Kapitola 5.
Večeře s Lordem Vaderem

Luke Skywalker v širokém oblouku švihl svým nově sestrojeným světelným mečem, odrážeje další výstřel z cvičného terče. Terč dojel svůj program, dosedl na podlahu a vypnul se.
Luke chvíli zkoumal jasně zelenou čepel a pak meč se spokojeným kývnutím vypnul a pověsil si ho na poutko u opasku. Nový meč se ovládal ještě lépe než ten starý otcův – Vaderův? – který ztratil na Bespinu. Tohle byla Lukova zbraň v pravém slova smyslu. Navrhnul ji a zkonstruoval podle prastarých jediských tradic a jako takový odrážel jeho vlastní existenci. V boji bude přirozeným prodloužením jeho paže.
Luke k sobě pomocí Síly přivolal cvičný terč a odložil ho, když vtom se dveře do výcvikové místnosti otevřely a vpustily dovnitř Leiu Organu.
"Luku, hledala jsem tě. Lando a Chewie připravují Falcon. Za hodinu odlétáme na Tatooine," řekla.
Luke nevěda co říct, se na ni usmál. "Leio," uvítal ji.
"Co se děje, Luku?"
Přistoupil k ní blíž a vzal její drobnou ruku do své. Od té vize před několika dny se cítil neklidně. Věděl, že musí zjistit, co mu Síla ukazovala, přesto nechtěl opustit Hana a zranit Leiiny city.
"Musím ti něco říct," začal. "Nepoletím s vámi."
"Cože?" zděsila se Leia. "Proč, Luku? Teď se nemůžeš vytratit a nechat Hana Huttům!"
"Nenechám," řekl a povzbudivě stiskl Leie ruku. "Jenom si nejdříve musím promluvit se starým přítelem. Připojím se k vám později."
Leia ho zamračeně pozorovala. Duel s Vaderem na Bespinu Luka změnil. Ten naivní farmářský kluk byl pryč a vystřídal ho ostřílený válečník. Mladík v tom boji ztratil víc než jen pravou ruku, přišel o nevinnost v duši.
"Před pár nocemi jsem měl vidění," pokračoval Luke. "Nejsem si úplně jistý, co to znamená, ale mám pocit, že je to důležité."
"Vidění, Luku? Víš jistě, že to nebyl jen zlý sen?"
Luke měl od jejich návratu z Bespinu několik týdnů ošklivé sny; občas se mu vracely.
"Vím to jistě, Leio." Pustil její ruku a odhrnul jí pramen vlasů z čela. "Musím letět na Dagobah a zeptat se na to mistra Yody. Možná ví, co to znamená." Luke se na Leiu povzbudivě usmál. "Slibuju, že se s vámi setkám na Tattooinu, princezno. Nezklamu tebe ani Hana," řekl, nevědomky opakuje stejná slova, jimiž se snažil uklidnit Yodovy a Benovy obavy, když před všemi těmi měsíci opouštěl Dagobah.
Leia se pevně objala pažemi. "Já vím," zašeptala. Věděla, že může Lukovi věřit, že slib dodrží. Svěřila by mu svůj život a život svých nejbližších. Tak proč jen měla pocit, že se Luke chystá její důvěru zradit?

"Pryč? Co tím myslíte, že je pryč?" Piett nevěřícně zíral na Hanleyho.
"Odešel. Není ve svém pokoji. Je to pro vás dostatečně srozumitelné, admirále?" odsekl Hanley.
Piett se naježil nad mužovým nepřátelstvím stejně jako nad jeho zjevnou neschopností. Po to všem úsilí, co to stálo, ztratil dva metry vysokého sithského lorda v místnosti třikrát čtyři metry? Naštěstí pro Hanleyho, Veers položil příteli ruku na rameno.
"Pánové, tohle hašteření je k ničemu. Lord Vader odešel z ošetřovny, nemohl však opustit loď. Navrhuji, abychom se podívali do jeho pokoje a snažili se zjistit, kam šel," navrhoval klidně Veers.
Piett sevřel rty do úzké linky a krátce přikývl. "Jděte první, doktore," nařídil. Hanley na něho upřeně hleděl, ale podrobil se.
Všichni tři vešli do malého pokoje, přiděleného Lordu Vaderovi. Veers pokynul Piettovi a Hanleymu, aby počkali u dveří, zatímco se začal rozhlížet. Na lůžku se samozřejmě spalo. Veers zkontroloval noční stolek. Byl prázdný. Pomalu se obrátil; o posledním obyvateli pokoje nesvědčila jediná osobní věc. Přesvědčený, že tady na nic nepřijde, přesunul se do umývárny. To, co tam uviděl, ho přimělo k úsměvu. Zvedl nemocniční košili a ještě vlhký ručník a hodil je Piettovi, který je zachytil a s mírnými rozpaky si je prohlížel. Když košile byla tady, co měl Vader na sobě? Piett se náhle hlavou mihla představa úplně nahého Lorda Vadera potloukajícího se po chodbách Executoru. To ne...
"Říkal jsem ti, že se zmátoží," usmál se na něj Veers . "Ten přežije všechno."
"Proč myslíš?" otázal se Piett.
"Jak prosté, drahý Firmusi. Osprchoval se a oholil. To od té nehody neudělal. To znamená, že už se o sebe zase začal starat," rozvíjel své představy Veers.
"Jenže kde je?"
"Vezměme to pěkně po pořádku. Musel si opatřit nějaké oblečení. Kdyby odešel bez něj, už bychom to věděli. Nahý muž na chodbě se dá těžko přehlédnout. Jelikož ani Lord Vader neumí zhmotnit oděv ze vzduchu, zavolal někoho, aby mu oblečení přinesl. Stíháš mě zatím?"
Piett přikývl. Hanley si založil ruce na prsou.
"Takže prostě použijeme opakované vytáčení na jeho interkomu a uvidíme, komu naposledy volal. Vsadím svoje boty, že to bude výstrojový důstojník." Se samolibým úšklebkem Veers bodl prstem do tlačítka opakovaného vytáčení. Za několik vteřin se na obrazovce objevil veselý mladý obličej.
"Výstrojovna, podporučík Lewis," ohlásil se mladík.
"Tady generál Veers. Podporučíku, volal vám dnes ráno Lord Vader?"
Lewis vyskočil do pozoru. "Ano, generále. Objednal si na ošetřovnu kompletní technickou výstroj, pane."
"Díky, podporučíku. To je vše," řekl Veers spokojeně a chystal se ukončit spojení.
"Ehm, generále, smím se zeptat, kam mu máme poslat ostatní věci?" zeptal se honem Lewis.
"Ostatní věci?" Piett postoupil na dosah interkomu; vyměnili si s Veersem pohledy.
"Ano, pane. Máme pro Lorda Vadera několik nových uniforem. Máme mu je poslat na ošetřovnu nebo do jeho kajuty?" pokračoval Lewis.
"Do jeho kajuty," odpověděl bez přemýšlení Piett a hned se zarazil. "Ne, počkejte." Po tom, čím prošel za poslední dny, vrátí se Lord Vader do své meditační komnaty? Jenom by mu připomínala, že víc než dvaadvacet let strávil jako mrzák, závislý na lékařské pomoci každou vteřinu života. Piettův obličej se pomalu roztáhl v úsměvu, když se naskytlo jiné řešení. "Přímo pod můstkem je apartmá pro VIP."
"Myslíte to s vyhlídkou?" zeptal se Lewis.
"Ano, přesně to." Kajuta, kterou měl Piett na mysli, měla vskutku velké okno, umožňující nádherný výhled na hvězdy nad přídí Executoru. "Připravte ho pro Lorda Vadera."
"Ano, admirále. Máme tam přenést i jeho osobní věci ze staré kajuty?"
"Ne, myslím, že to udělá sám. Konec, podporučíku." Piett ukončil spojení. Pod Veersovým zvědavým pohledem se Piett napřímil a zeptal se: "Chtěl bys spát v divadelních kulisách, když bys nemusel?"
Veers se uchichtnul. "Máš samozřejmě pravdu," uznal.
"To ano, ale pořád nevíme, kde je," povzdechl si Piett. "Tohle je obrovská loď a nerad bych vyhlašoval pátrání."
"To nebude třeba," prohlásil Veers. "Uvažuj: Lord Vader téměř zahynul při explozi lodi, kterou navrhl. Na jeho místě bych se zatraceně snažil přijít na to, co ji způsobilo. Takže nejpravděpodobnějším místem, kde by mohl být, je..."
"...hlavní hangár!" vyhrkl Piett. "Ty lišáku, věděls to celou dobu."
"Jistě, Firmusi." zazubil se Veers. "Ale nechtěl jsem, aby sis myslel, že jsem náhle získal Vaderův jasnozřivý talent."
Oba důstojníci spěšně vyšli ven, zanechávajíce velice frustrovaného doktora Hanleyho za sebou.

* * *

Jay, pracující na vršku Avengeru, vzhlédl, když se dveře hangáru otevřely, a upustil francouzák. Klíč s řinkotem propadl kolem solárního panelu a zmizel v šeru pod břichem Avengeru.
"Au!" ozval se zezdola Anakinův hluboký hlas. "Dávej tam nahoře bacha! Nemám na hlavě helmu!"
"Eh... promiň, Anakine," zavolal dolů Jay. Zatraceně, málem zapomněl, s kým to dělá. Aspoň by se mohl za svou neohrabanost omluvit; byla tu šance, že ho Lord Vader nechá naživu. Nepatrná šance. "Jsi v pořádku?"
Piett a Veers si vyměnili pohledy. Anakin? Veers se tiše ušklíbl. Piett pokrčil rameny. V Garinově týmu nebyl nikdo toho jména.
Vader se vynořil zpod břicha Avengeru a třel si hlavu. "Přežiju to," zabručel. Vzhlédl a všiml, že se blíží admirál Piett s generálem Veersem. Tak proto na něj Jay upustil ten klíč. To není nejlepší způsob, jak upoutat jeho pozornost, na druhou stranu, ten kluk se pořád ještě nesrovnal se skutečností, že pracuje s Darth Vaderem. Nechat je oslovovat ho svým starým jménem fungovalo jen do jisté míry, ještě však z něj byli trochu nervózní. Všichni až na Zeva, který byl zvyklý na přítomnost těch nejmocnějších. Vader se rozhodl, že z toho nebude dělat vědu a letmo si pomyslel, jestli ve svém pokročilém věku nezačíná měknout. Sithspit, kdy začal mít takové pochopení pro odpuštění? Ach ano, to s vámi udělá skutečnost, že jste otcem, tak to alespoň slyšel. I když useknutí ruky svému prvorozenému se zřejmě mezi nejlepší rodičovské schopnosti nepočítá. Takže, kde se to v něm vzalo? Odsunul tu myšlenku stranou a oslovil oba důstojníky. "Admirále Piette, generále Veersi. Co vás sem přivádí, pánové?"
Veers pohlédl na Vadera sedícího klidně na zemi. "Dělali jsme si trochu starosti, Mylorde," odpověděl. "Opustil jste ošetřovnu, aniž byste někomu něco řekl."
Vader otráveně obrátil oči v sloup. "Jsem v naprostém pořádku. A jestli vy dva přestanete lekat můj tým, aby na mě nepouštěli nářadí, pravděpodobně to tak i zůstane."
Vklouzl zpátky pod Avenger. Piett si dřepl vedle něj. "Chtěl jsem vám připomenout, že se dnes odpoledne koná pravidelná každotýdenní porada důstojníků, Mylorde."
Cože? To už dneska? Zatraceně, na ošetřovně vážně ztratil pojem o čase! "Je to v 17:00 hodin, že, Piette?" zeptal se nahlas Vader, který se právě včas rozpomněl na časový plán. Natáhl krk a pohlédl na hodiny na vzdálené stěně; ještě nebylo ani po poledni.
"Ano, Mylorde."
"No, tak to jste tu o několik hodin dříve. Ale protože už jste tady, můžete být tak užitečný a podat mi klíč číslo 12?" Ukázal na krabici s nářadím u jeho kolena. Piett do ní nakoukl, ale nic z těch věcí nepoznával, nakonec něco náhodně vybral a podal to Lordu Vaderovi. Vader si od něj nářadí vzal a okamžitě poznal, že to není to správné. S povzdechem znovu vylezl zpod stíhačky.
"Piette, tohle je šroubovák. Tohle je klíč," vysvětloval a ukázal Piettovi správné nářadí. "Copak vás v té Akademii nic neučí?" zeptal se popuzeně.
"Tohle ne, Mylorde. Alespoň ne na kurzech, které jsem navštěvoval já," odpověděl Piett.
"Smůla. Takže, jelikož mi tu očividně nejste nic platný, můžete se stejně dobře vrátit na můstek. Odchod," řekl mu Vader. Záměrně byl tak krutý. Chraň Síla, aby nad ním admirál celé odpoledne postával jako nějaká kvočna! Když o tom tak přemýšlel, Piett a Veers oba v posledních dnech projevovali sklony k takovému chování. Vaderovi to lezlo na nervy, rozptylovalo ho to a připadalo mu to nucené. Bylo to už dávno, co na něm někomu doopravdy záleželo a on prostě nevěděl, jak se má cítit. Nebo co s tím má dělat. Málem svých slov litoval, když uviděl, jak Piett pomalu rudne. Málem.
Admirál vstal a odkašlal si. "Ano, Mylorde," přisvědčil, stál rovně jako pravítko a snažil se zakrýt své rozpaky. Překročil mez a Vader ho usadil. Piett provedl předpisovou otočku a odcházel s Veersem v těsném závěsu.
Zev na Darth Vadera dlouhou chvíli hleděl, ale nic neříkal. Byl to sithský lord, kdo nakonec ticho porušil. "Co je?" zavrčel a upřel na ostatní členy týmu chladný pohled.
"N-nic, Mylorde," zašeptal Kenny. Zev si ochranitelsky stoupl před mladíka. Vader se zamračil; U Sitha, už to udělal zase! Vyděsil lidi kolem sebe, aniž by se o to vůbec snažil. Zhluboka si povzdechl a zabořil hlavu do dlaní. "Je mi 42, nepotřebuju, aby mi někdo dělal chůvu," zamumlal. "Je to trapné."
Zevovými koutky úst zacukal úsměv. "Myslím, že vím, jak ti je. Moje matka se tak ke mně pořád taky tak chovala. Samozřejmě, já byl tehdy ještě kluk."
Vader po něm střelil pohledem. "No, já už nejsem malý kluk. A Piett ani vzdáleně nevypadá jako moje matka." Celý tým se tomu zasmál. Dobře, opět se mu podařilo rozptýlit ten obraz obávaného sithského lorda. "Ještě máme spoustu práce."

* * *

Luke vyšplhal do svého X-wingu a připoutal se. R2-D2 už vězel na svém místě za kokpitem; droidek na něj zahvízdal, nadšený, že už jsou konečně na cestě.
Luke si přečetl překlad na malé obrazovce před sebou. "Ne, neletíme přímo na Tattooine, Artoo. Nejdříve se zastavíme na Dagobahu." Droidek zahvízdal další dotaz. "Ne, Artoo, ostatní poletí přímo. Proto letíme dvěmi loděmi," odpověděl trpělivě Luke a zažehl motory. Vyvedl X-wing z hangáru na Freedom. Millenium Falcon následoval hned po nich. Luke zapnul komlink. "Uvidíme se na Tattooinu."
"Dávej na sebe pozor, Luku," odpověděl Lando.
"Vy taky. Beze mě se s Jabbou do křížku nepouštějte." Luke ukončil spojení, pak provedl s X-wingem ostrý obrat doleva, čímž nabral rychlost. Zadal souřadnice na Dagobah a aktivoval nadsvětelné motory. Hvězdy se změnily ve světelné pruhy a on byl konečně na cestě.

* * *

Od chvíle, kdy ho Piett našel v hangáru, uplynulo několik hodin a Darth Vader začínal pociťovat zátěž plného pracovního nasazení, stráveného většinou v pozicích, pro něž nebylo lidské tělo stavěno. V hlavě mu opět bušilo a pokaždé, když udělal příliš rychlý pohyb, cítil slabou závrať. Ale ať se propadne, jestli to vzdá dřív, než zbytek týmu! Byl koneckonců plně vycvičený Jedi a to znamenalo, že by měl být kromě jiného odolnější než průměrný člověk.
Přesto zjišťoval, že touží po přestávce. Zakručelo mu v žaludku... zase. Kdy naposledy něco jedl? Dneska určitě ne. Matně si vzpomínal, že k snídani bylo něco, z čeho se mu už při pouhém pohledu zvedal žaludek, natož aby se toho dotkl. A kvůli demontáži motorů stíhačky vynechali oběd. Nějaká dobrá duše jim přinesla kafe, ale Vader cítil, že samotná káva ho při životě neudrží. Zdálo se, že mu to trochu pomohlo od bolesti hlavy, ale po třetím nebo čtvrtém šálku ze začínal cítit poněkud malátně. To muselo být tím, že se ta břečka vařila celé hodiny. A taky chutnala jako vyjetý olej.
Torb vzhlédl právě včas, aby viděl, jak se Vader mírně zapotácel. Sithský lord byl bledý jako křída. Sakra, jak mohl zapomenout, že je Anakin zraněný? Očividně by už neměl dneska pracovat a admirál si dá Torbovu hlavu k večeři, jestli se sithský lord zhroutí. Torb se podíval po ostatních členech týmu; taky toho měli dost. Poslední tři dny dával svým mužům zabrat, pracovali vždycky dlouho do noci. Nešetřil ani sebe, zastával názor, že vůdce musí jít příkladem. No, aspoň že už tu loď mají skoro rozmontovanou; Torbovi připadalo dost bezpečné vyhlásit pauzu, aniž by z toho měl Vader pocit, že mu dělají nějaké zvláštní úlevy.
"Dobrá, hoši, to by pro dnešek stačilo," sděloval jim hlasitě. "Vyrazíme do jídelny, než se tam všichni nahrnou."
Příliš unavení, aby jásali, jeho muži odkládali nářadí a protahovali se, sténajíce při každém protestu svých natažených svalů.
"Konečně přišel k rozumu. Myslím, že už bych nevydržel pracovat ani o minutu dýl," zaúpěl Zev. Darth Vader přikývl. Pomalu se narovnal v celé své výšce a zakroužil rameny ve snaze rozhýbat ztuhlá záda.
"Nevím jak ty, ale já bych spořádal celou banthu," pokračoval Zev. Vader zamručel. Představa banthy s přílohou z tuskenských nájezdníků nebo bez ní, zněla docela lákavě. Tiše se vlekl za ostatními do nedaleké jídelny a postavil se s nimi do řady k okénku a cestou si vzal tác a příbor. Měli štěstí, že předběhli každodenní nával a byli v jídelně první.
Po dvaadvaceti letech, kdy dýchal vzduch přefiltrovaný až k nepoznání, Darth Vadera různé vůně, které v jídelně zaútočily na jeho smysly, málem porazily. Celé to místo vonělo přímo... lahodně! Vader cítil, jak se mu sbíhají sliny. U Síly, jak je to dlouho, co měl poslední potravinovou dávku? Zapomeň na poslední dávku. Kdy jsi měl něco, co jen vzdáleně vonělo a chutnalo jako opravdové jídlo?
"Hej, Torbe, sdíráš ze svých mužů kůži," zavolal v dobrém rozpoložení muž za okýnkem. Přes uniformu měl zástěru. "Vynechali kvůli tobě oběd, hm? Ten velkej vypadá, že každou chvílí omdlí hlady."
Torb se otočil na Vadera a lekl se, ten muž prakticky slintal! "Anakine, kdy jsi naposledy něco jedl?" zeptal se a vzápětí by si nejradši jednu vrazil, když si vzpomněl na Vaderovu reakci na Piettovu starostlivost.
Ale Vader jen zamrkal. "Už přesně nevím," zamumlal. "Myslím, že včera." Ovládej se, napomenul ho hlásek v jeho hlavě. Civíš na to dušený jako hladový Jawa. A taky vypadáš jako naprostý idiot. Vader s obtížemi odtrhl zrak od vystaveného jídla. Zev ho mlčky vzal za rámě a postrčil ho na začátek jejich krátké řady.
"Dej mu talíř, Joshi, než se pustí do svých bot," nařídil.
Josh se zasmál. "Vím jistě, že i ty boty by chutnaly líp než tohle," odpověděl a nandal mu na talíř bantí dušené a jakousi kaši.
"Co je špatného na bantím dušeném?" zeptal se trochu zmateně Vader.
Josh se zašklebil. "Ty musíš být z Okraje, hochu. Co se mě týče, tak se ty špinavé bestie nedají jíst. Ale tam venku na Okraji je skoro nemožný sehnat pořádný maso." Podal talíř Vaderovi. "Ale aspoň ti to zaplácne žaludek," uzavřel diskusi a podal Vaderovi další. menší talíř se sirupovým koláčem.
Tým se posadil k jednomu z dlouhých stolů a pustil se do jídla. Vader se snažil jíst pomalu a vychutnávat každé sousto. Stálo ho to téměř veškeré úsilí, aby se ovládl a nenaházel jídlo do sebe, ale říkal si, že by to byl pro jeho prázdný žaludek určitě šok, kdyby jídlo rychle zhltl a pak se by se mu před posádkou udělalo zle. Po několika soustech se však začal cítit lépe. Pocit malátnosti ustoupil, stejně jako bolest hlavy. A vzdor Joshovým pochybnostem o původu masa to Vaderovi chutnalo. Nebylo divu, protože bantha patřila už v dětství mezi jeho oblíbená jídla. Jeho matka si nemohla dovolit kupovat maso příliš často, takže bantí dušené znamenalo nějakou zvláštní příležitost jako například narozeniny nebo svátky.
Když dojedl, Vader vstal a šel si přidat. Jídelna se rychle plnila dalšími členy posádky, kteří dorazili na večeři, musí být střídání směn, uvažoval Vader. Krátce zauvažoval, že by si stoupl dopředu, ale rozhodl se, že zatím ještě nebude riskovat ztrátu své anonymity. Zachytával útržky konverzace mezi posádkou a kupodivu většina se jich týkala jeho osoby. Lepší příležitost vyslechnout, co si o něm jeho posádka myslí, už mít nikdy nebude.
"Přidat?" hrozilo, že Joshovo obočí zmizí ve vlasech. "Buď seš z Okraje, nebo seš ještě ve vývinu," poznamenal a vrtěl hlavou. "Ale jelikož máš centrální přízvuk, hádám, že musíš být ještě ve vývinu i ve tvým věku. Však víš, ten děsnej balíkovskej přízvuk z nich nevytlučeš."
Vader pokrčil rameny a vrátil se ke stolu. Kdyby jen věděl... trvalo mu roky, než si vypěstoval ten správný coruscantský přízvuk s výrazným 'r' a zkrácenými samohláskami, a přesto stále sklouzával zpátky ke svému rodnému tattooinskému přízvuku, když byl ve stresu.
Mezitím se k jejich týmu u stolu přidalo množství dalších členů posádky a u večeře se rozproudila živá konverzace. Vader viděl, že se Kenny na židli neklidně vrtí, zatímco Torb nasadil kamenný výraz a Zev se snažil nekřenit. Okamžitě poznal, kdo je předmětem hovoru. Předstíral, že si toho nevšiml a posadil se zpátky na své místo.
"Řeknu vám, že úplně zešílel," prohlásil jeden muž trochu nalevo naproti němu. "Zcvoknul se. Úplně zešílel. Přiznejme si to."
"Kdo ti to řekl?" chtěl vědět další.
"Zaslechl jsem, jak si povídají dva doktoři. Zničil půlku ošetřovny. A taky napadl hlavního lékaře. Říká se, že ho pošlou do cvokhausu."
Zajímavé, pomyslel si Vader. Věděl jsem, že si myslí, že jsem sadista, ale zdá se, že má pověst získala nový rozměr.
"Ty seš tu novej?" zeptal se ho muž naproti. Vader přikývl na souhlas. "Jak se jmenuješ?" pokračoval muž.
Vader spolkl sousto kaše neurčité chuti a pak odpověděl.
"Anakin."
"No, tak vítej na palubě, Anakine. Já jsem Terence." Potřásl Vaderovi rukou. "Tak odkud jsi?"
"Z Tattooinu," zamumlal Vader a napínal uši, aby zaslechl víc z hovoru, který poslouchal.
"No úžasný, další přespolňák," ucedil sarkasticky muž v uniformě pilota. Vader mu věnoval pomalý a chladný pohled.
"Ty nemáš moc rád přespolňáky, co?" řekl líně. Koutkem oka viděl, jak po něm Zev vrhl poplašený pohled.
Pilot se s arogantním úšklebkem opřel. "No, hádám, že děláte, co můžete, ale pořád vám přespolňákům hodně věcí chybí. Vzdělání například."
Vader pomalu přikývl. "Jo, to máš pravdu. Umět mluvit čtyřmi nebo pěti cizími jazyky není žádný vzdělání."
"Pchá," odfrknul si znechuceně druhý muž. "Ať se naučí Basic. Jestli to dokážou. Půlka těch ne-lidí ho ani neumí vyslovit. Jako třeba ti Wookieové. Ty bestie jenom vrčí a vyjou a říkaj tomu řeč."
Vaderova tvář potemněla. "Wookieové jsou čestný lid," prohlásil. "Pár jich znám."
"A příště mi řekneš, že je špatný držet je v otroctví. Vy přespolňáci máte divný názory."
Vader měl chuť toho rasistického idiota na místě uškrtit. Co tenhle pitomec věděl o otroctví?
"Měl bys radši držet jazyk za zuby. Lord Vader tvoje názory na otroctví nesdílí, víš," varoval pilota Terence. Vader na něho překvapeně pohlédl. No jistě, během své kariéry se aktivně stavěl proti otroctví, nejdříve jako Jedi a později pod Palpatinem, ale k jeho zlosti to nic moc nezměnilo.
"Ani my ne," dodal Zev.
"Tak jste stejně blázniví jako on. Řekni, proč se otroci nikdy nepokusí o útěk? Když nechtějí být otroky, proč si prostě svobodu nevybojujou?"
"Protože otrokům se implantují vysílače s rozbuškou," řekl mu tiše Vader. "Zkus utéct, zkus se postavit svému pánovi a bum, žádný otrok," dodal skoro šeptem napodobuje explozi. Několik mužů vypadalo, že se jim udělá špatně.
"Jak to víš...?" spustil Terence, který si vzápětí uvědomil, odkud to asi Anakin ví. "Ach, do hajzlu, chlape, promiň."
Vader pokrčil rameny. "Už je to dávno."
"No tak, chlapi, změňte téma," navrhoval Zev. Poznání, že Vader byl kdysi otrokem, ho znepokojilo. Není divu, že tak prosazuje proti-otrokářské zákony, pomyslel si. Není divu, že holýma rukama zabil vůdce otrokářského kartelu na Kashyyyku.
"Dobrá," řekl pilot. "Kdy nás vy šašci konečně necháte proletět v těch nových stíhačkách?"
Ajaj, pomyslel si Torb. Tenhle chlápek má vážně talent na maléry. "Až budeme přesvědčeni, že je to bezpečné," odpověděl. "Jedna už při testech explodovala a já nehodlám riskovat život dalšího pilota tím, že to budu ignorovat."
Otravný pilot se k němu naklonil blíž. "Náhodou vím, že to byla pilotova chyba. Sienar Fleet Systems testovali Avengery důkladně. Nedodali by nám vadnou loď."
"Tys nikdy neletěl s Lordem Vaderem, co?" pípnul Kenny. "Je to nejlepší pilot ve flotile. On nedělá chyby."
Ach, obdiv k hrdinovi. Tak proto je ze mě Kenny tak nervózní, pomyslel si Vader. Kdy mě asi požádá o autogram?
"Je mi z vás nanic, lidi!" prohlásil pilot. Nečekaně se zvedl k odchodu a nechal svůj netknutý talíř na stole.
"Hej, ty už to nebudeš?" zavolal za ním Vader. Ten chlap jasně nerad prohrával. Vader si s pokrčením ramen přitáhl jeho talíř a pustil se do jeho vyprazdňování. Všiml si, že ostatní na něj civí.
"Co je?" zeptal se podrážděně.
"To už je tvůj druhej přídavek. Ještě jsem nikoho neviděl takhle se cpát," řekl Terence.
"Mám hlad. A ne že by si mě flotila nemohla dovolit živit," prohlásil.
Náhle Terence vyskočil na nohy a sykl, "Admirál." Všichni následovali jeho příkladu; židle se odstrkovaly, muži vstávali a záda všech v jídelně se narovnávala, když vstoupil admirál Piett a rozhlížel se. Všichni stáli, až na Darth Vadera, který klidně zůstal sedět a jedl.
"Pohov," zavolal Piett na celou místnost. Mužstvo opět zaujalo svá místa a pokračovalo v jídle. "Piette," pozdravil ho Vader a lžící pokynul k prázdné židli naproti sobě. "Nechte si nandat nějaké jídlo a přisedněte si. Je to vynikající."
"Tím jsem si jist, Lorde Vadere, ale už jsem jedl," odpověděl hbitě Piett. "Ale jestli se k vám smím přidat na šálek kávy..."
"To zní dobře. Vezměte mi taky jednu, ano? Černou s cukrem."
"Ovšem, Mylorde." Piett se mu poklonil a odešel pro kávu.
Několik mužů u stolu viditelně zbledlo, když Piett Vadera pozdravil; ten, který ho nazval šílencem a tvrdil, že je naprostý cvok, rychle vstal a poněkud zelený v obličeji se rozběhl na toalety.
Vader se opřel a povzdechl si. Doteď to byla skvělá večeře. Poprvé za mnoho let sdílel s ostatními jídlo v relativní anonymitě. No, věděl, že to nemůže trvat věčně. Dříve či později budou muži pod jeho velením znát jeho tvář stejně jako znali masku, kterou nosil. Bude se s tím prostě muset vyrovnat.