Mistr Síly
Autor: Imperator
Kapitola 5.
„Admirále,“ oslovil svého nadřízeného kapitán Lopak, velitel Tool of Vengeance. „Zde jsou ty dokumenty, které jste chtěl,“ řekl a předal admirálu Riddlovi datapad s informacemi.
„Děkuji kapitáne,“ odpověděl Riddle a natáhl ruku. Oba stáli před průzorem a sledovali hyperprostorový tunel. „Pamatujete na Kessel, kapitáne?“ Lopak si stoupl vedle admirála a zahleděl se ven.
„Ano, pane. Nikdy na to nezapomenu. Když jsme se vynořili z hyperprostoru…,“ vzpomínal Lopak. „Tool of Vengeance už zažila lepší časy,“ řekl nakonec a podíval se na admirála. Ten jeho pohled opětoval a nepatrně pokýval hlavou. Riddle dobře věděl, o čem je řeč a nikdo z posádky neviděl rád dalšího Jedie ve velení.
„Nelíbí se mi to stejně jako vám, kapitáne,“ řekl Riddle a svůj zrak opět zaměřil kupředu. „Před osmi lety, když Jedi C’baoth zmařil nejskvělejší plán na obnovu Impéria jsem přísahal, že nikdy žádnému nedovolím sloužit v mé flotile,“ řekl Riddle.
„A proč jste se spojil s Anundem?“ zeptal se Lopak. S Riddlem se znal už dlouho. Prakticky od porážky u Endoru a jejich vztahy se občas jen vzdáleně podobaly vztahu velitel – podřízený.
„Jak víte kapitáne, když znovuzrozený císař zemřel, Impérium se rozpadlo na desítky frakcí. Každý sloužil jinému válečnému lordovi, prosazoval jeho zájmy a dělal v galaxii ještě větší nepořádek, než ten, který vládl doposud,“ vzpomínal Riddle.
„Daala mohla vyřešit všechno. Byla jediným důstojníkem, který dokázal frakce opět sjednotit,“ řekl Lopak. Riddle se jen pousmál.
„Sjednotit,“ opakoval. Oba přeci víme, jak to bylo,“ řekl na to Riddle. „Ale alespoň měla kuráž. Ona byla tím posledním člověkem z Impéria, který mohl rebely svrhnout a obnovit Nový řád. Když se velení chopil Pellaeon, vše skončilo stejně jako u Endoru a Bilbringi pod jeho velením. Impérium ustoupilo. Prohrálo. Od vzniku Bastionského Impéria jsem vedl soukromou válku proti Nové republice a odmítal jsem se s tím zbabělcem spojit. A když jsem před dvěma lety potkal Anunda, raději jsem se spojil s Jediem, kterého sice v lásce nemám, ale který má potenciál dovést Impérium k vítězství,“ řekl Riddle a zhluboka se nadechl. „Ne jako ten hlupák Pellaeon,“ dodal nakonec. Lopak se s tím musel spokojit. Nevěděl však, kam až sahají kořeny Riddlovy nenávisti k admirálu Pellaeonovi. Nenávisti, která dokázala roztrhnout Impérium v té nejtěžší chvíli. Nenávisti, která stále hoří žhavým plamenem. Kapitán Lopak věděl o schůzce warlordů před pěti lety. Věděl, že admirál Daala je všechny otrávila plynem, aby mohla ovládnout jejich armády. Jedno však nevěděl. Věc, která je podstatou Riddlovi nenávisti. Jeden z warlordů, maršál Berdok Riddle neměl stejné jméno s admirálem Alexandrem Riddlem kvůli náhodě, ale díky společné krvi. Berdok a Alexander Riddle byli totiž sourozenci. Bratři. A Daala s Pellaeonem ho zákeřně zavraždili. Admirál Pellaeon, neschopný velitel a z velké části zodpovědný za totální zkázu Impéria zavraždil admirálu Riddlovi bratra. „Podíváme se na ty informace z Ildiru 3,“ pokračoval admirál a prohlédl si obrazovku datapadu. „To jsou ty doky?“
„Ano, pane. Je to rozsáhlé podzemní kotviště s kompletní opravárenskou a údržbářskou stanicí.“
„Kolik lodí?“ zeptal se Riddle.
„20 křižníků třídy Providence a dvakrát tolik podpůrných a transportních plavidel.“ vysvětlil Lopak.
„A co ti droidi?“
„Jsou tam přesně v počtu, který jsme předpokládali. Připraveni okamžitě zahájit útok.“
„Nebo cokoliv jiného,“ opravil admirál kapitána a podíval se mu do očí. Pak vrátil svůj zrak k datapadu. „Co je tohle?“
„Ještě si nejsme jisti, ale předpokládáme, že je to podpůrný destruktor Recusant,“ sdělil kapitán.
„Velké dítě. Všechny Recusanty v klonových válkách trpěly základní slabinou. Byly moc velké a moc levné. Stačí malé poškození trupu a celá loď se rozlomí,“ řekl Riddle. „Možná, že jeho mohutnost se bude líbit Anundovi, nebo Zippacnovi. Já bych to ale ve flotile nechtěl,“ řekl nakonec Riddle a podal datapad zpět kapitánu Lopakovy.
„Máme na věc stejný názor, admirále,“ přitakal Lopak. „K Ildiru 3 dorazíme asi za tři hodiny,“ sdělil kapitán.
„Dobře. Připravte mužstvo k doplnění posádky základny do plného operačního počtu. Pak uvidíme, jak moc velkou chybu jsem před dvěma lety udělal,“ kapitán se uklonil a odešel splnit své rozkazy.
* * *
Raven’s Claw dosedl na zem. Těžce. Zvířil spoustu prachu z povrchu umírající planety. Několik metrů vedle stál republikový X-Wing. Chvíli se nic nedělo. Trysky motorů Kylovy lodě pohasly a jedinými zvuky na tomto místě zůstaly zvuky zkázy, utrpení a smrti. Silný vítr se proháněl ruinami města a odrážeje se od trosek vytvářel zlověstnou meluzínu. Kokpit se otevřel a krátce po sobě na zem dopadly dva páry nohou. Dopadly na zničenou a zpustošenou zem. Obývanou zničenými a zoufalými lidmi. Kyle a Hal okamžitě cítili něco hrozného. Nebyla to temná strana planety, kterou na zelený Alangar přinesl krutý zločin. Byla to obrovská koncentrace Síly. Bylo na ni ale něco zvláštního. Jako kdyby před dávnými časy ulehla k odpočinku a teď se znovu obrodila. Stejně silná jako dřív. Vycházela z jediné osoby a její temnota pohlcovala vše kolem. Ta osoba stála asi dvacet metrů před nimi. Vlál za ní plášť a ruce měla opřené v boky. Kyle nemohl uvěřit, že je to jeho student Ros Tak Elvor. Jak je možné, že se v člověku může něco takhle změnit? Najednou tak posílit? Jaké tajemství Síly postihlo Rosovu duši? Otázky, na které by Kyle odpověděl, že nic takového možné není, kdyby před ním tak změněný člověk nestál. Situace je ale jiná. Ať se Rosovi stalo cokoliv, ať ho vede jakákoliv myšlenka, to, co se tu stalo do Kylova příletu Rose změnilo. A nebyla to změna, kvůli které Kyle Rose celá léta trénoval. Změna v rytíře Jedi. Ale změna v cosi jiného. Pomalu vykročil kupředu. Hal mu stál po boku a nespustil z Rose oči.
Už jsou tady. Přišla tvoje chvíle. Teď ukaž Katarnovi, co jsi se zde naučil. Ukaž mu, že věci, které se před tebou snažili skrýt jsou již odhaleny. Ukaž mu, že nyní používáš temnou stranu Síly. A že s ní nemůžeš být poražen. Ros se široce usmál. Pečlivě naslouchal temné straně Síly, která k němu stále hlasitěji promlouvala. Zbav se všech pout se svým mistrem. Nyní mu ukaž kdo jsi, když tebou proudím já! Když nejsi omezen hloupým kodexem Jediů! Když za tebou nikdo nestojí a neurčuje, co máš dělat! Když jsi součástí temné strany Síly vesmíru! Kyle a Hal se zastavili jen několik kroků za Rosem. Krátkou chvíli se všichni snažili nahlédnout do mysli toho druhého. První promluvil Ros.
„Čekal jsem tu na vás. A už jsem se nemohl dočkat.“
„Co se stalo?“ zeptal se Kyle.
„Copak nevidíš? Impérium zničilo Alangar republikovou lodí. A tak jsem ji zničil.“
„To vím, Rosi. Ale co se stalo s tím chlapcem, kterého jsem cvičil?“
„Ano, cvičil jsi mě, Katarne. Naučil jsi mě skákat vysoko, přitahovat si věci pomocí Síly a další jediovské triky.“
„Kyle nás naučil mnohem víc,“ oponoval Hal.
„Z tvého úhlu pohledu ano. Z úhlu pohledu slabocha, který pokládá takové věci za vrchol zvládnutí Síly.“
„Skutečně?“ řekl Kyle a zvýšil hlas. „A v čem je tvá moc teď lepší? Že používáš temnou stranu? Čerpáš svou Sílu z utrpení jiných?“
„Jak ses mohl takhle změnit? Vím, že tohle pro tebe musela být krutá rána, ale nevěřím, že by jsi vzdal boj s temnou stranou tak rychle,“ řekl Hal.
„Krutá rána?“ vyhrkl Ros téměř posměšně. „Myslíš, že tohle pro mě byla krutá rána? Ne. Byl to akt, který mi otevřel oči. Ukázal moc temné strany a konečně mě donutil k tomu, abych opustil tvoje omezující učení Katarne!“
„Copak se neposloucháš?!“ vykřikl Kyle. Pak ucítil chvění v toku Síly. Cosi v Rosovi se začalo bouřit. Jeho ruka se pohnula. Uchopila okraj pláště a odhodila ho na druhou stranu. Postava se otočila. V Kylovi i Halovi cuklo a krev v žilách jim začala proudit pomaleji. Nebyl to už Ros, na koho se dívali. Jeho obličej byl šedivý a oči tmavožlutě zářily. Jeho spojení s temnou stranou je již pevné a dva Jediové ho nedokážou zvrátit. Ne tady a ne teď.
„Nemůžeme tě nechat odejít,“ řekl Hal a sevřel pěst. „Ne takhle.“
„Samozřejmě, že ne,“ odpověděl Ros. „Celou tu dobu, co jsem tu čekal jsem si představoval tento moment.“
„Co chceš dělat?“ zeptal se Kyle mírně pohrdavým tónem. Byl ochoten udělat cokoliv, aby svého studenta zachránil. Trénoval ho, cvičil ho a ukazoval mu stále nová tajemství, která Síla skrývá. Ale ani on nebyl hlupák, aby čelil temné straně v něm. Ne, dokud nebude připraven. On, i Ros.
„Mám svůj cíl cesty. Místo naplněné temnou stranou a skýtající obrovské možnosti. Místo, které mi umožní se pomstít,“ sdělil Ros. „Ale jak vidím, nejprve se budu muset vypořádat s jinou záležitostí,“ když dořekl větu, široce se usmál a pohledem přejel Hala i Kyla.
„Ještě máš čas! Nemusíš to dělat! Nech nás ať ti pomůžeme dostat se zpět!“ snažil se Hal, ale všichni věděli, že takové pošetilosti jsou teď bezvýznamné.
„Klesl jsi tak hluboko, že bez výčitek zaútočíš na lidi, kteří jsou tvými přáteli? Na lidi, kteří tě vždy podpořili a pomohli ti dostat se z problémů?“
„Skutečně? A už jsi se podíval, kam mě tvé učení a přátelství vedlo? Rozhlédni se!“ vykřikl Ros a v jeho obličeji se objevil hněv. Hněv, který není možno zkrotit.
„Budeme bojovat, když budeme muset,“ dodal Kyle s vědomím, že toho Rosovi asi už víc neřekne.
„Nemáš tušení, s čím si zahráváš. Nemáš tušení, jakou Sílu ve mně temná strana probudila. Jsi tak slabí, že to necítíš ani teď a jen tak mi odevzdáváš svůj život,“ Rosova hlava poklesla a z obličeje mu sršela vášeň a touha po boji. Touha změřit síly se svým starým mistrem, který mu ukázal tajemství Síly. Tajemství, které Rosovi otevřelo cestu k moci, o které se nikdy nikomu ani nesnilo. Mezi třemi rytíři proběhl krátký oční souboj. Kyle se zamračil a sevřel obě pěsti. Hal se tvářil stále stejně a pomalu uchopil rukojeť své zbraně. Pak to ucítil. Obrovský impulz v toku Síly. On, i Kyle okamžitě zvedly světelné meče a aktivovali je. Okolí ozářilo světlo modré a žluté čepele. Když se Hal podíval na Rose, už měl ruku ve vzduchu a poslal proti dvou Jediům silovou vlnu. Než stačil zareagovat, Hal sebou škubl a odlétl zpět. Ve vysoké rychlosti dopadl na trosky bývalé kašny a v bezvědomí zůstal ležet. Jeho meč pohasl a skutálel se z otevřené dlaně na zem. Od Halova těla přešel Rosův zvrácený pohled na Kyla, který se útoku dokázal ubránit.
„Nemůžeš se se mnou měřit Kyle. Musíš to cítit,“ řekl Ros a pozvedl ruku. Mezi články jeho prstů začaly přeskakovat elektrické výboje. Pak vyletěl obrovský svazek modrobílých blesků a zasáhl Kyla. Ten je však snadno zastavil světelným mečem.
„Myslíš si, že tohle je Síla? Že tohle je moc? Když si budu chtít posvítit na cestu, použiju baterku!“ Kyle se snažil Rose vyprovokovat. Přinutit ho ke zbrklému činu, při kterém by odhalil slabinu, které by využil k jeho porážce.
„Tvoje rady a ponaučení pro mě už nic neznamenají, Katarne!“ vykřikl Ros a natáhl i druhou ruku. „Teď poznáš, co je to opravdová Síla!“ Ros vyslal další salvu blesků. Mnohem mohutnější než tu předešlou. Kyle okamžitě chytl meč do obou rukou a na poslední chvíli stáhl paprsky do čepele své zbraně. Pak zdvihl meč vysoko k hrudníku a zpříma se svému protivníkovi podíval do očí. Ros odhrnul plášť a pod ním se objevil opasek se světelným mečem. Druhou ruku nastavil před sebe. Rukojeť náhle vylétla z pouzdra a skončila v pevném sevření jeho dlaně. Zbraň se aktivovala objevil se modrý paprsek. Ros spustil meč dolů a udělal několik kroků vstříc Kylovi. Pak náhle udělal salto a krátkým vzdušným obloukem se dostal před Kyla. Okamžitě zdvihl meč nad hlavu a zaútočil. Kyle nastavil meč a s obtížemi útok vykryl. Pak přešel do protiútoku. Používal bojový styl Makashi, který naučil i Rose. Ten Kylův se vyznačoval letitými zkušenostmi mistra Jedi. Rosův styl Makashi čerpal svou sílu z temné strany v Rosově duši a rukou. Rozhořel se divoký souboj mezi mistrem a učedníkem.
* * *
Na oběžné dráze Ildiru 3 byl ISD Legacy a jeho dýkovitý trup odrážel sluneční světlo. Tři destruktory třídy Victory oblétaly planetu v pravidelných intervalech a neustále skenovaly blízký i vzdálený prostor. Mezi Legacy a planetou bez přestání létaly transportní lodě, občas raketoplán třídy Lambda a to vše pod ochranou několika letek stíhaček TIE. Na povrchu planety bylo tento den nejrušněji od té doby, co zde byla základna postavena Konfederací nezávislých soustav. Kolem celého nadzemního komplexu byly postaveny kontrolní body a stanoviště plná vojáků a vojenské techniky. Hlídku drželo několik stovek imperiálních vojáků po celý den i noc a další tisíce jich byly v podzemním komplexu. V širokém okruhu okolo základny pochodovalo několik AT-AT v doprovodu AT-ST a hlídky pročesávaly okolí. Na můstku Legacy se rozezněl zvukový signál a komunikační důstojník okamžitě zkontroloval monitor na svém stanovišti.
„Flotila je zde, pane,“ oznámil kapitánu Stalkerovi a narovnal se od počítače. Kapitán jen pokýval hlavou a otočil se zpět čelem k průzoru. Hned na to se z hyperprostoru vynořilo dvanáct destruktorů třídy Victory. Poslední ještě ani nevyskočil z hyperprostoru, když se objevilo první ISD. A pak další a další. Impozantní pohled. Pohled, který kapitán Stalker neviděl od dob porážky u Endoru. Nakonec na orbitě Ildiru 3 zůstalo dvanáct destruktorů třídy Victory a osmnáct ISD, které právě přiletěly. Kapitán si je ani nestačil všechny prohlédnout, když se mu za zády objevil hologram admirála Riddla. Okamžitě se otočil.
„Dobré ráno, kapitáne,“ oslovil jej Riddle. „Tady admirál Riddle z paluby Tool of Vengeance.“
„Rád vás vidím, admirále. Nikdy jsem si nemyslel, že se dožiji tohoto dne,“ přivítal kapitán svého velitele v systému a zasalutoval.
„Ano, kapitáne. Je to skutečně impozantní pohled,“ dodal Riddle a očekával hlášení.
„Legacy hlásí splnění úkolu admirále. Objekt je zabezpečen a nyní má plně obsazený personál.“
„Výborně, kapitáne. Detaily mi sdělíte na základně,“ řekl admirál a mírně se usmál.
„Ano pane,“ potvrdil kapitán a hologram zmizel. Ještě se na krátko otočil, aby si prohlédl flotilu, pak odešel z můstku.
* * *
Hlavní hangár Tool of Vengeance byl plný letového personálu, pilotů a vojáků. Pomalu se začal vyprazdňovat od stíhaček TIE. Riddle rozhodně nenechává nic náhodě. To je dobře. Vojáci nastupovali do tří transportních lodí, aby byli přepraveni na povrch planety. Stranou stál raketoplán Lambda. Před vysunutou nástupní plošinou byla malá skupinka elitních imperiálních vojáků se speciální výbavou. Stranou stál Anund a hangárovými vraty se díval ven na imperiální mašinérii. Když do hangáru vešel lord Zippacna, Anund se otočil a čekal, až přijde k němu.
„Vyslal jsem interdikční křižníky na souřadnice, které jste udal, mistře,“ řekl ještě za chůze.
„Výborně,“ pochválil ho Anund a mírně se usmál. „Pokud se nám náš vedlejší plán zdaří, Jediové přijdou o svého malého spasitele.“
„Jak si můžete být jistý, že tam Skywalker bude?“ pochyboval Zippacna o Anundových slovech.
„Skywalker je hlupák. Dokázal to už mnohokrát v minulosti. Jen měl zatím štěstí, že nikdo nevyužil jeho slabosti zachraňovat úplně všechno.“
„Uvidíme jak to dopadne, mistře.“
„Ano. Každopádně naše operace se vyvíjí více než dobře a to je hlavní,“ řekl Anund. Pak se otočil k vojákům u raketoplánu. „Můžete jít. Poletíme na Ildir o samotě,“ rozkázal. Velitel vojáků zasalutoval a pak se svým týmem odešel z hangáru.
„Jsem zvědavý na naši novou základnu,“ podotkl Zippacna.
„Poleťme tedy.“ řekl Anund a společně se svým studentem nastoupil do raketoplánu.
* * *
Oba soupeři byli silní a žádný z nich se nehodlal jen tak vzdát a nechat se porazit. Neustále se dívali jeden druhému do očí, ve kterých se odrážely modré čepele obou mečů. Nemilosrdný souboj zuřil dál a okolím se neslo světlo paprsků, které o sebe neustále narážely. Oba rivalové se pohybovali okolo kašny, kde stále ležel Hal v bezvědomí. Kyle cítil, jak se v Rosovi probouzí stále větší hněv. Tento souboj musí brzy skončit. Pokud ne, dopadne to zle pro oba zúčastněné. Temná strana v Rosovi stále sílila a Kyle si nedokázal představit, co by mohla napáchat, kdyby byla uvolněna v jednom jediném záchvatu nenávisti a touhy skolit svého nepřítele. Kyle už jen stěží blokoval Rosovy neuvěřitelně silné útoky. Ale ani Ros nemůže vydržet věčně. Kyle se sehnul před Rosovým mečem a co nejrychleji udělal salto vzad. Pak další dvě a hbitě se dostal až na vrchol trosek kašny. Několikrát se zhluboka nadechl a rukávem si otřel pot z čela. Pak jeho meč pohasl. Ros udělal několik kroků ke kašně a svou zbraň spustil dolů. Slunce již zapadalo a plameny z okolních ruin barvily oblohu do oranžova.
„Já se chci jenom pomstít za tohle!“ vykřikl Ros. „Nech mě odejít!“ jeho hlas se třásl a získával nádech zoufalství.
„To nemůžu udělat,“ odpověděl Kyle a vystoupil na úplný vršek kašny. „Nenechám tě, aby ses úplně zničil.“
„Myslíš si, že to nechám jen tak?!“ vyhrkl Ros. „Myslíš, že to prostě jen přejdu? Budu s tím žít dál?!“
„Jsi Jedi. Ty víš, že takové emoce tě povedou do záhuby!“
„To je omyl. Mé emoce mi ukázaly skutečnou moc. Moc temné strany, která zničí každého, kdo tohle způsobil!“ opět pozvedl světelný meč. „A zničí také každého, kdo se mi bude stavět do cesty, Kyle.“ Ros uchopil meč do jedné ruky a ukázal s ním na Kyla. „A teď mě nech odejít.“
„Nenechám,“ odpověděl Kyle. Udělal rychlé salto kupředu a ve vzduchu aktivoval světelný meč. Modré čepele se opět zkřížily. Následovalo několik Kylových protiútoků, které skončily na čepeli Rosovy zbraně. Pak silný úder vedený seshora a nakonec útok z otočky, který skončil zaklesnutím zbraní. Ros s Kylem se na sebe dívali přes modré světlo a mezi jejich obličeji bylo jen pár centimetrů. Pak do něj Kyle strčil a Ros odskočil kousek do zadu. Než se stačil vzpamatovat, Kyle podnikl svižný výpad a přesekl Rosovu zbraň na dvě půlky, nedávaje mu jakoukoliv možnost se bránit. Pozůstatky světelného meče dopadly na zem a Ros klesl na kolena, drže se za pořezané zápěstí. Kyle ho chvíli pozoroval, pak vypnul svůj meč a přistoupil ke svému učedníkovi.
„Promiň, nechtěl jsem ti ublížit,“ řekl a podíval se na jeho zkrvavený plášť.
„Ubožáku!“ vyjekl Ros. „Místo abys mě dorazil, tak mě lituješ! Ale budeš to ty, kdo bude nakonec potřebovat lítost!“ Ros nemůže být poražen. Temná strana Síly mu ukázala cestu, jak porazit každého soupeře, který se mu postaví. A ukázala mu ještě něco jiného. Tajemného. Silného. Mocnou Sílu z dávné minulosti, která ulehla k odpočinku a znovu se zrodila v jeho těle. Něco, o čem Kyle nemá ani tušení. „Nevíš s čím si zahráváš. Ale měl jsi šanci na útěk. A promarnil jsi ji.“ Ros zavřel oči a soustředil se na temnotu, která se drala na povrch. Cítil ji ve svém nitru, jak touží po tom, aby byla konečně vypuštěna. Ros sehnul hlavu. Pak ji náhle vymrštil. Obrovský příval energie doprovázel výkřik. Z Rose vystřelil fialový paprsek a zasáhl Kyla, který se nemohl neznámému útoku bránit. Fialové světlo mu vycházelo z očí a úst. Pak klesl na kolena a padl obličejem k zemi. Beze slov. Bez výkřiku. Ros okamžitě vstal. Posílený. Rána na jeho paži byla zahojená a nezůstala po ni nejmenší jizva. Nasytil se životní energií z Kylova těla. Ani nevěděl jak to udělal, prostě to uměl. Něco uvnitř ho to naučilo. A nyní to bylo jako instinkt. Přirozená schopnost. Musí zjistit, co to bylo. Musí zjistit, co je to za Sílu, která se v něm ukrývá. Je zde jeden člověk, který by mu mohl odpovědět. A pak se Ros rozhodne co dál. Přistoupil ke Kylovu bezvládnému tělu. Podíval se mu do očí napůl přikrytými víčky. Nebyl mrtvý. Byl jen dočasně zbavený veškeré své Síly.
„Ještě se setkáme, mistře,“ řekl Ros, „ale tady to neskončí. Ne takhle,“ přikrčil se k němu, „už se těším na naše poslední střetnutí,“ dodal a usmál se. Pak odešel ke své stíhačce, zanechávaje za sebou dvě bezvládná těla svých bývalých přátel.
* * *
„Co se děje, Artoo?“ zeptal se zmateně Luke. Následovalo krátké zapípání. Obloha hyperprostoru se začala trhat a hyperpohon vynechával. Pak se pomalu objevily světelné čáry, které náhle přešly ve hvězdy. Lukův X-Wing udělal na cestě k Alangaru neplánovanou zastávku. Než se Luke stačil zorientovat, následovala další salva hlasitého pískání astrodroida. „Co se stalo Artoo?“ zeptal se Luke. „Kde jsme?“ rychle prošel pohledem celou oblohu posetou hvězdami. Pak spatřil odpověď na otázku, kterou položil. Velký šedivý flek přímo před nimi. Nemohlo to být nic jiného než… „Interdikční křižník,“ dodal Luke s povzdechem. „Sice nevím, jak mohlo Impérium tušit, že tudy poletím, ale musíme se odsud dostat! Artoo, zapni submotory.“ Luke už zažil imperiální interdikční křižník. Naposledy ho na něj poslal velkoadmirál Thrawn. Tenkrát dokázal uniknout kuželům tažných paprsků a teď doufal, že se mu to povede znovu. Jeho naděje však zhatilo něco neočekávaného. Stíhačka byla zachycena tažným paprskem, ale ne z interdikčního křižníku před nimi. „Artoo, co nás zachytilo?“ droid jen zoufale zapískal. „Cože?“ zeptal se Luke a ze všech sil se stále snažil uvolnit se ze sevření. Když se ale X-Wing otočil kolem své osy, zjistil Luke, co se ve skutečnosti děje. Byl to druhý interdikční křižník, který jej táhl svým tažným paprskem. Když to viděl, ztratil veškerou naději na únik. První křižník se stále přibližoval a svým kuželem tažných paprsků zajišťoval, že Lukova stíhačka neunikne, ani kdyby se dokázala vymanit ze sevření druhého křižníku. Luke povzdechl. „To je marné, Artoo. Z toho se nedostanem,“ konstatoval a sundal ruce z ovládání. Pak jen čekal, až ho křižník navede do svého hangáru.
|
