Kapitola 7.
Je to něco jako vaše krátké vtipné fráze

Rory Mikam jen těžko věřil tomu, jak blízko k bodu varu byl.
Zatímco spěšně vkládal nejnovější údaje ze zbraňových systémů do velícího okruhu, neustále se v stísněném údivu obracel pohledem k Thrawnově vysoké postavě stojící u taktické konzole a klidně vkládající výpočty podle Casrahových a Piettových instrukcí. Já bych dal Corlagovi přes držku, než abych stál jako socha a nechal toho opilce, aby mi nadával do zvířat. Ten imbecil je doslova načichlý brandy, a všechny nás zabije.
Trup Empire's Revenge se citelně otřásl, když její štíty absorbovaly první salvu turbolaserových střel z nejbližšího dreadnoughtu. Corlag, který se stále ještě neposadil do velitelského křesla uvolněného Piettem, se zapotácel, na poslední chvíli se zachytil za okraj Mikamovy stanice a vyštěkl: „Kormidlo: vpřed na plný výkon! Turbolasery: na můj povel!"
Na Mikamově displeji se rozsvítil signál připravenosti od nadporučíka Janreda. „Turbolasery připraveny, pane," zvolal Rory.
„Zaměřte superstrukturu dreadnoughtu, pal!"
Mikam přeposlal rozkazy spolu s příslušnými zaměřovacími výpočty, vzhlédl a krátce se setkal s pohledem nadporučíka Janreda na druhé straně velitelského ochozu, řídícího salvu z levoboční posádkové šachty. Janred vypadá stejně znechuceně jako já, pomyslel si letmo; byl poněkud překvapen, že s vyšším důstojníkem sdílí stejné pocity. Revenge dostala další zásah a Corlag zopakoval rozkaz, který Mikam mechanicky poslal dál. Copak si ten tupej bantha myslí, že se můžeme prostě prostřílet? Je po nás.
Tentokrát Empire's Revenge dostala zásah ze strany a Mikam se svíravým pocitem v útrobách ucítil, jak se pod ním zachvěla paluba. „Pravoboční štíty na 27 procent!" zvolal kdosi z pravoboční posádkové šachty, a ani Piett ani velící důstojník šachty se neobtěžovali jej za to vyplísnit – Piett obvykle strhnul celý prýmek z každého, kdo si dovolil pokřikovat informace na můstku. Namísto toho zazněl hlas prvního důstojníka o odstín úzkostněji než obvykle.
„Navrhuji únikový manévr, pane."
„Únikový manévr? Proti té chátře? Ztrácíte nervy, chlape! Řízení TIE: ať okamžitě vypustí první dvě eskadry, a připravte dvě další na můj povel!"
TIE proti flotile velkých lodí? Vždyť je zmasakrují. Rory sledoval, jak Casrah bezbarvým hlasem odříkal rozkaz do komunikátoru, pak koutkem oka zachytil záblesk v Thrawnových rudých očích. Ne-lidský poručík se navenek tvářil vyrovnaně, ale rty sevřené do tenké linky mluvily za vše. On to ví, že tohle je ten nejhorší způsob, jak se probojovat ven. Ale nikdo ho teď neposlechne.
„Turbolasery: na můj povel!"
Corlag byl zřejmě odhodlán pálit ze všech zbraní hvězdného destruktoru, jako rozzuřený reek zahnaný do kouta. „Turbolasery připraveny!" zvolal Rory skrze zaťaté zuby.
V ten okamžik dostala Empire's Revenge přímý zásah a celá struktura obrovské lodi se s nervy drásajícím skřípěním otřásla. Vzduchem létaly jiskry, hardware naráželo o palubu, členové posádky se zapotáceli; a ve vládnoucím pandemoniu a křiku kapitán Corlag ztratil rovnováhu, upadl a hlavou přitom udeřil o konzoli, a jeho masivní tělo dopadlo jen několik centimetrů od Mikamových nohou. Mikam strnule civěl na kapitána rozvalujícího se mu u nohou, jehož čapka ležela několik stop od něj. Corlag se už s omámeným výrazem ve tváři chystal zvednout na nohy. Tak to tedy ne, blesklo Rorymu hlavou. Dva rychlé pohledy vlevo a vpravo jej ujistily, že nikdo nedává pozor – zatím. Rychle vytasil blaster, který jej Thrawn přiměl vzít sebou, uchopil jej za hlaveň a udeřil s ním Corlaga do hlavy. Durasteelová rukojeť dopadl na kapitánovu lebku s uspokojujícím zaduněním a Corlag bezvládně dopadl zpět na podlahu s pusou otevřenou. Je to dobrý. Mikam rychle ukryl blaster, vstal a zakřičel: „Kapitán upadl! Kapitán je zraněný!"
„Už to tak vypadá," ozval se kamenný hlas velitele Pietta za jeho zády, až Mikam nadskočil. Rychle se otočil čelem k prvnímu důstojníkovi. „Měl byste povolat ošetřovacího droida," řekl Piett klidným hlasem a téměř neznatelně se přitom usmíval. „Praštil se do hlavy o konzoli, že?"
„A-ano, pane," zakoktal Mikam.
„Dejte ho neprodleně odnést na nemocniční." Piett na okamžik pohlédl na Corlagovo nehybné, masivní tělo. „Ach, ještě něco, poručíku Mikame – zajistěte, aby 2-1B provedl příslušné testy, než zahájí léčbu. Je-li v krvi příliš mnoho alkoholu, jsou některé léky kontraindikativní. Nechceme přece riskovat. Bude lepší, když to všechno bude v záznamu."
„Eh – ano, pane, v zásadě ano," Mikamovi se v údivu mírně rozšířily oči. Zmáčkl na konzoli tlačítko interkomu a zatímco volal na nemocniční oddělení, všiml si Thrawna, jak jej pozoruje od taktické stanice s nezvykle překvapeným výrazem ve tváři. Takhle vypadá neuvěřitelně lidsky, pomyslel si Rory a zazubil se. Thrawn se pozvolna usmál v odpověď a uznale kývl. Teď když jsem ti uvolnil cestu, kamaráde, bys měl rychle najít způsob, jak nás dostat z týhle šlamastyky.

Když se jí podlaha tělocvičny znovu pohnula pod nohama, začala se Wynssa cítit trochu neklidně. Vždycky jsi byla dobrá vesmířanka. Jsi jen trochu nervózní, to je celý. Příliš ji to neuklidnilo. Aby se nějak zaměstnala, začala cvičit na jednom stroji posilujícím horní polovinu těla, kdy usazená na lavičce přitahovala závaží k lopatkám. Příjemně jí to napínalo záda, ale očekávanou úlevu od napětí to nepřineslo. Lodí otřásl další záchvěv. Někdo to do nás pěkně šije. Přemýšlela, jak to asi snášejí ti mladí důstojníci, se kterými si den za dnem svědomitě potřásala rukama, a kteří strávili celé roky uvnitř tohoto kovového trupu čekáním na okamžik, až je někdo zaměří a bude po nich střílet. Asi si většinou mysleli, že budou oni střílet na ty ostatní. Takovej fór.
Uslyšela zvonění komlinku. Nechala ho ležet na jiném stroji a několik vteřin jej horečně hledala. Ty trdlo! Tady je! Prudce jej zmáčkla. „Ano, ano?"
„Jste napjatá, slečno Starflareová?" otázal se Thrawnův klidný hlas, a ona se hned cítila klidněji a trochu hloupě.
„Ne – totiž, ano, ale nejsem – "
„Měli bychom být v pořádku, ale vyžádá si to trochu více úsilí, než jsem předpokládal."
Jeho slova zdůraznil další zásah Empire's Revenge, který Wynssu přirazil na lavičku.
„Řekněte mi," odsekla, „to vždycky pracujete s takovým neuvěřitelně odtažitým postojem, nebo je to u vás normální?"
Och Bože, prosím pověz mi, že jsem to neřekla. Bude si myslet, že jsem ta největší štěkna v galaxii.
„Je to něco jako vaše krátké vtipné fráze, Wynsso," řekl kultivovaný hlas. „Zjistil jsem, že mi to tak vyhovuje nejvíc. Ale vlastně jsem zavolal, abych tě požádal o pomoc."
Cože? „Cokoliv budeš chtít, ale jak bych jen mohla – "
„Kapitánu Corlagovi se stala nehoda. Bylo by docela užitečné, kdybys mohla poslat zprávu na všech frekvencích a prosila o pomoc tak přesvědčivě, jak to jen svedeš."
Bez hlesu civěla na komlink. Co to má u všech hvězd na nebi zase za lubem? „Chceš, aby ta zpráva byla odposlouchávaná," řekla pomalu.
Sice jej nemohla vidět, ale přísahala by, že se právě teď zlehka usmívá tím svým ironickým způsobem a v rudých očích mu jiskří. „Opět – velice dobře mi rozumíte, slečno Starflareová. Omlouvám se, že pro tebe nemohu přijít osobně do tělocvičny, ale pošlu někoho, aby tě dovedl na můstek. Thrawn konec."