Pravdivé lži
Autor: Chimera
Kapitola 1.
Dveře turbovýtahu se otevřely a admirál Pellaeon vstoupil na můstek hvězdného destruktoru Chimaera.
„Dobré ráno, admirále,“ pozdravila ho nová velitelka lodi, kapitán Astrid Ashen. Bylo jí kolem čtyřiceti let, měla tmavě hnědé vlasy spletené do drdolu pod kapitánskou čapkou, atletickou postavu a pronikavé, zelenohnědé oči. „Za pět minut vystoupíme z hyperprostoru, podle plánu.“
Pellaeon její pozdrav opětoval a zadíval se do prostoru pro posádku. Kapitán Ashen sice byla na Chimaeře jen pár měsíců, ale celá loď si ji okamžitě oblíbila. A přestože se přidala k Imperiální flotile teprve před sedmnácti lety—někdy před bitvou o Endor—díky svým schopnostem to dotáhla až na kapitána hvězdného destruktoru. A to i přes přehlíživý postoj některých velitelů vůči ženám v armádě. Proto si ji vybral jako náhradu za kapitána Ardiffa.
Před pár dny se kdosi naboural do imperiální sítě a odcizil odtamtud informace tak cenné, že se je mnoho lodí z flotily vypravilo hledat. Bohužel ten sabotér odletěl do Neznámých regionů a ačkoliv se jim podařilo loď poškodit a určit přibližný sektor, kde by mu mělo dojít palivo, vzhledem k tomu, že tato oblast galaxie nebyla vůbec zmapovaná, bylo téměř nemožné ho najít. Avšak Pellaeon měl skryté eso v rukávě…
Mnoho lidí se divilo, proč se pátrání zúčastní osobně i nejvyšší velitel flotily. Odpovídal na to zdůrazněním důležitosti ukradených informací. Krom toho to byla příjemná změna od politických tahanic na Bastionu a pak tu byl ještě jeden důvod: konečně se mu naskytla příležitost letět na Nirauan, aniž by o tom kdokoliv věděl.
Za chvíli se hvězdné čáry proměnily ve hvězdy a před nimi se nacházelo slunce Nirauanu. Byla to obyčejná červená hvězda. Nirauan sám vypadal z oběžné dráhy jako planeta bez života, převažovaly tu hnědé a šedé odstíny. Dokonalé místo pro vybudování tajné základny, pomyslel si.
Společně s Ashen přistoupil ke komunikační stanici. Zpočátku váhal, jestli ji má zasvětit do svého plánu a tajemství Ruky Thrawnovy. Byla sice skvělým kapitánem, ale osobně ji znal teprve pár měsíců a občas se chovala dosti podivně. Zároveň však již několikrát dokázala, že je spolehlivá a loajální. Rozhodl se tedy, že s ní bude jednat otevřeně, ale pro jistotu ji bude mít stále na očích.
Ashen mezitím nařídila komunikačnímu důstojníkovi, aby otevřel kanál na frekvenci, přes kterou ho již několikrát kontaktoval Parck a baron Fel. Pellaeon počkal, dokud poručík nepřikývl, a pak promluvil: „Hovoří admirál Pellaeon z Imperiálního zůstatku. Potřebuji nutně mluvit s admirálem Parckem. Opakuji, hovoří–“
„–tady je admirál Parck,“ ozval se mužský hlas. „Rád vás opět slyším, admirále. Smím se zeptat, čemu vděčím za návštěvu?“
„Potřeboval bych vaši pomoc,“ odpověděl Pellaeon. Nerad řešil důležité věci přes komunikační kanál, ať byl jakkoliv zabezpečený. Během desítek let služby v armádě se naučil, že odposlechnout a dešifrovat se dá všechno.
„Samozřejmě vám rád pomohu, admirále, pokud to bude v mých silách. Uvidíme se tedy v Ruce Thrawnově. Pošlu vám přistávací souřadnice. Zatím nashledanou,“ řekl Parck a ukončil spojení.
* * *
K planetě Nirauan směřovaly dva raketoplány Lambda. Astrid Ashen si poposedla v křesle a zapnula si bezpečnostní pásy. I když jí Pellaeon řekl o Ruce Thrawnově, pořád se jí tu něco nelíbilo. Povzdechla si a přes průzory pohlédla na zdejší vegetaci. Místo obvyklé zelené barvy tu však dominovaly bledé odstíny. Pravděpodobně to byl následek posunu záření ze slunce blíže infračervenému spektru, pomyslela si. Za chvíli se na obzoru začala objevovat ohromná pevnost, jenž byla v ostrém kontrastu s okolní krajinou. Do výšky se tyčilo pět věží, z nichž jedna byla napůl uražená, a z dálky připomínaly ruku. A čím více se k ní blížili, tím zvláštnější měla pocity…
Po chvíli přistáli a Astrid společně s Pellaeonem sestoupila po rampě. Z vedlejší lodi vyšlo komando stormtrooperů a okamžitě se seřadilo do formace.
Naproti jim přišlo několik nelidských bytostí modré barvy pleti s rudýma očima. Byli stejného druhu jako velkoadmirál Thrawn a ta cizinka z její vize, ale to ještě nemuselo nic znamenat. Podle Pellaeonových informací si říkali Chissové a, stejně jako Thrawn, sloužili Impériu—přesněji řečeno: Říši Ruky.
Jeden vysoký Chiss ve vínové uniformě se zastavil pár kroků od nich a uklonil se. „Jsem Kres'ten'tarthi, pobočník admirála Parcka, ale můžete mi říkat Stent. Pojďte prosím se mnou, admirál vás již očekává,“ řekl bezchybným basicem.
Vedl je koridory Ruky Thrawnovy a vůbec s nimi nemluvil. Odbočil do velké chodby, po jejíchž stěnách se plazila našedlá rostlina podobná révě. Proč to tady je? divila se v duchu. Je to snad dekorace? Pokud ano, tak ti Chissové mají ale opravdu zvrácený vkus, pomyslela si. Ta… rostlina vypadala opravdu podivně. Její úponky byly velice mohutné a spíše připomínaly kořeny stromu. Na některých místech—například v rozích—do sebe byly úplně zamotané. Korunu tomu nasazovaly podivné—a zdálo se, že i okousané— listy. Celé to působilo pěkně odpudivě.
Šla chodbou a náhle pocítila něco zvláštního… nebo spíše nepocítila. Jako by celá chodba přestala existovat… v Síle. A nejen to — všichni jakoby by přestali existovat. Dokonce ji napadlo, že sama Síla přestala existovat. Nikdy nic podobného nezažila… Byla sice schopná vnímat poruchy v toku Síly, například při smrti svého mistra nebo zničení Caridy Drtičem sluncí, ale tohle…
Najednou uslyšela slabé zašustění listí. Trhla sebou a reflexivně sáhla po blasteru. Když se nemohla spoléhat na Sílu, každý zvuk byl pro ni děsivý. Musí to být past! blesklo jí hlavou. Prudce se otočila směrem ke zdroji zvuku…
Nic tam nebylo.
Ještě dlouhou chvíli tam stála úplně ztuhlá, a pak si najednou uvědomila, že se ostatní zastavili a pozorují ji. Vrátila blaster zpět do pouzdra a doufala, že v jejím obličeji nebylo znát zděšení.
„Kapitáne? Děje se něco?“ zeptal se Pellaeon. Astrid se přinutila uklidnit, povolila stisk rukojeti a pohlédla svému nadřízenému do očí. Zoufale se snažila vymyslet nějakou věrohodnou výmluvu, ale nic ji nenapadalo. „Já… něco jsem slyšela,“ zakoktala. „V té… rostlině.“ Nemohla jim přece říct, že Síla prostě přestala existovat.
Stent přišel blíž k rostlině, rozvinul listí a zakroutil hlavou. „To je v pořádku. To byl jen ysalamir.“ Mávl rukou.
Teď se pro změnu objevil překvapený výraz v Pellaeonově tváři. „Ysalamir?“ vydechl. „Co tady dělá ysalamir?“
Stent pokrčil rameny. „Velkoadmirál jich sem pár přinesl. Nikdy nevíte, kdy se jejich schopnosti můžou hodit.“
„Jaké schopnosti?“ zeptala se Astrid.
„Ysalamir dokáže vytvořit „bublinu“, ve které neexistuje Síla,“ vysvětlil jí Pellaeon. „Thrawn je používal k ochraně svých vojáků i sebe sama před tím šíleným mistrem Jedi C'baothem. V jejich přítomnosti nemohl číst cizí mysl.“
Astrid ztěžka polkla. To vysvětlovalo situaci, ale zároveň to v ní nadělalo pořádný zmatek. Nikdy by si nemyslela, že je možné „rušit“ Sílu. „K čemu jim to je?“ zeptala se ohromeně.
Pellaeon pokrčil rameny. „Nemám ponětí. Vím jen, že to funguje.“ Otočil se k modrému cizinci. „Zajímalo by mě, jestli jejich přítomnost má nějakou spojitost se Skywalkerovými, kteří tu byli před rokem?“
Stent přikývl. „Ano, pane. Mara Jade ani Skywalker nebyli schopní používat Sílu, takže po této události jsme je rozmístili po celém komplexu.“ Zamračil se. „Pamatuji se, jak Jade ztuhla, když ztratila kontakt se Sílou…“ odmlčel se a ty rudé oči se vpíjely do jejího obličeje. A má reakce nebyla o moc odlišná, že? V duchu se ušklíbla. Mnoho let se snažila skoncovat se Sílou a teď ji chtěla zpět. Krutá ironie osudu…
Ale ze všeho nejvíc ji trápilo, co s ní udělají. Po Stentově poznámce bylo možné, že Pellaeonovi dojde, co je zač – pokud mu to už nedošlo. Imperiální nikdy neměli rádi jedince citlivé na Sílu: Jediové byli jejich nepřátelé a Sithů se báli. Co se s ní stane? Díky ysalamirům se jí mohli snadno zbavit…
Ztěžka polkla a sebrala odvahu. Pellaeon ji pozoroval s nečitelným výrazem ve tváři a ve Stentově nelidském obličeji také nebylo nic znát. Jeho poznámka jakoby visela ve vzduchu…
„Myslím si, že jsme se tu zdrželi už příliš dlouho,“ řekl Pellaeon neutrálně. „Sice bych se rád dozvěděl více, ale není času nazbyt.“
Astrid se ulevilo, ale věděla, že z toho ještě není venku. Jak znala Pellaeona, určitě bude požadovat vysvětlení při nejbližší příležitosti. A měla tušení, že ten rozhovor nebude příjemný…
Prošli další chodbou a Astrid cítila, jak se Síla vrací. Snažila se zachytit, co si o tom incidentu mysleli ostatní, ale opět vstoupili do další „bubliny“.
Stent zahnul za roh a otevřel dveře. Astrid vešla do konferenční místnosti, ve které stál postarší muž v admirálské uniformě.
„Dobrý den, jsem admirál Parck,“ představil se ten muž a mírně pokynul hlavou.
* * *
Po vzájemném představování zasedli ke stolu a Pellaeon začal Parckovi objasňovat situaci. Když skončil, Parck ohromeně poznamenal: „Ten sabotér se naboural do celé databanky? A ukradl TIE Scout a odletěl?“ Zakroutil hlavou. „Můžete počítat s naší pomocí.“
„Děkuji. Hodila by se nám mapa sektoru a informace o jednotlivých světech.“
„S informacemi nebude problém, jenže…“ povzdychl si Parck, „značná část sektoru je součástí Chisské Ascendence. A chisská vláda nebude příliš nadšená, až zjistí, že se tu potuluje hvězdný destruktor.“
„A nemohl byste Ascendenci kontaktovat a požádat je o spolupráci?“ zeptala se Ashen.
„I když má Říše Ruky podporu části chisského obyvatelstva,“ řekl Stent, který byl až do této chvíle zticha, „vládnoucí rodiny nás zavrhly a chovají se, jako kdybychom vůbec neexistovali,“ dodal trpce. „Bude zázrak, pokud nás vůbec vyslechnou.“
Místnost rázem ztichla. To nevypadá dobře, pomyslel si Pellaeon.
„Ale je možné, že aristokra Formbi by nás mohl vyslechnout,“ navrhl Parck.
„Za pokus to stojí.“ Stent pokrčil rameny a zapnul komlink zabudovaný do stolu. Řekl pár slov v melodickém jazyce, kterému Pellaeon vůbec nerozuměl a aktivoval holoprojektor.
Po nějaké době vyvstal na komunikační desce hologram Chisse v dlouhé žluté róbě. Řekl Stentovi něco v tom cizím jazyce a pokynul hlavou.
„Aristokro Chaf'orm'bintrano, zdravím vás,“ přivítal ho Parck. „Toto je admirál Pellaeon z Imperiálního zůstatku.“
„Rád vás poznávám, admirále Pellaeone,“ řekl Formbi basicem s tím melodickým přízvukem. „Proč jste mě zavolali?“
Pellaeon mu pověděl o ukradeném TIE Scoutu a požádal ho o pomoc při pátrání.
„Chápu vás,“ zamumlal Formbi. „Avšak obávám se, že vyhovění vaší žádosti nebude možné. Přesto to prodiskutuji se členy vládnoucích rodin. Nashledanou,“ rozloučil se a ukončil spojení.
„Nezdál se moc nadšený,“ prohodila Ashen. Pellaeon se na ni podíval; ten incident s ysalamirem mu nedopřával klidu. Jakmile s ní bude o samotě, promluví si s ní a bude požadovat vysvětlení… ale pokud byla jeho intuice správná, nebylo moudré s ní mluvit o samotě… Už začínám být paranoidní, řekl si pro sebe a přesunul svou pozornost zpátky.
„– Co je vlastně zač?“ ptala se zrovna Ashen Stenta.
„Chaf'orm'bintrano je aristokra páté vládnoucí rodiny, Sarvchi,“ odpověděl jí Stent.
„Přítel?“
„Těžko,“ opáčil Parck. „Ale dalo by se říct, že proti nám není tak zaujatý jako zbytek Ascendence.“
To nebylo dobré… „Jak dlouho bude trvat, než nám odpoví?“ zeptal se Pellaeon.
„Pár hodin určitě,“ řekl Parck. „Co kdybych vás zatím provedl po pevnosti?“
* * *
Za čtyři hodiny je opět kontaktoval aristokra Chaf'or…něco. Astrid byla ráda, že Chissům nevadilo oslovování kořenovými jmény, poněvadž pokud by uslyšeli její výslovnost, mohli by se urazit.
Formbi se poklonil a pozdravil je.
„Vzhledem k tomu, že jedna loď detekovala stíhačku TIE v našem pohraničí, rozhodli jsme se, že vám povolíme vstup na naše území pod podmínkou, že vás bude doprovázet jedna loď Chisské obranné flotily.“
„Děkuji vám, aristokro,“ řekl Pellaeon s mírnou úklonou. Bylo sice jasné, že ten doprovod bude plnit úlohu hlídacího neka, ale stejně byl zázrak, že jim vůbec vyhověli.
„Ale musím vás varovat. V této oblasti je poslední dobou zvýšená pirátská aktivita,“ dodal Formbi. Tak přece jen je tu háček, že? Naštěstí máme Chimaeru. Hvězdný destruktor už něco vydrží…
„Posílám vám informace o místě, kde byla ta loď spatřena a souřadnice místa setkání. Sbohem, admirále,“ rozloučil se Formbi a ukončil spojení.
Stent otevřel soubor a překvapeně řekl: „Ten Scout byl detekován poblíž soustavy K'Nleort?“
„Znáte tu soustavu?“
Stent přikývl. „Syndik Mitth'raw'nuruodo tam kdysi poslal průzkumný tým. Byl jsem jeho velitelem. Místní jsou mírumilovní a disponují technologií hypermotorů.“
„Admirále, navrhuji, aby šel Stent s vámi,“ řekl Parck zamyšleně. „Zná ten sektor. Doufám, že vám to nebude vadit?“
„Vůbec ne, přijmu jakoukoliv pomoc,“ řekl Pellaeon.
Avšak Astrid pochytila, že všechno není tak, jak se zdá. Pomoc Ascendence i Říše Ruky získali moc snadno… Nevěděla, jestli je to jenom tušení, nebo jí to říká Síla, ale bylo jasné, že tahle mise navždy změní její život.
|
