Kapitola 12.
Když z nich bude kosmické smetí, nikomu to nevyžvaní

Vrchní inženýr Bron dokázal zakrýt třas lépe než mladý kadet, ale Piett soudil, že si očividně nemyslel, že se z toho dostane živý. Ostříleně vypadající provinčník středního věku z Okraje zčásti vyjednávání rozuměl a když bylo po všem, vydatně Thrawnovi děkoval. „Doufám, že ti to jednoho dne budu moct oplatit, chlapče,“ říkal mu a Piettovi se na rty vloudil úsměv. Nemyslím, že by kdy někdo Thrawna oslovil „chlapče.“ Thrawn odpověděl nečekaně uctivým tónem, když Brona nazval „ta Chuba“, což v huttštině znamenalo „Úctyhodný“ – což, jak Piett dobře věděl, bylo vyjádření velkého uznání. Co mělo zase tohle znamenat? Ale i když se piráti konečně vzdali, situace si stále tak trochu vyžadovala jeho pozornost. Víc než to – Thrawn a Tyfas se zdáli být na pokraji ostré hádky.
„Co se to tu děje? Plukovníku, co je za problém?“
„Poručík Thrawn si myslí, že má autoritu nad mými zajatci, pane,“ odpověděl Tyfas krátce.
„Pane,“ začal Thrawn, „myslím, že by zajatci neměli být vyhozeni do vesmíru. Při vyjednávání jsme jim slíbili, že ušetříme jejich životy.“
„Vy jste to slíbil,“ odsekl Tyfas. „V každém případě si asi dovedete představit, jak moc mi záleží na zárukách daných pirátům pod tlakem. Jak si myslíte, že by se na našem místě zachovali oni?“
„To je irelevantní, pane,“ řekl Thrawn chladně. „Snažím se vám říct, že to, co se tu dnes odehrálo, se rozkřikne, a kterýkoliv další imperiální důstojník, který se ocitne ve stejné situaci, už nebude moci vyjednávat.“
„Když z nich bude kosmický smetí, nikomu to nevyžvaní.“
„Zamýšlíte popravit také všechny vojáky, kteří je vyhodí do vesmíru, plukovníku? A pak i ty, kteří tu popravu vykonají? Co to podle vás udělá s morálkou na lodi?“
„Byl bych vám vděčný, kdybyste otázku morálky posádky přenechal vašim nadřízeným, poručíku,“ odsekl Tyfas mrazivě.
Nejvyšší čas se do toho vložit. „Dobrá, učiním v této věci rozhodnutí,“ řekl Piett. „Zajatci do vesmíru vyhozeni nebudou. Dejte je všechny přesunout do spodní vězeňské paluby, až odtamtud odešlete všechny ostatní vězně, které tam máme, do jiného oddělení. Nechci tuhle sebranku vrahů míchat s našimi lidmi, ale také nechci, aby se říkalo, že slovo důstojníka Loďstva nestojí za zlámaný kredit. Krom toho by mohli mít nějaké užitečné informace pro náš nadcházející odvetný úder proti jejich hlavní flotile, až se k nám připojí Judicator. Poručíku Thrawne, vy mluvíte jejich nářečím, tímto vás tím pověřuji. Máte dvě hodiny na to, abyste přišel s nějakými použitelnými zprávami. Uvidíme se na můstku.“

Per Theel se rozhodl, že půjde na nemocniční oddělení Revenge zkontrolovat kapitánův stav. Rozhodně ale nečekal tohle... zoo, kdy celé místo zaplňovaly desítky odpudivých ne-lidí a špinavých lidí, které vyšetřovali droidi 2-1B nebo ošetřovatelé pod ostražitým dohledem ozbrojených stormtrooperů.
„Co to má sakra – Hej, ty tam! Co se to tu děje?“
Několik droidů ho ignorovalo. U seržanta stormtrooperů měl větší štěstí. „Rozkaz poručíka Thrawna, pane. Poslal sem zajatce, u nichž skončil s výslechem, aby je ošetřili.“
„Cože udělal? Kdo si krucinál myslí že je, takhle plýtvat našimi medicínskými zdroji?“
Seržant, pravděpodobně obezřetný vůči souhlasu s kritizováním jednoho důstojníka druhým, zůstal prozíravě zticha. Theel se prodral do vnitřní ordinace, kde jeden droid 2-1B ošetřoval dalšího z těch... tvorů. V životě jsem neviděl nic ohavnějšího. Jak se dá poznat, co jsou nohy a co ruce? Fuuj. Vypadá to jako obrovské, špatně naladěné saranče.
„Váš hrudník bude v pořádku, ale s tím kulháním nemohu nic dělat. Obě zadní nohy jste si zlomil už příliš dávno,“ říkal droid kuriózně hřejivým barytonem. Pravděpodobně naprogramovaný na optimální chování k pacientům.
„Ano. Nehoda při zzávodu kluzzzáků, mocss zzzlá, málem jsssem ssse zzabil. Díky zza pokusss. Tenkrát jsssem byl velký šššampión. Žženy mě zzzbožňovaly.“
„Dám vám předepsat léky. Můžete jít.“
Ta věc se pomalu zvedla z ošetřovatelského stolu, ale Theel ani nepočkal, až odejde z místnosti. „Přišel jsem navštívit kapitána Corlaga. Kde je?“
„Kóje číslo jedna, ale stále je pod sedativy a spí,“ řekl 2-1B. „Má otřes mozku.“
Doprčic. „Tak proč se namísto o tenhle zvěřinec nestaráte o něj? Ostatně, jak vůbec víte, co s nimi máte udělat?“
„Většina druhů galaxie je zaregistrována v našich databankách už celá staletí,“ řekl droid důstojně. „Duga jsem neviděl už přinejmenším patnáct let. Tohle je výborná praxe.“
„Praxe k čemu?“ řekl Theel surově. „Můžu vás ujistit, že žádného neuvidíte nejmíň dalších patnáct let.“
Theel odstrčil kulhajícího Duga z cesty a vyšel z ordinace. Na opačném konci hlavního sálu spatřil řadu očíslovaných dveří. Theel si protlačil cestu kolem toho odporného davu, došel ke dveřím s číslem jedna a dlaní je otevřel. Corlagovo masivní, chrápající tělo, překryté nemocniční pokrývkou ze syntetického lnu, zabíralo erární lůžko do posledního centimetru. „Kapitáne?“ zavolal polohlasně.
Žádná odpověď. Corlag spal jako zabitý. Theel na minutu nerozhodně přešlapoval na místě, potom se rozhlédl po malé kóji. Skutečně, Corlagova uniforma visela ve skříňce stojící vedle lůžka na místě, kde měl nohy. Theel vytáhl datadisk, který mu chtěl ukázat, a zasunul ho do levé náprsní kapsy od uniformy. Vždycky na to může Corlaga upozornit později.
Per Theel se vytratil z kóje, naposledy minul davovou scénu a opustil nemocniční oddělení Empire‘s Revenge. Duga, který ho následoval do Corlagova pokoje a vzápětí vytáhl datadisk z kapsy bezvědomého kapitána, si ani nepovšiml.

* * *

Sotva Theel opustil svůj post, Rory přistoupil k vysílací komunikační stanici, kterou jeho spolubydlící právě uvolnil a nechal si zobrazit cache paměť konzoly. Skutečně, ten malý gopherový program, o kterém věděl, že ho Theel používá, aby se naboural do záznamů ISB, byl naposledy spuštěn před pěti minutami. Teď jsem oficiálně v hajzlu. Žaludek se mu bolestivě sevřel. Těžké ublížení na těle vůči osobě kapitána – jestli mě rovnou nezastřelí, skončím na Kesselu v dolech na koření. Netroufal si otevřít záznamy takhle brzy po Perovi – byl to ten druh mimořádné činnosti, kterou programátoři z Bezpečnostního úřadu nemohli nezaznamenat. Zbývá jediné řešení. Zvedl hlavu. Ano, Piett byl zpátky – bez Thrawna, ale to teď nebylo důležité. Mikam sebral odvahu a vydal se k prvnímu důstojníkovi.

* * *

Důstojník s vysokou hodností – jak poznala podle barevných čtverečků na levé polovině jeho hrudi – s přívětivým obličejem, bystrýma šedýma očima a sebejistým vystupováním přistoupil k okraji levoboční posádkové šachty, aby Wynssu pozdravil. „Dobré ráno, slečno Starflareová. Přišel jsem vás uvolnit ze služby. Nedělal vám tenhle zelenáč potíže, pane Rothame?“
„Ne, pane, hodně nám pomohla,“ odpověděl vrchní dělostřelec. „Rethel a Fark byli hned na začátku zasaženi troskami a vážně jsme měli málo lidí.“
„Nuže, teď máte čas zajistit si náhradu z jiné sekce, nemám pravdu?“
„Ano, pane,“ řekl Rotham.
Tohle musí být ten slavný Piett. Obrovské zlepšení oproti Corlagovi. Piett přešel ke straně posádkové šachty a zastavil se u schodů, Wynssa po nich poněkud v rozpacích vystoupala, když si náhle plně uvědomila, že má na sobě vypůjčený overal. „Vaše představení po komunikátoru na mě udělalo velký dojem,“ řekl zdvořile.
„To to všichni slyšeli?“
„Ach, to ne. Přinejmenším na téhle lodi; nemám ponětí, kdo všechno to mohl zachytit venku. Poručík Thrawn mi to přehrál ze záznamu.“
Instinktivně přelétla pohledem můstek, jestli ho zahlédne. Piettovi to neušlo. „Stále ještě vyslýchá zajatce ve vazbě. Nepochybně ho ještě v některé etapě naší cesty uvidíte. A teď, slečno Starflareová, jsem si jist, že nad vámi nemám absolutně žádné pravomoci, ale snad bych vás měl zpravit o situaci pro následujících několik hodin. Díky poručíku Thrawnovi a vašemu geniálnímu divadelnímu kousku se nám podařilo provést skok na krátkou vzdálenost pryč od pirátské flotily, která na nás zaútočila. Zakrátko se k nám připojí další hvězdný destruktor a společně pak provedeme odvetný úder proti pirátům a zničíme je. Tato bitva bude naprosto odlišná od toho, co jste právě zažila, a my zvítězíme. Myslím ale, že by nikomu neprospělo, kdybyste ji měla strávit u dělostřelecké posádky. Ujistil jsem se, že vaše kajuta je nepoškozena. Kapitán Corlag je na nemocničním oddělení a nepředpokládám, že se zotaví dřív, než budou piráti poraženi a než budeme muset podat hlášení admirálovi, který je v současnosti na Judicatoru. Dovolil bych si vám tedy navrhnout, pokud vám to bude vyhovovat, abyste se vrátila do vaší kajuty a znovu se stala čestným hostem, kterého nám bude potěšením dopravit do Imperiálního Centra.“
Ano, tenhle je velice impozantní. Samozřejmě to byl hlas rozumu. Proč si najednou připadala, jako kdyby nějaký dospělý ukončil odpolední lehkovážnou hru?
„Rozumím, veliteli,“ řekla.
Pohlédl na ni a usmál se. „Netvařte se tak sklesle, slečno Starflareová. Z hlášení poručíka Mikama jsem pochopil, že jste si vědoma nedávných – neobvyklých událostí. Pokud se postaráme o všechny volné konce, ještě než tento den skončí, pravděpodobnost polního soudu pro mě, stejně jako pro kohokoliv z mého štábu, dramaticky poklesne.“
„Mohlo by –“
„Ne, pokud tomu dokážu zabránit,“ řekl hlasem pevným jako ocel.
Oba byli zhruba stejně vysocí. Pohlédla do jeho šedých očí, ve kterých se zračila inteligence. „Nemůžu pochopit, jakto že ještě nejste kapitán.“
Krátce se zasmál. „Dokázal bych vám uvést spoustu dobrých a špatných důvodů, ale prosím slibte mi, že se o tom nezmíníte admirálovi, až se s ním setkáte.“
„Chcete říct, že mé doporučení u něj nebude mít váhu? Myslím, že se z toho nevzpamatuji.“
Usmál se. „Spíš bych si myslel, že se on nevzpamatuje. Myslím, že si rozumíme. Poručík Mikam vás doprovodí zpět do vaší kajuty. Uvidíme se po bitvě.“