Stopařka

Autor: Shezan
Překlad: Sammael



Kapitola 8.
Cokoliv je lepší než nechat se rozstřílet na vesmírný prach


Velitel Piett, snažící se odhodlaně držet proti přesile, uvažoval, jak by mohli znovu získat klíčových patnáct minut a šance ztracené díky Corlagově chvástání. Odvolal TIE Fightery, protože uprostřed vesmírné bitvy velkých lodí nepřinášelo svádění soubojů stíhaček žádnou výhodu, a stále doufal, že budou moci skočit. Ale Empire's Revenge byla příliš těsně obklopená pirátskou flotilou a dostávala nářez. Janredovým dělostřelcům se podařilo vyřadit dvě fregaty a jeden z dreadnoughtů, ale další se na ně valili s palebnou silou podsvětelných torpéd, jejichž charakteristický zvuk při dopadu jej začínal děsit. Štíty byly nebezpečně nízko a pravděpodobnost proražení trupu se každým okamžikem zvětšovala.
„Kormidlo: proveďte okamžitou pravoboční rotaci s dvacetistupňovým vychýlením. Zbraně: hlaste rezervy energie!"
„Rezervy na 24% nepřerušené palby, šedesát když umožníme dvacet minut nabíjení," řekl napjatě Mikam.
Nemám zkriffenejch dvacet minut, ale to ten kluk očividně ví. Piett se zdržel přívalu nadávek a nařídil vypálit další salvu na jeden rekonfigurovaný dreadnought. Rychle prohlédl taktickou holoprojekci a zaznamenal, že Thrawn přistoupil k Mikamově konzoli a cosi mladému zbrojnímu operátorovi říkal. „Pane, žádám o svolení dočasně uvolnit poručíka Mikama!"
Co to – „Povolení uděleno, poručíku." Musím předpokládat, že ví co dělá. A že mi řekne, co chystá... Mikam vyklouzl od stanice a Thrawn ihned nastoupil na jeho místo. Superstrukturou Empire's Revenge otřásl další zásah. A ať už je to cokoliv, že to dokáže provést rychle.

* * *

Ten chlap je prostě k neuvěření. Rory Mikam spěchal dolů turbovýtahy a spojovacími chodbami s úšklebkem plným zlomyslného veselí ve tváři. Theel by vybouchl vzteky, kdyby o tom věděl. Jestli se z toho dostaneme, zařídím, aby se to dozvěděl. Heh.
Brzy už stál u druhé záďové tělocvičny, otevřel dveře a zavolal do prázdného sálu: „Slečno Starflareová?"
Skutečně, byla to holohvězda, vycházející zpoza stepperu, třebaže ji hned v neforemném oděvu mechanika a s čepicí nepoznal. „Nazdar, poručíku."
„Posílá mě poručík Thrawn," řekl poněkud víc nesměle než by si přál. Opravdu měla nádherný úsměv. A ty oči...
„Ano, říkal mi, že mě přijdete vyzvednout. Kam máme namířeno?"
„Komunikační stanice na druhém můstku. Tudy."
Mikam šel vepředu svižným krokem, ale holohvězda byla ve formě a dařilo se jí držet tempo. „Řekl vám přesně, co po mně chce, abych udělala?"
Rory se zakřenil. „Řekl, že by byl ‚vděčný, kdybyste mohla předvést „Zlatý Cos"', ať už to znamená cokoliv." Dorazili k turbovýtahům, a on zadal přivolávací kód na panelu. „Budeme mít celou druhou komstanici sami pro sebe. Já nastavím vysílání a vy přednesete řeč." Turbovýtah dorazil a oba do něj nastoupili. Rory vytáhl z kapsy datapad. „Tady, tohle mi dal pro vás."
Wynssa jej převzala a začala číst. Pak mírně zaklela.
„Prosím?"
„Poručík Thrawn je pěkně troufalý, a klidně mu to můžete vyřídit."
Mikam hleděl na tu překrásnou, jemně tvarovanou tvář s mírnou obavou. Jestli bude dělat potíže... Ale ne, už se zase poťouchle usmívala. „Ne že by se tím snad něco změnilo. Stejně nás všechny přiměje tancovat tak, jak on píská, že?"
Páni, ta je v tom až po uši. Kdy přesně si Thrawn našel čas ji sbalit? Je to zatraceně rafinovaný manipulátor. Zapomeň na Theela, Corlag vyletí z kůže. „Jsme tady," oznámil Rory, když se dveře od turbovýtahu otevřely. „Tudy."
Jejich kroky strašidelně zvonily na durasteelové palubě a rozléhaly se prázdným druhým můstkem. Rory se rozeběhl ke hlavní komunikační stanici, zapnul konzole a nastavil širokopásmový subprostorový audio signál na všech dostupných vojenských a civilních frekvencích. Když konečně zvedl pohled, byl zaskočen proměnou Wynssina celého chování. Na první pohled se toho zas až tolik nezměnilo. Ale její výraz... Zvedl se a pokynul jí, aby se posadila ke konzoli. Wynssa přistoupila, opatrně odložila datapad a chytila se okraje konzoly.
„Pomozte nám, prosím, pomoc, ať už jste kdokoliv! Tady Empire's Revenge, hvězdný destruktor, byli jsme přepadeni piráty, kapitán je zraněný, jeho důstojníci jsou mrtví, můstek je zničený, potřebujeme pomoc! Jsme jeden den cesty od soustavy Tauron, prosíme pomozte! Jsem kapitánova snoubenka, nevím, jak udat přesnější pozici, prosím pomozte! Tady Empire's Revenge, sedm dní na cestě z Chandrily, směřující na Coruscant, pomoc! Prosím pomoc!"
Uvěřil bych jí každé slovo, a to jsem právě teď viděl, jak to dělá, pomyslel si Mikam ohromeně. Tón zoufalství v jejím hlase byl srdcervoucí a plný paniky a hrůzy. Přikývl a Wynssa odstoupila od konzole. Popadl datapad a s třesknutím jím udeřil o mikrofon. Jo, to bude stačit. Zazubil se a celou konzoli vypnul.

* * *

Co jste to řekl, poručíku?"
„Jediný způsob, jak je přimět, aby nás přestali drtit palbou a uvolnili nám dost místa ke skoku je nechat je, aby se nalodili, pane. Takže je musíme přesvědčit, aby se nalodili."
Piett zíral na ne-lidského poručíka, nejistý, zda se má začít smát nebo si rvát vlasy. „Nepřijdou sem zrovna neozbrojeni," nadhodil.
„To ne, pane, ale mohli bychom je přimět myslet si, že jsme v daleko horším stavu. Mohli bychom připevnit několik kouřových bomb z průzkumných Delta-raketoplánů přímo před průzory na můstku, což vyvolá dojem, že můstek je v plamenech. Totéž u proudových generátorů a záďového TIE hangáru, aby se pokusili nalodit se přes ten druhý. A tam na ně budou čekat dvě roty stormtrooperů a kompletní komunikační rušení, aby útočníci nemohli nahlásit svým nadřízeným, že je to past."
„A co nouzové průlezy? Těmi nejspíš pošlou útočné oddíly také."
„Nouzové průlezy mi nedělají zas až takové starosti, pane," řekl Thrawn přezíravě, a Piettova mysl zaznamenala, jak lehce ten zvláštní ne-lidský poručík vklouzl do velícího tónu. Zajímalo by mě, z jakého světa pochází, a jak vypadá jejich armáda. Pokud to všechno nepochytil na Akademii, ale tam tenhle druh nekonvenčního myšlení příliš nepodporují.
„Ty jsou dostatečně úzké, aby vetřelce mohly jednoho po druhém zlikvidovat malé oddíly plukovíka Tyfase, krom toho v nich můžeme poměrně snadno rozestavit malé silové bariéry," pokračoval Thrawn. „Ale raději bychom měli začít hned, pane."
Piett na okamžik zauvažoval nad plánem mladého muže stojícího u zbraňové stanice. Předpokládám, že cokoliv je lepší než nechat se rozstřílet na vesmírný prach. Ale taky očekávám, že tenhle přijde s něčím kreativním. „A když už jsme u toho hyperprostorového skoku, co se stane s přichycenými loděmi?"
„Upřímně, pane, příliš mi na tom nezáleží. Buď explodují, nebo skočí s námi v hyperprostorovém stínu. Ale jakmile s nimi budeme o samotě o pár světelných sekund odtud, nebudou pro nás představovat žádné potíže."
Ten mazaný had, přemítal Piett. Nerad bych se někdy ocitl proti němu. „Dobrá, jdeme do toho. Pošlete spacetroopery, ať připevní ty kouřové vějičky. Pak budeme muset doufat, že ti, co tam tomu venku velí, nám na to skočí."
Tenké modré rty se protáhly ve vlčím úsměvu. „Myslím, že ano, pane. Právě jsem je navnadil."


<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>