Kapitola 6.

Kapitán Parck stál vedle velkoadmirála Thrawna v jeho kajutě; podíval se na monitory, polkl a snažil se zahnat strach, který mu svíral hrdlo. Jako většina jeho generace i on vyrostl na legendách o rytířích Jedi, nepřemožitelných čarodějích a válečnících Staré republiky.
Pak se Palpatine prohlásil císařem a pochopitelně nahradil tyto pověry a neefektivní režim Novým řádem. Ministři propagandy dlouhou dobu vyvraceli tyto staré příběhy a odhalovali Jedie jako pouhé šarlatány a podvodníky, jenž využívali složitých technologických triků k zastrašení slabých a hloupých. Parck tomu dokonce uvěřil. (Naštěstí nikdy nepracoval s Darthem Vaderem a nezažil na vlastní kůži moc sithského lorda). Až doteď.
„Hlášení z Inner Ringu,“ začal.
„Jedi se vyhnula pátracím oddílům a unikla do Outer Ringu,“ dokončil za něj Thrawn. „Usuzuji tak z vašeho tónu.“
„Ano, pane.“ Parck pokračoval: „Předběžná hlášení a záběry pořízené během vysílání naznačují, že má komplice, plazí bytost neznámého původu.“ Na chvíli se odmlčel, aby dal Thrawnovi možnost říct jméno toho druhu, ale velkoadmirál mu pouze naznačil, ať pokračuje. Ani on jej neznal.
„Zdá se, že ten plaz ukradl vznášedlo jednoho miashského občana, v němž doletěli na okraj Ringu.“ Parck sevřel rty. „Vojáci našli to vozidlo, opuštěné, nedaleko podpěrných pilířů. Nějakým způsobem se vozidlo při pádu vůbec nepoškodilo a bylo vykradeno bezdomovci.“ Sklopil zrak. „Omlouvám se, pane. Měl jsem nařídit, ať Outer Ring hlídá více pozemních jednotek. Jedi by se nedostala pryč—“
„To není vaše chyba, kapitáne.“ Thrawn mávnutím ruky Parckovu omluvu odbyl a otočil se k monitorům; oči mu studeně žhnuly. „Císař si na zničení všech záznamů o rytířích Jedi dal opravdu záležet. Bohužel to zapříčinilo, že imperiální vojáci nebudou schopni odhadnout jejich možnosti, jestliže na ně narazí. Pokud je za to někdo odpovědný, jsem to já. Mělo mě napadnout, že bychom se v Neznámých regionech mohli střetnout s rytířem Jedi. Kde jinde by se skryl před Čistkami?“
„Opravdu jsme si oddychli, že pokus té Jedi vás zavraždit neuspěl,“ pronesl Parck. Na jednom z monitorů se spustil záznam vysílání, pak se přetočil a pustil se ve smyčce.
„Vy si myslíte, že se mě pokoušela zabít, kapitáne?“ řekl Thrawn hladce.
„Nepochybně,“ odpověděl Parck bez váhání, ukazuje přitom na obrazovku. „Vidíte, tady se na vás chystá hodit nůž,“ ukázal na první polovinu obrazovky a pak na druhou, „a zde si jí všiml jeden z našich vojáků. Vytahuje blaster, aby ji zastavil, ona ho vidí a pokusí se ho zabít, aby si zachránila život.“ Parck pokynul hlavou.
„Vaše odpověď dokládá hloubku vaší imperiální výchovy, nikoliv inteligenci a pozorovací schopnosti, protože jinak by jste došel k jinému závěru.“ Thrawn se dotkl ovladače a záznam se zpomaleně přehrál. „Možná ho zabila, ale ten „loajální“ voják flotily vytáhl zbraň předtím, než ji mohl vidět. A nemířil na ni.“ Parck sledoval dráhu střely a jeho oči se rozšířily, když sledoval pomyslnou dráhu výstřelu, který by admirálovi ustřelil hlavu; ten voják by admirála zabil. „A co se týče té Jedi, nepohnula se, dokud ten voják nepozvedl zbraň. Míří přesně a zasáhne cíl, který chce zasáhnout.“
„Ta Jedi vám zachránila život,“ řekl potichu. Zčásti se obával, že se ze stínů vynoří agenti výzvědné služby a zatknou ho za velezradu.
„Ano, a potom, co se prozradila a hrozba již byla zažehnána, co udělala? Vzdala se, kapitáne. Na útěk se dala, až když po ní vystřelil tento muž.“ Na monitoru se objevil imperiální voják prodírající se davem, pozvedající blaster. Thrawn zastavil obraz a zvětšil obličejovou sekci. Parck instinktivně o krok ustoupil; výraz toho vojáka byl přímo nelidsky rozzuřený, jako výraz vzteklého zvířete. Musela to být chyba záznamu; jeho vyceněné zuby vypadaly jako tesáky. Na druhém monitoru Thrawn zvětšil obraz svého rádoby vraha a velice pozorně ho studoval, především jeho neobvykle ladné pohyby.
„Je to velmi zajímavé, kapitáne. Velice rád bych věděl, proč se ta Jedi tak chovala.“
„Neunikne nám,“ slíbil Parck. „Pravděpodobně to nebude snadné ji zadržet, protože Outer Ring má více kosmodromů než Inner Ring a nejsou vůbec koordinované, ale jsem připraven přivolat další destruktory a nařídit blokádu celé planety, pokud to bude nutné.“
„Na to rovnou zapomeňte, kapitáne,“ řekl Thrawn ledovým hlasem. „Imperiální síly už příliš vystrašily obyvatele hlavního města, místo aby přinesly mír a řád. Stále mám na své straně miashské vůdce, ale musíme si získat i důvěru obyvatelstva. A blokáda hlavního obchodního střediska tohoto sektoru—která navíc bude stát nespočet miliard—nám na důvěryhodnosti nepřidá.
A krom toho, myslím, že vím, kde má Jedi svou loď.“
„Ano, admirále,“ řekl Parck. „Nedokážu popsat svůj šok nad tím, že se náš vlastní člověk dopustil takové zrady. Identifikovali jsme toho muže a můžete si být jistý, že nařídím podrobné přezkoumání jeho předešlých činů a bývalých společníků. Ať už to mělo rasistický podtext anebo byl podplacen Coerlem, brzo to zjistíme.“
„To vyšetřování klidně můžete odložit,“ řekl Thrawn. „Jakmile jsme přistáli, nařídil jsem týmu výzvědné služby, aby šla po jeho stopách.“ Podíval se na seznam lodí, jež nedávno přistály v Outer Ringu. Byl to velmi dlouhý seznam. „Mám pro vás jiný úkol—“ Na opěradle velitelského křesla zapípal komlink.
„Thrawn,“ řekl do mikrofonu.
„Pane,“ ozval se hlas komunikačního důstojníka, „zachytili jsme vysílání jednoho z našich raketoplánů v kosmodromu Inner Ringu.“ Transportní raketoplány přistály s rozkazem dopravit zpět všechen imperiální personál v Inner Ringu na Admonitor. „Jeden z gardistů dorazil s… ostatky… druhého a dožadoval se, aby raketoplán odletěl okamžitě, dříve než do něj všichni nastoupí, jak jste přikázal, pane.“
„Dobrá, řekněte pilotovi, ať dá gardistovi komlink a přepojte ho sem.“
„Ano, pane.“
„Velkoadmirále,“ ozval se za chvíli skřípavý hlas gardisty.
„Ano?“ Thrawn se opřel v křesle, „tak, jak šel hon na tu Jedi? Myslel jsem si, že se budete chtít vydat po stopách své kořisti.“
„Můj kolega je mrtvý.“ V hlase byla patrná hrozba. „Sám proti ní nemám šanci. Jeho Veličenstvo mi nařídilo, abych vás chránil, protože Jedi by se vás znovu mohla pokusit zabít.“
„Ano,“ Thrawn sepjal prsty a usmál se, „raketoplán sem samozřejmě vyrazí okamžitě. Thrawn konec.“ Deaktivoval komlink. „Pravdu budete samozřejmě držet v tajnosti. Nerad bych viděl, jak by císař zareagoval, pokud se ten jeho hlídací nekk dozví, že mi Jedi zachránila život.“ Parck přikývl. „Dobrá. Mám pro vás a pár vašich nejvěrnějších vojáků úkol. Musíte se dostat na planetu dřív, než sem náš přítel dorazí a pokud možno se nesmí o vaší misi nic dozvědět.“

Dva zbylí válečníci se sešli s Hrenem Silrou a Nomem Anorem a nastoupili do jednoho z raketoplánů letících na Admonitor. Oba dva byli přestrojení za chisské vojáky, oči jim rudě žhnuly díky luminiscenčnímu barvivu a v kapsách měli ukryté rudé brouky pro případ, že by barva vyprchala.
Na všechny ostatní yuuzhanvongské tvory pustili ruaswyrmy. Vše, co si vzali, byly jen ooglithské maskery, co měli na sobě, obarvující brouky a ruswyrmy ukryté v kapse. Hren Silra sám zničil villipa, jehož prostřednictvím mohli komunikovat se Sangem Anorem, jakmile nastínil svůj plán vykonavateli a získal jeho svolení.
Na tuto planetu přiletěli v gelovaných korálových kapslích vypuštěných z nízké oběžné dráhy, které se začaly rozkládat, jakmile přistáli. Až dokončí svou práci, na planetě nezůstanou žádné důkazy o přítomnosti Yuuzhan Vongů.
Nom Anor se otřásl, dělalo se mu špatně z toho, že je uvězněný v tomhle stroji a že opravdu vstoupí na ten prokletý hvězdný destruktor. Tam kolem něj bude jen svět z neživé hmoty, co byl nepřirozeně oživen a byl urážkou v očích bohů. Jen díky posvátnému cíli jejich mise byl odhodlán vstoupit do srdce toho kovového monstra, aniž by hnul brvou. Čtyři válečníci se shromáždili na zádi raketoplánu a naslouchali instrukcím Hrena Silry.
„Až dorazíme, vy dva se vydáte na lékařské oddělení a najdete tělo našeho padlého válečníka. Potom na něj použijete ruaswyrmy,“ mluvil tiše, aby je ostatní vojáci neslyšeli.
Válečníci ohromeně zalapali po dechu. „Ale pane,“ zašeptal jeden z nich, „tím tělo znesvětíme a zostudíme jeho rodinu! Je naší povinností získat jeho tělo a přinést ho vykonavateli!“
„Naše poslání je důležitější, válečníku,“ umlčel ho Hren Silra. „Musíme přinést oběti v zájmu všech Yuuzhan Vongů. Jeho rodina i bohové to pochopí.“ Válečníci by protestovali déle, ale Hren Silra měl vykonavatelovu osobní podporu, takže zůstali zticha.
„Také vysadíme wyrmy, abychom si ulehčili únik. Zatímco vy se postaráte o tělo, já a ty,“ —ukázal na jednoho „Chisse“— „se vydáme nahoru na můstek a postaráme se o velkoadmirála.“ V obličeji se mu objevil zlomyslný úsměv. „Přál bych si, abych mohl vidět reakci Chissů, až zjistí, že jejich milovaný syndik byl zabit císařským gardistou. Vyhlásí lidem válku dříve, než zapadne slunce, a Impérium ztratí vše, co tu získalo.“

* * *

Vergere a Oinovi chvíli trvalo, než obešli imperiální hlídky v Outer Ringu. Někdy museli sejít daleko z cesty a zahánět hladovějící havěť a vyděšené pouliční gangy, ale nakonec se dostali ke kosmodromu, v němž kotvila jejich loď.
Přístav byl nezvykle tichý. Vergere se domnívala, že během převzetí kontroly nad přístavy tu muselo dojít k šílenému zmatku, ale zdálo se, že teď už je všechno pod kontrolou. Přístav byl téměř prázdný a její loď byla v dohledu. Vergere byla ráda, že kosmodrom ještě nebyl prohledán. Ale vzhledem k obrovskému počtu plavidel a možnosti, že vůbec nemusí mít vlastní loď a že se sem mohla dostat jako černý pasažér na jiné lodi nebylo pravděpodobné, že je Impérium všechny prohledá tak rychle.
Procházeli podél řad zakotvených lodí a blížili se k Loonu. Už to nebude dlouho trvat a jakmile odtud odletí, odvysílá zprávu. Nákladní loď byla jen lehce vyzbrojená a nebyla moc ovladatelná, ale Vergere byla zkušená pilotka a měla pár es v rukávě. Dokud se budou držet z dosahu toho hvězdného destruktoru a jeho tažných paprsků a turbolaserů, mají celkem slušnou šanci stíhačkám TIE, které za nimi vyšlou, vyklouznout.
Skrze Sílu Vergere ucítila strach, zmatení a nejistotu bytostí uvnitř lodí a velitelů přístavu. Změnil se jim celý svět a oni nevěděli, co je čeká.
„Až budeme na palubě,“ zašeptala, „připoutej se a zůstaň potichu. Bude třeba zázrak, abychom se dostali z planety a skočili do hyperprostoru a doufám, že Síla k nám bude shovívavá.“
Ovšem očividně nebyla.
Když byli na půl cesty k rampě, zpoza jejich lodi a lodí za nimi se vynořila desítka stormtrooperů. Byli obklíčeni ze všech stran a mířila na ně desítka blasterů. Pravděpodobně je nevycítila kvůli změti pocitů v pasažérech lodí. Vergere okamžitě aktivovala světelný meč a Oin máchal blasterem kolem sebe a pokoušel se zamířit na všechny stormtroopery naráz. Jedi stála, připravená odrazit palbu a zaútočit na slabé místo skupiny.
Ovšem stormtroopeři nezačali střílet, pouze tam stáli a jejich brnění se v osvětlení přístavu lesklo.
„To nebude třeba.“ Muž v uniformě kapitána obešel kotviště a postavil se mezi ně a rampu. Byl vysoký, jeho vlasy byly prorostlé šedinami, ale byl pořád elegantní a v dobré kondici. „Jsem Voss Parck, kapitán hvězdného destruktoru Admonitor. Přináším zprávu od velkoadmirála Thrawna.“ Ruce měl sepjaté za zády a jeho hlas byl klidný a vyrovnaný, ale Vergere vycítila, že se jí ve skutečnosti bojí.
„Fajn, jsem jedno velké ucho,“ opáčila suše. „Zdá se, že máte zaujaté obecenstvo.“
„Ano, velkoadmirál si s vámi přeje mluvit na palubě své vlajkové lodi. Půjdete s námi a na oplátku budete moci smět bezpečně opustit soustavu.“
„A pokud odmítnu?“ zeptala se chladně.
„Admirál pochybuje, že to uděláte. Již dříve jste ho chtěla ochránit a mluvit s ním.“ Parck se usmál.
„Můj společník zůstane zde, na palubě lodi.“
„Nejste v pozici pro vyjednávání. Admirál si vás přeje vidět oba.“
„Možná bych měla bojovat teď, ne se nechat potom střelit do zad.“
„Velkoadmirál Thrawn je čestný muž,“ Parckovi se hněvivě zablýsklo v očích, „dal své slovo, že vám nebude ublíženo a budete moci jeho loď v míru opustit; jeho slovu se dá věřit.“ Parckova upřímnost ji přesvědčila. Deaktivovala světelný meč a připnula ho k opasku.
„Odlož zbraň,“ řekla zdráhavému Oinovi. „Tak dobrá,“ pronesla. „Přijímáme.“

* * *

Drash Tevock rozzlobeně pochodoval po chodbách Admonitoru. Strávil pár hodin v tělocvičně a zkoušel vypotit ten pocit úzkosti. Bylo to kvůli té zatracené rvačce, vlastně to nebylo nic víc než drobná strkanice, ale od té doby se jeho jméno přestalo objevovat na rozpisu letů.
Vyhýbal se průzorům a překrásné, naprosté prázdnotě za lodí. Ten pohled by ho jenom mučil ještě víc. Vidět vesmír, aniž by měl možnost létat, a být tak osvobozen od všech iluzí, těch nicotných, nedůležitých věcí, kterým ostatní podléhali. Teprve tehdy existovala jen přítomnost, když se z něj stala ostrá čepel dýky. Tehdy byl blíž k pravdě než kdo jiný. Zatraceně, musí se odsud dostat!
S povzdechem se vydal zpět do výcvikových místností. Vyžadovali od něj, aby strávil nějakou dobu v simulátoru a bude nejlepší, když se do toho pustí hned. Nesnášel tyhle věci, byl to jen ubohý výsměch toho, co představovalo skutečné pilotování.
Zahnul za roh a uviděl něco zvláštního. Velmi zvláštního. Kolem prošli dva vojáci: člověk a Chiss. Chisse neznal, ale toho člověka ano: byl to Estra, pravděpodobně největší rasista, se kterým se kdy Drash setkal.
Začalo mu to vrtat hlavou, a tak se otočil a znovu se na ně zadíval. Nejdříve ho napadlo, že se spletl, ale on to opravdu byl Estra Vran: muž, jenž by si ani nesedl k jednomu stolu s ne-člověkem. A přitom stál u zdi a něco si s Chissem šeptal.
Jestli to Drashe předtím jen mírně zaujalo, nyní zvědavostí přímo hořel. Neobtěžoval se promyslet, co udělá dál, prostě naslouchal svým instinktům. Zašel za roh a nasadil široký, přátelský usměv. Šel rychle k nim a zavolal srdečným hlasem, který by nikdo, kdo strávil s Drashem víc než pět minut, u něj vůbec nečekal.
„Estro, ty jeden huttskej šmejde!“ zasmál se a roztáhl paže, spráskl ruce a promnul dlaně. Několika kroky se k nim přiblížil. Oba se odmlčeli a naráz se k němu otočili. Vypadali jako pár polekaných divokých koček.
„Kdy tě sem vlastně přeložili? Naposled jsem slyšel, že seš na Incineratoru. Už je přestalo bavit, že jim tam furt děláš bordel a povýšili tě, abys moh votravovat admirála, co?“ Poplácal Estru po ramenou a všiml si, jak je ten druhý napjatý, připravený mu tu ruku setřást. Pak se Estra, jeden z mála lidí, co stále opovrhovali velkoadmirálem Thrawnem kvůli jeho původu, podíval na Chisse stojícího vedle něj. Vyměnili si pohledy a Chiss mírně pokynul hlavou.
„Rád tě vidím, příteli,“ usmál se Estra. Drashovi připadalo, že je vyšší než včera. „Jó, přeložili mě sem před pár dnama z Incineratoru.“ Estra sloužil na palubě Admonitoru déle než měsíc a Incinerator nebyl ani součástí Jednotné flotily. „Rád bych se zdržel a zavzpomínal na staré časy, ale Zaen a já—“
„Musíme ještě něco vyřídit,“ doplnil Chiss. Na tom melodickém přízvuku něco nesedělo, stejně jako na těch žhnoucích očích.
„Jo, jasně.“ Drash se usmál. „Přiď za mnou po službě, zahrajem si slingball.“ Vojáci se obrátili k odchodu a za chvíli už byli z dohledu.
Z Drashovy tváře zmizel přátelský úsměv a byl nahrazen hluboce zamyšleným výrazem.

* * *

>„To bylo těsně,“ zamumlal Nom Anor. „Už jsem si myslel, že toho hlupáka budeme muset zabít.“
„Zdá se, že bohové stojí při nás.“ Druhý válečník ho vedl tou ohavnou neživou lodí. „Modleme se, abychom nenarazili na nějakého dalšího.“ Vysadili už příliš mnoho ruaswyrmů, a zbylo jim tak akorát na padlého válečníka. Ještě rychlý výlet do hangáru a jejich mise bude u konce. Nom Anor se pod maskerem usmál. Otec bude velice spokojen.

* * *

>„Musím vás požádat, abyste odevzdali zbraně,“ řekl kapitán Parck, když se nalodili na raketoplán Lambda, a nastavil ruce.
„Ani omylem.“ Vergere ho obešla a posadila se. Oin udělal to samé. Parck pokrčil rameny a dal pokyn pilotovi, aby zasunul rampu. Vergere docela překvapilo, že na palubě nebyli žádní stormtroopeři; jedinými cestujícími byli oni a Parck, který se navíc posadil vedle nich. Kapitán držel v ruce datakartu, která mu byla předána, když se nalodili.
Tento model raketoplánu byl určen pro moffy, admirály a další VIP. Interiér byl luxusní a velmi pohodlný a odlet byl tak hladký, že se museli podívat skrz průzory, aby se ujistili, že vůbec odstartovali. Spatřili, jak se roztáhla křídla raketoplánu a jeho příď se namířila k obloze. Oin se se zájmem díval střídavě na vzdalující se zemi a přibližující se hvězdy. Vergere měla jiné starosti. „Co je to?“ zeptala se Parcka, a ukázala na datakartu.
„Hlášení výzvědné služby o akcích muže, který se pokusil spáchat atentát na velkoadmirála Thrawna,“ řekl. „Toho, kterého jste zabila.“
„Řekněte mi víc,“ pravila Vergere hladce.
„To je tajné.“
„No tak, jen mi odpovězte na pár otázek, jako kam šel a s kým byl viděn. Tohle snad Impérium nepoloží, ne?“ S pomocí Síly zkoušela snížit jeho ostražitost. „Mám informace tom, pro koho ten muž pracuje a kdo by mohli být jeho společníci.“
„Naposledy byl viděn ve společnosti čtyřech lidských vojáků v Outer Ringu,“ řekl Parck tiše, s nepřítomným výrazem v obličeji. „Nějaký Chiss viděl, jak vešli do starých jatek ve společnosti neidentifikovaného muže. Poznal střelce a poručíka Steva Rollise, kterého nyní hledáme kvůli výslechu.“
„Nenajdete ho,“ řekla Vergere. Pět. To znamenalo, že nejméně čtyři byli stále volní. „Rollis a ostatní jsou mrtví. Zemřeli, když vstoupili do těch jatek.“
„Cože?“ Parck, opět zcela při smyslech, pozvedl obočí.
„Pitva střelce dokáže, že není ten, za kterého ho pokládáte. Vlastně není ani člověk. Je jeden z agentů cizího druhu, kteří na sebe vzali lidskou podobu; předpokládám, že chtějí rozbít spojenectví s Chissy.“
„Nikdy jsem neslyšel o cizincích, kteří by nás mohli napodobit takovým způsobem!“ Parck zalapal po dechu. „Kdo je za tím? Coerl? Nějaký jiný válečný lord?“
Vergere pouze zakroutila hlavou. „Pravděpodobně ten nejnebezpečnější válečný lord v galaxii. A ten nejméně známý. Je to dlouhý příběh a nechám si ho pro velkoadmirála.“ Admonitor byl již tak blízko, že skrz průzory nebylo vidět nic jiného. Nemuseli spěchat, zbylí Yuuzhan Vongové se pravděpodobně někde ukrývali nebo už byli na cestě zpět na Sevac III.

* * *

V laboratoři lékařského oddělení Admonitoru se imperiální doktorka podívala dolů na stůl, kde leželo nahé tělo mrtvého muže s vibronožem vyčnívajícím z krku. „Je mi líto,“ řekla si pro sebe, když si přichystávala nástroje, „ale admirál chce provést pitvu.“
„Smím se zeptat, co tím myslíte?“ otázal se pomocný lékařský droid.
„Ale nic. Začni nahrávat.“ Podívala se na datapad a porovnávala informace. „Subjekt je lidský muž, 28 let starý. Coruscantsko-kuatského původu. Je pět stop a šest palců vysoký—“
„Chyba,“ podotkl droid. „Subjekt je vysoký pět stop a devět palců.“
„Hm?“ Vytáhla metr a změřila ho. „No vážně.“ Pokrčila rameny. Ti byrokrati, existuje něco, co nedokážou zpackat? „Zvláštní, ve složce se je jasně napsáno, že jeho oči jsou zelené, ale přitom jsou hnědé.“ Vytáhla vibronůž z těla a položila ho na podnos pro další zkoumání. „Začínám řez.“ Aktivovala laserový skalpel a přiložila ho ke kůži mrtvoly, ale dříve než mohla provést řez, pokožka se vyboulila a odloupla se.
Doktorka ucukla a sundala si roušku. „Císařovy černé kosti!“ Její oči se rozšířily. „Vymaž poslední větu,“ nařídila droidovi. „Zdá se, že epidermis nějak reaguje.“ Mírně řečeno! Ta kůže chřadla, a odlupovala se z něj. Experimentálně rýpla skalpelem do pokožky, která ucukla, jako by se bála bolesti. Není to člověk! pomyslela si. „Nedotýkej se ho těmi svými stroji!“ ozvalo se divoké zavrčení. Doktorka se otočila a uviděla ve dveřích dvě postavy.
„To je neoprávněný vstup!“ varoval droid. Ale člověk a Chiss se o to nestarali. Dokonce je rozlítilo, že na ně promluvil droid. Doktorka instinktivně ustoupila a pozvedla skalpel. Nepomohlo jí to: zemřela dřív, než dopadla na podlahu.
Zatímco Nom Anor utrhl droidovi hlavu a vyrval z něj dráty, druhý válečník nasypal do úst mrtvoly ruaswyrmy. „Pospěš si.“ Odvedl ho pryč. Chvíli potrvá, než se tělo a ooglithský masker úplně rozloží: jelikož museli ruaswyrmy zamořit celou loď, zbývalo jim jich jen pár a všechny byly navíc sterilní. Ale přesto je rozloží a všechno, co ti lidé najdou, bude jen louže kyseliny a pár mrtvých červů. Nebylo to sice úplně podle představ Hrena Silry, ale postačí to.
Vstoupili do prázdného hlavního areálu lékařského oddělení. Nom Anor se bezmyšlenkovitě rozhlédl kolem a zčistajasna do druhého válečníka strčil; o zlomek vteřiny později a blasterový výboj by mu propálil hlavu.
Drash znovu vypálil. Nahlédl do laboratoře poté, co ti dva odešli, a mrtvá doktorka na podlaze mu řekla všechno, co potřeboval. Ti dva, ať už byli kdokoliv, se mezitím ukryli; jeden za kovový stůl, druhý za skříňku. Pohybovali se jako divoká zvířata, ale Drashovi se podařilo zahnat je do kouta. Zamířil k poplašnému tlačítku. Tohle by mu mělo pomoci odčinit jeho předchozí chování a dříve ho dostat do kokpitu.
Dva Yuuzhan Vongové se na sebe podívali; konverzace mezi nimi proběhla ve zlomku vteřiny. „Chisský“ válečník popadl stůl a hodil ho přes místnost. Drash odskočil ke stěně, aby se mu vyhnul. Oba protivníci se zvedli a vyrazili k němu, Chiss první.
Drash na něj vystřelil a trefil ho do ruky. Poté mu první Yuuzhan Vong vykopl blaster z ruky a druhý vymrštil drápatou ruku, aby mu rozerval obličej. Ale Drash byl také rychlý. Vyhnul se drápům, přistoupil blíž a udeřil Chisse do solaru; díky tomu, že válečník se v tu chvíli vrhl na Drashe, rána byla mnohem ničivější a vyrazila válečníkovi dech.
Drash pokračoval zvedákem, pak podrazil válečníkovi nohy a běžel k poplašnému zařízení. Avšak Nom Anor byl připraven a udeřil Drashe do spánku, čímž ho poslal do bezvědomí. Napřáhl ruku, aby mu mohl zlomit vaz, ale druhý válečník se rychle zvedl a chytil ho za zápěstí.
„Ne,“ vydechl prudce, „tenhle má odvahu. Je neuctivé takto zabít čestného válečníka.“ Rychle ho položili na postel a postavili stůl. Pokud budou mít štěstí, nikdo nic nepozná.