Věnování

Naboo

Od protivníka ho oddělilo silové pole. Qui-Gon Jinn se rozhodl nabrat síly a posílit svou duševní rovnováhu meditací. Meditace hraje v životě rytíře Jedi významnou roli. Qui-Gon deaktivoval meč, poklekl a posadil se na paty. Pak, aniž by se nechal rozptylovat nedočkavým přecházením Sitha za silovým polem, zavřel oči. Dech i tlukot srdce se mu pomalu zklidňovaly po předchozím vypětí z boje a pronásledování protivníka. Vnímal pravidelnost, s níž mu stoupal a klesal hrudník, vnímal, jak se mu při nádechu rozšiřují nosní dírky a při výdechu mu vzduch naráží na horní ret.

Před sebou mám další boj. Tento boj může i nemusí být mým posledním. Můj protivník je mladý a plný sil, přesto však mohu vyhrát, protože jsem zkušenější. Mládí se často unáhlí a dělá chyby. V tom mohu hledat svou výhodu. Jsem klidný a trpělivý a počkám, až udělá tu chybu. Tento boj věnuji svým mistrům, díky nimž jsem tím, čím jsem. Věnuji ho rytířům, s nimiž jsem za ta léta sloužil.
Tento boj věnuji tobě, mistře Dooku. Byls přísným učitelem a naučils mě tomu nejdůležitějšímu: brát si s sebou na misi vždy čisté ponožky a pravidelně si je měnit.
Tento boj s díky věnuji tobě, mistře Yodo za všechny ty dobře míněné rány holí. Kdo by to byl řekl, jak bolestivě přesná je vaše znalost lidské anatomie? Vaše rány však nepřišly nadarmo. Ještě dnes občas zažívám ozvěny bolestivých křečí na patřičných místech. A jen díky vám mi dodržování celibátu nikdy nepůsobilo potíže.
Tento souboj věnuji tobě, mistře Windu. Naše společné hodiny šermu mě naučily boji v nevýhodných podmínkách, kdy jsem částečně oslepen sluncem nebo jeho odlesky na protivníkově holé lebce.
Tento souboj věnuji tobě, rytíři Konhaji, žes za mě tenkrát napsal tu strašnou padesátistránkovou úvahu na téma: Kdo je lepší Jedi?
Tento souboj věnuji tobě, rytířko Rechimo. To tys věděla, jak je důležité své životní dílo někomu věnovat.
Tento souboj věnuji také tobě, mistryně Lassael, neboť hlavně díky tobě jsem pochopil, že na barvě nezáleží, protože modrá je nejlepší. Nebýt Yodova výcviku, mohli jsme být víc než jen přátelé.
Tento souboj s velkým díky věnuji také tobě mistře Dischargi. Naučils mě, že existuje zbraň mocnější meče a také, že ve chvíli, kdy selžou všechny zbraně a slova, není nad pořádný běh.

Qui-Gon vycítil, že se silové pole každým okamžikem vypne a několik vteřin předtím, než se tak skutečně stalo, ukončil meditaci a připravil se na další boj. Jakmile bariéra oddělující oba protivníky zmizela, s bleskovou rychlostí se jejich meče opět zkřížily, jako kdyby jejich tanec na život a na smrt nebyl vůbec přerušen. Qui-Gonův padawan zůstal uvězněn mezi silovými poli tak jako předtím jeho mistr, neboť jimi nestihl proběhnout ve stanoveném časovém intervalu. Vlastně se nikdo z nich po celou dobu nezamyslel nad tím, k čemu ta silová pole slouží, kromě toho, aby je od sebe vzájemně oddělila.
Souboj se pro Qui-Gona nevyvíjel dobře. Ať dělal, co dělal, nemohl proniknout Sithovou obranou. Nemohl pochopit, jak je to možné. Potom náhle přišel ten osudný okamžik, kdy mu protivníkova čepel pronikla do těla a sežehla mu vnitřnosti. V ten samý moment se na tváři umírajícího mistra Jedi rozhostil zděšený výraz poznání.
Ach ne. Jak jen jsem mohl zapomenout poděkovat svým rodičům, ať už to byl kdokoli!
Tak padl Qui-Gon Jinn. Jeho padawan po přemožení sithského nepřítele poklekl vedle těla svého mistra, sevřel ho v náručí a vyslechl jeho poslední přání.
"Obi-Wane, slib mi... slib mi, že vycvičíš toho chlapce."
"Slibuju, mistře."
"A Obi-Wane, musíš poděkovat..."
"Já vím, byl jsem v meditaci s vámi."
Poté mistr Jinn vydechl naposledy.


Coruscant

V Radě řádu Jedi panovala pochmurná nálada. Zpráva o Qui-Gonově smrti už dorazila do Chrámu. Ponořeni ve svých křeslech mistři rozjímali o smrti svého ztraceného druha. Mistr Windu náhle zvedl hlavu a odkašlal si: "Víte," začal, "zajímalo by mě, jestli si na nás vzpomněl, když umíral. Přece jen jsme spolu zažili pár světlých chvilek, než jsem se stal členem této Rady. Vybavují se mi kupříkladu naše společná cvičení v šermu. Qui-Gon byl výborný šermíř."
"Hmmmm, hmmmm," pokýval hlavou nejstarší z Jediů, maličký Yoda. "Také mi to na mysl přišlo. Qui-Gon vzpurný byl. Co jsem se ho jen hůlkou natloukl. Jestlipak před smrtí svou myšlenku mi věnoval?"
"Musím říci, že jsem měl toho chlapíka rád," nechal se slyšet rytíř Konhaj. "Vyrůstali jsme spolu. Pravdou však je, že na psaní tedy moc nebyl."
"Ale měl neuvěřitelně citlivé ruce," zasnila se mistryně Lassael.
Rytířka Rechima se neklidně ošila. "Ale jestli nám nevěnoval své poslední myšlenky, tak tedy nevím, nevím, jestli mu to kdy odpustím."
"Podle mě tady jen všichni žvaníte nesmysly," ucedil zamračený mistr Discharge. "Qui-Gon udělal naprostou kravinu, když se nechal zabít. Mělo mu být hned jasné, že ten souboj nemůže vyhrát. Vůbec se do toho neměl pouštět, nebo měl včas utéct. Myslel jsem si o něm, že je to rozumný Jedi, ale teď vidím, že to byl jednoznačně břídil."
Rytíř Konhaj se nadechl, aby mu odporoval, když v tom se otevřely dveře do poradního sálu a dovnitř vkráčel skleslý Obi-Wan Kenobi. Oči všech členů Rady Jedi se v očekávání upřely na něho.
"Sdílíme tvůj žal, mladý Kenobi," pronesl do ticha mistr Windu. Jakoby na potvrzení jeho slov i světelný odraz na mistrově sametově hnědé lebce žalem zmatněl.
"Pověz nám ty znovu, co se přihodilo. Jak zemřel mistr Qui-Gon?" naléhal Yoda.
Obi-Wan se nenechal dlouho pobízet, částečně také proto, že se chtěl s někým podělit o svou bolest a snad ji tím i zmírnit. Jal se tedy vyprávět o osudném souboji svého mistra se sithským bojovníkem. Když dospěl k okamžiku, kde se jeho mistr ponořil do meditace, všichni posluchači mu doslova viseli na rtech.
"A dál? Dál? Mluv! Co bylo dál?" naléhala rytířka Rechima. "Musím vědět, jestli nám věnoval vzpomínku!"
"Můj drahý mistr vzpomněl na mnohé z vás," odpověděl Kenobi. "V prvé řadě na svého mistra Dookua, který mu poskytl mnoho cenných rad do života, ale především tu o důležitosti měnit si pravidelně ponožky. Této moudrosti jsem se poté od Qui-Gona naučil i já."
Obi-Wan se poklonil směrem k Yodovi. "Vzpomněl i na vás, mistře Yodo a na tvrdost vaší hůlky, již jsem měl už také možnost ocenit."
Yoda při té zmínce pookřál a uši se mu pozvedly. „Dobrým žákem Qui-Gon byl, tak tak. Jen občas příliš vzpurným.“
„Ani na vás nezapomněl můj drahý učitel, mistře Windu. Na vaše společná přátelská utkání v šermu, kdy ho nejednou osvítil jas vašich myšlenek a vždy jste mu byl v boji inspirací.“
Mace Windu jen tak tak přemohl dojetí a kdo ho dobře znal, všiml si, že se mu oči podezřele zaleskly.
„Něco do oka spadlo ti, hmm?“ šťouchl do něj hůlkou Yoda.
Ale to už Obi-Wana nedočkavě okupovali rytíř Konhaj, mistryně Lassael a rytířka Rechima. I jim se dostalo uspokojivé odpovědi.
Jediný mistr Discharge stál opodál a pozoroval to úkosem. Neměl zapotřebí loudit něčí vzpomínku. Koneckonců, lidi i ne-lidi umírají dnes a denně. I on jednou umře a rozhodně kolem toho nebude dělat takový humbuk. Odfrkl si. Tedy, kdyby mu ale chtěli postavit pomník, no prosím, bránit se nebude…
Obi-Wan došel k němu. „Mistře Dischargi, nebudete tomu věřit, ale i vám Qui-Gon věnoval jednu ze svých posledních vzpomínek.“
Discharge tázavě povytáhl obočí. Že by?
„Ano, je to tak,“ pokračoval Obi-Wan. „Můj mistr si považoval vašeho umění zasáhnout nepřítele pouhým slovem a to i zezadu!“
Obočí mistra Discharge vylétlo do závratných výšin.
„Dokonce choval určitou naději, že byste mě v tomto umění mohl také jednou proškolit,“ dodal už poněkud méně jistě Obi-Wan.
„Hmm,“ zamručel Discharge. „O tom si promluvíme později.“
Obi-Wan se mu zdvořile poklonil a poté se šel ještě poklonit všem ostatním. „Teď, jestli dovolíte, odeberu se do svých komnat a zahájím třídenní půst a meditaci na Qui-Gonovu počest.“
Mistři ho pokyvujíce hlavami propustili a ještě dlouho do noci rozprávěli o zesnulém druhovi.
Všichni až na mistra Discharge. Ten se ještě odpoledne vypravil ke kameníkovi, aby si vyhlédl vhodný mramorový kvádr velikosti zhruba své postavy…


Geonosis

Kdesi na Geonosis stál u okna hrabě Dooku, hleděl na obzor a mnul si přitom vousatou bradu. Tak nakonec jsi odešel dříve než já, učedníku, pomyslel si a nostalgicky si povzdechl. Od okamžiku, kdy v Síle vycítil Qui-Gonovu smrt, sužovala ho jedná otázka. Zdalipak sis ještě ráno stihl vyměnit ponožky?