Kapitola 5.
Moc Temné strany

- Z Knihy hněvu


„Pověz mi, Savuude Thimrame,“ řekl Palpatine, „proč jsi mě nezradil v době mé vlastní bezmoci?“ Někdejší galaktický císař se opíral v křesle a přes stůl hleděl na mocného adepta. Thimram ji dobře skrýval, avšak v jeho úzkém, napůl lidském obličeji se stále zračila stopa úzkosti. Ta otázka jej zaskočila. Právě se totiž bavili o bezmoci méněcenných, jako byli třeba občané Byssu, a o tom, jak jim adepti berou jejich životní energii. Berou jim ji, aby s její pomocí zaplatili daň fyzického rozkladu, kterou si temná strana žádala. Savuud Thimram nikdy nepovažoval Palpatina za bezmocného nebo méněcenného. Ani po Endoru, kdy se Palpatine vrátil na Byss okradený o většinu své temné moci. Pro něj bude Palpatine vždy Mistrem.
Právě tato skutečnost vedla k tomu, že si Palpatine zvolil Thimrama za adepta, který mu pomůže získat zpět jeho sílu. Palpatine Thimramovi vždycky věřil, a důvěra je mezi následovníky temné strany něco velmi vzácného. Tak proč se nyní ptá na zradu? Thimram se neubránil živým vzpomínkám na osud těch, kdo Palpatina zradili v minulosti. Vaderova smrt byla jedním z těch mírnějších příkladů. Rychle tyto myšlenky zaplašil a přinutil se vzít tu otázku vážně.
Thimram položil obě ruce na stůl, čímž dal formálně najevo, že neplánuje žádný silový útok. Drobné rty se mu nad špičatou bradou pevně semkly, jak chvíli opatrně zvažoval svou odpověď. Pokud je zpochybňována jeho loajalita, pak je to opravdu vážné.
„Před událostmi na Endoru,“ začal Thimram, „by nikoho ani nenapadlo, že by vás mohl zradit a přežít to. Dokonce i Vader, třebaže byl pomýlený, věděl, že dává všanc svůj život, když začal plánovat zradu. Vaše moc byla obrovská. Nemusel jste si dělat starosti s adepty, jako jsem já, protože vaše spojení s námi vám propůjčovalo schopnost kdykoli nás pozorovat. Ale mistře, musíte mi věřit, já jsem o zradě nikdy ani neuvažoval, a nejen proto, že by to znamenalo mou smrt. Byl jsem ohromený vaší silou a znalostmi a vždycky jsem se cítil velmi poctěný, že jste se se mnou o něco z toho podělil. Má loajalita byla vždy loajalitou učedníka k mistrovi.“
Savuud se odmlčel a zapátral v Palpatinově tváři po něčem, co by mu napovědělo, kam tento rozhovor spěje. Mistrovy emoce byly dobře ukryté a výraz nečitelný. Thimram už viděl tuto tvář v mnoha podobách. Nyní to byl obličej mladého třicátníka. Palpatine každý den o něco zestárl, už ode dne, kdy před dvěma roky opustil mysl Mary Jade a probral se k životu v jednom ze svých vlastních klonů. Kdysi vedlo k jeho zrychlenému stárnutí to, jak nesmírně využíval svou moc, a poté byl Palpatine sražen na kolena. Skoro to vypadalo, jako by mu temná strana Síly přestala být nakloněna. Možná, že temná strana byla tím nejnemilosrdnějším mistrem ze všech.
„A nyní?“ vybídl ho Palpatine tiše.
„A nyní...“ Thimram cítil, jak mu na hnědé kůži napětím vyráží pot. „Stále jsem váš student, mistře. I když vaše hrubá síla ochabla, vaše znalosti neustále rostou. Nikdo toho neví o učení temné strany víc než vy. A kromě toho, jelikož neochvějně pátráte po nových zdrojích moci, brzy bude vaše síla větší než kdykoli předtím. Věrnost ke skutečné moci přinese ovoce, zvlášť věrnost během těžkých časů.“ Thimram se snažil zůstat klidný. Palpatine nepřestával sledovat jeho myšlenky. Thimram se začal ptát sám sebe, jestli proti němu někdo jiný jeho mistra nepoštval.
Palpatine se prudce naklonil k Thimramovi. „Jenže většinu svého bádání v tajných pramenech jsem zaznamenal do svých archivů a knih. Mám jen nemnohá tajemství, která jsem do svého kompendia nezahrnul. Kdybych zmizel, mohl bys tyto vědomosti použít k ovládnutí všech ostatních adeptů. Byss by byl tvůj. Jsi silnější než já. Proč mě nezničíš a nezaujmeš mé místo?“
Thimram se rozhodl jít k jádru této nepříjemné situace. Dokonalá upřímnost byla sice nebezpečná, ale záhodná. „Mistře, musím vás ujistit o tom, že k vám jsem loajální i nadále. Netoužím po vašem postavení, ani si nemyslím, že bych se pro něj hodil. Pokud vám někdo tvrdí opak, pak říkám, že lže. Postavit se vám, byť nyní, během vaší ,bezmoci‘, by bylo bláznovství. Tady na Byssu jste v bezpečí své pevnosti. Čtyři stovky vladařských ochránců vám zůstávají bezvýhradně věrní. Mé vlastní schopnosti, třebaže jsou značné, by mě před nimi nezachránily. Kromě toho ovládáte také stovky strážných. Mé šance na přežití proti tolika bojovníkům by byly minimální. A kromě toho jsou tu stormtroopeři, Císařská garda a všechna vaše technologie. K čemu by mi bylo vás zničit, když bych z toho nic neměl, protože bych se toho nedožil? A potom je tu prostá skutečnost, že i kdybych se vás pokusil zabít třeba právě teď a podařilo se mi to, přesto bych selhal. Přesunul byste se do některého ze svých klonů a z bezpečí klonovacích laboratoří byste svým legiím nařídil, aby mě zabily.“ Thimram neklidně čekal, jak jeho mistr odpoví.
„Výborně, Savuude. Vážím si upřímnosti. A nevěřím, že bys mě zradil.“
Thimram cítil, jak ho napětí opouští.
„Avšak,“ pokračoval Palpatine zachmuřeně, „nedávno jsem ze Síly něco vycítil. Nějaké nebezpečí. Něco se chystá.“ Palpatine odvrátil zrak. „Ze všech věcí, o které jsem přišel, mi schopnost vidět budoucnost chybí nejvíc. Dřív jsem jednoduše dokázal hrozbu spatřit předem. Teď už ne...“
„Mistře,“ řekl Thimram, který si už připadal jistější, „o žádném nebezpečí jsem neslyšel, avšak vaše pocity nesmíme přehlížet. Možná se vám vrací vaše schopnosti. Pokud zůstaneme ve střehu, možná případné hrozby postřehneme dřív, než vůbec vzniknou.“
Thimram viděl, že jeho mistr má stále starosti. Palpatinův starý arogantní postoj nahradil viditelný neklid. Traumatizující události zahrnující Luka Skywalkera a lorda Vadera na něm zanechaly jizvy. Palpatinova neochvějná sebedůvěra byla podkopána. Thimram vycítil – snad to byla také předtucha –, že v blízké budoucnosti na něj čeká ještě strašnější zkouška.

* * *

„Mé Impérium bylo založeno na moci temné strany. Bez té moci nemohlo držet pohromadě. Má vlastní temná vůle hnala imperiální válečný stroj vpřed, a jeho soukolí promazával strach a hněv – hněv na Rebelii a strach z mého trestu. Avšak strach, hněv a vojenská síla nedokázaly udržet mou říši pohromadě. Bez temné strany roztrhal tentýž strach a hněv Impérium na kusy.“

- Z Knihy hněvu


„Podává se večeře, pane,“ řekl Sate Pestage. Vstoupil do Palpatinových komnat s dvěma kouřícími podnosy v rukou. Oba je položil na vyleštěný stůl, podebral si své roucho poseté drahokamy a posadil se. Vdechoval vůni chutného pokrmu. S dobromyslnou netrpělivostí pohlédl na druhého člověka v místnosti. Palpatine seděl za obrovským stolem, zahloubaný do tajuplné knihy o Tyie, alternativním způsobu nahlížení na Sílu. Pestage věděl, že jeho pán svá studia rozšiřuje a prohlubuje, aby našel nové přístupy k moci Síly. Na Byssu se momentálně nalézalo víc ne-lidských adeptů než kdykoli předtím, protože je Palpatine povolal, aby jej všichni souběžně učili a on se dozvídal jejich tajemství.
Bývalý císař vůbec Pestage nevnímal. Stařec si odkašlal. „Není hezké nechat druhého čekat, Espo,“ pronesl Pestage.
Palpatine zvedl oči od knihy a zamračil se. „Víš, že jsem ti nařídil, abys mi tak neříkal.“
Pestage pokrčil rameny a v duchu se pousmál. Tohle byla rodinná konverzace. „Nesplníte sentimentálnímu starci jeho přání?“ Espaa bylo kdysi dávno jméno Pestagova syna, kterého mu po smrti jeho ženy vzal Sith. Postupem času začal Pestage věřit, že tímto jeho synem je Palpatine. Nikdy o této víře s nikým nemluvil – až po bitvě o Endor, kdy o ní řekl Maře Jade. Císař tehdy přebýval v její mysli a Pestage měl podezření, že ho slyší. Ať už to tak bylo, nebo ne, Palpatinovo chování k velkovezírovi se poté změnilo. Vznikla mezi nimi nová důvěra. Pestage zachránil svému pánovi život a Palpatine mu tento dluh oplatil tím, že se starci otevřel a podělil se s ním o své obavy i své plány. Endor jej pokořil natolik, že byl ochotný vpustit do svého života jednoho člověka.
Pestage si nebyl jistý, jestli ho Palpatine považuje za svého otce; nebyl zrovna typem člověka, co vůbec otce má. Avšak díky prosté skutečnosti, že s ním Palpatine nyní zacházel jako s rovným, stálo vše, čím prošel, aby ho zachránil, za to.
Palpatine hlasitě zaklapl knihu a posadil se naproti Satovi Pestagovi. „Opravdu jsi už stařec. Někdy mi připadá, že máš větší šanci žít navždy než já.“
Pestage se chopil příboru a spokojeně se pustil do jídla. Byl starým, kostnatým, seschlým mužem, jehož tělo připomínající strašáka se ztrácelo v jeho zářivé sutaně. Naproti tomu Palpatine projednou vypadal jako Pestagův potenciální syn. Měl obličej s výraznými lícními kostmi, nad kterým se klenulo čelo, do jehož středu vybíhaly krátké světlé vlasy. Jeho oči se však nezměnily. Byly stejně tvrdé a pronikavé jako vždycky. Pestage těšilo, že kdykoli na něm spočinuly, o jejich výraz o něco málo změkl. Dostat na světlo třeba jen kousíček hluboko pohřbené lidskosti jeho pána nebyl vůbec malý výkon.
„Pojďme se bavit o tom, co zbylo z Impéria, starý příteli,“ řekl Palpatine po chvíli. „Pověz mi, co bylo v posledních hlášeních.“
„Impérium se dál tříští na kusy, pane. Jednotliví velkomoffové a generálové se pokoušejí urvat pro sebe co nejvíc, pak o to mezi sebou bojují a přicházejí o to. A spousta se toho stále děje ve vašem jménu.
Nejdůležitějším trendem poslední doby je rostoucí moc válečných lordů. Myslím, že dny, kdy soupeřili o moc politickými cestami, už jsou definitivně pryč. Dnes je rozhodující vojenská síla. Zvláštní pozornost věnujeme válečnému lordovi Zsinjovi. Se svým hvězdným superdestruktorem působí těžké škody mnoha novorepublikovým světům. Ten člověk je kriminálník, ale je efektivní. Nejspíš se mu podaří zbudovat své vlastní mini-Impérium.“
„Dokud mu je neseberu,“ usmál se Palpatine ponuře. „A co přírůstky té takzvané Nové republiky?“
„Naše rozvědka odhaduje, že se jí do dvou let podaří dobýt i Coruscant. V cestě jí toho stojí jen málo. Soustavy jako Corellia a Kuat se staly jejími baštami a obrátily se proti nám. Váleční lordi jsou mocní, ale každý z nich má zájem jen sám o sebe. Někteří dokonce bojovali s loajálními imperiálními jednotkami, které brání Světy Jádra. Cesta na Coruscant je volná.“ Pestage se zatvářil sklíčeně. „Obsadí váš palác, můj pane.“
Pestage nepatrně pokrčil rameny. „Ale nezničí ho. Až budu připraven, cokoli, co vezmou, si vezmu zpět. A dobýt Coruscant pro ně nebude vůbec snadné. Náhodou vím, že Ysanne Isard, ředitelka rozvědky, pro Rebely nachystala v Imperial City několik překvapení.“
„Ředitelka...“ Pestage se zachmuřil. „Myslí si, že je něčím mnohem víc. Opovažuje se jednat jako vaše nástupkyně, když nikdo nebyl způsobilý zaujmout vaše místo.“
Pestagovi vytanula na mysl znepokojivá vzpomínka na to, jak krátce poté, co oživil svého pána v klonovaném těle na Byssu, chtěl Palpatine zjistit, jaká je po jeho „smrti“ politická atmosféra na Coruscantu. Nechal vytvořit Pestagova klona a vyslal ho na Coruscant, aby převzal vládu. Původního Pestage poslal do exilu hlavní poradce Ars Dangor, avšak Dangor byl nyní mrtvý a jeho politika zdiskreditována. Tentýž vládní kruh, který připustil, aby byl Pestage poslán do vyhnanství, přijal klonovaného Pestage jako nového vládce.
Hlavní obvinění, které Dangor použil k vyhnání Pestaga do exilu, bylo to, že Pestage údajně zneužil svého postavení k tomu, aby císaři úmyslně špatně radil, což vedlo k jeho smrti u Endoru. Klonovaný Pestage se na Coruscant vrátil s pečlivě vystavěným důkazem, že ve skutečnosti byl zrádcem Dangor a že jediným důvodem Pestagova exilu bylo to, aby se Dangor zbavil rivala, který jej mohl připravit o trůn. „Našly“ se dokumenty, podle kterých si císař vybral Pestage za svého nástupce, a Pestage v nich byl uváděn jako jediný člověk, který mohl vládnout efektivně a odstranit chaos, který po smrti Palpatina zachvátil Impérium. Vládní kruh souhlasil, ale Pestage se v duchu ptal sám sebe, jestli ostatní poradce neovlivnili Palpatinovi temní adepti; žádné jiné vysvětlení pro to, jak najednou obrátili, ho nenapadalo.
Pestage ovšem brzy zjistil, jak povrchní jejich obrácení bylo. Klonovaný Pestage nedokázal intriky a zrady císařského dvora využívat zdaleka tak dobře jako Palpatine. Jeho „vláda“ trvala pouhých šest měsíců. Celou tu dobu pracovala Ysanne Isard neúnavně proti němu a její pikle nakonec vedly k tomu, že klon zahynul v rukou imperiálního válečného lorda jménem Krennel.
Poté už se Palpatine nesnažil znovu ovlivnit, kdo na trůnu seděl, a rozhodl se tuto záležitost ignorovat, dokud nenadejde čas jeho vlastního návratu. Tento incident však Pestagovi stále působil starosti, neboť jeho dobré jméno bylo poskvrněno. Klonovaný Pestage si totiž nebyl vědom toho, že císař přežil, a tak se choval k Palpatinovi a Impériu velmi neloajálně. A nyní měla Isard veškerou moc, po které prahla, moc, kterou si ani v nejmenším nezasloužila.
Palpatine se na svého společníka vědoucně usmál, jako by mu četl myšlenky. „Neznepokojuj se tím, kdo teď Imperiálnímu Centru vládne. Jak už jsem ti řekl dříve, tento chaos se dal čekat. Když jsem vládl, dával jsem moc nemilosrdným a ambiciózním lidem. Ale báli se mě, a měli proč! Nesnažili se brát si víc, než dostali. Nyní se zkrátka dostaly ke slovu jejich přirozené sklony. Klidně je nech, ať se handrkují, můj příteli. Aspoň je to zaměstná, zatímco já budu připravovat své jednotky. Až vytáhnu s Pleniteli světů a Eclipse, nesejde na ničem z toho, co váleční lordi nebo Rebelové udělali. Na jednotlivých teritoriích vůbec nezáleží. Rozdrtím ducha celé galaxie.“
Palpatinův pohled se vytratil do dáli; možná si představoval nadcházející konflikt. Pestage jedl několik minut mlčky. Pak zvedl kostnatý prst a vložil se svému pánovi do úvah. „Ve hře jsou ještě další hráči, s nimiž musíme počítat, pane. Například velkoadmirál Thrawn.“
„Ano.“ Palpatine si opřel bradu o ruku. „Thrawn je stále v Divokém vesmíru, ale za tři roky se vrátí. Byl bych radši, kdyby neplýtval silami a nepokoušel se zbytečně bojovat s Rebely, ale jak ho znám, přesně tohle udělá. Až budu připravený, mohl by se z něj stát vynikající velitel mých vojenských sil. Uvidíme. Uvidíme, pokud se vrátí a pokud přežije. Neprozradím se dřív, dokud nenadejde ten správný čas.“
„Správný čas?“ zeptal se Pestage.
„Vše záleží na tom, jak rychle získám své schopnosti zpět, a na Lukovi Skywalkerovi,“ řekl Palpatine. „Tentokrát nesmí dojít k žádným překvapením. Zatím však není důvod k obavám. Sledoval jsem ho. Jeho schopnosti nijak zvlášť nerostou a jeho sestra zůstává nevycvičená. Neobjevil se žádný nový Jedi. Pro Skywalkera bude těžké získat větší moc. Tradice Jediů byly z galaxie vymýceny během Čistek. Nemá naději, že se stane mistrem.“
„Pokud ho ovšem nebudete učit vy.“ Pestage využíval každé příležitosti k prosazování této myšlenky. Luke Skywalker dělal Satovi Pestagovi starosti. Pestage si byl hluboko uvnitř jistý, že ten mladík je natolik silný, aby se stal v budoucnosti hrozbou. Byl odhodlaný znovu svého pána neztratit, a tak se pokoušel Palpatina přesvědčit, aby začal uvažovat o spojenectví se Skywalkerem a ne o jeho likvidaci.
Palpatine si nezávazně odkašlal. „Co když se z něj stane druhý Vader?“
Na to Pestage neměl odpověď.
Jedli v tichosti. Po chvíli zapípal komlink vestavěný do stolu. Palpatine stiskl klávesu a naklonil se k němu. Z malého reproduktoru zapraskal hlas Savuuda Thimrama. „Mistře, Eclipse dorazila a je na oběžné dráze kolem Byssu.“ Palpatine a Pestage pohlédli jeden na druhého. Oba věděli, co to znamená. Pestage ucítil bodnutí úzkosti.
„Díky, Savuude. Připrav můj raketoplán. Přijdu brzy.“ Oba povstali. „V naší diskusi budeme pokračovat... jindy. Zatím nashledanou, starý příteli.“
„Na shledanou, pane,“ řekl Pestage a hluboce se uklonil. Byl to zvyk, kterého se nedokázal zbavit. Palpatine rychlými kroky opustil místnost a Pestage se dlouze zadíval do prázdných dveří. Ať tě provází Síla, Espo. A buď opatrný. Podstupuješ nesmírná rizika, abys získal zpět svou moc a spolu s ní i slávu, která ti náleží. Uspěješ. Uspěješ, protože musíš.

* * *

„Nová smrtonosná technologie je nesmírně užitečným prostředkem k prosazování cílů temné strany. Hvězdné destruktory a Hvězdy smrti někteří velitelé vnímají jako nástroje politického soupeření. Jsou úplně vedle. Součástí osudu, který jsem si pro galaxii připravil, vždycky bylo naplnit její nespočetné světy emocemi, které slouží temné straně. Pokud civilizaci sežehnou děla hvězdného destruktoru, pak je ztracena navždy, ale pokud je donucena se této zkázy bát, pak skutečná moc v galaxii ještě zesílí.“

- Z Knihy hněvu


Palpatine ve svém soukromém raketoplánu vylétl nad měsíce Byssu a zadíval se do hvězdami přeplněného nebe Hlubokého jádra. Cítil hvězdné energie jako vlahý vánek, protkaný vzdáleným chladem velké černé díry ve středu galaxie. Dlouhou chvíli na galaxii prostě jen tak hleděl, jako za časů, kdy býval císařem. Vládnout každé z těchto hvězd... byla to svůdná myšlenka.
Pak pocítil, jak se něco blíží; věc, ve které byla obrovská energie, spoutaná a hrozivá. Moře hvězd před ním zastínil černý obrys, který pomalu rostl. Ta loď byla velkolepá. Pohlcovala světlo a vyzařovala temnotu. Eclipse byla dvakrát tak dlouhá jako ztracený Executor. Celá byla vyrobená ze superhusté černé slitiny – od zlověstného můstku až po obrovskou trojúhelníkovitou rovinu horní strany trupu. Přední část trupu se nesbíhala do špičky, ale tvořila obrovskou kolmou hranu, v níž zel obdélníkový chřtán plný ohně. Ta děsivá zář vycházela z ústí zbraně, kvůli které byla Eclipse tak dlouhá – superlaseru schopného zničit planetu bez ohledu na to, jestli má planetární štíty nebo ne.
Loď ještě nebyla dokončená. Stavěla se celé roky, už od doby, kdy po bitvě o Hoth dostal císař nápad zkombinovat hvězdný destruktor s primární zbraní Hvězdy smrti. I po Endoru, kdy mnoho Imperiálů chtělo zastavit tento neuvěřitelně nákladný projekt, její stavba pokračovala. Palpatinovi temní adepti se o to postarali.
Axiální superlaser už byl hotový, stejně jako hypermotory. Stále ještě chyběly stíhačky, projektory gravitačních studní, tažné paprsky, turbolasery a iontové kanóny. Palpatine však neměl v úmyslu brát tuto loď do boje. Byl to jeho prostředek k získání své někdejší moci. S jeho pomocí chtěl získat přístup k síle temné strany.
Když před lety první Hvězda smrti zničila vzdornou planetu Alderaan, Palpatine ke svému úžasu zjistil, že tato událost nesmírně posílila temnou stranu Síly, kdežto světlá strana zeslábla. Strašlivá smrt celého žijícího světa Palpatina zahltila větším přívalem Síly, než s jakým si dokázal poradit. Jeho plány, jak toho využít, však vzaly za své kvůli drzému zásahu Obi-Wana Kenobiho a jeho mladého studenta Luka Skywalkera. Samotná myšlenka se ovšem neupadla v zapomnění a nyní měl Palpatine příležitost uvést ji ve skutečnost.
Tentokrát nebude plně zajedno s temnou stranou, jinak by ho ta moc mohla ochromit nebo dokonce zabít. Místo toho se uvede do stavu meditace, aby získával menší příděl moci. Příště si bude moci vzít o něco víc. A tímto způsobem, planetu po planetě, se znovu stane Mistrem temné strany.
A ačkoli by zničení několika světů mohli vycítit ti, kdo jsou citliví k světlé straně, vzdálenosti a energie Hlubokého jádra by měly tyto úbytky zcela zamaskovat. Skywalker nebude mít nejmenší podezření. Byla to samozřejmě jeho chyba, že se k tomuto činu Palpatine musel uchýlit. To Skywalker ho přinutil, aby se pokusil přežít v mysli Mary Jade. Její drobný uzlíček citlivosti k Síle nedokázal pojmout všechnu jeho energii. Většiny se jí musel vzdát, aby si vůbec mohl uchovat svou osobnost. A i když byl jeho klon schopný vládnout velikou silou, když se do něj dostal, byl tak slabý jako před mnoha desetiletími. Pokud nenajde radikální řešení, pak mohl jeho návrat k moci trvat dalších několik desetiletí.
Palpatine doufal, že tím řešením je Eclipse . Jeho raketoplán se připojil k malému konvoji přivážejícímu posádku a zásoby pro cestu. Obrovská hvězdná loď, která zastínila hvězdy, je brzy všechny pohltila. Raketoplán vlétl do hangáru dost velkého na to, aby se do něj vešel hvězdný destruktor třídy Victory. Ihned pocítil, jak ho obklopila temná aura lodi. Loď obsluhovalo mnoho adeptů temné strany a všude v jejím monstrózním trupu bylo slyšet svůdný šepot temné strany. Byl to svět putující vesmírem, svět beze světla, svět plný hněvu.
Palpatine se okamžitě cítil jako doma.