Závan minulosti

Autor: Tyna Rose

Kapitola 5.

Luke se se zaměstnanci Malerabké banky rozloučil již před několika hodinami, a to poté, co oficiálně převzal obsah schránky, zrušil její pronájem a podepsal všechny příslušné dokumenty. Byl rád, že se všechno vyřídilo rychle a bez zbytečných průtahů a on se mohl vrátit zpět ke své rodině. Jenom zalitoval, že si s sebou nevzal R2D2 a nemohl tak zjistit, co se skrývalo na datakartě z trezoru, již během cesty. Nyní seděl ve své kajutě, která mu byla při zpáteční cestě na Mon Calamari přidělena na transportní lodi. Nepohodlí této lodi vůbec nevnímal, jelikož byl zcela pohroužen do čtení obsahu velké obálky, kterou také ve schránce nalezl. Musel si přitom počínat velmi opatrně. Text, který tak intenzivně pročítal, byl totiž nezvykle zapsán na papírových stránkách, svázaných do útlé knížky, na níž byl zřetelně znát vliv uplynulých let a dost možná i několika bitev. Tenké stránky byly hustě popsané, zažloutlé a v některých místech dokonce slepené. Text byl psán úhledným drobným písmem.
Brzy si uvědomil, že se jedná o deník jisté senátorky, ale nechápal proč by měl být tak důležitý, aby musel být uschován v trezoru, obzvláště tolik let. Zachycoval běžné dění v senátu Staré republiky , jak si zvykli tuto část dějin nazývat, a osobní postřehy a poznámky jeho majitelky, což nebylo z dnešního pohledu příliš zajímavé. Později se v něm ale začala objevovat jména, která mu nebyla neznámá a čím déle četl, tím víc začínal chápat důležitost těchto zápisků a tím víc se ho také zmocňovalo napětí.
Konečně dospěl až k poslednímu zápisku. Když přečetl i těchto několik řádek, opatrně deník zavřel a položil ho na stůl před sebou. Předklonil se, lokty se zapřel o stehna a hlavu položil do dlaní tak, že měl přikrytá ústa i nos. Zavřel oči. Takto seděl několik dlouhých minut. Pak se zhluboka nadechl a opět se opřel o opěradlo křesla. Oči měl otevřené a zíral do stropu. Setřel slzu, která ho teď začala šimrat na tváři. Neměl ponětí, jak se tam objevila. Pak opět oči zavřel. Zbytek cesty strávil v této pozici a snahou vyrovnat se s tím, co si právě přečetl v deníku. V deníku ženy, kterou nikdy nepoznal, ale kterou vždy poznat toužil. V deníku své matky.