Kapitola 5.
Tuhle hru mohou hrát dva

Ze svého místa u vysílací komunikační stanice, hned vedle kapitánova křesla, jejž nyní okupoval ten nýmand Piett, měl Per Theel výborný výhled na převážnou část můstku – a na poslední urážku dne, rudookou zrůdu komandující lidské důstojníky jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Měl jsem to tušit, že Piett je zkriffenej nelidumil. Když se Theel ohlásil na můstku, pátraje přitom po kapitánu Corlagovi – a kde je ksakru kapitán, když se tu tohle všechno děje? – Piett jej přidělil ke komunikační stanici a sotva s ním promluvil kromě okamžiků, kdy žádal hlášení. Ale když se objevila zrůda s tím mizerným ňoumou Mikamem – který bude brzy litovat, že se spřáhl s tou modrou opicí – Piett se mohl horlivostí přetrhnout, aby od něj získal rady a dokonce ho pověřil velením. Pokud se tohle neblížilo zradě, Theel už nevěděl, co by mohlo. Imperiální flotila nikdy předtím nepřijímala ne-lidi, a byl pro to dobrý –
„Poručíku Theele, myslím, že jsem vás žádal o hlášení o subprostorové komunikaci," ten precizní a nenáviděný hlas, studený jako led, přerušil Perovo přemítání. Theel vrhl jedovatý pohled směrem k taktické stanici, ale přesto stiskl potřebná tlačítka na své konzoli, když koutkem oka zachytil Piettův ostrý pohled. Zdálo se, že Thrawn nikdy nezvyšoval hlas, ale nějak se mu dařilo být slyšen napříč celým můstkem. Zrůda úsečně přikývl a nechal si zobrazit Theelovo hlášení na promítací pole, chvíli je studoval a pak se otočil k Piettovi.
„Pane, myslím že Bpfasšská orbitální stanice zachytila jejich echo. Deset světelných minut odsud, hodnověrný vektor. Flotila o síle čtrnácti lodí, z toho nejméně tři první třídy, vystoupily z hyperprostoru maximálně na 200 sekund, vyměnily si několik šifrovaných zpráv a znovu skočily."
„Zatraceně." Piett přistoupil k taktické konzoli a soustředěně studoval údaje. „Už to tak vypadá. Kde je Judicator?"
Soustava Bimmisaari, půl dne odsud, pane."
„A Peremptory?"
„Stále neodpovídá na naše subprostorové volání, pokud tak neučinila za posledních deset minut. Poručíku Casrahu, poručíku Theele?"
„Nic, pane," zavolal Casrah od hlavní komunikační stanice naproti Theelovi, který se přinutil odpovědět „nic" klidným hlasem.
Piett pohlédl na hlavní taktický holodisplej. „Nejspíš tu za pár minut bude pěkně husto," poznamenal. „Nějaké návrhy, poručíku Thrawne?"
Kdepak „návrhy, pánové," Theel v duchu vzkypěl. Jistě, v Imperiální flotile nějaké kolegiální velení nebylo tradicí, ale tohle – tohle prostě znamenalo předat kontrolu tomu podčlověkovi.
„Pane, tuhle hru mohou hrát dva," řekl ten druhý klidným hlasem. „Mohli bychom se mikroskokem dostat za slunce nejbližší soustavy. Je to červený trpaslík, téměř vychladlý – myslím, že náš trup by vydržel výskok z hyperprostoru v jeho dostatečné blízkosti, aby se náš stín mohl ztratit ve stínu té hvězdy. Vlastně kdybychom spočítali skokový vektor dostatečně přesně, gravitace červeného trpaslíka by nás mohla vytáhnout z hyperprostoru podobně jako interdiktor, bez ohledu na to, jakou vzdálenost nastavíme. Mohli bychom si to klidně namířit na druhý konec Corellianské obchodní trasy a přitom prakticky zůstat na místě."
Takový pitomý nápad – Ale Theel viděl, že velitele Pietta zaujal. Zaujal? Vždyť on prakticky slintá blahem.
„Uvědomujete si, poručíku, že podle manuálu se hyperprostorové skoky nesmí provádět poblíž planetárních soustav, neřkuli uvnitř?" Piett nadzdvihl obočí.
V rudě žhnoucích očích se na okamžik zablesklo, a pak se Thrawn usmál. „Řekl bych, že si toho je náš duroský přítel dobře vědom, veliteli."
Jeho odpověď byla zakončena pípnutím a Theel spatřil, jak ne-lidský poručík zapnul komlink připevněný na límci.
„Můstek."
Per netušil, čí hlas to zní z komlinku; Thrawn nastavil hlasitost na nízkou úroveň. Ale očividně mluvčího přerušil. „Stále potřebuji ty výpočty," řekla zrůda tím svým klidným, nadutým hlasem. „Vlastně je možná budu potřebovat v příštích patnácti minutách. Mějte je prosím připravené." Theel rozezleně sledoval, jak Thrawn přerušil komunikaci, aniž by poděkoval. Myslíš si, že to máš v kapse, že nás tady můžeš takhle sekýrovat. No já bych si na tvým místě nebyl tak jistej.
Mezitím se ta zrůda snažila vlichotit se Piettovi. „Omlouvám se, pane." Ne že by musel – Piett vypadal, jako by mu chtěl každou chvíli předat velení. Co když Thrawn uzavřel tajnou dohodu s tou duroskou pirátskou flotilou? Nějak se zbavil Corlaga – kde je krucinál Corlag? – a celou dobu tohle plánoval?

Velitel Piett Theelovo podezření nesdílel, ale kapitánova nepřítomnost mu začínala dělat starosti. Promnul si kořen nosu a chvíli přemýšlel nad taktickým holodisplejem. „Hmmm. Jakmile budeme schovaní za tím sluncem, můžeme tam počkat šest hodin, než se k nám Judicator připojí, a pak ty piráty rozdrtit. Váš nápad se mi líbí," řekl konečně mladému poručíkovi stojícímu trpělivě vedle velitelského křesla. „Moc se mi líbí, ale líbil by se mi ještě víc, kdybychom ho dokázali prosadit u kapitána Corlaga. Casrahu, už se vám podařilo spojit se s kapitánem?"
„Z kapitánovy kajuty žádná odpověď, pane."
Piett stiskl rty. „Měli jsme někoho poslat, aby se po něm podíval."
„Hned tím pověřím dva muže, pane," řekl Thrawn tiše, „ale nebudou zpátky včas – "
„Ano, já vím – jestli sem ta druhá flotila skočí rovnou z Bpfasše, bude u nás za jak dlouho – ?"
„V nejhorším případě za sedm minut, pane."
Piett přivřel oči. „Tak dobrá, jdeme na to, a to teď. Senzory: chci hlášení o všem, co se pohne v okruhu půl parseku. Poručíku Thrawne, předpokládám, že dokážete přesně vypočítat ten skokový vektor k odvrácené straně toho červeného trpaslíka?"
„Ano, pane. Potřebuji je ale překontrolovat – "
„Proveďte. Kormidlo: plný pohon do hlavních motorů, za okamžik dostanete od poručíka Thrawna hyperprostorový vektor. Poručíku Mikame, zkontrolujte připravenost raket dlouhého doletu, chci je plně operabilní do deseti minut; zkoordinujte to prosím s nadporučíkem Janredem. Tak pohyb, pánové!"
Thrawn přistoupil k taktické konzoli a začal se zadáváním dat. Piett jej uviděl, jak říká cosi do komlinku, a se svíravým pocitem v žaludku si na displeji u velitelského křesla nechal zobrazit poslední senzorová hlášení. Mikroskok by teoreticky neměl selhat, pokud bude dobře vypočítán; menší lodě jej prováděly často, dokonce se nechávaly vtahovat velkými tělesy do normálního prostoru – soustava Bomdan byla díky neobvykle husté hvězdě zvlášť oblíbená. Přesto, pro plavidlo takové velikosti to bude první pokus. Piett pomyslel na těch sedmatřicet tisíc mužů tvořících posádku Empire's Revenge, potom na zkázu, kterou i pro imperiální hvězdný destruktor představovala flotila dvaceti pirátských lodí. Velitelské rozhodnutí spočívalo na něm, a on to přijal. Teď mu nezbylo nic jiného než věřit, že Thrawn je stejně dobrý astronavigátor jako se zdál být taktik.
„Souřadnice ke skoku vloženy, pane."
Piett pohlédl na navigační displej. Už neměli na nic čas.
„Děkuji, poručíku Thrawne. Kormidlo, připravte se – "
Zbytek rozkazu přerušil hromový hlas, jenž zazněl z velitelského ochozu vedoucímu na můstek.
„Co se to kurva děje na mým můstku? Piette! Co si sakra myslíte že děláte?"
Kapitán Corlag se konečně objevil.