Sestry 10.část

Jakmile "můj" muž opustil ten zakouřený podnik, vyjel výtahem nahoru a okamžitě uhnul směrem, kterým jsme předtím přišly. Neomylně mě vedl zpátky k dokům.
U Síly, pomyslela jsem si. Jestliže se chystá odletět, nebude z té sledovačky zhola nic. Ale snad bych mohla od někoho z kontrolní věže získat informace o jeho letovém plánu. Ačkoli i taková informace se dá zfalšovat. Bylo to však aspoň něco, za čím bych se mohla pustit.
Muž se ani jednou neohlédl, jako kdyby si byl zcela jistý, že ho nikdo nemůže sledovat. To se ovšem mýlil a mně to usnadnilo práci. Hladce jsem ho následovala až do hangáru.
Tak přece jsem měla pravdu, říkala jsem si, když chlápek zmizel v jedné z větších lodí. Jestli odletí, jsem tu celkem zbytečně. Zastavila jsem chlapce, který tu vypomáhal mechanikům a byl zřejmě i synem jednoho z nich.
"Poslyš, chlapče, nevíš náhodu, kdy přiletěla támhleta loď?"
Chlapec překvapeně zamrkal. "A vy jste kdo?" zeptal se.
Usmála jsem se. "Někdo, kdo ti nechá za pár informací vydělat hrst kreditů."
V očích se mu hladově zablesklo, ale jeho ostražitost nepolevila. "Mohl bych se dostat do problémů."
"Myslím, že tyhle informace tě do žádných nedostanou." Uklidňovala jsem ho. "Tak co? Uděláme obchod?"
Chvíli nerozhodně přešlapoval, ale nakonec přikývl. Kývl směrem k lodi. "Táta říkal, že přiletěla dneska ráno z hlavního města. To jsem byl ještě ve škole," vysvětloval.
"Z Coruscantu?"
Přikývl.
"Co o ní ještě víš?" zeptala jsem se.
Chvilku přemýšlel. "Myslím, že patří někomu vlivnému, protože se dostala na seznam údržby a naložení na přední místo, i když už tu jiné lodě čekají o hodně dýl. Majitel si asi hodně připlatil nebo tu má známého. O tom bych ale určitě věděl."
"Kdy odlétají?"
"Řekl bych, že tak do dvou hodin." Ukázal na droidy, kteří právě začali do nákladového prostoru lodi přesunovat bedny se zásobami. Něco mě při tom pohledu napadlo.
Byl čas zaplatit. Hrstka kreditů změnila majitele. "Jsi šikovný chlapec. Čím chceš být, až budeš velký?"
Hrdě se napřímil. "Pilotem, madam."
Pohladila jsem ho po hlavě. "Výborně. A teď mi slíbíš, že nikomu nepovíš, že jsi se mnou mluvil, platí?"
"Jo," odpověděl. Poznala jsem, že tentokrát mi lže. Nejspíš to hned půjde ohlásit otci. To by nešlo. Povzdechla jsem si a učinila drobné gesto rukou, opakujíc: "Není třeba o našem rozhovoru s nikým mluvit. Nebyl nijak důležitý."
Tváří se mu mihl onen charakteristický nepřítomný výraz. "Tento rozhovor nebyl důležitý. Nebudu o něm s nikým mluvit..." zopakoval.
Tak je to v pořádku. Tedy není to v pořádku, nesnáším, když musím tenhle trik použít na děti, ale není vyhnutí.
Chlapec už se opět tvářil normálně a spokojeně v ruce žmoulal lehce nabyté kredity. "Musím jít," řekla jsem. "A neutrať je všechny najednou."

* * *

V nákladovém prostoru lodi bylo poloprázdno a droidi toho také neměli mnoho k naložení. Musím si pospíšit. Tiše a hbitě jsem se přemístila z nákladového prostoru dál do nitra lodi. Konečně jsem uslyšela hlasy. Stačilo jen dostat se co nejblíže, zjistit, komu patří, a honem zpátky. Podařilo se, byla jsem na doslech. Čekalo mě vskutku zajímavé překvapení...

"... a dal jsi mu ty kredity, jak jsem ti říkal?"
"Jasně, že dal, pane. Ale už je to nadlouho neumlčí. Tohle jsou žoldáci, ne chůvy. Přikažte jim někoho podříznout, přepadnout nebo někomu vyhrožovat, ale nenechte je dlouho nečinně sedět. Ti chlapi se začínají nudit a nepotrvá to dlouho a někdo dostane křeč do prstu na spoušti."
"Chceš říct, že by ho ta pakáž mohla z nudy zabít?! To ať je ani nenapadne! Jak se vůbec chová?"
"No, kluk je paličák, pane. Několikrát už zkusil zdrhnout. Naposledy jsme mu vzali šaty, Nahej hrdina, žádnej hrdina." Ozval se hrubý smích.
"Ještě to s ním musíte vydržet. Až tam bude několik týdnů, začne se mu ta jeho paličatost zajídat.
Teď jdi zkontrolovat, kolik toho ještě zbývá naložit. Chci odletět co nejdřív, musím se ještě s někým setkat..."

Rychle jsem se stáhla a vracela se do nákladového prostoru. Bez vážných potíží jsem se dostala ven z lodi. Teď honem zpátky za ostatními k El... ehm... Hréranovi.
Ještě tak zjistit, kam a proč jste ukryl svého syna, senátore Graxi.