Kapitola 6.
Nějakej novopečenej nýmand se podělal strachy

„Stále potřebuji ty výpočty. Vlastně je možná budu potřebovat v příštích patnácti minutách. Mějte je prosím připravené. "
Cvak.
Co to – ?
Wynssa, stále stojící uprostřed prázdné převlékárny, civěla na komlink. Co má Thrawn zase za lubem –
Uklidni se. Co přesně řekl?
Ohlásil se jako „můstek", takže tam taky podle všeho byl. Nejspíš s Corlagem za zády. Určitě bys nechtěla, aby ti řekl „ahoj, drahoušku" před celou generalitou, že ano?
Wynssa poněkud prudce dosedla na dřevěnou lavičku, komlink pořád svírala v ruce. „Potřebuji ty výpočty v příštích patnácti minutách." Snažil se ti něco říct, ty huso. Asi to znamená, že jí do čtvrt hodiny zavolá zpátky.
Nebo to znamenalo, že mu má ona zavolat zpátky?
Odhadovat Thrawna se zdálo jako zbytečná námaha. Ten musí být pořád o tři tahy napřed. Táta by byl určitě nadšený, kdyby si s ním mohl zahrát šachy. Na mysli jí náhle spontánně vytanul obraz Jaggeda Antillese sedícího v pracovní kombinéze u malého hracího stolku v zadní části čerpací stanice. Ta vzpomínka byla natolik živá, až se jí na okamžik zdálo, že cítí durasenové výpary a vidí tmavé skvrny pod krátkými a olámanými nehty jejího otce, jak hbitě posouvá miniaturní figurku napříč šachovnicí. Náhle se jí stáhlo hrdlo. Proč zrovna tohle musí přijít teď? Bylo tomu skoro osm let, co v sedmnácti opustila Gus Treta a nikdy se nevrátila. Poslala pár holopohlednic, na které nikdo neodpověděl, ani na tu obsahující klip z jejího prvního konkursu; a jeden kreditní čip, který nebyl nikdy vybrán. Ačkoliv nedávno byl kreditní poukaz, který poslala svému malému bráškovi k narozeninám, použit v jednom hračkářském obchodním řetězci v Coronet City. Její bankovní výpis obsahoval i kód položky: model airspeederu v poloviční velikosti – přesně věc pro dvanáctiletého kluka. Žádný děkovný dopis nikdy nepřišel. Přemýšlela tehdy, co její rodiče asi malému Wedgovi řekli.
Pípnutí komlinku přerušilo tok jejích myšlenek; pevně jej uchopila a zapnula.
„Wynsso?"
„Ano, ano, jsem tady!"
„Výborně. Kde přesně jsi?"
Žádné vysvětlování, žádná nadbytečná slova, ale přesto byl jeho klidný, tichý hlas překvapivě uklidňující. „Pořád v tělocvičně."
„Zůstaň tam, dokud ti znovu nezavolám a převlékni se do kombinézy, pokud jsi tak dosud neučinila. Včetně čepice. Víš, že tohle není cvičení?"
„Není? Ale – "
„Myslím, že to není nic vážného, ale přesto jsi v bezpečí více tam kde jsi, než ve VIP kabině s průzory. Pokud by ses opravdu musela přesunout, najdi si nějakou činnost ve skupině jiných lidí. Kuchyňská služba, čistící úkoly, cokoliv nenápadného. Komlink měj stále u sebe, ale pečlivě ukrytý, s vypnutým zvukem, pouze vibrační vyzvánění, rozumělas? Thrawn konec."
Cvak.
Celou jednu minutu civěla bez hnutí na oněmělý komlink, pak si mírně se třesoucíma rukama sepnula vlasy do ohonu a nacpala je pod čepici z šedé látky. V uších jí stále zněla Thrawnova úsečná slova. Předpokládal snad, že Empire's Revenge bude přepadena? Ale kdo by si troufnul zaútočit na imperiální hvězdný destruktor?

Ještě než dokončil nastínění plánu za-červeným-trpaslíkem kapitánu Corlagovi, tak stručně jak to jen dokázal, první důstojník Firmus Piett věděl, že to neprojde. Neprojde? Jestli na nás piráti v příštích několika minutách doopravdy nezaútočí, asi si začnu přát, aby se tak stalo. Corlag krátce zavrávoral a Piett ucítil závan kapitánova dechu. Stvořiteli, copak se ten chlap právě koupal v corelliánské brandy?
„V životě jsem neslyšel větší nesmysl. Chcete snad riskovat moji loď na úplně neregulérní manévr jenom proto, že nějakej novopečenej nýmand se podělal strachy a začal věštit stim-čajové lístky z komunikačních zpráv? Kdo z vás ubožáků – " Corlag se poněkud nejistě otočil na patě, aby zabral pohledem většinu osazenstva můstku a málem přitom narazil do Mikama u zbraňové stanice „– přišel s tímhle fórkem?"
„Bylo to mé rozhodnutí, pane," začal Piett ve stejném okamžiku, kdy Thrawn postoupil o krok vpřed a řekl „Já, pane."
Corlag si po strašlivou půl minutu přeměřoval ne-lidského důstojníka, stojícího před ním v pozoru, pohledem od hlavy až k patě a pak se opět otočil k Piettovi. „Když jsem souhlasil, že na palubu vezmu nejnovějšího mazlíčka z Imperiálcentra, nemyslel jsem tím, že se tomu předá klíč od velínu." Otočil se čelem k nehybně stojícímu mladému důstojníkovi. „Možná, že tam odkud pocházíte, poručíku, při prvním náznaku akce berou nohy na ramena, ale měl byste si hezky rychle uvědomit, že teď jste v Imperiálním námořnictvu. Piette!"
„Pane," hlesl Piett bezbarvým hlasem, a bleskově zaznamenal výrazy důstojníků kolem velícího postu. Hněv ve tváři mladého Mikama – někdo by ho měl varovat, aby se víc snažil udržet si sabaccový výraz. Janred vypadá znechuceně – mně by zrcadlo ukázalo asi něco podobného. A nikdy předtím jsem si nevšiml, jak odporně vypadá mladý Theel s tím volským úšklebkem na ksichtě.
„Až se vypořádáme s tou chátrou tam venku, zařiďte, aby tady pan Thrawn dostal dva týdny úklidové služby za poraženecký a zbabělý postoj, včetně odpovídajícího žoldu a záznamu ve složce."
„Pane, já – "
„Chcete snad zpochybnit přímý rozkaz, veliteli Piette?!"
Piett se přinutil zhluboka se nadechnout. „To ne, pane, ale – "
Nemyslel si, že by Corlag mohl ve tváři ještě víc zrudnout. Mýlil se. „Jestli ještě jenom pípnete, Piette, můžete se klidně připojit k vašemu cizáckému kamarádíčkovi v úklidu, slyšíte mě? S vámi ještě zdaleka nejsem hotovej! Málem jste přistoupil na tenhle zhovadilý nápad když to jediné, co jste měl udělat, bylo udeřit kladivem Impéria na nějakou patetickou pirátskou sebranku, která spíš zdrhne, než bychom se kvůli ní zpotili! A teď koukejte – "
Zbytek Corlagovy tirády zanikl ve vytí alarmů, když se z hyperprostoru asi tucet kliků od nich vynořila doslova celá flotila, se vztyčenými štíty a plně nabitými zbraněmi, a vypustila několik eskader různě pospojovaných stíhačů. Piett se ihned rozeběhl k taktické konzoli a snažil se potlačit chvilkový iracionální pocit úlevy. Nejspíš nás rozsekají na kusy, ale aspoň že ten osel Corlag sklapnul. Nepředpokládal ale, že by se tento epitaf mohl objevit na jeho náhrobku.