Kapitola 4

Po pouhém jednom dni služby na Imperatoru došel kapitán Parck k jednoduchému závěru: ta loď byla naprosto dokonalá. V každém ohledu byla lepší než standardní imperiální loď. Flotila takových lodí by mohla zpacifikovat Neznámé regiony v nejkratším možném čase. Na tváři se mu objevil samolibý úsměv a v duchu vyzval Yuuzhan Vongy, ať si klidně přijdou.
Při výstupu z hyperprostoru nedaleko jedné z jejich loděnic předal velení veliteli Veenirovi, svému prvnímu důstojníkovi, a šel podat hlášení Thrawnovi do jeho kajuty. Byla to přesná duplika jeho kajuty na Admonitoru, včetně holografické sbírky a dalších informací stáhnutých z jeho bývalé vlajkové lodě.
„Á, kapitáne,“ řekl Thrawn a otočil se v křesle. „Co říkáte na naši novou vlajkovou loď?“
„Jsem velmi spokojený, pane. Loděnice je připravena na vaši inspekci.“
„Výborně. Zatím jsem sestavil seznam nových nařízení vzhledem k novému vývoji událostí ohledně Yuuzhan Vongů.“ Uchopil datapad. „Chci, aby senzory našich základen a hlídkové lodě skenovaly okolní vesmír a hledaly stopy po organické hmotě a elektromagnetickém záření. Ať věnují pozornost gravitačním anomáliím. Mám tu několik návrhů na simulované výcvikové mise pro piloty TIE, založených na informacích o vongských stíhačích.
A také se zpřísní bezpečnostní opatření na základnách. Nikomu nebude za žádných okolností povolen vstup nebo opuštění imperiální základny nebo lodě bez patřičného povolení. Události, následkem kterých byl poškozen Admonitor, se již nesmí opakovat.“
„Podle hlášení poručíka Tevocka bych soudil, že Yuuzhan Vongové nebudou schopní napodobit člověka při důkladné prohlídce, i když jim ty maskovací ooglithy nebo co to je umožní zaujmout místo člena naší posádky,“ mínil Parck.
„Přesně tak. A naším prvořadým úkolem teď bude zničit flotilu, která se buduje na Sevacu III.“ Ukázal na jeden monitor, na kterém bylo zobrazeno schéma málo známé soustavy a nadsvětelné cesty vedoucí k ní. „Sang Anor má přístup ke Coerlovým informačním zdrojům, takže si musíme dát pozor, abychom mu neodkryli své plány.
Můžeme shromáždit lodě na těchto souřadnicích,“ na monitoru se rozsvítily tři body reprezentující tři světy v Zoabském sektoru pod kontrolou Impéria, které hraničily s Coerlovým teritoriem, „a potom je přesunout na místo srazu na okraji soustavy Sevac. Rychlý, ale efektivní první úder by je měl zlikvidovat.“ Na monitorech se objevily další mapy.
„Poté se vydáme proti opravdovému nepříteli. Můžeme předpokládat, že vongská světoloď je v Coerlově teritoriu, ale to je stále příliš velká oblast. Naštěstí jsem proti němu stejně chtěl vést tažení, prostě budu muset přehodnotit svůj seznam cílů a zařadit světy, které jsou pro Yuuzhan Vongy cenné.“ Na obrazovce se ukázal plánovaný invazní koridor, který končil v Orune Prime, Coerově baště.
„Okamžitě začnu implementovat změny, pane,“ začal Parck, pak uviděl, jak Thrawnův komlink na opěradle zablikal. Thrawn na něj pohlédl.
„Soukromý komunikační kanál moffa Nirize,“ řekl a zapnul ho.
„Mám odejít, admirále?“
„Ne, můžete zůstat.“ Thrawn vstal a přistoupil k holopadu před velitelským křeslem. Před ním se zhmotnil namodralý hologram moffa Nirize.
„Admirále, máme problém,“ řekl Niriz rychle a úsečně; takovým tónem ho Parck slýchával hovořit pouze když měl velké starosti.
„Poslouchám.“
„Přibližně před pěti hodinami propukly násilnosti na Arkenue, jedné z našich největších základen. Vyskytl se tam nějaký druh moru. Od té doby jsem obdržel zprávy o rozšíření epidemie na tři planety, které máme pod kontrolou, všechny v Zoabském sektoru.“
„Jak zlé to může být?“ Thrawn přivřel oči. „Když první případ byl nahlášen před pouhými pěti hodinami?“
„Jsou infikovány tisíce, pane, stovky jsou již zemřely, a ta čísla se zvyšují každou minutu. Zdá se, že nemoc postihuje nejvíce lidi a Chissy, ale žádná jiná rasa, která s ní přišla do kontaktu, se nezdá být imunní. A způsob, jakým umírají, je hodně ošklivý, pane.“
„To není možné,“ řekl si Parck pro sebe. Ještě před pár vteřinami měli všechno pod kontrolou. Jak se něco takového může dít?
„V ulicích panují nepokoje, pane, a musel jsem na infikovaných planetách vyhlásit stanné právo, ale vojáci, které jsem poslal na povrch, se bojí, že se nakazí.“
„Uvalte na postižené planety karanténu,“ nařídil Thrawn. „A pošlete tam lékařské týmy. Chci, abyste mě informovali o všech jejich pokrocích a nálezech.“
„Již se na tom pracuje, zatímco mluvíme.“
„Dobře. A snažte se, aby se tyto zprávy nedostaly na veřejnost.“ Impérium si musí za každou cenu zachovat image nezdolatelné síly.
„Na to už je příliš pozdě, pane. To je další problém, na který jsem vás chtěl upozornit. Celou hodinu všechny lodě a základny válečného lorda Coerla vysílají na všech frekvencích v Zoabském sektoru i mimo něj. Teď zrovna začíná další vysílání.“
„Dejte mi tu frekvenci,“ nařídil Thrawn. Moff mu vyhověl a Thrawn se na ni rychle napojil. Vysílání bylo možné pustit v několika jazycích včetně chisských nářečí. Thrawn vybral basic a o pár vteřin později se na jednom monitoru objevila kulatá tvář válečného lorda Coerla.
Brilantní generál, který před téměř dvaceti lety vyvolal krvavý puč a prohlásil se vládcem Orone Prime, čímž se stal nejmocnějším válečným lordem v Zoabském sektoru, byl pozoruhodná osobnost. Jeho pestrobarevné šupiny nádherně zářily a jeho hřebínek byl naježený.
Jeho uniforma byla taktéž působivá, i když nedokázala úplně nezamaskovat důsledek několikaletého života v pohodlí. A navzdory svému pózování, Coerl nejraději seděl ve svém luxusním a dobře chráněném bunkru a „velel“ z dálky.
„Obyvatelé Neznámých regionů,“ ozval se hlas droida dabujícího Coerlův proslov, nebyl synchronizovaný s pohyby jeho úst, „váleční lordové, obchodníci i prostí občané. Odhalil jsem strašlivé tajemství. Spiknutí, které ohrožuje nás všechny.
Imperiální, kteří tu jsou s námi již několik let, nejsou ti, za které se vydávají. Jsou to renegáti a běženci, kteří se snaží uniknout před jistou smrtí, která se šíří uvnitř hranic jejich říše a vystavují nás riziku přenosu té smrti. Neslouží žádnému císaři, a to jejich Impérium už ani neexistuje!“
„To je šílenství,“ zamumlal Niriz. Parck s ním musel souhlasit. Copak se Coerl pomátl?
„Těmi tak zvanými „civilizovanými“ částmi galaxie se šíří choroba. Nemoc tisíckrát horší, než kdysi dávno obávané Sémě smrti. „Velkoadmirál“ Thrawn sám není ničím jiným, než bezvýznamným válečným lordem. Viděl zánik své civilizace a utekl jako zbabělec, kterým ve skutečnosti je, vzal s sebou pár lodí a vojáků a nechal Impérium rozpadnout se v chaosu.
Tito podvodníci oklamali tisíce mladých a vnímavých Chissů a přiměli obyvatelstvo planet osmi sektorů, aby jim sloužilo. Nejsou součástí mocného Impéria, to jsou jen jejich lži, které nás mají ohromit a zastrašit, abyste sloužili Thrawnovi jako otroci!“
Parck v duchu soptil vzteky. Jak se ten hlupák opovažuje říkat takové do nebe volající lži! Podíval se přes rameno na Thrawna a ke svému překvapení zjistil, že velkoadmirál se nezdá být tak uražený. Jeho oči pobaveně zářily, když sledoval divadlo toho válečného lorda.
„Vskutku umělecky provedeno,“ zašeptal.
„Ale ten prolhaný Chiss se přepočítal, když si myslel, že se mu podařilo uniknout před nákazou. Thrawn a ti jeho imperiální ji s sebou přitáhli! Přitáhli ji mezi nás!“ Válečný lord měl ve tváři pochmurný výraz a přitom plácal a škubal velkýma žebrovanýma ušima. „Světy, které obelhali, jsou zamořeny a ti hloupí chisští mladící, kteří narukovali do armády falešného Impéria, umírají také!“
Obraz se změnil na ponurou vojenskou pevnost v horách. Záběr se chvěl, jak se ruka držící kameru třásla. Byly vidět pozorovatelny, v nichž se nacházely stráže. Stormtroopeři střežili pozemek a ve vzduchu bylo slyšet praskání vyvolané silovými poli zadržujícími zajatce.
„Tohle je jen jeden ze stovek táborů smrti ukrytých na Orrsu, Thrawnově sídelní planetě. Tisíce bytostí nakažených morem jsou sem násilím odvlečeny, aby se šíření moru utajilo,“ zněl v pozadí Coerlův hlas, zatímco se záběr přesunul na zajatce.
„To není Orrso!“ vyštěkl Niriz.
„Samozřejmě, že ne,“ řekl Thrawn chladně. „Nepochybně to bylo nahráno na jednom z Coerlových světů. Pravděpodobně Xan, protože ten tábor odpovídá xanské architektuře, avšak starému slohu. Asi to je opuštěné vězení z dob Dreských válek, které zuřily před dvěma sty lety.“
Vychrtlé postavy bezcílně bloudily sem a tam, lidé byli oblečení v otrhaných hadrech a obsypaní boláky. Chissové, kterým se z očí pozvolna vytrácela jejich záře, padali na kolena a úpěnlivě prosili nějaké postavy, které byly zřejmě jen výplody jejich myslí. Byli tam i další cizinci, jejichž původ se nedal poznat, ale nebylo jich tam tolik jako lidí a Chissů.
Potom jeden Chiss jako by zešílel, rozeběhl se proti silovému poli a odrazil se od neviditelné stěny v oblouku elektřiny. Modrý cizinec vstal a znovu se rozeběhl proti silovému poli, pak po něm stormtrooper vystřelil ochromující paprsek.
„Tyto tábory existují na každém imperiálním světě, a co je ještě horší, Thrawn se rozhodl použít choroby, které sužují jeho vlastní vojáky, proti nám! Vypustil nákazu na naše planety, aby je mohl snadněji dobýt. Vyzývám všechny mocnosti v Neznámých regionech, aby se spojily proti této hrozbě! Vyzývám světy, které Thrawn dobyl, ať se vzbouří a zbaví se imperiálních tyranů! Do boje proti skutečnému nepříteli, Thrawnovi, rádoby vládci tisíců otrávených světů!“ Signál se přerušil.
***
„Sedni si,“ rozkázala Kei Rascer, jakmile se nahrávací zařízení, další nečistá mechanická věc, vypnula. Z Corelovy tváře rázem vyprchalo veškeré zanícení, kterým zářila ještě před pár vteřinami. Zdálo se, jako kdyby mu vypustili duši; nejmocnější válečný lord Zoabského sektoru se dobelhal do křesla a posadil se, podobaje se tomu, čím ve skutečnosti byl: loutce.
Kei Rascer pohlédla na svého svěřence. Šupiny a velký hřebínek snadno ukryly implantáty a jeho duše byla naprosto a efektivně zlomená, poté, co byly jeho dřívější pokusy se vzepřít náležitě potrestány. Udělá všechno, co mu nařídí. „Odnes tu věc pryč,“ řekla dvěma dalším dohlížitelům: Vongům v lidských maskovacích ooglithech a uniformách Coerlovy osobní stráže. Odvezli rekordér z místnosti. Mírně pokrčila rameny v poněkud sporém a přiléhavém oděvu konkubíny, který nosila přes svůj ooglith.
Pokud se někdo z Coerlových podřízených podivoval nad jeho novým vkusem co se týkalo výběru milenek a osobních strážců, výhradně lidských, a jeho touze po naprostém soukromí, neodvážil se o svém pánu pochybovat nahlas.
Právě teď, pomyslela si Kei Rascer, mozek uvnitř té podrobené dutiny lituje té slepé poslušnosti, kterou vyžadoval od svých lidí a skutečnosti, že nikdy nevyšel na veřejnost bez tuctu osobních strážců a sličné ženy po svém boku.
„Nakrm ho,“ řekla dalšímu Vongovi, který byl stejně jako ostatní v lidském maskovacím ooglithu a uniformě stráží. „A odměň ho za jeho hezké vystoupení.“ Zašklebila se na otroka, obešla křeslo a poplácala ho po hlavě. Kdyby mu to implantáty dovolily, určitě by ucukl. Takový rozdíl od těch vilných pohledů, které vrásnily jeho tvář, když ji před dvěma lety spatřil poprvé.
Jenže od té doby už poznal, co se skrývá pod její druhou kůží. Zlomila ho a nasadila mu implantát během jejich první společné noci, stráže za dveřmi ložnice o tom neměly ani ponětí, a většinu procesu podrobení prováděla osobně.
Opustila ostatní strážce a odešla do svých komnat podat hlášení vykonavateli.
***
„Co to mělo znamenat?“ Niriz zaťal pěst. „Nechám své lidi prověřit ty „důkazy“. Musí to být podvod!“
„Záznam byl pravý,“ promluvil konečně Thrawn. „Vysílání nebylo upraveno. Ti lidé a Chissové, které jsme tam viděli, byli pravděpodobně Yuuzhan Vongové v přestrojení, stejně jako ti stormtroopeři. Ti cizinci byli bezpochyby zajatci, na kterých za posledních několik let prováděli experimenty.“
„Yuuzhan Vongové?“ Moff pozvedl obočí. „To mají na svědomí oni?“
„Očekával jsem něco takového,“ řekl Thrawn. „Ale ne tak brzy. Sang Anor měl očividně připravený plán pro případ, že by pokus zavraždit mě nevyšel, a vypouštění chorob po galaxii vždycky bylo něco, co měl v malíku. Podcenil jsem ho. To je chyba, která se už nebude opakovat,“ řekl admirál zasmušile.
„Ale co budeme dělat?“ zeptal se Parck.
„Tak zaprvé, provést všechny změny v protokolu, které jsem sestavil. Vyhlásit karanténu na zamořených planetách a vyslat naše lékařské týmy, aby našly lék. Imperiální posádky zůstanou uvnitř základen, pokud jim nebude nařízeno jinak, a žádný nakažený imperiál nesmí vstoupit na palubu lodi.
Ve flotile vyhlaste stav pohotovosti, protože jakmile se tato propaganda rozšíří, určitě dojde ke vzpourám na některých našich světech. A to nepočítám útoky Coerlových vojsk a ostatních místních mocenských uskupení,“ Thrawn se otočil čelem k oběma.
„Nečekám, že se na nás vrhnou celé Neznámé regiony najednou: váleční lordové jsou velmi nedůvěřiví. Budou mít obavy se zapojit do velké ofenzívy a nechat tak své světy nechráněné, alespoň dokud nedospějí k závěru, že ta epidemie není jen nějaký důmyslný Coerlův trik.“
„Jistě, pane,“ řekl Niriz. „Ale to vyčerpá většinu našich vojenských rezerv a uvrhne naši organizaci do chaosu, alespoň na čas. Nebude možné shromáždit dostatek vojáků a lodí potřebných pro rozsáhlé vojenské tažení do Coerlova teritoria.“
„To právě Sang Anor chce.“ Thrawnovy oči zaplály. „Náš nepřítel je chytrý, ale jeho přílišná sebedůvěra je jeho slabina. Tohle kolo vyhrál, ale nakonec zajde příliš daleko a udělá chybu, o tom nemám pochyb. Otázkou je, jestli se toho dožijeme.“
Thrawn se opřel do svého velitelského křesla. „Ale nemám v úmyslu dovolit, aby jeho operace na Sevacu III pokračovaly. Dám dohromady malý, ale efektivní úderný oddíl, který se postará o to, aby odtamtud vykonavatel nedostal žádné posily.“
***
Vergere navedla Hit’n Fade na předem naprogramovaný kurz napříč hyperprostorem, opřela se ve velitelském křesle na můstku a přemýšlela.
„Nemáš hlad?“ zeptal se Oin. Držel talíř s jídlem, které Vergere neznala, a sklenici s nějakým nápojem. „Spižírny jsou tu plné, ale mě to nechutná. Neszké jídlo není tak… umělé.“
Vergere musela souhlasit, také dávala přednost jednoduché stravě „primitivních“ ras před potravinami na vesmírných lodích. „Co teď?“ zeptal se Oin.
„Nejdřív se musíme zbavit toho křižníku,“ řekla Vergere pevně.
„Ale je silný a dobře vyzbrojený,“ podotkl Oin.
„Dostane nás do potíží,“ namítla Vergere. „Nikdo si nevšimne obchodníků v poničené nákladní lodi, a pokud ano, bude předpokládat, že nemáme nic cenného. Ale žádný vesmírný přístav nepovolí jen tak přistát válečné lodi bez otázek. Budou nás považovat za hrozbu a navíc nemáme posádku, která by tuhle věc řídila. Nejlepší bude, když ji prodáme co nejdřív.“ Usrkla trochu nápoje. „A teď—“
Vergere sebou trhla a zarazila se uprostřed vety. Její fialové oči se vypoulily a zíraly na něco, co Oin neviděl. „Vergere?“ vyhrkl. „Co je?“
Ale Jedi jej neslyšela. Byla duchem nepřítomná, šok ji úplně vyrazil dech.
Lidé umírali.
Cítila to, slyšela jejich výkřiky v Síle. Reflexivně si přitáhla plášť k sobě, aby se uchránila před tím psychickým zamrazením a svezla se ze židle a spadla na podlahu.
Smrt se siřila jako temná skvrna na látce. Nebyla to bezbolestná smrt, ani pokojná. Bytosti umíraly v bolestech a obavách. Mnoho bytostí. A umíraly pomalu; náhle si uvědomila, že necítí smrt samotnou, ale utrpení, které jí předcházelo. A věděla, kdo je za to odpovědný: výtvory Yuuzhan Vongů možná neexistují v Síle, ale jejich následky se na Síle podepisovaly.
Sang Anor rozpoutal masakr.
Síla kolem ní vířila, myriády cestiček se natahovaly do dáli, ovšem ona věděla, že vidí budoucnost, a všechny cesty byly krvavé.
„Co mám udělat? Jak tomu můžu zabránit?“ řekla neslyšně, prostřednictvím myšlenek, a trochu ji překvapilo, když se kolem ní zhmotnila známá postava ve formě energie. Byl to někdo, koho neviděla velmi dlouho… „Mistryně,“ zašeptala k Thracii.
„Všechny cesty vedou skrz nebezpečí a smrt, mé dítě, ale pouze jediná končí v naději.“ Stín ukázal na jednu z nejtěžších cest. „Následuj ji a buď připravená zaujmout pevný postoj, až nadejde čas, Jedi.“
Vergere se snažila očima pohlédnout skrze mlhu a pokoušela se zjistit, kam ji ta cesta zavede; postupně si uvědomovala, že s ní někdo třese a nějaký hlas na ni křičí.
„Vzbuď se!“ Zařval Oin na bezvědomou Jedi. „Vergere!“ Když konečně zamrkala očima, úlevně vydechl.
„Musím se dostat k navigačnímu počítači.“ Postavila se na nohy. „Musíme změnit kurz.“
„Kam se vydáme?“ zeptal se Oin. Z části to věděl, ale potřeboval se ujistit.
„Na tvou planetu, Oine.“ Vergere se zachvěla. „To je jediné místo, kam můžeme jít.“