Stopařka

Autor: Shezan
Překlad: Sammael



Kapitola 23.
Například mi zapomněl říci, že hovoří basikem


Velitel Piett, stojící jeden krok stranou od konflagrace, v jistém úžasu sledoval kapitány Sanseviho a Corlaga zaklesnuté v té nejhlasitější slovní potyčce, jaké byl na kterékoliv válečné lodi za celou svoji kariéru svědkem. Viděl, jak technici a poddůstojníci v obou posádkových šachtách zvědavě zvedají hlavy, nemluvě o důstojnících vrhajících stěží skrývané pohledy. Za normálních okolností by mezi nimi rázně zjednal pořádek, ale jejich situace měla k normálním okolnostem hodně daleko, a on si v koutku duše tu scénu tak trochu provinile užíval. Corlag měl výhodu hrubé síly, ale Sansevi byl zjevně v lepší formě. „Stav nepřipravenosti vaší posádky je ostudný! Není divu, že jste utrpěli ztráty, měl jste příliš mnoho práce s popíjením a flirtováním s holohvězdami, než abyste je řádně vycvičil!“
„Ty jeden mizernej zafrellenče, na mojí lodi nemáš žádné pravomoci!“
„Kdybyste se nevyspával z poslední opice a místo toho vedl svou loď do bitvy, slyšel byste, jak mi admirál Mordon tu pravomoc dává!“
„Ty všivá štábní kryso, jestli si myslíš, že se můžeš schovávat za –“
Piett se s lítostí odtrhnul od probíhající hádky. „Poručíku Dorjo, jak jste daleko s tím hlášením ze senzorů? Na co tak civíte, seržante Rekosi? Jestli nemáte co na práci, můžete dát poručíku Mikamovi hlášení o stavu připravenosti vaší dělostřelecké posádky, a pohněte. Pro vás to platí taky, pane Rothame – myslíte si, že se ti piráti prostě překulí na záda a vzdají to?“
„Pane! Pane, přijímáme vysílání od – vypadá to, že je to od jednoho TIE z Judicatoru, ale je k tomu připojený prioritní velitelský kód,“ odpověděl Dorjův zmatený hlas.
Proč Dorja obsluhuje – ovšem, Casrah to koupil a Thrawn se ještě nevrátil z nemocničního. Piettovi po zádech přeběhl mráz. Měl celkem jasnou představu, kdo je to volá. Pohlédl na dva kapitány, kteří byli pořád ještě v tom a zřejmě nemínili hned tak přestat, v duchu si povzdechl a pokynul Dorjovi. „Přepojte mi to sem.“
Jak víc než napůl očekával, v holopromítacím poli taktické konzoly se objevila nehybná, hrůzu nahánějící černá maska, jež svými lesklými plochami a mřížkami víc než co jiného připomínala umrlčí lebku. „Pane... ehm, můj pane?“
„Kolik eskader TIE máte ve stavu připravenosti?“
Piett si pomyslel, že ten hlas je ještě děsivější než ta maska. Hluboký, hlasitý a mechanický, podbarvený Vaderovým pravidelným, podivně zesíleným dechem. Nikdy předtím nepocítil tak velkou úlevu nad tím, jak jeho výcvik hladce převzal vládu. „Všech šest eskader, pane, ve třech perutích.“
„Vyšlete je. Posílám komlinkové frekvence, po kterých se mi budou hlásit.“
„Potvrzuji, můj pane, a rozumím.“
Černá maska nečekaně zmizela z holopromítacího pole. „Dejte mi řízení TIE,“ nařídil Piett. Vskutku, nové frekvence byly v zašifrovaném signálu odeslány na komunikační systém Empire‘s Revenge. Předal je dál plukovníkovi stíhačů TIE, který mu navlečený v pilotní kombinéze a s přilbou v podpaží odpověděl. „Myslím, že vám nemusím připomínat, jakou autoritu má lord Vader po boku Jeho Veličenstva. Sláva Impériu a dobrý lov, plukovníku,“ uzavřel a doufal, že císařův sithský lord neplýtval piloty tak, jak to zažil u kapitána Corlaga. On s nimi alespoň létá.
Ale jeho činnost konečně přitáhla pozornost obou svářících se kapitánů. „Piette, co si sakra myslíte že děláte?“ vyštěkl Corlag.
Piett rychle přelétl pohledem ze znepokojivě zrudlého Corlaga k bledému a klidněji se tvářícímu Sansevimu. „Lord Vader nás zavolal a nařídil, abychom mu ihned poslali naše eskadry TIE, pane. Právě jsem to udělal,“ odpověděl a hleděl přitom do místa v prostoru ve výši ramen přesně mezi oběma velícími důstojníky.
Cože jste?!“ křičel Corlag ve stejném okamžiku, kdy Sansevi zároveň řekl: „Dobrá práce, veliteli Piette.“ Corlag se rozzuřeně otočil k druhému kapitánovi, ale tentokrát ho Sanseviho hlas, pronikavý jako vibronůž, utnul. „Tahle absurdita už trvá příliš dlouho. Tímto vás formálně zbavuji velení. Nijak zvlášť si nepřeji nechat vás vyvést z můstku do vazby, ale věřte mi, že se mi ten nápad s každou minutou zamlouvá čím dál víc. Veliteli, požádal byste prosím plukovníka Tyfase, aby sem poslal oddíl vojáků?“
Piettovi bylo Corlaga skoro až líto, jak takhle veřejně ztratil tvář. Skoro. Kdyby nebylo všech těch dobrých lidí, kteří zahynuli. Pozvedl ruku směrem k Dorjovi, aby se s Tyfasem spojil. Přesně v tom okamžiku se jeden neovladatelný TIE stočil tak blízko k průzoru na levoboku, že se všichni na můstku instinktivně přikrčili. Vzápětí stíhač odsouzený k záhubě narazil do trupu jen několik metrů od pravoboční řady senzorů a vybouchl v ohnivé kouli. Vypadalo to, že lord Vader dovedl bitvu stíhačů až k nim.

* * *

Za celých sedmnáct let, které Wynssa prožila na čerpací stanici svých rodičů u Gus Treta, nikdy neviděla Duga, který by byl ještě ke všemu pirát, a nedokázala se ubránit vrhání kradmých pohledů na pavoukovitého tvora belhajícího se jim po boku a krátkým vodítkem přivázaného za pouta na rukou k Thrawnově pasu. „Na ta chura hzeke holo porko Wynza Ssstarflare,“ zasyčel najednou, až nadskočila.
„Ek, eika tori bazda waheta,“ odpověděl Thrawn hladce.
„Co jsi říkal?“
„Tady Sebulba si myslí, že vypadáš jako holoherečka Wynssa Starflare. Řekl jsem mu, že to slýcháš často.“
„Ale já –“ zachytila jeho významný pohled. „Ach – to je jeho jméno? Sebulba?“
„Tak se mi alespoň představil. Ačkoliv v mnoha jiných věcech byl poněkud méně upřímný, takže bych tomu nepřikládal příliš velký význam, že, příteli?“
„Řekl jsssem vššechno, ale to užž neplatí. Věcssi sse mění rychhle.“
Při zaslechnutí Dugova sykavého, ale jinak dokonale srozumitelného basiku sebou překvapeně trhla. „Například mi zapomněl říci, že hovoří basikem,“ pokračoval Thrawn se spokojeným úšklebkem. Dug vyprskl cosi, co znělo jako Yoka ta bantha poodoo!, a Thrawn prudce škubl vodítkem, až tvor na svých dvou chitinových nohách klopýtl. „Chovej se slušně, a nemysli si, že jsem zapomněl, co jsi zač. Pokud chceš zůstat na této straně trupu, budeš muset prokázat, že za tu námahu stojíš. Vyjádřil jsem se dost jasně?“

* * *

Piett a Sansevi se naklonili k taktické holosimulaci promítané na hlavní displej můstku a upřeně se do ní zahleděli. Červené tečky představující TIE vysekly riskantním manévrem pruh skrz pilovité modré formace pirátských ošklivek a odřízly malé skupiny stíhačů, aby se s nimi potom utkaly jeden po druhém. Piett sledoval očima jeden stíhač, který se otočil v neuvěřitelném úhlu zpod shluku nepřátel, potom vyřadil tři ošklivky v rychlém sledu za sebou, skoro jako na střelnici. Až na to, že to dělá při rychlostech dva kliky za sekundu a přetížení pěti G. Tato specifická červená tečka zaplula pod další formací pirátů a začala ji systematicky drtit prudkými čtvernými laserovými údery, a celou dobu přitom mezi štvanými nepřátelskými stroji kroužila svůj tanec smrti. Piett, kterého popadlo nepotlačitelné nutkání potvrdit sílící přesvědčení, zahýbal ovládáním konzoly. A opravdu, tečka představující onen smrtonosný TIE se rozblikala charakteristickým zlatavým lemem označujícím přítomnost hypermotoru. Vader.
„Ach ano, všechen ten mystický humbuk má opravdu něco do sebe,“ uslyšel vedle sebe říkat Sanseviho. „Už jenom vzhledem k tomuhle špičkovému létání by to stálo za to, kdyby –“
Kdyby –?
Kapitán Judicatoru rychle střelil pohledem napravo a nalevo, než se odvážil napjatým polohlasem odpovědět na Piettovu nevyřčenou otázku. „Není radno přinášet lordu Vaderovi zprávu o neúspěchu. Nebo se jen zpozdit s hlášením o úspěchu. Za posledních šest měsíců jsem ztratil čtyři důstojníky můstku. Přinejmenším jeden z nich byl výborný člověk, který si vytáhl špatný los ve špatnou dobu.“
Piett cítil, jak se mu kolem hrudníku sevřela neviditelná ledová obruč. „Špatný los?“
„Často mezi sebou losují, aby rozhodli, kdo půjde lordu Vaderovi sdělit méně příznivé zprávy, když zrovna nemám službu. Rozumějte, nedělají to vždy, ale já jsem to nikdy nezakázal – už tak bylo dost zlé, že jsem je nedokázal ochránit.“
Měl jsem to vědět, že existují i horší věci než uklízet po Corlagovi. „Jak to můžete vydržet?“ zeptal se na rovinu.
„Nemám příliš na výběr, víte? No a –“ Kapitán si otřel čelo, navzdory striktně řízené teplotě na můstku. „Lord Vader je schopný. Prchlivý a nevypočitatelný, ale – více než schopný, svým děsivým způsobem.“ Sansevi ztišil hlas ještě víc. „Podívejte se na své TIE. Nevšiml jste si ničeho?“
Piett na okamžik znovu přesunul pozornost k holosimulaci. „Nedokážu je od sebe dost dobře rozeznat,“ řekl pozvolna. „Jsou – naprosto integrovaní.“ Otočil se čelem k Sansevimu. „Sám jste viděl, jak jsme nepřipravení, pane. Přál bych si, abych si mohl přivlastnit zásluhy za sehranost našich pilotů, ale nevím, jak bych mohl. Co se to tam venku děje?“



<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>