Zóna

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitola 7.

Hodinu poté, co lodě Aiského hnutí odporu přistály na Nebuchadnezzaru, byla do poradní místnosti svolána schůze starších důstojníků. Kromě nich se jí také účastnil Matt, Laura, Ash, Killian Darkwater a ještě několik členů Hnutí odporu.
„Pár dalších našich lodí je na cestě sem,“ řekl Killian. „S ostatními jsme navázali spojení a budete teď moct monitorovat jejich činnost a oni vás budou zas informovat o Slavikových aktivitách. Jedný naší skupině se taky podařilo zajmout Slavikův transport, co převážel něco, čemu říkají ‚kelus‘.“
„To je hornina z Derolisu,“ řekl Matt. „V surovém stavu je velmi nestabilní. Řekla vám posádka něco o tom, k čemu ji chtějí?“
Killian zavrtěl hlavou: „Naši lidi nebyli zrovna v rozpoložení pro… braní zajatců.“ „Tak od teď bych byl rád, kdyby v tom rozpoložení byli,“ řekl viceadmirál Ziga. „Popravy zajatců jsou od této chvíle nepřípustné.“
„Copak nechápete, co nám Slavik a jeho lidé udělali?“ vstoupila do toho ostře Laura. „Měli bysme je všechny do jednoho…“
„Když je budete popravovat, nejste o nic lepší než oni,“ přerušil ji Ziga. „Fakt, že jste napadená strana, na tom nic nemění. A pokud žádáte Novou republiku o pomoc, tak musíte pochopit, že se řídíme jistými stanovenými pravidly o zacházení se zajatci, která se musí dodržovat.“
Killian pokrčil rameny. „Vždyť jsem jen řekl, že nebyli v rozpoložení pro braní zajatců.“ Laura chtěla říct ještě něco, ale Matt jí jemně položil ruku na rameno a ona po chvíli váhání přikývla.
„Nepřišli jsme sem ale debatovat o morálce,“ poznamenala plukovník Kasan Moor, velitelka jedné z eskader A-wingů přidělených k Zigově úderné skupině.
Ziga přikývl. „Správně,“ podíval se na Killiana. „Co budete potřebovat, abyste se bezpečně dostali na Aisu a zpátky?“
„Dohromady nic,“ řekl vysoký muž. „Vezmeme si jednu z našich lodí.“ Podíval se na Lauru. „Myslím, že tvoje Flare se pro to hodí nejlíp.“
Laura se pousmála. „Ano, na zběsilé útěky do hyperprostoru, když se nás všichni snaží zabít, je opravdu nejlepší.“
„Ale hodilo by se nám, kdybyste nám poskytli nějaký vybavení pro Hnutí odporu,“ řekl Killian k Zigovi. „Určitě máte něco užitečnýho a dočasně postradatelnýho.“
Generál Cherook vydal několik dlouhých souvislých hrdelních skřeků.
„Vzal jste mi to přímo z pusy,“ řekl Ziga. „Generál Cherook navrhuje, abychom s vámi poslali několik beden blasterových pušek, výbušnin a termálních detonátorů, které máme ve skladu. Je tohle ten typ vybavení, který jste měl na mysli?“
Killian se zazubil a přikývl. „Jo, to bude splňovat moje kritéria.“ Mrkl na Cherooka. „Dík, kámo.“
Cherook udělal cosi, co by se dalo označit za úsměv, a mávl na Killiana svou chlupatou paží. Jako Wookiee věděl, co to je, když je vaše planeta okupovaná nepřáteli. Z toho důvodu zřejmě k obyvatelům Aisy cítil náklonnost.
„Ještě budeme potřebovat s vámi poslat někoho, kdo by mohl mluvit za Republiku,“ řekl Ziga.
Matt Lavron se napřímil. „Myslím, že to bych snad zvládnul.“
„Já půjdu také,“ přidal se Ash Koor.
„Já myslel, že vy tu jste jen jako pozorovatel,“ poznamenal plukovník Deyen.
„To jsem,“ připustil Ash. „Ale pozorovat můžu i na Aise. A popřípadě se tam poptat po svém holocronu. Tak mě napadá, že bych tam mohl zůstat a pomoct Hnutí odporu, zatímco vy vyčistíte okolní vesmír.“
„To není nejlepší nápad,“ řekla Laura. „Na Aise nejsou žádní Devaroniané a i Slavikovi lidé by časem přišli na to, že je něco v nepořádku. Zvlášť, kdybyste začal používat ta vaše kouzla a světelný meč.“
„Oba se samozřejmě můžete mise účastnit,“ řekl viceadmirál Ziga. „Ovšem vzhledem k tomu, že Nová republika ještě nepřišla na to, jak a kam ve své hierarchii zařadit rytíře Jedi, obávám se, že za ni nemůžete mluvit.“
Ash zamrkal. „Co tím myslíte.“
„Je to prosté,“ řekl Matt. „Jsme sice rytíři Jedi, ale ve své prapodstatě jsme civilisti.“
„Ale vždyť přece pracujete pro Novou republiku a jste ve spojení s armádou.“
„Jo, ale to jsou i všemožní informátoři a volní agenti. A ti jsou taky řazeni mezi civilisty.“
Ash zavrtěl hlavou. „To je neuvěřitelné.“
„Já si dobře pamatuji vyprávění o starých Jediích,“ ujistil ho Ziga. „Vyprávění, která nebyla proceděná imperiální cenzurou. A vím, že tohle je přesně ten typ úkolu, na který se hodili. Já to pravidlo o civilistech nevymyslel.“
„Já vás konkrétně z ničeho neobviňuji, viceadmirále.“
„Pravidla jsem nevymyslel, ale jsem schopný je obejít,“ pousmál se Ziga. „Pošleme vás a pana Lavrona a jako doprovod ještě tři naše důstojníky, kteří budou za Republiku formálně mluvit, a všichni budou spokojeni.“
Ash mlčky přikývl.
Ziga se podíval na muže po své pravici. „Plukovníku Deyene, slyšel jsem, že když si vybíráte piloty do eskadry, berete také zčásti ohled na jejich nepilotní dovednosti, je to pravda?“
„Snažím se,“ řekl Deyen. „Zvyk získaný z doby, kdy jsem létal s eskadrou Rogue. Proč se ptáte?“
„Tak tři z nich vyberte pro misi na Aisu.“
Deyen se usmál. „Ano, pane.“
Ziga si každého změřil pohledem. „Bude to krátká mise, nemáme času nazbyt. Jen kontaktujte své kolegy z Hnutí odporu, předejte jim zásoby, vysvětlete situaci venku, poslechněte si cvrkot a leťte zpátky. My zatím provedeme průzkum Slavikových operací. Jasné?“
Killian přikývl. „Jasná páka.“

Laura se hrdě usmála, když se s Mattem přiblížili k jednomu z YT-2000 transportů, který odpočíval v hangáru. „Tohle je moje Flare.“
Matt přikývl. „Je krásná.“
Z lodi se vynořila dívka v pilotní kombinéze a s krátkými černými vlasy. V očích se jí zrcadlil výraz jakési dětské nevinnosti, který ostře kontrastoval s blasterem, který měla u pasu.
„Lauro, všechno je připravený k letu. Novorepublikový technici před chvílí dokončili nakládání vybavení pro Hnutí odporu.“
Laura kývla. „Dobře.“ Podívala se na Matta. „Tohle je Matt, Jedi, který mě zachránil. A tohle je moje kopilotka Beth.“
Beth mu podala ruku. „Čau.“ Rozhlédla se. „A ten druhý Jedi je kde?“
„Za chvíli tu bude,“ ujistil ji Matt.
„Fajn,“ řekla Beth. „Killian je už na palubě, ale nevím, kdy přijdou ti republikoví…“
„To jsem jediná, který to přijde padlý na hlavu?“ Ozval se jakýsi hlas ode dveří do hangáru.
„Uklidněte se, poručíku, s plukovníkem Deyenem jsme se shodli, že to bude…“
„Tak vy jste se shodli? Podívejte, veliteli, nechci se jevit jako nějaká rasistická potvora, ale můžete mi říct, jak on splyne s davem?“
Matt, Laura a Beth se otočili za nově příchozími. Směrem k Flare kráčeli tři piloti z eskadry Orca. Velitel Olin Garn, poručík Trish Bryla a letový důstojník Keelen.
„No nazdar,“ zamumlala Beth.
„Dobrý den,“ usmál se Olin Garn, pak se podíval na Trish. „Co se týče vaší otázky, poručíku: Přistaneme za tmy a nikdo si ničeho nevšimne.“
Trish zvedla obočí. „To myslíte vážně?“
Keelen se pousmál. „Neboj se, umím se zamaskovat… Ale je stejně zajímavé, jak nelogický dokáže lidský úsudek někdy být, že?“

* * *

Cesta na Aisu jim zabrala necelých pět hodin a když se Flare konečně vynořila z hyperprostoru, otevřel se před nimi pohled na malou zelenomodrou planetu, jakých byly v galaxii tisíce. Určitě to nebyla první taková, kterou Matt viděl.
A také to nebyla první planeta v obležení, kterou viděl.
„Fíha,“ zamumlal Olin Garn.
Na orbitě planety se nacházel jeden hvězdný destruktor třídy Imperial, šest lehčích rychlých křižníků a asi dvacet systémových hlídkových lodí.
Beth se v sedadle kopilota otočila a vyjeveně se podívala na Olina. „Fíha? To je všechno, co k tomu řeknete? Ty bastardi okupují náš domov!“
„Slečno,“ řekl Olin jemně, „já byl během své kariéry několikrát svědkem toho, jak flotila hvězdných destruktorů mění povrch planety v rozžhavený škvarek. Věřte mi, že tohle je proti tomu nic.“
Beth přikývla. „Možná to je ‚nic‘, ale je to můj domov,“ zamumlala.
Laura se v pilotním křesle otočila dozadu na Olina a ostatní. „Poslední věc: vy, co nejste z Aisy, nemluvte, pokud to nebude opravdu nutné. Slavikovi lidé nejsou zas tak hloupí a mohli by poznat podle přízvuku, že jste cizinci.“
„A co mám dělat já?“ zeptal se Keelen.
Laura vzdychla a pokrčila rameny. „Nevím, hoďte si přes hlavu kápi, bude tma. Pokud se na vás někdo nepodívá přímo z blízka, mělo by to být v pohodě.“
Z interkomu se ozvalo zašumění statiky, které poté vystřídal strohý ženský hlas. „Neznámá lodi, zde je hvězdný destruktor Intrepid, prosím vyšlete identifikační kód. Pokud kód nemáte, připravte se na nalodění a inspekci vašeho plavidla, po které vám bude přidělen kód s pětidenní platností. Po vypršení platnosti se budete muset znovu podrobit inspekci. Admirál Slavik váš ujišťuje, že tato opatření jsou pouze dočasná a vyzývá vás, abyste spolupracovali.“
Matt znervózněl. Pokud se kód mění každých pět dnů…
Laura se zhluboka nadechla, stiskla několik tlačítek a promluvila do komunikátoru: „Zde je nákladní loď Brachyblast, začínám vysílat identifikační kód.“
Stiskla další tlačítko a na obrazovce se objevil symbol ‚odesláno‘.
Nastalo čekání, velmi nepříjemné čekání. Mattovi se zdálo až moc dlouhé, když uvážíme, že počítač na hvězdném destruktoru musel jen porovnat příchozí kód se vzorem, který měl v databázi, a výsledek sdělit důstojníkovi, který pak loď buďto nechá letět, nebo…
„Nespolknou nám to,“ zamumlala polohlasně Trish. „Co pak? Necháme je vstoupit na palubu?“
Killian zavrtěl hlavou. „Ne, pokud nás odhalej, tak prostě zničíme pár hlídkovejch lodí, co budou stát v cestě, a pudem zpátky.“
„Lodi Brachyblast,“ ozval se opět ten strohý hlas, „kód přijat. Máte povoleno přistát.“ Všichni v kokpitu si oddechli.
„To by bylo,“ řekla Laura a podívala se na Beth. „Převezmi řízení a získej povolení pro přistání v Perlové zátoce. A pěkně zlehounka, aby si nemysleli, že spěcháme.“
Flare se vzdalovala od hvězdného destruktoru a mířila k planetární atmosféře.

* * *

Kapitán Tamura stála na velitelské lávce Intrepidu a pozorovala průzorem hvězdy. Netušila, kdo jim právě prolétl pod nosem.
„Poručíku Drasi, mohl byste na moment?“
Tamura koutkem oka viděla, jak se poručík Dras – Devaronian sloužící na Intrepidu jako taktický důstojník – zvedl a sestoupil do levé posádkové šachty k muži, který měl na starost senzorovou stanici. „Co se děje, poručíku Mayley?“
Oba muži začali cosi polohlasně probírat. Tamura je dost dobře neslyšela, ale začínali znít stále více nervózně. Po chvíli k sobě zavolali ještě důstojnici obsluhující jednu z komunikačních stanic a na něco se jí začali ptát. Důstojnice začala vypadat ještě nervózněji než oni.
Tamura ještě chvíli stála na místě, pak se s veškerou svou důstojnickou elegancí otočila a sestoupila k nim.
„Co se děje?“
Poručík Dras si odkašlal. „Před chvílí kolem nás proletěla jedna z aiských lodí. Odvysílala správné autorizační kódy a bylo jí dovoleno pokračovat dál na planetu. Ovšem podle vizuální identifikace se ta loď shoduje s jednou z lodí patřících Hnutí odporu.“
„A nemůžou být prostě dvě stejné lodě?“ nadhodila Tamura.
„To je velice nepravděpodobné, madam,“ řekl poručík Mayley. „Aisané si své lodě individuálně modifikují. Pravděpodobnost, že by dvě byly do puntíku stejné je…“
„Chápu,“ přerušila ho Tamura a otočila se na důstojnici. „Kódy měli naprosto správné?“
„Ano, madam,“ řekla důstojnice, ze které nervozita přímo čišela. Byla hodně mladá, někteří by řekli, že příliš mladá, aby mohla sloužit na můstku hvězdného destruktoru. „Odvysílali platný kód, který byl vydán před třemi dny.“ Olízla si rty.
Tamura se nadechla. Získat si kód by koneckonců pro ty teroristy nebylo tak složité. Evidentně je právě nechali proklouznout.
„Ta loď ještě nedosáhla svrchní vrstvy atmosféry,“ poznamenal poručík Mayley. „Máme se ji pokusit zadržet?“
Tamura pomalu zavrtěla hlavou. „Ne, jen ji sledujte a pak nahlaste generálu Morzagovi, kde přistála. Trochu nám ulehčí život, když nás ti teroristé dovedou ke svým komplicům.“ Otočila se na komunikační důstojnici. „Podporučíku?“
Dívka polkla. „Ano, madam?“
„Vraťte se ke své stanici a ihned mě spojte s Montaukem.“
Podporučice si pomalu oddechla. „Ano, madam.“

* * *

Admirál Slavik stál před hologramem kapitána Tamury a poslouchal její hlášení. Když skončila, pouze přikývl. „Udělala jste správnou věc, kapitáne. Generál Morzag se o ty teroristy dokáže postarat. Ovšem pokud se mu to nepodaří… bude na vás, abyste jim zabránila dostat se ze systému.“
Tamura přikývla. „Zajisté, admirále.“
„Pro jistotu k vám pošlu jeden interdiktor,“ dodal Slavik, „dorazí asi za tři hodiny. Montauk končí.“
Tamura zasalutovala a spojení se přerušilo.
„Kontaktujte interdiktor Matrix,“ oslovil Slavik komunikačního důstojníka. „Ať se okamžitě přesune na Aisu a očekává instrukce od kapitána Tamury.“
„Ano, pane,“ řekl poručík a jal se plnit rozkaz.
Slavik se přesunul na velitelskou lávku a chvíli pozoroval dění kolem sebe. Každého člena posádky si změřil pohledem a téměř u každého se mu vybavila nějaká historie, jak se ten či onen dostal právě sem. Na můstek vlajkové lodi muže, který se se svou skromnou armádou a vybavením chystá pokořit Novou republiku i Impérium a vést galaxii vstříc světlým zítřkům. Slavik nepochyboval o tom, že jeho podřízení jsou ochotni za něj položit život. Takovou loajalitu nelze získat výhružkami nebo tresty. Tu lze získat, jen pokud s nimi bude jednat s úctou.
„Nadporučíku Gomezzo, nějaké zprávy od průzkumných droidů?“
Gomezza zavrtěla hlavou. „Zatím nic, pane.“
Gomezza byla Twi‘lek se světle zelenou pokožkou, pocházející z planety Ryloth. V mládí byla – stejně jako spousta jiných twi‘leckých dívek za dob Impéria – prodána do otroctví a dostala se do služeb imperiálního moffa jako tanečnice.
Byla osvobozena, když onen moff byl nucen utéct před invazní flotilou Nové republiky ve svém osobním křižníku. Ke své vlastní smůle ale narazil na Slavika, který ho zlikvidoval a křižník zařadil do své flotily. Gomezza se mu a jeho lidem cítila zavázána a ve snaze splatit svůj dluh se přidala k jeho armádě a vyšplhala se až na post prvního důstojníka Montauku.
„Nepřátelské lodě se právě vynořily z hyperprostoru v sektoru 0-4-9!“ vykřikl senzorový důstojník a přerušil tak Slavikovy úvahy.
„Přejít na červený poplach,“ řekla Gomezza. „Kapitán na můstek!“
„Chtěl bych podrobnější údaje, poručíku,“ oslovil Slavik senzorového důstojníka. „Co jsou zač? Hnutí odporu?“
„Ne, pane. Vypadá to na eskadru novorepublikových stíhaček. Třída A-wing.“
Kapitán Oxanna dorazila na můstek a rychle byla obeznámena se situací.
„Zaujímají útočnou formaci.“
Slavik začal studovat taktický displej. Kolem stanic v loděnici Reegan kroužil kromě Montauku ještě Dominator a několik dalších menších plavidel. Nepřátelské stíhačky se blížily velkou rychlostí. Hodně velkou. Slavik o A-winzích něco málo věděl: aby mohly takovou rychlost vyvinout, musely by do motorů přesunout veškerou energii z laserových děl a možná i část energie ze štítů. A to pravděpodobně znamená, že sem nepřiletěly bojovat.
„Ostatní lodě žádají instrukce,“ řekla Oxanna. „Mám vyslat stíhačky?“
Slavik zvedl prst. „Oni nechtějí způsobit žádné poškození.“
A-wingy na taktickém displeji náhle přerušily formaci a rozdělily se na šest dvojic, každá letěla jiným směrem.
„Tohle je jen průzkumná jednotka. Chtějí si ověřit, že členové Hnutí odporu nepřeháněli, když mluvili o naší flotile.“
„Musíme jim zabránit, aby se dostali zpátky s informacemi,“ poznamenala Gomezza.
Slavik zavrtěl hlavou. „Popravdě, to nejlepší, co můžeme udělat, je nechat je, ať se podívají. Žádné významné tajemství tu neodhalí, jediné, co zjistí, je počet našich lodí a jejich jména. Ale samozřejmě zajistíme, aby se jim to nezdálo moc snadné. Kapitáne, vyšlete po nich jednu letku TIE Interceptorů a informujte ostatní lodě, ať vyšlou každá po několika stíhačích.
A-wingy se ke každé lodi nebo stanici přiblížily na vzdálenost, ze které mohly jejich senzory získat nějaké podrobnější informace, poté změnily kurz a letěly k další. TIE Interceptory se s nimi snažily udržet tempo, ale A-wingy na ně byly moc rychlé.
„Teď vyšlete letku Razor Fighterů,“ nařídil Slavik, když se dva A-wingy přiblížily k Montauku.
„Ale Razor Fightery jsou příliš pomalé, aby se s nimi A-wingy musely vůbec zabývat,“ namítla nadporučík Gomezza.
„To je pravda, ale není to typ stíhačky, který byste normálně viděla na palubě hvězdného destruktoru, a tudíž to ty stíhačky zaujme. A až se vrátí a řeknou o tom svým nadřízeným, Nová republika bude dumat nad tím, kde jsem k nim přišel, a bude se bát, jestli nemám někde schované nějaké další a nebezpečnější neimperiální stroje. A pokud na to neskočí… Razor Fighter není žádné úžasné plavidlo, abychom ho museli schovávat do poslední chvíle.“
Slavik Razor Fightery získal před osmi lety spolu s několika většími plavidly od jedné z pirátských band, která působila poblíž Zóny a kterou… odzbrojil.
A-wingy prováděly průzkum ještě dalších sedm minut a Slavikovým stíhačkám se jen dvakrát podařilo nějaký vůbec zasáhnout.
Když novorepublikové stíhačky dokončily průzkum, opět se zformovaly do skupiny a zmizely v hyperprostoru stejně rychle, jako se objevily.
„Ať se naše stíhačky vrátí na palubu,“ řekl tiše Slavik. „Zrušte poplach.“ Slavik pokrčil rameny. „Nějakou dobu určitě,“ opětoval úsměv a lehce zvýšil hlas, aby ho slyšeli i okolní členové posádky. „Uvědomte si, kapitáne, že ani Nová republika, ani Impérium…, ani společně nemohou ohrozit nás a naše vznešené ideály.“
Většina členů posádky v doslechu po této poznámce začala souhlasně přikyvovat a usmívat se.
„Admirále,“ řekl po chvíli komunikační důstojník. „Zpráva z loděnic Spire. Hlásí stejný průzkumný nálet A-wingů jako tady a…“ odmlčel se, jak pročítal další zprávu. „A u stanice Haven podnikla stejnou průzkumnou misi letka E-wingů.“
„Děkuji, poručíku,“ řekl Slavik. I on nyní o Nové republice získal nějaké informace. Mají jen dvě eskadry A-wingů. Kdyby jich měli víc, tak by na Haven poslali je a ne pomalejší, novější a mnohem cennější E-wingy. E-wing je navíc – na rozdíl od Slavikových Razor Fighterů – právě ten typ stíhačky, který by měli schovávat až do poslední chvíle.
„Můstek je váš, kapitáne,“ řekl Oxanně. „Kdybyste mě potřebovala, budu ve své kajutě.“
Pomalu odešel z můstku a zamířil k výtahům.

* * *

Flare dosedla na zem doku v pobřežním městě Perlová zátoka. Když přistávali, Matt si všiml vysokých hranatých špičatých sloupů, které byly rozesety po celém městě. Bylo jich alespoň patnáct. Laura mu vysvětlila, že to jsou Obelisky světla, které jejich předci vystavěli v každém městě pro svou ochranu. To Matta překvapilo, nepřipadalo mu, že by obyvatelé Aisy byli nějak nábožensky založení. Možná byli jejich předci. Chtěl se o tom dozvědět víc, ale neměl už čas.
„Jsme tady,“ řekla Beth a vypnula všechny systémy. „Vítejte na Aise.“
„Teď půjdeme kontaktovat místní buňku Hnutí odporu,“ řekla Laura. „Beth zůstane tady a pohlídá náklad a… možná by pomohlo, kdyby tu s ní zůstal ještě někdo z Nové republiky.“
„Já tu počkám,“ řekl Olin Garn. „Stejně nemám náladu na půlnoční procházku.“
Trish si odkašlala. „Při vší úctě, veliteli, měla jsem za to, že vyjednávání s Hnutím odporu budete vést vy. A hlídat náklad je právě to, co by mohl dělat Keelen a neriskovat…“
„Keelen potřebuje praxi v terénu, poručíku,“ přerušil ji Olin. „A jak nám řekl viceadmirál Ziga, naše přítomnost na této misi je jen formalita. Mluvit budou stejně rytíři Jedi.“
Trish chvíli mlčela a pak přikývla. „Ano, veliteli.“
Laura otevřel průchod ven a podívala se na Olina. „Až se spojíme s Hnutím, tak sem někoho pošleme, aby vyzvedl zásoby.“
Olin přikývl. „Jasně.“
„Tak jdeme.“

* * *

Opustili dok a Laura je vedla městem ke skrýši místní buňky Hnutí odporu. Matt Lavron kráčel po jejím boku. Ash a Killian šli za nimi a Trish s Keelenem byli vzadu a uzavírali tento průvod.
„Je tu příjemný klima,“ zamumlala Trish, „a dnes je zrovna taková příjemná noc.“
„Takovéhle noci mám rád,“ řekl polohlasně Keelen, „ale je tady moc horko.“
„Nevím, jak je na tom zbytek planety, ale tady vane příjemný mořský vzduch.“ Trish se zhluboka nadechla. „Slyšíš to jemný šplouchání vln o pobřeží? Připomíná mi to domov.“
„Já myslel, že na domov v dobrém zrovna nevzpomínáš,“ poznamenal Keelen.
„To ne,“ připustila, „ale někdy v létě jsme chodili do jedné ze zátok, které patřily našemu panství. To bylo nádherné. Jedna z mála věcí na Kuatu, na kterou ráda vzpomínám.“ Na chvíli zavřela oči. „Nejradši bych teď šla ke břehu a skočila do vody.“
„Máme důležitý úkol,“ řekl Keelen.
„Jasně, já vím. Ale pokud tuhle misi přežiju ve zdraví a Aisa bude osvobozená, tak se sem vrátím a zaplavu si.“ Ukázala směrem ke dvěma úplňkům, zářícím na obloze. „Řekni, Keelene, plaval jsi někdy v měsíční záři?“
„Já nevěděl, že v tom se dá plavat.“
Trish se uchechtla. „To je jen metafora. Chtěla jsem tím říct, jestli jsi někdy plaval v noci jen za svitu měsíce.“
„Aha,“ Keelen se zamyslel. „Několikrát jsem plaval za tmy na planetě Umgul, kde moji rodiče jeden čas žili. Bylo to… klidné.“
„Umgul? Tam bývá většinou dost chladno na koupání. Zvlášť v noci.“
Keelen pokrčil rameny. „Mému druhu vyhovuje spíš chlad. Ne nikterak velký, spíš přiměřený. Umgul byl ideální.“
„Jsme tady,“ řekla Laura.
To „tady“ byl nějaký noční klub s nerozluštitelným neonových nápisem nad vchodem.
„Tohle je velitelství Hnutí odporu?“ zeptal se Ash.
„Možná to je bar, ale má pod sebou starý vysušený potrubí kanalizace,“ řekl Killian. „Místo, co se výborně hodí na úkryty.“
Skupina vykročila směrem dovnitř, zrovna ve chvíli, kdy pětičlenná skupina mladých lidí v poněkud veselejší náladě vyšla rázně ven. Několik lidí se srazilo a začali jeden přes druhého drmolit omluvy, než si domorodá skupina všimla Keelena, kterému při srážce spadla kápě.
Všichni rázem ztuhli a tiše na něj civěli.
Trish si pomalu strčila ruku pod bundu a nahmatala rukojeť svého blasteru. Pokud bude v rámci utajení nutné tyhle lidi zneškodnit…
Pětice se na něj ještě chvíli upřeně dívala, pak všichni jako na povel zvedli ruce palcem nahoru a zahulákali: „Hustýýý!!!!“ A potom odešli do tmy.
Trish si vydechla a pustila blaster.
Keelen si rychle nasadil zpátky svou kápi a šestice vešla do baru.
Bar se nijak výrazně nelišil od desítek jiných barů, které Trish v životě navštívila. Malé kulaté a špinavé stoly, vysoké stoličky u barového pultu a asi dva tucty více či méně střízlivých zákazníků, kteří na starých dvourozměrných monitorech sledovali nějaké sportovní utkání.
„Musím si promluvit s barmanem,“ řekla Laura. „Killiane, pohlídej je.“
„Jsou snad svéprávný, ne?“ zabručel Killian a posadil se ke stolu co nejblíže monitorům. Ostatní si pomalu přisedli a sledovali dění na monitoru, zatímco Laura mluvila s barmanem, který se také nijak výrazně nelišil od ostatních barmanů: měl bříško a pleš.
„Kdo je ten v tom fialovym?“ zeptal se po chvíli Killian muže sedícího u vedlejšího stolu.
„To je Folrag Monn,“ řekl muž.
„Hmm,“ zamumlal Killian, „je lepší než jak si ho pamatuju.“
Na monitoru bylo hřiště viděné z hora, které vypadalo jako nějaké bludiště postavené ze dvou typů stěn. Mezi stěnami běhalo několik postav v barevně odlišných dresech a s přilbami na hlavě. A všichni hráči každou chvíli položili něco na zem, z čeho poté vyšlehl do čtyř směru paprsek (který byl stejné barvy jako dres hráče).
„Co je tohle za hru?“ zeptal se polohlasně Matt.
„Jmenuje se to beamblast,“ řekl Killian.
„A jak to funguje?“
Killian se ještě chvíli díval na monitor, pak vzdychl a otočil se na Matta. „Je to úplně jednoduchý. Tak jednoduchý, že to musí pochopit i Je…“ zarazil se, když si uvědomil, že tohle slůvko by tady neměl používat, „… gentleman jako ty. Každý hráč hraje sám za sebe a do začátku má jednu… bombu, která po aktivaci vypálí ten barevnej paprsek, a když se ten paprsek dotkne hráče – jakýhokoliv hráče – tak má po srandě a do konce kola nehraje. Když se paprsek dotkne stěny ze silovýho pole, tak ho zruší. Vítězem kola se stává ten, kdo zůstane jako poslední a vítězem celý hry ten, kdo vyhraje určitej počet kol. Mezi stěnami silovýho pole můžeš taky najít třeba další bombu nebo zařízení, který ti zvětší dosah paprsku.“ V očích se mu zalesklo. „Je to sakra dobrá hra.“
„Vy jste s ní měl nějakou hlubší zkušenost?“ zeptala se Trish.
Killian se pousmál: „Slečinko, před patnácti lety jsem byl šampión Aisy v beamblastu.“
Laura se od baru vrátila k jejich stolu. „Můžeme jít.“
Všichni vstali a následovali ji ke dveřím za barem, za kterými bylo schodiště vedoucí kamsi do podzemí.

* * *

Viceadmirál Ziga prostudoval veškeré informace z datapadů a tiše poslouchal výpověď tří velitelů stíhacích eskader, které vyslal na průzkum Zóny.
„Dobrá,“ řekl posléze, „máte nějaké podrobnější informace?“
„Slavik se umí zařídit,“ řekla plukovník Kasan Moor z eskadry Red Dwarfs. „Je to sice v mnohem zapadlejším koutě galaxie, ale má daleko lepší vybavení, než měla třeba Ciutrická hegemonie.“
„Souhlasím,“ řekl velitel Corona z eskadry Raven. „Jeho loděnice Spire jsou dobře vybavené.“
„Slavikovi loděnice jsou schopné udržet jeho flotilu v chodu,“ řekla Kasan Moor, „ale nejsou schopné vyprodukovat nové lodě a určitě ne nové hvězdné destruktory.“
„Loděnice Reegan a Spire možná ne, ale obávám se, že jeho základna Haven by časem mohla,“ řekl major Hendrix z eskadry E-wingů Banshee. „Už teď zřejmě vyrábí stíhačky.“
„A jak je na tom Slavik celkově se stíhačkami?“ zeptal se Ziga.
„Až moc dobře,“ řekl Corona. „Vypadá to, že všechny jeho lodě i stanice mají plný stav. A neomezují se jen na stíhačky TIE. Při našem průzkumu jsme zaznamenali i různé neimperiální stíhačky – TIE wingy, Razor Fightery, Preybirdy, dokonce i pár T-wingů.“
„Ano,“ přitakala Kasan Moor. „Zřejmě je získal od nějaké pirátské nebo žoldácké skupiny, které se potulují v téhle části galaxie. A na rozdíl od většiny lidí s imperiální školou se neostýchá ty stíhačky použít. Za mých imperiálních časů měla většina kolegů vyslovený odpor k veškeré válečné technice nevyrobené Impériem.“
„Pokud ale plánujeme Slavika zničit, největší problém pro nás bude samotná stanice Haven,“ řekl Hendrix. „Ta věc je větší než ty imperiální stanice, na kterých jsou umístěny základny ubiktorátu, má čtyři mohutné štítové generátory a obranné lasery, turbolaserové baterie a odpalovače protonových torpéd schopné zmasakrovat útočící lodě dřív, než se jim podaří štítem vůbec proniknout. K zničení té stanice by byla potřeba flotila hvězdných destruktorů a ochota obětovat tisíce životů.“
„A ani jedno z toho nemáme,“ přikývl Ziga. „A podle mých informací jsou ve stanici Haven i civilisté, rodiny Slavikových lidí, vysloužilí vojáci, děti. To znamená, že ji nemůžeme jen tak zničit.“
„Ale obsadit ji bude ještě těžší,“ poznamenal Hendrix.
„Nebudeme předbíhat událostem,“ řekl Ziga. „Do dvou hodin chci podrobné písemné hlášení od každého z vás. Chci to spolu se záznamy z vašich scannerů poslat Nové republice s žádostí o posily. Nad Derolisem čeká pět calamarských křižníků a dalších asi tucet menších plavidel. Obávám se, že to nám bude muset stačit.“
Corona povytáhl obočí. „Stačit? Šest calamarských křižníků a asi pětadvacet menších lodí proti dvanácti destruktorům, více než třiceti menším lodím a stanici? Slavik má převahu skoro tři ku jedné.“
Ziga se usmál: „Ve stejné pozici jsme byli u Endoru… a vyhráli jsme. A Nová republika nám zřejmě nic víc nepošle, protože má práci s Impériem, což je na druhé straně galaxie. Budeme muset být vynalézaví a vystačit si s tím, co máme.“
Chvíli mlčel a když nikdo ze tří velitelů neměl další připomínky, přikývl. „Tak dobrá, odchod.“
Velitelé odešli a Ziga stiskl tlačítko interkomu. „Ziga můstku.“ „Mluvte, viceadmirále,“ ozval se hlas poručíka Orvona. „Spojte mě s korvetou Endeavor.“
„Vydržte.“
Po chvíli na Zigově stole vyvstal čtvrtinový hologram muže v uniformě s několika kybernetickými implantáty na obličeji a umělou rukou.
„Velitel Crosis se hlásí, viceadmirále,“ řekl chladně.
„Veliteli, mám pro vás a vaši loď speciální úkol. Potřebuji, abyste během několika hodin vyrazili ven ze Zóny, spojili se s novorepublikovou údernou skupinou na Derolisu a přivedli je zpět sem.“
„Rozumím, viceadmirále,“ řekl Crosis téměř okamžitě.
„Máte na palubě nějaké vlastní stíhačky?“
„Moje loď má k dispozici tři stíhačky X-wing.“
„Dobrá, během několika hodin vám na palubu pošlu důležité informace o Slavikových operacích, které se musí dostat k Nové republice. Poté můžete vyrazit. Nezapomeňte, že vaším úkolem je přežít a doručit zprávu. Při prvních známkách potíží utíkejte a bojujte jen v nejkrajnější případě.“
„Jsem si plně vědom svých úkolů,“ ujistil ho Crosis.
Ziga přikývl. „Za jak dlouho předpokládáte, že se budete moci vrátit?“
Crosis pokrčil rameny, bylo to vůbec první gesto prozrazující nějaký pocit, které udělal od začátku celého rozhovoru. „To záleží na mnoha vnějších faktorech, ale do dvou týdnů bychom měli být zpátky.“
„Čím dřív, tím lépe.“
„Zajisté, pane.“
„Můžete začít s přípravami. Nebuchadnezzar končí.“
Holografický obraz zmizel a Ziga se natáhl do svého křesla a chvíli jen tak seděl, dokud ho nevyrušilo zapípání komlinku.
„Viceadmirále,“ ozval se hlas kapitána Miavva, „přijďte prosím na můstek, tohle byste měl vidět.“
„Co se děje?“ zeptal se Ziga.
„Zachytili jsme pečlivě zamaskovanou a zakódovanou zprávu. Náš záhadný informátor se ozval.“

* * *

„Lauro, ani nevíš, jak rád tě zas vidím,“ řekl Jacob Mali. Byl to stárnoucí drobný muž, který ale kolem sebe šířil jistou vůdcovskou atmosféru. „Alespoň někdo přežil.“
„Díky, Jacobe,“ řekla Laura. Nacházeli se v nějakém podzemním skladišti, kam je dovedla z baru po dlouhém schodišti a několika stech metrech v potrubí.
Jacob mrkl na Lauřiny společníky. „Tohle jsou vyjednavači Nové republiky?“
Laura kývla. „Trish Bryla a Keelen jsou stíhací piloti a Matt a mistr Koor jsou rytíři Jedi.“
„Jedi?“ sykla žena v černých šatech a zelenými vlasy stojící vedle Jacoba. „Nová republika si nás asi velice cení.“
„Měla bys být ráda, Katjo,“ řekl Jacob.
„Vy jste vůdce Aiského hnutí odporu?“ zeptal se Matt.
Jacob se zasmál. „Těžko říct. Hnutí odporu vlastně nemá žádného konkrétního vůdce. Nejde nám o postavení, drahý pane Matte…“
„Lavron.“
„Pane Lavrone. Jde nám o to, aby Aisa a celá Zóna byla volná.“
„A aby Slavik zemřel,“ dodala Laura.
„To taky, ale to je nepodstatný úkol.“
„Nicméně úkol.“
Jacob se zamračil a podíval se na Matta a ostatní. „Osvobodit Aisu nebude lehký. Naši lidé jsou sice rozeseti ve všech městech a připraveni zahájit povstání, ale je nás málo a proti Slavikovým jednotkám nemáme šanci.“
„Nová republika vás samozřejmě podpoří,“ řekla Trish. „Jakmile nám dorazí posily, budeme moct zahájit celoplošný útok a vyslat na Aisu pěchotu.“
„To nebude snadný,“ prohlásil Jacob. „Slavik nechal kolem všech významných lokalit na povrchu rozmístit repulzní protivzdušné odpalovače. Ty by mohly přistání vaší pěchoty dost ztížit. Bude to chtít je sabotovat, než zahájíte invazi.“
„Nemůže aktivovat náš obranný systém?“ zeptala se Laura.
Jacob zavrtěl hlavou. „Teď ne. K tomu bude potřeba převést velké množství energie a Slavik obsadil všechny naše hlavní rozvodny.“
„Jaký obranný systém?“ zeptal se opatrně Ash.
„Naši předci vybudovali v každém městě speciální obranné mechanismy pro případ nouze,“ řekla Katja. „Nikdy jsme je nemuseli použít, ale po léta jsme je udržovali v chodu.“
„Zajímavé.“

* * *

Do baru vstoupil jakýsi důstojník s celou četou stormtrooperů. Veškerá konverzace rázem ustala a všichni hosté se s odporem a neskrývanou nenávistí dívali na nově příchozí.
„Pro Slavikovy lidi je zavřeno,“ zavrčel barman. „Jděte si někam jinam.“
Důstojník se pousmál. „Ale my jaksi… nemáme žízeň.“

* * *

„Naši lidi už zajišťují vykládání zásob, které jste nám přivezli,“ řekla Katja. „Blastery a výbušniny se obzvlášť hodí.“
„Přerozdělte je mezi své lidi a buďte připraveni zahájit povstání,“ ujala se slova Trish. „Myslím, že budeme schopní zaútočit během několika týdnů a pak…“
Matt její další slova nepostřehl. Najednou měl zvláštní pocit. Jakési nepříjemné… špatné tušení. Měl špatný pocit, velmi špatný pocit. Musí něco dělat. Koutkem oka zahlédl tvář mistra Koora a došlo mu, že Devaronian zřejmě cítí totéž.
Ten pocit najednou zesílil, jako by Mattovi něco tlačilo zevnitř na mozek a snažilo se ho varovat.
Prudce vydechl a o krok ustoupil, aby udržel rovnováhu.
Trish ztichla a všichni se soustředili na něj.
„Co se děje?“ zeptala se Laura.
„Mám dojem, že budou problémy,“ řekl Matt.

* * *

„Sithspit,“ zasyčel Olin Garn, když do jejich doku vešla dvojice stormtrooperů. Do doku, kde členové Hnutí odporu vykládali vybavení od Nové republiky.
Vrhl letmý pohled na Beth, která se zhluboka nadechla a udělala krok směrem ke stormtrooperům. „Co chcete?“
„Rutinní prohlídka,“ řekl jeden stormtrooper filtrovaným hlasem. „Co je v těch bednách?“
„Náklad,“ odsekla Beth. „Ten se v bednách většinou vozí.“
„Otevřete to.“
„Já nepřijímám rozkazy od Slavikových poskoků,“ zavrčela. „Zodpovídám se jen vládě Aisy.“
„Vláda Aisy vám doporučuje spolupracovat.“
Beth se ušklíbla. „To je špatný, protože já nebudu spolupracovat a nechte si ten výhružný tón. Vím, že Slavik nechce, abyste nás napadali.“
Stormtrooper rychle pozvedl ruku a udeřil ji do tváře, než stihla zareagovat. Beth se s hlesnutím svalila na zem.
„Věděla jste špatně,“ řekl stormtrooper a otočil se na Olina. „Vy.“
„Ano?“ odpověděl tiše Olin.
„Jak se jmenuje vaše loď?“
„Brachyblast.“
„Odkud jste přiletěli?“
„Z daleka.“
„Máte velmi zvláštní přízvuk na domorodce,“ řekl stormtrooper. „Otevřete ty bedny.“
Olin mlčky přistoupil ke trojici beden, které ležely na sobě a dotkl se víka té horní. „Když na tom trváte.“
Přerušil bezpečnostní pečeť na bedně a dotkl se zámku…
Stormtrooper přistoupil blíž.
Olin se vši silou opřel o bednu a strčil ji směrem na něj. Stormtrooperovi podjely nohy, svalil se na zem a bedna přistála na něm.
Druhý stormtrooper pozvedl blaster, ale to už ho jeden z členů odboje střelil do hlavy.
„Díky,“ řekl Olin a pomohl Beth vstát.
Zvenčí se začal ozývat křik a dusot kroků. Střelba zřejmě neproběhla bez povšimnutí.
„Kryjte se!“ vykřikl Olin a povalil jednu bednu na bok, aby získal krytí. Ostatní následovali jeho příkladu.
„Tamhletu nepovalujte, odtáhněte ji co nejdál, otevřete ji a jejím obsahem se ozbrojte!“
„Co v ní je?“ zařvala Beth.
Olin se usmál. „Granáty.“

* * *

Matt a ostatní doběhli zpátky ke schodišti. Ale seshora se už ozýval přibližující se dusot kroků.
„Odřízli nás,“ vykřikla Katja.
Jacob se zhluboka nadechl: „Každý si najde místo, kde se dá krýt, a připraví se!“
Matt zavrtěl hlavou. „Ne, běžte pryč. Určitě tu je nějaký další východ.“
„To je, ale obávám se, že to nestihneme, za chvíli budou dole a v tom dlouhém tunelu budeme snadný cíle.“
Matt si stoupl mezi schody a podíval se nahoru. Vrchol byl tak třicet metrů vysoko a schody vedly šikmo podél stěn s podestami.
„Vím, jak je zdržet,“ řekl po chvíli. „Budu potřebovat dva blastery.“
Keelen se zamračil. „Co chcete dělat?“
„Nemáme čas se dohadovat,“ odbyl ho Matt. „Blastery.“
Jacob mu podal svůj blaster. „Doufám, že víte, co děláte.“
„Já taky.“
Laura přistoupila k němu a podala mu svůj blaster. „Nenech se zabít.“ Políbila ho na tvář, pak se otočila a s ostatními zmizela v tunelu.
Matt zavřel oči a nechal se prostoupit Sílou. Stormtroopeři už byli jen asi o dvě patra výš.
Matt ještě několik sekund počkal, pak se odrazil od země a letěl směrem vzhůru. Celý vesmír se pro něj najednou zpomalil. Stoupal stále výš a výš, až se dostal na úroveň první podesty, po které běželo několik stormtrooperů. Z jeho pohledu běželi pomalu, z jejich neběželi dost rychle. Proti každému vyslal jeden výboj z blasteru a do každého se strefil. Letěl dál, po schodišti běželi dolů stále další a další stormtroopeři a Matt je stále odstřeloval. Jen asi dva nebo tři mu proklouzli.
Když se přiblížil k vrcholu, rychle zahodil blastery a zvedl ruce. Dotkl se stropu a odrazil se od něj na horní podestu.
A dopadl přímo k nohám nějakého důstojníka.
„Co to…“ zablekotal muž. Z jeho pohledu se zřejmě jen něco zdola mihlo a najednou se mu u nohou objevil cizí chlap.
Už ale neměl čas domyslet, co se stalo. Matt se rychle otočil, podrazil mu nohy a důstojník s křikem přepadl přes zábradlí.
Matt se zvedl, aktivoval světelný meč a dodělal několik zbývajících stormtrooperů, kteří se tam připletli zvenčí.
Když se dostal zpět do baru, zel již prázdnotou. Hosté zřejmě zmizeli hned, jak začala střelba, možná ještě předtím. Byli tam jen dva další vojáci hlídající vstup. A po chvíli tam už nebyli ani oni.
Matt se rozhlédl a vyběhl ven na ulici.

* * *

„Ani hnout… au…“ hlesl jeden z dvaceti stormtrooperů, kteří čekali u jednoho z ústí potrubí, těsně předtím, než ho zasáhla střela z Jacobova náhradního blasteru. Jeho kolegové okamžitě zahájili palbu.
„Tihle hoši to berou dost vážně,“ řekla Trish krčící se za improvizovanou barikádou.
„Slavik umí být neústupný,“ křikl Killian.
Odkudsi se ozvalo jakési vrčení těžce namáhaného motoru a ze tmy se vynořilo něco hodně velkého.
„To je Juggernaut!“ zvolal Keelen.
Juggernaut – jedno z nejstarších pozemních těžkých vozidel – se přiblížil až k jejich pozici a z jeho útrob se začali valit další stormtroopeři za krycí palby odstřelovače stojícího na věži onoho vozidla.
Tři členové Hnutí odporu měli tu smůlu, že byli nejvíc na ráně, a odstřelovač je všechny zasáhl, než stihli zareagovat.
„Je jich trošku moc,“ řekl Ash Koor a dál odrážel střely svým světelným mečem.
Jacob se nahnul a úspěšně sundal odstřelovače, který s křikem dopadl na střechu Juggernautu. „Lauro, Killiane, vezměte své novorepublikové přátele. Musíte se dostat zpátky do doku a zmizet! My je tu zdržíme, jak nejdýl to půjde.“
Laura zavrtěla hlavou. „Jacobe, nemůžeme vás tu…“
„Já tu neplánuju umřít,“ přerušil ji Jacob. „Dostaneme se zpátky do katakomb, ale nejdřív se vy musíte vrátit do doku!“
„Jacobe…“
„Má pravdu!“ křikla na ni Trish a několikrát vystřelila. O dalšího stormtroopera míň.
Laura se nadechla a pomalu přikývla.
„Tak běžte!“ zařval Jacob.
Laura mávla na ostatní a pomalu zahájili ústup směrem k jedné z postraních ulic. Stormtroopeři byli příliš zaměstnaní Jacobem a ostatními a nevšimli si jich.
Běželi skrz několik dalších ulic, dokud vzdálený zvuk střelby nezačal pozvolna utichat.
„Doufám, že je Jacob a ostatní v pořádku,“ řekla Laura.
„Umí se o sebe postarat,“ uklidnil ji Killian.
„Jacob není jediný, kdo je v maléru,“ upozornila je Trish a rozhlédla se. „Musíme se odtud dostat co nejrychleji…“ Zrak ji spočinul na parkovišti s několika speedery.
„Navrhuješ snad krádež?“ zeptal se Keelen.
Trish se usmála. „Říkejme tomu dlouhodobá půjčka bez dovolení.“ Naskočila do nejbližšího speederu a po krátkém seznámení s řízením nastartovala. „Tak dělejte.“
Její čtyři společníci si nastoupili. Keelen seděl na sedadle spolujezdce, ostatní se tlačili vzadu.
„Jíchááá!“ zařvala nadšeně Trish, když se rozjela.
„Vždycky mě zarážela tato lidská posedlost pilotovat atmosférické vozidlo při nebezpečných rychlostech,“ poznamenal Keelen.

* * *

Generál Morzag seděl ve svém velínu v pevnosti Altsor obklopen monitory a sledoval průběh akce v Perlové zátoce. A nebyl to moc povzbudivý program. V baru ztratili celou četu a o další právě přišli v docích. Vozidlu Juggernaut a rotě stormtrooperů se podařilo zatlačit do kouta několik členů Hnutí odporu, ale jsou hlášeny těžké ztráty.
Místní povstalce ale mohou pochytat vždycky, teď musí zastavit ty povstalce, kteří se chystají zase odletět zpět ke skutečným Povstalcům. K těm, kteří si samolibě říkají Nová republika.
Morzag se nepřítomně usmál a z kapsy vytáhl svůj talisman. Zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru světelného meče, který před více než třiceti lety získal od mrtvé rytířky Jedi. Nosil mu štěstí.
„Jaké jsou vaše rozkazy, generále?“ zeptal se poněkud ostýchavě jeho pobočník, kapitán Honrak, který stál za ním a až doposud trpělivě vyčkával rozhodnutí svého nadřízeného.
„Pošlete naše dvě AT-ST v Perlové zátoce do doků a taky nechte vyslat stíhačky TIE na zajištění vzdušného prostoru.
„Ano, pane.“

* * *

Matt běžel ulicemi Perlové zátoky směrem k doku, když se ozvalo několik výbuchů a noční město osvítilo pár krátkých záblesků.
Matt ještě víc zrychlil a po několika minutách byl u cíle.
Čekal, že objeví ohořelý zbytek Flare, ale Lauřina loď klidně odpočívala na místě, kde ji zanechali.
Zato vchod do doku byl poněkud širší něž předtím. A k jeho rozšíření došlo velice nepřírodní cestou. Na spálené zemi u vchodu leželo několik ohořelých zbytků, mezi nimiž se občas zaleskl zbytek bílého brnění stormtrooperů.
„Matte,“ oslovil ho Olin Garn a zastrčil své dva blastery do pouzder. „Kde jsou ostatní?“
„Rozdělili jsme se,“ řekl Matt a rozhlédl se. „Měli bysme zmizet, začíná tu být poněkud rušno.“
Olin se otočil na místní členy Hnutí odporu. „Vemte ty bedny a rychle se někam schovejte. My musíme vypadnout.“
„A co Laura a ostatní?“ zeptala se Beth.
„Ať už si obstarají jakýkoliv dopravní prostředek,“ řekl Olin, „určitě bude pomalejší než Flare.“
„A tím chcete říct co?“
„Že bychom jim měli letět naproti.“
Z dálky k nim dolehlo pištění motorů stíhaček TIE.
„A měli bysme sebou hodit,“ řekl Matt.
Trojice vyběhla po rampě na palubu. Beth rychle spustila startovní sekvenci a během minuty byli ve vzduchu.
„Mám na senzorech jeden speeder pohybující se podél Obelisk Street směrem sem,“ řekla Beth po chvíli. „To musí být oni, na Aise se takhle v noci speeder moc nevidí.“
Na taktickém displeji se k zelenému trojúhelníčku – který představoval Flare – začalo přibližovat několik červených teček.
„Stíhačky TIE,“ křikla Beth, prudce strhla řízení doprava a otočila se na své dva společníky. „Na co čekáte? Jděte do dělových věží a udržte nám je od těla. Já zatím vymyslím, jak Lauru a ostatní dostaneme na palubu.“
Matt a Olin vyběhli průchodem z kokpitu a zamířili do středu lodi, kde se nacházel žebřík. Olin začal šplhat nahoru a Matt sestoupil dolů. Změna gravitace při vstupu do věže ho poněkud zaskočila, rychle se ale vzpamatoval, usadil se do křesla a začal se připravovat k palbě.
„Už jsou tady,“ slyšel přes interkom Bethin hlas.
Po chvíli už měl vizuální kontakt. Byly čtyři. TIE Fightery.
Uchopil spoušť a nechal se prostoupit Sílou…
Jeden TIE Fighter explodoval poté, co ho zasáhla sprška laserových střel.
„A mám tě,“ slyšel Olinův spokojený hlas. „První sestřel je můj! A to nepoužívám Sílu!“
Matt se ušklíbl a začal pálit.
Flare zasáhly první střely a lehce oslabily štíty. Stíhačka TIE štíty naštěstí neměla.
Matt se nadechl a rychle se mu podařilo sestřelit další dvě stíhačky. „Rychlost je hezká, ale záleží taky na množství.“
„Tak schválně, kdo dostane toho posledního,“ ozval se Olin.

* * *

„Sithspit!“ zavrčela Trish, když kolem „jejich“ speederu začaly létat laserové střely.
„Speederové motorky,“ oznámil ze zadního sedadla Killian. Otočil se a začal střílet. „Je jich… šest,“ Trish uslyšela výbuch. „Už jen pět.“
„Mám dojem, že je čas vyzkoušet nebezpečné rychlosti,“ řekla Trish ke Keelenovi.
Keelen pokrčil rameny, vyklonil se s blasterem přes dveře a začal za sebe střílet. Laura a mistr Koor se také připojili.
Několik nepřátelských střel prolétlo Trish těsně nad hlavou a zasáhlo přední sklo.
Proč jen jsem neukradla něco, co má střechu?! pomyslela si Trish a zahnula doleva.
O minutu a dvě zneškodněné motorky později se ozval známý hukot, jak nad nimi proletěla stíhačka TIE, kterou následovala jedna větší loď.
„To je Flare!“ vykřikla Laura.
Opravdu to byla Flare. A z jejích laserových děl právě vyšlehly paprsky, které sežehly nebohý TIE Fighter na prach.

* * *

„Vidím je,“ řekla Beth do interkomu. Zpomalila a začala klesat. „Otevřu nákladní vrata.“

* * *

„Co to dělají?“ divil se Keelen.
Flare letěla před nimi a tak nízko, že se téměř dotýkala země. Její zadní nákladní rampa se začala spouštět.
Trish se pousmála. „Myslím, že vím. Jen doufám, že oni myslí totéž.“
Flare ještě víc zpomalila a Trish naopak přidala plyn. Vyjela se speederem po rampě nahoru a prudce zabrzdila. Ovšem ne dost rychle na to, aby nenabourali do stěny.
„Jsou všichni živí?“ otázala se Trish a opatrně vystoupila.
Odpovědělo jí několik skřeků, podle kterých usoudila, že živí budou.
„Takhle to při řízení za nebezpečných rychlostí dopadá,“ řekl Keelen a držel si poraněné zápěstí.
„Skvělý řízení,“ vydechla Laura. Jednou rukou si opatrně osahávala bouli na čele a druhou vytáhla komlink. „Jsme na palubě. Zavřete ty vrata!“

* * *

Kapitán Tamura stála u průzoru na můstku, když k ní přistoupil poručík Dras.
„Dostali jsme zprávu z povrchu, madam. Pozemním jednotkám se nepodařilo zadržet ani novorepublikové agenty, ani jejich loď. Letí zpátky na orbitu.“
Tamura zasyčela. „Ten idiot Morzag je neschopnější, než jsem myslela. Umí jen sedět a přemítat o svých dávných honech na Jedie, ale skutek utek.“
Poručík Dras na to odpověděl zdvořilým mlčením.
„Nu dobrá,“ uklidnila se Tamura. „Jaký je jejich vektor?“
„0-3-1 na 4-5-0, madam.“
To je moc daleko! Nedostaneme je. A interdiktor Matrix dorazí až za dvacet minut...
„Vyšlete jim vstříc všechno, co máme,“ nařídila. „Navigace, nastavte kurz na 0-3-1 na 4-5-0. Pokusíme se je odchytit.“
„Ano, madam.“
„Komunikace, spojte se s tou lodí. Vyzvěte je ať se vzdají.“
„Anó, madám,“ zavýskal podporučík Yosh. Byl to Drub, příslušník jedné z mnoha ras zotročených Impériem, který byl osvobozen Slavikem.

* * *

„Na senzorech mám nějaké plavidlo, přímo před námi.“
„To bude systémová hlídková loď,“ řekla Laura a sama mrkla na senzory.
„A dvě další se blíží zezadu,“ upozornil Killian.
„Jsou moc pomalé. Flare nedoženou.“ Laura na okamžik zvedla ruce z ovládání a zakmitala prsty. Po Trishině zaparkování se jí stále trochu třásly ruce, ale přesto trvala na tom, že převezme řízení.
„Trish, převezmi prosím ovládání protonových torpéd. Střílej na můj povel.“
Trish Bryla se posadila k ovládání sekundárních obranných systémů a zamračila se. „Tyhle systémy jsou dost chaotický.“
„Jsou ze staré Marauder korvety, jejíž vrak našli moji rodiče v Divokém vesmíru před patnácti lety,“ řekla Laura. „Není to nic extra, ale když to něco zaměří, tak se to do toho i trefí.“
„Ten hvězdný destruktor se dal do pohybu!“ vyjekla Beth. „Chce nám odříznout cestu.“
Z reproduktoru se ozval vysoký hlas: „Lodí Brachýblást, zdé je hvězdný déstrůktór Íntépíd. Nemáté žádnó šáncí, žádnó nadějí, alé máté várování! Vzdéte sé nebó zničímé vaší lóď. Vypněté mótorý a připravté sé na nálodění. Brychýblásté, tóto je póslední várování: Vzdéte sé nebó vás zničímé!“
„Ten chlap je vykastrovanej, nebo co?“ zabručel Killian.
„To je jedno,“ řekla Laura. „Ten destruktor nás už nemůže ohrozit, za tři minuty se dostaneme z gravitačního působení planety.“
Systémová hlídková loď se přiblížila k nim a zahájila palbu. Flare se otřásla, jak ji zasáhla první salva zelených laserů. Matt a Olin v dělových věžích instinktivně opětovali palbu.
„Trish, připrav se k palbě,“ nařídila Laura, když se k hlídkové lodi začala přibližovat. „Odpal jedno torpédo někam na můstek a další o několik sekund později na stejné místo.“
„Já nejsem blbá. Taky už jsem to párkrát dělala,“ zavrčela Trish.
Flare sežehly další výboje.
„Štíty na třiceti procentech,“ řekla Beth.
Laura ještě chvíli držela kurz. „Tak teď!“
Trish odpálila torpédo a po dvou vteřinách další. První sice jen lehce poškodilo štíty hlídkové lodi, ale destabilizovalo je na dost dlouho, aby druhé proletělo a prorazilo trup nad můstkem. Loď se otřásla a Flare ji začala zasypávat dalšími střelami, dokud nevzplála a světla na ni nepohasla. Ze stran vystřelilo několik únikových modulů.
„Jícháááá!!!!“

* * *

Corellianská loď zničila jednu systémovou hlídkovou loď, další tři stíhačky TIE a zmizela v hyperprostoru zanechávajíc za sebou armádu Slavikových podřízených, kteří teď vypadali jako naprostí pitomci.
Kapitán Tamura se kousla do rtu. Nebylo to zase naprosté fiasko. Generálu Morzagovi se na povrchu podařilo zajmout několik členů Hnutí odporu. Snad se od nich něco dozvědí, generál umí být velice přesvědčivý.
„Komunikace, spojte mě s admirálem Slavikem, hned.“

* * *

„Vítejte doma, Flare,“ ozval se z reproduktoru hlas kapitána Miavva z Nebuchadnezzaru. „Jdete brzy.“
„Zdar,“ řekla Laura neutrálně. „Operace se nám trochu zvrtla.“
„Ale mise byla samozřejmě splněna,“ dodal přes její rameno Olin Garn.
„Je dobře, že jste zpátky,“ pokračoval Miavv. „Dějí se velké věci a brzy vás budeme všechny potřebovat čerstvé a odpočaté.“
„Co se děje?“ zeptala se Laura.
„Dostali jsme zprávu od informátora v Slavikově flotile. Chystá se utéct od Slavika k nám a rád by naši pomoc.“
Nastalo ticho.
„Pořád to může být past,“ upozornil Killian.
„Myslím, že to můžeme probrat osobně,“ řekl Miavv. „Máte povolení přistát v hangáru 3.“