„Ty věříš, že existují Sithové? Málokterý Padawan si tím může být jistý," řekl Pallen.
„Zato já to vím jistě," usmála se pochmurně Rilana. „Můj otec byl členem gardy na Naboo a, kupodivu, nějak u mě skončil jeho bezpečnostní kód… však víš, to jsou ty Nové způsoby," pousmála se. „Každopádně jsem byla pekelně zvědavý Padawan, když byl veškerý ten povyk kolem okupace Naboo. Když všechno trošku utichlo a nikdo už to moc nesledoval, tak jsem ten kód použila. Podařilo se mi získat spoustu informací a kompletní záznam souboje Qui-Gona a Obi-Wana s jedním Sithem! Teda… skoro kompletní, něco tam asi chybí, ale, páni, je to nářez. Je to… inspirující. Dvoubřitý světelný meč…"
„Neříkej, že ses naučila zacházet s takovou zbraní!"
„No… potom, co jsem se pořád mlátila do nohou tím druhým koncem, tak jsem to ještě chvíli zkoušela, ale když jsem se pořádně praštila do hlavy, tak jsem to vzdala. Mít v ruce místo tyče opravdový světelný meč, tak jsem adept na transplantační program. Bez učitele to nemělo smysl."
„Pořád trénuješ, viď?" zeptal se Pallen. „Ale tady… jsem zvědavý jak."
„Hraju Hru, přece. Chceš se podívat? Dneska jsem ještě nehrála."
„Jasně!"
Rilana vstala a ze stojanu vytáhla klacek.
„To je co?" zeptal se Pallen.
„Toto je klacek," oznámila mu Rill. „Teda tyč. Vlastně – meč. Vosáky to odrazí, ale nezraní. Kdybych je zranila, mohli by se naštvat a proti dvaceti, třiceti naštvaným vosákům nemám šanci. Takhle to taky berou jako hru, aspoň myslím. Zdá se, že mladí samci se takhle předvádějí před samicemi… nebo naopak, co já vím. Hrají se mnou. Hm, nejsem si jistá, že by mě nezranili, kdybych udělala chybu, ale buď jsem chybu ještě neudělala, nebo nevím. Vzhůru do Zóny!"
Oblast, kterou Rilana nazývala Zóna, se rozkládala za skalním masivem. Pallen tam poprvé uviděl tvory, kterým Rill říkala „vosáci", a zapůsobili na něj mocným dojmem.
„Jsou docela velcí," konstatoval.
„Ani ne, menší než Toydariani."
„Lítají."
„Nojo."
„Mají šest nohou."
„Jo, ale jen vrchní dva páry jsou obrněné. Spodním párem neútočí."
„Mají kusadla. Velká."
„To jo, ale taky s nimi moc neútočí. Spíš s nimi dělají zvuky. Mít tady tak překladač… Třeba říkají: Už sem zase jde ten idiot," zazubila se Rill. „Hele, radši zůstaň tady. Nevím, jak by reagovali, kdyby do Zóny vstoupil ještě někdo jiný než já."
Pallen s radostí poslechl a našel si místo, odkud byl dobrý výhled.
Rill se přibližovala k hranici tak, aby byla dobře vidět. Vosáci ji zaregistrovali a trochu se stáhli. Počkali, až dojde do dostatečné hloubky Zóny, a pak někteří z nich zaútočili. Pallen s úžasem pozoroval to divadlo. Rill se nenamáhala nízkými kryty. Zato měla dokonale krytou vrchní půli těla. Ze začátku se pouze bránila, později přešla do útoku. Nejdříve se napadala vosáky zespodu, ale brzy zrychlila a zapojila do svých útoků taky skoky. K útočníkům se přidali další. Rill teď byla skoro víc ve vzduchu než na zemi a její klacek se pohyboval neskutečnou rychlostí. Najednou provedla vysoký skok s přemetem, kterým se dostala z kruhu útočníků a několika rychlými přískoky pronikla přes hranici Zóny. Vosáci ji nepronásledovali.
„Pffft. Deset minut, sedm vosáků. Jsem mrtvá. Přeji si pěkný, nenápadný hrobeček pod borovičkou a davy truchlících."
„To bylo skvělé! Neměl jsem tušení, že jsi tak dobrá!" zvolal Pallen.
„Ani ne. Ale žiju."
„Musíš nás učit, musíš. A ty budeš. Já tě znám. Je v tobě příliš zodpovědnosti, než abys nás nechala napospas osudu. Učili tě dobře."
„Co budeš dělat, když odmítnu?" zeptala se Rill.
„Vrátím se a budu učit sám. Musím. Není nikdo jiný, kdo by to mohl udělat."
„Uf. Nikdy bych neřekla, že na tebe moje tehdejší slova měla takový vliv. Měla jsem si dávat větší pozor na to, co říkám a jak se chovám. Příkladem učí se Padawan. To jsem nikdy nedocenila. Teď jsem v pozici člověka zodpovědného za tvé současné jednání a nijak zvlášť se mi to nelíbí. Ta zodpovědnost, myslím, ne to jednání."
„Takže… nám pomůžeš?"
„Jestli nikdo jiný není…"
Píp pípíp píp, ozvalo se.
„Co je to?" zeptal se Pallen, ale to už Rill pádila k jeskyni.
„Přilétá další loď! Další! Podívej, nejsme poslední! Přece jen je tu ještě někdo! Bude vás učit! Hele, myslíš, že budu moct i tak opustit tuhle planetu? Konečně?"
Pallen se však vzhůru díval s výrazem obav ve tváři.
„Mám z toho špatný pocit."
„Ne, to ne. To ne. To nemůže být pravda. Přece… tady není nic, co by stálo Sithovi za pozornost… ne?"
„Jsme přece poslední," pravil Pallen chmurně.