Vzpomínky

Autor: Milwa Barring

Chlad...bolest...

Probudila jsem se do tmy.Rukou jsem prozkoumávala své okolí.Ta narazila jen na chladnou skálu a ostré kameny.
Po chvíli,která mě připadala jako věčnost,jsem byla schopná vstát.Mým tělem proběhlo zachvění.Všude byla nekonečná tma.Dokulhala jsem ke skalní stěně a snažila se najít cestu pryč.S hrůzou zjišťuji,že vůbec nevím kde jsem...a kdo jsem...Nešťastně jsem se rozhlížela a marně doufala,že pochopím souvislosti.

Na nic si nevzpomínám.

"Nevzpomínám!"
Můj zoufalý křik porušil naprosté ticho.Pak jsem zaslechla zvuk rychlého pohybu.Mávnutí kožnatých křídel.Koutkem oka jsem zahlédla ,jak proti mě vyrazily ostré drápy.Zakryla jsem si předloktím obličej a uskočila co možná nejdál z jejich dosahu.V příštím okamžiku mě zvíře srazilo k zemi.Následovala krátká ostrá bolest,jak drápy pronikly oblečením.Pak drtivý tlak ustal.Sklonila jsem paži právě včas,abych spatřila siluetu muže na konci jeskyně.
Pokusila jsem se utéct co nejdál,nedbajíc bolesti.Pak mi pod nohama podjela zem a já se s bolestným výkřikem zřítila o pár metrů níž.V hlavě mi pulzovala bolest...a hlas...jen na chvíli.Stiskla jsem si hlavu a pak jen zírala na své špinavé ruce,zamazané od krve.
Zaklonila jsem hlavu a zaposlouchala se.Pořád mě pronásledoval.Byl temný a nebezpečný jako stín.
Spěchal ke mě.

...bezmoc...strach...

Neměla jsem sílu utéct.V hrůze jsem se přimáčkla blíž ke skále.Nevěřila jsem mu.Jeho podávané ruce,jeho utišujícím řečem ani jeho nešťastnému úsměvu.Odtáhla jsem se a zakryla si rukama obličej.
Plakal a říkal mi Maro.