Kapitola 15.
Těsně vedle

Darth Vader vešel do tetovacího salónu s poněkud smíšenými pocity. Tady měl šanci zbavit se svých jizev, poslední připomínky onoho osudného souboje s jeho mistrem, Obi-Wanem Kenobim, před více než dvaceti lety.
Po všechny ty roky ukrýval svou tvář pod maskou, nikoli z marnivosti, ale z nutnosti. Dokud nezískal následkem jedné hloupé nehody svůj život zpátky.
Účinek prvního šoku, kdy se po letech viděl v zrcadle, už odezněl a jizvy mu tolik nevadily. Jeho posádka už viděla horší a představovala si jeho vzhled pod tou strašlivou maskou mnohem děsivější.
Ale tady i na tak drsném místě, jakým byl vesmírný přístav Nar Shaddaa, na něj lidé civěli a neustále mu připomínali ty hrozivé provazce jizev, které hyzdily jeho kdysi pohlednou tvář a vinuly se mu po lebce. Neviděl v očích civilistů strach smíšený s úctou, který vyvolávala jeho maska, ale zděšení z jeho znetvoření a až příliš často také lítost. Ale bylo i pár výjimek.
Vader si představil pohled, který se v očích zrcadlil Lukovi, a rozhodl se, že takový už nikdy nechce vidět.
I když měl své pochybnosti o tetovacím umělci, který provádí plastické operace nebo o plastickém chirurgovi, který klesl tak hluboko, že se živí tetováním, Darth Vader věděl, že nemá moc na vybranou. V běžné nemocnici by se moc vyptávali. Ne, buď tady, nebo nikde.
Sith se rozhlédl po jasně osvětlené místnosti s vysokým stropem. Na stěnách visely zarámované fotografie nejnovějších tetování. V jednom rohu stála pohovka, stůl a židle obrácené ke dveřím. Celá místnost byla výjimečně čistá, jak se na takové místo slušelo.
Mladý Zabrak za stolem zvedl pohled od svého časopisu a hbitě nasadil neutrální výraz. Nahé paže měl až po ramena pokryté tetováním vyobrazujícím přírodní krásy různých planet.
“Dobrý den a buďte vítán,” pozdravil Vadera. “Přišel jste jistě za mistrem Drellem. Prosím, počkejte tady, dojdu pro něj.”
Vader přikývl a posadil se na pohovku a mezitím, co se Zabrak vytratil dveřmi do zadní místnosti, čekal.
Za chvíli se vrátil s osobou, která musela být mistrem Drellem. Vader k té bytosti vzhlédl... výš... a ještě výš, protože Drell byl Ho'Din a jako takový měřil dobře přes tři metry. I Wookiee by vedle toho gigantického tvora vypadal jako trpaslík. To také vysvětluje ten vysoký strop, pomyslel si suše Vader.
“Vítejte,” řekl Ho'Din. “Můj učedník říká, že jste přišel na plastickou operaci.”
“Ještě jsme o tom nemluvili, ale je to tak.” Vader vstal, pořádně si Drella prohlédl a všiml si malého odznaku Mistra léčitele na Ho'Dinově límci. Uvolnil se. Ho'Dinové nebrali mistrovský titul na lehkou váhu. Jako ne-člověk byl Drell nejspíš nucen vykonávat současnou práci, protože by ho žádná nemocnice nepřijala, ne kvůli nezpůsobilosti, ale kvůli rasovým předsudkům. Vypadlo to, že ho Síla přivedla na správné místo. “Váš učedník je velice vnímavý, mistře léčiteli.”
Ho'Din sklonil hlavu. “Prosím, pojďte se mnou, mistře Jedi. Své věci můžete nechat zde. Kharim zamkne, takže budou v bezpečí.”
Vader sebou při Drellově oslovení mírně škubl. “Z čeho usuzujete, že jsem Jedi?” otázal se.
“Viděl jsem vaši zbraň. Světelné meče už se moc nenosí.”
“Možná jsem Jediho zabil a vzal mu ho,” odpověděl Vader.
“Myslím, že ne.” Drell zavedl Vadera do zadní místnosti a pokynul k vyšetřovacímu stolu na vyvýšeném stupni uprostřed. Vader si na něj vylezl.
“Vaše jizvy jsou staré a velmi hluboké, mistře Jedi,” řekl Drell, když skenerem i vlastními prsty vyšetřil šrámy na Vaderově tváři a lebce. “Nedokáži je úplně zacelit.”
Vader poklesl na duchu. “Já... rozumím. Díky, že jste ke mně upřímný, mistře léčiteli.” Nebyla to Ho'Dinova chyba, že měl Vader pošetilé sny. Chytal se slézt ze stolu, když mu Drell položil ruku na rameno a zastavil ho.
“To ale neznamená, že pro vás nemohu nic udělat, Jedi. Nemohu jizvy odstranit úplně, to je pravda, ale mohu odstranit většinu zjizvené tkáně.”
“A co to znamená?” zeptal se Vader.
“To znamená, že budou vypadat o mnoho lépe než nyní. Samozřejmě vám nemohu zaručit, kolik jich zůstane vidět, ale věřím, že je dokáži zmenšit na zlomek toho, jak vypadají teď. Ukáži vám simulaci.”
Sith sklonil hlavu a Drell vytáhl datapad a vložil do něj naskenované výsledky. Počítač brzy vygeneroval obrázek a na Vadera zíral jeho vlastní obličej.
“Takto vypadáte nyní,” vysvětloval zbytečně Ho'Din a stiskl několik tlačítek na datapadu. Obraz se změnil, silné ošklivé šrámy zmizely a zůstaly po nich jen tenké růžové linky. “Takto byste vypadal, až by zmizely otoky,” pokračoval Drell a stiskl další tlačítka. Obraz se znovu změnil, růžové linky zbělely, až nebyly skoro vidět, a dříve holou lebku pokrývaly krátké pískově zlaté vlasy smíšené se šedými a rámovaly tvář, která byla opět pohledná. “A takto byste vypadal za pár týdnů, pokud byste se rozhodl nechat znovu si narůst vlasy.”
Vader polkl. Nevěděl, co může čekat, když mu Drell řekl, že ho nedokáže uzdravit úplně. Rozhodně nečekal tohle. Tohle bylo lepší než cokoli, co si dokázal představit! Bývalý Jedi se téměř s posvátnou úctou dotkl obrazovky. “Ano,” zašeptal. “Můžete začít hned?”
Ho'Din se usmál. “Nikdo sem nechodí, aby se objednal na později. Ano, mohu provést operaci do hodiny, pokud si to přejete. Ale musím vás upozornit, že nejdříve budete mít otoky a několik dní se budete cítit dost nepříjemně.”
“Toho jsem si vědom. A tu operaci chci podstoupit.”
“Dobře. Podám vám lokální anestetikum. Hádám, že raději nechcete celkovou narkózu, nebo ano?”
“Ne,” odpověděl Vader. “Lokální anestézie mi vyhovuje.”
Drell pokynul svému učedníkovi Kharimovi a mladý Zabrak přinesl podnos se sterilními nástroji.
“Uvolněte se,” řekl Drell Vaderovi. “Nebude to ani trochu bolet.”

Na antigravitačním vozíku, který se vznášel metr nad palubou hlavního hangáru na Executoru, stálo sto třicet uren. Každá z nich obsahovala popel jednoho člena posádky, který zahynul během bojů, jež vypukly po admirálově proslovu. Teď měl mít Piett další proslov, ale pochyboval, že tentokrát najde správná slova. Co říci o mužích, kteří zemřeli následkem vašich činů? Co říci jejich přátelům a druhům? Piett zvedl zrak od vozíku a zahleděl se na jednotku stormtrooperů, kteří sloužili jako čestná stráž. Kamera na druhé straně zachycovala obřad pro všechny, kteří se nemohli zúčastnit osobně, a také pro lodní deník. Admirál si olízl vyschlé rty.
“Sešli jsme se zde, abychom uctili památku našich padlých kamarádů,” začal. “Nezáleží na tom, na čí straně bojovali. Všichni patřili k této posádce a bojovali a zemřeli za to, v co věřili.” Odmlčel se.
“Teď obvykle čtu jména všech padlých a krátce hovořím o jejich zásluhách. Dnes to však není možné. Ale nezapomeneme na své mrtvé.” Ustoupil k hangárové stěně, kterou z části zakrývala velká plachta. Piett k ní přistoupil a pokračoval: “Místo krátké zmínky budeme mít na odvahu a odhodlání našich padlých druhů stálou vzpomínku.” Admirál zvedl ruku a prudkým pohybem strhnul látku a odhalil velkou pamětní desku se všemi sto třiceti jmény abecedně seřazenými. Bez rozdílu mezi loajalisty a přeběhlíky tam byla vypsána jen jména a hodnosti.
“Nechť toto udržuje vzpomínku na naše přátele stále živou.” Piett pustil cíp plachty a zasalutoval směrem k pamětní desce, zatímco technik startoval motory vozíku. Antigravitační vozík se pomalu rozjel vpřed a ladným obloukem klouzal ven z hangáru do vesmíru. Nakonec vletí do slunce nebo shoří v planetární atmosféře a vezme tak ostatky mužů, kteří zemřeli na palubě Executoru, s sebou.

* * *

Wrenga Jixton přecházel ve své kajutě sem a tam. S ohledem na skutečnost, že je agentem lorda Vadera, mu přidělili důstojnickou kajutu, což ho neskutečně pobavilo.
Teď ale neměl na zábavu čas. I tak k Síle slepý člověk, jako byl on, poznal, kdy je jeho zaměstnavatel v nebezpečí. A on je tu zavřený na Executoru, zatímco ten potrhlý admirál vymýšlí plány jak přeběhnout k Alianci! Ne že by sám tušil, kde Vader je. Sithský lord už teď může být na některé z několika desítek planet. Jediné, čím si mohl být Jixton jistý, bylo, že Vader také plánuje přidat se k Povstání. Sám to řekl ve svém vzkazu Piettovi. Jak toho však chtěl dosáhnout, to byla pro všechny naprostá záhada. Piett měl alespoň obrovskou loď, kterou mohl povstalcům nabídnout, loď, která mu poskytne dostatečně velkou ochranu, než přimějí vůdce Aliance, aby jim naslouchali. Vader měl samozřejmě Sílu, ale Jixton pochyboval o tom, že schopnost sithského lorda ovládat tajemné energetické pole ho spasí, až se ho celá povstalecká flotila vydá rozstřílet.
Ne, Vader musí mít plán. Vždycky nějaký měl. Ale jaký ztřeštěný plán by mohl Alianci přesvědčit o Vaderových poctivých úmyslech? Musí to mít něco společného se Skywalkerem, tím si byl Jixton jistý. Ten kluk byl Vaderův syn a stejně vnímavý k Síle jako jeho otec. Skywalkerovo slovo Jediho musí mít mezi povstalci nějakou váhu. Ten kluk byl také součástí úzkého kruhu Leiy Organy, a bývalá senátorka z Alderaanu byla jednou ze známých vůdkyň Aliance. Ale co by princeznu dokázalo ovlivnit, aby přijala Dartha Vadera za jejich spojence po tom všem, čím kvůli němu prošla? Poté, co nechal jejího milého mučit, zmrazit v karbonitu a odvézt námezdním lovcem Bobou Fettem k Jabbovi Huttovi? Jixton se o tom všem samozřejmě dozvěděl v rámci příprav na jeden z Vaderových drobných kšeftů. V náhlém záblesku poznání se mu zjevila odpověď.
“U sithskýho plémě!” vykřikl Jixton a klesl na pohovku. Vader se musel vážně zbláznit, když věřil, že to celé zvládne sám.

* * *

Poté, co chirurgicky odstranil staré jizvy, mistr léčitel Drell ovázal Vaderovi obličej a hlavu bactovým obvazem.
“Udržujte ošetřená místa v čistotě a nesundávejte si bactové obvazy dříve než zítra,” radil svému pacientovi. “Několik dní to bude oteklé a zarudlé a v průběhu hojení to bude svědit. Neškrábejte si to, abyste si tam nezanesl infekci.”
“Rozumím,” odpověděl Vader. Jeho hlas zněl trochu nezřetelně, protože měl polovinu obličeje znecitlivělou z anestetika. “Co jsem dlužen, mistře léčiteli?”
“Otázku platby s vámi probere Kharim, mistře Jedi,” odpověděl Drell. Poklonil se a odešel. Vader tam zůstal jen s jeho učedníkem.
“Pojďte, prosím, se mnou dopředu ke stolu, Jedi,” vyzval ho zdvořile Kharim. Vader sklouzl ze stolu a následoval ho.
Zabrak mu podal účtenku, kterou Vader ochotně zaplatil. Temný lord si v duchu slíbil, že léčiteli zaplatí později ještě jinak. Pořád ještě měl pár kontaktů, jichž mohl využít, až se přidá k Alianci, a už několik let anonymně podporoval jistou kliniku specializující se na popáleniny. Dobrý plastický chirurg jako Drell se jim bude hodit, ať už je jakékoli rasy. Vader se o to už postará.
Vader sebral své tašky a balíčky a stále v hlubokém zamyšlení opustil tetovací salón a za nejbližším rohem vrazil do malé zahalené postavy. Tašky mu spadly na zem a drobná žena, která stejně jako on nedávala pozor na cestu, také upadla. S tím šátkem omotaným kolem hlavy, který jí účinně zakrýval obličej stejně jako Vaderův zakrývaly obvazy, nejspíš ani pořádně neviděla, kam jde.
“Chess ko,” (Pozor) zahučel Vader v dobrém rozmaru. Sklonil se a podal ženě ruku, aby jí pomohl vstát, ale odstrčila ji, vstala a bez jediného slova spěchala pryč. Vader se ohlédl za její vzdalující se postavou, pak pokrčil rameny a posbíral své věci. Někteří lidé hrozně spěchají, pomyslel si a litoval každého, kdo se té dračici připlete do cesty. Ale bylo to zvláštní. Zčistajasna se ho zmocnil pocit, že mu právě uniklo něco životně důležitého. A nedokázal se toho pocitu zbavit.

* * *

Padmé se vrátila na loď v mizerné náladě. Nejenže úřady v přístavu byly tupé jako červený trpaslík, ale nějaký veleblb ji ještě cestou zpátky srazil na zem. Horší už tenhle den snad ani být nemohl. V soukromí své kajuty si Padmé Naberrie Skywalker strhla s hlavy šátek a zaklela tak barvitě, že by z toho i Toydarian zbrunátněl. Problémy to sice nevyřešilo, ale rozhodně se jí ulevilo.