Kapitola 3.
Ruka osudu

Císař Palpatine, mistr temné strany Síly, se nijak nesnažil skrýt svou spokojenost. Kráčel po podlaze trůnního sálu ke dvěma bojovníkům. Jeden z nich byl Luke Skywalker, mladý muž oděný ve střízlivé černé. Bzučící čepel svého světelného meče držel na hrdle svého poraženého nepřítele, lorda Dartha Vadera. Luke se konečně poddal svému hněvu a žasl, jak snadno se mu podařilo Temného lorda přemoci. Luke těžce oddechoval, obezřetně pozoroval blížícího se císaře a stěží držel svou zlost na uzdě. Čepel v jeho ruce sklouzla nebezpečně blízko k Vaderově sípající masce. Kdysi mocný sithský lord nyní propadl opovrženíhodné hrůze a marně se snažil odplazit od Luka pryč.
Luke sledoval Palpatina skrz závoj hněvu. Císař byl překvapivě malý člověk, shrbený věkem; právě si zamnul zkřivené ruce. „Výborně!“ řekl Palpatine, svraštělou tvář zkroucenou rozkoší. „Tvá nenávist tě učinila mocným. Nyní naplň svůj osud a zaujmi místo lorda Vadera po mém boku!“
Luke pohlédl na zhrouceného sithského lorda, který byl kdysi jeho nejnebezpečnějším nepřítelem a který mu byl nyní vydán na milost. Podíval se na svou umělou pravou ruku v černé rukavici, a vzpomněl si, že Vader mu při jejich posledním setkání jeho skutečnou pravačku usekl. A nejen to. Vader také mučil jeho přátele a jednoho z nich vydal nemilosrdnému zločineckému lordovi Jabbovi Huttovi a nikdo už ho málem víckrát nespatřil. A všechny tyto činy byly jen špičkou ledovce Vaderových černých skutků. Pokud Luke s touto zlou bytostí skoncuje, pouze tím dá galaxii spravedlnost, po níž volala. Luke si najednou vzpomněl na jiného muže, který stál kdysi bezmocný před čepelí světelného meče, a na to, co mu Vader udělal. Pak učinil rozhodnutí, které mu připadalo správné a spravedlivé. Obrátil světelný meč, který si vlastnoručně vyrobil, vykřikl: „Za Bena Kenobiho!“ a zabodl jej do těla Temného lorda. Vader vykřikl a zemřel v tratolišti spálené krve, rozťatý vejpůl.
Luke se obrátil k doutnající mrtvole zády a postavil se císaři. Palpatine byl téměř bez sebe radostí. „Skvěle, můj mladý učedníku! Nyní poklekni a přísahej mi věrnost.“
Luke se nepohnul. Císař se na něj usmál, ale byl to úsměv lstivého predátora. „Teď už nemůžeš couvnout, mladý Skywalkere,“ plísnil Luka. Natáhl k němu vyzáblou ruku a pokynul mu. „Dám ti takovou moc, že tvé jméno navždy zastíní jméno Dartha Vadera.“
Luke přistoupil k císaři blíž a s vážným výrazem před ním poklekl. „Osud lorda Vadera je i mým osudem,“ řekl Luke s konečnou platností. Pak se Luke bez varování pohnul. „Teď zemřeš!“ zakřičel Luke a bodl světelným mečem vzhůru proti Palpatinovu bezbrannému tělu v rouchu. Zářivá zelená čepel však nenašla svůj cíl. Sotva meč kmitl vzhůru, deaktivoval jej senzor ukrytý na císařově těle. Rukojeť Lukovy zbraně bez účinku narazila císařovi do hrudi a galaktický vládce uskočil vzad. Palpatine spatřil za Lukem karmínový záblesk a pak z Lukovy hrudi vyrazila špička silového kopí. Luke byl zdvižen z podlahy, nabodnutý na dlouhé zbrani mohutného císařského gardisty.
Luke věděl, že trůnní místnost neopustí živý, ale selhat při své jediné šanci zabít císaře… to bylo příliš kruté, než aby to mohl snést. Utápěl se v bolesti a matně si uvědomoval, že jeho světelný meč se znovu probral k životu. Věděl, že smrt je blízko a zoufale si přál ukončit svá tělesná i duševní muka. Podařilo se mu obrátit zbraň proti sobě.
Rudě oděný gardista nechal druhou mrtvolu v sále sklouznout ze svého silového kopí a spadnout na podlahu. Tiše hleděl na svého císaře. Palpatine dlouhou chvíli zamyšleně zíral na Lukovo tělo. Pak si všiml gardisty a nepřítomně jej propustil.
Do Palpatinova rozjímání se vložil úlisný hlas Sata Pestage, císařova velkovezíra. „Přijměte mou soustrast, pane, nad ztrátou vašeho služebníka,“ řekl Pestage, když zalétl pohledem k tělům na podlaze.
Palpatine na Pestage pobaveně pohlédl; v jeho časem poznamenané tváři hledal stopu sarkasmu, která se snad mohla za jeho slovy skrývat. V Pestagově tváři však nebylo nic než strnulý klid.
Co se týkalo Pestage, on věděl, že jeho pán prochází obtížným obdobím a chtěl jej svou přítomností konejšit. S úlevou tedy spatřil, když mu Palpatine klidně pokynul a dal se do chůze. Společně vyšli ven do chodeb císařské citadely. Kráčeli v tichosti a nikoho dalšího cestou nepotkali, neboť tato část citadely byla císařovou soukromou svatyní. Občas měl Pestage o svého pána opravdu veliký strach. Jako třeba před čtyřmi měsíci, když Palpatine zkolaboval před většinou admirálů flotily a vnořil se do transu s vizí. Vznešený předpověděl svou vlastní smrt, a navzdory své spolehlivé metodě, jak jí čelit, se bál. Pestagem otřáslo, když ve svém pánovi spatřil strach. Palpatine byl základem, na němž postavil svůj život. Nedokázal si představit, co by dělal, kdyby byl o tento základ připraven.
Podobně znepokojující byl císařův zrychlující se rozklad – zhoubný vliv temné strany byl stále ničivější. Palpatine toho totiž od Síly žádal víc než kdykoli předtím. Pestage viděl svého pána trávit obrovskou spoustu času v meditační komnatě, kde se, jak tušil, snažil zahlédnout budoucnost. Tato schopnost plnila Pestage úctou, ale tentokrát zřejmě nefungovala. Palpatine se pokaždé vztekle vyřítil ven, mával pěstmi a proklínal svou „slepotu“. Vynakládal stále více a více sil a jeho patrně neúspěšné pokusy si na jeho těle vybíraly strašnou daň. Jen jedenkrát mu Palpatine poskytl nějaké vysvětlení a Pestage mu zcela neporozuměl. Blíží se velký nexus, řekl mu tehdy vznešený, a proudy pravděpodobnosti se příliš rychle mění, než aby je bylo možné sledovat. Ale ať už mu v tom bránily jakékoli bariéry, Palpatine to zkoušet nepřestal a Pestage se začal ptát sám sebe, jestli se ve skutečnosti císař nezničí sám.
Potom se jednoho dne Vader vrátil s kořistí. Císař přijal svého služebníka podivně chladně, ale když zjistil, co mu sithský lord přinesl, zdálo se, že pookřál. Ta kořist uvedla do pohybu řetěz horečných příprav, jelikož v ní císař okamžitě spatřil další způsob, jak získat informaci, po které prahl – pravděpodobný výsledek jeho setkání se Skywalkerem.
Kořist také umožnila zaplnit místnost, do níž vstoupili, jejím současným obsahem. Byla to veliká komora, vyplněná řadami nádrží velikosti člověka. Císař přešel k nejbližší nádrži a setřel kapičky vody, které orosily její skleněný povrch. S pátravou intenzitou se zadíval na tvář za sklem, ale oči v té hlavě zůstaly zavřené a její vlasy se vznášely, jak je unášely mírné proudy ve výživné tekutině. Sate Pestage přemohl zachvění. Byla to tvář Luka Skywalkera.
Z šera se vynořil správce homunkulů Rollo Mon; v ostrém zeleném světle, osvětlujícím chodbu, vrhal veliký ornament na jeho hlavě bizarní stíny. Císař se k němu obrátil, rukou stále ještě spočíval na nádrži.
„Připravte ho,“ přikázal Palpatine.

* * *

O tři měsíce dřív kráčel Darth Vader téměř prázdnými halami Oblačného Města. Za ním, pospíchaje, aby mu stačil, šel lékařský droid svírající jednu stopu dlouhou válcovitou nádržku. Kvapně míjeli opuštěné apartmány a prázdná, tichá kasina. Cestou potkávali pouze salutující stormtroopery, kteří vzhledem k nepřítomnosti jakékoli hrozby drželi své pušky uvolněně. Kdysi vzkvétající luxusní letovisko bylo nyní v rukou Impéria. Všichni obyvatelé, kteří neodletěli při masovém exodu zahájeném baronem-administrátorem Landem Calrissianem, ze kterého se vyklubal Rebel, byli sehnáni dohromady a násilím deportováni. Ti s pochybnou minulostí skončili v imperiálních věznicích stejně jako někteří nevinní, kteří byli chyceni ve špatný čas na špatném místě.
Vader a droid rychle pokračovali do spodních pater města. Velkolepé sochy a bohatá výzdoba začínaly ustupovat šedivému nechráněnému strojovému vybavení dolu, v němž se těžil tibannový plyn. Tu a tam cupitali groteskní podsadití Ugnaughtové, kteří stále ještě obrovské stroje obhospodařovali. Pro ně byl jeden lidský pán stejný jako druhý – za předpokladu, že dostanou zaplaceno a nebude s nimi ošklivě zacházeno. Cenný plyn, který se používal do antigravitačních zařízení a blasterů, nyní půjde do Impéria – to je celé. Sithský lord konečně dospěl na dno Oblačného Města a vstoupil do malé řídicí stanice.
Vader prošel oblakem páry a zničehonic se objevil před poručíkem Praltem a jeho pracovní četou. Když se před ním jeho obrovská obrněná postava vynořila jako nějaký obrovský chrlič, uskočil Pralt vzad dřív, než se stihl vzpamatovat. „Podejte hlášení, poručíku,“ rozkázal Vader.
„Můj pane,“ vykoktal důstojník a napřímil se. Pralt znal pověsti o Vaderově hněvu a bál se Temnému lordovi oznámit třeba jen částečné špatné zprávy. Avšak během posledních několika dní koloval mezi personálem zvláštní příběh. Před týdnem, když Rebelové uprchli jak z Oblačného Města, tak před Executorem, Vader nepopravil ani admirála Pietta, ani nikoho jiného. Místo toho tři dny meditoval ve své soukromé komnatě. Když vyšel ven, přikázal pracovní četě, aby prohledala nižší úrovně šachty reaktoru Oblačného Města a našla blíže neurčený předmět patřící Rebelovi Lukovi Skywalkerovi. Podle drbů se tento Rebel tam nahoře střetl s Vaderem a přežil. Pralt, jehož kuráž tyto zvěsti podpořily, polkl a klidně ohlásil: „Můj pane, objevili jsme cosi, co vypadá jako světelný meč, ale nachází se na velmi nepříjemném místě.“ Pralt pouze předpokládal, že je to jedna z těch starých zbraní rytířů Jedi. Její podobnost s předmětem, který visel na Vaderově opasku, poručíkovo sebevědomí trochu zvýšila.
Vader už prošel za něj. „Ukažte mi to,“ přikázal hlubokým, mechanicky zesíleným hlasem, plným překvapivé nedočkavosti. Pralt pokynul svým mužům a tým zavedl Vadera a mlčenlivého droida do úzké přístupové chodby.
„Dávejte si pozor, můj pane,“ varoval Pralt Vadera, když otvíral těžké dveře na druhém konci koridoru. Do chodbičky okamžitě vnikl prudký vítr a pátrací tým měl co dělat, aby se udržel na nohou. Vader vstoupil zdánlivě úplně klidně na balkon za dveřmi. Nad Temným lordem vybíhala do výše obrovská šachta reaktoru, dechberoucí prázdný prostor třpytící se vzdálenými světly. Pouhých sto stop pod Vaderem byla veliká dutá koule, která šachtu zakončovala. Pokrývala ji tlaková dvířka, která se otvírala v reakci na silné proměnlivé větry, které šachtou vířily. Vader se díval, jak se dvířka rytmicky otvírají a zavírají; poskytovala mu chvilkový výhled do bezedných hlubin Bespinu. A potom jeho elektronicky zesílený zrak objevil to, co hledal. Na dně obrovské mísy mezi dvěma neúnavně se otvírajícími dvířky ležel světelný meč. Zbraň pevně svírala useknutá lidská ruka.
Vaderovi to připadalo jako zázrak, který mohl připsat pouze vlivu Síly. Během jeho meditací jej myšlenky na tu ruku stále rušily. Měl silný pocit, že stále ještě existovala a že ji císař bude chtít. A tak se rozhodl důvěřovat Síle a vydal se ji hledat, a tady byla. Ale nebyl to ten ubohý kus masa, co Vaderovi zrychlilo tep – byla to stříbřitá rukojeť starobylé jediské zbraně, kterou ty ztuhlé prsty obepínaly. Byl to jeho světelný meč. Po dvaceti letech se mu vrátil. Vábivě na něj zezdola zářil, jako by jej volal.
Do Vaderova fascinovaného rozjímání se vložil Praltův hlas a Vader s úlekem zjistil, že málem přepadl přes zábradlí za svou kořistí. „Můj pane,“ zakřičel Pralt; chvěl se zimou a napínal hlas, aby jej bylo v kvílení větru slyšet, „jestliže tohle je to, co hledáte, pochybuji, že pro to budeme moci tam dolů někoho poslat. Bylo by to příliš nebezpečné. Při pokusu o získání toho předmětu bychom jej mohli omylem shodit na stranu a vypadl by některými z těch dvířek.“
Vader hned neodpověděl. Odvrátil se od Pralta a vztáhl paže k nezměrné šachtě. „Máte velké štěstí, poručíku, že můžete sledovat ukázku jediné skutečné moci ve vesmíru,“ řekl Vader; nějakým způsobem se mu podařilo, že ho bylo ve vichru slyšet. Pralt zprvu necítil vůbec nic, ale pak se mu zježila kůže. Vítr, který burácel šachtou reaktoru, začínal slábnout. Praltovi muži nervózně ustoupili, ale Pralt stál na místě jako přikovaný. Pomalu, nezadržitelně se vír vzduchu utišil a zavládlo naprosté bezvětří. Tlaková dvířka pod nimi se začala se syčením zavírat, až byla zavřená všechna. Vader udělal další gesto; natáhl ruku ke světelnému meči tam dole, a ten začal vznešeně stoupat vzhůru k němu a ladně se mu usadil do otevřené dlaně.
Když Pralt spatřil useknutou ruku zblízka, otřásl se odporem. Její seškvařené zápěstí a zmrzlé prsty, které svíraly meč i po smrti, přiměly Pralta bezděčně zkontrolovat svou vlastní pravačku, jako by se chtěl ujistit, že ji stále ještě má. Vader pokynul lékařskému droidovi, který se přibelhal k němu a nastavil svou válcovitou nádržku. Droid na ní zmáčkl tlačítko a její vršek se odklopil. Vader odtrhl ruku z meče a vložil ji do načervenalého roztoku z bacty. Připjal si meč na opasek a otočil se k poručíkovi Praltovi. „Dobrá práce, poručíku,“ řekl jen. Pak s droidem v patách odkráčel pryč a Pralta s jeho muži nechal s otevřenými ústy za sebou. Bez hnutí tam stáli celou minutu, dokud se znovu nezvedl mrazivý vítr a pátrací tým se musel vrátit do vyhřátých chodeb.

* * *

O samotě v ošetřovně 70 na Executoru skončil lékařský droid 2-1BV s ošetřováním posledních zranění po zásazích blasterem v bitvě na Bespinu. Mohutný hvězdný superdestruktor se vzdaloval od plynného obra a zamířil na Coruscant, temné srdce Impéria a císařův trůnní svět. BV se obrátil ke zdi se stázovou jednotkou, v níž byla uložena ruka toho lidského Rebela. Momentálně neměl žádné další rozkazy, a tak se přibelhal k jednotce a otevřel ji. Vyndal válec s bactou a prohlédl si indikátory nádržky. Ruka byla v perfektním stavu. Když ležela v šachtě reaktoru, byla zmrzlá, a nyní udržovala tkáň ve zdraví bacta. BV si dokonce všiml, že kdyby tu měli jejího původního vlastníka, ruka by mu dokonce mohla být přišita zpátky a byla by znovu funkční. Ale vlastník už bude mít touto dobou nepochybně protetickou náhradu. Asi něco jako droidí ruku.
Fotoreceptory BV se zaměřily na jeho vlastní ruku. Od lidské ruky v nádrži se tolik lišila – sestávala ze tří kovových spárů na konci strohé tyče. Umožňovala mu manipulovat se složitými chirurgickými nástroji a uzdravovat zranění choulostivé organické hmoty. Jednou, ještě na jeho minulém působišti, droid viděl dva lidské milence, kteří mu tajně vklouzli na ošetřovnu. Stál nehybně mezi diagnostickým vybavením a ani si ho nevšimli. Svýma rukama prováděli spoustu věcí, o kterých BV věděl, že by je nikdy nedokázal. Studené, ostré hrany jeho prstů by nikdy nedokázaly jemně pohladit hebkou tvář nebo odhrnout pramen vlasů z horkého čela. Přemítal o tom, jestli Rebel, jemuž tato ruka patřila, dělal takovéto věci s nějakou lidskou ženou. Přemítal, jestli ho to moc bolelo, když o tu ruku přišel. Bolest byla něco, na co dokázal BV nezúčastněně reagovat, ale co sám nedokázal cítit. Kdyby mu světelný meč uťal ruku, pouze by přišel o některé ze svých lékařských schopností. A pak by mu dali nový manipulátor. Stejně jako už nejspíš nahradili Rebelovu ruku. Ptal se sám sebe, jestli Rebel bude svou novou rukou moci cítit kůži na tváři jiného člověka.
Jeho vestavěné senzory jej upozornily na příchod dalšího pacienta, kapitána, který si zlomil kotník, když spadl do služební šachty. BV tiše vrátil nádržku s bactou na místo, a když připravoval své nástroje pro další jednoduchou operaci, už si na ni ani nevzpomněl. Za okamžik provedl Executor skok do hyperprostoru.

* * *

Císař Palpatine splýval se Sílou. Obrátil svou mysl k budoucnosti a rozeběhly se před ním linie pravděpodobnosti. Čím se díval dál, tím víc se linie rozvětvovaly a tím víc byly rozkolísané a bledly. Svou pozornost upíral k velmi silné linii, která vedla k matoucí změti, jež připomínala zašmodrchané klubko niti, které neustále měnilo tvar. Byl to nexus osudů, v němž potká Luka Skywalkera. Jeho osud, osud Skywalkerův i osud Vaderův se zde spojovaly, a ať se snažil sebevíc, nedokázal spatřit, jestli některý z jejich životů bude za tímto bodem pokračovat dál. Věděl, že toto setkání je nevyhnutelné. Palpatinovi připadalo, že Skywalkerova cesta se nejprve protne s Vaderovou a až pak se v nexu oba setkají s ním. Ale když se císař snažil nexem proniknout, výsledek byl pokaždé stejně strašlivý.
Byl to duševní ekvivalent skoku do větrného víru. Palpatine byl náhle úplně bezmocný, uvězněný v chaotické smršti vizí. Řítily se kolem jeho duševního zraku a nechávaly za sebou pouze prchavé dojmy.
Černě oděný Skywalker si přivolá do ruky svůj světelný meč a jediným pohybem, rychlým jako blesk, setne Palpatinovi hlavu…
Netečný Skywalker se ani nepohne, zatímco se k němu Vader blíží. Vader řekne: „Pokud nebudeš bojovat, setkáš se se svým osudem.“ Luke nijak neodporuje a Vader rozsekne svého syna vejpůl…
Vader a Skywalker spolu zničehonic přestanou bojovat a vyrazí k císaři, který sedí bezbranný na svém trůnu. Společně Palpatina zavraždí…
Vader je mrtvý, zabitý císařem poté, co Temný lord vybídl Luka, aby císaře zabil. Nyní Palpatine metá silové blesky i na Skywalkera a nechá chlapce, který škemrá, aby mu mohl sloužit, svíjet se v agónii na podlaze…
Skywalker drží svou čepel na Vaderově hrdle, obličej má plný nenávisti, proudí jím energie temné strany a chystá se spáchat otcovraždu…
Možností bylo nekonečno. Nexus císařovu mysl úplně zahltil a hrozil jej zničit. Jestli se z tohoto stavu Palpatine okamžitě nevytrhne, jeho vědomí bude rozerváno do tisíce směrů najednou. Tentokrát k tomu bylo zapotřebí ještě více úsilí než minule, ale císaři se podařilo vyprostit a probudil se s ošklivou závratí na podlaze své meditační komnaty. Proudil jím strach a zloba. Bylo pro něj nemožné spatřit obrysy nadcházejících událostí, ale on je nutně potřeboval znát. V sázce toho přece bylo tolik – všechno, co až dosud vytvořil. Jeho Impérium. Palpatine zaťal pěsti a rozmrzele se zahleděl na rozkládající se tkáň svých rukou. Kdyby v těchto mučivých pokusech pokračoval, nepřežil by. Pochyboval, že by se mu z nexu podařilo zachránit své vědomí a přesunout je do nového klona, kdyby zemřel následkem utrpení, které mu to působilo.
Najednou se ozval volací signál a žádal si jeho pozornost. V bolestech se postavil a přešel ke svému terminálu. Zjistil, že Executor se vrátil a byl na oběžné dráze kolem Coruscantu. Vader jej žádal o slyšení. Vader. Císařův hněv se rozhořel ještě prudčeji. Ano. Přijme Vadera. A poslechne si, co mu ten zrádce chce říct na svou obranu.

* * *

Zatímco císař seděl na svém trůně a čekal na Vaderův příchod, uvědomil si, že konečně začíná litovat dne, kdy stvořil „lorda Vadera“. Když se dávno v minulosti Anakin Skywalker obrátil na temnou stranu, všechno se zdálo být v pořádku. Palpatine si myslel, že po četných zklamáních, jako byl Darth Maul, bude mít velmi silného učedníka. Ale zrovna když Anakin začal objevovat svou moc, jako hlupák se postavil svému starému učiteli, Kenobimu, a skončil tak strašlivě těžce zraněný, že jediný způsob, jak ho udržet naživu, byl udělat z něj kyborga. Na císařův rozkaz mu vyměnili končetiny a značně mu tím zvětšili postavu. Uzavřeli ho do obrněného systému podpory životních funkcí, který mu nahrazoval jeho zničené plíce. Palpatine svěřil Anakina do péče svých adeptů temné strany, kteří mu pomáhali zotavit se a zvyknout si na své nové tělo. Vyrobili mu hrozivou masku, která připomínala válečnou přilbu legendárního sithského hrdiny. V souladu se sithskými tradicemi dostal Anakin nové jméno Darth Vader, byl pozvednut nad adepty a jako Temný pán ze Sithu zaujal místo po Palpatinově boku. Na císařův rozkaz použil svých schopností k tomu, aby vyhladil rytíře Jedi. Jediové nebyli vůbec snadnou kořistí, ale nakonec byli všichni zničeni. Když Vader tento svůj hlavní úkol splnil, stal se císařovým služebníkem a udržoval v jeho novém Impériu pořádek. Tehdy začal mít Palpatine potíže.
Vader byl kdysi Skywalkerem a příliš mnoho jeho starých charakterových rysů v něm zůstalo. Vášnivá individualita, sklony k hněvu, jistá neukázněnost a velké nadání v Síle z něj dělaly nedocenitelného, ale možná až příliš mocného služebníka.
Palpatine používal Vadera jako svého nejpřednějšího agenta. Vader se nakonec stal nejviditelnějším symbolem Impéria. Jeho maska, jeho postava, jeho hlas a jeho moc dávaly dohromady obrázek, který většině lidí naháněl strach. Poslouchali ho, a tím poslouchali i Palpatina. Zdánlivě se nebáli císaře jako takového, ačkoli ve skutečnosti dost možná ano. Ve Vaderovi měl císař nástroj, kterým mohl šířit něco ze svého skutečného já, zatímco si udržoval image relativně benevolentního vládce.
Palpatine si také přiznával, že jej prostě uspokojuje mít vedle sebe živoucí symbol svého vítězství nad rytíři Jedi. Anakin býval jedním z nejnadanějších a nejlepších Jediů, a nyní byl tady, pokroucený a zkažený, a každá poslední stopa dobra z něj navždy zmizela. Jako Vader byl mocný v Síle, ale klekal před Palpatinem a lísal se a kál, když s ním byl jeho mistr nespokojený, a jedinou odměnou pro něj byla mistrova pochvala. Ano, bylo to lepší, než mít jen dalšího mrtvého Jediho – mnohem lepší.
Před pár lety spatřil císař první náznaky toho, že s Vaderem není všechno v pořádku. Když se Vader setkal se svým starým učitelem, zabil ho a zjistil, že má syna, vzedmula se v něm dávná, předlouho zapomenutá spojení s minulostí. Když císař Vaderovi svěřil velení flotily a on ji použil, aby ukojil svou posedlost a pokusil se svého syna nalézt, všechno se ještě zhoršilo. To v sobě Palpatine své pochybnosti ještě uhasil a možná, že to byla chyba. Protože když se Vader konečně střetl se svým synem, odhalil své skutečné záměry.
Císař souhlasil, že by bylo dobré obrátit Luka Skywalkera na temnou stranu, a Vader se nabídl, že se o to pokusí osobně a v případě neúspěchu chlapce zabije. Vader nastražil složitou past – uvrhl Lukovy přátele v nebezpečí, protože věděl, že mladík ucítí jejich bolest a vydá se je zachránit. Vyšlo to dokonale, a chlapec, plný smělosti, se zanedlouho postavil svému otci se světelným mečem v ruce. A Palpatine jako už tolikrát předtím použil Sílu k tomu, aby svého služebníka sledoval. Těšil se, až spatří schopnosti tohoto hocha, který měl mít tak nevysvětlitelně silný vliv i na jeho vlastní osud. Jak bitva pokračovala, Vader mladíka zkoušel; vybízel jej, ať načerpá sílu z temné strany, a snažil se v něm vzbudit emoce, které by mu k tomu pomohly. Mladík vzdoroval, ale když si uvědomil, že nemá šanci, bylo pro něj už příliš pozdě. Skywalkerovská zarputilost jej nutila bojovat dál, ačkoli byl Vader nesrovnatelně lepší bojovník než on. Palpatine si byl jistý, že Vader bude muset toho kluka zabít. Temný lord pronikl Lukovou obranou a usekl mu pravou ruku. Zahnal Luka do úzkých, takže neměl žádnou jinou možnost než se přidat k temné straně nebo zemřít. A pak přišel okamžik, na který Palpatine nyní vzpomínal se vztekem a obavami. Okamžik zrady.
Není úniku, řekl Vader Lukovi. Nenuť mě, abych tě zničil. Ještě si neuvědomuješ, jak jsi důležitý. Svou moc jsi teprve začal objevovat. Přidej se ke mně a já tvůj výcvik dokončím. Společnými silami můžeme tento zhoubný konflikt ukončit a navrátit galaxii pořádek. Zrada! Jejich společnými silami! U temné strany, to se nikdy nestane! Vader patřil jemu! Skywalker byl jeho! Nikdy se to nestane. Avšak první zradu následovala druhá. Vader chlapci odhalil svou totožnost, a ačkoli na to Skywalker zareagoval úzkostlivou nedůvěrou, Palpatinovi připadalo, že Vaderovo tvrzení se dotklo čehosi hluboko v Lukovi. Vader to také pocítil. Zapátrej ve svých pocitech. Ty víš, že je to pravda. Luku. Můžeš zničit císaře. Předvídal to. Je to tvůj osud. Přidej se ke mně a společně můžeme vládnout galaxii jako otec a syn.
Když si Palpatine na ta slova vzpomněl, roztřásl se hněvem. Jeho vize, v nichž spatřil, že je mu Skywalker nebezpečný, upozornily Vadera na to, že i Palpatine je zranitelný. Nyní Vader plánoval, aby existovali jen dva Sithové jako dřív – on a jeho syn, čímž by se podle něj naplnil jejich osud.
Jenže slovo „osud“ znamenalo mnohem víc, než Vader chápal. Brzy zjistí, že lačnit po Palpatinově moci znamená smrt. Od okamžiku, kdy ho Darth Vader zradil, začal císař osnovat jeho zničení. Jeho plán byl pěkně symetrický. Zmanipuluje události tak, aby jeden ze Skywalkerů zabil toho druhého a tím se obrátil na temnou stranu a zaujal jeho místo u Palpatinova boku. Vaderovu velikou naději využije jako nástroj jeho smrti a zkazí syna stejně, jako zkazil otce. Pro oba z nich to byl dokonalý osud.
Až na to, že teď už nic nebylo jisté. Ten chlapec byl silný, a on učinil silným svého služebníka. Bude to riskantní podnik. Po dlouhých desetiletích, kdy žil bez rizika, se císaři pomyšlení na ně vůbec nezamlouvalo.
Veliké dveře trůnního sálu se otevřely a dovnitř vkráčel Vader. Před ním šel Sate Pestage, doprovázelo ho šest císařských gardistů a ke všemu ho ještě následoval nějaký droid. Vader překonal vzdálenost mezi dveřmi a trůnem a poklekl u císařových nohou. Toto bylo slavnostní slyšení, a tak měl Pestage na sobě úplný obřadní oděv. Formálně uvedl lorda Dartha Vadera a přednesl jeho žádost podat hlášení svému pánovi, císaři. Palpatine se pro toto formální setkání rozhodl, aby připomněl Vaderovi, jaké je jeho místo, a formálnost navíc Palpatinovi pomáhala skrýt hněv, který vůči Vaderovi pociťoval. Nechtěl dát Vaderovi najevo, jak se cítil, dokud nenastane okamžik pomsty. Přesto Palpatine vyčkával téměř celou minutu, dokud nevzal Vadera na vědomí chladným „Povstaň a pověz mi o událostech na Bespinu.“
Vader se napřímil. Pokud ho tato ceremonie vyvedla z míry, pak to na sobě nenechal znát. Místo toho na ni přistoupil. Podal Satovi Pestagovi datapad. „Vaše Výsosti,“ pronesl Vader, „střetl jsem se s tím mladým Rebelem, který používá Sílu, s Lukem Skywalkerem, a bojoval jsem s ním. Zjistil jsem, že je velmi schopný, avšak nevycvičený. Má zlepšené fyzické schopnosti, dokáže Sílou pohybovat s předměty a docela dobře vládne světelným mečem, ale to je skoro vše. Chvíli mi unikal, zřejmě díky jistému talentu, nejspíš vrozenému, stejně jako díky štěstí. Snažil jsem se ho obrátit na temnou stranu, ale vzdoroval mi. Kenobi ho na to musel před svou smrtí připravit. Nakonec však v boji neměl šanci, a když neměl jinou možnost, zvolil skok na smrt. Jeho společníci v Millennium Falconu jej zachránili a jeho současná pozice je neznámá. Jsem připraven znovu zahájit pátrání, ale ještě předtím jsem vám něco přinesl, Vaše Výsosti. Během bitvy přišel Skywalker o pravou ruku. Získal jsem ji pro vás. Síla mě upozornila na její důležitost.“ Pokynul rukou v černé rukavici a lékařský droid BV předstoupil i s bactovou nádržkou.
Zatímco Palpatine poslouchal, úplně to v něm vřelo. Když mu Vader vyložil události tak, aby zakryl svou zradu, jeho hněv ještě vzrostl. Byl v pokušení na místě Vadera obvinit, ale vycítil, že Vader by vše popřel. Vader mu o potenciálu, který měl Luke Skywalker v Síle, lhal; Palpatine věděl, že je obrovský. Jistě by zalhal znovu, aby nedostal trest smrti za zradu. Ale když Palpatine spatřil tu ruku, jeho vztek se vypařil. Skutečně se mu zde naskytla zajímavá příležitost – možnost, jak bezpečným způsobem předpovědět budoucnost. Císař se dokonce usmál. „Dobrá práce, lorde Vadere. Ruka mi bude vskutku velmi užitečná! Avšak nyní si přeji, abys po mladém Skywalkerovi přestal pátrat. Tvé nové rozkazy jsou následující: u nové Hvězdy smrti u Endoru shromáždíš co největší flotilu a osobně dohlédneš na poslední fázi její stavby. Musíš motivovat moffa Jerjerroda, aby byla stanice dokončena včas. Až na ni dorazím, musí být připraven aspoň její superlaser. Nyní běž a konej mou vůli.“
Vader se hluboce uklonil a odešel. Císař vycítil, jak jej jeho rozkazy frustrovaly. BV zůstal i s nádržkou v sále. Zdálo se, že droidovi nahání jeho okolí strach. Palpatine se otočil k Satovi Pestagovi. „Okamžitě mi sem zavolej správce homunkulů a Arse Dangora. Vrať tohoto droida na velitelskou loď a odnes ruku do klonovací komory. Počkám na tebe v konferenční místnosti.“ S těmito slovy Palpatine sál opustil, opíraje se o svou pokroucenou hůl.
Droidovi BV se ulevilo, že od něj ruku převzal někdo jiný, a když ho odváděli z trůnního sálu, napadlo ho, že je rád, že není protokolárním droidem. Spousta věcí na mezilidském chování jej pořádně mátla.

* * *

Císař pokynul Rollovi Monovi, aby zaujal místo u velkého stolu, za nímž už seděli on, Ars Dargon a Sate Pestage. Rollo Mon pozdravil ostatní muže u stolu zdvořilou úklonou hlavy. Vídal je jen zřídka, jelikož byl samotář a měl ve zvyku být zcela zabrán do své práce. Sate Pestage byl člověk hubený jako lunt, který nesl tíhu svých nespočetných let čile a statečně. Měl na sobě volnou sutanu, která se třpytila vzácnými drahokamy z jeho domovského světa Naboo, a ve svých honosných šatech se úplně ztrácel. Jejich přepychový zjev kontrastoval s Pestagovou tváří, v jejíchž sešlých rysech se zračila askeze. Vypadal naprosto klidný. Ars Dangor, císařův poradce, vypadal téměř jako Palpatinův odraz v zrcadle. Na rozdíl od většiny poradců se Dangor rozhodl oblékat ve stylu samotného císaře a nosil strohé černé roucho s temnou kápí. Nyní si Dangor tuto kápi stáhl. Jeho oči, posazené daleko od sebe, dodávaly jeho upřenému pohledu cosi zneklidňujícího. S jeho úzkými rty si neustále pohrával potměšilý úsměv a byl velmi dobře známý svou nemilosrdností. Zatímco se Pestage staral o císařovy osobní záležitosti a jednal jako prostředník při komunikaci, Dangor činil veřejná prohlášení a řídil každodenní záležitosti Impéria. Dangor měl na starosti všechny „malé obrázky“, zatímco Palpatine se staral o „velký obrázek“ a Pestage se staral o Palpatina.
Samotný Rollo Mon byl nevelký člověk, jenž si svůj malý vzrůst kompenzoval absurdně velikým ornamentem na hlavě, který jeho výšku téměř zdvojnásoboval. Nervózně se usmál svými křivými zuby a rychle se posadil, nevěda, zda jedná v souladu se společenskými způsoby.
Když už všichni seděli, Palpatine povstal. Vypadal velmi staře, a Rollo Mon dobře věděl proč. Ale když se císař rozhovořil o důvodu, proč je svolal, oči mu zazářily nadšením. „Přátelé moji, vítejte. Lord Vader nám přinesl něco, co nám umožní naklonovat našeho nepolapitelného nepřítele Luka Skywalkera. Síla mi zjevila, že se s ním brzy střetnu, avšak výsledek našeho setkání zůstává nejistý. Jsem si jistý, že chápete, proč potřebuji další informace.“ Ostatní tři muži souhlasně zamumlali. Dangor vypadal znepokojeně už při pouhé zmínce Skywalkerova jména a Rollo Mon se vzrušením naklonil vpřed, nadšený, že ho čeká nová výzva. Císař s pohledem upřeným na Rolla Mona pokračoval: „Chci Luka Skywalkera naklonovat a vyzkoušet ho, abych zjistil, co pravděpodobně udělá, až ke mně přijde. Jeho klony potřebuji už brzy. Půjde to zařídit?“
Správce byl ve svém živlu. „Ano, Vaše Výsosti. Pokud nepotřebujete, aby ti kloni byli stabilní dlouho, standardní dobu růstu jednoho roku můžeme zkrátit až na dva měsíce. Kloni by měli zůstat příčetní dost dlouho na to, abyste je mohl vyzkoušet. Nebudou samozřejmě skutečným Skywalkerem, ale dokážeme s nimi víc než v případě klonů Bevela Lemeliska. Jestli se mají chovat realisticky, budeme je muset vybavit velmi podrobnými falešnými vzpomínkami. Nedávný pokrok ve změnách paměti nám umožní provést vložení souboru zkušeností, už když bude klon ve třetí fázi růstu, takže produkt bude mít identitu hned potom, co opustí klonovací nádrž. Odchylka bude záviset na kvalitě informací, které o subjektu máme –“ Rollo Mon si uvědomil, že vstal ze židle a začal přecházet kolem. Rozpačitě se znovu posadil a tiše dodal: „Jaké informace máme k dispozici?“
Císař se otočil k Arsi Dangorovi, který pozvedl svůj datapad. „Tady jsou hlášení o Lukovi Skywalkerovi od Imperiálního bezpečnostního úřadu, pocházející z doby bitvy o Yavin až po současnost. Naši agenti si na tom dali pořádně záležet, a tak je tu spousta údajů. To hlavní, co o něm víme, je následující.“ Dangor aktivoval holografický displej nad stolem. Objevil se identobraz Luka Skywalkera, zavlažovacího farmáře z okrajového světa Tatooinu. „Subjekt vyrostl na Tatooinu v péči Owena a Beru Larsových. Na podobných světech sice bývají záznamy chudé, ale jsme si jisti, že to nebyli jeho příbuzní. Je vysoce pravděpodobné, že ten starý Jedi, Obi-Wan Kenobi, se také skrýval na Tatooinu a že pomohl s výchovou Skywalkera. Kenobi musel chlapce cvičit v Síle. Skywalker není v teritoriích Vnějšího okraje běžné jméno a má se za to, že jeho skutečným otcem byl slavný Jedi Anakin Skywalker, který pocházel rovněž z Tatooinu. Jelikož Kenobi a Anakin byli blízkými přáteli, je snadné si představit, že před svou smrtí před nějakými dvaceti lety Anakin svěřil Luka do Kenobiho péče. Subjekt by tedy mohl mít vrozený talent v Síle, který v průběhu let rostl díky Kenobimu.“
Dangor pohlédl na Palpatina, jehož výraz byl nečitelný. Měl podezření, že císař už toho věděl o Skywalkerovi mnohem víc, než kolik toho bezpečnostní úřad kdy zjistí. „Krátce před bitvou o Yavin,“ pokračoval Dangor, „došlo ke dvěma událostem, které nejspíš měly silný vliv na osobnost a motivace subjektu. Zaprvé – pátrací tým lorda Vadera zabil Larsovy. Zadruhé – Vader zabil Kenobiho přímo před Skywalkerovýma očima. Subjekt je tedy dost možná motivován pomstou, zvláště vezmeme-li v potaz neověřené hlášení, že kamarád subjektu z dětství, jakýsi Biggs Darklighter, zahynul v bitvě o Yavin. Po bitvě se stal Skywalker hrdinou Rebelie. Poté, co zničil Hvězdu smrti, nejspíš začal přeceňovat své schopnosti. Smrt toho Jediho, Kenobiho, připravila subjekt o mentora, takže je pravděpodobné, že od té doby se jeho talent příliš nerozvinul. Je dobře známo, že lord Vader je posedlý snahou nalézt Skywalkera, asi aby pomstil svou porážku u Hvězdy smrti. Lord Vader byl přesvědčený, že se Skywalker nachází na Hothu, ale jeho místo pobytu bylo ověřeno až o několik měsíců později, když se s ním Vader střetl v Oblačném Městě. Subjekt uprchl a momentálně je na svobodě. Vzhledem ke svým silovým schopnostem a možné pomstychtivosti je vnímán jako značná hrozba. Osobně si myslím, že jeho význam je přeceňován. Se vší úctou, Vaše Veličenstvo, vy a lord Vader už jste v minulosti zničili mnoho mistrů Jedi. Proč věnujete tomuto mladému muži tolik pozornosti?“
Císařův zamračený pohled připomínal ostří dýky. „Já vím, že je hrozbou, Arsi Dangore. Nevíš nic o cestách Síly. Události, které byly předurčeny, se daly do pohybu. Kde jde o Sílu, moc člověka neznamená vůbec nic. Až se setkám se Skywalkerem, bude z něj Jedi. Dokud s ním je Síla, nesmíme ho podceňovat.“
Dangor se postavil a uklonil. „Vaše Výsosti, žádám vás o odpuštění. Nechtěl jsem zpochybnit váš úsudek.“
„Dobrá.“ Palpatine se otočil k Satovi Pestagovi. „Lord Vader se musí střetu se Skywalkerem také zúčastnit, ale v tuto chvíli jej do toho nechci zatahovat. Najmete herce, který zastane jeho úlohu. Dejte mu přesvědčivou výstroj a oblečení a připravte trůnní sál. Stačí, když bude přítomen jediný gardista. Klon a herec budou vybaveni speciálně upravenými meči, které poskytnu.“ Palpatine se na okamžik odmlčel a pohlédl na Dangora. „Nechte tu to hlášení správci. Jistě je dobře zužitkuje. Ke skutečnému střetnutí dojde na nové Hvězdě smrti, kde zničíme tu prokletou flotilu Rebelů a jejich moncalamarianských spojenců jednou provždy. Ujistěte se, že tamní trůnní sál bude dokončen, a zajistěte, aby z něj bylo dobře vidět na budoucí bitevní zónu. Co se týče pasti samotné, k Rebelům necháme prosáknout informaci o velkém imperiálním konstrukčním projektu. Plány Hvězdy smrti budou zkopírovány a převezeny zdánlivě bezbranným frachťákem z našich zabezpečených trezorů k imperiální rozvědce na Bothawui. Rebelové tento frachťák zajmou a zaplatí za plány přesvědčivou cenu. Informace o štítovém generátoru a mé osobní přítomnosti na bitevní stanici už byly také připraveny a do měsíce budou ,objeveny‘ rebelskou buňkou na Aargau. Lord Vader momentálně u Endoru v tajnosti shromažďuje velkou flotilu. Rebelové nebudou mít ani nejmenší podezření. Past kolem nich sklapne a oni si uvědomí, že návnada je mimo jejich dosah. Pak Aliance zemře.“ Palpatine se zasmál. „To je prozatím vše. Můžete jít.“
Dangor a Pestage se zvedli, datapad nechali na stole a opustili místnost. Palpatine pokynul Rollovi Monovi, aby zůstal. Když osaměli, Palpatine se naklonil k malému správci homunkulů, kterému v minulosti mnohokrát svěřil svůj život, a zašeptal: „Ještě ti musím říci o několika dalších věcech, které musíš přidat do paměti klonů...“

* * *

Shromažďovat flotilu, třebaže v tajnosti, nebyla práce vhodná pro Temného pána ze Sithu. Mnohem příhodnější by bylo svěřit ji admirálu Piettovi, a přesně tohle rozzlobený lord Vader udělal. Nyní byl sám ve své meditační komnatě; její černé polokoule do sebe přesně zapadly jako schránka calamarianské hlubinné ústřice. Když byla komnata zapečetěna a tlak atmosféry snížen, Vader mohl dýchat dokonce i bez masky. Rád si ji čas od času sundával, aby se tím nakrátko vyprostil ze svých pout.
Robotická paže držela masku nad jeho hlavou, která byla po desetiletích, co byla zakrytá, bledá jako stěna. Dlouhá jizva po popálenině sbíhala vzadu po jeho hlavě; byla to památka na jeho násilné střetnutí s Kenobim předtím, než mu vyrobili tu masku. V komnatě nebyla žádná zrcadla.
Vader se zcela zabral do prohlížení svého starého světelného meče. Bylo to zvláštní, znovu ho po takové době držet. Hádal, že ho Kenobi našel, uschoval a dal ho Lukovi. Ale proč? Podle dávného jediského zvyku si měl každý potenciální Jedi zkonstruovat svůj světelný meč sám. Proč to Luke neudělal? Nyní měl Vader meč zpátky ve svých rukou. Jakou zvláštní cestu ta zbraň urazila!
Laskal zbraň v rukou a vzpomínal, jak ji tehdy stavěl. Její baterie spočívala v rukojeti, na jejíž horní část připevnil aktivační tlačítko. Výše na zbrani se nacházely ovládací prvky pro úpravu délky a intenzity čepele. Emisní matrici částečně zakrýval ladný kovový kryt, v němž byla přístupová páčka. Vaderovy ruce se na ní zastavily. Něco se tu změnilo – páčka byla výš, než si pamatoval. Byla snad ohnutá nebo pod ní bylo cosi, co bránilo tomu, aby docvakla úplně? Jemně pohnul páčkou, odsunul malý oblý přístupový panel a zadíval se pod něj. Spatřil to okamžitě. Do zadní části emisní matrice kdosi vložil malý nahrávací čip.
Vader byl zmaten. Z nedalekého stojanu vzal jemný nástroj a pomocí něho magnetizovaný čip vyprostil. Otočil se v křesle, aby seděl tváří ke své obrazovce, a vložil čip do čtečky. Byl to zašlý čip zastaralého designu, ale čtečka by si s ním přesto měla poradit. Čekal. Za dlouhou chvíli obrazovka se zablikáním ožila a Vader zjistil, že hledí do tváře Obi-Wana Kenobiho, o dvacet let mladšího, než byl stařec, kterého zabil na Hvězdě smrti. Už jen to bylo samo o sobě překvapením, které se však nemohlo měřit se šokem, který Vader pocítil, když obraz promluvil. „Anakine...“ řekl.

* * *

O dvě desetiletí dříve seděl Obi-Wan Kenobi sám ve své hvězdné lodi, opouštěl oběžnou dráhu Horuzu a vzdaloval se od trosek největšího přátelství, jaké kdy zažil. Tělo měl zmožené a srdce zlomené. Končetiny i trup jej bolely od zranění, která utržil, když se mu jen o vlásek podařilo uniknout adeptům temné strany. Kenobimu se sotva podařilo zadat do počítače koordináty pro skok do hyperprostoru, po němž zůstane tento zlý svět tragické ztráty navždy za ním. Vesmír za průzorem se rozzářil hvězdnými čarami, ale Kenobi je neviděl. Zoufale se snažil dostat se do souladu se Sílou ve snaze najít úlevu před svou bolestí. Postupně začal pociťovat jednotu velikého energetického pole, které drželo galaxii pohromadě. Už nebyl sám, ale ve styku s veškerým životem všude kolem. Bolest cítil dál, ale nyní už ji nenesl sám. Také se pomalu začal uzdravovat. Kenobiho zármutek se stal snesitelným a začínalo se mu dařit meditovat. Jeho krátké hnědé vousy rámovaly ústa, která se téměř zvlnila do tajemného úsměvu. Síla byla s ním a nyní mu něco ukázala.
Ve svém transu spatřil černou obrněnou postavu, bledou jako duch, kterou rozpoznal i přes její zohavený vzhled. Byl to Anakin a v rukou držel to, o čem Kenobi věděl, že je to přímo ten světelný meč, který vzal z jejich bojiště na Horuzu. Zdálo se mu, že mu Síla našeptává, co musí udělat a jak je to důležité. Stále ještě meditoval, ale přikývl. O minutu později jemně vyklouzl z transu a vstal, aby přešel ke svému nahrávači zpráv. Část tíhy, kterou pociťoval, z jeho ramen zmizela, a věděl, že události uplynulého dne se skutečně uzavřou, teprve až nadejde vzdálený den, který spatřil ve své vizi. Neměl žádnou záruku, že se to, co viděl, opravdu stane, nebo že z toho něco vzejde, ale musel to zkusit. Duševně se připravil, otočil se k nahrávači a zapnul ho.
„Anakine,“ řekl. „Jestliže tohle slyšíš, pak se stalo to, co jsem spatřil v budoucnosti, a jsi stále naživu, ale v moci temné strany. Nevím, jestli mám doufat, že ještě žiješ, nebo ne... Tvé tělo jsem zanechal strašlivě popálené na Horuzu. Mám pochyby, jestli se ti podařilo přežít.
Ale jestli stále ještě žiješ... můj příteli –“ Kenobimu se zadrhl hlas v hrdle. „Je mi to líto... všechno. Když jsi byl mým studentem, viděl jsem, jak se zlobíš kvůli tomu, co se s Republikou děje. Ale já jsem tvůj hněv přehlížel. Myslel jsem, že dokážeš ovládat své pocity a snažit se zachránit to, co zbylo. Věřil jsem, že jsem tě učil dobře. Ale to, co se dělo, jsem spatřil teprve, až když už bylo příliš pozdě. Podlehl jsi Palpatinovu vlivu a místo toho, abys bojoval za záchranu Republiky, jsi se přiklonil k tomu, čím ji chtěl Palpatine nahradit.
Ach Anakine, Palpatine ti ukázal tolik moci – víc, než kolik jsi vůbec věděl, že jí existuje. Byla to moc zavést řád v chaotické a pokažené společnosti. Ale byla to moc temné strany Síly a svedla tě. Jako tvůj učitel jsem ti měl během výcviku ukázat, jak temné straně čelit – ukázat, jak jí vzdorovat. V této své povinnosti jsem selhal, a tak ti temnou stranu jako první ukázal Palpatine. Je v něm víc, než se zdá. Jak získává další a další moc, rostou i mé obavy o osud galaxie. Když jsem uviděl, co ti udělal, rozhodl jsem se, že se ti postavím a pokusím se tě získat zpět. Když jsi se konečně vzdálil od Palpatina a vyrazil na Horuz, následoval jsem tě. Nevěděl jsem, proč jsi tam letěl, jen jsem vycítil příležitost, jak se k tobě dostat.
V okamžiku, kdy jsem tě spatřil, jak na mě čekáš na tom hřebeni mezi krátery, uvědomil jsem si, že jsi celou dobu věděl, že jsem letěl za tebou. Šokovalo mě, jak ses změnil, jak daleko na temnou stranu ses dostal. Neposlouchal jsi, když jsem se dovolával našeho přátelství, ani když jsem tě prosil, aby sis vzpomněl na svou ženu Padmé, která tě i přes to všechno stále ještě miluje. Nic z toho k tobě neproniklo. Myslím, že tě Palpatine varoval, že ti budu chtít vzít tvou moc, takže všechno, co jsi chtěl, bylo bojovat se mnou a zbavit se mě.“ Kenobi zarmouceně svěsil hlavu. Bylo to všechno tak čerstvé, stále ještě to bylo otevřenou ranou na jeho duši.
„Vše, co víš o boji se světelnými meči, jsem tě naučil já. Nemohl jsi zvítězit. Já... nechtěl jsem ti ublížit... ale tys na mě zaútočil s takovou zuřivostí, že jsem neměl na výběr. Abych si uchoval svůj život, Anakine, musel jsem tě skolit. Byla to ta nejtěžší věc, jakou jsem kdy udělal. Viděl jsem tě, jak padáš z hřebene do kráteru... Chtěl jsem pro tebe jít a pomoci ti, ale v tom okamžiku jsem v Síle ucítil zničující útok.“ Kenobiho tvář byla plná lítosti. „Příliš pozdě jsem si uvědomil, proč jsi na Horuz přiletěl, a jaký jsem byl hlupák, že jsem tě následoval. Narazil jsem na ztracenou katedrálu Sithů. Palpatine věděl, kde se nacházela, a vyslal tě tam, abys studoval jejich staré učení. Musel tam mít poblíž ukryté i adepty temné strany a já jsem věděl, že sám bych jim nedokázal čelit. Uprchl jsem. Se svou mocí jsem si zachránil jen holý život. Možná, že tě zachránili... Kdyby na mě nezaútočili, pokusil bych se tě zachránit já.“ Naléhavě se naklonil k nahrávači blíž. „Anakine, poslouchej mě. Jestli jsi dosud naživu, ještě není příliš pozdě. Palpatine ti dal moc, ale vzal ti toho mnohem víc. Věci, které mají nekonečně větší cenu. Tvé přátele, tvou ženu, vše, co je na lidském životě dobré a láskyplné a pro co stojí za to žít. Vzdej se své nenávisti. Temná strana dokáže pouze ničit vše, čeho se dotkne. Odvrať se od ní.“
Kenobi si zhluboka povzdechl. „Proč to dělám? Stejně je to nejspíš k ničemu. Jestli tě má temná strana, pak je muž, který byl mým přítelem, mrtvý. Musím se s tím smířit. Nikdy na tebe nezapomenu. Budeš mi chybět, Anakine... sbohem.“
Kenobi už nedokázal říct nic víc a vypnul nahrávač. Tiše z něj vyjel dokončený čip. Dlouhou chvíli na něj zíral. V tu chvíli pocítil hlubokou lítost, že jeho starý mistr, Qui-Gon, vůbec kdy nazval Anakina „vyvoleným“ a že ho zachránil z otroctví na Tatooinu. Pak se natáhl po světelném meči svého přítele a nakonec se rozplakal.

* * *

Když zpráva skončila a obrazovka potemněla, Darth Vader chvíli seděl bez hnutí na místě. Zíral na sklovitý povrch, znepokojený, aniž by věděl proč, dokud si s úlekem neuvědomil, že hledí na svou vlastní tvář, která se matně odrážela na prázdné obrazovce. Otočil se pryč; ten pohled mu vůbec nebyl příjemný. V hlavě mu vřelo a v rukavicích pevně sevřel světelný meč.
Aniž by Vader věděl proč, vybavila se mu jasná vzpomínka na jeho syna, který raději skáče na smrt, než aby se k němu přidal. Byl plný pocitů, které nedokázal pojmenovat.
Vader rychle stiskl ovládání vedle sebe a jeho černá maska s helmou mu sklouzla přes znepokojený obličej a se zasyčením se napojila na jeho brnění. Nyní tam byla pouze hranatá dýchací maska, železná tvář, která nikdy neprozrazovala žádnou slabost. V bezpečí své pevnosti se Vader začal cítit lépe. Když uchopil čip svými mechanickými prsty v černých rukavicích a rozdrtil jej na lesklé úlomky, které se rozsypaly na podlaze, namlouval si, že v jeho nitru nedošlo k vůbec žádnému konfliktu.

* * *

O dva a půl měsíce později seděl císař Palpatine v trůnním sále na Coruscantu a čekal, až vstoupí čtvrtý klon Luka Skywalkera. Projekt byl zatím frustrující a Palpatine se toho dozvěděl jen málo, ale domníval se, že nadcházející střetnutí by mohlo znamenat průlom. V každém případě cítil, že čas se rychle krátí. Brzy, příliš brzy jej čeká skutečné setkání. Palpatine přemýšlel o četných proměnných, které hrály při testování roli. Skywalker byl složitý jedinec. Hlášení Arse Dangora obsahovalo jen málo skutečných poznatků o chlapcově psychologii. Pravda o Lukově otci v něm dokonce vůbec nebyla. Tam, kde byly zmíněny Lukovy pocity vůči Vaderovi, se soudilo, že ho Luke chce mrtvého. Aby císař ukojil svou zvědavost, nechal prvního klona vytvořit v souladu s hlášením, a klon skutečně Vadera zabil. Ale Palpatine nebyl spokojený. Ten čin totiž postrádal hněv, který byl nutný k tomu, aby se Luke obrátil na temnou stranu; klon zabíjel pouze ze smyslu pro spravedlnost. Luke musí cítit vztek a nenávist, musí nechat temnou stranu, aby ho přiměla otce zabít. Nakonec se musí stát svým otcem.
A kromě toho, navzdory své neschopnosti proniknout nexem, spatřil Palpatine události, které k němu vedly, neobyčejně jasně. Spatřil Skywalkera, jak k Vaderovi přichází ze své vlastní svobodné vůle v naději, že se mu podaří otce odvrátit od temnoty. Palpatine věděl, že chlapec chová ke svému otci hluboký soucit. Podle císaře to bylo od Luka zvláštní, ale věděl, že to nakonec přivodí chlapcovu porážku. Jestli chlapec nedokáže zabít svého otce, pak ho Vader zničí. Bez ohledu na to, co Vader ke svému synovi cítil, nedokáže neuposlechnout císařův přímý rozkaz. A jestli Luke nakonec svého otce zabije, propadne temné straně a Palpatinovi.
Do mysli druhého klona už byl chlapcův osudový soucit s otcem začleněný. Klon se slavnostní vážností vstoupil, doprovázen dublerem hrajícím Vadera. Císař klona přivítal a oznámil mu, že je nyní jeho novým mistrem. Chlapec mu vzdoroval, ale Palpatine mu stejně jako minule „prozradil“, že rebelská flotila byla nalákána ke Coruscantu nalákána do pasti a že bude brzy zničena. Na obrazovkách dokonce probíhala simulovaná bitva a klon s rostoucí úzkostí žádal, aby byla zastavena. Palpatine ji však samozřejmě nezastavil a jásal nad koncem Lukových spojenců. Poškleboval se Lukově bezmocnosti a pobízel ho, ať si na něm vybije svůj vztek. Stejně jako první klon, i tenhle se nakonec pokusil Palpatina napadnout. Vaderův dvojník zasáhl a postavil se Lukovi do cesty a Luke začal zdráhavě bojovat. Zatímco první klon bojoval agresivně, ten druhý se pro svůj soucit držel stále jen v obraně a čekal na příležitost, aby mohl zaútočit na císaře. Vůbec ji nedostal. Falešný Vader jej zahnal do kouta. Pak herec k Palpatinově nechuti odmítl chlapce doopravdy zabít. Císař musel přejít k nim a oba je zahubit silovými blesky.
Třetího klona již doprovázel v roli Vadera nemilosrdný císařský gardista. Tato změna však byla zbytečná. Klon se k útoku na Palpatina vůbec nenechal vyprovokovat. Díval se, jak je flotila „zničena“, a Palpatine zjistil, že chlapce jeho bezmoc paralyzovala. Uvržení flotily v nebezpečí nemuselo nutně dostat Luka přes okraj. Rozzlobený Palpatine nařídil klona zlikvidovat.
Poté začalo císaři připadat, že se ocitl ve slepé uličce. Potřeboval, aby Luke začal s Vaderem bojovat, ale zdálo se, že chybí dostatečně silný podnět, který by Luka přiměl poddat se svému hněvu. Nakonec to byl Sate Pestage, kdo ten problém vyřešil. Velkovezír připomněl to, co už zjistil Vader – skutečný Luke Skywalker cítil bolest svých přátel, Hana Sola a Leiy Organy, na obrovskou dálku, a pokusil se přispěchat jim na pomoc. Byl si s nimi velmi blízký už tři roky a pravděpodobně by za ně položil svůj život. Proč je jednoduše neuvrhnout ve smrtelné nebezpečí? Palpatine se v duchu proklel, že mu to taky nedošlo. Samozřejmě, že až Skywalker přiletí na Endor, budou ho jeho přátelé doprovázet. Ano, tohle byl klíč, který hledal, tím si byl jistý. Císař nechal v imperiálních databankách vyhledat obrázky princezny-senátorky i toho Corelliana a byl připraven.
Nyní o samotě čekal na čtvrtého klona. Jeho stráže tu nebyly. Z prvního střetu se poučil, že není dobrý nápad, aby byly přítomny. Vzdálené dveře se otevřely a vstoupil Vader s Lukem. Tentokrát Vadera zastupoval jeden z Palpatinových adeptů temné strany. Byl velkým obdivovatelem Temného lorda a znal Vaderovy způsoby dokonale. Když přišli blíž k trůnu, Palpatine se pousmál. „Vítej, mladý Skywalkere. Očekával jsem tě. Dokončím tvůj výcvik, můj mladý učedníku.“
Luke mu vzdoroval. „Můj mistr byl Obi-Wan Kenobi, který zemřel rukou vašeho služebníka. Nikdy by se neobrátil na temnou stranu a neudělám to ani já. Přišel jsem proto, abych před vámi zachránil svého otce, a raději zemřu, než abych se k vám přidal.“
„Ó ne, můj mladý učedníku,“ opravil císař Luka. „Naděje, které si děláš o svém otci, jsou liché. Nikdy s tebou nepůjde. Je navždy můj. A co se týče tebe, mladý Skywalkere, ty se toho máš hodně co učit. Ukážu ti pravou podstatu Síly a budeš mi sloužit.“
Luke stál pevně na místě. Palpatine věděl, že si uchovává uměle vloženou naději, že mu útočící rebelská flotila nějak pomůže, nebo že zničí Palác a učiní konec císařově vládě. „Na ničem z toho nezáleží, Vaše Výsosti,“ odporoval Luke. „Povstalecká flotila už je na cestě sem. Imperiální flotilu jsme odlákali od Coruscantu pryč a Palác je nechráněný. Oba zemřeme. Vůbec nedostanete příležitost mě svést.“ Luke se otočil k Vaderovi. „Otče, pojď se mnou. Můžeme utéct společně. Opusť toto místo a svého krutého mistra.“ Luke začínal být úzkostlivý. Vader se ani nepohnul.
Palpatine se postavil, přešel po vyvýšeném stupni s trůnem a navzdory své menší postavě výsměšně pohlédl dolů na Luka. „Tvůj otec s tebou nikdy nepůjde, můj mladý učedníku. A tvoje flotila nikdy nepronikne planetárním štítem Coruscantu.“ Císařův hlas odporně změkl. „Ty si myslíš, že se mýlím, že?“ Palpatine se nevesele rozesmál. „Imperiální flotila je ve skutečnosti připravena každým okamžikem přiletět hyperprostorem, lapit zde tu tvou rebelskou flotilu a zničit ji. Nejsme vůbec v žádném nebezpečí, chlapče.“ Palpatine se naklonil velmi blízko k Lukovi a tichým hlasem pokračoval. „Možná sázíš na to, že tví přátelé štít vyřadí.“ Potěšilo ho, když spatřil, že se Luke začíná potit. Císař se usmál a natáhl se, aby stiskl tlačítko na opěrce svého trůnu. Obrovská obrazovka na zdi se rozzářila a Luke sebou polekaně trhl. Byl na ní obraz z bezpečnostní kamery hluboko v útrobách Paláce. Luke spatřil nenápadné obrysy povstaleckých vojáků, kteří se vrhli do úkrytu, když kolem prošla hlídka bezpečnostní stráže. Obraz se zvětšil a zaostřil a Luke hlasitě zalapal po dechu, když se zřetelně objevily tváře Hana Sola a princezny Leiy. „Ó ano, můj mladý učedníku. Vím, jaké poslání mají tvoji přátelé. Sám jsem je sem koneckonců nalákal. Byli jako trn v mojí patě a já si nyní vychutnám jejich mučení. Možná tě nechám naslouchat jejich úpění.“ Palpatine se znovu rozesmál a Luke zaťal pěsti.
Na obrazovce se náhle za povstaleckými vojáky vynořily dvě desítky po zuby ozbrojených stormtrooperů. Han Solo se bleskurychle otočil a vypálil, ale několika stormtrooperům se podařilo strašlivě jej zranit na nohách a na rukou. Klesl na podlahu a jeho těžký blaster odlétl do stínů. Leia vykřikla a zoufale spustila palbu, ale i ona byla vzápětí zasažena. Luke nedokázal poznat, jestli je někdo z nich ještě naživu. Pak výjev zmizel a nahradil ho pohled na vesmír kolem Coruscantu. Povstalecké lodě se o překot obracely od stěží viditelného planetárního štítu, když vtom se z hyperprostoru vynořily desítky hvězdných destruktorů a stáhly se kolem povstalecké flotily jako obrovská síť. Stovky turbolaserů začaly bez varování chrlit smrt a na povstalce se snesly roje TIE Interceptorů. Luke bezmocně sledoval, jak se lodě Aliance v palbě rozpadají na kusy. Temnotu prozařovaly exploze a začalo umírání.
„Tohle je konec Aliance, můj mladý učedníku,“ řekl císař Lukovi. „Nezbývá ti žádná naděje. Tví přátelé jsou nyní v mé moci. Postarám se, aby umírali dlouho. Můžeš škemrat o jejich životy. Možná ti je věnuji, když mi budeš sloužit... pokud přežijí.“
Luke už toho nedokázal více snést. Zažehl světelný meč a křikl: „Otče, ustup stranou, tohle není tvůj boj.“ Vystoupal nahoru ke trůnu a výhrůžně se postavil proti císaři. „Možná vyměníte životy Hana a Leiy za váš vlastní život,“ řekl Luke zprudka. Jenže Vader už byl v pohybu. Zažehl svou vlastní zbraň, vrhl se proti Lukovi a začal ho zatlačovat od císaře pryč.
Luke se snadno bránil; jeho zelená čepel byla jen šmouhou ve vzduchu. „Nepřišel jsem, abych se s tebou bil, otče,“ vypravil ze zaťatých zubů. „Nemusíš se mnou bojovat. Vždyť víš, že společně můžeme císaře porazit.“
Ale muž, který hrál Vadera, nechtěl o ničem takovém ani slyšet. „Císař je mým mistrem a nyní i tvým. Tvá jediná šance je sloužit mu.“ Znovu zaútočil, tentokrát ještě agresivněji. „V Oblačném Městě jsem mučil tvé přátele a nyní je budu mít v rukou znovu. Za každou minutu, kterou se budeš vzpírat svému osudu, bude Leia Organa desetkrát křičet bolestí. Hana Sola zabiju přímo před tvýma očima. Rebelská Aliance je mrtvá a brzy zemřou i tvoji přátelé!“
Luke měl plné ruce práce s odrážením Vaderových útoků, ale jeho hněv rostl. Jeho vztek se mu začal zračit ve tváři; místnost se mu roztočila před očima. Vader stupňoval útok; jeho oslepující čepel kmitala znovu a znovu proti Lukovi. Obrazovka na zdi ukazovala obrovský rebelský křižník, který vybuchl v rostoucí ohnivou kouli. Obraz se změnil a znovu se objevili Han a Leia; křičeli, jak je zasahovaly další a další střely. Lukovi se v uších rozezněl císařův dlouhý a hlasitý smích.
Lukův hněv znenadání ožil úplně, rozburácel se a chtěl ničit. A s ním se ozvala i temná strana. Luke cítil, jak se do něj vlévá síla, a snadno srazil Vaderovu čepel stranou. Tolik se ve svém otci mýlil. Nezbývalo v něm už žádné dobro. Kdyby nyní Vader stál mezi ním a císařem, pak by musel padnout. Jen se na něj podívejte! Temný pán ze Sithu, a prchá přede mnou. Neutečeš mi, Vadere – teď totiž zemřeš! Svou moc si vůbec nezasloužíš. Moje moc je mnohem větší! Můj otče... nenávidím den, kdy jsem se dozvěděl, že jsem tvůj syn! Ne – nepokoušej se utíkat – tady to končí! Ano! Na kolena! Dolů! Dolů na podlahu! To je to správné místo pro tvou SMRT! Luke znenadání zjistil, že mezi ním a Palpatinem už nikdo není. Nenávist mu hučela v uších, před očima měl krvavý závoj a v ústech cítil krev.
„Výborně!“ vzkřikl císař. Triumfoval a vůbec mu nezáleželo na adeptovi temné strany, kterého právě obětoval. „Skvěle, lorde Skywalkere! Tvůj otec zemřel tvou vlastní rukou a ty jsi nyní mým služebníkem. Přesně, jak jsem to předpověděl. Pojď, poklekni před svým mistrem.“
Luke nedokázal zaostřit své myšlenky. Podivně ho překvapilo, když zjistil, že mu Vader leží mrtvý u nohou. Světelný meč mu zapomenutý vypadl z prstů a než dopadl na podlahu, zazvonil o Vaderovu helmu. Cítil neskutečně silné nutkání jít k císaři a udělat, co mu přikázal. Pamatoval si, že předtím měl jiné pocity, ale jeho hněv na císaře mu už nepřipadal důležitý. Překročil Vaderovo tělo a poklekl před Palpatinem. Vznikla v něm strašlivá prázdnota a těšilo ho, že blízkost císaře tu prázdnotu vyplňuje.
Avšak Palpatine už mu nevěnoval pozornost. Císař kráčel pryč a mumlal si pro sebe: „Takhle se to stane, až se setkáme, mladý Skywalkere. Budeš můj... už brzy... brzy.“
Luke byl zmaten. Co se to tu děje? Nepoklekl snad, jak mu Palpatine přikázal? Co měl ještě udělat? Co si to jeho císař říkal? Jeho zmatek se rozhodně nezmenšil, když Palpatine místnost opustil a vstoupilo šest rudě oděných císařských gardistů, kteří ho zabili.

* * *

Palpatine už se cítil mnohem líp. Budoucnost mu byla stále uzavřena, ale nyní si byl jistý, že ví přesně, co Skywalker udělá. Nezkoušel už žádné další klony. Jednoho dne, šest měsíců od transu, v němž viděl svou vlastní smrt (a který mu nyní připadal jako vybledlý zlý sen), přišla zpráva od lorda Vadera. Sate Pestage ji doručil osobně, protože s ní přišla i podivuhodná věc, která měla být předána přímo císaři do vlastních rukou. Byl to světelný meč.
Pestage ohlásil, že flotila je shromážděna u Endoru a že hlavní zbraň Hvězdy smrti je připravena. Vader dorazil na Hvězdu smrti a připravil stanici na Palpatinův přílet. Podle císařova rozkazu Vader vyčlenil ty nejelitnější stormtroopery Impéria, aby střežili bunkr, v němž se na Endoru nacházel štítový generátor. Vše bylo připraveno a Palpatine tu zprávu přijal s uspokojením.
Ale mátl ho ten světelný meč. Vader ve své zprávě řekl jen to, že kdysi patřil Anakinu Skywalkerovi. Podle Vaderových slov to byl dar císařovi do jeho soukromé sbírky. To bylo všechno milé a hezké, ale Palpatine pořád nechápal proč. Nakonec usoudil, že Vader měl ten meč už z Oblačného Města a že se rozhodl, že už mu tento pozůstatek muže, kterým kdysi byl, nepatří. Poslal ho Palpatinovi na znamení toho, že Anakin už neexistuje, a že meč patří k ostatním zbraním poražených Jediů. Císaře to potěšilo, ale teď měl plnou hlavu jiných, důležitějších věcí. Vader už byl stejně mrtvý – jen to ještě nevěděl. Palpatine předal zbraň Satovi Pestagovi, aby ji uložil pryč, a když se připravoval na cestu na Endor, už si na ni ani nevzpomněl.

* * *

Darth Vader přecházel po velitelském můstku Executoru a díval se ven na nedokončenou Hvězdu smrti, jak se vznáší nad zeleným měsícem Endoru. V jejím obrovském povrchu byla spousta mezer. Téměř celá jedna polokoule měla obnaženou superstrukturu vybíhající do kosmu a čekající na dokončení. Jedinou částí, která byla zcela dokončena, byl veliký disk hlavní zbraně. Vader věděl, že už teď je připravena k palbě, a že v blízké budoucnosti přinese smrt celým světům. Otřásl se. Některá zvěrstva byla příliš silná i na něj. Když byl zničen Alderaan, to, co Vader pocítil v Síle, jím hluboce otřáslo. Tolik zkázy vychýlilo z rovnováhy i samotnou Sílu a ohrožovalo řád galaxie, který Vader považoval za ideální. Císař byl potěšen; zničení Alderaanu jej učinilo silnějším. To, že Síla je jedinou entitou se dvěma aspekty, Vader na rozdíl od Palpatina chápal – možná díky tomu, že za svého života poznal obě strany. Velké oslabení jedné strany Síly ji musí v konečném důsledku oslabit celou. Císařova smělost, s níž stavěl druhou Hvězdu smrti, jej nakonec zničí; Vader však nemohl dovolit, aby ji použil.
Neodvažoval se provést žádnou zjevnou sabotáž; tímhle způsobem by se císaři nedokázal vzepřít. Řešení se mu naskytlo v podobě císařova rozkazu, aby štítový generátor střežila skupina elitních stormtrooperů, z nichž se vybírali císařští gardisté. Vader pomocí Síly zamlžil mysl několika důstojníků a zařídil, že na Endor místo elitních vojáků poslali legii nových rekrutů. Ani si potom nepamatovali, co udělali. Bylo to velmi snadné, ale také riskantní. Musel doufat, že na to Palpatine nepřijde, a věděl, že konečný výsledek jeho činu bude záviset na vynalézavosti Rebelů. Ale víc toho nemohl udělat. Věděl, že už tak mu císař přestává důvěřovat. Proč by jinak Palpatine dovolil princi Xizorovi, aby na Coruscantu dočasně získal část moci? Úsilí potřebné k porážce kriminálního lorda Černého slunce mělo otestovat Vaderovu loajalitu pod tlakem. Vader tím testem prošel, ale nyní ho čekala ještě těžší zkouška. A on byl ve svém srdci neloajální. Jediná otázka byla, kolik z té nevěrnosti dokázal jeho mistr vycítit.
Vader, zírající na stanici, se unaveně opřel o stěnu. Bylo mu řečeno, že on a císař se tam brzy setkají s jeho synem. To pomyšlení jej zneklidňovalo. Doufal, že se mu podaří syna přesvědčit, aby se k němu přidal, a že společně budou tak mocní, aby udělali to, co Vader nemohl udělat sám, a přeměnili Impérium. Nyní, když bude Luke předveden před Palpatina, to už nebude možné – pokud to ovšem vůbec někdy možné bylo.
Vader se také cítil starý. Od chvíle, kdy si přehrál tu zatracenou zprávu od Kenobiho, si byl naléhavě vědom toho, že žil dva životy, z nichž každý si vybral svou daň. Měl pocit, že jeho konec se blíží, ačkoli nedokázal poznat proč. Až ten konec přijde, možná ho dokonce uvítá. Pouze litoval toho chlapce. Svého syna. Co se z něj v císařových rukou stane?
Luke v něm i nadále vyvolával konflikt. Jeho syn patřil k jeho starému životu, a ačkoli si velmi přál uvést Luka do toho nového, věděl, že to nikdy nebude možné. Svá rozhodnutí Vader učinil už před dlouhou dobou a nyní už pro něj bylo příliš pozdě. Obi-Wan se mýlil, pokud si myslel něco jiného.
Vaderovu pozornost upoutal záblesk pseudopohybu mezi hvězdami. I bez ověřování věděl, že právě dorazil hvězdný destruktor New Order, jeden z císařových osobních transportérů. Přítomnost jeho mistra k němu sálala jako signální oheň na blízkém kopci. Dychtil po jeho teplu, a i když se ho děsil, toužil jít a být blízko něj.
Ještě předtím, než vlajková loď obdržela rozpoznávací signál, Vader oznámil: „Císař právě přiletěl. Připravte vojenský pozdrav. Přijmu ho na Hvězdě smrti.“ Admirál Piett odspěchal splnit jeho rozkazy a Vader se otočil na patě a rychle odkráčel z můstku; jeho černý plášť vlál za ním. Cítil podivný klid, vnitřní mír, který přichází s jistotou, že ať bude výsledek jakýkoli, konec hry se přiblížil. Doufal, že Síla bude s ním.

* * *

Přesně jak to bylo podrobně popsáno ve Whillských denících, k jediskému nexu konečně došlo v okamžiku, kdy Vader spolu s Lukem Skywalkerem vstoupil do trůnního sálu a dostal se do blízkosti císaře Palpatina. Do událostí, které následovaly, zasáhla sama Síla. Když se Luke Skywalker postavil mistrovi temné strany, který v minulosti zavraždil mnoho velikých Jediů, nebyl pouze nevyzkoušeným jediským studentem. Byl agentem samotné světlé strany. Příliš dlouho byla rovnováha Síly vychýlena. Temná strana si toho brala příliš mnoho, příliš ničila. V tomto sále se rovnováha obnovila.
Teď už musíš vědět, že se tvůj otec od temné strany nikdy neodvrátí, řekl císař Lukovi. Ale mýlil se. Světlá strana Síly jednala způsobem, který Palpatine v žádné ze svých vizí nespatřil. Projevila se v Lukově odvaze, s níž čelil svému otci, a otevřela oči muži, kterého před dlouhou dobou zaslepila temnota. Paradox, který trápil Palpatina, se tím konečně vyřešil. Přesně jak si myslel, stěží vycvičený mladík pro něj nemohl představovat hrozbu; avšak tentýž chlapec probudil a inspiroval muže, který ji představovat mohl.
Byl to Darth Vader, kdo klesl na zem před světelným mečem svého nepřítele, ale když Luke odmítl nabídku moci temné strany a odmítl ho zabít, byl to Anakin Skywalker, kdo se znovu postavil na nohy. V uších mu zněla slova jeho syna. Nikdy se nepřidám k temné straně. Prohrál jste, Vaše Výsosti. Jsem Jedi, stejně jako byl můj otec. Slova se stala pravdou. Když rozlícený císař vypustil na Luka Skywalkera plnou sílu své nenávisti a metal po něm jeden silový blesk za druhým, Anakin naplnil svůj osud. Ačkoli to nevěděl, jeho syn pro něj znamenal víc než naději na uchvácení císařova trůnu a vymanění se z Palpatinových služeb. Bolest z toho, že by měl být svědkem smrti svého syna a spolu s ní také navždy ztratit tu naději, konečně vypudila svůdný šepot temné strany. Postavil se svému mistrovi po bok, na místo, jež mu bylo svěřeno, a zvedl svého mistra z podlahy a vrhl jej do divokého víru energie ve zdánlivě bezedné šachtě jádra.
Císař padal. Byl plný strachu a překvapení a celou cestu dolů křičel. Mohutné energetické výboje roztrhaly jeho tělo na kusy. Jeho životní sílu pohltila temná strana, ale Palpatine, který tento okamžik předvídal, byl připraven.
Jeho esence snadno pronikla do malé místnosti pod trůnním sálem Hvězdy smrti, kde měl ukryto jediné klonované tělo. Člověk jako císař své vize neignoroval. Před řadou měsíců jej tímto směrem obrátila strašlivá vize jeho smrti, ale on se rozhodl svůj zdánlivý osud přelstít. Věděl, že kdyby při jeho setkání se Skywalkerem došlo k nejhoršímu, nezemřel by tak daleko od Byssu, aby se nemohl dostat k některému ze svých klonů. S úlevou vstoupil do klona. Byl si jistý, že kdesi nad ním je Luke Skywalker stále ještě naživu. To se musí změnit.
Když se mechanismy nádrže po jeho doteku aktivovaly, přinutil se trpělivě čekat, ale stálo ho to nadlidské úsilí. Císař stále sálal žhnoucím hněvem. Všechno nasvědčovalo tomu, že byl tak blízko úspěchu. Vader přivedl jeho syna na Hvězdu smrti jako poslušného vězně. Mladý Skywalker zareagoval na všechny císařovy podněty přesně tak, jak čekal. Chlapcovi přátelé i rebelská flotila uvízli v pasti. Když se každý, na kom mu záleželo, ocitl ve smrtelném nebezpečí, Luke se poddal svému hněvu. Poslední kapkou bylo, když Vader k císařovu překvapení zjistil, že jedním z ohrožených lidí je Lukova vlastní sestra, o níž neměl Palpatine ani tušení. Císař to ani neplánoval, ale Vader zašel ještě dál, když Lukovi pohrozil, že na temnou stranu obrátí i jeho sestru. Luke pocítil zoufalou potřebu rozdrtit svého otce, který očividně nemohl být zachráněn, a sáhl po temné straně. Chlapec se očividně chystal sithského lorda zabít. Palpatine z něj cítil nenávist a viděl čepel u Vaderova hrdla. Luke však nějakým způsobem odolal. Jak to? Jeho nečekaná slova císaře rozzuřila. Prohrál jste, Vaše Výsosti... Když to Palpatine uslyšel, okamžitě se rozhodl, že chlapec musí zemřít tou nejbolestivější smrtí. Silové blesky pomstychtivě vylétly vpřed, živeny pálícím vztekem.
Když poklesla hladina výživné tekutiny v nádrži, tento vztek císařem stále ještě proudil. Uvědomil si, kde udělal chybu. Věděl, že Vader pomýšlí na zradu, ale myslel si, že Temný lord je příliš slabý, než aby byl hrozbou. Palpatine se zcela soustředil na potrestání toho chlapce – a v tom okamžiku Vader zasáhl. Vždycky toužil po Palpatinově moci. Využil příležitosti a pokusil se zabít svého mistra a získat tu moc pro sebe.
Palpatine už na Vadera neplýtval dalšími myšlenkami. Věděl, že silové blesky jeho někdejšího služebníka zasáhly tolikrát, že dozajista musely ukončit jeho život. Vaderovi se Palpatine odplatil i s úroky, ale Skywalker, jak vycítil, přežil. Nastal čas skončit to, co započal. Klonovací nádrž se plynule otevřela. Omlazený císař z ní vystoupil do přeplněného skladiště. Ve žlutých očích měl vraždu. Hodil na sebe roucho, aby zakryl svou nahotu. Z konečků prstů už mu začínaly vyletovat hvězdičky.
Zničehonic se ozvalo ohlušující zaburácení a podlaha mu ujela pod holými chodidly. Těžká klonovací nádrž se na něj bez varování zřítila a srazila ho na podlahu. Císař se zmateně rozhlédl Sílou. To, co spatřil, jej zdrtilo. Deflektorní štít byl pryč a rebelská flotila už nevězela v pasti. Cítil, jak se jeho pečlivě připravené plány hroutí v prach – včetně těch, které se týkaly jeho vlastního přežití. Hvězdný superdestruktor Executor narazil do Hvězdy smrti jako obří šíp, který našel cíl na břiše zvířete. Právě tohle způsobilo, že se stanice otřásla, a rebelská flotila nyní začala zblízka ostřelovat nedokončenou stranu Hvězdy smrti. Uvnitř superstruktury byly rebelské stíhačky a mířily k hlavnímu reaktoru.
Na pomstu nebyl čas. Skywalker bude muset počkat na jindy. Palpatine ze sebe pomocí Síly obrovskou nádrž shodil a zadíval se na své rozmačkané nohy. Bolest snadno ovládl, ale věděl, že z této místnosti už nevyjde. Na uzdravení neměl čas. Sílou otevřel dveře do chodby, na níž vládl chaos. Palpatine zahlédl moffa Jerjerroda, který právě spěchal kolem, a zavolal na něj.
Zpocený Jerjerrod vstoupil a oči mu těkaly sem a tam, dokud se nezastavily na Palpatinovi. Viděl mladého muže, který ležel na podlaze oděný v pouhém rouchu a politý žlutozelenou tekutinou. „Kdo jste?“ vypravil ze sebe.
Palpatine zalitoval, že si za velitele Hvězdy smrti vybral tak slabého muže. Potřeboval pomoc a věděl, že aby ji dostal, bude muset ovládnout mysl toho hlupáka. Z Jerjerrodovy tváře zmizel výraz a sklonil se, aby pomohl císaři vstát. Společně se vypotáceli do chodby. Palpatine s moffovou pomocí doklopýtal ke komunikačnímu panelu. Rychle naťukal kód, který vyšle zašifrovanou zprávu jeho velkovezírovi. Sate Pestage věděl, jaké přípravy pro budoucnost má udělat. Teď se ovšem musel císař ujistit, že vůbec nějaká budoucnost bude.
Navzdory svým opatřením byl nyní od Byssu velmi daleko. Aby se jeho esence dostala k jinému klonu, musela by překonat obrovskou vzdálenost pomezím mezi životem a smrtí a celou dobu bojovat s rozkladným chaosem temné strany. Taková cesta by mohla trvat příliš dlouho a nemusel by ji přežít. Avšak když studoval Holocron, dozvěděl se o duševních kotvách, s jejichž pomocí si vědomí mohlo uchovat svou jedinečnost a zcela při tom splývat se Sílou – pokud ovšem byla nablízku živá mysl, ke které se vědomí mohlo přimknout. Měl v úmyslu to tak provést, aby přežil, dokud se nedostane na Byss. Nebylo jisté, že se mu to podaří, ale byla to jeho jediná možnost. Znal přesně toho správného člověka. Měl jistou agentku, Maru Jade, s krycím jménem Císařova ruka. Mara měla schopnost uslyšet jeho zavolání odkudkoli v galaxii, a právě to teď Palpatine potřeboval. Natáhl se Sílou a nalezl ji. V okamžiku navázal spojení, a právě včas.
V hlubinách stanice explodoval hlavní reaktor. Poslední myšlenky císaře Palpatina se týkaly nenávisti, kterou cítil k Vaderovi a Skywalkerovi, a pomsty, které jednoho dne dosáhne. Hvězda smrti vybuchla oslnivým plamenem a Palpatinovo Impérium zaniklo.

* * *

Bylo po všem. Palpatine, Luke i Vader prošli klíčovým okamžikem svých životů, který je navždy změnil. Vader přišel o život, ale získal zpět svou duši. Luke přišel o svého otce a o svou nevinnost, ale zato dospěl a konečně se stal Jedim. Císař přišel o všechno, ale kdesi v temné straně Síly žil dál jako nenávist, která nezemře nikdy. Věděl, že jednoho dne bude znovu žít v jednom ze svých klonů a vrátí se, aby znovu ohrozil děti Anakina Skywalkera. Avšak pro tuto chvíli zvítězila světlá strana.
Novorozená Nová republika stahovala své jednotky pryč od Endoru. Hrozbu Ssi-ruuků se podařilo odvrátit, a nyní se unavení bojovníci za svobodu mohli začít vracet do svých domovů a začít pracovat na nesmírně obtížném úkolu vybudovat novou vládu. Mon Mothma chtěla Endor opustit takový, jaký byl předtím, než jej obsadilo Impérium – panenský a nezkažený. Několik Ewoků se rozhodlo letět s někdejšími Rebely za dobrodružstvím ke hvězdám, ale většina z nich se s novými členy svého kmene rozloučila a vrátila se k primitivnímu životu ve vesnicích na vysokých stromech.
Světla odlétajících hvězdných lodí už mizela z noční oblohy Endoru, když jeden konkrétní Rebel dával své poslední sbohem místu, které už možná nikdy neuvidí. Luke Skywalker, rytíř Jedi, smutně pohlížel na dohořelou pohřební hranici svého otce. V matné záři hvězd nad mýtinou viděl, že z těla Dartha Vadera toho moc nezbylo – jen černé, poloroztavené brnění. Luke v duši cítil ještě mnohem větší prázdnotu. Svého otce získal zpátky na tak kratičkou dobu a pak jej navždy ztratil. Kvůli tomu to bylo mnohem bolestivější. Nastal čas se rozloučit.
Luke částečně v rozpacích tiše promluvil do noci. „Otče. Anakine. Vím, že nyní už jsi nalezl klid v Síle. Myslím, že té noci, když jsem spálil tvé tělo, jsem tě viděl s Benem a mistrem Yodou. Doufám, že bylo správné ho spálit. Než přišel konec, obrátil ses zpátky ke světlu, ale připadalo mi, že tvé tělo by mělo být vysvobozeno ze stroje, který ho věznil.“ Luke zvedl oči ke hvězdám. „Vím, že jsi přišel za Leiou. Řekla mi, žes ji žádal o odpuštění. Odpustit a zapomenout je pro ni těžké. Ale nedávno mi řekla, že se s tebou smířila, a že to poznáš. Jestlipak mě teď slyšíš? Přemítal jsem, proč ses zjevil Leie a ne mně. Jsem si jistý, žes pro to měl své důvody, ale chtěl jsem ti toho říct víc.“ Luke se odmlčel. Několik minut tam stál a zbytek toho, co cítil, za sebe nechal říct své mlčení. Otočil se a zklamaně se chystal odejít. S úlekem zjistil, že stojí tváří v tvář světélkujícímu zjevení svého otce, které stálo na okraji mýtiny. Anakin měl na sobě prosté šedé roucho a stejně jako předtím vypadal jako muž ve středních letech s přívětivou tváří. Usmíval se na Luka.
„Byl jsi – jak dlouho jsi tady stál?“ chtěl vědět Luke.
„Pozoroval jsem tě, můj synu. Jsem na tebe velmi pyšný, i na tvou sestru. Chtěl jsem vás vidět oba, Luku, a tady jsem. Je mi dáno mluvit s každým z vás pouze jednou. Tvou sestru jsem požádal o odpuštění. A tobě, můj synu, tobě chci říct něco o císaři.“
Luka to zároveň potěšilo i rozesmutnilo. „Jestli je to veškerý čas, který máme, měli bychom jej využít co nejlíp. Jestli je císař mrtvý, proč o něm ještě mluvit?“
Anakin se zatvářil znepokojeně. „Tím, že je mrtvý, si nemůžeš být jistý, Luku. Znal jsem císaře velmi dobře. Byl silný v temné straně, ale ona zároveň oslabovala jeho tělo. Neřekl bych, že je to poprvé, co zemřel.“
Luke nevěřil svým vlastním uším. „Co tím myslíš, otče?“
Anakin roztáhl své přízračné ruce. „Za dobu, co jsem ho znal, jsem jej několikrát viděl velmi zestárnout. A potom byl náhle znovu mladý. Nikdy mi neřekl, jak to dělal, ale mám podezření, že mládí získával zpět pomocí svých vlastních klonů. Jestli se mu to podařilo znovu...“ Anakin nechal své ruce poklesnout.
Luke se zachvěl. Císař byl tak zlý, tak mocný. Jen díky zásahu svého otce nepřišel Luke nakonec o život. Pochyboval, že by další střet s Palpatinem přežil.
„Ačkoli,“ pokusil se ho uklidnit Anakin, „císař se před omlazením pokaždé stáhl na nějaké tajemné místo kdesi v Jádru. Možná se tady na Endoru nedokázal zachránit. Možná už je mrtvý navždy. Galaxie je od něj osvobozena alespoň prozatím.“
„Ty jsi od něj osvobozen navždy, otče,“ usmál se Luke.
„To díky tobě, můj synu,“ řekl Anakin. „Nějakým způsobem jsi věděl, že je ve mně dobro, když to nevěděl ani císař, a dokonce ani já sám. Jak jsi to poznal?“
„Jsem tvůj syn,“ řekl Luke prostě. „Musel jsem věřit v dobro v mém otci, pokud jsem chtěl doufat, že je dobro i ve mně. A kromě toho, jakmile jsem přijal pravdu, že jsi můj otec, vzpomněl jsem si, jak jsi mě mohl zabít na Bespinu. Ale neudělals to. Pořád ještě v tobě muselo být něco z Anakina.“
„Bylo to těsné, můj synu. Podstoupil jsi obrovské riziko. Kdyby mi to císař přikázal, byl bych tě zabil. A chybělo málo a zabil bys mě taky. Taková je moc temné strany. Nikdy ji nepodceňuj, synu.“
„Ano, chybělo málo. Příliš málo.“ Luke se na ten okamžik pamatoval až moc dobře. Jakmile se otevřel temné straně, dostavila se k němu; rychlá a mocná. „Rozhodující byla tvoje hrozba, že obrátíš Leiu na temnou stranu. Nevím, jak to říct... Miloval jsem ji, otče. Pořád jsem ji v duchu viděl před sebou a následoval jsem ji po celé galaxii. Chtěl jsem, aby byla moje a aby mě taky milovala. Ale ona se zamilovala do Hana a pak jsem zjistil, že je to moje sestra. Vím, že nikdy nebude moje, ale pořád ji mám rád. Nesnesl jsem pomyšlení, že by měla projít tím, čím jsem procházel já. Ale nakonec, když jsi mi byl vydán na milost, když na mě císař křičel, ať tě zabiju, mě zadrželo tohle.“ Luke zvedl svou umělou pravou ruku. „Viděl jsem tvou uťatou ruku, bionickou, jako je ta moje, a uvědomil jsem si, že se naplňuje vize, kterou jsem spatřil během svého výcviku. Kdybych šel dál po stezce temnoty, stal bych se Darthem Vaderem. Ruka, kterou mi Vader usekl, zachránila nás oba.“
Luke si nemohl pomoci, aby si nevzpomněl na strašlivý císařův útok, který jej málem zahubil. „Tys mi také zachránil život, otče. Císař by mě na místě zabil.“
„Císař mě měl pevně ve své moci, Luku. Musel jsem ho za všech okolností poslouchat. I tehdy, když jsem si uvědomil, že mě chce mrtvého. Když jsem s tebou bojoval, nepomohl mi svou mocí. Naopak, zamlžil mi mysl, stejně jako kdysi Obi-Wanovi. A tohle, spolu se silou, kterou ti dala temná strana, stačilo, aby to zpečetilo můj osud a abych se stal tvou obětí. Odolal jsi, ale já jsem se vrátil po bok svého mistra. Potřeboval jsem, aby svou přítomností vyplňoval prázdnotu po všem, co jsem kvůli němu ztratil. Věděl to a myslel si, že mě má zcela v hrsti. Ale pak jsem uviděl, že umíráš, a Anakin ožil. Uvědomil jsem si, že to, co k tobě cítím, je láska; cit, na který jsem zapomněl. Palpatinova moc byla zlomena. Najednou jsem jej vnímal ne jako svého temného mistra, ale jako malého, zvráceného starce, plného zášti a krutosti. A toto odporné stvoření zabíjelo mého syna. Věděl jsem, co musím udělat. I když mě to zabilo, musel jsem tě zachránit.“
„Otče, jak to, že se císař dostal tak blízko k vítězství? Znal mě skrz naskrz ještě dřív, než jsem vůbec dorazil. Přesně věděl, co by mě mohlo nalákat na temnou stranu.“
Anakin pochmurně odpověděl: „Císař dokázal předpovědět mnoho věcí. Před bitvou mi řekl, že se obrátíš na temnou stranu, když ohrozí vše, co je ti drahé. Tvé přátele a celou povstaleckou Alianci chtěl uvrhnout do smrtelného nebezpečí, abys musel hledat moc, kterou jsi nemohl najít ve světlé straně Síly. Znal tě, a tak by vyhrál – jenže neznal mě.“
Luke se nad tou ironií nevesele pousmál. Palpatine si držel nástroj své vlastní zkázy dvacet let po svém boku. Jeho sebedůvěra se přece jen stala jeho slabinou. Muž, který byl kdysi jedním z Jediů, nakonec své druhy pomstil.
„Yoda mi řekl, že tvůj osud je veliký, Luku. Řekl, že řád Jedi obnovíš ty. Promiň – že ty obnovíš řád Jedi. Věřím v tebe, můj synu. Jednoho dne z tebe bude mistr Jedi. Díky tobě se Jediové vrátí.“
Luke se na svého otce usmál. Ten už však začínal mizet. „Teď už tě musím opustit, Luku. Buď silný a měj víru, že jednoho dne najdeš lásku. Síla s tebou bude navždy.“
„Sbohem, otče,“ řekl Luke smutně. Anakin se zamihotal a zmizel úplně, a zanechal Luka samotného na tiché, hvězdami ozářené mýtině. A ty budeš navždy se Sílou, otče, pomyslel si Luke. Hluboko ve svém srdci věděl, že Jediové už se vrátili.