě se blíží na dostřel. Admirál se podíval na Sky Conqueror. Teď uvidíte, jak se vede bitva, admirále Deure.
„Pane, jádro nepřátelské flotily se přibližuje. Na dostřel našich destruktorů budou přibližně za dvě minuty.“
„Chci počet.“
„Čtyři destruktory třídy Imperial II, osm těžkých křižníků MC90 a stejný počet MC80,“ oznámil navigační důstojník.
„Pane, novorepublikové stíhačky odstartovaly. Skenery zachytily dvanáct letek X-Wingů, pět letek A-Wingů a osm letek Y-Wingů a B-Wingů,“ přidal se kapitán Lopak.
„Chtějí nás bombardovat,“ spekuloval Riddle. „Ať odstartuje dalších šest letek TIE Fighterů a pět letek TIE Defenderů. Defendery ať nejdřív zlikvidují nepřátelské bombardovací letky a TIE Fightery ať je kryjí.“ kapitán Lopak se podíval na Riddla s neurčitým výrazem ve tváři.
„Naše TIE Defendery, admirále?“
„Samozřejmě. Nepřítel nás také šetřit nebude,“ řekl Riddle a zamířil na Lopaka svůj pohled. Ten přikývl a otočil se zpět k monitoru. Riddle si uvědomil, že posílat do boje všechny TIE Defendery, všech dvacet strojů, které na Tool of Vengeance bylo, nebylo příliš moudré. Ale svůj rozkaz neodvolá. Teď už ne. A navíc, stíhačky nejsou v hangáru pouze pro parádu, ale proto, aby pomáhaly destruktorům zvítězit v bitvě.
* * *
Křižníky MC90 se plnou rychlostí řítily na skupinu pěti destruktorů třídy Victory. Čím menší byla mezi nepřáteli vzdálenost, tím více se republikové lodě, letící ve dvou řadách po dvou a třech, začaly natáčet bokem, aby dostaly imperiální destruktory do palebného pole co nejvíce turbolaserových baterií. Přesně jak Riddle očekával. Nepřítel se dostane do dráhy, rovnoběžné se směrem hvězdných destruktorů a vystaví se tak palbě turbolaserů a těžkých laserových děl, které má VSD mnohem ničivější než MC90, přestože je téměř o dvacet let novější. Zde to začne. Zraky všech důstojníků, kteří měli čas odtrhnout se od svých povinností, směřovaly na imperiální pravé křídlo, kde se za několik sekund střetnou republikové a imperiální lodě. Zbývalo jen několik sekund. Anund zůstal stát u čelního průzoru na můstku Tool of Vengeance, jeho hlava byla ale otočená téměř o devadesát stupňů napravo. Ruce měl spojené pod temným pláštěm za zády a na ústa se mu vloudil nedočkavý výraz. Pak první z baterií na přídi jednoho s VSD vzplanula zelenou září a vystřelila smrtící laserový paprsek proti prvnímu z křižníků. Ten zasáhl spodní část republikové lodi, byl ale plně pohlcen deflektorními štíty. Pak se lodě dostaly na dostřel a prostor zaplavila smršť zelených a rudých laserových paprsků, doprovázená oslepující září, která však byla filtrována každým průzorem na přijatelnou intenzitu. Když se lodě dostaly vedle sebe, rozpoutalo Impérium chaos. Obří, pouze slabě mobilní, laserová děla na bocích imperiálních destruktorů zahájila palbu a snadno pronikala republikovými štíty. Z lodí na obou stranách začaly stoupat sloupce ohně v místech, kde nepřátelská střela pronikla oslabeným štítem. Když se za několik sekund dostal první z MC90 do zorného pole dalšího VSD, byl už natolik poškozený, že první střely vypálené z těžkých děl jej naprosto vychýlily z kurzu. Vysoké ohnivé gejzíry začaly zaplavovat povrch křižníku a z míst, kde byl plášť porušen odlétaly kusy trupu. Loď se otočila kolem své osy přibližně o osmdesát stupňů, pak ji dvě mohutné exploze rozervaly na kusy. Bitva u Ildiru 3 měla svou první oběť.
* * *
Jádro republikové flotily v čele se čtyřmi hvězdnými destruktory se řítilo proti centrální části imperiální flotily. Deur netrpělivě seděl ve svém křesle a čekal, až se dostane do palebné vzdálenosti. Pak ale uviděl, jak se hvězdné destruktory před ním otáčejí o devadesát stupňů. Kolem nich bylo rozpoznat malé šedivé tečky, což byly nepochybně letouny TIE všech druhů. S nimi si budou muset poradit stíhačky A-Wing a X-Wing. Deur se otočil ke kapitánovi Sky Conqueroru a očekával hlášení.
„Otáčí se proti nám bokem, aby poskytly dobré palebné podmínky svým těžkým dělům,“ oznámil kapitán a krátce se na něj podíval.
„Rozdělte naše křižníky a rovnoměrně je pošlete posílit naše útočné skupiny na křídlech,“ rozkázal Deur a pohledem se vrátil zpět k bitvě, která zatím zuřila pouze na levé a pravé straně imperiální flotily. „Ponechte nám jen čtyři MC90, které s námi zaútočí na jádro flotily.“
„Rozkaz, admirále,“ potvrdil kapitán a kývl na komunikačního důstojníka, aby předal rozkazy kapitánům ostatních lodí.
„Ať se bombardéry ihned vrhnou na jejich destruktory a stíhačky ať zlikvidují nepřátelské TIE.“ Deur si podepřel bradu a v obličeji se mu objevil zamyšlený výraz. „Připravte všechny Y-Wingy, co v hangáru zbyly. Ať jsou okamžitě připraveny vystartovat. Na můj povel zvednete loď a naletíte na nepřítele svrchu. To samé udělá Andromeda. Ze shora budeme moct ostřelovat nejcitlivější části imperiálních destruktorů a naše bombardéry je dodělají.“ Deur se pousmál, věříce v úspěch svého plánu. „Alderaan, Queen of Naboo a křižníky zaútočí přímo a budou se co nejrychleji prodírat kupředu. Lodě na křídlech zlikvidují veškerý odpor a prostřílí si cestu k nám,“ dodal Deur a sledoval můstek Tool of Vengeance, který se pyšně vznášel před nimi. Byl si vědom, že stejně je sledován on.
* * *
A měl pravdu. Důstojníci na můstku Tool of Vengeance, zahaleni povinnostmi a rozkazy se každou chvíli podívali průzorem na levobok, odkud se blížil nepřítel. Anund stál stále před centrálním průzorem a jeho hlava byla tentokrát otočená na druhou stranu, sledujíce imperiální konstrukce s republikovými insigniemi, mířící přímo na ně.
„Palte,“ vyzval Riddle kapitána Lopaka bez sebemenšího náznaku nervozity v hlase. Cíle byly sice ještě mimo účinný dostřel, ale to admirálovi nevadilo. Chtěl využít každého okamžiku, který stráví Deur se svou lodí v palebném poli zbraní Tool of Vengeance. Chtěl být první, kdo zasáhne. První, kdo prolomí deflektory nepřátelské lodi. První, kdo poruší plášť hvězdného destruktoru druhého admirála. Chtěl zvítězit. A byl odhodlán udělat pro to vše, co bylo nutné. Ale pouze to, co si mohl on, flotila a imperiální posádka dovolit. Když první z laserových výbojů vyrazil z hlavně těžkého děla, zrakem ho neustále sledoval a silou vůle ho popoháněl kupředu, přestože byla jeho pouť prostorem dlouhá jen zlomek sekundy. Admirál Riddle zvolil skvělé načasování. Mezitím se totiž nepřítel přiblížil natolik, aby střela narazila do čelního štítu Sky Conqueroru a rozplynula se po neviditelné energetické bariéře. Poté začaly obě lodě pálit ze všeho, co měli. Stejně tak Andromeda, Alderaan, Queen of Naboo po bocích Deurovy vlajkové lodi a Saber, Legacy, Lightning a Repulse, stojící v jedné lajně s Tool of Vengeance a dalšími imperiálními destruktory a doprovodnými loděmi. Republikové lodě nemohly dlouho vydržet. To Deur i Riddle dobře věděli. Imperiální admirál pouze nevěděl, co jeho sok vymyslí. Ke zděšení všech na můstku se to rychle dozvěděl. Zatímco imperiální štíty snadno pohlcovaly výboje z předních turbolaserů na republikových destruktorech, několik paprsků z těžkých děl již prorazilo velice ochablé přední štíty na Andromedě a Sky Conqueroru. Sloupce ohně a kusy plátování, které exploze vymrštila do prostoru znamenaly pro obě lodě celkem závažné poškození na přídi. Ale namísto toho, aby se Deur otočil a pokusil se opětovat palbu z turbolaserových věží, nebo aby ustoupil –což by Riddla uspokojilo více- nabral destruktor maximální rychlost. Spolu s ním i poškozená Andromeda. Zbylé dva destruktory a křižníky MC90 postupovaly dopředu a odpovídaly palbou na kanonádu laserových paprsků, kterou jim imperiální lodě uštědřily a rozhodně v ní nehodlaly přestat. Riddle to rozhodně neměl v plánu, ale vstal ze svého křesla a šokovaným pohledem sledoval špičky destruktorů, které se řítily přímo proti jeho lodím. Jeho pozornost pak upoutal stále se mírně usmívající Marcus Anund.
„Buďte klidný, admirále,“ řekl Marcus téměř pobaveně. „Vidím do mysli toho admirála. Je plná rozpaků, nerozhodnosti a strachu,“ pokračoval, „neuhýbejte mu. On to udělá za vás.“ dodal a ušklíbl se. Riddle si pomalu sedl zpět do velitelského křesla, ale stále pozorně sledoval Deurovy lodě. „Připravte lasery na horní straně lodi,“ rozkázal Anund spíše zbraňovému důstojníkovi, než admirálu Riddlovi. Důstojník se krátce podíval na svého velícího důstojníka, který jen souhlasně pokýval hlavou.
* * *
Prostor zaplňovala záře laserových výbojů z destruktorů, křižníků, stíhaček i bombardérů. V okamžiku, kdy se k sobě jádra obou flotil přiblížila, rozpoutala se nemilosrdná bitva mezi imperiálními a republikovými stíhači. Zatímco skupiny X-Wingů, A-Wingů a několik letek B-Wingů, které právě odstartovaly, využívaly své mohutné palebné síly, nasazovaly proti nim imperiální TIE Fightery a TIE Interceptory svou rychlost a perfektní letové vlastnosti. Obě skupiny stíhačů zatím neposkytly nepřátelským bombardérům moc příležitostí, aby svrhly svůj náklad bomb na nepřátelskou velkou loď. Turbolaserovým bateriím z destruktorů se dokonce dařilo úspěšně se proti bombardérům bránit a velké množství jich už sestřelily. Stíhači vedli ostrý souboj v neprostorných skulinách mezi velkými loděmi a i laik by poznal, že Impérium mělo jasně navrch. Letky TIE Defenderů systematicky likvidovaly jeden Y-Wing za druhým a TIE Fightery, které Riddle speciálně vyčlenil, udržoval ztráty TIE Defenderů, těžkých stíhaček, mnohem lepších a dražších, než byla kterákoliv jiná třída stíhacích letounů v galaxii, na nule. Riddle si přál vidět Deurův výraz v obličeji, když zjistil, že jeho stíhací a bombardovací letky čelí TIE Defenderům, které Anund jakýmsi podivným způsobem pro flotilu získal. Mezitím se začaly zvyšovat ztráty lodí na obou stranách. Přestřelky na křídlech zatím vypadaly lépe pro novorepublikovou flotilu. Ve zběsilé střelbě laserových paprsků uvízlo pět křižníků MC80 a tři křižníky MC90. Zbylá eskadra se neúnavně rvala do středu bitvy a zanechala za sebou trosky jednoho ISD a tří VSD na pravém křídle a dalšího ISD a dvou VSD na křídle levém.
* * *
Dva republikové hvězdné destruktory stále mířily plnou rychlostí na postavení imperiálních lodí. Ve stále se zmenšujícím prostoru mezi loděmi bez ustání zuřila palba. Důstojníci na nižších patrech viděli průzory pouze nepřátelský destruktor, který svou hořící přídí již zaplnil celé zorné pole. Přes všechen důkladný a profesionální výcvik důstojníků, vojáků a letového personálu na Tool of Vengeance se některých začala zmocňovat panika. Pokud by došlo ke kolizi, tak by destruktor nezachránily ani jeho silné deflektorní štíty. Každý si vzpomíná, co dokázalo udělat tak malé plavidlo, jako byl Sun Crusher s hvězdným destruktorem třídy Imperial, Hydrou. Sun Crusher, jehož plášť byl sestavený speciální metodou, zaručující mu naprostou nezranitelnost a stoprocentní odolnost vůči laserové palbě, proletěl velitelskou věží Hydry, která pak byla nekontrolovatelně nasáta gravitací jedné z černých děr, obklopující tajnou imperiální výzkumnou stanici, známou jako Chřtán. Ale admirál Deur nebyl blázen. Když se přiblížil se svými loděmi natolik, aby mohl nepřítele dokonale překvapit, vydal rozkaz a Sky Conqueror a Andromeda náhle změnily kurz. Jejich dýkovité přídě, ozářené plameny se zdvihly a minuly trup Tool of Vengeance a vedle postaveného Inkvisitoru jen o několik desítek metrů. Lodě zamířily přímo nad imperiální destruktory. Těch několik výstřelů do spodních částí republikových lodí, které Tool of Vengeance a Inkvisitor stačily vystřelit, bylo dokonale zastaveno deflektory. Když se Sky Conqueror a Andromeda dostaly nad nepřítele, prudce zpomalily a začaly lodě pod nimi zalévat palbou ze svých obrovských turbolaserových baterií, umístěných za hangárem.
* * *
Riddle byl překvapen vynalézavostí admirála Deura. Dnes to bylo poprvé, co se s ním střetl v bitvě. Zkoumal ho. Oťukával ho a učil se jeho techniky boje. Poznával svého nepřítele, aby mohl v příštích bitvách předvídat jeho pohyby. A využít jeho vlastní vychytralosti k jeho porážce. Tool of Vengeance se několikrát opakovaně otřásl pod tlakem palby ze Sky Conqueroru.
„Přesměrujte další energii do svrchního štítu a pošlete nejbližší eskadru TIE Fighterů odrazit nepřátelský útok.“ rozkázal. Kapitán Lopak se k němu nechápavě otočil.
„Admirále, pokud pošleme stíhače mezi dva destruktory, palba je smete,“ namítl.
„Ale naši stíhači nebudou mít za úkol bránit nás před destruktorem, ale před nepřátelskými bombardéry,“ vysvětlil admirál. „Nepřítel může zvítězit pouze tak, že bleskově zničí velkou část naší flotily. Pokud bude likvidovat jednu loď za druhou, naše masivní palebná síla ho zničí. Deur to ví. Proto vyšle všechny své bombardéry, aby to vyřídily s námi. A on se zaměří na jinou loď,“ dodal Riddle. „Splňte své rozkazy, kapitáne.“ Lopak přikývl a otočil se ke svému počítačovému pracovišti.
* * *
Andromeda se pomalu otáčela nad Inkvisitorem a soustavně ho zasypávala zelenými paprsky turbolaserů, zanechávajíce imperiální destruktor pouze se slábnoucími svrchními deflektory a sotva třetinou arzenálu turbolaserových baterií, které byly v pozici vhodné ke střelbě. Zatímco střely z Inkvisitoru byly snadno pohlcovány spodními štíty Andromedy, několik paprsků vyslaných z republikové lodi si našlo cestu skrz oslabené imperiální štíty a tvrdě zasáhlo plášť z titanových slitin. Jelikož kapitán Inkvisitoru zazmatkoval a otřesy můstku způsobené zásahy na jeho lodi ho vyvedly z míry, nebyl schopný odhalit republikovou lest tak, jako Riddle. Když se z hangáru na spodní části Andromedy vychrlily letky Y-Wingů, byl osud poškozeného Inkvisitora zpečetěn. Republikové bombardéry se dvěma iontovými motory kličkovaly mezi sloupy ohně, vylétávající z ran hvězdného destruktoru. Když se dostaly nad předem určený cíl, zaměřovací počítač signalizoval dosažení cíle a pilot vyslaly náklad seismických bomb. Každá dopadla na plášť lodi a přinesla sebou zkázu. Exploze každé nálože rozervala trup na několika desítkách čtverečních metrů. Z charakteristického modrého plamene odlétla spousta pomačkaných částí pláště lodi, popoháněná masivní tlakovou vlnou. Po svržení několika sad bomb se začal destruktor hroutit. Ojedinělé zničující exploze sžíraly loď zevnitř, až se destruktor v půli rozlomil. Jeho zbytky, přitahovány gravitací planety, pak pomalu začaly klesat na povrch Ildiru 3.
* * *
Další zásah do zádi otřásl můstkem Tool of Vengeance, jako Kathský pes s hadrovou panenkou. Admirál Riddle, stojící u hologramového zobrazení bojiště, zavrávoral, pak se ale chytl počítačového terminálu, ovládajícího holoprojekci, a znovu nabyl rovnováhu.
„Chladicí komora třetího podsvětelného motoru byla protržena!“ ozval se hlas hlavního lodního inženýra, stojícího u svého počítačového pracoviště, které bylo teď plné rudých světel. „Deaktivuji generátor iontového paprsku a spouštím záložní chladicí systém!“ oznámil inženýr jasným a rozhodným hlasem. Riddle se otočil k mužstvu.
„Nechci v této bitvě přijít o jedinou další loď!“ vykřikl. „Ať se všechny destruktory, čekající v záloze, přesunou na křídla a vytlačí republikové křižníky zpět!“ rozkázal admirál a pohledem přejel přes důstojníky, aby se ujistil, že okamžitě začali plnit jeho rozkaz. Pak se Riddle podíval směrem k planetě. Průzorem však viděl pouze zničeného Inkvisitora. „Myslím, že je čas,“ řekl si pro sebe. Podíval se k Anundovi, který stále stál u centrálního průzoru. Ten na něj pouze souhlasně zakýval, jako by mu četl myšlenky. Riddle se otočil ke komunikačnímu důstojníkovi. „Spojte mě s velicí jednotkou,“ rozkázal a otočil se k místu transmise před jeho velitelským křeslem. V momentě se objevil hologram starého, avšak zachovalého, bitevního droida Obchodní federace. Stál vzpřímeně a na kovovém těle měl žluté insignie velitele. „Velicí jednotko, zahajte akci,“ řekl admirál. Droid zasalutoval.
„Rozkaz, rozkaz!“ potvrdil. Pak hologram zmizel a Riddle se vydal k levému průzoru na můstku. Ruce si spojil za zády a čekal.
* * *
Admirál Deur stál u centrálního průzoru své vlajkové lodě. Překvapený, že Riddle prohlédl jeho lest s bombardéry, ale šťastný, že je loď jeho soka pod tvrdou palbou Sky Conqueroru. Pokud se vše vyvine dobře, bude Tool of Vengeance brzy zničen a imperiální flotila bude poražena. Vítězství je na dosah ruky. Mírně se nakláněl, aby dobře viděl na poškozená místa ISD pod jeho lodí. V tmavých očích se mu odrážely plameny, šlehající z ran Tool of Vengeance. Byl ukvapený. Unáhlený. Dychtivý po rychlém vítězství. Riddle to věděl. A využil toho proti němu i celé jeho flotile. Deurova euforie byla přerušena naléhavým hlasem kapitána Freisicha.
„Admirále, skenery zachytily podivné signály pocházející z atmosféry planety!“
„Cože?“ zeptal se Deur. „Jaké signály? Mohly by to snad být-,“ admirál se rychle otočil zpět k průzoru. Sotva ustálil svůj zrak, z mlhavé atmosféry Ildiru 3 vylétlo několik desítek laserových paprsků. Všechny zaměřené na Andromedu. Několik prvních jich bylo pohlceno deflektory, ale další mohutné, rudé paprsky prolétly skrz a způsobily destruktoru vážná poškození na pravoboku. Následovala další salva. Rudé lasery se zaryly do útrob republikové lodi a způsobily několik řetězových explozí. Destruktor se začal prudce naklánět napravo a ze dvou obrovských děr v trupu se řinul černý kouř. Přilétla další salva asi dvaceti střel, která loď zničila v jedné obrovské explozi, doprovázené mohutnou tlakovou vlnou, která s sebou vzala několik stíhačů. Inkvisitor byl pomstěn. Deur, šokován překvapivým útokem, odtrhl oči od zbytků Andromedy a zadíval se k planetě. Z atmosféry se začaly vynořovat hvězdné křižníky, s obrovskými laserovými děly na přídi. Deur takové lodě ještě nikdy neviděl. Otočil se k mužstvu na můstku.
„Pane, máme tu sedmnáct…ne, dvacet nových kontaktů. Počítač tvrdí, že se jedná o křižníky třídy Providence, pane!“ oznámil kapitán Freisich. To není možné, admirál se stále pokoušel přesvědčit se o opaku. Ale to nešlo. Pravdou bylo, že hloupě vlétl imperiálním přímo do pasti. A ta teď sklapla. Ale Providence? Staré křižníky z dob klonových válek? Kde se tu vzaly? A jak padly do rukou Impériu? Kde vzal nepřítel takovou posádku, aby jí dokázal obsadit celou útočnou skupinu křižníků Providence? Deur, s kyselým obličejem plným nenávisti k Impériu a k sobě samému za takovou dětinskou chybu, kterou předvedl, se otočil zpět k bojišti.
„Všem lodím Nové republiky velte okamžitý ústup,“ důstojníci neotáleli. okamžitě začali předávat rozkaz ostatním lodím. Na můstku se náhle objevil hologram admirála Riddla. Deur k němu se vztekem přistoupil a podíval se mu do očí.
„Nevidíme se naposledy, admirále,“ řekl velice upřímným a rázným hlasem. Riddle se jen mírné pousmál.
„V tom případě na viděnou, admirále,“ řekl a hologram zmizel stejně rychle, jako se objevil. Zbylé tři destruktory se všemi křižníky se náhle otočily. Neustále pálily po nepříteli, který teď viděl pouze záři iontových motorů republikových lodí. Než stačily všechny vstoupit do hyperprostoru, jeden MC90 byl roztrhán již tišící se palbou z imperiálních destruktorů. Impérium zvítězilo.
* * *
Z počítačového terminálu se zakouřilo a vylétlo několik do běla rozžhavených jisker. Aktivoval se protipožární systém a celé pracoviště bylo zapěněno protipožární pěnou. Riddle si toho nevšímal. Stál u svého křesla a ruce měl zezadu položené na opěrátku. Pohledem přejel mužstvo na můstku, které bylo teď ještě zaměstnanější, než při bitvě samotné. Pak se v krátkosti podíval na Anunda u centrálního průzoru a nakonec jeho zrak skončil na kapitánu Lopakovi.
„Hlášení, kapitáne,“ řekl admirál. Kapitán Lopak se zabořil do obrazovky a pár vteřin vyvolával konečný status bitvy. Pak se odtáhl od počítače, ale oči měl stále na obrazovce.
„Přišli jsme o čtyři ISD. Dominion, Harpie, Inkvisitor a Repulse. Lightning a Tool of Vengeance jsou těžce poškozeny, Star Storm pouze lehce. Naše ztráty destruktorů třídy Victory činí šest. Přišli jsme od tři eskadry TIE Fighterů, a čtyři letky TIE Bomberů.“ Lopak ztěžka vydechl a marně se to snažil zakrýt. Riddle se na něj podíval, jakoby chtěl něco říct, ale pak si to rozmyslel.
„A nepřítel?“ zeptal se kapitána.
„Republika přišla o tři své ISD. Jediný, komu se podařilo uniknout byl Sky Conqueror a ten je podle posledního pozorování středně těžce poškozen. Ztráty křižníků MC80 činí sedm lodí a MC90 šest. Nepřítel také přišel o čtyři plné eskadry stíhačů a čtyři letky bombardérů třídy Y-Wing.“ Riddle se mírně usmál. Ztráty na imperiální straně byly vysoké. Mnohem vyšší, než Riddle zpočátku předpokládal. Nicméně bitva splnila svůj účel. A tím nebylo pouze vítězství. Když se admirál podíval směrem k Anundovi, temný Jedi už byl na půl cesty k němu. Počkal tedy, až přijde.
„Výborná práce, admirále,“ řekl Marcus, „zařiďte okamžitou opravu poškozených lodí. Droidy přesuňte na Legacy. Dokud nebude Tool of Vengeance plně připravena, bude to naše vlajková loď. Dostavte se na můstek a převezměte velení co nejdříve, admirále. A ať žádná loď nestřílí po X-Wingu.“ Riddle sebou mírně trhl, když slyšel Anundovu poslední větu.
„Jakém X-Wingu?“ zeptal se zmateně. Než stačil doříct větu, ozval se kapitán Lopak, stále sedící u svého pracoviště.
„Admirále, z hyperprostoru se právě vynořila stíhačka třídy X-Wing. Nevidím žádný doprovod,“ oznámil. Riddla by to nemělo překvapovat. Přestože plně nerozuměl Síle a pokládal ji pouze za staré náboženství, Anund, Zippacna a mnozí další v minulosti již dokázali, že je to něco víc.
„Ať nikdo nestřílí,“ rozkázal admirál. Lopak okamžitě přeposlal zprávu na všechny lodě.
„Naveďte X-Wing do hangáru číslo tři. A ať jsme tam sami,“ dodal Anund a odešel k východu z můstku.
* * *
Luke naváděl svůj X-Wing přímo k imperiální flotile. Jeho pozornost však přitahovaly spíše trosky, které tu zbyly po předcházející bitvě. Bitvě, kterou Republika prohrála. Nyní Luke věděl, že flotila admirála Deura vletěla do pasti. A v té pasti zůstala spousta republikových křižníků. Ale jaký byl účel této lsti? Oslabit Republiku? Připravit jí o lodě? Nebo něco víc? Všude okolo se vznášely trosky lodí. Některé stále hořely plamenem, syceným zbytky vzduchu, které v troskách zůstaly. Jak se Luke přibližoval, musel se začít vyhýbat kusům plášťů hvězdných destruktorů a křižníků, které odlétly do prostoru, když byla loď zasažena. Okolo poletovaly zbytky stíhaček a bombardérů. Luke se ale nejvíce děsil mrtvých těl imperiálních i republikových pilotů, která se tu jen tak vznášela a byla unášena vesmírnými silami. Pak si Artoo všiml několika zvláštních křižníků na orbitě Ildiru 3. Následovalo hlasité zapípání. Luke se ohlédl a přes průzor kokpitu spatřil útočnou skupinu křižníků třídy Providence.
„Nevypadají jako imperiální, Artoo,“ droid vydal další zapípání. „Pořiď snímky. Třeba z detailnějšího pohledu zjistíme víc.“ Artoo natočil hlavu ke skupině křižníků a jeho optický senzor několikrát zablikal, jak ji fotil. Luke se otočil zpět k flotile. Vpředu se vznášelo několik destruktorů ISD. Jeden měl trochu očouzené plátování po celé délce, jak byl zasažen salvou turbolaserů. Trup byl však nepoškozený. Prostřední byl nejvíce poničený. Mírně se nakláněl a jeho horní část nesla známky těžkého poškození. V trupu byly na dálku vidět veliké rýhy a otvory způsobené palbou. Zadní část byla rozstřílená nejvíce. Jeden ze tří motorů byl pohaslý a z trysky se neustále kouřilo. Luke tušil, že po něm nespustí palbu. Vycítil to hned, když mu Leia sdělila informace o flotilách, které se zde měly střetnout. Věděl, že na něj bude Marcus Anund čekat. A cítil, že se shledají. Pak se náhle nad přístrojovou deskou Lukovy stíhačky objevil hologram vysokého, dobře stavěného imperiálního důstojníka. Luke rozeznal admirálské insignie na jeho hrudi.
„Dobré ráno,“ pozdravil ho zdvořile Luke.
„O nic se nepokoušejte a nechte nosné plochy zavřené, jinak vás zničíme,“ odpověděl téměř okamžitě hologram admirála, který ignoroval Skywalkerův pozdrav.
„Nebudu dělat potíže, admirále….“ Luke nedokončil větu, protože neznal admirálovo jméno.
„Riddle. Admirál Riddle. Přistaňte v hangáru číslo tři na lodi Tool of Vengeance,“ přikázal Riddle. Pak svraštil obočí a v domnění, že Luke nedokáže z počítače vyčíst jména lodí, která jsou určena jejich identifikačními čísly se zeptal: „Víte, která to je?“ jeho hlas dostal trochu ironický tón.
„Ta, ze které se nejvíc kouří?“ odpověděl Luke otázkou a pobaveně se zatvářil. Na první pohled bylo ale vidět, že admirála to nepobavilo vůbec.
„Uvidíme, kdo bude poslední, z koho se zakouří,“ řekl Riddle. „Nechám vám poslat přístupový vektor, abyste nám náhodou neodřel trup lodi,“ pokračoval admirál. Jestli to tedy jde ještě hůř, než už to je, pomyslel si Riddle. Hologram zmizel.
„Ti imperiální admirálové nemají žádné vychování, Artoo,“ řekl Luke. Artoo souhlasně zapípal. X-Wing zamířil k Tool of Vengeance.
* * *
Luke přistál v malém postraním hangáru s číslem tři. Když dosedl na podlahu hangáru, uviděl před sebou postavu v černém plášti se zlatou přezkou. Cítil z ní obrovskou Sílu. Aura temné strany ho obklopovala. Stejně jako aura světla. To bylo zvláštní. Postava se ani nehnula.
„Zůstaň tady, Artoo,“ droid zapípal na souhlas. Luke si sundal pilotní helmu a otevřel kokpit stíhačky. Vyskočil ven. Pak se vydal k temnému muži. Vlál za ním hnědý plášť Jediů a Luke se pokusil nahlédnout do myšlenek tajemné postavy. Marně. Ten muž byl o něco vyšší než Luke a obličej měl zakrytý kápí. Když se k němu Luke přibližoval, muž sebou trhnul a kápi si sundal. Jeho obličej byl mírně vrásčitý a delší šedé vlasy měl vzadu svázané do copu. Jeho oči byly tmavé a pozorovaly Luka s nadšením a nedočkavostí. Ten muž nemůže být nikdo jiný než…
„Vy jste Marcus Anund?“ zeptal se Luke jemným hlasem. Muž se usmál.
„Ano, já jsem Marcus Anund,“ odpověděl a zkoumavě si Luka prohlédl. „A ty musíš být slavný Luke Skywalker, první z nových rytířů Jedi, syn Dartha Vadera a pokořitel císaře.“
„Mým otcem byl Anakin Skywalker, rytíř Jedi,“ oponoval s klidem Luke. Marcus mírně pokýval hlavou.
„Čekal jsem na tebe, Luku Skywalkere. Čekal jsem na tebe velice dlouho.“
„Co plánujete udělat s Rosem Tak Elvorem?“
„Ano, tenhle mladý Jedi,“ řekl Marcus. „Nosí v sobě velikou Sílu. Sílu s velice zvláštními vlastnostmi, které chci využít.“
„Přišel jsem protože chci vědět, kde Ros je. Řekněte mi to.“
„Já sám nevím, kde je,“ odpověděl Marcus. „Důležité je, že vím, kde bude, mladý Skywalkere.“
„Chci to vědět,“ řekl Luke a přistihl se, jak zostřil svůj hlas. Přesto si však uchoval naprostý klid a rozvahu.
„Tuto informaci si ale musíš zasloužit, Jedi,“ odpověděl Marcus naprosto klidným hlasem. Pak rozepnul svou zlatou přezku a shodil plášť na zem. U pasu se mu objevil světelný meč, bohatě zdobený vyrytými nápisy v jazyce, který Luke na takovou vzdálenost nepoznal. „Těšil jsem se na tuto chvíli. Ne kvůli tomu, abych s tebou bojoval, ale abych zjistil, jestli jsou Jediové skutečně silnější než Sithové, se kterými jsem se střetl dříve,“ řekl Marcus. Luke se na krátký okamžik podíval svému soupeři do očí, pak shodil svůj plášť na zem a uchopil rukojeť světelného meče. Marcusova slova v něm ale nepřestávala znít. Co tím myslel? ptal se sám sebe Luke. O jakých Signech to mluvil? Existovali snad ještě nějací jiní, než Darth Vader a císař Palpatine? Luke se nakonec bude muset zeptat. Ale jestli dostane odpovědi neví.
„Nemusíme to řešit násilím, Marcusi.“ Luke se to pokusil ještě urovnat.
„V tom případě nasedni do své stíhačky a odleť. Bez jakékoliv potuchy, kde hledat tvého Jedie,“ odvětil Marcus. „Vidíš?“ pokračoval, „přestože jsi Jedi a já nepopírám, že silný, nedokážeš odvrátit násilí, které musí přijít. Já netoužím po násilí. Jen cítím, že potřebuješ naučit jednu důležitou věc. A to, že ani být Jediem neznamená, že tvé cesty budou plné míru a spravedlnosti z tvé strany.“ Luke se znovu podíval Marcusovi zpříma do očí. Připraven na nevyhnutelné. Připraven na konfrontaci s temným Jediem, který ohrožuje osud Rose Tak Elvora a možná i osudy milionů dalších lidí, pokud je ta temnota, která za vším stojí a kterou Luke od samého začátku pociťoval nějakým způsobem spjata s plánem na svržení Republiky. Ale jak moc temný Marcus vlastně je? To, co říká, nedává smysl. Proč by temný Jedi, nebo dokonce Sith, mluvil tak, jak mluví Marcus? Co se skrývá za maskou starce, naplněného Silou? Marcus věděl, jak se Skywalker rozhodne. Nemusel mu ani prohledávat myšlenky, což by pro něj nebyl žádný problém. Nemusel použít Sílu. Povaha Jediů se totiž po tisíciletí nezměnila. Ať jejich řád procházel čímkoliv, Jediové vždy zůstávali oslabeni svým, někdy až patetickým soucitem s ostatními. To byl také důvod, proč byli Sithové vždy silnější. Dost silní na to, aby Jedie zničili. Ale Sithská zaslepenost, způsobená krvežíznivostí, bezhlavou touhou po boji a v některých případech i totální závislostí na Síle, jim znemožnila být něčím jiným, než pouhými stíny galaxie. Marcus uchopil světelný meč, jehož jasně stříbrná rukojeť se odrážela ve svitu hangárového osvětlení. Zbraň se rozzářila rudým plamenem energetického paprsku. Luke neotálel a zažehl svůj meč. Rudá a zelená záře se smísila a soupeři se k sobě přiblížili.
* * *
Vlhkost prostupovala celý prostor Akademie Jediů a vytvářela tak neodmyslitelnou atmosféru starodávného massasijského chrámu na Yavinu 4, kde se Akademie nacházela. Nazelenalé zdi obepínal břečťan a v prasklinkách rostl mech a lišejník. Kameny, staré několik tisíciletí, tvořily rozsáhlé chodby a síně, využívané jako společenské, tréninková a relaxační místnosti, jinde ruiny, které se stávaly zkouškou pro adepty Jedi. Z jedné z velkých síní, sousedících s hangárem, se ozývaly zvuky souboje se světelnými meči. Místnost byla plná různých překážek, kamenů a můstků, které sloužily jako prostředí pro souboje. Soupeřící studenti je využívali a pomocí Síly se je snažili obrátit proti svému soupeři. Až dojde k opravdovému souboji, budou tak připraveni procítit své okolí a využít jej ve svůj prospěch. Na umělém bitevním poli zrovna bojovali dva mladí učedníci a pod dozorem svého mistra, který na souboj dohlížel, se zdokonalovali v umění boje. V široké a vysoké chodbě, vedoucí ze síně na prostranství s troskami, zarostlými travou, houbami a mechem, bylo několik mladých rytířů Jedi. Plynný obr Yavin se nacházel uprostřed oblohy, přesto však nijak neovlivňoval teplé prostředí, vytvářené sluncem celého systému Yavin. Kyle stál venku na starodávných rozvalinách, vysušených silou času. Asi deset metrů od něj stál na travnatém podrostu Hal a plně se soustředil. Kyle měl ruce v bok a mírně natočil hlavu. Náhle se zvedl kus kamene, který stál za ním a rozlétl se k Halovi. Ten jej nespustil z očí. Na poslední chvíli se zapřel jednou nohou a natáhl ruku vpřed. Kámen se zastavil a dopadl na zem. Než se Hal stačil zorientovat, mířili na něj další dva kameny. Stejným způsobem je zastavil a pomocí Síly s nimi odrazil další kameny, které na něj mířily ze stran. Pak je upustil na zem a podíval se směrem ke Kylovi.
„Kyle, nemyslíš, že jsme si hráli už dost? Já jsem připraven na další výcvik!“ řekl nahlas, aby ho Kyle dobře slyšel. Ten založil ruce a usmál se. Pak udělal salto vpřed a přistál před Halem.
„Ale my pokračujeme v tréninku. Při každém cvičení,“ řekl Kyle. Hal povzdychl.
„Neustále na mě házíš kameny, Kyle.“
„Není to jenom házení kamenů. Vždycky, když ho zastavíš a položíš na zem, používáš stále pokročilejší techniku ovládání Síly, tvé všeobecné schopnosti ovládat Sílu se zlepšují a ty pokračuješ ve výcviku.“ Hal se podíval Kylovi upřímně do očí.
„Ano, já to chápu, ale jak toho využiji v boji s temnou stranou? Co když mě napadne temný Jedi? Jak se mám bránit proti jeho silovým útokům?“
„To není věc, kterou bych tě měl naučit já. Takový způsoby musíš pochytit z většiny sám. A čím víc budeš trénovat a procvičovat se v užívání Síly, tím lépe a rychleji přijdeš na to, jak Sílu dál využívat.“ Kyle dal ruce v bok a trochu odstoupil, aby nebylo vidět, o kolik je vyšší, než svůj student. Nezáleželo na tom a on si byl vědom toho, že to každý z akademie ví a chápe to tak. Ale Kyle si prostě přál, aby byli jeho studenti na stejné úrovni, jako on. Ať se jedná o jakoukoliv stránku, fyzickou, nebo duševní.
„Myslíš, že bych byl schopný bránit se proti silovým útokům? Že by věděl, jak na to? Jen tak?“ Kyle se usmál, aby naznačil souhlas.
„Já ti můžu pomoct tu schopnost rozvinout, ale nemůžu tě ji naučit. Ty už jí máš,“ řekl Kyle, „vyzkoušíme si to, ne?“ dodal a ze široka se usmál. Přesně tak, jak to vždycky dělával. Odstoupil několik kroků dozadu.
„Nemůžu úplně napodobit temného Jedie, ale ovládám pár věcí. Tak se připrav.“ Kyle zvedl ruku. Hal ho ale zastavil hlasitým Počkej!
„Ale jak se mám připravit? Vždyť já ani nevím, co chceš udělat!“
„Prostě se jen sžij se Silou. Ty sám poznáš, co chci udělat a jak se máš bránit.“ Kyle znovu pozdvihl ruku. Skrz prsty pozoroval Halovu grimasu ve tváři, jak se snažil nevnímat nic jiného, než Kyla. Pak Kyle vypustil slabý výboj modře zářících blesků. Rychle se přibližovaly k Halovi, který proti nim zdvihl dlaň. Útok zasáhl Hala a zmizel v konečcích jeho prstů. Ozvalo se zapraskání a Hal s rukou ucukl, jakoby se popálil. Ozvalo se hlasité Auuu!
„Vidíš, docela ti to šlo!“ pochválil ho Kyle, než mohl Hal začít protestovat. „Trochu cviku a budeš to perfektně ovládat. Ale jak říkám, časem na to přijdeš sám.“ Hal zhluboka oddychoval a koukal se do země, jako by byl někde v jiné dimenzi a Kylova slova vůbec nevnímal. Kylův úsměv trochu polevil a jeho obličej začaly naplňovat obavy. „Hale?“ zeptal se. Nic. „Hale!“ řekl Kyle už rázně a rozběhl se k němu. Když byl asi dva metry od něj, zvedl Hal z ničeho nic hlavu a podíval se na Kyla. Ten se zastavil a se zděšením pozoroval, co se bude dít. Nastala krátká chvíle ticha. Pak Hal promluvil.
„Korriban,“ řekl a znovu zhluboka vydechl, jako by zadržoval dech. „Ros míří na Korriban.“ Kyle zatřepal hlavou a nechápaje co se děje, přistoupil k Halovi blíž.
„Míří na Korriban? Jak to sakra víš?“ zeptal se.
„Já…cítil jsem to. Jakoby mi to Ros sám řekl. Skrze Sílu.“ Kyle uhnul pohledem a pak se na svého studenta opět podíval.
„Slyšel jsi jeho hlas?“
„Ne přímo. Pocítil jsem zachvění v toku Síly, jako by se mi to snažil sdělit, ale bylo to zvláštní. Jako by temná strana ovládala jeho tělo a mysl, ale jeho duch zůstal uvnitř. A pokusil se mi říct, kam teď míří.“
„Strávili jste spolu hodně času, stejně jako se mnou. Za Starý republiky se občas stávalo, že se mezi mistrem a učedníkem vytvořilo jakýsi pouto. Luke mi o tom jednou vyprávěl, ale já sem to moc nechápal. Stručně řečeno jim to umožňovalo snado spolu komunikovat a pociťovat to, co cítí ten druhý.“
„A ty si myslíš, že se to stalo nám?“
„To, že Rose ovládá temná strana neznamená, že je úplně ztracen. A tohle to jen dokazuje a dává nám to větší naději, že ho zachráníme. Ale Luke i já cítíme něco zvláštního. Stejně jako jsi to cítil teď ty.“ Kyle se otočil a založil ruce. Hal cítil, že má zavřené oči a je hluboce ponořen do toku Síly.
„Myslíš, že mistr Skywalker něco zjistí?“ Kyle se na něj otočil a nasadil mírný úsměv.
„Tak tohle fakt nevím,“ řekl Kyle. „Luke se pokaždý vrhá po hlavě do takovejch situací, ale vždycky to nějak dokáže přežít. Po pár šocích, který mi přivodil, jsem se rozhod, že bude lepší, když ho prostě nechám, ať dělá co uzná za vhodný.“ Kyle se podíval směrem k rudému kotouči Yavinu a přimhouřil oči. „Uvidíme, co u Ildiru 3 zjistí,“ dodal.
„Neměli bychom mu poslat zprávu, že víme, kam míří Ros?“ zeptal se Hal. Kyle kývl hlavou.
„Jo, to uděláme. Počkáme na Yavinu, než se vrátí,“ řekl Kyle a opět se podíval směrem k Halovi. „A já se tě pokusím naučit co možná nejvíc věcí ohledně Síly. Cítím, že to budeš už brzo potřebovat.“
* * *
Hangárem číslo tři probleskl další, jasně žlutý záblesk, jak do sebe Lukův a Marcusův meč zuřivě narazil. Souboj se zvrtl v krvelačnou bitvu. Oba soupeři šli pevně za vítězstvím. Luke za informacemi a Marcus za něčím, čemu rozumí jen on sám. Přesně podle rozkazu lorda Anunda byl hangár vyklizený. Veškerý personál byl pryč, dveře byly uzamčené a na svých místech byla pouze jedna letka TIE Fighterů. Zelená a rudá čepel švihaly vzduchem obrovskou rychlostí a vydávaly hlasité skřípavé zvuky, když o sebe narážely. Souboj se přenášel z jednoho místa na druhé. Od Lukova X-Wingu, ke vstupním dveřím, TIE Fighterům, počítačové konzoly a zpět k X-Wingu. Oba naplno využívali Sílu a dokonale koordinovali své pohyby s pohyby svých zbraní. Elegantní souboj. Luke věděl, že u Anunda žádnou slabinu nenajde. Nebude schopen využít jeho vzteku proti němu, jako to udělal s Jerkeldem. Anund je příliš mocný. A navíc nejsou jeho myšlenky zaslepeny zlostí a touhou po soupeřově krvi, jako to bylo u Znovuzrozeného. Skoro jako by Marcus Anund nebyl pouhým temným Jediem, ale něčím víc. A pokud by to byla pravda, možná by to vysvětlovalo podivné okolnosti, za kterých Ros propadl temné straně. Luke se snažil využít každé chvilky, kdy nemusí odrážet útoky mocného protivníka, aby si oddychl a nabral sílu. Naopak Marcus Anund vypadal stále silný a svěží. Téměř to vypadalo, jako by se vůbec neunavil. Naopak, že čím déle bojuje, tím větší silou oplývá. Marcus máchl světelným mečem a Lukův blok už ho téměř nezastavil.
„Divíš se, proč mě nemůžeš porazit, Luku? Proč se neunavím?“ zeptal se Marcus a na obličeji se mu objevil úsměv. Luke několikrát ztěžka oddychl a podíval se mu do očí. Pak zamhouřil oční víčka a opět se plně soustředil na tok Síly. Sebral veškerou energii, která mu zbyla a využil ji, aby se Silou posílil. Použil regenerační techniku a cítil, jak se do jeho svalů opět dostává přísun krve s čerstvým kyslíkem. Pak se napřímil a pozdvihl světelný meč. Jeho pohled na Marcuse křížilo bílé jádro čepele jeho zbraně. Pak podnikl protiútok a čtyřikrát zaútočil na nechráněná místa svého nepřítele. Marcus ustoupil a elegantně útoky zneškodnil. „Tvé techniky jsou účinné, Luku. Nejsou však bezedné. Jak dlouho to budeš moci vydržet?“ zeptal se Marcus a ladným pohybem s mečem v jedné ruce zaútočil. Mistrně ovládal techniku světelného meče VII, tu nejsložitější formu, která je nejlepší proti jinému Jedi a v podání mistra, jako byl Anund naprosto ničivá a smrtící. Tuto techniku před vzestupem Impéria ovládali pouze mistři Jedi Mace Windu a Depa Billaba a po jejich smrti již nežil nikdo, kdo by ji mohl učit dál. Marcus měl však jiného, mnohem mocnějšího učitele. Luke naprosto nechápal, kde se jí mohl naučit. Úder následoval úder a souboj zatlačil Luka až ke zdi hangáru. Luke se pokusil o protiútok. Bodnutím světelným mečem donutil Marcuse aby o kousek ustoupil. Pak udělal salto a seshora se temného Jedie pokusil setnout. Narazil však na rudou čepel. Luke dopadl na zem za Marcusem. „Nemůžeš mě porazit, Luku. Ne, když používáš pouze část Síly. Já ale čerpám svou moc ze Síly, jako takové. A Sílu netvoří pouze světlo, ale i její temná část.“
„Temná strana Síly z tebe nedělá silnějšího. Jenom zoufalejšího, Marcusi. A nezáleží na tom, jakou výmluvu poskytneš sobě, nebo ostatním,“
„Ty to stále nechápeš, že ne, Luku,“ řekl Marcus a deaktivoval meč. Luke okamžitě udělal to samé. „Síla je dar. Dar, který nám byl svěřen všemocným univerzem a my nemáme právo ji škatulkovat na dobrou a zlou. Na světlou a temnou. Pokud chceš poznat její skutečnou moc, musíš se jí chopit a využít jí.“
„Tak to není, Marcusi,“ oponoval Luke, „přestože věřím, že jsi veliký mistr Síly, temná strana je příliš svůdná. Příliš mocná, než aby ji mohl kdokoliv zvládnout. Pokud se jí budeš držet, dovede tě do záhuby.“
„To jsou pouhá slova. Zažitý komplex rytířů Jedi, kteří viděli, co dokáže temnota udělat s člověkem, který je příliš slabý, příliš nezkušený, než aby mohl temnotu zvládnout. Tento souboj byl pouhým testem. Měl ti ukázat, že má cesta je správná a nikdo nemá právo mě od ní odklánět. Ane Jedi, ani Sith.“
„Tvůj pohled na Sílu je zajímavý, Marcusi. A přestože využíváš temnou stranu, stejně jako světlou, cítím v tobě dobro. A to je velice zvláštní, když to tak musím říct.“
„Není to dobro, co cítíš. Je to pouze má osobnost. Má duše, která není ovlivněna Silou. Pamatuj si, že jestli je člověk dobrý, či zlý, neurčuje jakým směrem Síly se ubírá, ale jak svou Sílu využívá.“
„Já s tebou souhlasím, ale ještě nikdy jsem nepotkal nikoho tak mocného, aby si mohl podřídit temnou stranu tak lehce, jako ty.“
„To proto, že se na věc díváš úplně špatně, Luku. Stejně jako tví rytíři. Není to světlo, nebo temnota, co si podřizuji, ale je to Síla.“ Luke chvíli mlčel. Snažil se poznat Marcuse co nejlépe. Snažil se zjisti, kdo je, jaké jsou jeho plány a proč se dopustil tak zrůdných činů, když ve své podstatě není temným Jediem. Ale je to tak těžké. Přestože se chová velice vstřícně, je téměř nemožné vypáčit z něj odpovědi na tak jednoduché otázky, které Luke má. A přitom to má být tak snadné.
„Kdo jsi, Marcusi? Odkud pocházíš, a proč vedeš válku s Republikou?“ Marcus se pousmál a založil ruce.
„Není důležité, kdo jsem, nebo odkud pocházím. Důležitý je pouze fakt, že se chci do svého domova vrátit a Republika by mě nenechala jen tak odletět. Ne tam, kde je můj domov. A ne potom, čeho jsem se v galaxii za posledních padesát let v jejich očích dopustil. Čím jsem se v nich stal. To ale samozřejmě není jediná překážka, která mě stále drží zde. Tou věcí, která mi nedovolila vrátit se tam, odkud pocházím je to, že zde mám stále nějakou práci, která čekala příliš mnoho tisíciletí na to, aby byla vyřešena.“
„Co je to za věc?“ zeptal se Luke.
„Odpověď si tě najde sama, Luku. Až přijde čas.“
„Zničil jste Alangar, zahubil milióny nevinných a svedl mého studenta na scestí. To je to jediné, co mě teď zajímá,“ změnil Luke téma hovoru.
„Udělal jsem to proto, abych posloužil vyššímu cíli a věř tomu, nebo ne, ten cíl může pomoci, nebo dokonce zachránit Republiku před hrozbou, která má přijít. Také mi odhalí pradávné tajemství jednoho z nejmocnějších Sithů v historii galaxie a jednu z největších záhad Síly. A mimojité donutí tvého přítele, Rose, vidět Sílu ze stejného úhlu pohledu, jako já. A to bude mezník v jeho výcviku. A věř mi když říkám, že Republika bude potřebovat více Jediů, jako bude on.“
„Jak můžeš doufat v to, že se Ros někdy vrátí z cesty temné strany, které tak hluboce propadl? A to jen kvůli tobě.“
„To nech na mě, Luku,“ odpověděl mu Marcus. Luke nevěděl, co si má myslet. Stále nevěděl, o co v celé situaci šlo a jeho povědomí o dění začalo být stále více zamlžené.
„Vím, že je to těžké, ale snaž se mě pochopit. Mé cíle a priority jsou vysoké a nikdo mi nemůže zabránit v tom, je vykonat. A až přijde ta správná chvíle, ty, tvoji rytíři i Republika se dozví vše, co potřebují vědět. Ty jsi se zde měl naučit jednu věc. A to, že ať Jedi, nebo Sith, každý má obrovské slabiny, které mají své kořeny v jejich omezenosti na určité aspekty Síly, které odmítají využít. Pokud se chce člověk takových věcí, které ho pouze oslabují a zaslepují ho před pravdou, zbavit, nesmí zavrhovat žádnou z částí Síly, které k ní neodmyslitelně patří. Pouze takový rytíř, který není ani Jediem, ani Sithem, vidí Sílu takovou, jaká je a dokáže ji plně využít.“ Marcus se otočil k otevřeným vratům hangáru a udělal několik kroků vpřed. Pohledem přejel přes trup poškozeného imperiálního destruktoru, který byl přes silové pole vidět. „Někdy je velice těžké přijmout pravdu,“ dodal a sklopil hlavu. Po krátké chvilce ticha, kdy Lukův zrak ležel Marcusovi na zádech, se tajemný rytíř otočil. „Tvůj přítel bude v pořádku. To ti slibuji. Podívej se do své duše a přestaň se na chvilku vyhýbat temnotě, druhé polovině tvé Síly. Pak sám uvidíš, o čem mluvím. Pak uvidíš, že mám pravdu. Republika bude čelit ještě mnohým nebezpečím a bez bojovníků, kteří budou schopni galaxii bránit, upadne.“
„Já vidím. Chápu, co říkáš, Marcusi. A myslím, že to dává smysl,“ řekl Luke, „ale já jsem Jedi. Vím, čemu věřím já a držím se toho. Možná, že někdy přijde změna a Jediové uvidí pravdu o Síle tak, jako ty. Ale ta doba je ještě hodně vzdálená. Nicméně, pokud říkáte, že bude Ros v pořádku, já jsem klidný. A přestože cítím, že ještě mnoho lidských životů pohasne v tomto konfliktu, vím, že je to nevyhnutelné. Tak nebo tak.“
„Viděl jsi to ve své duši. V jádru tvé Síly,“ dodal Marcus. Pak se mírně usmál. „Odleť, Luku. Leží před tebou ještě mnoho práce. Před námi oběma.“
„Ale ještě jsi mi neřekl, o jakém tajemství jsi to mluvil. A také odkud pocházíš a co chceš provést s Rosem,ů nevzdával to Luke a upřel na Marcuse pohled.
„Vše se dozvíš, až přijde tvůj čas. Je jedno jak, důležité je pouze to, že se to dozvíš. V praví čas,“ vysvětlil Marcus. Je to skutečně zvláštní člověk. Jeden z nejsilnějších lidí, které Luke kdy potkal a rozhodně jeden z lidí, jejichž názor můze změnit galaxii. Ale jeho pohled a zvládnutí Síly je fascinující. Luke nemohl s takovým mistrem vést debatu a dozvědět se něco, co si Marcus nepřál, aby slyšel. Nicméně se toho dozvěděl mnoho. Ale musel odletět.
* * *
Upravený hvězdný destruktor třídy Imperial II se dral hyperprostorem. Jeho posádku tvořila pouze pro let nezbytná posádka droidů, kteří byly i s lodí dodány Aroset Janskými loděnicemi. Až se destruktor dostane na místo, nahradí droidy plná posádka. Na můstku pípalo jedenáct humanoidních, tmavě zelených droidů. Na torsu měli znak loděnic Aroset Jan, orbitálních továren na hvězdné destruktory a křižníky, které kroužily kolem gigantického asteroidu číslo 18 v asteroidovém poli Gama 5. Loděnic loajálních Impériu a zavražděnému maršálu Riddlovi. Nyní však ta loajalita přešla na admirála Alexandra Raddla. Loděnice, které vyrobily speciálně upravený destruktor ISD. Loděnice, které stvořily Ravager II, novou vlajkovou loď Dartha Nihiluse, mocného Sitha, který bude brzy vzkříšen, aby mohl znovu naplnit galaxii strachem. Loď měla tři obrovské přídavné reaktory, které poháněly zesílené primární a přídavné sekundární a terciární deflektorní štíty, čtvrtý a pátý iontový motor a dalších sto deset turbolaserových baterií, těžkých laserových děl a protistíhačkových laserových věží , které klasické ISD nemělo. Rychlopalné laserové věže byly jednou z nejnovějších zbraní, vyvinutou vědci z Aroset Janských loděnic na zakázku pro Anundovu flotilu, a zatím nejlepším řešením problémů s útočícími stíhačkami a bombardéry. Tyto několikahlavňové rotační kanóny dokázaly obrovskou rychlostí měnit směr palby a rozsah jejich palebného pole byl obrovský. Navíc výkonný zaměřovací počítač zajišťoval okamžité zaměření nepřítele, který nemohl přívalu rychlých a smrtících paprsků vzdorovat, což znamenalo pro každého stíhače, nebo bombardér útočící na Ravager II téměř jistou smrt. Destruktor disponoval novou generací počítačových systémů a umělé inteligence, která dokázala koordinovat automatické procedury, rozkazy velitele a činnost všech lodních systémů mnohem rychleji a účinněji. Několik pater pod můstkem se nacházela pozorovací paluba, podobná té na Tool of Vengeance, ale mnohem větší a honosnější. Na palubu se vstupovalo přímo z kabiny hlavního turbovýtahu, který spojoval můstek s nižšími patry. U čelního průzoru, na vyvýšeném místě bylo veliké otočné křeslo, polstrované černou kůží. Z půlkruhového ostrůvku vedly dolů schody na oválné prostranství se dvěma otvory, které byly ohraničeny nízkým zábradlím stejně jako celý ovál, ze kterého vedla lávka až k turbovýtahu. Můstek byl také zabezpečen ocelovým zábradlím a byl dost široký na to, aby se na něm vyhnuly dvě osoby. Pod systémem chodníčků se černala obrovská propast, která vedla až k tryskám pěti iontových motorů, které modře zářily energií, která do nich proudila z hypermotoru. Na každé straně se na římse nad propastí tyčily bronzové sochy největších Jediů a Sithů v historii. Lord Zippacna stál před křeslem, které bylo otočeno vpřed. Neodvážil se do něj posadit. Přes hlavu měl přetaženu zelenou kápi a ruce měl v bok. S neutuchajícím nadšením a euforií z faktu, že spatří pradávného Sitha Dartha Nihiluse se díval vpřed do hyperprostorového tunelu, na jehož konci se nachází domov Sithů. Svět, který se nazývá Korriban. Zhluboka se nadechl a otočil. Jeho zrak skončil na sochách. Přestože nechápal, proč mezi ně nechal Anund zařadit i Jedie, zůstával Zippacna chladným a nijak se nevzrušoval. Každá ze soch byla ručně dělaným mistrovským dílem mistrů z Naboo. Už poněkolikáté se je všechny prohlédl. Marka Ragnos, Yoda, Darth Revan ve své masce, pravděpodobná podoba Dartha Plaguise, mistr Kavar, poslední z mistrů Jedi, kteří před čtyřmi tisíci lety vymřeli a Darth Timeon, první Sith, který spatřil opravdovou Sílu. Lord Zippacna ale musí věřit, že je to Sith, kterému bylo souzeno vykonet vůli dávných pánů ze SIthu. Vzkřísit Dartha Nihiluse a najít stopu Dartha Revana. Ať už za jeho života, nebo tisíciletí po své smrti. Pak se Zippacna znovu otočil vpřed. Již brzy dorazí ke Korribanu, kde počká na svého mistra. A pak se bude psát historie.
|
