Kapitola 5

Stíhačky TIE Advanced vystoupily z hyperprostoru jako první a rozvinuly se do formace, aby odrazily možné nebezpečí. Zbytek dorazil hned vzápětí: Imperiální hvězdný destruktor Shocklash a tři křižníky třídy Carrack. Včerejší průzkumný let ukázal minimální aktivitu kolem cíle útoku. Sevac III se zdál být naprosto nechráněný.
Lodě se rozptýlily po okolí a Shocklash vyslal letky stíhaček; TIE Interceptory a Daggery se přidaly k početně méně zastoupeným TIE Advanced a přibližovaly se k cíli.
„Azurová letko, zaujměte obranné postavení kolem Sidewalkeru,“ řekl Azurový velitel.
„Azurový devět, rozumím,“ ozval se chisský hlas z jednoho Interceptoru.
„Azurový šest, já taky,“ řekl Drash Tevock z kokpitu svého Daggeru a natočil se, aby měl lepší výhled na planetu: modrozelenou kouli s temnými skvrnami na povrchu. Úkol byl jasný, až se Shocklash dostane na dostřel, vypustí bombardéry a turbolasery bitevních křižníků srovnají se zemí cokoliv, co by jen připomínalo budovu, a rychle odletí.
Drashe však zaujal nový výcvikový program v simulátoru, který spolu s ostatními piloty absolvoval. Úspěšně ničil ty věci přeznívané „coralskippery“ a chtěl si proti těmto novým nepřátelům zabojovat ve skutečnosti, pokud ovšem vůbec existovali.
Jeho přeložení z Eskadry Šedých a z vlajkové lodě pro něj nic neznamenalo. Jména wingmanů a lodí, na kterých sloužil, byly věci pomíjivé, jedinou konstantou byla prázdnota, stíhačka, ve které seděl, nepřátelé, se kterými se mohl utkat, a hledání dokonalého úlovku. Minulost byla pohlcena temnotou za transpariocelí a o budoucnost se nestaral.
Silná vzpomínka z dětství mu probleskla hlavou jako meteor: ten starý hlupák Frae promlouvající k němu a dalším dětem z komunity o transcendentnu– když se člověk stane něčím víc, než sám sebou.
To byla jediná věc toho potrhlého šílence, která Drashovi utkvěla paměti, jediná věc, kterou skutečně uznával sám od sebe, bez potřeby pravidelných výprasků a dnů strávených pod zámkem v malé temné místnosti. Ta myšlenka bylo všechno, co mu zůstalo, když ho imperiální náboráři dostali ven z toho domu hrůzy. Hledal transcendentno a našel jej v kokpitu.
S tímto na mysli pro něj malicherné starosti ostatních imperiálních neexistovaly. Imperiální v Neznámých regionech se báli epidemií, které se vyskytovaly na jejich planetách a na těch, které patřily jiným mocenským uskupením nyní již ve více než dvanácti sektorech.
Lidé si dělali starosti o své ženy a rodiny na imperiálních základnách ve světech, kde byla vyhlášena karanténa. Chissové také reptali, říkali, že by nikdy nepřišli do styku s touto podivnou škálou nemocí, kdyby bývali neposlechli Thrawna a neuvěřili mu. Drashovi to bylo lhostejné. Dokonce byl trochu vzrušený: určitě teď bude více bitev, a tím pádem i více příležitostí, aby našel to, co hledá.
„Buďte ve střehu, Azurová letko, jdeme na to!“ Jak bylo řečeno na brífinku, senzory nenašly ani stopy po technologii, ale bylo tu neuvěřitelně mnoho organické hmoty. Jenže ty tmavé oblasti určitě nebyly přírodní: důstojník tvrdil, že ty kopce z korálu yorik byly zčásti dokončené lodě a shluky toho, co připomínalo budovy, blízko rozlehlé rovinaté oblasti, byly podobné přistávací ploše.
Když Shocklash a křižníky dorazily na oběžnou dráhu, válečné lodě vypustily bombardéry a namířily turbolasery na povrch. K zemi vystřelily rozžhavené laserové paprsky, které byly vzápětí pohlceny masivními gravitačními anomáliemi.
„Co se to proboha děje?“ vykřikl lidský pilot do komlinku. Drash byl stejně šokovaný jako ten muž, když destruktor znovu vypálil a paprsky se opět ohnuly nad bodem vysoko nad budovami a prostě zmizely. Bombardéry byly již v atmosféře, připraveny zahájit nálet na jednu z nedokončených korálových lodí, když byly z povrchu vystřeleny shluky raket.
Přesněji řečeno, desítky střel připomínajících rakety. Byly vyrobené z korálu, každá byla o něco menší než kulovitý kokpit stíhačky. Interceptory a Advancedy doprovázející bombardéry se pokusily ty střely zastavit a zničit, ale každý dovinový bazál byl zaměřený na jiný bombardér a polointeligentní mozky uvnitř střel věděly, jak změnit směr a vyhnout se všem překážkám na cestě za svým cílem. Doprovodné stíhačky sundaly pár raket, blasterové výboje pronikly korálovým povrchem a odpálily výbušný materiál uvnitř, ale většina jich zasáhla bombardéry, na které měly namířeno, a plavidla bez šítů byla zničena v krátkých, ale mohutných explozích nad korálovými poli.
Hvězdný destruktor Shocklash se připravil na další salvu, ale dříve než mohl začít ostřelovat svět pod sebou, stalo se něco nečekaného.
Obrovská loď přímo před očima imperiálních implodovala. Jiným slovem se to vyjádřit nedalo. Přepážky z duraoceli se vyboulily, špičatá příď lodi připomínající dýku se invertovala a celá loď se zhroutila do sebe. Za necelé tři vteřiny se hvězdný destruktor scvrkl do kousku oceli o velikosti kuličky.
A než stačil kdokoliv zareagovat, stejná věc se děla s dalším křižníkem.
„Hovoří kapitán Gren ze Sidewalkeru,“ ozval se sotva ovládaný chisský hlas na všech kanálech, „přebírám velení, všechny lodě se stáhnou a zahájí ústup! Stáhněte se a zahajte ústup!“
„A co my piloti?“ zakřičel lidský hlas. „Nemáme hypermotory! Nenechávejte nás tady, zatraceně!“ Zkáza Shocklashe, která se odehrála přímo před jeho očima, naplnila jeho hlas strachem, který by mu nenahnalo ani tisíc běžných protivníků.
„Interceptory a Daggery, snažte se dosáhnout okraje soustavy,“ rozkázal Gren. „Potom se pro vás vrátíme.“ Křižník se začal odpoutávat od orbity, když i on přímo před jejich očima začal splaskávat jako vyfouknutý balón.
„To není možné,“ řekl jeden ze stíhačů naprosto klidným hlasem. „To není možné. Musím se odsud dostat!“ zakřičel hystericky pilot Interceptoru a oddělil se od letky. Letěl pryč. Neletěl žádným určitým směrem, prostě pryč od té šílené planety pod sebou.
„Zůstaňte ve formaci!“ nařídil Azurový velitel. „Všechny letky zůstanou ve formaci! Blíží se k nám nepřátelské lodě!“ A opravdu, jakmile se poslední křižník zhroutil v nicotu, za horizontem planety se vyrojily stovky coralskipperů a plnou rychlostí se řítily na TIE Fightery.
Drash svého velitele sotva slyšel: zase ho zachvátil ten zápal. Připadalo mu zvláštní, že netušil přilétat žádné nepřátelské stíhače, ale teď tu byly a on věděl, co má dělat. Pustil se do prvního coralskipperu. Dovinové bazály pohltily blasterové paprsky, ale Drash se okamžitě uchýlil ke strategii, kterou navrhovali instruktoři v simulátorech: použít výboje o nízké intenzitě, kterými se bazál unaví, a až stíhačka zpomalí a selže štít, přepnout na plný výkon. Vyřadil coralskipper na první pokus, laserový výboj roztavil kokpit a pilota uvnitř stíhačky.
Coralskippery zaútočily nejdříve na TIE Advanced: Yuuzhan Vongové (jak nepřátele nazval zesnulý kapitán Shocklashe) pravděpodobně věděli, že dobře vyzbrojené stíhačky se štítem představují největší hrozbu. Drashovi však nikterak k srdci nepřirostly. Při simulacích, ve kterých létal v Advancedech si připadal pomalý a neohrabaný, postrádající cit, nebezpečí a rychlost Interceptoru nebo Daggeru.
TIE Advanced zaútočily na coralskippery. Piloti sice viděli, jak se čtyři ohromné válečné lodě úplně vypařily, ale prostá imperiální arogance jim nedovolila uvěřit, že stíhačky vyrobené z kamene se mohou vyrovnat technologickému zázraku, se kterým létali oni.
Ovšem jakmile se ocitli bez štítů a trup z duraoceli byl bombardován plasmou, přesvědčili se o opaku.
„Zelený osm, zelený deset, napadněte nepřítele z boku a ulehčete trochu těm Advancedům!“ nařídil Zelený tři, když Zelení jedna a dvě byli před pár minutami zničeni.
„Nemůžu skočit do hyperprostoru!“ vykřikl jeden pilot TIE Advanced. „Kolem planety je nějaký druh interdikčního pole!“
„Tak se přestaň pokoušet a leť pryč co nejdál!“ nařídil Azurový jedna. „Máš rakety, tak je použij! My ty věci zaměstnáme!“ Několik pilotů TIE zpanikařilo, opustilo formaci a pokusilo se uniknout, čehož využili coralskippery a snadno je zničili, ale většina bojovala s imperiální disciplínou, kterou jim Thrawn vštípil. Bojovali dobře, ale nepřátelé měli přesilu a rychle je ničili.
Drash změnil směr právě včas, aby se vyhnul střele vypadající jako kámen, která by mohla jeho loď nenávratně poškodit, pak provedl manévr, kterým dostal coralskipper na mušku. Nepřítel okamžitě zareagoval a strhl řízení, jakmile ucítil na svém ‚těle‘ žahnutí blasterové salvy. Způsob, jakým nepřátelé bojovali byl velmi zajímavý, jejich reakce byly okamžité, jako kdyby pilot řídil loď myšlenkami, ne rukama na řídící páce.
Bojovat s těmito Yuuzhan Vongy ve skutečnosti bylo stokrát, tisíckrát lepší, než v simulátoru. Pro Drashe představovali opravdovou výzvu, sáhl si až na dno svých schopností. Kolem něj vířil chaos, život a smrt; další wingman sestřelen, další nepřítel shořel v atmosféře. Bylo to něco úžasného! Konečně se přibližoval transcendentnu, cítil to!
Když coralskippery zahnaly imperiální stíhače k okraji atmosféry a začaly blokovat všechny cesty zpátky na orbitu, Azurovému jedna došlo, co se děje.
„Chtějí nás dostat stejně jako ty bombardéry!“ zařval do komlinku. „Opusťte atmosféru, než se dostaneme na dostřel těch raket!“ Řekl to příliš pozdě: asi tucet yorikových projektilů typu země-vzduch odstartovalo z nejbližších korálových polí, zatímco stíhačky sváděly souboj na modré obloze.
„Rudí, přerušte útok a vyřaďte ty věci dřív, než se k nám dostanou!“ Nařídil jeden pilot Advanced, když jeho raketa rozstřílela coralskipper. „Všichni ostatní leťte k močálům a vyhněte se korálovým polím!“ S trochou štěstí se dostanou mimo dostřel nad část planety nedotčenou Yuuzhan Vongy.
Ale tenhle nápor nemůžou vydržet dlouho.
„Všechny letky, tady Azurový velitel, naveďte své stroje dolů! Musíme se dostat na povrch a přistát!“
„O čem to mluvíte? Uvízneme tam!“
„Udělejte to! Úplně nás zmasakrují, jestli zůstaneme tady nahoře a nemá smysl letět pryč, vždyť nemáme hypermotory, nemůžeme se dostat ze soustavy!“ Mimo to jim už docházelo palivo. „Na zemi budeme mít aspoň nějakou šanci! Azuroví tu zůstanou a zaměstnají je, ostatní se rozptýlí a přistanou v močálech, pak se sejdeme. Piloti Advanced, pokuste se dostat za interdikční pole! Podejte hlášení o tom, co se tu stalo!“

***

Jediný Yuuzhan Vong seděl na zemi se zkříženýma nohama uprostřed kruhové místnosti v podzemí. Jeho hlavu kryla kognitivní kukla, jejíž dlouhá pupeční šňůra ho připojovala ke zdi. Deset velkých a silných dovinových bazálů, pulzujících v souznění, bylo rozmístěno v rovnoměrně oddělených výklencích v jednolité zakřivené zdi, která tvořila komnatu. Z každého bazálu vedlo dlouhé nervové vlákno, táhla se podél stěn, a sbíhala se do malého otvoru ve středu stropu.
Ještě výš se vlákna splétala uvnitř vysokého nadzemního jehlanu z yorikského korálu, který představoval ohniskovou věž. Tím, že bazály pracovaly společně ze všech sil, nejen že tvořily silná gravitační pole, ale mohly spoutat gravitaci samotné planety. Pod vedením Vonga majícího na sobě kognitivní kuklu, mohla ohnisková věž vyvolat silné gravitační anomálie kdekoliv na oběžné dráze, krom toho mohla umístit malou černou díru uvnitř imperiálních lodí. Také dokázala vytvořit silné interdikční pole, jehož účelem bylo zabránit nepřátelům uniknout do hyperprostoru.
Prefekt Ke’Nass stál před kruhovou místností a podíval se na vongského dozorce, pak pohlédl na villipem generované vizuální pole, které ukazovalo, co zůstalo po bitvě. Vzal křišťálovou číši zdobenou ornamentálními rytinami z rukou neszkého sluhy a usrkl lehce okořeněné moakové víno. Nepřátelští stíhači propadali panice a byli masakrováni letkami coralskipperů, které čekaly v záloze už od chvíle, kdy včera detekovali průzkumný oddíl. Také bombardéry byly rozprášeny naváděnými raketami země-vzduch dřív, než většina z nich stačila vypustit bomby.
„Bitva pro nás vypadá dobře, prefekte,“ řekla jedna z jeho podřízených, válečnice v brnění z vonduunského kraba.
„Vskutku,“ řekl hořce, „skvělé vítězství.“
Problém byl v tom, že to nebylo jeho zásluha! To Sang Anor předvídal útok na Líheň a začal se stavbou ohniskové věže ve chvíli, kdy si podmanili Sevac III. To Sang Anor nařídil rozmístit raketomety a sestavil plán pro případ napadení. A Ke’Nass se pouze řídil jeho instrukcemi, vlastně by tu ani nemusel být. Bylo to vítězství Sanga Anora: všechno, co prefekt udělal, bylo jen postupování podle plánu někoho jiného!
Otočil se od vizuálního pole a začal se procházet po místnosti. Bylo ponižující, že Yuuzhan Vong jeho schopností byl odsunut do pozadí, aby se staral o Líheň a dohlížel na otroky, zatímco vykonavatel vedl válku proti nevěřícím. V tomhle úkolu nebyla žádná šance získat slávu, žádná šance na povznesení, bylo to nesnesitelné!
Sang Anor. Myslí si, je mnohem schopnější, než Ke’Nass. Ještě když byli oba prefekti, bylo to úplně stejné: i tehdy se pořád vytahoval, vždycky byl dva kroky přede všemi. Je prohnaný jako samotná Yun Harla. A teď mi odjímá veškeré vyznamenání a pocty, které by mi měly patřit! Vypil číši jediným hltem a natáhl ruku, správně usoudil, že otrok sklenici chytí, pokud ji pustí. Vykročil směrem ke dveřím, které vedly ven.
„Prefekte?“ Yuuzhan Vongská žena ukázala na projekce. „Bitva stále pokračuje, několik nepřátel směřuje na povrch. Jsou mimo dosah raketometů.“
Ke’Nass se zastavil a obrátil oči v sloup. „Většina posádky umí létat s coralskippery. Jakmile je sestřelí z oblohy, pustí se za nimi pěšky do mokřad.“ Prefekt nepochyboval, že yuuzhanvongští válečníci si s nimi hravě poradí. Vždyť jsou to jen nevěřící. Takhle bohapustě mrhat jeho talentem.
„Je to rozumné? Nebylo by lepší, kdyby se coralskippery soustředily na přistávající stíhačky a zbytek zničily později? Nejsou schopni opustit sous—“
Prefekt se prudce otočil, tvář staženou v rozzuřený škleb. „Možná byste si měla promluvit s vykonavatelem. Jsem si jistý, že on má lepší plán!“ zavrčel na tu ženu a odešel z věže. Moakové víno, odrůda destilované krve zkvašené s gnrithskou plísní, bylo lehce kořeněné a také lehce opojné. Dá si ještě něco silnějšího a pak k sobě povolá jednu ze svých manželek, aby mu v jeho strastech trochu zpříjemnila život.

***

Hit’n Fade vystoupila z hyperprostoru příliš blízko planety, přesně jak Vergere plánovala. Střemhlavý nálet zabrání Vongům, aby za nimi stačili poslat stíhačky. Ale nečekala, že narazí na interdikční pole kolem planety, neměla ponětí, že dovinové bazály dokážou spojit své síly a soustředit je v takovém rozsahu. A také nečekala, že uvidí laserové paprsky křižující dole v atmosféře. Poslední TIE Advanced prolétl kolem přídi křižníku, témě na kraji interdikčního pole, ale byl dostižen a zničen dřív, než mohl provést skok.
Vypadá to, že Thrawn zahájil svůj útok, pomyslela si sklíčeně. Ale počkat, kde jsou válečné lodě? Přece by nevyslal jen stíhačky.
„Jsme tady,“ řekl Oin, a v jeho hlase zněl tichý úžas někoho, kdo nalezl věc, o které už ani nevěděl, že ji kdy ztratil. „Doma.“
„Ano, a v následujících několika minutách se rozhodne, jestli ještě vůbec sestoupíme na zem. Rychle!“ Nacházeli se v chodbě uvnitř křižníku, kde sledovali monitor napojený na můstek zobrazující situaci venku. Rychle vlezli do únikového modulu a připoutali se. Vergere mohla jen doufat, že se dostanou dostatečně blízko, než se proti nim vydají Yuuzhan Vongové.
Pirátský křižník vypustil podle programu všechny únikové moduly, jakmile se přiblížil k atmosféře. Pak, než Vong kontrolující ohniskovou věž stihl novou loď implodovat, spustil se autodestrukční mechanismus Hit’n Fade.
Výbuch otřásl únikovým modulem, až Vergere zacvakaly zuby. Oin se zapřel o zeď a křečovitě svíral bezpečnostních popruhy. Pokud budou mít štěstí, další únikové moduly a padající trosky odlákají pozornost Yuuzhan Vongů a zabrání jim, aby je smetli z oblohy. Vypínač ovládající pomocné rakety modulu byl blízko Vergeriny ruky, ale ona se ho ani nedotkla. Místo toho použila Sílu, pomocí níž opatrně vedla padající modul, vyhýbající se prázdným místům vytvořeným Yuuzhan Vongy, směrem k mokřadům překypujícím Sílou.
Měla štěstí, že světoloď už nebyla v soustavě: yammosk by už určitě odhalil její mysl a nařídil coralskipperům, aby zničily únikový modul. Když sem poprvé přišla, následující Yuuzhan Vongy ve své nové nákladní lodi, válečný koordinátor byl příliš zaneprázdněný s přetvářením Líhně, než aby si ji všiml, a když odcházela, uložila se do Sílového transu, při kterém zpomalila své životní funkce tak, až se pro pozorující mysl yammoska stala neviditelnou. Náhle se podivila, jak se Oinovi podařilo zůstat nepovšimnut, když se ukryl na její lodi.
Něco, pravděpodobně nějaké trosky, zasáhly bok jejich modulu, a vytrhly Jedi zpátky do současnosti.

***

Azurový jedna nepředpokládal, že z této bitvy vyvázne živý. Byl mladý neurozený Chiss, který opustil svou domovskou planetu a rozhodl se následovat Mitth’raw’nuruoda, a nikdy svého rozhodnutí nelitoval, dokonce ani teď ne. Díky Thrawnovi získal hodnost a zodpovědnost, které by doma nikdy nedosáhl, a dělal něco, co mělo smysl. Chránil svůj národ a dával řád a stabilitu těmto chaotickým sektorům. V den, kdy se přidal k Impériu, věděl, že jednou možná položí život za jeho obranu.
Další věc, kterou nečekal, byl malý, ale stále se zvětšující obrys bitevního křižníku, který se objevil na obloze. Nejdříve jej napadlo, že Thrawn poslal posily, ale svým vycvičeným okem podle profilu lodi okamžitě poznal, že tomu tak není. To plavidlo nebylo určeno k průletu atmosférou, takže buď Vongové přitahovali loď k povrchu, což nedávalo smysl, nebo kapitán hodlal se svou lodí narazit.
Kamenitý projektil zasáhl okraj jeho křídla a přilepil se k němu. Začal se prožírat solárním panelem. Další coralskipper byl zničen ostřelováním jednoho TIE Daggeru. Dobrá rána, Azurový šest, pomyslel si. Ten nový pilot, Tevock, se držel víc než dobře. Zničil víc coralskipperů, než zbytek letky dohromady.
Nečekal, že se Azurová letka udrží příliš dlouho; pokud by se jim aspoň podařilo zaměstnat nepřítele a poskytnout čas ostatním TIE, aby se dostaly do bezpečí, bude to víc než dost. Další stíhačka TIE byla sestřelena a padala k zemi, zanechávaje za sebou kouřovou stopu. Ve vzduchu už bylo jen hrstka pilotů včetně něj a Tevocka. Azurový jedna si přál, aby ho teď mohl vidět jeho otec a mladší bratři.
Stále byl připraven padnout se ctí, když si uvědomil náhlou absenci nepřátel. Monitory potvrdily, že nepřátelské stíhačky se pustily za bitevní lodí a nechaly zbytek Azurové letky na pokoji. Vzhlédl právě včas, aby uviděl, jak křižník exploduje v rozkvétající ohnivou kouli, když dosáhl vyšší vrstvy atmosféry. Trosky padaly kolem stíhaček jako meteory. Nějaký kus zkroucené oceli narazil do jednoho coralskipperu a další těsně minul jeho vlastní Interceptor.
„Azurová letko, přerušte útok!“ nařídil. „Tohle je naše šance! Leťte k zemi!“ Stíhačky začaly sestupovat. Až na jednu.
Drash neuletěl jako ostatní. Svůj poslední cíl měl stále na mušce, byl pomalý a neohrabaný, jak se dovinové bazály zeslábly. Coralskipper se vyhnul hořící ocelové kouli a vletěl přímo do spršky Drashovy blasterové palby. Kokpit i pilot coralskipperu se roztavili a kdysi živá loď začala padat. Corralskippery se rozptýlily, aby se vyhnuly padajícím troskám, a Drashe popadl záchvat čirého vzteku. Rozkazům svého velitele nevěnoval pozornost. Jeho cíle utíkaly!
Ne! Už to skoro měl! Tohle mohlo být ono: dokonalá kořist, chvíle naprosté transcendentna, pro kterou stojí za to zemřít! Jak se opovážili ho o ni připravit! Měl velkou chuť ty coralskippery pronásledovat, sundávat je jednoho po druhém, dokud se neotočí a nezareagují na něj.
Ale ne, to by nebylo správné. Naklonil se a změnil směr, aby se vydal za zbytkem své letky. Prozatím se zahrabe dolů na zem a bude se skrývat v bažinách jako zbylí imperiální. Jeho čas jednou přijde a on bude čelit svému osudu tak, jak bude chtít on: na obloze.

***

Sang Anor povolal svého syna do svých komnat hned jak Nom Anor přistál se svým coralskipperem ve světolodi. Mladý Yuuzhan Vong řízně přitiskl zaťaté pěsti k ramenům, ale Sang Anor mu gestem ruky naznačil, aby byl zticha, když hodlal podat hlášení o dosavadním pokroku v zamořování spórami a chaosu, který na vlastní oči spatřil v imperiálním teritoriu.
Vykonavatel seděl u malého stolku, lokty se opíral o jeho povrch a sepnul odrápené prsty. Nezvedl oči od nehybného villipa posazeného na stole. Krátce Nomu Anorovi naznačil, aby k němu přišel, a pomalu a promyšleně se postavil.
„Jaks asi uhádl, Nome Anore, měl jsem se před tou Jedi na pozoru od okamžiku, kdy jsi nahlásil, že jsi ji viděl na planetě Miashků. Před dvěma dny jsem dostal zprávu od agenta, kterého jsem nasadil mezi pirátský gang říkající si Xanianská osvobozenecká flotila. Piráti právě přišli o jeden bitevní křižník, když se pokoušeli nalodit na jednu malou nákladní loď a zajmout ji.“ Otočil se čelem k Nomu Anorovi a mladý Vong ucukl před mrazivou září v otcových očích.
„Zajímavé je, že pouhé dvě bytosti přemohly posádku lodě a odletěly s ní. Ty dvě bytosti byly na palubě té malé nákladní lodi. Jedna z nich byla malá bytost v plášti s kápí, druhá byla velmi podobná domorodcům naší Líhně, podobná té, kterou jsi viděl s Jedi.“ Sang Anor prošel kolem svého syna a zastavil se před výklenkem velké zdi přikrytým transparentním materiálem. Korál yorik, který jej normálně zakrýval se zasunul do zdi a odhaloval kosti Yuuzhan Vonga poskládané do polohy vsedě, se zkříženýma nohama a špičkami prstů se dotýkající kolen. Černé oční důlky mu opětovaly pohled. Zuhelnatělé škrábance, takové, jaké by mohl zanechat světelný meč, hyzdily žebra v oblasti, kde se nacházelo srdce.
„Právě jsem obdržel zprávu z Líhně,“ pokračoval Sang Anor, mluvil, jako by promlouval ke kostře, jejíž oční důlky byly ve stejné úrovni jako jeho oči a použil ten hrozivě klidný hlas, který znamenal, že je ve své nejnebezpečnější náladě, „imperiální na něj zaútočili. Útok byl samozřejmě odražen, ale pak se objevil bitevní křižník podobný tomu, který ta Jedi ukradla, a sám se zničil, když dosáhl atmosféry.“ Sepjal ruce za zády. „Jedi se vrátila na Líheň. Právě teď tam někde je.“
„Ale proč?“ řekl Nom Anor. „To nedává žádný smysl. V žádném případě odtamtud nemůže uniknout, tak čeho chce dosáhnout?“
„Nevím. Možná to je součást nějaké dohody, kterou uzavřela s Thrawnem. Mohla by mít v úmyslu vést domorodce ke vzpouře.“ Pokrčil rameny. „Podstatné je to, že záležitost s tou Jedi musí být vyřízena jednou provždy. Za to, co už spáchala, a za to, jaké škody by mohla ještě napáchat.“ Otočil se. „Bohužel tam nemůžu jít osobně a vím jen o jedné osobě, které mohu svěřit takový úkol.“ Oči Noma Anora se rozšířily a začervenal se, pak zbledl, když si to uvědomil. „Poklekni.“
Jedním plynulým pohybem Nom Anor klesl na kolena a vykonavatel stanul před ním. Sang Anor natáhl ruku a sevřel jeho rameno svou odrápenou rukou. „Přijímáš to břímě odpovědnosti, Nome Anore? Splníš svou povinnost vůči Yuuzhan Vongům a rodu Anorů?“
Nom Anor zvedl bradu a podíval se svému otci do očí. „Ano, pane.“ Po těchto slovech cítil, jak Sang Anorovo sevření na jeho rameni zesiluje do drtivého stisku. Nedovolil sobě ucuknout nebo sklopit zrak, jak se vykonavatelovy drápy zaryly hluboko do kůže a cítil, jak mu horká krev stéká po hrudníku a po boku.
„Budiž, synu rodu Anorů.“ Volnou rukou lehce přejel po Nom Anorově levé tváři, jako kdyby ji chtěl pohladit, pak zaryl drápy do kůže a přejel jimi po tváři, zanechávaje hluboké rýhy a krev, po kterých zůstanou velké jizvy na dříve hladkém obličeji. „Přijmi mé požehnání, stejně jako přijímáš toto břímě.“ Stáhl ruku a sevřel dlaň v pěst, pak udeřil Noma Anora do pravé poloviny obličeje.
Sang Anor do té rány vložil veškerou sílu a srazil mladšího Vonga na podlahu, ten se však ihned zvedl. Jeho levá lícní kost byla zlomená a i když cítil jak srůstá a hojí se i teď, věděl, že špatně sroste a ponechá jeho tvář bez symetrie.
Stál tam pyšně a stavěl na odiv své jizvy a podíval se do očí Sanga Anora jako sobě rovnému. „Teď jdi, Nome Anore, a přines mrtvé tělo té Jedi k mým nohám, ať jím můžu nakrmit yammoska.“
Nom Anor se uklonil. „Staň se tvá vůle, otče.“