Část první
Přílet císařovny

„Císařovna letí sem?“
„Syal mi právě volala. Xelarra ji požádala, aby na pár dní dohlédla na Shrana, a mě napadá jediný důvod proč by právě teď opouštěla hlavní město.“odpověděl Soontir Fel, a pokoušel se zabránit svým cukajícím rtům roztáhnout se do úsměvu. Jen zřídka viděl některého ze svých obvykle stoických chisských spolubojovníků ztratit kontrolu nad svými emocemi. Stent teď ale vypadal opravdu frustrovaně a Fel věděl, že při všem tom stresu, který má Chiss za sebou to není legrace. Opravdu se snažil neusmívat.
Stent se nenechal oklamat. „To není k smíchu, generále. Sotva jsme uklidili vraky stíhaček z hangáru, spodní patra základny jsou stále zaplavená a ani data terminály zatím nefungují. Mohu jen doufat, že papírové archivy zůstaly nepoškozené…“
„Zkrátka nechcete aby Xelarra viděla základnu v tomhle stavu.“shrnul to Fel.
Stent svěsil hlavu. „Císařovna Lexx’elarra’nuruodo mne pověřila ochranou základny Ruky. Zklamal jsem ji i syndika Mitth’raw’nuruodo.“
Fel se zamračil na zčernalý kousek duraoceli který býval částí jedné z jeho stíhaček. „Ani mě se nelíbí co se stalo, ale znám Xelarru. Jistě sem neletí proto aby někoho obviňovala, spíš nám chce pomoct jak jen bude moci, nakonec, to ona navrhovala databáze Ruky.“
„Doufám, že máte pravdu, generále.“ povzdechnul si Stent. Okolo poškozeného hangáru dělníci, členové posádky a dokonce několik stormtrooprů mimo službu rychle odklízelo poslední zbytky vraku lodě, která narazila dovnitř hangáru plus menší kousky roztřískaných clawcraftů a hasící pěny. Stentovy rudé oči, potemnělé ze stresu, se na okamžik zastavily na mokrém otisku boty některého stormtroopera. Potom se bude muset jít přesvědčit jak postupuje odčerpávání vody z nižších pater. Uklizení hangáru teď ale mělo prioritu. Vypadal by ještě nekompetentněji než už se sám cítil kdyby císařovna přiletěla a její raketoplán neměl kde přistát.
O několik hodin později byl hangár konečně zbavený veškerých trosek. Právě včas, protože krátce na to kdy byl umytý poslední kousek pěny, byl spatřen Imperiální raketoplán třídy Lambda přilétající z orbity. Protože nirauanské hlavní město, Chakra, se nacházelo téměř přesně na opačné straně planety od Ruky Thrawnovi , nejrychlejší cesta z jednoho místa na druhé byla vystoupat do vesmíru a po oběžné dráze dosáhnout bodu nad vaší cílovou destinací.
Kolik nafoukaných moffů a vysokých důstojníků viděl Fel přilétat v lambdách? Přestal počítat. Každopádně byl rád, že tohle není jeden z nich.
Raketoplán se snesl do hangáru a na okamžik se vznášel jako by se rozhlížel po vhodném místě k přistání. Očividně spokojený nakonec dosedl na nejčistší přistávací stanoviště. Fel a Stent se napřímili do ukázkového pozoru když se rampa raketoplánu spustila na zem. Nejdřív vystoupili dva stormtroopeři a Fel překvapeně pozvedl obočí nad páskou zakrývající jeho pravé oko. Tito stormtroopeři na sobě neměli standardní bílou zbroj, byla bílá, zdobená modrými pruhy a s helmami s t-vizory v mandalorianském stylu jaké Fel viděl jen velmi zřídka mimo historické holovidy z klonových válek. Byla to ceremoniální zbroj pětisté první legie, proslulé jednotky stormtrooperů, která sloužila pod vedením Darth Vadera od konce klonových válek a která, nějak, přešla pod velení velkoadmirála Thrawna po smrti Temného pána. Admirál Voss Parck, nejvyšší vojenský velitel v nepřítomnosti velkoadmirála, musel být znepokojenější tím co se zde stalo, než si Fel původně myslel, když svěřil Xelarru pod ochranu pětisté první. Oba vojáci zasalutovali v odpověď a pokynuli zpátky k raketoplánu.
Slovo, které Fela napadlo pokaždé když viděl císařovnu Lexx’elarra’nuruodo bylo: smutek. Drobná(jen metr a půl vysoká) chisská žena středního věku, která scházela po rampě raketoplánu obklopená svými čtyřmi strážci z pětisté první, byla oblečená do oslnivých, třpytivě lesklých bílých šatů toho samého odstínu jakého bývala velkoadmirálská uniforma jejího manžela. Chissové brali tento symbolismus velmi vážně.Na jejich zamrzlém domovském světě Csile jen vysoce postavení vojenští důstojníci chodili oblečení celí v bílém. Tato absence barvy znamenala, že slouží všem Chissům, ne jen některé z barevně označených Devíti Vládnoucích Rodin. Tím, že také nosila bílou, Xelarra ctila svou a Thrawnovu přísahu chránit všechny Chissy bez ohledu na to, co si Ascendence myslela o Impériu Ruky. Nicméně Xelarřiny šaty byly navíc na koncích zvlněných rukávů, límci a na lemu dlouhé sukně obroubené stužkami v temně fialové barvě její vlastní Třetí rodiny propletenými s vínovými rodiny Osmé, které byl Thrawn syndikem. Jak bílé šaty kontrastovaly s její nebesky modrou pletí vypadala téměř jako by byla oděná do obláčku.Její modročerné vlasy byly spletené do královského copu sahajícího až do pasu a na čele měla štíhlou stříbrnou obroučku, uprostřed s jediným, spirálovitě vybroušeným diamantem, připomínajícím miniaturu galaxie.
Navzdory vší královské nádheře Fel věděl, že Xelarra nesnáší zbytečnou pompu stejně jako všichni ostatní Chissové, které znal. Nákladné oděvy byly spíše gestem pro lidi jako byl on, bývalé Imperiály, kteří se rozhodli následovat Thrawna do Neznámých Oblastí. Černé, velmi ne-císařsky vyhlížející vojenské boty vykukující zpod Xellarřiny sukně naznačovaly, že se hodlá převléct a začít pracovat hned jak to bude možné.
Xelarra došla na konec rampy a dva stormtroopeři kráčející před ní se beze slova rozestoupili a zaujali pozice po jejím boku aby mohla přistoupit k oběma čekajícím důstojníkům.
„Generále Fele, veliteli Kres’ten’tarthi,“ pozdravila je, a pokynula jim na oplátku když se jí formálně poklonili. Její rubínově rudé oči přelétly očividně nedávno opravený hangár. „Tohle všechno udělala Mara?“
„Má Lady, já…“ začal Stent.
„Není třeba se omlouvat, veliteli.“ Ujistila ho Xelarra uhádnuvší příčinu jeho zaváhání. „Co se tu stalo není vaše vina, ani vaše, generále,“krátce se ohlédla na Fela, „ani nikoho jiného, kdo oddaně slouží našemu Impériu.“ Xelarra vykročila ke dveřím následována Felem, Stentem a stormtroopery. Několik zvědavých dělníků vzhlédlo když je míjeli a pak se rychle vrátili ke své práci.
„Ale, má Lady, základna…“ Stent stále zjevně obviňoval sám sebe za stav základny.
„Základna se dá opravit, veliteli. Když se jedná o Maru Jade, buďme rádi, že stále máme tuto možnost.“ Jejích temně modrých rtů se dotkl jemný úsměv. „Svým způsobem jsem na ni hrdá,“ řekla měkce. Pak se vrátila ke svému dřívějšímu, velitelskému tónu. „Mara ovládá Sílu a bývala Císařovou rukou. Na takového protivníka nebyl nikdo z vás připravený.“
Xelarra se k nim otočila. „Omlouvám se vám oběma.“ Když Stent začal znovu protestovat, dodala“Měla jsem tu být a promluvit si s ní sama.“ Když to řekla byl její pohled na okamžik vzdálený a nepřítomný.
Fel obrátil její pozornost zpátky k přítomnosti. „Má Lady, Mara Jade tohle neudělala sama,“ hlásil. „Luke Skywalker ji následoval sem na Nirauan.“
„Skywalker? Mara ho ještě nezabila? Takové otálení se jí nepodobá.“ dodala zamyšleně a jakoby sama k sobě.
„Takže admirál Parck se vrátil na Spiral, že?“ zeptala se, a lehce změnila téma.
„Ano, Lady. Řekl, že bude snazší zachytávat komunikace z prostoru Imperiálního zůstatku ze vzdálenější části soustavy.“ Informoval ji Fel.
Spiral byla pátá planeta nirauanské soustavy, modro-purpurový plynný obr s rozsáhlou sbírkou měsíců a velmi působivým dvojitým prstencovým systémem. Pověsti pravily, že velkoadmirál Thrawn si původně zvolil nirauanskou soustavu pro svou osobní základnu právě kvůli kráse Spiral, kterou pokládal za „kosmické umělecké dílo“. K myriádám objektů obíhajícím gigantickou planetu teď přibyly ještě hlavní loděnice Impéria Ruky a admirál Parck využil nejnovější lodi flotily, napůl dostaveného superhvězdného destruktoru Renaissance, a nechal její dokonalé komunikační systémy skenovat Imperiální prostor.
Na okamžik nikdo nepromluvil. Všichni věděli proč admirál Parck a ostatní nepřestávají zkoumat co zbylo ze starého Imperiálního vesmíru, doufajíc, že pověsti nelžou.
Pověsti, že velkoadmirál Thrawn se vrátil.
Celých deset let smutek obklopoval Xelarru jako stále přítomný závoj, který jen její děti dokázaly nadzvednout, a i to jen dočasně.
Fel si mohl jen představovat jak by se cítil kdyby ztratil svou ženu, Syal, nebo kterékoliv z jejich šesti dětí. Bylo to něco, na co nechtěl ani pomyslet. Jak Xelarra dokázala spravovat Nirauan a později pomáhat formovat a stát se císařovnou Impéria Ruky, pokračující ve snu svého manžela, po celou dobu vnitřně rvaná na kusy žalem nad jeho ztrátou, bylo nad jeho chápání. Věděl jen, že čím si Xelarra prochází, by nepřál nejhoršímu nepříteli.
Doufal, navzdory tomu jak nemožné se to zdálo, že ty pověsti jsou pravdivé. Doufal, že velkoadmirál, jeho starý přítel a jediný vysoký důstojník, kterému kdy důvěřoval, nějak podvedl smrt.
Přesně jak slíbil.