Kapitola 20.
Jestli jsem to milé děvče zabil, jenom abych udělal dojem...

Když se do reálprostoru vynořilo plavidlo velikosti raketoplánu a okamžitě explodovalo necelých sto kliků od Judicatoru, bezprostřední reakcí kapitána Sanseviho bylo namířit jejich příďové turbolaserové baterie k bodu vynoření. Další záblesk pseudopohybu vyvrhl loď mnohem větší, než jaké v této bitvě doposud čelil; jedině bleskové reflexy mu zabránily v rozstřílení pokulhávajícího charakteristického trojúhelníkového tvaru Empire’s Revenge na padrť.
„Co to kurva – dejte mi toho kreténa, co velí Revenge, na komunikátor!“
„Velitel Piett nás právě volá, pane. Mám ho spojit?“
„Samozřejmě, krucinál – Vy! Piette! Uvědomujete si, jak málo chybělo k tomu, abyste právě zabil všechny své lidi? Proč jste nás sakra nevarovali, že se chystáte skočit?“
„Pane – omlouvám se. Zrovna jsem se chystal vás zavolat, když nás znovu začali ostřelovat podsvětelnými torpédy. Museli jsme se pokusit o skok dřív, než –“
„Čí byla ta věc, která vybouchla těsně před vámi? Naše nebo jejich?“
„Naše, pane, ale –“
„Kdo ji zasáhl? Senzorový! Útočí na nás strašáci?“
Poručík obsluhující hlavní senzorové stanoviště Judicatoru studoval nehybný obraz na monitoru se zmateným výrazem. Sansevi znovu upřeně pohlédl na napjatou tvář mladšího velitele v holopromítacím poli. Piett se kontrolovaně nadechl. „Pane, nikdo ten raketoplán nesestřelil. Vybouchl při výstupu z hyperprostoru poté, co nás vtáhl dovnitř. Sami jsme skočit nemohli.“
Znamená to to, co si myslím, že znamená? „Zdá se, že máte v oblibě neortodoxní taktické manévry, veliteli Piette.“
„Tenhle vymyslel náš šéfinženýr, ale – ano, pane. Když uvážím, že nás to dostalo ven z té nejhorší šlamastyky, pane.“
„Ze šlamastyky, do které jste předtím vlastní vinou zabředli,“ ozval se Sansevimu přes rameno pohrdavý hlas admirála Mordona. „Co vás to napadlo, nechat tu vaši slečinku vysílat to dojímavé volání o pomoc? A když už jsme u toho, co vůbec dělá na vaší lodi? Je tohle válečná loď Imperiálního loďstva, nebo twi’lecká rekreační jachta? Jestli jste se tam takhle poflakovali, namísto řádných cvičení, není divu, že z vás první podlidská pirátská cháska vytříská duši. Kapitáne Sansevi!“
Sansevi se vypjal do pozoru. Důstojníci, kteří pohoršili Mordonův smysl pro dekorum, bývali obvykle přeloženi na dlouhá léta do huttského prostoru – nebo je stihlo ještě něco horšího. „Pane?“
„Převezmete velení nad Empire’s Revenge a dohlédnete na tamní opravy. Její současný kapitán“ – vrhl opovržlivý pohled k Piettově čtvrtinové postavě v holopromítacím poli – „je tímto zbaven velení a do zítřka sestaví podrobné hlášení. Budu chtít řádné vysvětlení celého tohohle fiaska. Já mezitím převezmu přímé velení nad Judicatorem. Je to jasné?“

Tak. To šlo rychle. Velitel Piett stál ve vypjatém pozoru čelem k holoprojekci kapitána Sanseviho, dokud nebylo spojení přerušeno, a pak dlouze a ztěžka vydechl, otočil se od taktické konzoly a chvíli se rozhlížel po můstku Empire’s Revenge. Medici odvezli všechny mrtvé a raněné a trosky byly odklizeny; chybějící nebo neznámé tváře na jednotlivých stanovištích ale mluvily za vše, i kdyby nebylo těch rozbitých a zčernalých panelů a utěsněného průzoru daleko vzadu na pravoboku s prasklinami zakrytými plastocelovými deskami, které tam narychlo přivařili spacetroopeři plukovníka Tyfase. Pořádně jsem to zbabral. Corlag se přičinil. A mladý Thrawn také, ačkoliv nemyslím, že bychom si bez jeho rad vedli nějak lépe, a určitě přišel s vynalézavým řešením našeho problému se skokem. Nebo to byl Bron? Bude muset přijít na způsob, jak Brona a Thrawna uchránit před nejhorším dopadem tohohle fiaska. Nebo Mikam. Navzdory svým neradostným vyhlídkám se Piett pousmál. To jen dokazuje, že každý vás může překvapit. Ve chvíli, kdy už si myslel, že Revenge a celá její posádka jsou nadobro ztracení, zahlédl Mikamův zaujatý výraz a vytušil, že se brzy stane něco – zajímavého. Pořád ještě v duchu slyším to zadunění o Corlagovu lebku. Muselo to mít něco společného s Thrawnovým nedávno nabytým vlivem – což bylo vskutku neobvyklé přátelství – ale Thrawn by nikdy nedokázal provést něco tak nádherně přímočarého. Piett vyhledal očima mladého poručíka na komunikačním stanovišti a nepatrně kývl hlavou. „Nadporučíku Janrede, poručíku Mikame, následujte mě. Půjdeme k raketoplánu uvítat kapitána Sanseviho.“

* * *

K Wynssině zděšení se kapitán Corlag pomalu probíral ze svého otupění. S Theelovou pomocí se mu podařilo se posadit, přitom hekal a držel si hlavu. Jeho masivní tělo zabíralo skoro celou kóji. Theel kvoká jako rozčilená nuna. Samozřejmě je to těžší podlézat někomu, kdo se drží sotva při vědomí.
„Pane – potřebujeme vás na můstku! Velitel Piett není schopen se v téhle bitvě udržet –“
„Piett’hh je stará ba-baba,“ zavrčel Corlag. „Nef– neví, že hvěs-ný desruchtor je sch‘pný znišit – uhhh, moje hlava –“
„Nevidíte, že kapitánu Corlagovi je opravdu zle?“ řekla Wynssa naléhavě tlumeným hlasem. „Co když je ten otřes mozku horší, než vypadá? Nikdy bychom si to neodpustili, kdyby –“
„Shleš-na Starflareová? Nelamte si tim svou heskou hlaviš-hlavišku. Já vás uch’ráním. Mám tvrd-dou hlavu –“
Udělal tu chybu, že jí zatřásl, a strašlivě zasténal. „Měl byste ležet!“ zvolala Wynssa. „Vážně, poručíku Theele –“
„Slečno Starflareová, vím, že to myslíte dobře, ale nemáte představu, co jsme my vojáci zvyklí vydržet,“ odsekl Per Theel.
„To možná ne, ale zato mám výcvik v poskytování první pomoci, poručíku, a mohu vám říci, že kapitán Corlag by měl zůstat v péči lékařů. Otřes –“
Theel ji popadl za paži. „Pojďte se mnou na okamžik stranou, slečno Starflareová,“ přerušil ji a nesmlouvavě ji vyvedl ven z kóje. Byla tím tak překvapená, že se nezmohla na odpor. „Teď poslouchejte, slečno Starflareová,“ řekl polohlasem důrazně, „je tu něco, co jednoduše nemůžete vědět. Kapitán si – dopřál možná trochu více brandy, než bylo rozumné. Koneckonců neočekával, že se rozpoutá vesmírná bitva. Nemá otřes mozku, ale kocovinu.“
No, tohle teda určitě jednoduše nemůžu vědět, že ano? Chtě nechtě ale musela obdivovat Theelův důvtip. Je to pěkný hajzlík, ale hloupý rozhodně není. „Ale – ale nebyl snad zraněn při bitvě?“
„Klopýtl a upadl. Proč mu nevěřit, když říká, že má tvrdou hlavu?“
Spíš tlustou lebku. Odmlčela se, jako kdyby zakolísala, a pak se s očima dokořán zpříma zahleděla do Theelových zelených očí. „Byla bych mnohem klidnější, kdybychom se zeptali lékařského droida na jeho názor. Slibte mi, že počkáte, než jednoho přivedu? Ihned půjdu nějakého najít!“
Snad proto, že nečekal, že takhle brzy ustoupí, snad že nedokázal odolat jejím velkým modrým očím, Theel přikývl na souhlas. „Jistě, slečno Starflareová. Ale pospěšte si, prosím. Potřebujeme u kormidla pravého kapitána, pokud se z toho máme dostat živí. Nemohu vyloučit, že se ti nelidumilové v našem velení nepokusí dohodnout se s těmi pirátskými šmejdy na kapitulaci.“
Pro ni za ni si klidně mohl vyložit její výraz znechucení jako zděšení nad obrazem, jaký vykreslil, a to pravděpodobně i udělal. „Hned seženu hlavního Too-OneBee,“ řekla a sledovala, jak Theel vklouzl zpět do Corlagovy kóje.
Takže moje postavení se v programu lékařských droidů rovná kapitánovu? Čas toho využít v můj prospěch. Vkročila do pracovny Too-OneBee s představami, jak rozpoutá jeho nezlomné nadšení a horlivost proti Theelovi a Corlagovi. Rozhodně ale nečekala, že na vyšetřovacím stole uvidí poněkud pobledlého Thrawna bez horního dílu uniformy a bez košile, jak mu dávají pravou paži do bactového fixačního obvazu.

* * *

Piett narychlo sestavil miniaturní čestnou stráž šesti stormtrooperů, ale Sansevi jim po krátké poctě dal rozchod. „Tyhle věci si nechte pro admirála. Teď musíme zjistit, co se dá udělat pro to, abychom všechno napravili, je-li to vůbec možné.“
„Ano, pane. Dovolte, abych vám představil nadporučíka Janreda, našeho zbraňového důstojníka, a poručíka Mikama.“
Sansevi přikývl a nechal Pietta, aby je vedl zpátky na můstek. Na formality tedy bude brán zřetel, třebaže Sansevi začal všechny tři zasypávat otázkami, ještě než vkročili do turbovýtahu.
„Vysvětlete mi ten trik s tím raketoplánem, co vás vtáhl do hyperprostoru a ven. Kriffsky drahý, ale vidím, kdy by to mohlo přijít vhod.“
„Abych to zkrátil, pane: neměl jsem velkou důvěru v integritu trupu Revenge, tak jsme upravili jeden postradatelný raketoplán, aby nás vtáhl v kuželu svého hyperprostorového stínu. Náš šéfinženýr vám může poskytnout veškeré výpočty.“
„Dejte ho zavolat na můstek. Už jste někdy předtím něco podobného zkoušeli?“
„Nemohu mluvit za šéfinženýra, pane, ale za mého působení na Empire‘s Revenge nikdy.“
„Takže jste vlastně hazardovali?“
Piett přikývl. A tím se s kariérou můžu definitivně rozloučit.
„A co mělo u všech sithských pekel znamenat to audiovysílání té vaší milenky?“
„Slečna Starflareová není má, ani ničí jiná milenka, pane,“ řekl Piett škrobeně. „Je to holofilmová herečka. Zrovna dokončila natáčení na Chandrile a kapitán Corlag se jí nabídl, že ji sveze zpátky na Coruscant.“
„Pane,“ Mikam jim nečekaně skočil do řeči, „možná si nevzpomínáte, ale plán byl utajit její totožnost před piráty, jinak by se mohli pokusit ji unést pro výkupné.“
Sansevi s přivřenýma očima sklouzl pohledem z Piettova náhle ztuhlého obličeje k Mikamovi, ale řekl jen: „Chcete říct, že máte na palubě Wynssu Starflare? Kde je teď?“
„Poslal jsem ji zpátky do jejího apartmá, než jsme zahájili útok, pane –“
Můj bože. VIP kajuty byly –
„Pane, žádám o svolení poslat poručíka Mikama ihned zkontrolovat slečnu Starflareovou. Její kajuta je na našem pravoboku.“
Piett zaregistroval zděšení vepsané v Mikamově tváři. „Ano, ano,“ řekl Sansevi. „Beztak bych se s ní rád seznámil. Přiveďte ji sem nahoru.“ Když turbovýtah zastavil na úrovni můstku, zanechali Mikama, který už držel ruku připravenou nad ovládacím panelem, uvnitř. Jestli jsem to milé děvče zabil, jenom abych udělal lepší dojem...