Stíny Sithbullu
Epizoda 1: Návrat receptu

Autor: Adamsith


Kapitola 4

„…kruci lata u dvaceti jediů… ehheheheh," padl vyčerpáním po půl hodině nadávek sám mocný Lord Adamsith.
„Už jsi skončil?" zeptal se Stone, který hrál s vězněm piškvorky a neustále prohrával.
„Jo."
„Tak co teďka? Zabijem ho? Prohledáme dům, najdeme toho tvora z holonetu a jedeme domů?"
„Jako že bysme ho šli jen tak zabít? Toho ‚tvora' – ano, vždyť to je jen druhý nejvlivnější továrník v galaxii. Vlastní žvýkačkárny v okolí Nar Shadaa a exportuje skoro stejně jako SithBULL."
„Takže konkurence."
„Ale ne… já dělám do pití, on do cukrovinek."
„Tak proč chce recept na SithBULL?"
„Protože by pak mohl vyrábět žvýkačky s příchutí SithBULLu (mimochodem nejlepší limonády v galaxii). No co, dáte si SithBULLa?"
Všichni tři v duchu přivětili a lokli si nejlepší limonády v galaxii.

„No, musíme tě nechat uvězněného doma. Když to přežijeme, tak si pro tebe přijedeme a uvidíme, co a jak. Když nepřežijem, zemřeš hladem, ale žízní ne! Nechám ti tu slánku se SithBULLem, abys sis nemyslel, že jsem kruťas," trval na tom Stone.
Adamsith ale namítal: „To není humánní – být po mém šmik a konec."
„Vždyť tak dobře smažil piškvorky."
„Stone, že vy občas berete sedativa?"
„Proč."
„Kde je vaše krutost?"
„V pytli!"
„Cože?"
„No, nechal jsem jednoho chlápka při popravě hodit do pytle, svázat a pytel hodit do řeky s masožravými rybami a on se rozvázal a řval: ‚nebolí, nebolí, starej Stone na hnoji!'"
„Jo... vězni už teď vůbec nemají úctu k věznitelům," podotkl Adamsith zamykajíc dveře od bytu a nevšímajíc si vystrašené vězňovi tváře.

Vznášedlo krásně „klouzalo" po Coruscantu a mířilo k lodi lorda Stona. Cestou ještě Sithové probrali otázku temné strany v post-moderně Imperiálním věku, přičemž debata byla zaměřena na to, zda se má na světelném meči povolit pojmenování 'ON / OFF'.
Úděl Lorda Stona ale skončil. Lord splnil svůj slib, že Adamsithovi pomůže pátrat, ale s největším žvýkačkovým koncernem (a to nebyl Stone žádné ořezávátko, nýbrž pořádný Sith) si nechtěl nic začínat. Přeci jenom jeho imaginární zbrojírny nepočkají.

„Provázej tě Síla, Adamsithe."
„Tebe také."
Tak se rozloučili.

Kapitola 5

Modrý hologram admirála ACE se mihotal před očima Adamsitha. Zrovna vedli dlouhou debatu. „Lorde, mrzí mě to, ale nemohu svolat radu tak rychle, musíte si vystačit sám. Stíhat vás za to nebudeme, ale koncern by měl vydržet. Žvýkačky jsou důležitý ekonomický prvek."
„Beru to na vědomí, můj pane," odpověděl Adamsith.
„Dobře, hodně štěstí." A hologram se vypnul.

* * *

Adamsith se vyzbrojil velmi pečlivě. Nejprve šel zkontrolovat vězně a vyměnil mu láhev SithBULLU, potom si dal dvě plné láhve SithBULLu Rancorn za opasek a hrdě vykročil vstříc… zvláštnímu Imperiálnímu týmu.
„Znáte své povinnosti?" zahřměl Adamsith.
Vojáci odvětili: „Nezabíjet civilisty, pracovníky, všechny umrtvovat. Poslouchat lorda Adamsitha."
„Velkotovárníka si vyprošuji."
„Velkotovárníka si vypro…"
„Dobře… leťte svojí lodí, já poletím svojí, víme, kde se setkat?"
„Ano!"

* * *

Nar Shaddaa je průmyslové urbanistické město. Adamsith ho měl rád snad jen díky grafům „Prodej SithBULL – Nar Shaddaa". Adamsith si potrpěl na efektivnost, takže celá jeho garda udělal kilometrový pochod k branám žvýkačkového podniku a tam se Adamsith zastavil. Byl tam droid - strážný, ale ten ho radši pustil.

„Do akce!" zavelel Adamsith a zažehnul meč. Zakroutil s ním a vběhl do velké haly, kde se vyráběly žvýkačky.
Vojáci zaujali bojové pozice a počali umrtvovací palbu na ty, co nechtěli poslechnout výzvu „K zemi!"
Adamsith se s pěti vojáky probíjel dopředu, až se dostal ke dveřím s nápisem „Šéf". Prokopl dveře, zakroužil mečem a zavolal: „Vím o tobě!"
„Já také Adamsithe," odvětil hlas ode dveří. Ozvalo se VHAAM…

„Hele… to musí být v každém příběhu nepřítel Sith? Neumíš vymyslet něco originálnějšího?"
„No promiň."

Del, Del… Del.

„Do akce!" zavelel Adamsith a zažehnul meč. Zakroutil s ním a vběhl do velké haly, kde se vyráběly žvýkačky.
Vojáci zaujali bojové pozice a počali umrtvovací palbu na ty, co nechtěli poslechnout „K zemi!"
Adamsith se s pěti vojáky probíjel dopředu, až se dostal ke dveřím s nápisem „Šéf". Prokopl dveře, zakroužil mečem a zavolal. „Vím o tobě!"
„Já také, Adamsithe," odvětil hlas ode dveří. Ozvalo se BIB BIB.

„Ty?" podivil se Adamsith na protokolárního droida a malou jednotku R2-D2.
„Nemáš důkazy, ale my ti vše vysvětlíme, než zemřeš… („Nahoď…" „Pomalou smrtí ve vroucím oleji.") pomalou smrtí ve vroucím oleji," promluvil znovu protokolární droid a pokračoval: „Nejprve jsem chtěl ten recept získat legálně, již za dob, kdy jsi limonádovně nevládl, oni mě ale odmítli. Takže jsem vymyslel plán. Donutil jsem dva velmi dobré zloděje ke krádeži a zakamufloval to tak, že je najal Sith. Ty jsi mě ale překvapil bezpečnostními opatřeními a pak už to znáš.
„Tak primitivní. Styď se."
„Já jsem spíše přes etiketu."
„Jo jasně."
„BIB BIB."
Do místnosti vběhlo několik vojáku a zastřelilo po kratší přestřelce ty Adamsithovi. Adamsith se ale nedal a bojoval dál. Postupoval a brzy s dostal do haly. Byla to ale past. Obklopilo ho čtyřicet vojáků. Tudy cesta nevede.
„Jo, vzdávám se," odhodil Adamsith meč do okna, a tak meč vyletěl ven.
Adamsith visel za nohy hlavou dolů a pozoroval horký olej, ke kterému se kvapně přibližoval. Dav dělníků a droidi blaženě přihlíželi konci jednoho z největších lídrů P.I.L. a.s.
Adamsith se ale ještě nevzdal – začal se houpat.
„Rychlejší klesání," vypískl protokolární droid, který věděl, že Adamsitha není radno podceňovat. Adamsith si ale přitáhl fikaně schovaný meč pod oknem, přeřízl lano a během hudby složené ze střel blasterů se saltem dostal za několik barelů. Přitáhl si blaster a začal střílet po nepřátelích.

„Imperiální vojáci. Ani hnout!" ozval se hlas ode dveří. Všichni ztuhli. Viděli obrovitý oddíl odhodlaných stormtrooperů v čele s kapitánem. Všichni byli zajati a droidi posláni Imperiální radě na posudek. Předtím ale ještě velitel dodal: „Lorde Adamsithe, to je pozornost od Impéria." „Ano, já věděl, že jsme nejlepší."

* * *

Návrat domů proběhl snadno. Adamsith zastoupil Imperiální představitele při znárodnění podniku (neměl mu kdo velet…) a poté se odebral domů. Ano, ten vězeň byl k němu povolán a začal pracovat pro P.I.L. a.s., aby ospravedlnil své skutky, a tak vše dobře dopadlo. Konec, pomyslel si Adamsith.

Zatím kdesi hodně daleko si kdosi pomyslel: „Jedna nula pro P.I.L. a.s., ale já jsem neskončil. UHAHAHAHÁ!"



<<< Předchozí Seznam příběhů Konec...