Kapitola 1.
Bithská číšnice v jizzovým baru

„Nelíbí se mi to."
„Jako kdyby se snad ptali na náš názor."
„Hele, je to velká holofilmová hvězda, vydělává milióny kreditů. Proč si musí stopnout zrovna hvězdný destruktor?"
„Protože je to větší sranda, proto."
„Sranda pro koho? My akorát schytáme tyhle vyštafírovaný extra vojenský přehlídky, a to posune všechny vycházky minimálně o dva týdny."
„Sranda pro kapitána Corlaga. Bude s ní večeřet každou noc."
„Každou noc? Sranda pro něj, definitivně ne pro ni. Pokud nemá zvrácený vkus."
„Co já vím co se coruscantským holostar líbí nebo ne? Podej mi ten kartáč."
„Hej, to je můj kartáč! Vyndej si laskavě ten svůj na boty ze skříňky."
„Ty jseš ale tágo."
„Dej to sem!"
„Pojď si pro to – jestli si troufáš!"
„Ty zafrellenej – "
„Už se vzdáváš? Tušil jsem, že bys nedokázal porazit ani bithskou číšnici v jizzovým baru."
„Ššš! Zrůda je zpátky."

Poručík Per Theel skutečně nesnášel způsob, kterým se nejnovější nižší důstojník vždycky zjevoval v jejich ložnici, nebo kdekoliv jinde, bez jakéhokoliv zvuku. Najednou tam prostě stál –
„Myslím, že to je moje palanda," řeklo to monstrum tím svým k zuřivosti přivádějícím nóbl přízvukem, jako kdyby snad mohl někdo uvěřit tomu, že třeba pochází z jedné z nejlepších rodin Jádra. Takovej fór.
„Jo? A co jako?"
„A já potřebuji svou uniformu ze skříňky za tebou."
„A co je mi po tom?"
„Možná chcete dorazit na můstek na přehlídku pozdě. Já nikoliv."
„Tak hele, kámo – " začal Theel, ale jeho přítel Rory Mikam už stál na podlaze v ponožkách a popadl napůl vyčištěné boty. „K čertu s tím, Theele, musíme tam bejt za sedm minut!"
„Za šest," řekla ta zrůda, a spokojenost v jeho hlase se nedala přeslechnout. Jednoho dne, pomyslel si Theel, ti vymlátím ten samolibej úsměv z toho tvého –
Jenže času doopravdy neměli nazbyt. Theel si navlékl vykartáčovanou olivově zelenou uniformu, spěšně zkontroloval insignie, kódové válečky a plukovní frčky a rychle pročísnul své krátké kaštanově hnědé vlasy. Koutkem oka zahlédl nového poručíka jak precizními gesty pověsil svlečenou uniformu na ramínko, než vytáhl ze skříňky jinou. Další kapka oleje přilitá na doutnající oheň jeho zášti – nový důstojník zdánlivě nikdy nevypadal méně než dokonale, puky na kalhotách vždy ostré jako břit vibronože, ani jeden modročerný vlas nevyčuhující...
Zrůda.

Trojice poručíků vypochodovala z ložnice a zamířila k nejbližšímu turbovýtahu. Třiačtyřicet palub na můstek. Mikamovi zalehlo v uších a reflexivně polkl, zatímco pohlédl na rychle se měnící číslice. Jejich mihotavá záře osvětlovala bezvýrazný profil nového důstojníka: vysoké čelo, mírně orlí nos, tenké leč výrazné rty, pevná čelist. Jeho hladká kůže byla bez vrásek, ale Mikam si náhle uvědomil, že ten poručík je starší než oni dva. Ačkoliv, kdo by mohl tušit –
Dveře od výtahu se otevřely, všichni tři bryskně vystoupili a spěchali po schodech na hlavní můstek. Skupinka důstojníků v olivově zeleném se už seřadila nad pravoboční posádkovou šachtou. Kapitán Corlag, stojící u předního průzoru, hovořil se štíhlou postavou v jadeitově zelených šatech a s blond vlasy spadajícími na ramena. Mikam instinktivně pohlédl na hodinky, když náhle zakopl a cítil, jak padá. Ve stejném okamžiku jej kdosi pevně uchopil za loket a narovnal jej, aniž by přerušil krok. Dorazili na vrchol schodů. Mikam se překvapeně otočil a pohlédl novému důstojníkovi do očí.
„É, děkuji."
„Není zač. Měli bychom jít na místa."

* * *

Wynssa Starflare, holofilmová hvězda a osobní host kapitána Corlaga na palubě Empire´s Revenge, nasadila přívětivý úsměv, pozorovala kapitánovo expanzivní gesto zahrnující efektní podívanou na řadu dokonale upravených důstojníků a v duchu zasténala. Její agent Zilkha trval na tom, aby využila příležitosti nabídnuté důstojníkem flotily, který počal obléhat její šatnu, když se dozvěděl, že natáčí na Chandrile nové holodrama. „Jen pomysli na tu příležitost pro zprávy a tisk! Nejenže tě odveze zpátky na Coruscant za poloviční dobu než obyčejné pasažérské lodě, ale zaručuju ti, že až dorazíte, budou na tebe čekat novináři v deseti řadách, jen aby mohli zdokumentovat tvůj příjezd s imperiálním hrdinou. Takový druh publicity je k nezaplacení."
„To neznamená, že bych to chtěla zadarmo."
„Ale no tak."
„Podívej, Zilkho, jsem utahaná, ty poslední tři týdny natáčení byly vyčerpávající, už mám dvě další nabídky, vážně se necítím – "
„Fajn, fajn. Jenom za mnou pak nechoď, až ti zas neodsouhlasí změny ve scénáři, nebo až se zas octneš v kontraktu s tou nechutnou mrňavou cvičenou opicí Garikem Loranem, nebo..."
Tomuhle Wynssa nedokázala vzdorovat. Zilkha se opravdu snažil, seč mohl, aby jí zajistil takovou vyjednávací pozici, která by jí umožnila stát se nezávislou. Ale teď, když na půl ucha poslouchala Corlagův patetický proslov litovala, že netrvala na svém. Co to jen přivádělo vojenské důstojníky k myšlence, že jejich přitažlivost závisí na tom, kolik mužů dokážou seřadit do vyrovnaných řad? Bylo tomu tři dny, co se octla na Empire´s Revenge, prošla čtyřmi přehlídkami a definitivně ji příliš nelákala představa podobného programu po celý následující týden.
„Mohu vám představit důstojníky mého štábu, slečno Starflareová?"
Usmívej se, Wynsso. „Jistěže, kapitáne."
Menší počet důstojníků na můstku měl svoji nevýhodu. Během včerejší přehlídky v docích se od ní neočekávalo, že si potřese rukou s každým stormtrooperem; tady se tomu nešlo vyhnout. Následovala Corlaga podél olivově zelené řady a s každým mužem utrousila pár zdvořilostních frází. Většina z nich ji zcela nepokrytě obdivovala, na což si rozhodně nemohla stěžovat. To ty jsi chtěla odejít z čerpací stanice, Syal. Tys chtěla prorazit u filmu. Takhle to dopadá.

* * *

Na konci té řady, mezi nižšími důstojníky, stál Per Theel; na svou dřívější mrzutost již zapomněl a nyní civěl na holofilmovou hvězdu postupující podél řady, jak s každým důstojníkem prohodí pár slov. Wynssa Starflare byla menší než očekával, ale nic se nemohlo rovnat její průsvitné pleti, oslnivým modrým očím a zářivému úsměvu. Její sopránový hlas se zřetelným hereckým přednesem v něm probouzel emoce, o nichž by si myslel, že jim nikdy nepodlehne. Když konečně došla až k němu, cítil, jak se červená úzkostí.
„Těší mě. Sloužíte na Empire's Revenge dlouho, poručíku?"
Něco zakoktal. Najednou říci: „Dva roky a sedm měsíců" se zdálo mnohem svízelnější než vyřešit duálně vektorový hyperprostorový astronavigační problém. Herečka se přesunula k dalšímu důstojníkovi –
A krátce se zarazila. Zrůda. Nemohla si nevšimnout jediného ne-lidského důstojníka na palubě hvězdného destruktoru. Ten idiot Corlag mu měl najít něco na práci na druhém konci lodi; jeho vzácná holostar mu příliš nepoděkuje, že ji přiměl pozdravit se s nějakým zkriffeným podčlověkem.
„Těší mě, poručíku. Smím se zeptat, z kterého světa pocházíte?"
„Můj domovský svět se nachází v oblasti, kterou nazýváte Neznámé regiony," odpovědělo monstrum tím klidným hlasem, který používal pořád. „V tomto ohledu mám nad vámi výhodu – vy jste Corelliánka, že?"
Její velké modré oči se rozšířily ještě víc. „Jak jste to poznal? Myslela jsem si, že mi žádný přízvuk nezůstal – "
„Téměř vůbec žádný. Snad jen ta tvrdá „n". Víte, první občané Impéria, se kterými jsem se setkal, byli corellianští obchodníci. Od nich jsem slyšel Basic poprvé."
Wynssa Starflare se zaujetím pohlédla do poručíkových zvláštních, rudě žhnoucích očí. „Nemohu uvěřit tomu, že jste se naučil Basic od Corelliánů. Upřímně, poručíku, přísahala bych, že je to vaše mateřština."
„Jste velice laskavá, slečno Starflareová."
„Vůbec ne. Jsem herečka. Řeč je mou profesí, poručíku..."
„Thrawn."
„Poručíku Thrawne. Blahopřeji vám."
Theel sledoval skrze rudou mlhu palčivé žárlivosti, jak přešla k Mikamovi po pravici té zrůdy – Thrawna. A v duchu přísahal, že ten drzý ne-člověk bude brzy litovat, že se takhle předváděl před Wynssou Starflare.

* * *

Per Theel nebyl jediný, kdo si všiml pozornosti, již věnovala navštěvující holostar novému palubnímu důstojníkovi. Když se posádka rozešla ke svým stanicím, k taktické konzoli, kde poručík Thrawn ohodnocoval snímky posledních dělostřeleckých cvičení, si našel cestu první důstojník Empire's Revenge.
„Zahráváte si s ohněm, poručíku?"
„Pane?"
Velitel Piett se naklonil přes promítací pole holoprojektoru a přívětivě se usmál: „Ušetřete čas nám oběma, poručíku. Jsem si jist, že víte, o čem mluvím; hloupý nejste. Řekněme, že váš krátký rozhovor se slečnou Starflareovou byl mírně řečeno nediplomatický. Dále bych vám doporučil, abyste se po následujících osm dní, které stráví na této lodi, snažil nacházet se kdekoliv jinde než v její přítomnosti. Vyjádřil jsem se dost jasně?"
Ty zvláštní rudé oči byly nečitelné. „Myslím, že ano, pane."
Piettovy šedé oči se zúžily. „Vy myslíte, poručíku Thrawne? Podělil byste se laskavě o vaše myšlenkové pochody?"
„Přemýšlel jsem, jestli vás poslal kapitán Corlag, nebo jestli jste se snažil zabránit incidentu, pane."
Piett zamyšleně pohlédl na tohoto zvláštního ne-člověka, kterého na tento post doporučila Zpravodajská služba flotily. Jeden z jejich speciálních projektů; rychle postupoval zkouškami Akademie; říkalo se, že císař jeho přítomnost oficiálně schválil. První důstojník Empire's Revenge o tom posledním dost pochyboval; předsudky, jež choval císař Palpatine vůči ne-lidem, byly všeobecně známy. Ale ten mladík byl nadmíru schopný, o tom nebylo pochyb. Rovněž poněkud rezervovaný, ale to nebylo nijak překvapující – málo z jeho kolegů by se s ním chtělo nějak sblížit. Piett, který sám nepocházel z Jádra, si docela dobře dovedl představit, jak Thrawn – ne-člověk, ne jenom provinční – musel být přijat u posádky vlajkové lodi jakou byla Empire's Revenge. Vzpomínky na dávná leč nikdy úplně nezapomenutá příkoří poněkud zmírnily jeho následující slova. „Kapitán byl, řekněme, velice nadšený návštěvou slečny Starflareové. Před chvílí se ho ptala na vás. Nemyslím, že by to byla věc, o které by se s ní chtěl bavit. I kdyby se ptala jen ze zvědavosti. Chápete?"
Poručík krátce přikývl. Představoval si to, nebo se snad široká ramena mladého důstojníka na vteřinku propadla? Ale výraz na modrém, poněkud aristokratickém obličeji byl pořád obtížně čitelný. „Výborně. Pokračujte s tou taktickou analýzou. Budeme potřebovat rozbor do dvou hodin, než začne další cvičení."
„Ano, pane."
Je studený jako ryba, pomyslel si Piett. Klidně bych se vsadil, že jeho druh jsou hermafroditi, nebo se rozmnožují v sezónách. Nebo kladou vejce.