Kapitola 5.

Velkoadmirálův raketoplán dosedl na přistávací plošinu na okraji města. Stormtroopeři už dávno vystoupili a seřadili se do formace a na Thrawna už čekalo vozidlo. Chisský admirál vystoupal po schodech na pódium na vznášedle a přehlídka začala.
Stormtroopeři pochodovali v řadách za vozidlem projíždějícím ulicí. Kolem nich prolétávali televizní droidi a reportéři promlouvali do médií. Ulice lemovali občané, kupci, miashští vůdci a bohatí obchodníci, kteří se přišli podívat, jak se před jejich zraky mění mocensko-ekonomická rovnováha ve zdejším sektoru a jak by toho oni mohli využít.
Na nebi přelétaly perutě stíhaček TIE a stavěly na odiv neuvěřitelnou přesnost při vysokorychlostních manévrech. Imperiální se rychle, ale majestátně dostali do středu města, kde bylo vybudováno zdobené pódium s dlouhým stolem. Za tím se shromáždili miashští radní, jejichž chapadla ověšená šperky se třpytila v jasném slunečním svitu.
„Docela působivé,“ zamumlala Vergere. Zpod kápě byly vidět jen fialové záblesky jejích očí, jak jimi prohledávala tržiště. Šla a přitom používala Sílu, aby se učinila nenápadnou, a rozestřela své smysly do široké sítě, aby odhalila lidi, jenž neexistovali v Síle. Ach ano, poznala, že v tom má prsty Sang Anor. Vykonavatel byl ďábelsky prohnaný a takovou příležitost by si nenechal ujít: rozbít spojenectví, které přinášelo Impériu mnoho výhod, aniž by se přitom odhalil.
Imperiální byli už na dohled a mířili k pódiu. Vergere úzkostlivě sevřela ruce v pěst: bylo tu zkrátka všude příliš mnoho myslí, než aby byla schopná zaměřit mezi nimi několik prázdných míst. Bude muset vyčkat, dokud agenti Sanga Anora nepodniknou svůj tah.
„Na,“ podala Oinovi malý blaster, „vezmi si to a drž se u mě.“ Zbraň byla dostatečně malá, aby se skryla v neszké dlani. Na Sevacu III ho několikrát nechala vystřelit z podobné. Nikdy s ní nikoho nezabil a k dobrému střelci měl hodně daleko, ale uměl ji použít. A doufala, že se s ní dokáže i ubránit.
„Potřebujeme se dostat někam, kde budeme mít přehled o tom, co se děje. Nejlépe na kraj davu.“ Nepředpokládala, že by využili ostřelovače nebo bomby: pro Sang Anorovy plány bylo nezbytné, aby byl vrah vidět, aby nebylo pochyb, že velkoadmirál zemřel rukou člověka.
Chiss vyšel na pódium, radní ohnuli vrchní části těla v napodobenině úklony a Thrawn kývl hlavou v odpověď. Byl doprovázen dvěma císařskými gardisty, jejichž krvavě rudé pláště ostře kontrastovaly s jeho bílou uniformou.
„Drazí přátelé,“ zesilovače nesly Thrawnův hlas po celém náměstí, „dnes jste svědky počátku nové budoucnosti. Budoucnosti, kdy bytosti už nebudou žít ve strachu o svůj život a majetek. Budoucnosti, kde bude násilí nahrazeno zákony. Řád nahradí chaos a všichni budete moci žít a pracovat v míru pod ochranou dobrotivého císaře.“

Hren Silra sledoval Thrawna očima a na tváři mu hrál úsměv. Ještě chvíli. Nahmatal jeden ze čtyř malých, ale účinných granátů, které měli vongští agenti schované v obleku. Chaos, který vyvolají, pomůže vrahovi uniknout z místa činu.
Thrawnův krátký, ale strhující projev se chýlil se konci, stejně jako jeho život. Silrův úsměv se ještě o kousek rozšířil, když si představil, jak bude vykonavatel s jejich úspěchem spokojen.

* * *

„—a ta budoucnost začíná dnes!“ zakončil Thrawn triumfálně svůj proslov. Náměstím se nesl hřmot potlesku, zatímco Thrawn zvedl zlatý datapad a položil palec na scanner, který přečetl jeho otisk. Byl hodně charismatický, to musela Vergere uznat. Vyskočila na jedno novinářské vznášedlo, které vysílalo slavnostní podepsání, rukama se chytila střechy, vyhoupla se nahoru a lehla si na ni. Hledala, hledala… támhle!
Lidský voják, o půl hlavy vyšší než ostatní, prodírající se přes zástupy stormtrooperů k pódiu. Ani tak se mezi nimi neprodíral, jako spíš ladně proplouval se smrtící elegancí. S rychlostí lovecké kočky vyšel první dva schody; v ruce svíral blaster a ve tváři měl výraz nesmírného soustředění. Vergere na něj přesunula veškerou svou pozornost a vyslala k němu Sílu. A jak předpokládala, nic necítila. To byl ten pravý!

* * *

Kapitán Parck sledoval oslavu na hlavním monitoru na můstku Admonitoru. Zatím šlo všechno hladce… ale počkat!
Jeden voják flotily šel po schodech za Thrawnem, pozvedl blaster a zamířil. Otočte se! křičel v duchu na císařské gardisty po admirálově boku. Císařovi vyparádění elitní vojáci, a úplně k ničemu!

* * *

Vergere musela proti své vůli obdivovat prohnanost Sanga Anora. Thrawn se sice bude mít na pozoru před útokem, ale před svými vlastními lidmi? Nikdy!
Vytáhla z šatů vibronůž, poklekla a napřáhla ruku. Zachraňuji život císařskému válečnému lordovi, pomyslela si, aby mohl zničit Nesze, kteří nikdy nic špatného neudělali. „Člověk“ namířil blaster mezi dva gardisty, do týla velkoadmirála. Vergere hodila nůž a čepel se roztočila…
A Yuuzhan Vong upustil blaster a chytil se za krk, ve kterém se zčistajasna objevil vibronůž, a spadl po schodech dolů.

* * *

Thrawn prudce otočil hlavu a spatřil padlého muže, potom sebou prudce trhnul nazad s očima dokořán a zářícíma jako roztavená měď. Otočil se zpět a přikrčil se do obranného postoje, zatímco k němu gardisté opožděně přiběhli, aby ho chránili vlastním tělem a odvedli ho mezi stormtroopery.
Velkoadmirál odstrčil jejich ruce v červených rukavicích a protlačil se přes ně, aby se podíval, odkud byl nůž vržen. Za kroutícími se chapadly vystrašených miashských radních si všiml malé postavy v plášti, jak vyskočila na nohy a postavila se na přenosový vůz.

* * *

Na můstku Admonitoru se kapitán Parck vymrštil z velitelského křesla. Kamera zaostřila na padlého imperiálního, pak na vrhače nože. Kapitán si oddychl: admirál byl v bezpečí, alespoň prozatím.
Až teď si všiml hovoru na můstku a toho, že mnozí důstojníci vstali a odešli od svých stanovišť.
„Klid!“ vyštěkl. „Pořádek na můstku! Vraťte se na místa!“ Bezmocně sevřel ruce v pěst: nemohl ovlivnit dění na planetě, ale při Vaderových zubech, on to tady nahoře udrží pohromadě! Jestliže se ten, kdo za tím stojí, pokusí zaútočit na Admonitor, nezastihnou je nepřipravené.

* * *

„Ty!“ Jeden stormtrooper zamířil blasterovou pušku na Vergere a i když vyštěkl ostrý rozkaz, podle melodického přízvuku Jedi usoudila, že pod bílou přilbou se skrývá chisská tvář. „Stůj!“ Dva další namířili zbraně na malou cizinku v hnědých šatech.
Vergere zvedla ruce, rukávy jí sklouzly a odhalily holé paže. Tak, aby měli její ruce na očích, si sundala kápi. V duchu ironicky Sangu Anorovi poděkovala: poskytl jí skvělou příležitost pro rozhovor s imperiálním velitelem. Teď je Thrawn určitě vyslechne a díky té datakartě a tělu Yuuzhan Vonga, co potvrdí její příběh—
„Jedi!“ ozval se výkřik čiré nenávisti. Nějaký muž se prodíral k vozu a odstrkoval přitom ostatní z cesty, jako kdyby byly hadrové panenky. „Muž“, který neexistoval v Síle. Vongská tvář byla doslova zkřivená v nenávistnou masku, zpod ohrnutých rtů cenil neobroušené tesáky. Byla si jistá, že to byl ten samý, do kterého málem vrazila v uličce, dokonce i ten hlas jí byl povědomý.
„Odporná Jedi!“ Nom Anor vytáhl blaster a vypálil a ani v nejmenším se nestaral o to, že používá stroj.
Vergere bleskově zareagovala. Dřív, než si kdokoliv stačil uvědomit, co se děje, už v ruce držela planoucí fialový meč, který jeho střely téměř automaticky odrazil.
Ovšem to byl jen začátek. Stormtroopeři okolo vozidla zahájili palbu a takové množství střel už nestačila odrážet. Vyskočila a ve vzduchu provedla salto vzad. Stormtroopeři a najatá policie se ji snažili obklíčit, jakmile přistála, ale světelným mečem si vytvořila dostatečný prostor, a odrážela střely zpět. Muži zranění vlastní střelbou vykřikli a padli k zemi a muži stojící příliš blízko měli brzo přeseklý blaster. Nebo ruku. Nom Anor se zkoušel prodrat davem, ale bylo jich moc i na Yuuzhan Vonga.
„Oine, kde jsi?“ Nesz se objevil vedle ní.
„Poběž!“ Světelným mečem rozsekla jeden sloup ve dví. Strčila do něj a hodila ho, vodorovně v úrovni kolen, na postupující vojáky. Stormtroopeři o něj zakopávali a padali po desítkách. Vergere se otočila a utekla.

* * *

Thrawn uviděl fialovou čepel, jež nepochybně patřila světelnému meči, a zadržel dech. Byl v častém kontaktu s Vaderem a císařem, takže věděl, čeho všeho je Jedi schopen, a zneklidňovala ho představa, že by se takhle někdo mohl podívat do jeho hlavy, zjistit jeho plány a poznat, co si myslí.
Ale, logicky vzato, pokud ho ten Jedi chtěl zabít, jak to, že je ještě naživu? Vždyť se bez problémů vyhnul stormtrooperům a spolu s malým plazím tvorem zmizel v davu.
Po jeho stranách se mihl červený záblesk, jak císařští gardisté proskočili kolem něj a přehoupli se přes zábradlí. Aktivoval komlink na límci, který ho spojil s přijímači v přilbách gardistů.
„Gardisté!“ vykřikl. „Nařizuji, abyste toho rytíře Jedi zajali! Chci ho živého!“
„Sloužíme císaři, ne vám,“ zazněla v Thrawnově uchu ledová odpověď. „Jeho Veličenstvo nařídilo eliminovat všechny Jedie.“ Signál se přerušil. Gardisté se rychle prodírali davem a odstrkovali každého, kdo se jim připletl do cesty.
Thrawn zaklel ve svém rodném jazyce a poté zapnul komlink na jiné frekvenci. „Majore,“ promluvil k veliteli roty stormtrooperů, „převezměte kontrolu nad kosmodromy, výtahy a schodišti do Inner Ringu. Nikdo se nesmí dostat dovnitř ani ven z města!“ Být půl míle nad zemí mělo určité výhody. „Zahajte pátrání a nastavte zbraně pouze na ochromení. Opakuji, pouze na ochromení!“ Otočil se k nedalekým stormtrooperům.
„Odneste to do mého raketoplánu.“ Ukázal na mrtvolu a pak se otočil k vyděšeným radním. Pokud si chce oddanost udržet, bude muset zachránit, co se dá.

* * *

Vergere a Oin běželi ulicemi města. Jedi se schovala do jednoho obchodu a přitáhla Oina k sobě přesně v okamžiku, kdy skupina stormtrooperů zahnula za roh.
Miashský obchodník švihl chapadly v úleku, když viděl, jak dva uprchlíci běží k zadnímu východu a přitom ničí křišťálové mísy a poháry. Stormtroopeři si jich museli všimnout, protože vběhli do obchodu a zahájili palbu. K jejímu překvapení však stříleli jen ochromujícími paprsky. Skrčila se a odkutálela se skrz dveře; Oin provedl úkrok a skočil za ní. Obchodník se dal na ústup, ale zasáhl ho ochromující paprsek a on se sesunul na rozbité zboží.
„Našli jsme je!“ Slyšela Vergere říkat jednoho stormtroopera do komlinku, těsně předtím, než zabouchla dveře a Sílou zablokovala zámek.
„Jsi celý?“ zeptala se Oina.
„Ano.“ Dal ruku na náramenní pás, aby se ujistil, že ho stále má. „Myslím, že jsem už viděl dost „civilizace“ na tři životy!“
„Souhlasím.“ Proběhli kolem popelnice a vyplašili hnízdící ranaty. „Pokud to přežijeme, asi odjedu na dlouhou dovolenou na nějakou bažinatou planetu, nebo třeba poušť.“ Zkrátili si cestu přes park a snažili se dostat k okraji Ringu.
„Jak se dostaneme dolů?“ Oin ztěžka oddychoval.
„Mám plán—“
Vzduchem prolétly blasterové výboje a ve své dráze spalovaly okrasné stromy a živé ploty. Z větví v panice vylétala hejna zářivě barevných zpěvných ptáků, jak se desítky stormtrooperů hnaly za Jedi. Bylo to zlé, ale zdaleka ještě ne tak zlé jako to, co se vynořilo zpoza rohu klenuté budovy v parku.
Do výhledu napochodoval kráčející kolos AT-ST na kuřích nožkách. Otočil krabicovitou hlavou, blastery namontované pod bradou zamířily…
Blasterové výboje vyryly do země dva krátery v místě, kde Oin a Vergere ještě před chvílí stáli. Vergere skočila doprava a Oin doleva. Jedi se ohlédla, ale nikde ho neviděla a v Síle byly příliš velké poruchy na sledování jediné bytosti. Stormtroopeři stříleli, kolos udělal ještě pár kroků a pak znovu zamířil.
Jelikož neměla jinou možnost, dala se na útěk a doufala, že Oin se o sebe postará.

* * *

Oin ze svého úkrytu ve větvích stromu, kam se vyšplhal, pozoroval imperiální vojáky; pronásledovali Vergere a jeho si ani nevšimli. Oddechl si a pak se zahanbeně zašklebil. Jedi měla pravdu, neměl tu co dělat: cizí světy byl šílené! V misi, kterou mu svěřili Věční, nijak nepokročil a ti slavní spojenci, které Vergere hledala, je chtěli zničit stejně jako Yuuzhan Vongové. Seskočil na spálenou zem a vydal se stejným směrem jako bojovníci v bílém brnění. Jedna věc byla jasná: Vergere byla jeho přítelkyně, a nejen to, byla jeho jediná naděje. Nikoho v tomto chamtivém, ukrutném vesmíru utrpení Neszů ani trochu nezajímalo a nikdo jiný mu nepomůže.
Stále měl blaster, který mu dala. Věděl, jako ho použít, ale zabít s ním… nemyslitelné! Avšak pokud mu nic jiného nezbude…

* * *

Čtyři přeživší Yuuzhan Vongové se sešli na toaletách jedné malé restaurace na Marketplace. Zabarikádovali dveře automatem na balíčky mastí na chapadla, pak v klidu zhodnotili situaci.
„Katastrofa!“ zasyčel jeden. „Prozradili jsme se a ničeho nedosáhli—“ Hren Silra ho udeřil pěstí a umlčel ho.
„Nedostals svolení promluvit,“ zavrčel a srazil ho na podlahu. Rozzuřený Yuuzhan Vong se snažil zvednout, ale Hren Silra mu položil nohu na krk. „Kdybych nepotřeboval tvou pomoc, vyrval bych ti za tohle páteř z těla.“ Otočil se ke všem přítomným. „Zapomněli jste, co jsme zač? Jsme Yuuzhan Vongové! Tato mise ještě může být napravena.“ Propustil válečníka a upíral na ně planoucí pohled skrze otvory pro oči v ooglithském maskeru.
„Jak?“ zašeptal další.
„Kde vy vidíte prohru, já vidím příležitosti. Zkusíme to znovu a tentokrát uspějeme.“ Zazubil se. „Dokonce věřím, že můžeme dosáhnout více, než od nás vykonavatel vůbec očekával!“ Řekl jim svůj plán a poslal dva válečníky do základny—hotelu, co si Hren Silra pronajal— a nařídil jim, aby se převlékli do chisských ooglithských maskerů a vzali s sebou ještě pár věcí.
„Ale všechno ostatní zničte, včetně maskerů, co máte teď na sobě. Použijte na ně ruaswyrmy. Sejdeme se za čtvrt hodiny u východního kosmodromu.“ Když odešli, otočil se k Nomu Anorovi.
„To bylo od tebe velice pohotové,“ řekl. „Jedi téměř všechno překazila, ale díky chaosu, který jsi vyvolal, se nedostala ke Thrawnovi; to bychom opravdu selhali. Díky tobě máme příležitost napravit situaci.“ Jeho oči zazářily. „Zavraždění Thrawna rukou nespokojeného lidského rasisty z vlastních řad by stačilo, ale pokud naleznou Thrawna vykuchaného na palubě vlastního hvězdného destruktoru, zabitého těmi rudými gardisty, co evidentně jednali přímo na rozkaz císaře, toto výhodné spojenectví se zvrhne v krvavou lázeň.“
Nom Anor ho poslouchal, ale přemýšlel nad něčím jiným. „Pane, rád bych si to vyřídil s tou Jedi,“ ucedil s veškerým respektem, jak to jen dokázal.
„V žádném případě. Bude tě třeba k dokončení mise.“
„Tohle je krevní msta pane, záležitost cti celého panství Anor!“ Zaskřípal zuby a poklekl. „Prosím vás—“
„Říkám ne!“ Hren Silra vymrštil ruku, popadl Noma Anora za rameno a postavil ho na nohy. „Tato mise je důležitější, než všechny rodinné záležitosti.“ Zatřásl s feenirem. „Rozpomeň se, kdo jsi, Nome Anore, a uklidni se. Vím, co udělala ta Jedi tobě i vykonavateli, než unikla, ale teď není čas na pomstu.“
Nom Anor se srovnal a poklonil. „Uposlechnu.“ Následoval Hrena Silru ze dveří.

* * *

Vergere se opřela o zeď a několikrát se zhluboka nadechla. Sice unikla imperiálním, ale ztratila Oina.
Nacházela se v podzemním parkovišti jedné z kancelářských budov. Parkoviště bylo rozlehlé, mírně osvětlené a téměř prázdné, až na několik ojedinělých vznášedel. Sesunula se na zem a pohroužila hlavu do dlaní. Vypadalo to bledě. Měla nejasný plán, jak se dostat zpět do lodi, ale to by znamenalo nechat Oina, odkázaného sama na sebe. A pořád ještě musela mluvit s Thrawnem: to byl ten hlavní důvod, proč sem přišla.
Existoval ještě jeden způsob, jak uvědomit Impérium o Sangu Anorovi: mohla prostě kontaktovat přímo Admonitor nebo vysílat na všech frekvencích. Ale doufala, že se k tomu nebude muset uchýlit: vyvolá to paniku a Sang Anor se určitě dozví, že byl odhalen. Avšak zdálo se, že jiné řešení neexistuje.
A bohužel by tu musela nechat Oina. Měla za mladého Nesze odpovědnost, i když s ní cestoval načerno: neustále ho klamala o tom, kam půjde, jak jsou cizí planety nebezpečné a on samozřejmě věřil, že budou hledat přátele, kteří jim pomohou. Obelhala Nesze, aby se ujistila, že budou spolupracovat při získávání informací o činnosti Sanga Anora.
Zhluboka se nadechla a postavila se. Někdy prostě musí být Jedi naprosto nemilosrdný. Oina jí bude líto, ale pokud na sebe opět nenarazí, nemá jinou možnost. Půjde do lodi a kontaktuje imperiální a až odvolají pátrání, pokusí se ho najít. V každém případě ji vize ujistila, že Oin přežije. Alespoň tak dlouho, aby se mohl stát svědkem zničení svého světa a svého lidu. Vybavila se jí vzpomínka na tu zmučenou tvář a zarmoucené oči. Ano, Oin bude poslední z Neszů, a i když je budoucnost neustále v pohybu, některé věci jsou prostě nevyhnutelné.
Vergere se odlepila od zdi a prošla kolem jednonoho z mnoha mohutných podpěrných pilířů. Pouze zachvění v Síle ji varovalo před útokem.
Zpoza pilíře vyskočila vysoká postava v jasně rudém plášti, který kolem ní vlál jako rudé tornádo, a v ruce točila silovým kopím. Gardista sekl pod kolena, ale Jedi vyskočila, udělala salto ve vzduchu a přistála mu za zády. Imperiální se otočil se na patě a znovu zaútočil, ale Vergere vytáhla a aktivovala světelný meč. Provedla výpad a rozsekla gardistovo silové kopí ve dví.
Znovu zaútočila, ale gardista uskočil a vířil polovinami kopí v každé ruce, jako by to byly dva krátké meče. Jedi se chytala znovu zaútočit, ale Síla ji varovala, takže se stačila skrčit a odkutálet, než zaútočil druhý gardista a jen o vlásek jí neusekl hlavu.
O peříčko, opravila se v duchu, když spatřila, jak se několik pírek z její chocholky snáší na zem.
Rychle zhodnotila situaci. Oba muži byli mnohem vyšší a měli lepší výzbroj. Co víc, byli císařova elitní ochranka, špičkově vytrénovaní a ve skvělé fyzické kondici. Ona byla rytířka Jedi, jedna z největších válečníků v galaxii, ale zatímco ona byla unavená, gardisté byli svěží.
„Poslouchejte,“ řekla, když se od sebe oddělili a snažili se ji obklíčit. „Mám informace, které budou zajímat vašeho pána—“ zkoušela získat čas a při tom sondovala pusté okolí svou myslí; hledala jakoukoliv nepřipevněnou věc, kterou by mohla zvednout a hodit. Vypadalo to bledě, parkoviště bylo úplně čisté a rudí gardisté neměli zájem ji poslouchat nebo s ní mluvit.
Ten, co měl silové kopí v celku, vytáhl blaster ukrytý pod pláštěm a vystřelil na ni. Máchla mečem a odrazila střely zpátky na něj. Přesněji řečeno na místo, kde stál. Gardista totiž střílel v běhu a mezitím, co se Vergere otočila, aby odrazila jeho střely, druhý imperiální na ni zaútočil zezadu, a jen těsně jí polovinou silového kopí nepřesekl páteř. Švihnutím energetické čepele rozsekla blaster ve dví, ale střelec ho prostě odhodil a sjel čepelí dolů s úmyslem rozpárat jí břicho.
Udělala úkrok zpět a snažila se dostat z dosahu silového kopí. Provedla piruetu a stanula čelem k tomu s rozpůleným kopím; ale gardista se pohyboval s mnohem větší rychlostí, než by kdo očekával od tak vysokého a těžce vyzbrojeného muže. Uskočil jejímu meči, zatímco jeho partner provedl výpad kopím na její hlavu.
Teď už nebylo pochyb o tom, jaká je jejich strategie: zaútočit na ni z obou stran, aby se nemohla účinně bránit nebo provést protiútok. Pokusila se použít jeden z triků na ovládání mysli, co ji naučila její mistryně Thracia. Snažila se jim vsugerovat strach nebo přehnanou sebedůvěru, zmást jejich smysly, aby slyšeli nebo viděli věci, co neexistují, dokonce se pokusila i o velmi praktickou iluzi: vštípit jednomu z nich do hlavy, že neútočí na ni, ale na svého kolegu. K jejímu překvapení však z nic z toho nefungovalo. Císař musel své bodyguardy proti takovým věcem vycvičit. Dokázala číst jejich emoce a předvídat jejich další akce, ale nedokázala ovlivnit jejich myšlení.
Ostatně ani neměla čas soustředit se na nějaké psychické triky, protože na ni jeden gardista právě útočil. Vergere ustoupila o krok, když se ji snažil zatlačit silovým kopím směrem k zaparkovanému vznášedlu. Jedi vyskočila, přistála na kapotě a znovu vyskočila, když jí imperiální sekl po nohách. Dopad si ale načasovala tak, že patou dokázala přišlápnout jeho zbraň a zablokovat ji. Gardista vytáhl zpod pláště dlouhý vibronůž a bodnul. Vergere bez otálení švihla světelným mečem v oblouku, který by toho muže na místě sťal, kdyby byl jen o chlup pomalejší a včas neuhnul hlavou.
V okamžiku, kdy Vergere převzala iniciativu, zasáhl druhý gardista a hodil svůj vlastní vibronůž. Vergere máchla mečem, aby rozsekla letící nůž vejpůl, a vykopla prvnímu gardistovi vibronůž z ruky. Tohle nikam nevedlo: jednoho po druhém by hravě zvládla, ale společně by se jim nakonec podařilo ji unavit. Ti dva byli skvělý tým, perfektně synchronizovaný. Bude se muset jednoho zbavit, a to rychle.
Vrhač nože vytáhl malý blaster, zatímco druhý se snažil vyprostit silové kopí. Vergere zareagovala rychleji, než by kdo věřil; kopancem do obličeje se jí podařilo toho prvního odhodit: i když měl tvář chráněnou maskou, úder byl bolestivý.
Jedi se rychle zkoncentrovala a vymrštila se na druhého gardistu, toho s rozseknutým kopím. Několika skoky se dostala až k němu. Gardista vypálil ze zbraně se smrtící přesností, ale světelný meč byl všude najednou, odrazil každou střelu. Předtím, než stačil rudý gardista o krok ustoupit a zadržet ji, dokud jí nepomůže druhý, se Jedi přiblížila na útočnou vzdálenost a blaster, stejně jako jeho ruka, ze které se kouřilo, dopadly na zem.
Gardistova reakce byla neuvěřitelná: pokusil se probodnout Vergere svou polovinou kopí. Pohnula zápěstím a usekla mu druhou ruku až k lokti jediným plynulým pohybem. Provedla piruetu, otočila světelný meč a gardistu probodla. Čepel projela brněním, kůží, plícemi i srdcem.
Deaktivovala meč a slyšela, jak jeho bezvládné tělo padá na zem. Držela rukojeť meče před sebou a zčistajasna ho zase aktivovala, aby se s ním bránila gardistovi, který se k ní určitě přibližoval.
Gardista tam nebyl.
Vergere se otočila právě včas, aby se vyhnula čepeli kopí. Ovšem nestihla se již vyhnout rudé pěsti, která ji udeřila do spánku. Následkem rány ztratila rovnováhu a upadla na zem. Upustila světelný meč, který se deaktivoval, jakmile jí vypadl z ruky. Rukojeť se kutálela po podlaze.
Vergere omráčeně zavrtěla hlavou. Podívala se vzhůru a zaostřila zrak na rudého gardistu, který se nad ní tyčil. Otevřela dlaň a její světelný meč se aktivoval a vletěl do zad imperiálního jako hořící šíp.
Gardista se však otočil a meč ho minul. Napřáhl ruku, aby ho chytil, a v příští vteřině jí už mířil na krk jejím vlastním mečem.
Z mysli za maskou Vergere cítila chladnou, potlačovanou zuřivost. Nával vzteku nad smrtí svého bratra gardisty. Teď ji zabije její vlastní zbraní.
Ale jak je to možné? Ve své vizi viděla imperiální útočit na Yuuzhan Vongy, jak se tedy mohlo stát, že zemře dřív, než si promluví s Thrawnem? Možná jí prohledají šaty a naleznou v nich tu datakartu. Anebo zajmou Oina a ten jim při výslechu všechno řekne. Vize neříkala, že ona bude žít tak dlouho, aby byla svědkem vyvraždění Neszů, jenom to, že Oin ano. Nevyzpytatelná budoucnost je, řekl kdysi Yoda.
Když temnotu prořízlo ostré světlo, myslela si, že ji zabil. Ale pak ucítila také gardistův šok. To náhlé světelné vzplanutí ve skutečnosti patřilo předním světlometům vozidla; vzneslo se do vzduchu a letělo nejvyšší rychlostí jen několik centimetrů nad podlahou. Přímo na gardistu.
Přežil jen díky své mrštnosti a reflexům. Vyskočil, skutálel se po kapotě, ramenem narazil do předního skla z transparioceli a odrazil se. Dopadl na podlahu a zkoušel se znovu postavit. Vznášedlo s trhnutím zastavilo před Vergere a otočilo se na stranu. Dveře se otevřely a vítaný hlas zavolal: „Pospěš si!“
Vergere napřáhla ruku a přivolala k sobě světelný meč. Připnula ho na opasek a naskočila do zadního sedadla. V sedadle řidiče seděl velmi vyděšený lidský člověk v pracovním obleku. Oin byl na sedadle spolujezdce a držel mu blaster u hlavy.
„Přikaž, ať se rozjede!“ poručil basicem a zacvakal čelistmi. Člověk vyjekl a šlápl na plyn. Rychlost přitiskla Vergere do sedadla. Z garáže se vyřítili nejvyšší rychlostí a Vergere byla vděčná, že suterén byl prázdný, jinak by ten vystrašený řidič určitě do něčeho naboural. Podívala se přes zadní sklo a viděla, jak se vzdalující gardista otřeseně zvedá na nohy.
„Zpomal,“ řekla klidně, posilujíc přitom rozkaz Sílou, takže řidič zpomalil bez přemýšlení, jakmile vyjeli z garáže. Zařadili se do kolony vozidel, kterou prohledávali stormtroopeři a kráčející kolosy.
Otočila se k Oinovi. „Jak jsi mě našel?“ Začínalo se smrákat. Ne že by snad v Inner Ringu byla tma, ale pouliční osvětlení a budovy již svítily. A jako by to nestačilo, reflektory kráčejících kolosů házely kruh světla, kamkoliv se podívaly.
„Snadno. Viděl jsem rudé postavy a pronásledoval je do suterénu. Jsou dobří bojovníci, ale v tom oblečení se dají lehce najít.“ Oin sklonil blaster a jejich zajatec si oddychl. „Bylo příliš pozdě na to, abych tě varoval, ale pak jsem uviděl tohoto muže, jak vychází z těch jedoucích místností, popadl jsem ho a donutil ho vzít toto vozidlo.“ Zbytek si Vergere domyslela. Oin měl veliké štěstí, že narazil zrovna na člověka, protože uměl jen dva jazyky: svůj a basic, který tu byl prostě jazykem lidí. Ne-člověk by mu nerozuměl.
„Hej, ehm, lidičky?“ promluvil řidič. „Poslyšte, jsem si jistý, že máte špatného člověka, já jsem jen obyčejný účetní. Nejsem žádná velká ryba, jenom jsem se zdržel v práci. Jsem—“ podíval se dozadu na Vergere. „Hej! Vás jsem viděl na monitoru v práci. Vy jste ta, co zkoušela oddělat velkoadmirála—“ zbělal. „Ne že bych měl něco proti tomu. Impérium tady nemá co dělat. Hele, jsem na vaší straně.“ Oči mu zoufale těkaly z Vegrere na Oina.
„Tak to jste mě uklidnil,“ řekla suše. „Nemějte strach,“ poplácala ho na rameni a snažila se ho s pomocí Síly uklidnit. „Vaše úloha v této záležitosti je u konce. Řekněte mi, je to vozidlo pojištěné proti krádeži?“ Když prkenně přikývl, usmála se. „Tak se nemusíte bát. Otevřete dveře a vystupte si.“
Muž bez otálení vyklouzl ze sedadla a vběhl na chodník. Vergere si vlezla do sedadla řidiče a zabouchla dveře. Stormtroopeři chodili kolem kolony vozidel a dívali se dovnitř. Ovládání myšlenek při tak velkém množství stráží nepomůže. „Zapni si bezpečnostní pásy,“ řekla a musela mu ukázat, jak se to dělá. „Bude to divoká jízda.“ Vyjela z kolony na chodník a řítila se kupředu rovnoběžně se silnicí.
Stormtroopeři a kráčející kolosy po ní okamžitě začali střílet, ale Vergere ovládala vznášedlo, jako by to byl spídr. Díky vysoké rychlosti se prodrali zácpou a ocitli se v normální dopravě. Strhla řízení a prosvištěla mezi pomalejšími vozidly téměř dvojnásobkem povolené rychlosti a vyhýbala se srážkám o pouhé centimetry.
Komunikační kanál zapraskal. „Hovoří dispečink pozemní dopravy,“ řekl protokolární droid basicem; vozidlo koneckonců patřilo člověku. „Dopustil jste se dvanácti hrubých i drobných přestupků proti miashskému dopravnímu zákonu: překročení povolené rychlosti, bezohledné ohrožení—“ signál se s zašuměním přerušil. „Jedi,“ podle autoritativního hlasu bylo jasné, že je to stormtrooper, „jménem císaře, zastav, nebo budeš zničena!“ Vergerinou odpovědí bylo zabodnutí vibronože do reproduktoru komunikátoru.
„Tohle je to poslední, co potřebujeme.“
„Doufám, že máš plán.“ Oin zavřel oči a zabořil drápaté dlaně do polstrovaného sedadla.
„Neboj.“ Oči měla stále upřené na silnici. Po ní si to vykračovaly kolosy, pátraly po nich reflektory a jakmile vjeli do kužele světla, zničehonic po nich začaly pálit. Jeden kolos si stoupl na silnici přímo před ně, několik aut strhlo řízení a srazilo se. Vergere se pod palbou pronásledující je zezadu rozjela přímo proti blížícímu se kolosu. Stačilo lehce strhnout řízení a blasterové výboje se neškodně rozlétly kolem nich.
Jak míjeli kolos, Vergere vzala světelný meč, vystrčila ruku z okna a aktivovala ho. Projela těsně kolem něj, čepel pronikla duraocelí, kolos ztratil rovnováhu a spadl za nimi na zem.
„Už jsme skoro tam,“ řekla, stáhla světelný meč a deaktivovala ho. Upustila od svého dřívějšího plánu a rozhodla se poslechnout myšlenku, co ji před chvílí napadla. Říkala tomu: nechat se vést Sílou. Jeli bez zapnutých světel, takže byli nenápadnější. Avšak imperiální znali jejich pozici a stíhačky TIE nepotřebovaly světlo, měly senzory.
Energetické paprsky bombardovaly silnici před nimi. „Přivolali stíhačky,“ řekla Vergere pochmurně. Letoun letící nízko nad zemí zasypával ulici střelami. Auta bourala a chodci s vyděšenými výkřiky utíkali; jejich hlavní město se změnilo ve válečnou zónu.
Konečně dosáhli svého cíle: okraje Inner Ringu. Stormtroopeři měli pod kontrolou transporty a schodiště, ale vznášedlo kolem nich prosvištělo a mířilo si to k samotnému okraji.
„Co to děláš?“ zaječel Oin.
„Věř mi.“ Stormtroopeři začali střílet a na zadní straně vozidla se objevily spálené stopy, ale na tom nezáleželo. Na okraji Ringu bylo po pás vysoké zábradlí, ze kterého se mohli obyvatelé dívat na úrodnou zemi, nebo tu a tam dolů na méně atraktivní Outer Ring. Vznášedlo probouralo bariéru a ocitlo se ve vzduchu. Vergere nastavila repulzory na nejvyšší možnou úroveň, ale věděla, že pád nijak neutlumí. Měly jí pomoci pouze ho zpomalit.
Zavřela oči, přestala vnímat věci kolem sebe a poddala se toku Síly. S klidem trénovaného Jedie kolem vozidla nahromadila Sílu jako štít. Pokud dokázala levitovat s malými objekty, dokázala levitovat i se vznášedlem. Na velikosti nezáleží.
A tak se střemhlav řítili k pochybnému bezpečí Outer Ringu.