Zóna

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitola 4.

Matt tiše postával v komunikační místnosti na palubě Errant Venture, zatímco Booster mačkal tlačítka na terminálu u holografického projektoru a snažil se vyčistit signál. "Fajn, myslím, že to mám," řekl po chvíli a poodstoupil dál.
Nad projektorem se zformoval trojrozměrný namodralý obraz prezidentky Leiy Organy Solo. "Matte, ráda vás zase vidím."
"Madam," kývl Matt. "Dostala jste mou zprávu?"
Přikývla. "Předložila jsem to radě. Vypadá to, že hrozba admirála Slavika je velmi reálná. Na základě vaší zprávy usuzujeme, že si z Derolisu mohl už navozit tisíce tun surového kelusu. To se nikomu nezamlouvá."
"A nezapomeňte, že Slavik je také zřejmě zodpovědný za zmizení křižníku Scylla," dodal Matt.
Vedle prezidentky se náhle objevila nová postava postaršího muže.
Matt ho okamžitě poznal. Byl to generál Cracken, hlava Novorepublikové tajné služby. "Pane…"
"Rád vidím, že jste v jednom kuse, Lavrone," řekl generál. "Vidím, že se nacházíte ve vybrané společnosti," kývl na Boostera.
"Kdybych vás neznal, možná bych to i bral jako kompliment," zabručel Booster.
Cracken se jen pousmál a obrátil svou pozornost zpět k Mattovi: "Moji lidé podrobili Lauru Cruise podrobnému výslechu a podle všeho mluví pravdu. Váš zážitek na Derolisu všechno jen potvrdil. Admirál Slavik by navíc mohl být podle popisu tentýž muž, který před třemi měsíci koupil na Desperu ukradené informace tajné služby."
"A co s tím tedy Nová republika udělá?" zeptal se Matt.
"Za několik hodin se sejde vnitřní rada, aby projednala kroky, které bychom měli v této záležitosti učinit," řekl Leia. "Nemůžeme jen tak uvolnit celou flotilu. Na hranicích s Impériem je poslední dobou dost rušno."
"Je mi jedno co, ale něco byste s tím Slavikem měli hodně rychle udělat," vmísil se do toho Booster. "Jeho zmetci zabili jednoho z mých nejvěrnějších lidí a pokud se Nová republika včas nerozhoupe, tak si prostě obstarám zbraně, namontuju si na loď všechno to vybavení, které jste mi zabavili a půjdu si to s ním vyřídit osobně."
Generál Cracken ztuhl a Matt se v duchu usmál. Plně funkční a vyzbrojený hvězdný destruktor s Boosterem u kormidla byla jedna z generálových nejhorších nočních můr. Cracken se už chystal něco říct, ale Leia ho předběhla: "Buďte bez obav, Boostere, slibuji vám, že se o to postaráme."
Obrátila se na Matta: "Vy se vraťte zpátky na stanici a zůstaňte u Laury Cruise. Když se pokusili zabít vás, mohli by jít i po ní. Dokud rada o celé věci nerozhodne, budete zodpovědný za její bezpečnost."
Matt přikývl: "Chápu."
"Síla s vámi."

Poručík Trish Bryla seděla v kokpitu svého X-wingu a nerušeně plula vesmírem. Všude byl klid, ale ten neměl vydržet dlouho.
"Zachytil jsem nouzový signál z vedlejšího systému," ozval se hlas Bílého dvě. "Pochází z transportní lodi Kokoveef. Má imperiální registraci."
"Zřejmě pronásledovaní uprchlíci z nějaké imperiální soustavy," přidala se Bílá čtyři. "Co uděláme?" zeptal se Bílý tři.
Trish se zhluboka nadechla: "Prověříme to. Dejte mi vektor pro skok do hyperprostoru." Netrvalo ani dvě minuty, než se hyperprostorem dostali do vedlejšího systému.
Kokoveef byla velká transportní loď. Kousek nad ní se vznášel imperiální hvězdný destruktor a kolem se míhaly desítky stíhaček TIE.
"Tady je Kokoveef," ozval se z reproduktoru vystrašený hlas, "chtěli jsme žádat o azyl v Nové republice, ale ti bastardi nás radši zničí, než by to dopustili. Pomozte nám! Na palubě máme pět tisíc lidí!"
Z masivního trupu hvězdného destruktoru vylétaly zelené laserové paprsky a jako malí červi se zavrtávaly do Kokoveefu.
"Je jich tam moc," poznamenal Bílý tři. "Nevím, jestli něco dokážeme udělat."
Trish přikývla. Byli jen čtyři. Čtyři proti hvězdnému destruktoru a šesti letkám stíhaček, které měl na palubě. Neměli moc šancí, ale nemohli jen tak nechat umřít pět tisíc lidí. Imperiálové si jich zřejmě ještě nevšimli. To byla jejich výhoda.
"Nosné plochy do útočných pozic," poručila, "jdeme do toho."
Přiblížili se na několik kliků, když se z reproduktoru ozval hrubý hlas: "Povstalecké X-wingy. Zde je imperiální hvězdný destruktor Nemesis, okamžitě vypněte motory a připravte se na nalodění… nebo budete zničeni."
"Sithspit," zavrčela Trish, když se k nim vydalo hejno stíhaček TIE.
"Chytili nás do tažného paprsku!" vyjekl kapitán Kokoveefu.
Trish začala zběsile manévrovat a zaměřila nejbližší TIE Fighter.
"Bílá letko, pokuste se přiblížit k…"
"Zasáhli mě! Nevím, jak dlou…" hlas Bílého tři se náhle přerušil. Jeho stíhačka se pod palbou tří TIE Interceptorů proměnila v hořící oblak.
"Jdou po mně!" ozvala se Bílá čtyři.
"Vydrž, pokusíme se…" začala Trish, ale než to dořekla, byla zničena i Bílá čtyři. "Je jich tu moc!" křičel Bílý dvě.
Trish se dál přibližovala na plný tah ke Kokoveefu. Cestou sestřelila dvě stíhačky, které jí náhodou přišly pod mířidla.
"Dvojko, zkus je zadržet alespoň na pár sekund, něco mě napadlo." Přepnula na frekvenci transportní lodi: "Bílý velitel Kokoveefu. Pokusím se vyřadit jejich tažný paprsek. Když se to povede, tak na nic nečekejte a naslepo skočte do hyperprostoru."
Aniž by čekala na odpověď, rychle přepnula na ovládání řízených střel a vyslala bez míření dvě protonová torpéda. Jejich dráha vedla přímo do pole působení tažného paprsku, do kterého se zachytila a byla přitahována ke zdroji.
Bílý dvě už byl také sestřelen a všechny nepřátelské stíhačky už letěly jen na ni, ale na tom už nezáleželo.
Torpéda zasáhla projektor tažného paprsku, ale magnetické pole držící Kokoveef se uvolnilo jen na okamžik, než posádka Nemesis aktivovala další projektor. Výbuch nebyl dost silný, aby zničil všechny projektory. Možná, kdyby vyslali více torpéd, ale na to by nestačily asi ani čtyři X-wingy…
Nepřátelské stíhačky ji několikrát zasáhly. Téměř na ně zapomněla. Už spíše jen instinktivně strhla řízení doleva, ale zelené střely si ji našly a její X-wing přišel nejprve o štíty, pak motory a nakonec se kolem Trish vznítil a explodoval celý kokpit.
A pak jen tma.
A pak se ozvalo zahučení, jak se poklop v simulátoru otevřel.
Trish vylezla ven. Její tři piloti už stáli opodál.
"Mám špatnou zprávu, poručíku Brylo: Nikdo nepřežil."
To byl plukovník Deyen, velitel jejich eskadry.
Trish si sundala přilbu a zavrtěla hlavou. "To nebyla fér hra, pane. Nebyl žádný způsob(,) jak tu loď zachránit. Ta simulace neměla řešení."
Deyen se pousmál. "Řešení je vždycky, poručíku Brylo, ale nemusí být vždy takové, které by se vám zamlouvalo."
Trish zamrkala: "Pane?"
"Měla jste na výběr," vysvětloval Deyen, "mohla jste buďto ustoupit a nechat Kokoveef jejímu osudu, nebo se ji pokusit zachránit. Vybrala jste si to druhé, ačkoliv jste věděla, že nemáte žádnou šanci."
"Nechtěla jsem mít na svědomí životy tisíců lidí na palubě té lodi," chvíli zauvažovala a pak dodala, "nechci mít na svědomí už žádný další život."
Před několika týdny ztratila při podobném útoku svou nejlepší přítelkyni Honor. Letěla jako její wingman a byla sestřelena, protože Trish nemohla dostatečně rychle zareagovat. "Už jsem vám říkal, že za její smrt nemůžete," řekl Deyen, jako by četl její myšlenky. "Nemohla jste nic dělat."
Trish zavrtěla hlavou: "Mohla jsem ji zachránit."
"Ne," odporoval Deyen, "jen byste zbytečně zemřela spolu s ní. Jako tady."
Trish mlčela. Co se dá na tohle říct?
"Nemohla jste ji zachránit, stejně jako byste nemohla zachránit Kokoveef. Bylo logické ustoupit."
Trish stále mlčela.
"Myslíte, že by Honor chtěla, abyste zemřela spolu s ní?"
Trish zavrtěla hlavou: "Ne, pane."
"Její památku uctíte nejlépe tak, že budete dál bojovat za to, v co věříte… a za to, v co věřila ona."
Trish kývla: "Ano, pane."
Deyen přikývl a pomalu se vzdálil.
Trish tam ještě chvíli stála, než k ní přistoupili dva členové její eskadry Satima a Capek. Satima jí položila ruku na rameno: "Pojď, Trish. Půjdeme do kantýny."
Trish vzdychla a přikývla: "Jasně."
Život jde dál a kdoví jaká překvapení pro nás chystá na zítřek…

* * *

Mattova tvář se zkřivila lítostí. Tohle byla jedna z těch věčných hrůz války.
Vždyť jí je sotva několik týdnů!
"Chudinko malá, co ti to udělali?" zakroutil nevěřícně hlavou. Alice měla po celém trupu černé šmouhy a škrábance od laserové palby a jeden z horních kanónů dostal přímý zásah!
To bylo k pláči.
Booster Terrik odletěl se svým hvězdným destruktorem hned, jakmile Matta a Alici vysadil na základně, takže mu s opravou nemohl pomoct.
O trhliny v trupu a přebarvení se postarají servisní droidi. Matt se podívá na to poškozené dělo.
Vyšplhal nahoru a začal se v něm šťourat. Mechanismus, díky kterému se mohlo dělo otáčet, byl naštěstí jen trochu zanesen, ale energetický konduktor byl zcela zničený a několik vedlejších obvodů vyhořelo. Bude to chtít celé vyměnit.
"Pane Lavrone?"
Matt se otočil za hlasem. Dole u levého křidélka stála Laura Cruise. Na její tváři už nebylo po žádných šrámech ani stopy, vlasy měla rozpuštěné a sahaly jí po ramena. Až teď si pořádně všiml, co je: Je setsakra hezká!
"Koukám, že už jste na nohou."
Přikývla. "Pustili mě před několika dny. Slyšela jsem, že jste se vrátil a uvědomila si, že jsem vám ani pořádně nepoděkovala. Nová republika nám zřejmě pomůže a to by se nestalo, kdyby nebylo vás."
Matt mávl rukou: "To je v pohodě. Nestává se mi často, abych mohl vysvobodit krásku v nesnázích."
Laura se usmála: "Chci říct… kdybych pro vás mohla něco udělat…"
"Podala byste mi prosím hydroklíč?"
Laura se začala rozhlížet.
"U vaší pravé nohy."
Sklonila se k bedně s nářadím a vyndala požadovaný nástroj. Vytáhla se na křídlo a vyšplhala nahoru za Mattem.
"Díky, ale neměla byste se ještě vyvarovat fyzické námahy?"
Laura si odfrkla. "Poslední dva roky bojuju v Hnutí odporu. Pokud můžu chodit a střílet, tak jsem zdravá. A když jsme u toho, ti vaši přátelé z Republiky mi nechtějí vydat blaster."
Matt začal vymontovávat poškozený konduktor: "Tady ho stejně nepotřebujete."
"Asi máte pravdu, ale cítím se líp, když mám u sebe zbraň." Přejela rukou po trupu Alice. "Na své misi jste asi měl problémy, co?"
"Pár přátel toho vašeho Slavika zaskočilo na pokec," řekl Matt, "ale jejich společenské chování nebylo zrovna nejlepší."
Laura zaskřípala zuby. "Jo… Slavik. Doufám, že s vaší pomocí se nám ho podaří konečně zničit… Pro dobro všech." Něco v sobě dusila. Nějakou velkou dávnou bolest a zlobu. Nedávala to nijak okatě najevo, nicméně to v ní bylo.
Matt vytáhl poškozený konduktor a hodil ho na zem.
"Máte hezkou loď," řekla Laura po chvíli, pokoušejíc se změnit téma, "je vyrobená na zakázku?"
Matt přikývl. "Ano. Celá moje rodina vedla malou tovární firmu. Uměla udělat loď každému na míru."
Laura se usmála. "Kdybych neválčila, tak bych dělala do lodí. Doma v Zóně mám vlastní modifikovanou lodičku. Corellianská výroba."
"Jaký typ?"
"YT-2000. Většinu modifikací jsem na ní udělala sama. Má silnější štítový generátor a klasický podsvětelný motor jsem nahradila novým typem HypRax 700."
Matt zvedl obočí. "Sedmistovka? To by mělo tak malou loď roztrhat na kusy hned, jak by se to spustilo."
"Musela jsem to trošku upravit, aby byla stabilní," připustila Laura.
"Já tu mám HypRax pět set padesátku a docela mi stačí. Z hypermotoru ale můžu vymáčknout skoro žádná celá osmičku třídu!"
Laura obdivně hvízdla. "Millennium Falcon to sice není, ale i tak s tím dokážete předhonit většinu plavidel."
"Vy znáte Millennium Falcon?"
"Možná, že žijeme uprostřed iontové mlhoviny na kraji galaxie, ale nejsme burani," odsekla napůl vážně Laura. "Každý zná Falcon. Loď, která zvládla Kesselskou cestu za méně než dvanáct parseků. Já osobně to zvládla za patnáct."
"Vy jste podnikala Kesselskou cestu?"
"Vy snad ne? Syn majitelů firmy na výrobu lodí?"
Matt se ušklíbl, ale nebylo v tom nic zlomyslného. "Jistěže jsem podnikl Kesselskou cestu."
Laura v očekávání zvedla obočí. "A kolik?"
"Šestnáct… a půl."
"A to jste navíc Jedi," řekla Laura, "měl jste Sílu."
"Tehdy jsem ještě Jedi nebyl."
"Tak byste to měl podniknout znovu, ať si zlepšíte reputaci."
"Možná časem, ale ze všeho nejdřív si musím loď opravit," řekl Matt a vrátil se k práci na laserovém děle. "Vypadá to, že bude potřeba vyměnit několik obvodů."
Laura ukázala na jeden poškozený kabel: "Tohle nemusíte měnit celý. Můžete to spojit rovnou tady s tímhle."
"To se může přetížit," namítal Matt.
"Pravděpodobnost selhání je velmi malá," trvala na svém, "a zrychlí to reakční dobu alespoň o půl procenta. U nás neplýtváme zbytečně prostředky."
"Já taky ne, ale tady mám dojem, že…"
"Slečno Cruise," přerušil je nový hlas, "pane Lavrone."
Kousek u Mattovy lodi stál novorepublikový důstojník.
"Dostali jsme zprávu z Coruscantu. Nová republika vyšle do Zóny průzkumnou jednotku."

* * *

Viceadmirál Ziga seděl pohodlně ve své kanceláři na stanici Sluis Van a relaxoval.
Jeho osobní holografický projektor zapípal. Ziga stiskl tlačítko a na stole před ním vyvstal malý hologram kapitána Diany Morlis.
"Diano," usmál se Ziga, "potřebuješ něco?"
Opětovala jeho úsměv: "Ne, vykládání jde podle plánu, chtěla jsem se jen ujistit, jestli ta večeře dneska platí."
Ziga přikývl: "Platí. Nemám službu a stejně jsem tu v podstatě jen pro případ nepřátelského útoku. A to bylo naposledy před dvěma lety."
"Tak fajn. Zatím pa, Stevene."
"Papa."
Hologram zmizel a Ziga se opět natáhl do křesla, než mu pro změnu zapípal komlink.
"Viceadmirále, je tu generál Bel Iblis a přeje si s vámi okamžitě mluvit."
"Pusťte ho dál," řekl Ziga a vstal.
Generál Bel Iblis vešel do kanceláře a pokynul hlavou, když mu Ziga zasalutoval.
"Generále, slyšel jsem, že Peregrine je v loděnicích, ale netušil jsem, že se s vámi setkám osobně. Co pro vás mohu udělat?"
Generál mu podal datapad. "Byl jste odvolán ze Sluis Vanu a vydáte se na speciální misi."
Ziga vyvalil oči: "Co?"
"Podrobnosti naleznete na datapadu," řekl Bel Iblis. "Celá operace podléhá utajení, takže o tom s nikým mimo vaši jednotku nemluvte."
Ziga se už trošku vzpamatoval. "Moji jednotku?"
"Calamarský křižník Nebuchadnezzar právě opustil tovární dok a spolu s údernou jednotkou, kterou vám vyčlením, se s vámi setká v systému Umgul," na chvíli se odmlčel. "Vím, že je to pro vás asi náhlé, ale četl jsem vaše záznamy a vím o vašich úspěších v bitvách u Endoru a o Bilbringi a myslím, že je vás škoda na bránění loděnic. Bez urážky."
Ziga přikývl. "Chápu, pane," pak dodal o něco formálněji: "Provedu, pane."
Jen škoda, že z té večeře sejde.

* * *

"Dále."
Do Deyenovy kanceláře vešel muž středních let s černou pletí a prošedivělými vlasy. "Velitel Olin Garn se hlásí do služby."
Deyen se usmál. "Oline, vítej zpět. Jaká byla dovolená? Jak se má Aeron?"
Olin se posadil naproti němu. "Dobrá a dobře. Jak to tu vypadalo, zatímco jsem byl pryč? Nějaké novinky?"
Deyen přikývl. "Ani si nemusíš vybalovat. Právě jsem dostal rozkaz: Eskadra Orca bude přidělena ke křižníku Nebuchadnezzar a zúčastní se jisté dlouhodobé mise, která není nijak blíže specifikována."
"A máme už vůbec náhradu za všechny ztracené piloty?" zeptal se Olin.
"Na Nebuchadnezzaru počítají s plným stavem," řekl Deyen, "ale pravdou je, že nám ještě chybí nový wingman pro Trish. Přímo tady na základně je pár vhodných kandidátů, žádná esa, ale létat umí. Zrovna jsem se začal pročítat jejich záznamy, tak mi můžeš pomoct."
"Já vždycky vím, kdy mám přijít," zabručel Olin a přemístil si židli tak, aby se mohli dívat na displej počítače současně.
Roll Deyen a Olin Garn se spřátelili ještě před bitvou u Endoru. Během let vystřídali členství i velení spousty eskader, než společně před třemi lety založili eskadru Orca. Nepatřila k nejlepším eskadrám v Nové republice, ale měla poměrně slušnou reputaci.
"Tenhle vypadá dobře," řekl Olin po několika minutách pátrání, "v simulátoru má nevyšší skóre ze všech kandidátů."
Deyen několikrát zamrkal: "Který?"
"Ten s tím nevyslovitelným jménem."
Deyen pomalu přikývl. "Má sice nejvyšší skóre, ale je zvláštní, že už je v armádě Nové republiky víc jak rok a ještě se v žádné jednotce neuchytil. Většinou byl přidělen někam na výpomoc během větších tažení."
Olin ukázal na jeden řádek na displeji. "A koukni na tohle. Druh: Neznámý. Že by to byl rasismus?"
"To se mi nechce věřit," namítl Deyen.
Olin pokrčil rameny. "Nevím, ale jiné odůvodnění, proč ho nikdo nepřijal do žádné letky, mě nenapadá. Myslím, že by stálo za to si s ním promluvit."
"Asi jo," Deyen se natáhl ke komunikátoru a stiskl tlačítko. "Tady plukovník Roll Deyen, pošlete do mé kanceláře letového důstojníka -" dal si záležet, aby to jméno vyslovil správně, "- Zotak´eele´nuruoda."
Trvalo skoro deset minut, než letový důstojník dorazil. Když vešel, Deyen a Olin pootevřeli ústa.
U císařových černých kostí!
"Letový důstojník Zotak´eele´nuruodo se hlásí," řekl cizinec jemně modulovaným hlasem. Jeho zjev nebyl nikterak odpudivý. Měl humanoidní postavu a vypadal téměř jako člověk, až na tu světle modrou pokožku a rudé zářící oči. Nové republika neznala tuto rasu, ale s několika jejich příslušníky se již setkala. V posledních několika letech byli podobní tvorové spatřeni například na Nar Shaddaa nebo Nar Kreeta, ale nějaké záznamy o nich se objevily už v době Klonových válek a před nimi.
Problém byl v tom, že nejznámějším příslušníkem této rasy, o kterém slyšeli asi úplně všichni, byl imperiální velkoadmirál Thrawn, který před šesti lety téměř srazil Novou republiku na kolena. Tenhle cizinec zřejmě s Thrawnem neměl nic společného, ale velitelům letek se asi nelíbila představa, že by tvor, jehož rasu nikdo nezná, ale jejímž nejznámějším příslušníkem byl imperiální vojevůdce, létal s nimi v eskadře. Možná měli strach, aby se uprostřed bitvy neobrátil proti nim. Možná oprávněně…
…a možná taky ne.
Ale špión to určitě nebude. Impové nejsou padlí na hlavu, aby poslali špióna, podezřelého už od pohledu.
Ale nemusí to být zrovna imperiální špión.
Ach jo, ta paranoia, to je prevít.
Za pokus to stojí.
"Vítejte, důstojníku," začal, když konečně našel slova, "jsem plukovník Deyen a toto je můj zástupce, velitel Garn."
Olin kývl na pozdrav.
"Doplňujeme stav do naší eskadry Orca," pokračoval Deyen. "Vaše úspěchy v simulátoru jsou… pozoruhodné. Měl byste zájem se připojit?"
"Samozřejmě, plukovníku," řekl cizinec. Pokud cítil nadšení nebo stres, nedával to nijak najevo.
"Je tu ovšem několik maličkostí na které bych se vás rád zeptal…"
"To jsem očekával," řekl s naprostým klidem cizinec.
Deyen nad tou poznámkou v duchu mávl rukou a pokračoval: "Ve vašich záznamech se píše, že váš druh a rodná planeta nejsou známy, ale předpokládám, že vy asi víte, jakého druhu jste, ne?"
"Ano, ale využil jsem práva svůj druh a planetu neuvést, protože Nová republika by se pak určitě pokusila mé lidi kontaktovat, a o to nikdo z nich nestojí."
"Proč?" zeptal se Olin.
"Neberte si to osobně, veliteli," uklidnil ho cizinec, "moji lidé si prostě cení své samostatnosti a omezují své kontakty s jinými druhy."
"Ovšem vy jste kontakt provedl a dokonce jste se přidal do armády Nové republiky," řekl Deyen.
"Já už nejsem součástí společenstva mých lidí, byl jsem… vyhoštěn spolu s rodiči ještě v raném dětství. A neptejte se proč, protože to je další z věcí, na kterou mám právo neodpovědět a neodpovím."
Je přímý, něco skrývá, ale otevřeně to přizná. Špión to nebude.
"A proč jste se rozhodl přidat zrovna k Nové republice?" nadhodil Olin.
"Tato část galaxie potřebuje stabilitu," vysvětloval cizinec, "a válka přináší nestabilitu. Mým zájmem je válku ukončit."
Olin se nadechl: "Takže vám je v podstatě jedno, jestli byste bojoval za Republiku nebo Impérium?"
"Způsob vlády Nové republiky je bližší mým osobním představám," řekl cizinec odměřeně.
Je pěkně chytrej, pomyslel si Deyen, ví, že mu nevěříme, ale nechce nás nijak přesvědčovat. Chce, abychom se přesvědčili sami.
Pokrčil rameny. Za pokus to stojí.
S Olinem si vyměnili pohledy a pomalu přikývli.
Deyen stiskl tlačítko na komunikátoru: "Pošlete ke mně poručíka Brylu." Pak vstal a podal cizinci ruku: "Tak dobrá, jste přijat. Vítejte v eskadře Orca."
Cizinec nabízenou ruku přijal. "Děkuji, pane." Potom si ještě potřásl rukou s Olinem.
"Ještě dotaz," řekl rozpačitě Deyen. "Jak vám máme říkat? Doufám, že se vás nedotknu, ale to vaše… jméno je poněkud dlouhé a většina lidí asi nebude schopná… ho… poněkud…"
"Chápu, pane," řekl cizinec, "můžete mi říkat mým kořenovým jménem: Keelen."
Deyen přikývl. "Dobrá, tak ještě jednou vítejte, Keelene."
Do kanceláře vstoupila poručík Bryla.
"Chtěl jste mě vidět, pane," zarazila se, když ji zrak sklouzl na Keelena.
"Měla byste poznat svého nového wingmana," řekl Deyen, "tohle je letový důstojník Keelen."
Keelen zasalutoval. "Poručíku."
Trish Bryla pomalu kývla a přistoupila k Deyenovi. "Dovolíte?"
Naklonila se k jeho uchu a jemně pošeptala: "To je vtip?"
"Ne," řekl Deyen stejným tónem.
Přikývla: "Fajn."
Zase odstoupila a podala Keelenovi ruku: "Vítej v letce Orca. Jsem Trish. Pojď za mnou, ukážu ti, co a jak."
"Děkuji, poručíku," řekl Keelen.
Když odešli, Deyen a Olin si vyměnili nechápavé pohledy.
"Rozumíš tomu?" zeptal se Olin.
"Moc ne," připustil Deyen, "není z něj ani nadšená, ani znechucená. Možná se snaží být odměřená."
"Trish? Odměřená? To mi nejde dohromady."
"Asi se budou mít jeden od druhého hodně co učit."

* * *

Matt vyvedl Alici ze stanice a začal propočítávat skok do hyperprostoru.
"Takže jaký je náš cíl?" zeptala se Laura v sedadle kopilota.
Od chvíle, kdy Nová republika rozhodla vyslat do Zóny jednotku, uběhlo již několik dní. Matt a Laura strávili většinu toho času nezávazným hovorem o všem možném, hlavně o lodích. Ona se taky musela probrat nějakými formalitami týkajícími se spolupráce Aisy a Nové republiky a Mattovi se podařilo pro ni vyhandlovat blaster.
"Flotila čeká v systému Umgul," řekl Matt. "Po cestě se ale ještě zastavíme nabrat dalšího pasažéra."
"Koho?"
Matt zatáhl za páku a Alice s mírným škubnutím skočila do hyperprostoru. "Dostal jsem zprávu od mistra Skywalkera, že se k nám připojí mistr Ash Koor. Prý bude v Zóně něco hledat."
Laura povytáhla obočí. "Co bude hledat? Nikdy jsem neslyšela o tom, že by v Zóně nebo přímo na Aise byl nějaký Jedi."
"Nevím, co bude hledat. Tak moc mi toho mistr Skywalker neřekl."
"V každém případě si to bude hledat až potom, co Slavika bezpečně uklidíme pět metrů pod zem."
Matt vzdychl a přikývl. Ona Slavika zřejmě hodně nenáviděla, ale uměla to v sobě dusit. "Ty taky nevypadáš, že jsi příliš nadšen z kolegy Jedie," nadhodila Laura po chvíli.
Matt pokrčil rameny: "Samozřejmě, bylo by mi milejší, kdybych tu byl s tebou sám."
Laura se usmála, ale pak její výraz zvážněl: "Ale určitě máš jiný důvod."
Matt chvíli hledal správná slova a když je našel, řekl: "Koor je Jedi ze staré Republiky a byl oživen před pár měsíci… A při akci, která souvisela s jeho oživením, zemřel můj přítel Ian. To je celý."
V její tváři bleskl výraz pochopení, až moc velkého pochopení. "Takže ty mu vyčítáš jeho smrt?"
"To ne, ale jeho přítomnost mi bude Iana připomínat," řekl Matt. "Ale snad se přes to přenesu."
Laura vzdychla a položila mu ruku na rameno. "Přeneseš, ale bude to trvat dlouho."
Matt položil svou ruku na její a pomalu ji sundal ze svého ramene.
"Máme ale ještě třináct hodin, než dorazíme na místo setkání," usmál se, "můžeme spolu povečeřet. Získal jsem láhev prvotřídního vína."
Laura se pousmála. "Kdybych nevěděla, že to mají Jediové zakázané, tak bych řekla, že se mě pokoušíš svádět."
Matt úsměv opětoval, takovouhle reakci nečekal. "To byli staří Jediové. My noví jsme dokonalejší… v mnoha ohledech."
Laura se k němu naklonila. "No… v tom případě myslím, že ti to svádění povolím."
Matt ji chytil druhou ruku: "Děkuji." Políbil ji.
"Jen doufám, že si pak tvůj mistr Skywalker nebude stěžovat."
Matt ji políbil znovu, tentokrát se polibek protáhl na několik dlouhých sekund. "Neboj se. Nebude."

* * *

"A proč Nová republika vysílá do Zóny flotilu?" zeptal se Ash. Přes rameno měl cestovní vak a spolu s mistrem Skywalkerem kráčel chodbou massassiského chrámu do hlavního hangáru.
"Neznám detaily," přiznal se Luke, "ale prý má uvnitř základnu nějaký imperiální warlord. Asi budete muset počkat, až bude z cesty, než budete hledat holocron."
Ash se zamračil. Nechtěl bojovat. Tohle už nebyl jeho svět a jeho válka. Ale bez toho to asi nepůjde.
Vešli do hangáru, kde bylo zaparkováno několik raketoplánů a stíhaček patřících k akademii. Luke ho vedl k transportní lodi třídy StarWorker, kterou obskakoval nějaký mladý člověk s příšerným sestřihem.
"Mistře Koore, tohle je Rosh Penin," představil je Luke. "Letí na misi na Rodii a vysadí vás cestou."
"Je to pro mě čest, mistře Koore," řekl Rosh a podal mu ruku.
Ash kývl na pozdrav. "Roshi."
"Takže konečně odlítáte?"
Ash se otočil za novým hlasem. Kyle Katarn opodál nakládal zásoby do lodi, která velmi, velmi vzdáleně připomínala Y-wing s protáhlým nosem.
"Ano, Nová republika tam bude také vyřizovat nějaké záležitosti, takže poletím s celou flotilou," řekl Ash.
Kyle nechal nakládání a přistoupil k nim.
"To máte dobrý, vždycky je lepší mít flotilu nablízku, pro případ, že nastanou potíže."
"Vidím, že vy také odcházíte."
Kyle přikývl. "Válka nečeká. Vyzvednu na Coruscantu Jan a poletíme plnit dlouhodobější misi na okrajových imperiálních základnách."
"Tak Síla s vámi," řekl Ash.
Kyle se pousmál. "I s vámi."
"Ano, hodně štěstí, mistře Koore," přidal se Luke. "Doufám, že v Zóně najdete to, po čem pátráte."

* * *

Matt se pomalu probral a otevřel oči. Jediný slyšitelný zvuk, který zaznamenával, bylo vzdálené hučení hypermotoru.
Podíval se vedle sebe. Laura ještě spala, hlavu měla opřenou o Mattovo rameno a v klidu oddychovala, rozcuchané vlasy se jí stáčely do všech směrů.
Matt vzdychl. Tohle nebyl zrovna nejideálnější začátek vztahu. Sotva se znali. Ne, že by to nebyla příjemná noc, ale byl by rád, kdyby z toho vzešlo něco víc, než jen společné zahřívání postele.
Jukl na chronometr. Na místě srazu s Ashem Koorem budou ani ne za patnáct minut.
Jemně - aby ji nevzbudil - sundal Lauru ze svého ramena. Tiše vylezl z postele a šel se rychle osprchovat. Pak se oblékl a vyrazil do kokpitu.
Zkontroloval všechny přístroje a vyčkal, dokud nevyprší odpočet, než přešel s lodí do normálního prostoru.
Několik desítek kilometrů před Alicí se vznášela otlučená transportní loď.
"Tady raketoplán Starbug," ozval se povědomý hlas, "Alice, slyšíte mě?"
"Tady Matt Lavron. Máš tu prý pro mě zásilku, Roshi."
"Matte! Rád tě zase slyším a… um… zásilku? Jo, jasně! Myslíš mistra Koora, že jo? Jasně, je tu se mnou."
"Vypni motory a já se s tebou spojím," nařídil Matt. Nenechal by Roshe provádět přistávací manévr a riskovat, že Alici odře nový lak.
Když byly obě lodi ukotvené k sobě, Matt otevřel průlez, aby Ash Koor mohl vstoupit na palubu.
"Mistře Koore," pozdravil ho Matt a pokusil se o úsměv, "vítejte na palubě. Jsem Matt Lavron."
Ash přikývl. "Jistě, vzpomínám si na vás."
Matt bez dalšího slova odběhl zpátky do kokpitu. "Mistr Koor je na palubě, ukončuji spojení, šťastnou cestu, Roshi."
Lodě se od sebe zase oddělily a Starbug zamířil dál od Alice, než skočil do hyperprostoru.
Matt se opět otočil na mistra Koora, který za ním mlčky stál.
"Měl jste příjemnou cestu?"
"Ušlo to," řekl Ash a nasadil si úsměv, "ale cesta ještě neskončila."
"Jistě," přikývl Matt. "Pojďte, ukážu vám vaši kajutu."
Přešli přes odpočívárnu a dostali se na záď, kde byly dveře do čtyř kajut. A přišli tam zrovna ve chvíli, kdy z Mattovy kajuty vylezla Laura v županu s monogramem M.L.
"Matte, kde tu máš spr..:" zarazila se, když spatřila Ashe. Po chvilce velice trapného ticha se usmála: "Dobrý den."
Ash zvedl obočí. "Těší mě," řekl pomalu. Matt chtěl něco říct, ale stačilo se na Ashe podívat a hned mu bylo jasné, že mistrovi Jedi došlo, co se tu stalo.
"Tohle je Laura Cruise," řekl Matt po chvíli. "Je členkou Hnutí odporu v Zóně a vyjednávala jejím jménem s Novou republikou. A já tady… ehm…. zodpovídám za její ochranu."
Ash přikývl: "Ano… to vidím."

* * *

Nebuchadnezzar byl zbrusu nový calamarský křižník MC90, monstrózní plavidlo, které díky svému nepravidelnému tvaru vypadalo téměř organicky.
Viceadmirál Steven Ziga seděl v němé úctě v kokpitu raketoplánu, dokud ho pilot nenavedl do hangáru, do něhož před nimi vstoupilo dvanáct X-wingů a další raketoplán.
Když vyšel ven, čekal už na něj - na svůj druh poměrně vysoký - Sullustan v uniformě. "Viceadmirále," zasalutoval, "jsem kapitán Miavv, vítejte na palubě Nebuchadnezzaru."
"Děkuji, kapitáne," řekl Ziga. "Jak to zatím vypadá s naší jednotkou?"
"Poslední lodě a letky stíhačů do naší bitevní skupiny dorazí zítra," řekl Miavv. "Co se týče Nebuchadnezzaru, postrádáme ještě několik členů posádky, měli by také dorazit zítra. A loď samotná je v dobrém stavu. Objevil se mírný úbytek energie v motorech, ale máme výbornou lodní inženýrku, která tu závadu ihned odstranila."
Ziga přikývl. Na vzdáleném konci hangáru piloti vylézali ze svých stíhaček a protahovali se. "To je eskadra Orca, přidělená k naší misi," vysvětloval Miavv.
Jeden z pilotů přistoupil ve své oranžové letecké kombinéze k Zigovi a Miavvovi a zasalutoval: "Plukovník Roll Deyen a jeho eskadra se hlásí, viceadmirále, kapitáne," pronesl formálně a pak dodal: "Máte pro nás místo, kam složit hlavu?"
"Byly pro vás vyčleněny kajuty na palubě třináct," řekl Miavv.
"Měli jste snesitelný let?" zeptal se Ziga.
"Šlo to," řekl Deyen. "Smím se zeptat, pane, jaký je vůbec náš úkol? Rozkaz, který jsem dostal, žádné podrobnosti neobsahoval. Bylo tam vlastně jen to, že se máme hlásit tady."
"Vše se včas dozvíte, plukovníku," uklidnil ho Ziga, "ale musíme ještě počkat na ostatní členy expedice."

* * *

"Takže ta vaše bývalá kamarádka Jedi ukryla v Zóně nějaký jediský artefakt?" zeptala se Laura Ashe, sedícího v kokpitu za ní a Mattem.
"Ano," řekl Ash, "víte o tom něco?"
Pokrčila rameny. "Nikdy jsem o tom neslyšela, ale pokud to ukryla na Aise, tak mohla v klidu někde nepozorovaně přistát a zase odletět. Naše senzory nezabírají ani teď celou oblast, natož před dvaatřiceti lety. Nebylo by pro ni těžké nenápadně přistát."
"Zvlášť, když měla Sílu," dodal Matt.
Laura cosi zabručela: "A co je to vůbec ten váš horoklon?"
"Holocron," opravil ji Ash.
Laura vzdychla. "Možná vám přijdu tupá jako poleno, ale není to věc, se kterou by našinec přišel moc často do styku."
"Do styku s holocronem přijde opravdu jen velmi malé množství lidí. Navíc ho dokáže použít jen Jedi," řekl Ash.
"A co to tedy je?"
Ash se nadechl a tvářil se, jako by nad tím sám uvažoval. "Co to je? To jde těžko popsat, ale… v kostce to je…"
"Kostka," zakřenil se Matt.
"Ano," přitakal Ash. "Většinou to má tvar kostky a technicky… to je… taková věcička," pokrčil rameny. "Pro neJedie je to těžké pochopit a…"
"Je to v podstatě informační databanka, obsahující učení a historické záznamy Jediů z minulosti," skočil do toho Matt.
Laura přikývla: "Dík, už je mi to jasný."
"Ale není to jen obyčejná databanka," přel se Ash, "uvnitř jsou také kompletní znalosti, zkušenosti a v podstatě i osobnost nějakého zesnulého mistra Jedi, který funguje jako opatrovník těch informací a zpřístupní vám jen ty, na které jste připravena."
"Najednou nalézáte vhodná slova, co?" rýpl si Matt.
"Takže cenzura informací? To jste mohl říct hned!" řekla Laura.
"To není žádná cenzura," přel se Ash, "jde jen o to, že někomu nezkušenému by takové informace mohly spíš ublížit a…"
"Láry fáry!" odsekla s úsměvem Laura. "Jiná slova, ale smysl je stejný."
"Tady vidíte, proč si myslím, že je to pro ne-Jedie těžké pochopit," řekl Ash.
"Už se blížíme k našemu cíli," přerušil jejich "konverzaci" Matt.
Laura se otočila čelem k průzoru a už neřekla ani slovo.
Když se hvězdy z fáborků změnily zase na normální tečky, otevřel se před nimi výhled na černočerný vesmír a malou bitevní skupinu novorepublikových lodí.
Několik fregat, korvet, malých dělových lodí, jeden nosič třídy Quasar Fire a obrovský calamarský křižník.
"Tohle je všechno?!" vyhrkla. "Tohle by stačilo na jednu ze Slavikových eskader. Možná na dvě."
"A kolik jich má?" zeptal se Matt.
"Dvanáct. A každou vede alespoň VSD-čko. Ale většinou ISD-čko."
Matt pokrčil rameny. "Tohle má být jen průzkumná jednotka… Doufám."
Získali povolení k přistání a Matt navedl Alici do jednoho z hangárů.
Když trojice vyšla po rampě ven, čekala na ně nějaká lidská žena v uniformě inženýra-nadporučíka. Mohlo jí být něco málo přes třicet. Měla krátké blond vlasy a šedé oči, ve kterých se zrcadlil podivný výraz.
"Vítejte na Nebuchadnezzaru," věnovala jim krátké zasalutování. "Jsem nadporučík Stacy Mila, hlavní inženýr."
Matt jí podal ruku. "Vážně? Já jsem Matt Lavron a tohle je Laura Cruise a Ash Koor."
Kdyby byli Matt a Mila nějací staří známí, tak by zareagovali jinak, ale z toho, jak se na sebe podívali, měla Laura pocit, že je něco spojuje. Měla by žárlit, ale nežárlila. Nemá čas zabývat se hloupostmi.

* * *

Instruktážní místnost byla již téměř plná, když do ní viceadmirál Ziga vstoupil. Seděli tam kapitáni všech sedmnácti plavidel z této bitevní skupiny a velitelé deseti stíhacích letek. Cestu mu náhle zastoupil poněkud vytáhlý Zabrak. "Stevene! Poznáváš mě?"
"Dragu!" usmál se Ziga. "Nevěděl jsem, že ke mně byla přidělena Valiance. Jak se ta skořápka má?"
"Jako nová," zazubil se Drag.
Drag a Ziga byli přátelé už více než dvacet let. Drag byl jeho první důstojník v době, kdy velel Nebulon-B fregatě Valiance, a když byl Ziga po bitvě o Bilbringi povýšen na viceadmirála, z Draga se stal nový kapitán.
"A jak se daří tvému synovi?" zeptal se Drag.
"Je na Coruscantu a vytížen studiem," odpověděl upřímně Ziga. "Už mu je devatenáct."
Drag na něj mrkl: "Hmm, a jak pokračuje tvůj románek s kapitánkou Morlis?"
"A jak víš o tomhle?" zavrtěl hlavou Ziga.
"Že jsi mi to neřekl, neznamená, že se to nemůžu dozvědět."
"No dobře… vypadá to slibně."
"Jen slibně? Pche. Vzpomínáš si na ty twi´lecké tanečnice, co jsme sbalili na Commenoru?"
"Ty ses je pokusil sbalit," opravil ho Ziga a tlumeně dodal, "to byla Ethyl ještě naživu.
Drag chvíli mlčel. "Pořád to bolí, viď?"
Ziga vzdychl: "Už je to čtrnáct let a pořád mám pocit, že jednoho dne prostě přijde domů a všechno bude jako dřív… Jenže to se nestane."
Ticho viselo ve vzduchu, dokud ho Drag neporušil otázkou z jiného soudku: "A jaký je tedy vlastně cíl naší mise, kde jsou špatňáci a co se po nás chce?"
Ziga se rozhlédl. Všichni se už sešli.
"Posaď se, hned se to dozvíš."
Došel doprostřed sálu a stiskl tlačítko, které ztlumilo osvětlení a vydalo krátký tón. Místnost postupně utichla.
"Zdá se, že už jsou všichni zde," nadechl se, "můžeme začít. Vy a vaši podřízení jste byli vybráni pro tuto speciální a nepříliš bezpečnou misi." Stiskl tlačítko a na holografickém displeji se objevila mapa této části vnějšího okraje. "Náš cíl je Zóna."
"Já měl za to, že v Zóně je jen hromada radiace a šutrů," vyslovil se jeden Bothan.
"To si myslela většina z nás," přitakal Ziga, "ale není to pravda. Máme informace, že v Zóně má svou základnu imperiální renegát admirál Slavik, který během posledních pár týdnů provedl několik akcí proti Nové republice. Údajně se připravuje na velkou ofenzívu."
Pokynul k místu, kde seděl Matt Lavron a Laura Cruise: "V Zóně je navíc obyvatelná planeta, na níž se nachází lidská kolonie Aisa. Její obyvatelé vedou proti Slavikovi partyzánskou válku a spojili se s Novou republikou. Laura Cruise pochází ze Zóny a mohla by nám říct víc o Slavikovi a jeho flotile."
Laura poněkud zdráhavě vstala, na tohle asi nebyla zvyklá.
"Slavik nás nechával povětšinou být, dokud nezačal uskutečňovat svoje plány. Pak nám začal razantně omezovat život," na okamžik se odmlčela a asi přemýšlela, co říct dál.
"Verbuje Slavik vaše lidi do své armády?" zeptala se plukovník Kasan Moor, velitelka jedné eskadry A-wingů.
Laura zavrtěla hlavou. "Ne. Chce, aby jeho lidé byli naprosto loajální a bojí se, že bysme se na jeho lodích mohli pokusit o sabotáž nebo tak něco. Jeho flotilu tvoří povětšinou přeběhlíci z Impéria."
Nadechla se: "V Zóně si vybudoval tři loděnice, v jedné z nich má svou domovskou stanici Haven. Pak má ještě dvě nějaké tajné základny, jejichž polohu neznáme.
"Jeho flotilu tvoří dvanáct hvězdných destruktorů, čtyři třídy Victory a ostatní jsou klasické třídy Imperial I a II. Plus má asi třicet dalších podpůrných plavidel, včetně čtyř interdiktorů."
"A podle informací poskytnutých Jediem Lavronem má Slavik také několik perutí stíhaček TIE Avenger," dodal Ziga.
"Jeho loděnice naštěstí slouží spíše k opravám. Jen málokdy něco vyrábějí," řekla Laura.
"A proti téhle síle poslala Nová republika nás?" zeptal se nevěřícně plukovník Deyen. "Jak chtějí, abychom Slavika porazili?"
"Náš úkol je pouze potvrdit, že hrozba je skutečná," upřesnil Ziga. "Několik dnů za námi letí flotila, která utvoří své stání na Derolisu a bude čekat na naši zprávu. Pokud se hrozba potvrdí, jako že ano, vyšleme jednu loď, aby přivedla posily."
"A proč s námi neletí rovnou?" zeptal se Drag.
"Já to nevymyslel," řekl Ziga. "Vnitřní rada Nové republiky nechce vysílat celou flotilu, dokud nebudeme vědět, co tam na ni čeká."
Drag si odfrkl: "Politici!"

* * *

Hodinu po skončení instruktáže vstoupil viceadmirál Ziga na můstek Nebuchadnezzaru.
"Hlášení."
Laura Cruise stojící za navigačním důstojníkem se otočila. "Zadala jsem vám přesné souřadnice k jedné z vedlejších přístupových cest do Zóny. Mlhovina je v neustálém pohybu, ale tohle oko vypadá, že by mohlo alespoň pár let vydržet."
"A nebudou Slavikovi lidé hlídat přístupové cesty?" zeptal se Ziga.
Zavrtěla hlavou: "Přístupových cest je příliš mnoho, aby je mohl efektivně uhlídat všechny a tahle není tak velká. Možná tam nastražil pár dělových baterií nebo senzorovou síť, ale stejně neplánujeme, že naši přítomnost udržíme dlouho v tajnosti, že?"
"A tímto průsmykem jste se dostali i ven, když jste letěli kontaktovat Republiku?" zeptal se Ziga.
"Ano, ale my dostali informaci, že tato nová cesta není ještě hlídaná."
Ziga se zarazil. "Od koho?"
Pokrčila rameny. "To nevíme, ale zřejmě od někoho ze Slavikova štábu."
"A proč jste to sakra neřekla dřív?!" vyjel Ziga. "Myslíte, že můžeme mít ve Slavikově armádě informátora?"
"Já nevím," přiznala. "Je to možné, ale naučila jsem se nikomu nevěřit, zvlášť ne Slavikovým lidem. Nezapomeňte, že nás našli, jakmile jsme se dostali ven a já byla jediná, kdo přežil. I když je pravda, že by nás mohli nalákat do mnohem snadnějších a jistějších pastí, kdyby chtěli."
Ziga pomalu přikývl. Ať už to bylo jakkoliv, dokud se nedostanou do Zóny, tak to nevyřeší. A on velí dost velké jednotce, aby se mohli vypořádat s menšími překvapeními.
"Pošlete cílové koordináty ostatním plavidlům."
Posadil se do velitelského křesla a zhluboka se nadechl.
"Strojovna je připravena, viceadmirále," hlásil kapitán Miavv.
"Ostatní lodě čekají na vaše rozkazy," řekl komunikační důstojník.
Ziga mávl rukou: "Vpřed."