Zpověď

Autor: Johnak Wheeliak

Příběh třetí
První zářez

Barabelové jsou zvláštní tvorové. Víceméně barbaři, kteří se živí převážně lovem. Ti, kteří opustí svůj domov, se většinou živí jako námezdní lovci, ranaři pro nějakého kriminálního bosse nebo – přinejlepším – jako obchodníci. Jsou to primitivové. Snadno se dají vyprovokovat a co nepochopí, to ničí.
Je ale zvláštní, že tito tvorové mají rytíře Jedi v nesmírné úctě. V jejich přítomnosti se chovají mírně a poslouchají, co jim řeknou. Je tedy jasné, že k Palpatinově anti-Jediské politice se nestavěli zrovna s nadšením, ale bylo jim jasné, že by byla sebevražda nějak výrazně odporovat a tak jen mlčky přihlíželi. Ne všichni Barabelové se s tím ale hodlali smířit a jedna z jejich kolonií se odtrhla od Barabu 1 a vyhlásila neutralitu.
Malá bezvýznamná kolonie někde ve Vnějším okraji by nebyla hodna císařovy pozornosti. Ale jeho pozornost si získala, když se na Vendosu usídlil rytíř Jedi jménem Seth Orlen a začal to nadšeně hlásat po celém Holonetu. Většina rytířů Jedi se během čistek skrývala, protože věděli, že za současné situace nic nezmůžou a tak „čekali na správnou chvíli“. Dokonce jsem slyšel nějaké pověsti o tom, že to není poprvé, co byli rytíři Jedi téměř vyhlazeni a že prý už minimálně jednou přečkali takové „temné období“ tím, že se rozlezli po celé galaxii a čekali. Ale asi to jsou jen pověsti.
V každém případě Seth Orlen evidentně nechtěl čekat. Zaplnil Holonet zprávami, ve kterých vyzýval přeživší Jedie a další odpůrce Impéria, aby se k němu připojili na Vendosu, odkud povedou boj za znovunastolení Republiky.
Seth Orlen byl na své relativní mládí výborný šermíř a dobrý bojovník. V klonových válkách vedl několik úspěšných tažení. Ale podle všeho byl dost arogantní a namyšlený. Zřejmě se vůbec nezamýšlel nad následky, když pouštěl do éteru svá prohlášení a dával celé galaxii vědět, kde se nachází. Nebo si možná myslel, že ty následky ustojí.
V každém případě netrvalo dlouho a na orbitě Vendosu se objevil hvězdný destruktor.
Krátce po našem příletu byl svolán brífink a vyhlášena plná pohotovost.
„Provedli jsme zběžný průzkum, lorde Vadere,“ řekl kapitán Flanken, velící důstojník hvězdného destruktoru třídy Venator Sojourn. „Na celé planetě je sotva šestnáct měst. Všechny se nachází v oblasti podél rovníku. Jejich technologie je dost zaostalá. Mají jen malé jednoduché domky, průměrné holonetové transmitery a v podstatě neexistující senzorovou síť. Byl by téměř zázrak, kdyby vůbec zaregistrovali náš přílet.“
„A co protiletadlová obrana a pozemní základny?“ zeptal se major Winton. Kromě Dartha Vadera a kapitána Flankena byli všichni přítomní členové pozemních vojsk: major Winton, dva kapitáni, šest poručíků (včetně mě) a dva klonoví velitelé.
„Nic takového jsme nezachytili,“ řekl Flanken. „Nic nenasvědčuje tomu, že by měli nějaké vyspělé obranné systémy. Upřímně si nemyslím, že by ti Barabelové pro nás představovali jakýkoliv problém.“
Otočil se na Vadera. „Můj pane, stále se domnívám, že nejlepší postup by byl jednoduše použít turbolasery Sojournu a smést všechna města z povrchu planety. Bude to čistá akce a ukážeme všem koloniím v oblasti, jaké následky s sebou přináší vzpírat se císaři.“
„Planetární bombardování je příliš hrubá metoda, kapitáne.“ Vader ukázal na holoprojekci. „Nebyli bychom si nikdy jistí, že rytíři Jedi zahynuli. Ne, musíme tam přistát a navázat s nimi kontakt.“
Flanken přikývl. „Rozumím, můj pane.“
Vader se otočil k nám. „Pokud má kapitán Flanken pravdu o Barabelských senzorech, můžeme přistát přímo uprostřed města, aniž by měl kdokoliv dole čas cokoliv podniknout.“
„Přistávat uprostřed neznámého teritoria může být nebezpečné,“ upozornil klonový velitel Tough.
„Ale taky je to vyvede z rovnováhy a my budeme mít čas zaujmout pozice,“ opáčil kapitán Grassland.
Vader stiskl tlačítko a hologram planety vystřídal plán města. „Přistaneme uprostřed hlavního města, zde –“ ukázal na bod na plánu, „– na náměstí u sídla vůdce kolonie. Je pravděpodobné, že rytíři Jedi se budou skrývat někde poblíž. Jediné komunikační středisko schopné kontaktu s vnější galaxii je pár ulic odtamtud.“
„A jaký bude postup, až přistaneme?“ zeptal se major Winton.
„Nechci, aby hned došlo k přímému střetu,“ řekl Vader. „Možná se místní dost vyděsí a vydají nám Jedie dobrovolně. A i kdyby ne, chci si s nimi nejdříve promluvit, než zaútočíme. Seth Orlen je arogantní a plný hněvu. Je to nebezpečný protivník, ale mohl by z něj být cenný spojenec.“
„Vy ho chcete přemluvit, aby se k nám přidal?“ zeptal jsem se překvapeně.
„Ano, poručíku,“ odvětil Vader chladně. „Císař mi k tomu dal svolení. Seth Orlen ve svých projevech neustále tvrdí, že nebude opakovat chyby svých mistrů, kteří chránili zkorumpovanou Republiku. Možná se mi podaří ho přesvědčit, že nám jde o stejnou věc.“
Na okamžik se odmlčel. „Ale na to nemůžeme spoléhat, takže musíte být připraveni zasáhnout. Na svých datakartách máte mimo jiné i záznamy o čtyřech rytířích Jedi, kteří se, podle naší rozvědky, k Orlenovi na Vendosu připojili. Ty zprávy přišly z Coruscantu teprve před několika minutami, tak si je prostudujte, ať víte proti, komu stojíte.“
„Ano, pane,“ přitakal za nás major Winton.
„Nějaké otázky?“
Winton se podíval na nás ostatní a potom zpět na Vadera. „Žádné, lorde Vadere.“
„Dobrá, odlet je za půl hodiny. Rozchod.“
Před odletem jsem si sotva stačil přečíst čerstvé informace o rytířích Jedi, se kterými jsme se měli za necelou hodinu střetnout. Byly docela podrobné, takže jsem je musel jen tak přelétnout očima a zapamatovat si ty nejdůležitější body:
Zain’tha, elominský muž. Vedl útok na konfederační državy na Mitokeru. Před válkou úspěšně vedl diplomatickou misi, která měla vyřešit nástupnické neshody na Onderonu.
Renna Flaud, lidská žena. Byla součástí okupačních sil po znovudobytí Sarapinu. Později se účastnila bitvy u Zharu. Naposledy spatřena na Kalarbě, od té doby byla pokládána za mrtvou.
Lexi Scranne, lidská žena. Většinu války vedla do akce malé skupinky klonových komand. Naposledy spatřena na Kotlisu, kde byla také nalezena těla jejích clonetrooperů. Předpokládá se, že je zabila, když se ji pokusili zastřelit po vydání Rozkazu 66. Před válkou se účastnila především akcí proti pirátům v okrajových částech galaxie.
Fyor Nothel, duroský muž. Výborný pilot, jeho instruktorem byl mistr Saesee Tiin – další velký mistr, který si zasloužil lepší konec. Účastnil se potlačení pirátských skupin na Hasklu a Ikoru IX. Za války bojoval mimo jiné u Jaargu, Zharu a Kuatu.
A pak tu byl samozřejmě Seth Orlen, o kterém nám Vader už řekl. Byl prý dost sebejistý a arogantní a podle všeho byl z těch pěti nejnebezpečnější.
To bylo zhruba všechno, co jsem si stihl zapamatovat, než jsme vyrazili. Na povrch planety nás dopravilo šest raketoplánů třídy Kappa a doprovod nám poskytla eskadra letounů ARC-170 a eskadra nových stíhaček TIE. Ne že bychom předpokládali nějaké nebezpečí ve vzduchu, šlo hlavně o psychologickou stránku věci. Museli jsme Barabelům dát najevo, že je bereme vážně.
Přistáli jsme podle plánu uprostřed náměstí. Než jsme se všichni vylodili, už se kolem nás utvořil hlouček asi dvaceti Barabelů. Z jejich nelidských tvářích se moc vyčíst nedalo, ale řekl bych, že byli dost překvapení z nezvaných hostů a také dost naštvaní.
„Občané Vendosu!“ zvolal Darth Vader. „Víme, že na své planetě ukrýváte rytíře Jedi a tím napomáháte nepřátelům Impéria. Okamžitě nám je vydejte.“
Několik Barebelů se neudrželo a vyrazilo proti nám s holýma rukama. Sáhl jsem po blasteru. Jeden stormtrooper poblíž mě udeřil Barebela pažbou pušky do břicha a potom ho několikrát udeřil do hlavy, aby ho uklidnil. Kousek od nás zase dva Barabelové povalili na zem tři stormtroopery.
Vader ještě chvíli nechal tuto šarvátku pokračovat a potom lehce pozvedl pravou ruku. Sedm útočících Barabelů se náhle chytilo za krk a začalo chroptět.
„Řeknu to ještě jednou!“ zasyčel. „Ukrýváte tu rytíře Jedi. Chci vědět, kde jsou, a chci to vědět hned!“
„Vadere!“ To zvolání přišlo odkudsi shora. Když jsem zvedl hlavu, viděl jsem, že na terase jedné z budov stojí muž v hnědé tunice. Měl dlouhé černé vlasy spletené do copu, opálenou tvář a výraz člověka, který si věří. Hned jsem věděl, že tohle je Seth Orlen.
Několik stormtrooperů pozvedlo zbraně směrem k němu.
„Nestřílet,“ nařídil Vader.
„Pusť ty Barabely, Vadere!“ křikl Orlen.
Čekal jsem, že nám Vader okamžitě nařídí zaútočit na všechno, co se hýbe nebo že Barabely ve svém sevření na místě zabije, aby ukázal, že jemu se nerozkazuje. K mému překvapení pouze dal ruku zpět podél těla a sedm škrcených tvorů kleslo k zemi a začalo lapat po dechu.
„Jak si přeješ.“
„Proč jsi přišel, Vadere?“ zeptal se Orlen. „Nebo bych snad měl říct Anakine?“
„Nyní jsem Darth Vader,“ řekl Vader. „A moc dobře víš, proč jsme tady. Jste nepřátelé Impéria. Z této planety šíříte do celé galaxie výzvy ke vzpouře.“
„Takže jste mě a mé druhy přišli zabít?“ zvolal Orlen otázku. Dalo by se říct, že ho ta představa téměř pobavila.
„Doufám, že k tomu nebudu mít důvod,“ řekl Vader. „Oba nás pohání stejné motivy. Víme, že Republika byla zkorumpovaná a že galaxie potřebuje nové vedení a nový pořádek.“
Seth Orlen se ušklíbl. „Ale ne vedení Sitha!“
„Promluvme si někde v klidu,“ nabídl se Vader. „Je ti přece jasné, že když budete s námi, můžete pomoci více lidem, než když budete proti nám.“
„Moc si věříš, Vadere. Máš jen něco přes dvě stě vojáků. Já mám planetu, kde je dvacet milionů Barabelů.“
„Dobře,“ začal Vader, „ty jim vládneš?“
„Ovšemže ne. Ale pochopili, že rady rytíře Jedi mají velkou váhu,“ řekl Orlen.
„Vidíš. Také souhlasím, že lidé by se měli řídit radami těch citlivých na Sílu, protože ti vědí, co je pro ně nejlepší,“ souhlasil Vader. „Promluvme si někde v soukromí.“
„Takže do boje se ti nechce, Vadere?“
„Kolik mají ti tví Barabelové hvězdných destruktorů?“ zeptal se Vader. „A kolik stíhaček? Nabízím ti možnost diskuze, možnost se rozumně dohodnout.“
Seth Orlen se usmál. „Vyhrožuješ mi jen zbraněmi a stroji. My máme na své straně Sílu!“
„Síle je i se mnou,“ varoval ho Vader. „Je dost možné, že přeceňuješ své možnosti. Chceš tedy hned bojovat?“
Orlen chvíli mlčel, potom jen zavrtěl hlavou. „Ne. Máš pravdu. Ze všeho nejdřív si promluvíme. Budu tu na tebe čekat,“ otočil se a zmizel v budově.
K lordu Vaderovi přistoupil jeden obzvláště statný Barabel. Všiml jsem si, že během rozhovoru se na náměstí sešla už téměř stovka přihlížejících.
„Jsem Rotar Harkan, vůdce této kolonie,“ představil se Barabel vrčivým hlasem. „Mám vás dovést za Jedii.“
„Lorde Vadere, nemůžete přece jít sám,“ namítl major Winton.
„Souhlasím,“ řekl klonový velitel Moody. „Je to velké riziko.“
„Já vím. Veliteli, vy a pět vašich vojáků půjdete se mnou,“ Vader se otočil k Wintonovi. „Majore, vy se se svými lidmi rozmístěte po náměstí. Ale neútočte na nikoho, pokud nebudete sami napadeni, je to jasné?“
„Naprosto, lorde Vadere.“
„Tak jdeme.“
Harkan odvedl Vadera a šest stormtrooperů dovnitř a my ostatní zůstali trčet venku. Uprostřed města plného agresivních Barabelů.
„Rota Aurek se rozptýlí po pravé části náměstí,“ zvolal Winton. „Rota Besh po levé. Tak pohyb, jste přece imperiální armáda!“
Když jsme se rozmístili, nastalo dlouhé čekání. Mezitím na náměstí přicházeli další a další Barabelové. Nijak nás neohrožovali, jen tam tak chodili a dívali se na nás. Občas některý z nich prošel těsně kolem nějakého stormtroopera a varovně zasyčel.
„Zpátky, potvoro!“ vyjekl poblíž mě kapitán Grassland, velitel roty Aurek, když kolem něj prošel Barabel a výhružně na něj vycenil zuby.
Mé prsty se nervózně pohybovaly. Nakonec jsem se neudržel a vytáhl blaster. Na nikoho jsem nemířil, ale už to, že ho držím v ruce, mi přinášelo jistou úlevu.
A Barabelů kolem nás zatím stále přibývalo. A přibývalo.
„Kolik jich tu jen může být?“ vydechl jsem napůl pro sebe.
„Zatím je na tomto náměstí 672 Barabelů, pane,“ řekl stormtrooper vedle mě chladně. „Ale v okolních ulicích se jich nejspíš shromažďuje mnohem víc.
Bylo to děsivé. Přicházeli jako by odnikud a bylo jich čím dál tím víc. Kousl jsem se do jazyka. I když na nás nezaútočí, je pravděpodobné, že za chvíli to někdo z nás už psychicky nevydrží a zmáčkne spoušť.
„Poručíku,“ oslovil mě stormtrooper tiše.
„Ano?“ zeptal jsem se. V ústech mi nepříjemně vyschlo.
„Třicet stupňů nahoru, čtyřicet stupňů doprava.“
Otočil jsem hlavu ve vyznačeném směru. Na vrcholku jedné věže na kraji náměstí stále postava v plášti s kapucou přes hlavu. Jedi.
„Vidím,“ šeptl jsem. Všem už bylo nejspíš dávno jasné, že jsme tu v pasti. Barabelové mají přesilu, obklíčili nás a jen čekají na správnou chvíli, než se do nás pustí. Přítomnost rytíře Jedi na té věži to jen potvrzuje. Sice beze zbraní proti nám příliš nezmůžou, ale zase jich je mnohonásobně víc. Lord Vader nám dal rozkaz neútočit bez vyprovokování... ale na druhou stranu, rozkazy a nařízení jsou od toho, aby se porušovaly, ne?
Zhluboka jsem se nadechl a rozhlédl se kolem sebe. Major Winton stál asi uprostřed náměstí a zrovna něco probíral s kapitánem Nimem z roty Besh. Vykročil jsem k nim.
„Majore! Majore Wintone!“
V tu chvíli ten Jedi udělal salto a přistál dole na náměstí.
Kdosi zalapal po dechu překvapením. Clonetroopeři nejblíže k Jedii pozvedli zbraně.
Jedi si shodil kapucu. Byla to asi třicetiletá žena. Hlavu měla vyholenou a vyzdobenou několika tmavomodrými tetováními, nejspíš nějaké rodové symboly. Ze záznamů jsem věděl, že to je Lexi Scranne.
„Kuk,“ usmála se a odepjala si z opasku světelný meč.
„Jedi,“ sykl major Winton, když se k ní přiblížil. „Kde je lord Vader?“
„Pokud vím, stále uvnitř se Sethem,“ odpověděla nenuceně.
„A co tu chcete?“
Lexi se rozhlédla. „No, pro začátek řekněte svým vojákům, aby složili zbraně. Hned.“
A jako na povel spousta Barabelů kolem nás vytáhla zbraně. Zpod šatů, z batohů, z beden a kontejnerů na náměstí. Najednou byla většina tvorů na náměstí ozbrojená. Vším od vibronožů přes blasterové pistole a někteří měli i těžší zbraně. Na druhé straně náměstí se objevil další Jedi. Byl to Elomin – Zain’tha.
A mě bylo jasné, že tohle jsme moc dobře nezvládli.
Kapitán Nim – stejně jako všichni ostatní – překvapeně těkal očima kolem sebe, potom se podíval na Wintona a polkl. „Jaké jsou vaše rozkazy, majore?“
Winton se podíval do země a pomalu vyndal blaster z pouzdra. Několik nekonečných vteřin na něj zíral a potom se nadechl.
„Za Impérium!“
Nastala jatka. Po celém náměstí se začaly míhat modré a červené laserové paprsky. Na obou stranách se objevovaly první oběti. Lexi Scranne zneškodnila svým mečem tři clonetroopery, než vůbec stihli zareagovat, potom skočila k majoru Wintonovi.
Několik vojáků se postavilo před něj a pokusilo se ji zastřelit, ale Lexi je velice rychle zlikvidovala a potom se její meč zařízl do majorova hrudníku.
Víc jsem neviděl. Pozvedl jsem blaster a zabil dva Barabely, kteří se řítili přímo na mě. Ale všude byl stále dostatek cílů, aby se nikdo nenudil.
Něco mě kleplo do boku, pootočil jsem hlavu a uviděl stormtroopera, jak mi podává svůj blaster DC-15. „S tímhle se vám bude střílet lépe, pane. Já už to nepotřebuji,“ řekl a klesl k zemi s dírou na boku.
Vzal jsem jeho blaster a přemístil jsem se do domu s dírou ve zdi, ve které se uhnízdilo několik klonů. Taky byl odtamtud dobrý rozhled po okolí. Barabelů bylo dost, ale naštěstí ne všichni měli střelné zbraně. A nebyli to žádní vojáci narozdíl od našich stormtrooperů. Ale historie už několikrát ukázala, že lepší vybavení a výcvik proti početní převaze tolik nezmůže.
Přiběhl k nám kapitán Grassland a několik klonů. „Poručíku Morzagu!“
„Pane?“
„Kontaktujte Sojourn, ať okamžitě pošlou posily!“
„Už jsme to zkoušeli, pane,“ řekl jeden klon. „Ruší naše vysílání.“
Grasslandovi se rozšířily oči. „To není možné. Kde by tihle drbani získali rušičku.“
„Nejspíš od stejných lidí, od kterých získali tolik blasterů,“ řekl klonový velitel Tough.
Grassland se nadechl. „Musíme se dostat do hlavní budovy,“ řekl. „Lord Vader může být v nebezpečí. A proti těm divochům budeme mít větší šanci uvnitř než tady na otevřeném prostranství.“
„Souhlasím, pane, ale nejdřív bychom měli zlikvidovat ty dva Jedie venku.“
Grassland zamrkal. „Proč?“
„Tihle Barabelové bojují hlavně proto, že jim to Jediové poradili. Mají je v úctě,“ řekl jsem. „Když je zabijeme, Barabelové mohou zpanikařit a nebudou tak efektivní. Je to jako když zabijete důstojníka, vojáky to demoralizuje.“
„Chápu, co myslíte,“ Grassland zvedl hlavu a pátral po Jediích.
„A stejně se budeme muset nejspíš dostat přes ně, pokud chceme do té budovy,“ dodal jsem.
„Souhlasím,“ Grassland kývl na klonového velitele. „Veliteli Toughu, jdeme na to. Vyřiďte všem jednotkám, ať se soustředí převážně na rytíře Jedi a snaží se dostat do budovy. Tak jdeme!“
Vyrazili jsme. Museli jsme se prostřílet asi přes dvacet Barabelů a přitom jsme přišli o tři stormtroopery, ale nakonec jsme se dostali až k Lexi Scranne, která právě přesekla poručíka Asgarda na dvě půlky.
„Obkličte ji! Obkličte ji!“ křikl Grassland.
Lexi se usmála. „Někteří lidé se nepoučí.“ Udělala přemet a ocitla se přímo před námi. Dva stormtroopeři přišli o hlavy. Spolu s kapitánem Grasslandem jsme se přikrčili a začali střílet. Lexi udělala otočku a přiskočila k nám. Kapitán ani nestihl zareagovat, než mu usekla pravou ruku a pomocí Síly ho odstrčila na mě.
Dopadl jsem na záda se sténajícím kapitánem na sobě. Lexi bojovala dál s ostatními stormtroopery... a zdálo se, že nás dva momentálně nevnímá. Pro tuto chvíli nás nepovažovala za hrozbu.
A v zápalu bitvy se k nám přibližovala.
„Kapitáne?“ oslovil jsem sténajícího nadřízeného.
„Hhh?“ odpověděl mi Grassland, zatímco na mně ležel a křečovitě svíral pahýl, který mu zbyl po ruce.
„Až dám znamení, tak se ze mě odvalíte doprava, rozumíte?“
„Eh... um-hmm,“ souhlasil kapitán.
Lexi Scranne už byla jen asi metr od nás. Právě zneškodnila dalšího stormtroopera.
„Tak, teď!“
Grassland se ze mě svalil a odkutálel se doprava a já se hned začal valit doleva. Převalil jsem se jednou, dvakrát.
A zastavil jsem až o nohy rytířky Jedi. Ale blaster jsem měl připravený ještě předtím. Lexi Scranne zaznamenala nové nebezpečí a její modrá čepel se už chystala mi upravit vizáž.
Zavřel jsem oči a stiskl spoušť. A podruhé. Potřetí. Počtvrté.
Tělo Lexi Scranne dopadlo bezvládně na zem vedle mě, její světelný meč jí přistál u nohou a deaktivoval se.
Já jsem uvolnil napjaté svaly dlouze vydechl.
„Poručíku, jste v pořádku?“ přistoupil ke mě klon. Byl to velitel Tough. Ani jsem neodpověděl, on viděl, že mi nic vážného není a otočil se ke sténajícímu Grasslandovi. „Medik!“ zavolal kamsi a opět se otočil na mě. „Musíme se dostat do té hlavní budovy. Aurek-9 a Aurek-10 nás budou krýt.“
„Co ten druhý Jedi?“ zeptal jsem se, ačkoliv představa, že bych se musel střetnout s dalším Jediem, se mi ani trochu nezamlouvala.
„Před chvílí ho dostali,“ ujistil mě Tough. „Tak pojďte.“
Vyrazili jsme proti budově, v níž byli Vader a Orlen. Všiml jsem si, že naše stíhací podpora začala odstřelovat okolní budovy.
Víc už jsem nezaregistroval. Byli jsme uvnitř.
Tough se na okamžik zastavil a díval se ve své helmě kamsi do neurčita, potom ukázal na jednu chodbu. „Tudy.“
„Jak to víte?“ zeptal jsem se.
„Signál velitele Moodyho a dalších stormtrooperů přichází odtamtud,“ řekl Tough. „Asi tam bude i lord Vader. Tak jdeme.“
Uvnitř budovy jsme narazili na překvapivě malý odpor. Většina Barabelů byla asi venku a bojovala. Zůstalo tu jen několik stráží, se kterými jsme příliš velký problém neměli.
A o několik pater výš jsme objevili těla šesti stormtrooperů, kteří Vadera doprovázeli.
„Prohledejte okolní chodby!“ nařídil Tough svým klonům a přistoupil ke dveřím, u kterých leželo jedno z těl. „Tyhle dveře jsou jiné. To jsou bezpečnostní dveře. Barabelové je sem museli namontovat poměrně nedávno.“
„Rytíři Jedi jim asi sehnali hodně moderního vybavení,“ řekl jsem. „Dokážete to otevřít?“
„Ano,“ nabídl se jeden stormtrooper a odkudsi vytáhl elektronickou svářečku. „Ale bude to chvíli trvat.“
Vedle dveří na stěně byl malý monitor s několika tlačítky. Asi byl napojen na bezpečnostní kamery, aby někdo venku viděl, co se děje uvnitř... a naopak.
Stiskl jsem několik tlačítek a monitor se rozzářil. Viděl jsem lorda Vadera, byl uvnitř, přesně jak jsme předpokládali. A s ním tam byl Seth Orlen a jeho zbývající dva Jediové, Fyor Nother a Renna Flaud. Po několika pokusech a omylech se mi podařilo zapnout i zvuk.
„...tíme, aby temná strana Síly zvítězila,“ říkal právě Orlen. „Rytíři Jedi Sithy porazili už mnohokrát v minulosti. Podaří se nám to i teď.“
„Jenže tentokrát je galaxie na naší straně,“ prohlásil Vader. „Rytíři Jedi jsou v očích lidí zrádci a manipulátoři... A právem.“
Seth Orlen se usmál. „Ne ve všech. Barabelové nám věří, stejně jako desítky dalších civilizací.“
„Zahráváte si s ohněm,“ varoval je Vader. „Čas Jediů se nachýlil. Byl jsem vstřícný a nabídl vám přidat se k nám.“
„Nemůžeme se přidat ke zlu, proti kterému jsme bojovali tisíce let,“ prohlásila Renna Flaud.
„Já vím,“ přitakal Vader. „Vy jste nikdy nechtěli vyjednávat. Pouze jste chtěli získat čas, než nashromáždíte dost Barabelů, abyste mohli napadnout mé lidi venku.“
Nastalo ticho. Byl bych přísahal, že se Vader pod svou maskou usmívá.
„To jste mysleli, že to nevím? Věděl jsem to od prvního výstřelu. A také vím, že moji stormtroopeři už zlomili odpor Barabelů a že vaši dva jediští druhové jsou už mrtví.“
Seth Orlen přivřel oči. „Máš pravdu, Vadere. Už dost her. Musíme to skončit jednou provždy.“ Odepjal si z opasku světelný meč a aktivoval ho. Jeho čepel zářila neobvyklou oranžovou barvou.
Renna Flaud a Fyor Nothel následovali jeho příkladu a vytasili své zbraně.
„Pospěšte si,“ řekl jsem. „Lord Vader má potíže.“
„Potřebuji ještě chvíli...“ sykl klon, který se propaloval skrz dveře.
Lord Vader mezitím aktivoval svou zbraň s jasně rudou čepelí. „Jak jsem řekl, zahráváte si s ohněm.“
Seth Orlen se ušklíbl. „Uvidíme.“ Udělal přemet a provedl první výpad. Vader jeho útok vykryl a přešel do ofenzívy. Seth Orlen ustoupil o několik kroků a hned ho podpořili Fyor a Renna. Vader zablokoval několik útoků a pomocí Síly od sebe Rennu Flaud odstrčil. Potom opět zkřížil čepele se Sethem Orlenem, ale Fyor Nothel k nim rychle přiskočil a zaútočil na Vaderovu hlavu. Temný pán se včas hrozícímu nebezpečí vyhnul, ale modrá čepel odsekla kus jeho ramenního plátu.
Vader zasyčel, odrazil jeden Orlenův výpad a ohnal se po Fyorovi. První rána ho vyvedla z rovnováhy a druhá Durosovi zničila světelný meč. Seth Orlen ale Vaderovi zabránil, aby Fyora dorazil, a tak ho pouze odstrčil. Fyor Nothel narazil do stěny a v bezvědomí se sesul k zemi.
Renna Flaud se mezitím vzpamatovala a spolu se Sethem se snažili Vadera obklíčit.
„Tak co je s těma dveřma?“ zeptal jsem se nervózně.
„Už to bude, pane,“ slíbil stormtrooper.
Souboj pokračoval dál několik nekonečných sekund. Potom Renna a Vader provedli oba výpad ve stejnou dobu. A oba se na zlomek vteřiny nekryli. A Vader byl rychlejší.
Renna Flaud vydala jakýsi nesrozumitelný skřek a bezvládně klesla k zemi.
Seth Orlen se rozběsnil a vrhl se na Vadera se vší svou až dosud potlačovanou agresivitou. Skopl ho na zem, ale Vader byl okamžitě zase na nohou. Orlen ale prováděl další útoky, jeden za druhým, až se mu podařilo zatlačit temného pána do kouta.
„Za to zaplatíš!“ zasyčel. „Za všechno zaplatíš!“
„Máš v sobě mnoho hněvu a nenávisti,“ Vader souhlasně příkývl. „Ale zaslepuje tě. Nedokážeš se plně soustředit na své okolí.“
A v tu chvíli se od bezvládného těla Renny Flaud zvedl její světelný meč, přelétl místnost a jeho zelená čepel se Sethu Orlenovi zabodla do zad.
To byl konec sebejistého rytíře Jedi. Těžce vydechl a padl na zem.
V tu chvíli se stormtrooperům konečně podařilo dostat se přes dveře.
„Lorde Vadere, jste v pořádku?“ zeptal se velitel Tough. Ale lord Vader ho nevnímal, vykročil k Fyoru Nothelovi, který ležel na druhém konci místnosti.
Duros se ale už probral a když se k němu Vader začal blížit, vyskočil na nohy a pomocí Síly po Vaderovi mrštil židli. Potom rychle rozbil okno na druhé straně místnosti a vyskočil ven. Vader byl hned u okna a my také. Viděli jsme, jak Fyor běží k jedné z nedalekých budov. Vader skočil dolů, ale my jsme se museli spouštět na lanech. Když jsme se ocitli na ulici, stačili jsme zahlédnout, jak se střecha budovy, ve které zmizel Fyor Nothel, otevírá a zevnitř startuje stíhačka Eta-2 Actis neboli Jedi Interceptor.
Stíhačky z našeho doprovodu jí okamžitě vyletěly vstříc, aby jí zabránily uniknout. Ale Nothel byl výborný pilot. Mistr Saesee Tiin by na něj byl pyšný. Než jsem si všiml, co se děje, zničil čtyři naše ARC-170 a dvě stíhačky TIE.
Darth Vader vytáhl komlink a namačkal příslušný kód. „Delta 6, zde je lord Vader, okamžitě přistaňte na prostranství u hlavní budovy poblíž náměstí.“
Několik sekund se nedělo nic a potom se k nám snesla jedna stíhačka TIE. Ladně dosedla asi deset metrů od nás. Vader k ní doběhl a vyzval pilota, aby vylezl. Potom se vyšplhal do kokpitu a za chvíli byl ve vzduchu.
Nedokážu přesně popsat, co se potom na obloze Vendosu dělo. Protože to přesně nevím. Vaderovo TIE a Nothelův Jedi Interceptor se míhaly tak rychle, že jsme je nestačili sledovat. Ostatní stíhačky se radši stáhly do bezpečné vzdálenosti, protože by evidentně jen překážely. Oblohu křižovaly zelené záblesky.
Nevím, jak dlouho to trvalo. Souboj dvou osob používajících Sílu ve vzduchu ve stíhačkách byl stejně osobní a elegantní jako na zemi se světelnými meči.
Je jasné, jak to skončilo. Nakonec Darth Vader uspěl a podařilo se mu Fyora Nothela sestřelit. Duroský Jedi zemřel, ale byl pro Vadera více než důstojným protivníkem. Ale temný pán ze Sithu byl lepší.

„Potom už s Barabely nebyl moc velký problém,“ uzavřel své vyprávění Morzag. „Podařilo se nám vrátit se na Sojourn a lord Vader informoval císaře Palpatina o svém úspěchu. Ten potom nařídil celou kolonii zničit.“
„Celou kolonii?“ zeptal se Sandon, jako by se chtěl ujistit, že se nepřeslechl.
Morzag pokrčil rameny. „Císař z ní chtěl udělat odstrašující příklad. Aby ostatní planety v Impériu věděly, jaké následky s sebou přináší kolaborace s rytíři Jedi.“
Ash Koor vzdychl a odškrtl si na svém datapadu pět jmen. O této události na Vendosu nic nevěděl. A zahynulo tam hned pět rytířů. Osobně se setkal jen s jedním z nich: Rennou Flaud. Moc ji neznal, ale když byla ještě padawan, společně s Dashou často trénovala IV. šermířskou techniku Ataru. Párkrát se s ní tehdy setkal.
„Pomohlo vám to trochu, mistře Koore?“ zeptal se Morzag téměř vlídně.
„Co bylo dál?“ zeptal se kapitán Sandon.
Morzag pokrčil rameny. „No, v 501. jsme měli stále spoustu práce. Chodily nám zprávy o spatřených rytířích Jedi ze všech koutů galaxie. Samozřejmě, občas se to ukázalo být jen nepotvrzenou fámou, ale každou stopu jsme museli prozkoumat. Občas jsme vypomáhali s nějakou jinou záležitostí, ale rytíři Jedi byli naše hlavní priorita.“
„A na všech misích jste doprovázel Dartha Vadera?“ zeptal se Ash.
Morzag zavrtěl hlavou. „Ovšemže ne. Jen občas. Většinou jsem vedl menší jednotky stormtrooperů. Někdy jsem samozřejmě litoval, že s námi Vader není,“ usmál se a potom pokračoval. „Někdy nás také doprovázel někdo z dalších Palpatinových přisluhovačů citlivých na Sílu. Ti, kterým se říká temní Jediové.“
„Já myslel, že Palpatine měl jen jednoho učedníka – Dartha Vadera,“ řekl Sandon.
„To ano. Vader byl jeho učedníkem, ale císař – stejně jako hrabě Dooku v klonových válkách – měl využití i pro jiné temné Jedie. Povětšinou to byli padlí rytíři Jedi nebo nějací duševně nevyrovnaní jedinci, lidé, kteří se dali snadno ovládat. Někteří z nich byli i dost ambiciózní a potenciálně nebezpeční.“
„Jako Jerec,“ přikývl Ash.
Morzag se usmál. „Jste znalý, mistře Koore. Ano, Jerec byl jeden z největších rivalů Vadera. Ale myslím, že císař byl rád, když si jeho přisluhovači šli vzájemně po krku. Dokud kuli pikle proti sobě navzájem, měl jistotu, že nikdo nebude kout pikle proti němu.“
„Palpatine byl mistr v manipulaci,“ řekl Sandon.
Ash Koor se podíval do datapadu. „Tak přistoupíme pomalu k těm jménům, co tu mám, ne?“
Morzag rozhodil rukama. „Jak si přejete.“
Ash na svém datapadu klikl na první jméno a zobrazily se mu podrobnější informace. „Rytíř Jedi jménem Carl Nouriani, člověk. Naposledy byl spatřen na sklonku klonových válek na Troganu.“
Morzag se zahleděl kamsi do dáli a okamžik přemýšlel. „Hmm... ano, myslím, že vím. Dlouhá léta nám unikal. Ukrýval se na jedné planetě v Expanzním regionu. Myslím, že to byla Tynna... nebo M‘haeli? Ne, Tynna. Byl vychovatelem v rodině nějakého místního velmože. Dostala ho jednotka pod velením kapitána Neiwerta,“ ušklíbl se. „Žádné velkolepý boj, co jsem slyšel. Neiwert se ho bál konfrontovat přímo, tak počkal do noci a vypustil do jeho pokoje dioxis. Neiwert nikdy neměl žaludek na to pořádně zariskovat.“
Ash zaťal zuby a odškrtl si to jméno. Podobné věci bude asi poslouchat ještě hodně dlouho. Ale přece si nemyslel, že zjistí, že většina rytířů z jeho seznamu ještě žije. Nebo ano?
„Další jméno je moncalamarianský mistr Jedi Hilgar,“ řekl. „Zmizel z chrámu Jedi ještě před válkami. Prý chtěl na pár let zmizet ze známé galaxie a soustředit se jen na Sílu a meditovat.“
Tentokrát Morzag ihned přikývl. „Ano, vím koho myslíte. Ukrýval se asi osm let na dně oceánů na jedné nezmapované a neobydlené planetě ve vnějším okraji. Neměla jméno, jen označení M-4396.“
„A jak jste ho tam našli?“ zeptal se kapitán Sandon.
„No, vycítila ho tam jedna z Palpatinových proroků – Zilian,“ řekl Morzag. „Větším problémem ale bylo se k němu dostat. Jednotka, která na to byla vyčleněná, měla výborné vybavení pro akce pod vodou a podmořská vozidla. Ale Hilgar byl pod vodou ve svém přirozeném prostředí. První tým, který za ním byl vyslán, byl úplně zničen. Major Field, který akci velel, se ale ještě nepoučil a tak vyslal hned druhý tým. Ten dopadl stejně. Potom už Field pochopil, že si bude muset celou akci lépe promyslet a také si najal na pomoc skupinu quarrenských žoldáků. Nakonec Hilgara dostali, ale bylo to Pyrrhovo vítězství. Major Field byl za to povýšen na podplukovníka a převeleli ho do štábu pro plánování operací, takže už se přímých akcí moc neúčastnil.“
Ash si jméno odškrtl. Hilgara ani Nourianiho neznal. Teď ale uviděl jména, která už poznával. Archiváři z Coruscantu a Obroa-Skai mu je neřadili nijak abecedně, prostě je tam napsali, jak jim přišla pod ruku.
„Potom tu mám rytíře Igari Quentina. Byl hlavním technikem v Chrámu Jedi, ale jeho tělo...“ na okamžik se odmlčel a několikrát se nadechl. „Jeho tělo nebylo v imperiálních archivech uvedeno mezi těly Jediů, kteří zem... byli vyvražděni v Chrámu, když je napadli Palpatinovi clonetroopeři.“
Morzag pomalu přikývl. „Ano, vím, koho myslíte. Zemřel té noci, co byl zničen Chrám, ale ne v něm. Podařilo se mu dostat se do hangáru a odletět v jedné z vašich stíhaček, než ho Pětistá první stihla zadržet. Dostal se na oběžnou dráhu Coruscantu, tam ho sestřelila eskadra stíhaček z VSD Furious. Záznamy o jeho smrti tedy nebyly spolu se záznamy ostatních Jediů z Chrámu.“
Ash se díval do datapadu. Quentin. Geniální technik, který dokázal vylepšit všechno, co mělo víc než tři součástky. Vzpomínal si na jeho... neshody s Dashou, která s půjčeným vybavením nezacházela zrovna nejlépe. A v mládí prý Quentin býval docela dobrý pilot.
„Kolik jich vzal s sebou?“ zeptal se najednou.
Morzag se usmál. „Mistře Koore, vy mě překvapujete! Taková nejediská otázka.“
„Jedi je živá myslící bytost jako každá jiná,“ připomenul mu Ash. „Obzvlášť když je to Devaronian,“ přiznal se. I ve staré Republice bylo v řádu Jedi málo devaronianských mužů – kvůli jejich nezávislé a dobrodružné povaze. Ashe Koora dlouholetý výcvik v Chrámu Jedi naučil tyto pocity ovládat a potlačovat, ale nemohl je odstranit.
Ale zase nejsem jako Lix Lazer, připomněl si v duchu.
Morzag si prohmatal krk a přikývl, jeho úsměv se nevytratil. „Ano, to jsem si všiml v pevnosti Altsor,“ pokrčil rameny. „Jedi Quentin jich sestřelil alespoň pět, pokud si vzpomínám. Potěšilo vás to?“
Ash zavrtěl hlavou. „Je nemorální mít potěšení ze smrti živé bytosti.“
Morzag přikývl.
„Ale je dobré vědět, že se Quentin nevzdal bez boje,“ dokončil Ash.
Morzag se uchechtl. „Jste plný překvapení, mistře Koore.“
„Jsem rád, že alespoň někomu z nás je ta konverzace příjemná,“ ucedil Ash a podíval se na další jméno na displeji. „Ithorianský mistr Jedi Hato Nassen. Naposledy spatřen na Garqi.“
Morzag pomalu zavrtěl hlavou. „K tomuto jménu se ještě dostanu. Zatím se ptejte dál.“
Ash přimhouřil oči, ale rozhodl se, že bude prostě pokračovat. Morzag jim zřejmě hodlá říct všechno vlastním tempem. Podíval se na další řádek v datapadu. Tohle jméno znal dobře.
„Mistryně Jedi Alen Faria,“ řekl tiše. „Záznamy o ní byly téměř smazané. Nevíme vůbec nic o jejím osudu. Nevíme ani, jestli padla během klonových válek nebo až během Čistek.“
Morzag se opřel do židle a asi pět vteřin přemýšlel. „Alen Faria bojovala v klonových válkách, ale nikdy sama nevedla žádnou velkou ofenzívu. Ke konci válek byla jedním z mistrů, kteří spravovali jediskou enklávu na Kamparasu. Tam se také nacházela, když byl vyhlášen rozkaz 66 a klonová posádka na planetě se obrátila proti nim. Při útoku zahynula.“ Na okamžik se odmlčel. „Zemřela rychle. Byla to mistryně Dashi O-Gary, že?“
Ash pomalu přikývl. „Ano, byla.“ Na okamžik se zamyslel. Má se ho na to zeptat? Chce to slyšet? No, stejně se ho na to bude muset během tohoto výslechu zeptat a čím déle to bude odkládat, tím víc ho to bude trápit. „Řekněte mi,“ začal pomalu. „Jak tedy přesně umřela Dasha?“
Morzag se nadechl a lehce zvážněl. „Opravdu to chcete slyšet?“
„Ano,“ řekl Ash a přál si, aby uvnitř cítil stejnou jistotu, jaká zazněla v jeho hlase.
„Byl byste na ni pyšný,“ řekl Morzag. „A to myslím vážně. Vloupala se do ruin Chrámu Jedi a odnesla odtamtud jeden holocron, který clonetroopeři zřejmě při prohlídce přehlédli. Ukryla ho v Zóně – což my oba koneckonců dobře víme,“ usmál se. „A pouze nešťastnou náhodou ji přepadla imperiální patrola a tak byla nucena přistát na planetě Ressnout. Když se o tom lord Vader dozvěděl, vzal četu stormtrooperů pod mým velením a vyrazili jsme tam. A tam na nás čekala. Uprostřed zničeného města – pozůstatku z klonových válek. Nesnažila se ukrýt, čekala tam na nás. Věděla, že zemře a že tomu nemůže nijak zabránit, tak se alespoň rozhodla, že nám to osladí.“
Ash se proti své vůli usmál. „Ano, to byla celá ona.“
„A taky nám to osladila,“ pokračoval Morzag. „Nejdřív ji našla skupina vojáků z tamější posádky. Pochybuji, že se kvůli nim vůbec zapotila. A potom se střetla s Vaderem a jeho stormtroopery. Musíte pochopit tu situaci: temný pán ze Sithu a skupina jeho elitních stormtrooperů proti jediné rytířce Jedi, která je unavená a vyčerpaná věčným úprkem.“
„Chápu to,“ zašeptal Ash. „Takže tehdy se vám podařilo ji zabít?“
„Ne, z té skupiny stormtrooperů nadělala sekanou a z Vadera vymlátila duši,“ řekl Morzag. „Potom se pokusila uprchnout zadním vchodem, kde hlídal můj tým. Já čekal ve výtahu pro případ, že by nechtěla riskovat schody. A vyplatilo se mi to. Když otevřela dveře, já už stál připraven s blasterem v ruce a ani Jedi nestihne tak rychle zareagovat,“ zavrtěl hlavou. „Tak tedy skončila vaše učednice, mistře Koore. Dala nám hodně zabrat a svůj úkol splnila: holocron jsme nenašli. Císař z toho byl dost rozčilený, ale nakonec se uklidnil. Koneckonců bylo lepší, když holocron neměl nikdo, než aby se dostal do rukou Jediům. A velitel bezpečnosti v okolí Chrámu Jedi na Coruscantu zaplatil životem za to, že nechal Dashu O-Garu proklouznout.“
Ash pomalu vydechl. Tak takhle tedy Dasha skončila. Těžko říct, jestli se mu ulevilo nebo ne, když to teď věděl.
„Dasha O-Gara byla možná můj nejlepší úlovek,“ pokračoval Morzag. „Také jsem byl za tu akci povýšen na kapitána.“
Ash přimhouřil oči. „Takže vy jste byl povýšen za to, že jste ji zabil?“
„Nebylo to nic osobního, mistře Koore,“ ujistil ho Morzag. „Na lorda Vadera dost zapůsobilo, že jsem ji zlikvidoval, když porazila jeho a oddíl stormtrooperů. Ale kdybych se jí postavil v přímém boji, tak tu asi dnes s vámi nejsem. Ona mistrně ovládala IV. šermířskou techniku, že?“
Ash překvapením vytřeštil oči. „Vy znáte jediské šermířské techniky?“
Morzag přikývl. „Ano, několik praporů z 501. legie určených speciálně pro lov Jediů se učilo šermířské techniky... a jejich slabiny. Vy ovládáte techniku VI, že? Alespoň v pevnosti Altsor jste ji používal.“
„Ano,“ přitakal pomalu Ash. Bylo pro něj čím dál těžší uvěřit, co všechno Morzag o Jediích ví.
„Také jsme se učili zakrýt svou mysl, aby nám Jediové nemohli číst myšlenky a vycítit nás. A naučili jsme se i nějaké staré sithské techniky boje s rytíři Jedi.“
Nastalo dlouhé ticho. Ash už opravdu nevěděl, co má dál říct. Tohle bylo i na něj poněkud moc. Kapitán Sandon už jen mlčky seděl a vyjeveně se díval na Morzaga. Morzag sám se nijak nesnažil navázat opět konverzaci, jen tam tak seděl a čekal až si to Ash přebere.
Ash se nadechl. Ten chlap se učil sithské triky a jediské šermířské techniky. Byl trénován speciálně na likvidaci rytířů Jedi. A on tu sedí a povídá se s ním.
Ash potřásl hlavou a přiměl se soustředit se na datapad.
„Další jméno je mistr Jedi Jaco Galarin. Člověk. Naposledy spatřen...“
„Ano, mistr Galarin,“ zareagoval okamžitě Morzag a pousmál se. „Mistr Jaco Galarin. Pamatuji si ho, na něj opravdu nelze zapomenout.“ Napil se trochu minerálky. „Řeknu vám, mistře Koore, účastnil jsem se desítek akcí proti rytířům Jedi. Ale mistr Galarin byl jeden z nejsilnějších mistrů Jedi, jaké jsem kdy potkal.“
„Vážně?“ zeptal se Ash. O Galarinovi něco málo slyšel. V Chrámu se nezdržoval, většinu svého života se prý potuloval v oblastech Vnějšího okraje. Údajně s ním byla velká Síla.
„Vážně,“ přitakal Morzag. „Podle mě to byl jeden z největších mistrů své doby. A jeho poslední boj byl určitě důstojným zakončením jeho kariéry.“