Kapitola 3.

Admonitor se vznášel na oběžné dráze domovské planety Miashků, přímo nad Capitol Marketplace. Jeho ohromná velikost a majestátnost dělala ze všech nákladních lodí a jachet pouhé trpaslíky. Myriády komunikačních družic připomínaly drobné mušky poletující kolem pumy a malé bitevní křižníky, které tvořily obranné síly planety, pro něj nepředstavovaly sebemenší hrozbu.
Přesně ten dojem chtěl Thrawn vyvolat.
Zatímco Nejvyšší rada jednala o připojení k Impériu, Thrawn zařídil, aby ukázku imperiální moci vidělo co nejvíce obyvatel a uvědomilo si, že Impérium bude dobrým spojencem, ale špatným nepřítelem. A skutečnost, že na palubě byl přítomen i nejvyšší velitel Jednotné flotily, daleko od nejbližší imperiální základny a pouze na své vlajkové lodi, jim ukáže, jak velkou důvěru má ve své muže a techniku.
Tento fakt umocnil tím, že poslal eskadry stíhaček TIE na letecké cvičení, kde je mohly nahrát zdejší komunikační družice a média odvysílat. A vedle toho také uspořádal pár leteckých přehlídek nad většími městy, jimiž demonstroval precizní výcvik, nejmodernější technologii a imperiální disciplínu.
Až doteď tvořily miashkské vojenské a policejní sbory jen soukromé armády radních a jiných vlivných občanů, složené z žoldnéřů a nájemných zabijáků.
„Musíme jim ukázat výhody imperiální vlády, například civilizaci.“ Kdykoliv byl velkoadmirál přítomen na můstku, bylo tam rušno a každý se snažil podat nejlepší výkon. Ovšem Thrawna potěšilo, že bezpečnostní kamery a výkonnostní hlášení podávaly svědectví o tom, že posádka byla skoro stejně tak aktivní, i když nebyl v dohledu.
Možná s tím měly co dělat dvě rudé postavy, které ho doprovázely na můstek a stály na stráži u turbovýtahu. Dokonce i on musel připustit, že z císařských gardistů šel strach: tiší a nehybní jako sochy, neustále v pozoru a schopní zaútočit během zlomku sekundy.
Se svými silovými kopími, jednou ze stovek druhů zbraní ukrytou pod rudým pláštěm nebo holýma rukama by dokázali zneškodnit celou posádku můstku. Císař je sem poslal jako symbol své přítomnosti a moci propůjčené Thrawnovi. A pokud by se zdálo, že by si tu Thrawn chtěl vytvořit své vlastní impérium, měli za úkol ho úkladně zavraždit. Bezpochyby posílali denní hlášení do Imperiáního centra a dostávali tajné rozkazy přímo od císaře, ať už obvyklými prostředky, nebo přes speciální kanál, jehož prostřednictvím s nimi Palpatine patrně udržoval spojení.
Parck si olízl rty; byla to u něj jediná známka nervozity, kterou dal najevo. „Ta planeta je jako hnízdo zmijí a šance připravit Jednotnou flotilu o jejího velitele by mohla být příliš lákavá.“
Thrawn se pousmál. „Soustředěný útok na Admonitor by si vyžádal hodně velké množství lodí a lidí. Coerl je v nejbližší oblasti jediný, kdo by si na něco takového troufl, ale podle mých zdrojů se k ničemu takovému nechystá. Dokonce ani žádný jiný válečný lord nebo pirátský gang nesoustřeďuje materiál potřebný pro rozsáhlý útok. Ale pro jistotu jsou dva hvězdné destruktory a interdikční křižník Black Hole připraveny dorazit okamžitě na pomoc.“
Z tohoto úhlu pohledu musel Parck souhlasit, ale přesto se nechtěl vzdát. „Ještě jedna věc, pane. Zdá se, že Miashkové se už osmělili. Jejich družice nás bombardují inzeráty na investiční příležitosti, reklamami na všemožné druhy zboží a služeb a posádce, které byly povoleny vycházky, poskytují vše, co si jen lze představit. Kdyby tu byla imperiální měna standardním platidlem, posádka by už byla na mizině.“
„Což se brzy stane,“ řekl Thrawn. „Právě jsem obdržel rozhodnutí miashkých vůdců. Za hodinu veřejně oznámí své přistoupení k Impériu.“
Park pozvolna vydechl. Po dnech neustálého vyjednávání bylo hlavní obchodní centrum Zoabského sektoru konečně jejich. Tím bude polovina tohoto sektoru připoutána k Impériu a zbytek pak po Coerlově porážce. „Mám připravit konferenční místnost k formálnímu podepsání smlouvy?“
„Není třeba, kapitáne. Souhlasil jsem s požadavkem radních, že smlouva bude podepsána na planetě při veřejné oslavě vysílané do všech domácností.“
Parckovi spadla čelist. „Pane, to nedoporučuji,“ dostal ze sebe nakonec. „Mnozí jsou proti této alianci, a dokonce i proti přítomnosti Impéria v Neznámých regionech. Útok na Admonitor je možná šílenost, ale atentát je něco úplně jiného. Zejména na volném prostranství, kde si může každý bez problému nasadit agenta!“
Thrawn se zadíval na nákladní lodě, které směřovaly na povrch a zase nazpět do vesmíru. „Abychom si získali jejich důvěru, musíme jim ukázat, že se nemáme čeho bát. V každém případě jsem si všechno důkladně promyslel.“ Otočil se na patě, odešel na záď můstku a naznačil Parckovi, aby ho následoval.
„Imperiální průzkumný tým pomůže Miashkům s přípravou ceremonie a bude hledat výbušniny, plynové kanystry a další nepříjemná překvapení,“ řekl tiše. „Během oslavy na sobě budu mít pancíř, který zadrží všechno kromě blasterové střely o vysoké intenzitě. A navíc uspořádám vojenskou přehlídku a leteckou show. Udělá to dojem na obyvatelstvo a mimoto přidá ochranu čtyř rot stormtrooperů a osmi perutí TIE.“ Zastavil se u císařských gardistů.
„A konečně, budu mít po boku tyto dva. Císařovi hlídací nekkové budou mít příležitost zasloužit si svůj žold.“ Poslední větu řekl lehce a, jak očekával, ani jeden se nepohnul. Poslední slova byla promyšlenou urážkou jejich hrdosti a měla je učinit ostražitějšími.
Parck polkl. Zdálo se, že Thrawn má všechno pod kontrolou, ale jemu se to pořád nezdálo.

Vergere věděla, že je to jen noční můra, ale nemohla ji nijak ovlivnit ani se z ní probudit. Ve snu viděla hvězdný destruktor, jak na domov Neszů dští smrt. Korály se tavily a stromy bora hořely od bombardování turbolaserovými paprsky.
Poté uviděla Sanga Anora chodit mezi plameny, ale nyní z něj byl obr veliký několik mil. Dlouhými kroky k němu kráčel další obr, Chiss v bílé uniformě velkoadmirála. Sang Anor vypadal jako barbarský bůh, v jehož znetvořeném obličeji se zrcadlila čirá nenávist. Oči chisského admirála planuly ohněm všech pekel galaxie. Setkali se, pustili se do křížku a zápasili spolu v dešti turbolaserových paprsků.
A nikdo kromě Vergere si nevšiml, že Neszové byli zadupáni pod jejich nohama.
Pak se změnil pohled a bylo vidět planetu spálenou na popel, opuštěnou imperiálními i Yuuzhan Vongy. Na mrtvé zemi stála jediná postava. Otočila se a odhalila svou tvář. Vergere poznala, že patří Oinovi. Oči mladého Nesze byly tak unavené, naplněné smutkem a břemenem, jen bylo nad její veškeré chápání.
Je to moje vina, pomyslela si, mým posláním je chránit a místo toho jsem zavinila jejich smrt.
Probudila se, několik minut před tím, než by zazněl budík. Otřásla se a vstala z malého lůžka. Zašla do koupelny a pak odešla k řízení. Podle navigačního počítače byla loď téměř připravena pro přechod na podsvětelnou rychlost. Ruce se jí třásly, jak zatáhla za řídící páku. Měla příliš zkušeností na to, aby mohla říct, že se jí zdál jen zlý sen. Ne, to byla opravdová vize budoucnosti. Sice nevěděla, co si má myslet o tom chisském admirálovi, koneckonců do imperiální armády směli pouze lidé, ale zbytek …
Vongské dílo bylo zničeno společně s Neszy, to bylo zřejmé. Kdysi mluvila o záblescích budoucnosti s mistrem Yodou, který byl v této oblasti uznávaným odborníkem. Tvrdil, že budoucnost je neustále v pohybu, že někdy ji mohou bytosti ovlivnit svými činy, ale mohla se odvážit změnit to, co viděla, pokud by oběť několika nevinných mohla zastavit yuuzhanvongskou hrozbu?
Loď se vynořila z hyperprostoru v miashké soustavě. Vergere nažhavila iontové motory a nastavila směr k hlavní planetě. Prolétávalo tu nespočet plavidel, takže se Vergere zařadila do dalšího malého konvoje nákladních lodí.
Na otevřených komunikačních kanálech se povídalo, že Miashkové vážně zvažují členství v Impériu a že tu byl ve své vlajkové lodi přítomen sám nejvyšší velitel flotily.
A vypadalo to, že je to pravda.
Šedobílý hvězdný destruktor, děsivý svou velikostí a majestátností, se vznášel na oběžné dráze. Pro normálního člověka se zdál nepřemožitelný, ale pro toho, kdo znal Sílu, se jevil jen jako veliká hračka. Vergere přimhouřila oči a sevřela rty.
Pozemní dispečink ji nasměroval do malého kosmodromu v části zvané „Outer Ring“ na Capital Marketplace. Dosedla s lodí do kotviště a její obrazovka komunikátoru se v tu ránu rozzářila reklamami na čistící zařízení, permavosk, doplnění paliva a vylepšení lodi.
Veregere zašla do pracovny a vzala pár drahokamů a kreditů, které se daly použít jako platidlo. Třebaže v této části galaxie neexistovala žádná jednotná měna, měly by být dobře směnitelné. Po chvíli váhání se rozhodla, že si přibalí i něco k jídlu a nebude zbytečně utrácet peníze.
Udělala krok směrem ke kuchyni a zastavila se. Ucítila cizí přítomnost! Někdo byl za dveřmi!
Veregere provedla úkrok a vyhákla světelný meč z opasku. Zhluboka se nadechla, vrazila do ovládacího panelu, aby se dveře otevřely, a vběhla do místnosti. Aktivovala světelný meč a zatočila s ním. Dopadla na zem a přiložila meč ke krku vetřelce …
Oin!
Nesz stál s vytřeštěnýma očima zády k ledničce, v drápaté ruce držel napůl snězený kus masa. Polkl a rozpačitě se usmál. „Chceš taky?“

* * *

Poručík Stev Rollis a jeho čtyři druhové se během vycházky na planetě Miashků bavili víc než dobře. Jak se zdálo, všechno tu bylo legální. Jediným omezením bylo, kolik jste si toho vzhledem ke svým finančním možnostem mohli dovolit. Pochopitelně že jakmile Impérium převezme nad touto soustavou kontrolu, důkladně to tu vyčistí; a Stevovi byla některá divočejší povyražení beztak zapovězena: všichni imperiální důstojníci na vycházce měli nařízeno chovat se příkladně.
Mimoto, imperiální kredity tu nešlo dost dobře směňovat za místní měnu, neboť se v těchto končinách příliš nepoužívaly. A protože v Neznámých regionech nic takového jako jednotná měna nebylo, ironicky tu byly nejcennější chisské peníze, což chisským důstojníkům poskytovalo mnohem větší výběr.
Jeden z důvodů, proč Stev těmi modrými podlidmi pohrdal.
Mnoho lidí v Jednotné flotile mělo k chisské posádce úctu, nebo se s ní dokonce přátelilo, ale Stev ne. Možná ho tak uráželo jejich chování: byli tak domýšliví, tak sebejistí svými znalostmi tohoto koutu vesmíru. Dokonce se chovali, jako kdyby byli lepší než lidé! Možná to bylo tím, že se v tom často utvrzovali. A nebo prostě Stev neměl rád ne-lidi.
Ale na velkoadmirála si nemohl stěžovat. Thrawn už nesčetněkrát prokázal všem svým podřízeným své schopnosti. A Stev mu byl naprosto loajální, což znamenalo, že pro každé pravidlo existuje výjimka: sice snesl jednoho cizince ve velící pozici, ale tisíce Chissů byly k nevydržení!
„Když jsem se hlásil do služby v imperiální armádě, myslel jsem si, že budu sloužit v Impériu, a ne v nejzapadlejším koutě galaxie, abych tam šířil civilizaci.“
„Zajímalo by mě, co na tomhle zapadákově císař vidí,“ promluvil další voják. Basicem, jemuž se tu neřeklo jinak, než „jazyk lidí“. Další zdejší nedostatek: neexistoval tu žádný jednotný jazyk. Kterýmžto měl pochopitelně být jazyk lidí.
„Možná jeho veličenstvo neví, co jinýho by moh dělat se svejma ochočenejma Chissama,“ poznamenal další jízlivě.
„Vám se to tady možná nelíbí,“ ozval se cizí hlas, „ale já jsem rád, že jste tady.“
Pět imperiálních se otočilo a uvidělo vysokého člověka opírajícího se o zeď.
„A vy jste kdo?“ zeptal se Stev.
„Jmenuji se Hren Silra, ale není tak podstatné, kdo jsem, ale co jsem. Člověk, jako vy, váš bratr.“ Odešel dál od zdi a namířil si to k imperiálním. „Tady venku jsou lidé, kteří slyšeli zvěsti o Impériu a jeho filozofii. Uvítají nový životní styl, který přinášíte.“
Hrenovy oči se zúžily. „Ale neočekávali jsme, že budete bojovat bok po boku s cizáky, a nebo že Chissové,“ to slovo vyřkl jako urážku, „vám budou velet. Možná ty zvěsti o imperiálních idejích opravdu nejsou nic jiného, než plané řeči.“
„Jednotná flotila není zařízena podle imperiálních standardů,“ řekl Stev chladně a napřímil se. „Je to jen dočasné spojenectví.“
Hren Silra se prohnaně usmál. „Patrně si myslíte, že využijete chisských schopností a konexí a až to tu budete mít pod kontrolou, zbavíte se jich. Ale Chissové jsou chytří. Buďte opatrní, abyste to nakonec nebyli vy, kdo budou odsunuti stranou.“
Steva zamrazilo v zádech; to, co ten neznámý muž říkal, bylo nebezpečně blízko k jeho vlastním podvědomým obavám.
Hrenův úsměv ožil. „Ale nechme toho, je přece čas oslav, ne? Dnes císař učiní další krok k ovládnutí celé galaxie.“ Což byla pravda, formální podepsání smlouvy se mělo uskutečnit večer. „A drazí přátelé, znám přesně ten pravý způsob, jakým tak vybraní lidé jako vy mohou tuto událost oslavit.“
„Vážně?“ Jeden imperiální založil ruce na prsou. Stev, stejně jako ostatní, cítil, že se blíží okamžik, kdy jim bude nabídnuto nějaké zboží. Hlavnímu městu se nepřezdívalo „tržiště“ pro nic za nic.
„Prvotřídní podnik, bratři, ve kterém stejně prvotřídní krásky—lidské ženy, samozřejmě—jsou ochotné a dychtivé postarat se o pohodlí unavených vojáků všemožnými způsoby, po kterých jen zatoužíte.“
„A co když nejsme unavení?“ zašklebil se jeden voják.
„V tom případě mohu garantovat, že budete,“ usmál se Hren. Stev a ostatní si nemohli pomoct a museli mu úsměv oplatit.
„Doufám, že vaše děvčata nemají ty „nepříjemné“ věci, které v přístavech jako je tenhle, kolují.“ Stev varovně poklepal na zbraň, kterou měl na boku.
„Silné a zdravé exempláře,“ ujistil je Hren, „samotný výkvět lidství. A velice rád přijmu imperiální kredity, koneckonců tu budou za chvíli standardní měnou.“
„Tak dobrá.“ Sten se přidušeně zasmál. „Půjdeme se mrknout na ten tvůj podnik.“
Hren je vedl několika temnými uličkami a starými, neopravovanými cestami poničenými koly, chozením a věkem. Byli v Outer Ringu, zapadlé části hlavního města, kde bydlela chudina, hluboko pod tyčícími se pilíři Inner Ringu. Nebyla tu policie, takže to bylo sídlo všemožných neřestí.
Hren prošel okolo kosmodromu na okraji Outer Ringu. Stev i ostatní ho následovali, během chůze se smáli a vtipkovali. Byli přece imperiální vojáci, město bylo pod kontrolou Impéria a nad planetou se vznášel hvězdný destruktor jako dýka nějakého mstivého boha. Co by se jim tak mohlo stát?
Prošli kolem několika chisských vojáků, které samozřejmě ignorovali (většina těch nafoukanejch cizáků stejně chodila do nóbl podniků Inner Ringu), viděli pár ranatů okousávajících vyhozené plechovky—zvláštní, jak se ty divoké krysy dokázaly zabydlet na každé planetě galaxie— a desítky pouličních prodavačů se jim snažily prodat své zboží, ale jinak nikoho nepotkali.
Hren Silra se zastavil před nepopsatelnou budovou na kraji Ringu blízko přistávací plochy pro transporty zboží z ostatních měst.
„Doufám, že to bude stát za to,“ řekl Stev chladně.
„Bude to naprosto jedinečný zážitek.“ Hren se dotkl postranního panelu a dveře se otevřely. Vešel dovnitř, následován imperiálními.
To, co Stev uviděl, když vstoupil dovnitř, rozhodně nečekal: budova byla bez oken a měla jen jediné dveře. Černočernou tmu protínalo pár kuželů světla od několika zářivek. Hren vstoupil dovnitř a dál pokračoval do středu místnosti. Chvíli ho ozařovalo světlo, a pak jej pohltila temnota.
„Co má tohle znamenat?“ dožadoval se Stev, ale Hren mu neodpověděl a pokračoval v chůzi. Stev a ostatní spěchali za ním. „Ptal jsem se, co to má znamenat!“ zařval Stev, ale cizinec se jen otočil na patě, osvícen poblikávající zářivkou, a Stev se taktak stačil zastavit, aby do něj nenarazil. „Nemám náladu na hry,“ řekl výhrůžně.
Hren Silra naklonil hlavu na stranu a ve tváři měl se mu objevil skoro-úsměv. „Nelíbí se ti to tu, bratře?“ řekl přívětivě, ale poslední slovo mělo v sobě sarkastický nádech. „Mně to tu perfektně vyhovuje.“ Dveře se za nimi zasunuly a místnost ještě více potemněla. Ze stejného směru uslyšeli nezaměnitelný zvuk zámku. Imperiály naráz zamrazilo a v útrobách se jim usadily kusy ledu.
Nebyli tu sami.
Stev se rozhlédl kolem sebe a povšiml si podlahy. Prostý šedý permabeton, celý zaprášený, v němž byly v pravidelných intervalech zapuštěné malé, kruhové odvodňovací výlevky. A ucítil pach, starý a ne úplně překrytý. Pach krve. Tohle nebyl nevěstinec, to byly staré jatky!
Stev vytáhl blaster. Ostatní pochopili, o co jde, a udělali to samé. „Tohle jsou jatky,“ vyštěkl a namířil blaster na Hrenovu hruď. Kolem bylo hrobové ticho a ať už byl Hrenův komplic kdokoliv, zjevně se ani nepohnul. „Otevři ty dveře a řekni nám, co to má znamenat, jestli nechceš zjistit, jak bolí rána blasterem do srdce.“
„Určitě to nebolí víc, než oslovovat tě „bratře“. Úsměv se vypařil a byl nahrazen nejbezcitnějším výrazem, jaký kdy Stev viděl. „A jak jsem řekl, mně to tu perfektně vyhovuje.“ Podíval se mu přes rameno do neproniknutelné temnoty. „Nezapomeňte, že nechci mít uniformy od krve,“ řekl tak ostře, až Stev nadskočil.
A pak se rozpoutalo pravé peklo. Stalo se to tak rychle, že to ani oko nestačilo zaznamenat, a Stevovi trvalo několik sekund, než si vůbec uvědomil, co se děje.
Z temnoty se vynořily siluety vysokých, štíhlých postav. Stev matně viděl pár polonahých humanoidů s kůží pokrytou jizvami a tetováním. Imperiální podvědomě vypálili z blasterů. Stev vystřelil po Hrenu Silrovi, avšak ten se mezitím dal sám do pohybu a byl mnohem, mnohem rychlejší.
Vyhnul se střele mířené na hrudník a vymrštil paži po Stevovi. Mohutnou rukou ho chytil za zápěstí, jakoby mimochodem jí zakroutil a zlomil mu zápěstní kůstky. Stevovovou paží, od konečků prstů až k temeni hlavy, projela palčivá bolest, povolil stisk a upustil blaster. Hren ho přitáhl k sobě a vyhodil ho do vzduchu.
Dopadl na tvrdý permabeton a instinktivně se přikrčil a kutálel se po podlaze. Zvedl hlavu, omámeně zaostřil pohled a uviděl scénu jako z noční můry. Jeho čtyři společníci leželi odzbrojení na zemi; žádný nedostal šanci vystřelit podruhé, než jim ta monstra vyrazila zbraně z rukou. Jeden z těch divochů zabořil koleno do hrudníku jednoho z mužů, zlomil mu žebra a rozdrtil vnitřní orgány. Další sevřel hlavu jiného vojáka a škubnutím zlomil mu vaz. Hren Silra to sledoval, mírně pokynul hlavou a otočil se ke Stevovi.
Stev se snažil postavit, adrenalin mu dal sílu překonat bolest v zápěstí, a rozeběhl se na protivníka. Zaujal bojový postoj, zdravou levou ruku zaťal v pěst, a hlavou se mu honila jediná myšlenka vpřed ho poháněla jediná myšlenka: je voják Imperiální flotily, samozřejmě dokáže ty divochy porazit.
Hren Silra ho chladnokrevně sledoval, a když se imperiální ocitl v dosahu jeho paže, vymrštil ji rychleji, než stačil Stev zareagovat, a chytil ho pod krkem. Zvedl paži a donutil tím Steva narovnat se, protože by jinak visel nad zemí. Hren se opět usmál, ale tentokrát se smutným, téměř tesklivým výrazem.
„Vidíš, jak tě závislost na strojích učinila slabým? Jak moc slabým? Ale v té křehké postavě je stále nějaká kuráž, že? Budeš dobrou obětí pro Yun Yammku.“ Zesílil stisk a Stevovi se vypoulily oči, jak nemohl dýchat. Snažil se uvolnit ze sevření, bouchal a kopal do muže, jenž ho držel. Stev byl statný a silný a dobře ovládal souboj muže proti muži, ale tohle bylo jako zkoušet prorazit duraocel!
Hren Silra zvedl volnou ruku a zpod nehtů mu vylezly dlouhé, ohavné drápy. Pozvedl ji a dotkl se něčeho na tváři. Jeho obličej začal… stékat. Jako kdyby svlékal kůži až na kost. Ano, to bylo přesně ono!
Kdyby mohly Stevovy oči vypadnout z důlků, stalo by se tak. Pod tou kůží byla další pokožka! A ta tvář vypadala jako z pekla, o němž mu matka vyprávěla jako malému dítěti, aby ho postrašila. Tvář, v níž Stev Rollis už dlouho nevěřil.

* * *

Hren Silra nechal stéct masker z obličeje, uvolnil sevření a nechal mrtvolu dopadnout na podlahu. Otočil se ke zbylým Yuuzhan Vongům, aby zjistil, jak si vedli.
„Jak jste poručil,“ oslovil ho nejstarší válečník, „na oblečení není ani kapka krve.“ To byla pravda: na tělech byly modřiny a zlomeniny, ale kůže byla netknutá. A kdyby toho nebylo třeba, bylo by po boji mnohem dřív.
„Dobře, velice nerad bych šel ven hledat další hlupáky. Svlékněte je. A dejte si pozor, ať neponičíte uniformy.“ Podíval se dolů na Stevovo tělo. Měl zhruba jeho velikost, sice mu jeho oděv bude někde těsný a jinde volný, ale postačí to.
Za pár minut byli imperiální svlečeni. Yuuzhan Vongové zavolali čtyři ooglithské maskery ležící v temném zákoutí a přiložili je na obličeje mrtvol dost dlouho na to, aby si maskery zapamatovaly jejich tváře a dokázaly je napodobit. Hren Silra položil „tvář“ svého maskeru na Stevův obličej.
Dva Vongové potom odtáhli těla ke výlevce, zatímco Nom Anor, který z nich byl nejmladší, došel pro ruaswyrmy: malé bílé larvy, které Yuuzhan Vongové používali k odstranění přebytečného materiálu. Položil je na mrtvoly a během mrknutí oka se tisíce malých červů zavrtaly do kůže imperiálních.
Žraví červi si dělali v kůži cestičky a jak jedli, vylučovali leptavou kyselinu. Za okamžik se těla začala splaskávat a hroutila se sama do sebe. Během necelé půl hodiny úplně zkapalněla a ruaswyrmy byly povolány zpět do nádob. Jeden Yuuzhan Vong rozvinul ze stěny dlouhou hadici, otočil kohoutkem a postříkal podlahu. Zbylí sebrali své ooglithské maskery a oblékli si uniformy.
Za necelou hodinu od vstupu do jatek se pět „imperiálních“ objevilo zpět u vchodu. Rozdělili se a zamířili směrem na Marketplace, kde se měl za pár hodin objevit velkoadmirál Thrawn, aby podepsal smlouvu.