Zóna

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitola 20.

Viceadmirál Ziga vyšel po rampě raketoplánu ven a hned mu foukl do tváře ranní větřík. To, co bylo kolem něj, mělo ovšem daleko do čerstvého vzduchu – i na městské standardy. Všude byl cítit šiplavý kouř a ozon jako dozvuk bitvy, která se tu před necelou hodinou odehrála.
U rampy na něj čekala vyčerpaně vyhlížející zabracká žena s insigniemi poručíka.
„Viceadmirále,“ řekla úsečně. „Jsem poručík Yeer, 198. prapor. Mám vás dovést ke generálu Cherookovi. Pojďte prosím za mnou.“ Aniž by čekala na odpověď, otočila se a vyrazila. Bylo to od ní poněkud drzé, ale Zigu ani nenapadlo ji za to vyplísnit. Měl docela jasnou představu, jak se musí cítit. Ona a její lidé tady bojovali a umírali ve špíně a krvi a když je po všem, přiletí sem někdo z loďstva v nažehlené uniformě obhlédnout situaci. Na jejím místě by byl taky naštvaný.
Jeho raketoplán přistál v Raskatu na prostranství u vládní budovy, kde Slavikovci odstřelili všechny stavby, aby měli dobrý výhled. Nyní prostranství sloužilo jako přistávací plocha pro lodě, které do hlavního města vozily zásoby, lékařské vybavení i další vojáky. Bitva sice formálně skončila kapitulací, kterou vyhlásil plukovník Shara, ale stále po celé planetě pobíhaly skupinky Slavikových vojáků, kteří se odmítli vzdát a stále bojovali se vším, co jim jen vzdáleně připomínalo nepřítele. Ziga věděl, že tihle lidé už nepředstavují prakticky žádnou hrozbu, ale může trvat i několik týdnů, než se jim podaří je všechny dostat.
Alespoň že pevnost Altsor je již mimo hru. Když se s ní ztratilo spojení, Ziga se obával, že mistr Koor pouze zneškodnil komunikaci potom, co zničil repulzní plošiny a posádka základny je stále bojeschopná i přesto, že nevyrazila pomoct proti invazi. Když ale do pevnosti vpadla novorepubliková jednotka, zjistila, že velitel okupace – generál Morzag – se mistru Koorovi vzdal jménem celé své posádky a zdálo se, že téměř nikdo z jeho podřízených nic nenamítal. Jak toho ten starý Devaronian dosáhl, bude Zigovi asi vrtat hlavou ještě hodně dlouho.
Poručík Yeer ho nevedla k vládní budově, jak Ziga původně předpokládal, ale k jedné z větších budov v okolí, které unikly zničení. Bylo to nějaké skladiště, kde, jak Ziga zjistil, byla vytvořena provizorní polní ošetřovna. Na asi padesáti tenkých lůžkách leželi vojáci i civilisté s lehčími zraněními. Na jednom z takových lůžek seděl generál Cherook, zatímco mu zdravotník ošetřoval rameno. Stáli u něj i Matt Lavron a Laura Cruise.
Cherook zavrčel na pozdrav, když se k nim Ziga přiblížil.
„Generále, jste v pořádku?“
[Je to maličkost,] odpověděl generál v jazyce shyriiwook. Ziga si všiml, že hlava droida-tlumočníka, kterou obvykle nosil na ramenou, je pryč.
„To rád slyším. Jaká je tu situace?“
[Raskat je už zcela pod naší kontrolou,] řekl Cherook. [Několik jednotek jsem rozmístil po planetě, aby našly a zneškodnily skupinky stormtrooperů, kteří se odmítli vzdát. Až se trochu vzpamatujeme a přeskupíme, vyšlu silnější jednotku do města Celanis, kde se odmítla vzdát celá posádka a teď se tam opevňují.]
„Pošlu vám všechny vojenské rezervy, které na lodích máme, abyste tu mohl co nejrychleji obnovit pořádek,“ slíbil Ziga. „Stáváte se velitelem okupace, dokud nebude obnovena planetární vláda.“
Cherook souhlasně zavrčel a tázavě se podíval na Lauru Cruise, ta ale jen přikývla.
„Slyšel jsem o ministru Aradeshovi,“ začal Ziga.
„Jo,“ řekla Laura. „Spáchal sebevraždu potom, co mi pomohl utéct.“
„Asi se nedokázal vyrovnat s tím, co všechno dopustil,“ zamumlal Matt. „Snad ho historie ocení.“
„Jednou možná, ale současná generace v něm vidí jen slabocha a Slavikovu loutku,“ Laura ukázala na lůžka všude kolem sebe. „Nemůžu říct, že bych ji nechápala.“ Zavrtěla hlavou. „Jak jsme tohle mohli dopustit?“
„To byste se ptát neměla,“ řekl Ziga. „Otázkou je, co uděláte, aby se to neopakovalo.“
Laura se pousmála a přikývla.
„Udělali jste víc, než by někdo mohl čekat,“ řekl Matt. „Spousta nezávislých planet v okraji by se jednoduše smířila s okupací, zvlášť když by je Slavik na první pohled nijak výrazně neomezoval.“
„Nezapomeň, že původní kolonisté, kteří osídlili Aisu, byli lidé, kteří už nechtěli, aby jim nařizoval nebo je omezoval kdokoliv,“ připomněla mu Laura. „Ani stará Republika, ani korporace, nikdo. Jejich geny zřejmě stále nosíme v sobě.“ Kousla se do rtu. „Ale přesto jsme možná proti Slavikovi začali působit až příliš pozdě. Kdybychom mu řekli už před jedenácti lety, ať jde někam, možná by odtáhl. Vím, že se nás tenkrát ptal, jestli se může v Zóně usadit. Kdybychom odmítli, možná by se tohle všechno nestalo!“
„Kdybyste odmítli a on odletěl, usadil by se někde jinde a Coruscant a Bastion by teď zřejmě byly v troskách,“ řekl jí Matt. „Na to nezapomínej.“
„Ještě to ale neskončilo,“ připomněl jim Ziga. „Zajali jsme několik Slavikových lodí na oběžné dráze a zařídili, aby dál odesílaly běžná hlášení ze soustavy. Teď rozmisťujeme miny podél jejich předpokládaného výstupního vektoru. Podařilo se nám zajmout interdiktor Matrix, který svými gravitačními projektory navede Slavikovu flotilu přímo mezi miny.“
„Co když budou přilétat postupně?“ zeptal se Matt.
„Tak je budeme muset likvidovat jednoho po druhém,“ pokrčil rameny Ziga. „Vím, že ten plán má mnoho mezer, ale snažíme se nejvíc vytěžit z výhody překvapení. Slavik neví, že tu na něj čekáme, tak přiletí po zmapované a ,proježděné‘ trase. Komodor Damorin odlétl s částí našich lodí do vnější části soustavy a čeká na signál. Jakmile se Slavik objeví, Damorin provede mikroskok přímo za něj a sevřeme naše nepřátele do kleští.“
Podíval se na Lauru. „Nerad vás o to žádám po tom všem, čím jste prošli, ale budeme potřebovat všechnu dostupnou pomoc...“
„Nebojte se, viceadmirále,“ řekla Laura. „Co se týče Hnutí odporu, všechny lodě, které máme, vám jsou k dispozici. Každý, s kým jsem mluvila, se chce osobně podílet na konečném zničení Slavika.“
Ziga se smutně usmál. „Jistě.“
Do haly vstoupil Lix Lazer a zamířil přímo k nim.
Matt se na něj hned podíval. „Jak je na tom Tracy?“
„Utrpěla rozsáhlá vnitřní zranění,“ řekl Lix chmurně. „Úlomky zdi a kovu ji zasáhly jako střepiny. Její nohy byly několikrát zlomené a nejspíš přijde o ledvinu. Celá vypadá, jako by prošla mlátičkou. Teď je na cestě na Casarr a stráví minimálně dva týdny v bactě. Doktor, který ji tu ošetřoval, říkal, že to nejspíš přežije, ale štěstí prý vyplýtvala na dva životy dopředu.“
Matt vzdychl a mlčky přikývl.
Zigovi zapípal komlink. „Promiňte,“ odstoupil od nich a vytáhl malé komunikační zařízení z náprsní kapsy. „Ano?“
„Pane, zde Nebuchadnezzar,“ ozval se hlas kapitána Miavva. „Myslel jsem, že byste měl vědět, že do soustavy právě vstoupil hvězdný destruktor.“
Ziga ztuhl tak prudce, že se na něj Matt, Laura a Lix otočili. „Slavik už dorazil?“ vydechl. I ty nejpesimističtější předpovědi říkaly, že tu bude minimálně za hodinu.
„Ne, pane, není to Slavik,“ řekl Miavv tiše.
Ziga se zhluboka nadechl. „Chcete říct, že do oblasti vstoupily imperiální lodě?“
„Ne, pane, nejsou to imperiálové. Je to... no, radši se přileťte podívat sám.“

„Co na mě tak koukáte?“ zeptal se Booster Terrik. „Věřte mi nebo ne, ale já taky nečekal, že tu objevím novorepublikovou flotilu!“
„Jak jste se sem sakra dostal?!“ zeptal se Ziga. Stáli v poradní místnosti na Nebuchadnezzaru spolu s několika dalšími lidmi včetně kapitána Miavva, Matta Lavrona a Laury Cruise. Za průzorem se po jejich levoboku vznášel Boosterův rozhrkaný destruktor Errant Venture.
Booster pokrčil rameny. „Dostat se sem nebylo zas tak těžký. Mám známýho, kterej má známýho, kterej má známýho, kterej několikrát pašoval zboží v těchhle končinách a jednou se musel ukrýt tady v Zóně. A z toho, co jsem vyslechl od svejch známejch v Nový republice, jsem si vyvodil, kde v Zóně najdu tuhle planetu.“
Matt vzdychl a zavrtěl hlavou. Ziga si přejel rukou po tváři. Jestli se o tomhle generál Cracken dozví, bude si rvát vlasy.
„Uvědomujete si, že jste vstoupil doprostřed válečné zóny?“ zeptal se Miavv.
„Hele, jak jsem to měl vědět?“ zeptal se Booster. „Vyrazili jste sem víc jak před měsícem! Já měl za to, že za tu dobu si všemocná Nová republika poradí s jedním dementním warlordem v díře, jako je tahle.“ Otočil se na Lauru. „Bez urážky.“
„A proč jste sem vůbec letěl?“ zeptal se Matt.
„Hele, mladej, já jsem obchodník,“ řekl Booster. „A planeta čerstvě osvobozená od nadvlády nějakýho warlorda většinou potřebuje spoustu různých věcí za dobrou cenu. A já bych mohl takové obchody zprostředkovat.“
„Na to je trochu brzy,“ řekla Laura. „Jsme osvobozeni jen něco přes hodinu, takže zatím nemáme ponětí, co všechno potřebujeme.“
„Je to zvláštní, že?“ zamumlal Miavv. „Jen něco přes hodinu a už se o planetu zajímají pašeráci.“
„Hele, neštvěte mě,“ zavrčel Booster.
Matt zvedl ruce. „Jen klid. Boostere, problém je v tom, že zanedlouho sem dorazí zbytek Slavikovy flotily a začne tu být poněkud nebezpečno. Nejlepší by pro vás tedy bylo, kdybyste se s Errant Venture přesunul někam mimo soustavu a počkal dokud bitva neskončí.“
„Počkat, neunáhlujme se,“ řekl Ziga. „Další hvězdný destruktor by se nám mohl hodit.“
Booster přimhouřil oči. „Heleďte, admirále, moje loď tu není od toho, aby bojovala ve vašich bitvách! Jsem obchodník, ne voják!“
„Z toho, co jsem slyšel, jste se dost vychloubal svým ,slavným vítězstvím‘ v soustavě Suarbi, když jste s Errant Venture údajně zahnal plně vyzbrojený hvězdný destruktor Leoniy Taviry,“ ušklíbl se kapitán Miavv. „Nebo to snad není pravda?“
„To bylo něco jiného, tam šlo o moji dceru,“ řekl Booster. „A to ,údajně‘ si strčte někam. Utíkala přede mnou, jako by jí za zadkem hořel tibannskej plyn!“
„Pane Terriku,“ začal jemně Ziga. „Jak jistě víte, flotila Nové republiky má právo zabrat jakékoliv civilní plavidlo ve válečné zóně, pokud to její velitel uzná za nezbytné. To se týká právě této situace.“
„Hele, admirále...“
„Viceadmirále.“
„To je jedno. Tyhle čachry se slovíčkama a zákony si nechte pro sebe. Já si kvůli vám nenechám rozstřílet loď!“
„Pane Terriku, máme samozřejmě pravomoc vaši loď zabrat násilím...“
„Máte pravomoc to zkusit!“
„...ale nic takového nemám v plánu,“ pokračoval Ziga. „I bez vás budeme v přesile a navíc máme na své straně překvapení. Ovšem dva hvězdné destruktory na naší straně budou přece jen působivější než jeden.“
„To ale vydrží jen do tý doby, než se někdo přiblíží a zjistí, že ta loď má k plně vyzbrojenému hvězdnému destruktoru daleko,“ zabručel Booster. „Neříkejte mi, že nevíte, že mě Nová republika oholila o téměř všechnu výzbroj. A stíhaček mám, co by se za nehet vešlo!“
„To samozřejmě vím,“ ujistil ho Ziga. „Vaše loď by zůstala daleko za linií a žádné boje k ní nejspíš nedosáhnou. Jak jsem řekl, půjde hlavně o psychologický efekt. Zvlášť když vaše loď bude vysílat imperiální poznávací kódy.“
„Cože bude vysílat?“
„Admirál Slavik právě dostal těžce zabrat od... no, to je jedno. A když přilétne sem a uvidí nás a vaši loď, bude si myslet, že se Nová republika proti němu spojila s Impériem.“
„Myslíte, že je tak naivní?“
Kapitán Miavv se zakuckal.
Ziga vzdychl. „Věřte či ne, myslím, že je.“
Booster Terrik se ušklíbl. „Že já sem lez. No, dobře, admirále. Co přesně po mně teda chcete?“

* * *

Admirál Slavik seděl na můstku Montauku a měl pocit, jako by se mu všechno právě definitivně sesypalo na hlavu. Přišel o své tři loděnice. O stanici Haven! Většina jeho lidí je teď buďto mrtvá... nebo v rukou imperiálů. Těžko říct, co je horší.
Jak se sem imperiálové mohli dostat? Jak se o mně dozvěděli? Už ani nevěděl, kolikrát si dnes tuto otázku položil.
„Nemohli jsme nic dělat,“ řekl velitel Gul stojící u jeho křesla. Jeden z mála lidí, kteří se ze stanice Haven zachránili. „Snažil jsem se je co nejdéle udržet s našimi omezenými prostředky, ale bylo to marné.“
Slavik přikývl. Gul mluvil tak zdrceně, jak ho ještě nikdy neslyšel. Takhle ztráta narušila zjevně tu jeho nezúčastněnou slupku a jeho jinak nevýrazná tvář hráče sabaccu dávala najevo šok, hněv a smutek.
„Nebyla to vaše vina,“ řekl Slavik měkce a přinutil se ke klidu. „Nebyla to ničí vina. Teď ale musíme přijít na to, jak jim to vrátit a pokud možno dostat naše lidi zpátky.“
Gul pozvedl obočí. „Pane?“
„Admirále,“ oslovila ho Oxanna, než Slavik mohl Gulovi odpovědět. „Poslední lodě dorazily.“ Její hlas nedával najevo žádný údiv, proč se její admirál rozhodl svolat všechny své lodě ze Zóny na jedno místo.
„Děkuji, kapitáne. Jaký je stav?“
„Kromě vaší vlajkové lodi imperiální útok přežil Kodiak, Dominator, Victory 1 a 2, sedm lehkých křižníků, čtyři fregaty, dva dreadnoughty a jeden doprovodný nosič. Plus samozřejmě celá operační skupina, která hlídá Aisu.“
Slavik přikývl, nebylo to moc. Své území s tím sotva uhlídá – jako by ještě nějaké měl! Jestli má jeho vize a jeho lidé přežít, musí konečně sáhnout ke svým skrytým zdrojům.
Měl jsem to udělat už dávno, pomyslel si. Měl jsem otevřít Humanoid, jakmile sem Nová republika vtrhla!
„Dobrá, kapitáne, veliteli,“ řekl nahlas. „Přesuneme teď celou flotilu nad Aisu a zřídíme tam naše dočasné velitelství. Potom se Montauk vypraví ze Zóny,“ nadechl se, „a otevřeme projekt Humanoid.“
Oxanna pomalu procedila vzduch mezi zuby, velitel Gul jen pomalu přikývl.
„Měl jsem to udělat už dávno,“ řekl Slavik. „Udělal jsem chybu, ale nehodlám udělat další. Imperiálové se u stanice Haven zdrží minimálně pár dní a i kdybychom je už nestihli přepadnout tam... no, do Impéria je odtud dlouhá cesta. A velmi nebezpečná.“
Gul se ušklíbl a pouze přikývl. Když zmizel, Oxanna k němu pomalu přistoupila.
„Admirále...,“ olízla si rty. „Odpusťte, že se ptám, ale ten projekt Humanoid... opravdu to dokáže pomoci naší věci, teď, když z naší flotily...“ ukázala průzorem ven. „Z naší flotily zbývá jen tahle... zoufalá skupinka?“
Slavik ji dlouho studoval. Soustředil se na tu její krásnou tvář. Vzpomínal, jak se jí před lety ujal, mladé důstojnice, která – omezená bigotními předsudky svých nadřízených – nemohla v Impériu nalézt své opravdové uplatnění. Vzal ji pod svá ochranná křídla a postupem času se z ní stal kapitán jeho vlajkové lodi. A ač si to nerad přiznával, dostala se mu pod kůži. A ten jejich... společně strávený čas pro něj začal být něčím víc než jen... aktivní relaxací.
Letmo se ujistil, že nikdo jiný není v doslechu a potom se k ní naklonil tak blízko, že se ústy téměř dotýkal její tváře, a řekl jí ve stručnosti všechno o projektu Humanoid. Sdělil jí základní princip a zdůraznil některé obzvláště důležité prvky a když skončil, Oxanna se od něj odtáhla a zhluboka se nadechla, v její tváři se zrcadlilo nově nabyté sebevědomí.
Její rty se neslyšně pohybovaly, jako by se rozmýšlela, co říct. Nakonec jen přikývla a otočila se k levé posádkové šachtě. „Navigace, nastavte kurz k Aise. Ať se celá flotila seřadí kolem nás. Chci být v hyperprostoru do deseti minut.“
„Ano, madam!“

* * *

Viceadmirál Ziga stál na můstku Nebuchadnezzaru a poslouchal hlášení o rozmístění flotily. Téměř všechny lodě byly již na svých pozicích. Komodor Damorin byl se svojí skupinou připraven a čekal jen na rozkaz, až bude moct vstoupit do vnitřní soustavy. U výstupního vektoru byly již rozmístěny miny – iontové typy, které při detonaci vyšlou na všechny strany iontový paprsek, který ochromí vše v dosahu. Tyto konkrétní modely byly několik metrů široké a určeny jako obrana proti velkým lodím, proti stíhačkám příliš efektivní nebudou.
To zase tolik nevadí, účelem je hlavně ochromit velké lodě. Zajatý interdiktor Matrix už zaujal pozici a aktivoval gravitační projektory, které nepřátelské lodě navedou přímo mezi miny.
Ziga se podíval ven bočním průzorem, kde v dálce spatřil Errant Venture na oběžné dráze nad Aisou. Přílet lodi Boostera Terrika byl nečekaný, ale vítaný bonus. Zigovi technici ji dočasně vybavili imperiálními identifikačními kódy, takže ji Slavikovi lidé budou na senzorech vidět jako imperiální hvězdný destruktor Crusher. Pokud někdo z nich nepřiletí příliš blízko, aby viděl, že ta loď má sotva deset turbolaserových baterií, z nichž polovina nefunguje, neměli by nic poznat.
Lauře Cruise se podařilo dát dohromady něco přes třicet obrněných transportérů Hnutí odporu, které budou podléhat jejímu velení. Všechny ostatní eskadry stíhaček byly vyzbrojené a připravené a jejich piloti už jen čekali na rozkaz ke startu.
Ziga se posadil do svého velitelského křesla a zhluboka se nadechl. Teď už zbývá jen čekat.

* * *

Matt se upřeně díval na Lauru a olízl si rty. „Takže tě opravdu nepřesvědčím?“
Laura zavrtěla hlavou. „Promiň, ale ne. Ovládání Alice by mi dělalo moc velký problémy, než bych se s ním seznámila. Poletím s Ariel ve Space Eagle.“ Usmála se. „A navíc, bylo by kontraproduktivní, kdyby dva nejlepší piloti seděli v jedné lodi.“
Matt úsměv opětoval. Koneckonců během všech jejich akcí v Zóně pilotoval každý svou loď. Laura létala ve Flare, dokud o ni nepřišla, když padla do Slavikova zajetí. Matt tak nějak předpokládal, že při tomto posledním střetnutí poletí s ním. Bál se, že takhle ji nedokáže dostatečně ochránit. Kdyby se jí teď po tom všem mělo něco stát...
Laura zřejmě vycítila, co se mu honí hlavou. Přistoupila k němu blíž a políbila ho.
„Neboj se, já neplánuji dneska umřít...“
„Málo lidí si to plánuje.“
„A nehodlám dát Slavikovi to potěšení,“ odtáhla se od něj. „Hodně štěstí, Jedii!“
Matt se usmál. „Taková věc jako štěstí neexistuje.“
Laura se zasmála a odešla na druhý konec hangáru k bývalé Killianově lodi, kde už čekala Ariel.
Matt se nadechl a nastoupil do Alice. Bude loď tedy muset řídit sám. To normálně není problém, koneckonců byla zkonstruovaná pro jednoho pilota, ale přece jen při komplikovanějších bitvách by se hodil někdo další. Lix a Mana Lormi – stále otřesená smrtí Mia Terraze – budou pilotovat transportér Niob, kterým sem přiletěli.
„Matte Lavrone?“ Matt se otočil a viděl, jak ve dveřích do kokpitu Alice stojí Ash Koor.
„Já myslel, že jste stále na Aise.“
„Před chvíli jsem se vrátil a napadlo mě... jestli nebudete potřebovat kopilota.“
Matt se zamračil. „To už taky čtete lidem myšlenky?“
Koor se zatvářil nevinně. „Jistěže ne! I když u vás by mi to zrovna moc velkou práci nedalo.“
„Dovolte!“
Ash se – poprvé, co ho Matt znal – zasmál. „Jen žertuji. Chcete mě tedy jako kopilota?“
Matt pomalu přikývl. „Jistě.“ Pokynul mu k vedlejšímu sedadlu. „Už jste se mnou letěl, víte co a jak, že?“
„Samozřejmě.“
Chvíli panovalo ticho.
„Takže,“ začal Matt. „Našel jste vůbec co jste hledal?“
Ash se nadechl a spokojeně se usmál. „Našel jsem víc, než jsem hledal.“
„Takže máte ten holocron?“
Ash přikývl. „Ano. Zatím jsem ho nechal na planetě u generála Cherooka.“
„Proč jste ho nevzal sem nahoru?“
„Nechtěl jsem to riskovat,“ řekl Ash. „Bylo by riskantní mít ho během bitvy na lodi. Jeden přesný zásah slavikovců a všechno to učení starých rytířů bude opět ztraceno.“
Matt pomalu přikývl. „Jo, asi máte pravdu.“
Mlčky se dál věnovali přípravě lodi.

* * *

„Nový kontakt!“ zvolal poručík Gowron. „Lodě právě opouští hyperprostor v sektoru 2-6-3. Přímo do minového pole!“
Ziga byl okamžitě na nohou a za poručíkem. „Slavik?“ zeptal se, jako by bylo vůbec pochyb.
„Ano, pane. Senzory Matrixu je bezpečně identifikovaly jako Slavikovy lodě.“
Ziga se otočil na kapitána Miavva. „Červený poplach pro celou flotilu. Vyšlete stíhačky.“
„Ano, pane!“
Ziga se podíval zpět na Gowrona. „Chci čísla, poručíku. Proti čemu stojíme?“
„Senzory zachycují devatenáct kontaktů,“ řekl poručík neutrálním tónem. „Pět těch lodí jsou potvrzené hvězdné destruktory, tři třídy Imperial I nebo II a dvě třídy Victory! Zbytek jsou lehčí plavidla, z toho ale minimálně dva jsou dreadnoughty...“
„Děkuji, poručíku, už to vidím,“ řekl Ziga, jak se mladíkovi naklonil přes rameno. Matrix už pozitivně identifikoval všechna plavidla. Kromě těch výše zmíněných flotila obsahovala ještě doprovodný nosič, čtyři lehké křižníky třídy Strike, tři třídy Carrack, tři fregaty Nebulon-B a fregatu třídy Lancer.“
Když Ziga dočetl, odstoupil dál od senzorové stanice a poškrábal se na bradě. Pellaeonovi proklouzlo víc lodí, než předpokládal. Naštěstí jsou teď dost oslabené a bude jim chvíli trvat, než se vyhrabou z minového pole. A Nová republika má přece jen pořád převahu v palebné síle.
„Ať se flotila dá do pohybu,“ nařídil. „Chci slavikovce obklíčit a odříznout jim únikovou cestu, než se vzpamatují. Komunikace, pošlete zprávu skupině Fearless, řekněte komodoru Damorinovi, že má zelenou.“

* * *

„Co se stalo?!“ vykřikla Oxanna, když se Montauk vynořil z hyperprostoru o vteřinu dříve než měl a ihned se začal otřásat. „Co se děje?!“
„Flotila se vynořila uprostřed shluku nějakých těles,“ řek senzorový důstojník. „Okamžik... jsou to miny! Nezaznamenávám žádné fyzické poškození, ale příď hlásí rozsáhlé výpadky všech systémů a štíty jsou oslabeny!“
„Iontové miny!“ zasyčela nadporučík Gomezza.
Slavik se zvedl ze svého křesla. „Ale jak...?“ Zarazil se. Průzorem byla vidět planeta Aisa a od ní se k nim blížilo několik objektů. Některé byly dost velké na to, aby v nich Slavik i na tu vzdálenost poznal calamarské křižníky a hvězdné destruktory.
„Jak?“ vydechl. „Kde je obranná skupina kapitána Tamury?“
„Je... pryč, pane,“ řekl senzorový důstojník stísněně. „Několik menších lodí krouží na oběžné dráze planety, podle dálkových senzorů jsou těžce poškozené. A interdiktor Matrix je k nám nejblíže, hned u kraje toho minového pole. Nepoškozen.“
„Jeho gravitační projektory nás zřejmě navedly přímo mezi miny,“ řekla Oxanna. „Musel být zajat!“
„Admirále, další skupina novorepublikových lodí se právě vynořila za námi!“ senzorový důstojník polkl. „Tři calamarské křižníky, tři útočné fregaty a čtyři korvety.“
Slavik si pomalu otřel pot z čela. Jakou směsí náhod se sakra Nové republice podařilo zaútočit na Aisu ve stejnou dobu, kdy byla Slavikova flotila zaměstnána bojem s imperiálními silami?
Odpověď byla až děsivě prostá. Nebyla to náhoda. Nová republika a Impérium se spojily proti němu! Bylo to neuvěřitelné, ale bylo to tak! Dvě neefektivní vlády se spojily, aby definitivně umlčely jeho vizi! Absolutní byrokracie a absolutní diktatura stojí proti jeho pravdě!
„Zničte ty miny!“ křikla Oxanna. „Turbolasery je dokáží ničit jen po jedné, použijte tříštivé bomby!“
„Ano, madam!“
„Admirále,“ oslovil Slavika komunikační důstojník. „Signál z calamarského křižníku Nebuchadnezzar.
Novorepubliková vlajková loď. „Přepojte to.“
Naproti komunikační stanici se objevil hologram viceadmirála Zigy, kterého Slavik vyzýval, aby se vzdal před bitvou v Pulvikově rozsedlině.
Teď se jejich pozice obrátily. „Admirále Slaviku,“ začal Ziga. „Vaše flotila je paralyzována, my máme přesilu a jak jistě sám uznáte, výraznou strategickou výhodu. Myslím, že je na čase, abyste se podíval pravdě do očí a vzdal se.“
Slavik pomalu zavrtěl hlavou. „Ne, ne, ne! Vy o pravdě nic nevíte. Vůbec nic! Vím, že většina vašich lidí vůbec za nic nemůže, ale pořád sloužíte zkorumpované Nové republice!“
„No tak, Slaviku!“ vykřikl Ziga. „Nedělejte nic, čeho byste litoval. Copak to nevidíte?! Už to skončilo!“
„Ne!“ odsekl Slavik. „Neskončilo to! Ne dokud v mém těle zbývá poslední kousek života! Nezapomeňte, viceadmirále, že vy jste mě porazili v Pulvikově rozsedlině, když jsem měl mnohem větší přesilu, než vy máte teď!“
Ziga se zamračil. „Slaviku...!“
Slavik ukončil spojení, než stihl viceadmirál domluvit. „Tak dobrá, přátelé. Přímým bojem zřejmě nic nezmůžeme. Válečník nesmí nikdy nechat nepřítele diktovat podmínky střetnutí.“
„Jaké jsou rozkazy, admirále?“ zeptala se Gomezza.
„Pokusíme se ustoupit,“ řekl Slavik. „Potom zmizíme ze Zóny, otevřeme projekt Humanoid a vrátíme jim to i s úroky.“ Nadechl se. „Ale jedno po druhém. Navigace, dokážete vytyčit kurz odtud?“
„Ano, pane,“ řekl navigátor. „Ale problém bude se odtud vysekat. A nezapomeňte na ten interdiktor!“
Slavik přikývl. „Vyšlete stíhačky, a tím myslím všechny stíhačky.“
„Admirále, při minulých střetnutích jsme přišli o spoustu našeho stíhacího potenciálu,“ upozornil ho letový koordinátor. „Pokud má momentálně Nová republika v něčem přesilu, jsou to stíhačky.“
„A co navrhujete?“ ušklíbla se Oxanna. „Říct Nové republice, aby počkali, dokud si nedoplníme stavy?“
„Jen klid!“ okřikl je Slavik. Sám měl ale ke klidu daleko. „Uděláme tohle. V první řadě musíme odstranit všechny zbývající miny. Potom vyšleme Victory 1 proti interdiktoru Matrix,“ podíval se na taktický hologram, který se mezitím objevil na místě, kde byl předtím hologram viceadmirála Zigy. Zajatý interdiktor Matrix byl bráněn dvěma útočnými fregatami, které jsou pro hvězdný destruktor třídy Victory možná příliš velké sousto, ale úkolem Victory 1 není ty lodě zničit, ale pouze zneškodnit Matrix nebo ho zahnat na útěk, aby musel vypnout své gravitační projektory.
„Na palubě Matrixu jsou možná ještě naši lidé,“ nadhodila Gomezza.
„Já vím, ale pokud máme přežít, musí jít Matrix z cesty,“ řekl Slavik chmurně, potom se podíval na Oxannu. „Teď jen musíme nějak prorazit skrz novorepublikové lodě.“
Oxanna přikývla a mrkla na velitele Gula. „Má někdo nějaký nápad?“
„Něco mě napadlo,“ řekl Slavik. „Jejich prvním cílem bude vlajková loď, my...“
„A tím, že jste s nimi komunikoval, vědí přesně, která to je,“ dodal Gul.
„Ano, ale stejně by to brzy sami zjistili. Komunikace, ať se od nás zbytek flotily trochu odtáhne. Ne moc viditelně nebo nápadně, chci jen mít kolem sebe prostor v okruhu tak padesáti až sta kilometrů.“
Oxanna zvedla obočí. „Chcete použít EMP?“
„Přesně,“ Slavik se ušklíbl. „Chtějí dostat vlajkovou loď? Můžou se o to pokusit. Budeme koneckonců pěkná opuštěná kořist, na kterou se všichni sesypou,“ podíval se průzorem ven. „Pokud si Ziga myslí, že jsem už vyplýtval všechny své možnosti, čeká ho nemilé překvapení!“

* * *

Rozpoutala se bitva. Vzduchoprázdnem vesmíru začaly poletovat první laserové záblesky, jak začalo docházet k prvním menším střetům mezi velkými loděmi a stíhačkami.
Kolem modifikované novorepublikové fregaty Osirion prolétlo dvaatřicet X-wingů jako hejno talravinských sršňů a zamířilo k nepřátelským lodím.
„Nosné plochy do útočných pozic!“ nařídil plukovník Deyen. Kromě zbývajících stíhaček z eskadry Orca vedl – jako důstojník s nejvyšší hodností z těch tří – ještě eskadry Wildcat a Watchman.
Ušklíbl se. Vrchní velení před tím, než odlétl do Zóny, dost mluvilo o tom, že mu hodlají dát na starost celou peruť. Možná k tomu v blízké budoucnosti dojde, tak se tady alespoň zacvičí.
„Držte se u sebe!“ řekl a stočil svou stíhačku dolů. Mířili teď přímo proti hvězdnému destruktoru.
„Tak tady to je, lidi,“ vydechl. „Montauk, Slavikova vlajková loď. Mějte oči otevřené, určitě proti nám poslali uvítací výbor a pokud ne, tak to v nejbližší době udělají!“
„Už je mám na senzorech!“ ozval se Watchman 2. „Dvě eskadry. TIE a Razor Figtery.“
„Zkusíme torpédy trochu zredukovat jejich počet, než se k nám přiblíží,“ řekl Deyen. „Ale nezapomeňte, že torpéda budeme potřebovat ještě později. Nestřílejte víc, jak jedno!“
„A bacha, Razor Fightery můžou být taky vybavený torpédy!“ připomněl pilotům Wildcat velitel.
Deyen přepnul na ovládání torpéd a zaměřil jeden Razor Fighter. Byl od něj vzdálen sotva tři kliky, takže se za chvíli ocitnou i na dostřel laserových děl.
Zaměřovač zrudl a ozval se ten Deyenovi už tolik známý tón. Plukovník stiskl tlačítko a torpédo vylétlo k cíli.
Nepřátelský pilot byl však rychlý, senzory Razor Fighteru – stejně jako senzory X-wingu a většiny ostatních běžně používaných stíhaček – poznají, že letoun je zaměřován řízenou střelou a včas ho varují. Pilot strhl řízení a začal prudce stoupat. Torpédo ho hladce minulo a začalo se otáčet, aby ho mohlo pronásledovat, ale Deyen už věděl, že je malá naděje, že uspěje. Třaskavá střela by ho možná dohnala, ale protonové torpédo bylo příliš neobratné. Deyen stočil svůj X-wing a pustil se do pronásledování svého protivníka. Ze sluchátek v helmě slyšel útržky konverzace ostatních pilotů, ze kterých pochopil, že některým se torpédy podařil úspěšný zásah a teď se dvě skupiny stíhaček do sebe pustily lasery.
„Jííícháááá.“
„Pozor, Orca 5, jeden je přímo za tebou!“
„Tady Wildcat 7, nemůžu ho setřást, nemůžu...!“
Šum statiky přerušil poslední výkřiky umírajícího pilota. Deyen se přiměl soustředit jen na svou kořist.
Nepřátelský Razor Fighter – identifikovaný jako S-Theta 3 – uhnul prudce doprava, ale Deyenovi se podařilo jeho manévr dobře kopírovat a ocitl se těsně za ním.
Stiskl spoušť a jeho čtyři laserová děla začala pálit. Rudé výboje prorazily zadní štíty Razor Fighteru a ustřelily kus levého křídla, ale pilot svůj stroj včas prudce zvedl a Deyen ho předletěl, než stihl dokončit práci. Teď se bohužel ocitl před svým soupeřem a vystavil se mu tak jako dobrý cíl.
To už stárnu nebo co?!
Odkudsi se objevila další sada červených střel a Razor Fighter byl rozmetán na kusy, než stihl na Deyena vystřelit.
Deyen mrkl na senzory a vydechl. „Díky, Orca 2!“
„Od toho jsem váš wingman,“ řekl druhý pilot. „Tahat nadřízené z bryndy je má práce.“
„Nono,“ ušklíbl se Deyen. „Já ti taky už párkrát zachránil kůži!“
Z nepřátelských dvou eskader zbylo už jen několik stíhačů a ty právě prováděly cosi, co se docela podobalo zběsilému úprku. Ale i novorepublikové síly zaznamenaly ztráty: dva piloti z eskadry Wildcat a tři z eskadry Watchman.
Žádné další nepřátelské stíhačky v jejich dosahu nebyly. Eskadra TIE Interceptorů se opodál právě střetla s eskadrou Raven. To je zaměstná, takže cesta pro útok na Montauk je volná, alespoň prozatím.
„Puncher veliteli, můžete vyrazit,“ řekl Deyen. „Poletíme před vámi pro případ nějakých nepříjemných překvapení.“
„Díky, Orca veliteli,“ ozval se nový hlas. Na senzorech se začala objevovat nová sada zelených teček, o kterých Deyen věděl, že to jsou tři eskadry B-wingů Puncher, Lancer a Barracuda.
„Všichni za mnou, prorážecí formace!“ nařídil X-wingům.
„Orca veliteli, tady Orca 12,“ ozval se letový důstojník Keelen. „Identifikoval jsem nepřátelskou loď, která míří proti nám od Montauku, je to fregata třídy Lancer!“
„Nepřibližujte se k ní!“ nařídil Deyen. „Obleťte ji širokým obloukem. To není náš boj.“ Přepnul na jinou frekvenci. „Orca velitel pro Osirion, máme tady fregatu třídy Lancer...“
„Vidíme ji, Orca veliteli,“ odpověděl mu komunikační důstojník volané lodi. „Už vyrážíme proti ní.“
„Díky,“ Deyenovy X-wingy se stočily prudce doleva a potom dolů. Montauk byl hned pod nimi, jeho turbolaserové baterie proti nim začaly pálit, ačkoliv pravděpodobnost úspěšného zásahu byla velmi malá. Jakmile se víc přiblíží, zahájí palbu i laserové kanóny, ale ty mají proti stíhačkám tu zásadní nevýhodu, že jsou pořád na jednom místě. Ale je to poslední obrana proti stíhačkám, když už loď nemá k dispozici žádnou vlastní eskadru.
Ale samozřejmě by se žádná obrana neměla podceňovat, připomněl si Deyen. Viděl, jak se z druhé strany k hvězdnému destruktoru blíží calamarský křižník Vigilant a další letka B-wingů. Zezadu se – ze skupiny komodora Damorina – přibližovaly útočné fregaty Knight a Venerable. Slavikovu vlajkovou loď odřízly od ostatních větších lodí z jeho flotily.
„Hej, veliteli,“ ozvala se Orca 11. „Necháme změkčilce z B-wingů slíznout všechnu smetanu nebo můžeme přispět taky svou troškou do mlýna?“
Deyen se ušklíbl. „Samozřejmě, že přispějeme. Dobře lidi,“ oslovil piloty X-wingů, „přepněte na torpéda a zaútočíme na levobok Montauku a odlákáme tak trošku pozornost od B-wingů, který si vezmou na starost nástavbu lodi. Držte se u sebe, ale ne zase tolik – kvůli těm turbolaserům. Jasný?“
Piloti začali jeden přes druhého přitakávat. Deyen opět přepnul na ovládání torpéd a začal si z různých věží a objektů na povrchu hvězdného destruktoru vybírat vhodný cíl.

* * *

„Spear’s Edge byla právě zničena!“
Zprávu o zničení poslední Slavikovy fregaty třídy Lancer na můstku Montauku téměř nikdo nezaregistroval, stejně jako předtím nikdo nereagoval na zprávu o tom, že Victory 1 úspěšně zahnal interdiktor Matrix na ústup – jeho velitel zřejmě správně předpokládal, že nemá cenu za každou cenu držet pozici, když je Slavikova flotila stejně už obklíčená a nemá kam utéct.
Nikdo se na to ale nesoustředil. Téměř celá posádka můstku napjatě pozorovala novorepublikové lodě, jak ze všech stran blíží k Montauku.
„Teď?“ zeptala se nervózně nadporučík Gomezza, když novorepublikové X-wingy zasáhly jejich levobok torpédy.
„Ještě ne,“ řekl Slavik téměř šeptem. Calamarský křižník se k nim už přiblížil dost blízko, aby mohl zahájit palbu. Střelci Montauku okamžitě na výzvu odpověděli vlastními salvami. Útočné fregaty, které se blížily zezadu, ještě nezaútočily, ale pro Slavikovy záměry už byly dost blízko.
Admirál ale ještě čekal na nepřátelské B-wingy, které se zlověstně a sebejistě přibližovaly k jejich nástavbě. Po chvíli se před nimi začaly objevoval zářivě modrofialové objekty, jak stíhačky začaly odpalovat svá protonová torpéda.
Slavik se nadechl. „Tak, TEĎ!“

* * *

Plukovník Deyen se zamračil, když najednou všechny laserové a turbolaserové baterie Montauku přestaly pálit. Všechna světla na povrchu lodě zhasla a senzory Deyenovi prozradily, že ztratila štíty.
Někteří piloti začali jásat, ale Deyen se jen mračil.
„Co to má sakra znamenat?!“ vykřikl Olin Garn.
„Nevím, nezasáhli jsme tu loď tak vážně!“ Bylo totiž prakticky vyloučené, aby lodi najednou selhaly úplně všechny systémy.
„Co se to děje?“

* * *

Viceadmirál Ziga pozoroval situaci a měl z toho velice nepříjemný pocit. Každý důstojník by byl jen rád, kdyby nepříteli selhaly všechny systémy jako teď Montauku a rychle by se snažil do něj vystřílet všechnu munici, než se vzpamatuje.
Ale v koutku Zigovy mysli se spustil tichý poplach. Když viděl, jak se jeho lodě a stíhačky přibližují k bezbrannému, něco mu to připomnělo. Nedokázal si to přesně zařadit. Bylo to něco, co se stalo hodně dávno...
Náhlý závan pochopení jím projel jako blesk. Rychle přiskočil ke komunikační stanici, než aby se důstojníkovi snažil něco zdlouhavě vysvětlil, prostě ho odstrčil a přepnul na všeobecnou frekvenci.
„Tady Ziga, všichni se okamžitě vzdalte od Montauku!“ zařval do mikrofonu. „Opakuji...

* * *

„...všechny lodě se vzdálí od Montauku!“
Trish Bryla se nenechala dvakrát pobízet. Strhla svůj X-wing a zamířila pryč od hvězdného destruktoru. Reagovala dost rychle a i tak letěla jako jedna z posledních. I velké lodě se pomalu začaly otáčet, zřejmě motivované naléhavostí ve viceadmirálově hlase.

* * *

„Všechny systémy vypnuty, hlavní počítač běží na minimální energii.“
„Aktivujte EMP.“
„Rozkaz, admirále!“

* * *

Admirál Slavik nechal do všech svých lodí nainstalovat experimentální zařízení vytvářející elektromagnetický pulz, který zneškodní veškerou elektroniku v dosahu. Jeho dosah závisel na síle generátoru lodi, která ho aktivovala. Všechno ve vzdálenosti několika tisíc kilometrů od Montauku – od křižníku po stíhačku – bylo tedy zasaženo elektromagnetickým pulzem, který mu zneškodnil systémy a oběť teď mohla jen bezmocně viset ve vesmíru.
To postihlo calamarský křižník Vigilant a velkou část B-wingů. Útočná fregata Venerable se včas dostala mimo dosah pulzu, ale její sesterská loď Knight to jen o chlup nestihla a „ochrnula“ jí zadní část lodi. EMP vlna také zneškodnila všechna nepřátelská torpéda, než stačila zasáhnout svůj cíl.
Montauk opět aktivoval všechny své systémy a jeho turbolaserové baterie spustily palbu na bezmocný Vigilant. Zelené střely se zavrtávaly do trupu jako nějací hladoví dravci, někdy prorazily i několik palub najednou a prodraly se tak téměř až do středu lodi, zanechávajíc za sebou pekelnou spoušť. Trhlinami v trupu vylétaly ven do vesmíru kusy zničeného vybavení a zmrzlá těla členů posádky.

* * *

„Sithspit!“ zaklela Trish, když celý řídicí panel náhle začal jiskřit a zhasl. Viděla Keelenův X-wing, jak se od ní rychle vzdaluje. Vlastně téměř všechny stíhačky se od ní vzdalovaly. Pouze pět dalších X-wingů nebylo dost rychlých, aby uniklo nebezpečí.
Zaťala zuby. Ať už Montauk vypálil cokoliv, evidentně to její stíhačku ochromilo. Její R2 droid – Leep – byl zřejmě taky zasažen.
„No tak, no tak!“ mumlala si pro sebe, zatímco se snažila znovu nahodit motory, ale nebylo to nic platné. Pokoušela se komunikovat, ale vysílač se jí zřejmě uškvařil.
Kokpit osvítil záblesk. Když se Trish podívala bočním průzorem ven, uviděla jen spoustu místa a trosek, tam kde před chvíli byl křižník Vigilant.
Krucinál! Potom ztuhla, když viděla, jak Montauk začíná střílet na nehybné ochromené B-wingy, které zůstaly trčet blízko jeho trupu. Ze šoku se probrala, až když spatřila několik výparů z trysek stíhaček, které se blížily k ní.
Opět zaklela a znovu se snažila nahodit motory, ale bylo to marné. Leep byl také stále nehybný.
Zavřela oči a snažila se potlačit paniku. Normálně by mohla zůstat sedět v ochromené lodi a čekat, až ji vyzvednou, ovšem to platilo pro případ, kdy si nepřátelé nebudou dělat z těchto nehybných lodí cvičné cíle. Slavikovi piloti byli zřejmě naštvaní a chtěli si vylít zlost na nehybných lodích, než půjdou po cílech, které představují hrozbu. Představa, že opustí loď – a Leepa – se jí ale příčila. Stejně jako představa, že bude bezmocně poletovat v nekonečném vesmíru a čekat, jestli ji někdo najde.
To všechno ji blesklo hlavou během několika sekund. Potom ochromený X-wing nejblíže k ní explodoval. Trish od té chvíle nepřemýšlela, kontrolu nad jejím tělem převzaly nacvičené reflexy. Sama od sebe zatáhla za páku s nápisem EJECT a vylétla z kokpitu jen několik vteřin předtím, než byl i její X-wing smeten z oblohy.

* * *

„Orca 11 je mimo loď! Opakuji: Orca 11 je mimo loď!“ V Keelenově byla zvláštní urgence, jakou Deyen od něj ještě neslyšel. Téměř zoufalství.
„Jen klid, dvanáctko. Už jsem uvědomil Osirion, vyšlou záchranné raketoplány, aby posbíraly katapultované piloty.“
„Neměli bychom je do té doby krýt?“
„Ne, dvanáctko, nepřátelské stíhačky možná sestřelí ochromený X-wing, který je může ještě ohrozit, ale nebudou hledat pilota poletujícího ve vzduchoprázdnu. Na to nemají čas.“ Jak to dořekl, na jeho záďových senzorech se začaly objevovat červené tečky symbolizující nepřátelské stíhačky, které dokončily ničení ochromených X-wingů a pustily se za nimi. Slavik už zřejmě do bitvy nasazuje všechny své poslední rezervy. Deyenův astromech droid R5-N11 ty stíhačky identifikoval jako směsku všeho možného od TIE Fighterů po T-wingy. Ale průvod vedlo i několik TIE Avengerů, zřejmě poslední, které Slavikovi zbyly.
„Jaký je plán?“ zeptal se Olin.
Deyen spatřil záblesk, jak se ochromená fregata Knight právě roztrhla na dvě poloviny pod náporem nepřátelské palby.
„Plán je prostý, přeskupíme se a vymlátíme z těch parchantů duši.“

* * *

„Já hlupák!“ Ziga se svezl do svého velitelského křesla a ukryl si tvář do dlaní. Kapitán Miavv se podíval ven. Kromě Vigilantu a Knighta ztratili také téměř všechny B-wingy, které se účastnily náletu. Ze čtyř eskader jich přežilo třináct. Ale Miavv věděl, že kdyby viceadmirál včas nezareagoval, ztráty by byly ještě větší. Takhle se alespoň zachránily některé B-wingy, většina X-wingů a všechny A-wingy. Také Osirionu a Venerable se podařilo včas uletět nebezpečí.
„Měl jsem si to uvědomit dřív,“ vzdychl Ziga.
„Jak jste to věděl?“ zeptal se Miavv.
„Tuhle taktiku jsem už jednou viděl,“ řekl Ziga. „U Endoru, když jsem ještě velel Valiance, jsme – spolu s velkoobjemovým křižníkem Urjani – útočili na hvězdný destruktor, kterému podle všeho vysadily turbolaserové baterie na levoboku a tak jsme se odvážili k němu přiblížit.“ Vzdychl. „Ale byla to past. Ten destruktor pouze vypojil své turbolasery, aby nás k sobě přilákal. Potom je zase aktivoval a Urjani neměl čas zareagovat, než byl roztrhán na kusy. Valiance unikla jen tak tak.“
„Víte, co to bylo za destruktor?“ zeptal se Miavv, ačkoliv už tušil, jaká bude odpověď.
Ziga přikývl. „Montauk. Slavikovi se zřejmě zalíbila ta taktika vydávání se za bezbrannou kořist a tak vyvinul tohle zařízení,“ ukázal ven, „které právě použil.“
Miavv se znovu podíval ven. Slavikovi se podařilo vytvořit trhlinu v novorepublikové formaci a využil chvilky zmatku, aby s Montaukem proklouzl z obležení. Ostatní lodě z jeho flotily ho následovaly.
„Všechny lodě ať se okamžitě pustí do pronásledování!“ nařídil Ziga. „Navigace, dokážete předpovědět Slavikův kurz?“
Navigátorka chvíli něco klapala na klávesnici a cosi si pro sebe mumlala, potom zvedla hlavu. „Zřejmě se nechce probojovávat zpátky skrz skupinu komodora Damorina, pane. Podle současného kurzu se dá usuzovat...“
„Zkraťte to!“
„...že Slavik chce proletět mezi Aisou a jejím měsícem a potom skočit do hyperprostoru odtamtud.“
„Za jak dlouho se tam dostanou při současné rychlosti a kurzu?“
„Za... jedenáct minut!“
„To není moc,“ sykl Miavv.
„Dejte zprávu všem lodím,“ řekl Ziga. „Ať soustředí veškerou palbu na Montauk!“
Většina lodí a stíhaček, které nebyly zaměstnány přímým bojem s nějakou jinou lodí, změnila kurz a zamířila na Slavikovu vlajkovou loď.
Miavv chvíli pozoroval taktický hologram. Červené tečky symbolizující nepřítele ustupovaly – obklopené zelenými tečkami – směrem k únikovému vektoru.
„Slavik ale triumfoval,“ vzdychl. „Stejně je všechny už nedostaneme.“
„To ne,“ přitakal Ziga. „Ale Slavik je podle všeho jediný, kdo zná tajemství toho projektu Humanoid. On a ten jeho počítač, jehož jádro je na palubě Montauku. Když zničíme tu loď, zbytek jeho flotily nebude představovat už prakticky žádnou hrozbu.“
Miavv pomalu přikývl.
„Komunikace,“ řekl po chvíli Ziga, když Nebuchadnezzar vyrazil proti Montauku. „Spojte se s Errant Venture a naři... požádejte pana Terrika, aby se zapojil do útoku.“

* * *

„Skupina jedna, tady Space Eagle,“ ozval se hlas Laury Cruise. „Všichni se seřaďte za mnou a letíme na Montauk. Teď bude Slavik platit!“
Matt vzdychl a podíval se vedle sebe na Ashe. Mistr Jedi nejspíš také slyšel, jak Laura Cruise naložila s Miou Ying a zřejmě se mu to nelíbilo ještě víc, než Mattovi. A když se o tom Koor poprvé doslechl, při zmínce toho jména se podivně zarazil. Už ho během mise v Zóně slyšel několikrát na brífincích, ale teď naposledy se tvářil, jako by mu to jméno něco připomnělo. Nebo že by o ní slyšel už z dřívějška? Ying byla dost stará, aby pamatovala rytíře staré Republiky. Že by se někdy potkali?
Matt potřásl hlavou. Na teoretizování není teď zrovna nejlepší čas.
„Skupina dvě, za mnou,“ nařídil do komlinku. „Zaměřte Montauk.“
„Tady Niob,“ uslyšel Lixův hlas. Byl už živější než při boji na povrchu Aisy, ale i tak v něm slyšel zvláštní stísněnost. „Jsme hned za vámi, Alice. Slavik nebude vědět odkud přišla rána!“

* * *

Admirál Slavik se spokojeně narovnal ve svém křesle. Jeho trik s EMP zabral, bylo to vůbec poprvé, co ho použil na své vlajkové lodi. Když ten systém před lety zaváděl na své lodě, musel kvůli tomu nechat silně modifikovat hlavní počítač, aby byl schopen opět naskočit na plný provoz během několika vteřin. Toho normální počítače na hvězdných destruktorech v Impériu a Nové republice nejsou schopny.
Ale EMP splnilo svůj úkol, ačkoliv několik nepřátelských lodí na poslední chvíli uniklo. Slavik neměl ponětí, jak mohli jejich velitelé něco vytušit. Že by pouze dali na nějaký ten špatný pocit? To se už asi nikdy nedozví.
Loď se otřásla, což Slavika probralo z letargie a připomnělo mu, že z toho ještě tak úplně venku nejsou. Zdálo se, že všechny dostupné novorepublikové lodě a stíhačky se teď zuřivě vrhly na Montauk.
„Navigace, za jak dlouho se můžeme dostat do hyperprostoru?“
„Za devět minut, admirále,“ řekl navigátor briskně.
Oxanna se podívala na taktický displej. „To bude dlouhých devět minut.“
„Poslední z lodí flotily dosáhne hyperprostoru až za deset a půl minuty,“ upozornil navigátor.
„Ať nikdo na nikoho nečeká,“ řekl Slavik. „Ani na nás. Každý skočí do hyperprostoru, jakmile bude moct. Sejdeme se na místě setkání.“
„Ano, pane.“
„Admirále, Nebuchadnezzar a Crusher mění kurz a míří přímo na nás!“
„Změňte kurz o dvacet stupňů doleva,“ nařídila Oxanna. „To nás stále vyvede z gravitačního pole planety a budeme moci vstoupit do hyperprostoru podle plánu.“
„Ale pořád se tím dost vystavíme palbě Crusheru,“ zamumlal Slavik.
„Admirále, fregata Seigor hlásí, že mají bližší identifikaci Crusheru,“ komunikační důstojník zamrkal. „Podle jejich senzorů má ta loď jen deset turbolaserových baterií!“
Slavik prudce vstal ze svého křesla. „Cože?!“
„Má jen deset turbolaserových baterií,“ opakoval důstojník. „A zdá se, že některé nefungují. Vlastně celá loď se zdá být ve velice špatném stavu.“
Slavik se zamračil. Že by sem impérium vyslalo loď v tak špatném stavu? No, pokud by to bylo na pomoc Nové republice, tak možná. Ale...
„Kapitán Seigoru je přesvědčen, že tuhle loď spatřil před měsícem nad planetou Derolis,“ navázal komunikační důstojník po chvíli. „Není to imperiální destruktor. Je to Errant Venture.“
Slavik vytřeštil oči. „Loď Boostera Terrika?“
„Ano, pane.“
„Co sakra dělá Terrik v Zóně?!“ vydechla Oxanna.
Slavik potřásl hlavou. „Tím se budeme zabývat později. Hlavní je, že pro nás ta loď nepředstavuje hrozbu. Udržujte kurz.“
„Ano, pane!“
Slavik si zkontroloval chronometr. Šest a půl minuty...
Na taktickém hologramu najednou jedna z větších přátelských teček vedle Montauku zablikala a bez varování zmizela.
Slavik se nadechl.
„Dominator byl právě zničen!“ řekl senzorový důstojník stísněně.
„Jak to?“ vydechla Oxanna. „Nehlásil žádné velké poškození. Dokonce měl ještě štíty.“
„Nepřátelský destruktor měl zřejmě štěstí a podařilo se mu zasáhnout torpédem protržený povrch a dostat se až k ionizačnímu reaktoru Dominatoru, madam. Exploze byla okamžitá.“
Slavik se podíval na taktický hologram. Na Dominator útočil Casarr. Loď toho zrádce Murdocka! Zavřel oči. Kapitán Hashek je mrtvý. Zabit člověkem, který s ním přes osm let sedával u jednoho stolu. A dalších třicet sedm tisíc Slavikových loajálních podřízených zemřelo s ním!
Pomalu došel zpátky ke svému velitelskému křeslu a posadil se. Casarr a další lodě a stíhačky, které se účastnily útoku na Dominator, teď jako na povel měnily kurz a mířily k Montauku. Stejně jako všechny transportéry Hnutí odporu, které byly v oblasti.
Slavik si opět zkontroloval chronometr. Šest minut...

* * *

„Orca veliteli, tady Okampa velitel,“ ozval se ženský hlas. „Chystáme se na další oblet.“
„Rozumím, Okampa veliteli, budeme vás krýt,“ řekl plukovník Deyen. „Eskadro Orca, krycí formace.“ Potlačil povzdechnutí. Už prováděly třetí oblet při kterém doprovázeli Y-wingy velitele Janery, které útočily na motory Montauku. X-wingům už došla torpéda a bez nich nemohly hvězdný destruktor prakticky nijak vážně ohrozit. Určitě ne za pět minut, které jim zbývaly!
Potlačil povzdechnutí, zatímco se spolu se svým wingmanem zarovnával podél dvou Y-wingů, které hlídali. Montauk stále zrychloval a už se ani nesnažil po stíhačkách střílet – pravděpodobně Slavik nařídil převést všechnu dostupnou energii do štítů, aby vydržel, než bude moct skočit do hyperprostoru.
Bylo to děsivé, ale zdálo se, že to Slavik opravdu dokáže! Po tom všem jim snad unikne! Eskadra Okampa už vyslala několik salv torpéd na motory hvězdného destruktoru, ale nepodařilo se jim nadělat příliš velkou škodu. Obranné štíty jsou sice účinnější proti energetickým zbraním než torpédům, ale i tak jich prošlo velice málo a ještě míň napáchalo nějakou vážnější škodu.
Měli dost velkou přesilu na to, aby Montauk zničili, ale na to je potřeba čas a ten nemají. A když není čas, musí mít štěstí. A veškeré štěstí už novorepubliková flotila spotřebovala, když před chvílí zničila Dominator.
Ne že by Slavikova situace teď vypadala nějak nádherně. Trup jeho destruktoru už vypadal jako dlouho nevyměněný terč na střelnici. Útočily na něj transportéry Hnutí odporu a eskadry Orca, Okampa, Siy’Omnat, Watchman, Wildcat a Raven... Lodě Nebuchadnezzar, Errant Venture, Casarr a Osirion se mu zoufale snažily zkřížit cestu, zatímco Venerable a Fearless se zuřivě hnaly za ním. Žádná mu zatím nedokázala věnovat víc než pár salv. Za několik minut by se jim podařilo ho efektivně obklíčit, ale oni krucinál nemají pár minut!!!
Tohle všechno mu probliklo hlavou během několika vteřin. Potom ho vyrušil Orca 2.
„Veliteli, několik TIE Avengerů přímo za námi!“
Deyen otočil hlavu a viděl, jak se konvoj X-wingů a Y-wingů pouští do úhybných manévrů a X-wingy se otáčejí, aby se střetly s tím novým nebezpečím.
„Přišel jsem o zadní štíty! Přišel...“ křik pilota Okampa 9 byl náhle přerušen.
Deyen tlumeně zaklel a začal otáčet stíhačku. Avengery musely letěl blízko k povrchu Montauku, aby si jich nevšimli...
„Jeden je přímo za mnou!“ zvolal Orca 2. „Nemůžu ho setřást.“
„Leť dál,“ nařídil Deyen. „Já zpomalím a sejmu ho, jakmile se dostanu za vás...“
Orca 2 ho předletěl, ale už jen jako neovladatelná hořící troska. Za ní letěl jeho kat a prudce uhnul, aby se nedostal Deyenovi hned pod mířidla.
Plukovník kopíroval jeho manévr a zahájil palbu. TIE Avenger se dost mihotal, aby mohl mít čistou mušku, ale stejně se mu podařilo několik šťastných zásahů. Deyen cítil, jak ho spaluje hněv ze ztráty wingmana a přimhouřil oči, aby se lépe soustředil na mířidla a na svůj cíl před nimi.
Před unikající stíhačkou se něco zablýsklo, jako když se světlo odrazí od kovu. Deyen tomu nevěnoval žádnou pozornost a i kdyby věnoval, zřejmě by to považoval za úlomek zničené lodi, který poletoval vesmírem. Když se ale ukázalo, že ten záblesk pochází z dalšího TIE Avengeru, který letěl proti stíhačce, kterou pronásledoval Deyen a přímo na něj, plukovník zareagoval rychle. Stočil svůj X-wing prudce doleva a dolů, aby se vyhnul nečekanému střetu, ale TIE mu stejně uštědřilo několik šťastných zásahů přímo do čumáku jeho stíhačky.
A jedna střela zasáhla kokpit.

* * *

„Orca veliteli, ozvi se! Rolle, slyšíš mě?!“ volal zoufale Olin Garn. Deyenova stíhačka se dál bezvládně nesla podél trupu Montauku, který se od ní ale pozvolna vzdaloval. Trysky i zbraně stíhačky byly evidentně stále funkční, ale kokpit dostal přímý zásah.
„No tak, Rolle Deyene, odpověz!“ zkusil to naposledy Olin.
„Je mrtvý, pane,“ ozval se Orca 7 trpce. „Kokpit je úplně seškvařený.“
Olin zaťal zuby. V hloubi duše to věděl stejně tak dobře jako Orca 7, ale odmítal si to připustit. Zvlášť, když viděl X-wing svého přítele, jak stále dál pluje vesmírem a dokonce i omezeně manévruje potom, co řízení převzal Deyenův astromech droid, který byl podle všeho nepoškozený.
Nadechl se. Nepřemýšlej, jen jednej, řekl si v duchu. Na truchlení bude čas později.
Rozhlédl se. Orca 10 a 3 vyrazily za dvojicí TIE Avengerů, která dostala Deyena a jeho wingmana.
„Orca 5, jste tam?“ oslovil ho Orca 7.
„Ano, jsem,“ vydechl Olin. Veškerý zármutek vystrnadil a pečlivě uzamkl v koutku své mysli a pokusil se opět plně soustředit na své okolí.
„Jste teď nový velitel,“ připomněl mu Orca 7. „Jaké jsou rozkazy?“
„Přeskupit a pustíme se do Montauku se vším, co máme,“ nařídil Olin. Y-wingy při posledním náletu lehce poškodily motory hvězdného destruktoru, ale to pořád nestačilo...
„Orca 5, tady Orca 12,“ ozval se Keelenův hlas.
„Teď ne, dvanáctko.“
„Pane, vím, jak rychle zničit motory Montauku.“
Olin okamžitě ztuhl. Jednak nad závažností té informace a jednak nad tím klidným tónem, s jakým to Keelen sdělil. Potom ale jeho mysl zkřížily pochyby. „Jak?“
„Pane, torpéda – jak jsme už zjistili – nejsou dostatečně účinná proti jejich záďovým štítům. Alespoň ne v omezeném počtu, který máme...“
„K věci!“
„X-wing by dokázal prolétnout jejich štíty a kdyby velkou rychlostí naboural do motorů, jeho účinek by byl více než devastující. Dostatečně devastující pro naše účely.“
Olin vytřeštil oči. Navrhuje ten cizinec snad...
„Dvanácko, jestli si myslíš, že tě pustím na nějaký šílený nepromyšlený kamikadze nálet, abys mohl umřít s pocitem hrdiny...!“
„To nemyslím, pane!“ přerušil ho Keelen. „X-wing plukovníka Deyena je, jak jste si jistě všiml, stále víceméně funkční. A to platí i o jeho astromechu!“
Olin opět ztuhnul. Jestli ten šílenec chce nabourat tím, co zbylo z jeho přítele, přímo do hvězdného destruktoru a pohřbít ho navždy...
„Ne!“ byla jeho první reakce, než se stačil nad tím pořádně zamyslet.
„Pane, věřte či ne, já vím, jak se musíte cítit,“ řekl Keelen. „A to, co navrhuji, se vám příčí, ale je to naše jediná možnost,“ odmlčel se. „A nemůžeme se nad tím dlouho rozhodovat. Máme necelé dvě minuty, než se Slavik dostane z gravitačního pole planety, takže to musíme udělat hned!“
Olin zaťal zuby. Nepřemýšlej, jen jednej. Beze slova přepnul na správnou frekvenci. „Orca 5 pro astromecha plukovníka Deyena“ – jak že se to jmenuje? – „R5-N11. Slyšíš mě?“
Ozvalo se souhlasné váhavé zacvrlikání. Že by ten droid tušil, co po něm budou chtít nebo dokonce slyšel jejich komunikaci?
„R5,“ oslovil ho Olin jemně. „Něco od tebe potřebujeme.“

* * *

„Co se stalo?“ dotazoval se kvapně Slavik, když se Montauk – čtyřicet sekund předtím, než mohli skočit do hyperprostoru – mohutně otřásl.
„Poškození motorů!“ vyjekl taktický důstojník. „Ztrácíme výkon! Byly aktivovány záložní trysky.“
Slavik podle srovnání s okolními objekty ve vesmíru viděl – a taky cítil – že Montauk zpomaluje.
„Jak se to stalo?!“ vyzvídala Oxanna.
„Podle všeho jedna nepřátelská stíhačka nalétla na plné zrychlení přímo do našich motorů,“ řekl senzorový důstojník. „Možná i těsně před nárazem nabrala rychlost na přechod do hyperprostoru.“
„Pilot do nás úmyslně naletěl?!“ vydechla nadporučík Gomezza.
„To je teď jedno!“ Slavik stiskl tlačítko interkomu v opěradle svého křesla. „Strojovno, tady admirál, jaké je poškození?“
Žádná odpověď.
„Strojovno, hlaste se!“
„Museli utrpět poškození,“ sykla Gomezza.
„Pošlete opravářské čety do strojovny,“ nařídila Oxanna.
„Navigace, je možné, abychom se z gravitačního pole planety dostali pouhou setrvačností?“ zeptal se Slavik po chvíli. Novorepublikové lodě se na ně už snášely jako hejno dravců. Některé lodě ze Slavikovy flotily Montauk už předletěly.
Loď se znovu otřásla. Tentokrát na několik sekund vysadila gravitace. Průzorem bylo vidět, že se Montauk začíná naklánět.
„Co se to děje?!“
„Další výbuch, admirále!“
„Co ho způsobilo?“
„Žádný další zásah jsme neutrpěli, zřejmě šlo o následek poškození způsobeného tím nárazem.“
Interkom na Slavikově křesle zapípal. „Můstek!“ ohlásil se.
„Tady strojovna, velitel Gul,“ ozval se známý hlas. „Dostal jsem se sem s opravářskou četou, abych osobně viděl míru poškození... Je to vážné pane.“
„Co byl ten druhý výbuch?“ zeptal se Slavik stísněně.
„Následek předešlých poškození... Už tomu nešlo zabránit pane, přišli jsme o téměř všechny vyrovnávací trysky a stabilizátory.“
Na můstku zavládlo ticho, ale Slavikovi chvíli trvalo, než zjistil, že to ticho není kvůli tomu, co se právě dozvěděl od Gula. Všichni na můstku se dívali čelní průzorem ven, kde byla vidět planeta Aisa.
Planeta, která se k nim velice rychle přibližovala. Nebo, přesněji řečeno, oni k ní.
„Do hajzlu!“ vydechl kdosi a všichni s tímto hodnocením situace v duchu souhlasili.

* * *

Olin Garn se v kokpitu svého X-wingu usmál, když spatřil, jak kolem hvězdného destruktoru Montauk začínají šlehat plamínky vzniklé třením, když loď vstoupila do atmosféry Aisy.
Tohle máte za Rolla Deyena! Ušklíbl se. Bylo to hrozné, ale i když to Deyen vůbec nevěděl, jeho smrt tohle umožnila. Bez něj by Slavik nejspíš unikl. Ač neúmyslně, obětoval se, aby Slavika dostali.
A ten droid – R5-N11 – je taky hrdina, uvědomil si Olin. Tihle malí droidi mají většinou silný pud sebezáchovy a ne každý by dobrovolně naboural přímo do hvězdného destruktoru i kdyby dostal rozkaz.
Olin se opět usmál. R5-N11, až rozšíříme zprávu o tom, cos tady dnes udělal, jediný droid slavnější než ty bude R2-D2!

* * *

Viceadmirál Ziga sledoval, jak Montauk klesá k povrchu planety Aisa. Na můstku propukl nadšený křik a potlesk, ale Ziga ho hned utišil.
„Uklidněte se, ještě to neskončilo. Senzory, dokážete vypočítat místo dopadu Montauku? Kam míří?“
Poručík Gowron chvíli něco klapal na svém terminálu, potom řekl: „Spadne do oceánu, pane.“
Ziga si nenápadně oddychl. Kdyby spadl do obydlených oblastí, způsobilo by to katastrofu. Oceán sice bude poněkud nepraktické místo pro posádku Montauku, ale snad se většina evakuuje.
„Pošlete Reliant nad oblast dopadu Montauku,“ nařídil. „Ať odchytává záchranné moduly a všechny lodě, které z té lodi odstartují.“
„Ano, pane.“
„Zbytek flotily se pustí do ostatních Slavikových lodí,“ řekl Ziga. „Nesmějí se dostat ke Slavikovi.“
A už se asi nedostanou, dodal si v duchu. Dva lehké křižníky už vstoupily do hyperprostoru a ostatní budou moci skočit za chvíli. Je otázka, jestli skutečně ustoupí nebo budou bojovat v zoufalé snaze zachránit svého admirála.
„Neměli bychom rozkázat ještě nějakým lodím, aby hlídaly Montauk a zabránily, aby jim nějaká evakuační loď proklouzla?“ navrhl kapitán Miavv.
Ziga se podíval průzorem ven, kde se skupina transportérů Hnutí odporu hnala k padajícímu hvězdnému destruktoru. „Myslím, že takový rozkaz už není nutný.“

* * *

„Situace?!“ štěkl Slavik.
„Všechny zbývající manévrovací trysky jedou na plný výkon, admirále,“ oznámil mu kormidelník stroze. „Snažím se nás vyrovnat do úhlu, který co nejvíc zmírní pád, ale to je asi tak všechno, co můžu dělat.“
„Kde jsou ostatní lodě?“ zeptala se Oxanna.
„Žádná není v dosahu, madam,“ řekl senzorový důstojník. „Nová republika je k nám nepustí.“
„Na tom už stejně nezáleží,“ křikl kormidelník. „Ani všechny vlečné paprsky naší flotily dohromady nás už nevytáhnou zpátky na oběžnou dráhu!“
Slavik se ostře nadechl. Za průzorem byly už vidět mraky a admirál měl dojem, že už vidí odlesk oceánu, do kterého je gravitace nemilosrdně přitahuje.
Proč sakra nemá tahle loď repulzní trysky? ptal se poněkud hloupě sám sebe. No jistě, protože nikdo rozumný nepředpokládal, že by s touhle krávou někdo přistával, že? Předchozí modely hvězdných destruktorů od Kuat Drive Yards – třída Venator – měly všechno potřebné k tomu, aby mohly přistát. Ovšem bylo to nevýhodné, protože pozemní doky byly náročné na prostor a případné nehody by mohly mít fatální následky pro okolní města. Navíc bylo pořád náročnější s takhle velkou lodí přistát, než zakotvit ve vesmírném doku. Proto Kuat všechny své další lodě stavěl a opravoval pouze ve vesmírných docích a repulzní trysky a podvozek z plánů odstranil. Sith je vem!
To všechno mu proběhlo hlavou během chvilky. Potom se podíval na Oxannu.
„Vyhlaste evakuaci, kapitáne,“ nařídil jí tiše. „Ať všichni opustí loď.“
Oxanna polkla. „Ano, pane.“
Slavik ji už neslyšel, jak vydává pokyny k evakuaci. Tedy fyzicky ji možná slyšel, ale nevnímal ji. Soustředil se na tuhle loď. Strávil na ní téměř třináct let a ačkoliv ji nikdy přímo nevelel, zamiloval si ji. Během prvních měsíců po tom, co z Oxanny udělal kapitána, víceméně řídili loď spolu, než si zvykla na tu odpovědnost. A až dodnes vlastně velel Montauku téměř stejně jako ona.
Teď už to ale ani nebyla majestátná loď, jen několik milionů tun duraoceli řítících se k zemi.
Jak se lodí rozezníval poplašný signál a elektronický hlas opakovaně vyzýval k opuštění lodi, Slavik vstal ze svého křesla a nadechl se.
„Deaktivujte Damokla a vystřelte jeho jádro,“ nařídil.
Taktický důstojník na něj zůstal civět. „Pane...?“
„Splňte rozkaz, nadporučíku. Když nebude vydávat žádné emise, tak ho Nová republika uprostřed oceánu nikdy nenajde, pokud nebude vědět jak. Zato v útrobách vraku Montauku by ho jistě našli.“
„Ano, pane.“
Slavik se nadechl. „Všichni se nebudou moci dostat z lodi včas. Některé sekce lodi jsou odříznuté a plavidel a modulů nemáme po našich ztrátách dost,“ promlouval ke všem na můstku. „Potřebuji někoho, kdo by tu zůstal a navedl loď na co nejjemnější přistání.“
„Já se hlásím, pane,“ nabídla se Gomezza.
Slavik přikývl. Čekal, že to bude ona. „Děkuji, nadporučíku. Hodně štěstí!“
Gomezza mu zasalutovala a Slavik její gesto napodobil. Potom zaujala místo v jeho křesle. Kromě ní se ještě přihlásil kormidelník a zástupce navigátora.
„Damoklovo jádro vypuštěno,“ oznámil taktický důstojník a začal vyklízet své stanoviště.
„Výborně,“ Slavik smutně kývl na Oxannu. „Tak jdeme. Opusťte můstek!“

* * *

„Dobrá, poslouchejte všichni,“ řekla Laura, když z Montauku začaly vylétávat první lodě a záchranné moduly. „Všechny lodě prověřte a zkuste najít Slavika. Zbytečně nestřílejte, ale pokud začnou střílet na vás, samozřejmě se můžete bránit,“ dodala.
Přidala motorům trochu víc šťávy. „Slaviku, doufám, že si těch posledních pár minut užiješ,“ šeptla temně.

* * *

Když Slavik a Oxanna dorazili do hangáru, všude panoval jistý zmatek, jak se všichni překotně naloďovali do raketoplánů a transportních lodí, ale kolem admirálova osobního raketoplánu Fondor byl klid. Všichni věděli, že je rezervován pro jejich velitele a upraven jen pro nepatrný počet pasažérů.
Oxanna se posadila do pilotního křesla a začala připravovat raketoplán ke startu, zatímco se Slavik poutal v sedadla kopilota.
Trvalo asi minutu, než dostali povolení ke startu, potom Oxanna zapnula repulzory a opatrně vyvedla raketoplán z hangáru padajícího destruktoru a ven. Přechod z lodní gravitace na planetární s nimi lehce zacloumal, ale ani jeden z nich nebyl v rozpoložení, aby si toho všiml.

* * *

„Slavik není takový blázen, aby se ukryl mezi davem a doufal, že tak unikne,“ poznamenala Laura, když prolétali kolem shluku raketoplánů a transportérů z Montauku, který mířil přímo na oběžnou dráhu, kde na ně čekaly novorepublikové lodě. Jiné raketoplány zase přistály na prvním kusy pevniny, který piloti uviděli, což nebylo o moc chytřejší.
„Hmm...“ Ariel chvíli studovala senzory. „Mám jeden raketoplán třídy Lambda, letí těsně nad vodou a míří k pevnině. Zřejmě se snaží být nenápadný.“
„Tak ho zkusíme,“ Laura změnila kurz a Space Eagle se pustil do pronásledování.
Raketoplán byl rychlejší, ale Eagle se k němu spouštěl po úhlopříčce, takže se ocitli jen těsně za ním. Alespoň na chvíli.
„Senzory ho identifikovaly jako Fondor,“ řekla Ariel. „A na palubě jsou jen dvě známky života.“
„To je Slavik!“ vykřikla Laura. Pokud jsou na palubě dvacetimístného raketoplánu jen dva lidé, musí to být on. A Fondor – jak se dozvěděla z novorepublikových archivů – byla Slavikova rodná planeta.
„Převezmi řízení, Ariel,“ řekla a přepnula ovládání laserových děl na manuál. Potom uchopila zaměřovač a...
Z reproduktorů se ozvalo vysílání na všeobecné frekvenci. „Raketopláne Fondor, okamžitě vypněte štíty a zbraňové systémy a vzdejte se! Nebo zahájíme palbu!“
Laura se otočila. Vedle Space Eagle se zarovnala jasně černá loď. Laura ji poznala jako Mattovu Alici, stejně jako poznala Mattův hlas.
Laura se nadechla. Věděla, že to Matt řekl spíš kvůli ní, než kvůli Slavikovi. Chtěl, aby měla oprávnění střílet, když Slavik poletí dál.
A on letěl dál. Dokonce se zdálo, že zrychluje. Laura se rozhodla, že ještě několik vteřin počká.
„Za chvíli ho ztratíme z dosahu,“ poznamenala Ariel.
Laura už na nic nečekala a začala střílet. První tři rány připravily raketoplán o záďové štíty, další dvě zničily jeden z motorů a poslední ustřelila lodi křídlo.
Raketoplán se začal zuřivě otáčet, dokud pilot druhé křídlo nesklopil, aby alespoň částečně získal opět kontrolu nad řízením.
Nebo spíš kontrolu nad padáním. Raketoplán stále rychle klesal k zemi a nakonec nepříliš jemně narazil do země.
„Přistaň poblíž,“ řekla Laura Ariel. Všimla si, že Alice také začíná přistávat.
Když Space Eagle dosedl, Laura už byla odpoutaná a připravená u otevřeného průlezu. Vyběhla ven s blasterem v ruce a zamířila k vraku raketoplánu.
Fondor byl špičkou zabodnut do země a přední sklo měl rozbité. Když se Laura přiblížila, viděla jak se od něj plazí nějaká postava. Rozeběhla se k ní, koutkem oka viděla, že Alice už také přistála a Matt a mistr Koor právě vystupovali.
Dorazila k plazící se postavě dost blízko, aby rozeznala její rysy.
Byla to Oxanna.
Ruce a nohy měla podle všeho v pořádku, ale u pusy měla krev a evidentně mela problémy s dýcháním. Při nárazu si zřejmě zlomila několik žeber a alespoň jedno se jí zabodlo do plic. A zřejmě utrpěla i další vnitřní zranění.
„Cruise,“ vydechla, když Laura uviděla. Chvíli jako by sbírala síly a potom pokračovala: „Admirál Slavik je mrtvý. Zabila jste ho!“
Laura otočila hlavu k raketoplánu. U zničené kabiny už stál Matt a mistr Koor, který měl ruku položenou na hlavě bezvládné postavy v sedadle kopilota. Chvíli ji tam podržel, potom ji pomalu zvedl a s Mattem si vyměnili rychlé pohledy. Matt se otočil a zamířil k Lauře.
„Tak už jste spokojená?“ zachroptěla Oxanna.
Laura se několikrát nadechla. Slavik je mrtvý. Zabila ho. Sice ne přímo, ale zabil ho pád, který způsobila.
A žádná ta bolest nezmizela, ani necítila žádné uspokojení. Jen prázdnotu.
Pomalu pozvedla blaster a namířila ho na Oxannu.
„Lauro,“ oslovil ji ostře Matt. „Nedělej to.“
Laura se na něj pomalu otočila a věnovala mu zmučený pohled.
„Slavik je už mrtvý,“ řekl jí Matt. „Cítíš se líp?“
Laura zaťala zuby. „Ne...“ Znovu se otočila na Oxannu.
„Její smrt také nic nezmění,“ pokračoval Matt. „Neuspokojí tě to. Žádná další smrt tě už neuspokojí. A ta prázdnota, kterou teď cítíš, tím nezmizí, jen vzroste.“
Laura se kousla do rtu. Všechen ten hněv, který cítila ke Slavikovi, teď přenesla na Oxannu. Chtěla ji zabít! Ale cítila teď něco, co necítila už hodně dlouho. Alespoň ne v takové míře.
Strach.
Strach z toho, že má Matt pravdu. Že ta prázdnota už nikdy nezmizí.
„Můžeš začít zase žít, Lauro,“ připomněl ji Matt. „Vím, jak se cítíš. A vím, že to nic nevyřeší.“
Laura zavřela oči. Matt jí říkal o vrahovi svých rodičů, který stále žije. A dokázal žít bez toho, aby ho neustále pronásledoval.
Pomalu zastrčila blaster zpátky do pouzdra.
Oxanna zachroptěla. „Zají... mavý dialog,“ rozkašlala se. „Ale já stejně brzo umřu, takže jste se... asi... dohadovali zbytečně.“
Matt k ní přiklekl a položil jí ruku na čelo. „Můžeme vás dostat na loď a do bacty...“
Oxanna vykašlala trochu krve. „Ruce pryč!“ Rozkašlala se. „Nechte... mě. Zabili jste Slavika a prakticky i mě. Rozbili... rozbili jste jeho plán..., ale... ale jeho ideály žijí... žijí dál.“
„Vy v něj stále věříte?“ zeptal se Matt a pomocí Síly se ji snažil stabilizovat, ale Laura viděla v jeho tváři, že to je prohraný boj. „Po tom všem?“
Oxanna chvíli mlčela a jen těžce dýchala, jako by sbírala síly. „Vy to... nepochopíte. Nikdo... nikdo z vás. Nechápete... proč... proč jsme ho následovali. Co pro nás... udělal,“ zadívala se kamsi do neurčita a její dech se zrychlil. „Semper Fi...“
Nedořekla, její hlava klesla na zem a z očí se jí vytratil lesk.
Laura na ni omámeně zírala, zatímco Matt vstával. Nakonec ji tedy vlastně přece jen zabila ona. A nic to nezměnilo! Teď cítila... teď cítila dokonce lítost.
Odvrátila od ní zrak, zatímco ji Matt vzal kolem ramen.
„Pojď, Lauro. Půjdeme domů.“

* * *

Kapitán Hoss stál na můstku Kodiaku a tupě zíral na tu katastrofu, co se děla venku.
„Senzory indikují, že Montauk se zřítil do oceánu, kapitáne,“ řekl senzorový důstojník.
Hoss cítil, jako by ho někdo střelil do břicha turbolaserem. Slavikova vlajková loď je zničena, a Nová republika je odřízla od všech záchranných modulů a lodí, které z něj odstartovaly.
„Zachycujete odněkud admirálův signál?“ zeptal se.
„Ne, pane. Jen typický SOS signál ze všech modulů.“
„Zkusíme se pro některé lodě probojovat?“ zeptal se velitel Jarg tiše. „Mohli bychom mít štěstí a najít admirála...“
„Než by nás Nová republika rozstřílela na cucky,“ dodal chmurně Hoss. Většina flotily už ustoupila do hyperprostoru. Několik lodí bylo zničeno. Destruktor Victory 1 byl odříznut, když zneškodňoval interdiktor Matrix a novorepublikové lodě ho už ochromily a jejich vojáci se naloďují na palubu. Stejně jako zneškodnily dva lehké křižníky. Hoss pro ně už nemohl nic udělat.
Stejně jako nemohl už nic udělat pro admirála Slavika. Kodiak pozdržel skok do hyperprostoru, aby mohl odchytit trosečníky z Montauku, ale Hoss už viděl, že to je marné. Nedostanou se k nim. A pokud tu ještě chvíli zůstanou, skončí stejně jako Montauk. Novorepublikové lodě jim už uštědřily několik ošklivých zásahů a nebude trvat dlouho, než se na ně vrhne úplně celá flotila.
„Navigace,“ nařídil Hoss, slova mu vázla v hrdle, když si plně uvědomil, že všechno je ztraceno. Bez Damokla a admirála Slavika už nemají šanci na úspěch. „Připravte ústup. Do minuty chci být v hyperprostoru.“