Zóna

Prolog

Dasha O-Gara otevřela – nebo spíš vyrazila – dveře a vstoupila do místnosti, kde měla strávit poslední chvíle života. Nebylo to nic moc, jeden starý dřevěný stůl, tři židle, z nichž jen jedna měla dostatečný počet nohou, aby se na ni někdo odvážil sednout, a špinavé umaštěné okno. V jednom rohu byla drátěná postel, která už určitě zažila lepší dny… a noci taky. Ve druhém byly dveře do místnůstky, která by se dala s trochou nadsázky označit za koupelnu, s rezavým umyvadlem a záchodem, který Dashe tak trošku připomínal její vlastní život. Byl totiž totálně posranej!
Sundala si batoh a posadila se na „funkční“ židli. Už neměla sílu a ani chuť dál utíkat a skrývat se. Dařilo se jí to skoro tři roky, od té doby, co se kancléř Palpatine prohlásil císařem a z Jediů udělal štvanou zvěř. Všichni Jediové, které znala, jsou už buď mrtví nebo prostě zmizeli. Její bývalá mistryně Alen Faria, její matka Jesica, všichni členové Rady, Obi-Wan Kenobi, Qu Rahn. Spousta přátel a známých jí zemřela už v klonových válkách nebo ještě dřív. Ki´Mink byl zabit ještě před okupací Naboo. Jedna její známá, foshská Jedi jménem Vergere, zmizela krátce poté při misi na Zonamě Sekot a už ji nikdo neviděl. Ash Koor zemřel někdy před sedmi lety na Aquimosu.
Dasha si dala nohy na stůl a dotkla se náhrdelníku s přívěškem ve tvaru světelného meče, který nosila na krku. Ash Koor jí ho daroval, když se stala rytířem Jedi. Byla to vzpomínka na doby minulé, které jsou už nenávratně pryč.
Alespoň že Dashina smrt nebude zbytečná. Před nedávnem se jí podařilo dostat se do trosek Chrámu Jedi a odnést odtamtud jediský holocron dřív, než by se dostal do nepravých – to jest imperiálních – rukou. Ukryla ho v Zóně, odlehlé části galaxie poblíž divokého vesmíru. Zóna je v podstatě hvězdný sektor celý se nacházející uprostřed jedné velké iontové mlhoviny. Tuto oblast průzkumníci během staletí většinou ignorovali, přístup je nebezpečný a uvnitř je jen několik vyhasínajících hvězd a plynných obrů, ale Dasha tam objevila systém s obyvatelnou a dokonce obydlenou planetou!!! Podařilo se jí nepozorovaně přistát kdesi v horách a ukrýt tam holocron, aniž by si jí domorodci všimli. Bohužel na zpáteční cestě k jednomu z jejích dočasných útočišť ji překvapila imperiální patrola a tak byla nucena přistát tady. Nevěděla ani, jak se tahle planeta jmenuje, ale byla si jistá, že tu má Impérium někde místní posádku, která je už na cestě sem.
Dasha věděla, že ji dřív nebo později dostanou, neměla sílu dál utíkat a taky už nebyla nejmladší. Něco si ale slíbila: bude to boj, na který impové budou ještě dlouho vzpomínat!
Nechtěla nijak ohrozit místní obyvatele, a tak přistála v tomhle polorozbořeném opuštěném městě.
Opřela se a zavřela oči, za chvíli tady budou a ona tu bude čekat.
Nemusela čekat dlouho. Ani ne o dvacet minut později ucítila poblíž nějaké bytosti a chvíli nato do místnosti vtrhl půltucet ozbrojených mužů v černých uniformách.
„Ani hnout! Zvedej se, dělej! Ruce za hlavu a čelem ke zdi! Ruce za hlavu!!“ křičel jeden z nich.
Dasha se jen usmála a v klidu plnila jejich pokyny. Naštěstí pro ni nevěděli, že je Jedi. Alespoň bude trochu zábava.

„Tým tři hlásí, že ji chytli, a tým sedm našel její loď uprostřed prostranství asi čtyři bloky odtud,“ hlásil jeden z vojáků.
Major Johanson přikývl: „Dobrá, ať ji přivedou dolů.“
Zatímco jeho podřízený předával rozkazy dál, major přelétl několikrát pohledem rozpadající se budovu, kde tu ženu našli. Neměl ponětí, co je zač, jestli jen nějaká obyčejná pašeračka nebo se vyskytuje na císařově seznamu nedobrovolných dárců krve, ale zřejmě toho v hlavě moc nemá, když zůstane uprostřed takovéhle hromady sutin a čeká, až si pro ni přijdou.
Z úvah ho vytrhlo hučení repulzních motorů. Otočil se a spatřil raketoplán třídy Lambda, jak se přibližuje k zemi.
„Co je sakra zase tohle?“ vyštěkl. „Volal snad někdo pro posily?
Všichni vojáci poblíž zakroutili hlavou.
Raketoplán zatím hladce dosedl na zem. Major k němu hned vykročil, odhodlán říct komukoliv uvnitř pěkně od plic, co si myslí o lidech, kteří se bez varování vměšují do jeho akcí.
Vysunula se rampa a dolů začala sestupovat mohutná postava v černém plášti, na hlavě měla černou masku, z níž se ozývalo těžké dýchání.
Major Johanson i jeho muži, kteří ho následovali, na místě ztuhli.
Temný zjev došel až k majorovi a za ním z raketoplánu vyšel v uctivé vzdálenosti imperiální poručík a oddíl stormtrooperů.
„Ah… lorde Vadere, to je ale překvapení,“ zablekotal major, cítil jak začíná blednout. Co tu dělá temný pán ze Sithu?
Darth Vader se rozhlédl po prostranství a až pak se podíval na majora.
„Kde je?“ zeptal se ledovým hlasem.
„Myslíte tu dívku, která se tu ukrývala?“
„Samozřejmě!“ do ledového hlasu se už promítl hněv.
Major polkl, slyšel historky o tom, jak lord Vader řešil neshody s podřízenými a vůbec se mu ta myšlenka nelíbila.
„Je v této budově,“ vysoukal ze sebe a ukázal dozadu, „ve čtvrtém patře. Moji mu…“
Vader se otočil na důstojníka stojícího za ním: „Poručíku Morzagu, obejděte to z druhé strany.“
„Ano, pane,“ řekl muž a odešel s polovinou stormtrooperů.
Vader s druhou polovinou obešel majora, jako by vůbec neexistoval, a zamířil k hlavnímu vchodu.
Major vykročil za ním a chvíli mu trvalo, než s ním srovnal krok: „Uh, Lorde Vadere, moji muži ji už chytili,“ pokusil se o úsměv. „Zrovna teď ji vedou dolů.“
Vader se k němu pootočil: „Ne, majore, vaši muži jsou už teď mrtví.“

* * *

Dasha stála čelem ke zdi s rukama za hlavou a čekala.
Jeden z vojáků vytáhl pouta a přistoupil k ní.
Dasha se k němu rychle otočila a odhodila ho Sílou na jeho nejbližšího kolegu. Zbývající čtyři vojáky to na moment zaskočilo a ten moment jí stačil k tomu, aby sáhla pod plášť pro světelný meč a aktivovalo ho. To je zaskočilo podruhé a zahájili palbu, až když k nim přiskočila blíž. Zablokovala první salvu a dva muži padli k zemi mrtví, zbývající dva zpacifikovala svou fialovou čepelí.
Bylo to až moc snadné!
Vyběhla ven na chodbu. Jeden z výtahů v tomhle domě ještě fungoval, ač to bylo k nevíře. Jet výtahem bude lepší než schody… snad.
Jenže asi dvě chodby dál od dveří do jejího pokoje se jí do cesty postavil oddíl stormtrooperů v čele s…
Dasha se usmála: „Anakine! To je ale překvapení, jestlipak si na mě pamatuješ?“
„Už nejsem Anakin!“ zavrčela postava v masce, „mé jméno je Darth Vader. A pamatuji si tě, Dasho.“
„To jsem ráda, už jsem se bála, že se ti budu muset připomenout, Anakine.“
„Nejsem Anakin!! Přejděme k důležitějším věcem. Vím, že jsi ukradla holocron, který náležel císaři. Kde je?!“
Dasha se uchechtla: „Snad si vážně nemyslíš, že bych ho schovala a pak ti jen tak řekla kam. A Palpy na něj nemá o nic větší právo než mrtvej bantha bez mozku.“
„Císař je velkorysý muž,“ řekl Vader mírně, „jestli mu dáš ten holocron, tak tě třeba nechá žít nebo tě může dokonce přijmout mezi nás. Impérium potřebuje silné bojovníky jako ty.“
Tentokrát se Dasha rozesmála naplno: „Tys to ještě nepochopil, Anakine, viď? Já už jsem vlastně mrtvá! To, co tu teď s tebou mluví, je už jen jakési echo. Jen zbytek z mé osobnosti, kterou jste za ta léta po kouskách ukrajovali. A protože nemám co ztratit, tak vám alespoň trošku zavařím.“
Vader si jí dlouze změřil pohledem a pak řekl jen: „Budiž,“ a kývl na stormtroopery, kteří ihned pozvedli blastery.
Dasha rychle aktivovala meč a ze tří nejbližších udělala šest polovičních, pak o několik kroků ustoupila.
Zbývající stormtroopeři zahájili palbu, kterou Dasha vcelku snadno vykrývala. Byla by schopná odrážet střely donekonečna a to věděli i oni. Začali provádět různé více či méně zoufalé pokusy, které ale nakonec skončily pro ně fatálním neúspěchem a za chvíli už byli všichni stormtroopeři mrtví.
„Zajímavé,“ řekl Vader a vytasil svůj meč, „uvidíme, jak si povedeš proti mně!“
„Tys byl vždycky hodně sebevědomej, co?“ ušklíbla se Dasha. „Já myslela, že ta konzerva, do který tě nacpali, tě trošku uklidní.“
Vader cosi zasyčel a provedl několik rychlých agresivních výpadů, které Dasha vykryla a stále se smála.
„Ts ts ts, Anakine, zklamal jsi mě! Obi-Wan tě tolik vychvaloval.“
Dvakrát udeřila nazpátek a Vader měl co dělat, aby její útoky zablokoval.
„Temný pán ze Sithu a umí jen tohle?“
Vader ji od sebe odstrčil pomocí Síly a ohnal se po jejích nohou. Dasha před jeho rudou čepelí vyskočila a několikrát ho kopla do masky.
Temný pán zavrávoral a rychle provedl další výpad, který Dasha zablokovala, kopla Vadera do břicha a následně do levého kolena.
Vader zasyčel a vypustil rychlý sled útoků, Dasha začala ustupovat, jednu ránu nestačila zablokovat a byla zasažena do levé paže.
„Tos přehnal, Anakine!“
Rychle udělala přemet, aby se mu dostala za záda, Vader se se svým z větší části mechanickým tělem nestihl dostatečně rychle otočit. Dasha ho udeřila jílcem meče do týla a pak mu podrazila nohy.
„Musíš se ještě naučit v tomhle plechu pořádně fungovat, jestli chceš někdy v budoucnu někoho porazit, Anakine!“ řekla a několikrát ho kopla, když se pokusil vstát.
„Ty jedna… jediská… špí…“ začal Vader, ale další kopanec do hlavy ho na nějakou chvíli utišil.
Dasha slyšela, jak se po schodech blíží poněkud větši množství lidí. Rychle deaktivovala světelný meč a rozeběhla se chodbou pryč od schodů, směrem, kde by měl být výtah.
Stále za sebou slyšela dusot kroků. Použila Sílu, aby zrychlila své pohyby, celý vesmír se pro ni zpomalil. Běžela dál, odbočila do jedné chodby, do druhé, do třetí…
Konečně před sebou uviděla dveře od výtahu. A výtah byl dokonce funkční, alespoň tak šlo usuzovat z toho, že panel vedle něj svítil.
Rychle přiskočila ke dveřím, otevřela je…
…a ocitla se přímo před hlavní blasteru. Teď se pro ni vesmír zpomalil ještě víc. Ruka jí rychle sklouzla pro meč, ale to už z hlavně vyletěl červený výboj.
Střela zasáhla Dashu do břicha, zavrávorala a začala ustupovat, až se dotkla zády stěny.
Střelec vylezl z kabiny výtahu ven. Byl to jakýsi muž v imperiální důstojnické uniformě, víc už zaregistrovat nestihla, protože vypálil další tři střely do jejího břicha a hrudníku.
Zvláštní, ani to moc nebolelo, jen obrovský šok pro celé tělo.
Nohy se jí podlomily a sklouzla po stěně na zem. Pokusila se rukou podepřít, ale už ztrácela v celém těle cit.
Ještě se naposledy usmála. Nebyla to taková zábava, jak si představovala, ale lepší než nic.
A pak zavřela oči a její tělo zmizelo, jako by nikdy neexistovalo.

* * *

Poručík Morzag stál na tím, co zbylo z Jedi, kterou právě zastřelil. Už pomáhal lordu Vaderovi zlikvidovat spousty Jediů, ale nikdy si nezvykl na to, jak mají někteří ve zvyku po smrti prostě zmizet a zůstane po nich jen oblečení a věci, co měli u sebe. Jako tady.
Klekl si a začal prohrabovat tuniku, jestli najde něco zajímavého, když přišel lord Vader následovaný skupinkou vojáků.
Rychle zhodnotil situaci: „Dobrá práce… kapitáne Morzagu.“
Morzag se usmál a sklonil hlavu: „Děkuji, můj pane.“
Vader přikývl a pomocí Síly k sobě přivolal světelný meč mrtvé Jedi.
„Císař si vyžádal světelný meč nějakého mrtvého Jedie pro své účely,“ řekl a kývl na tuniku a ostatní pozůstatky Dashi O-Gary. „Zbytek zničte.“
Morzag přikývl: „Ano, pane.“
Když Vader a vojáci odkráčeli, nově povýšený kapitán ještě jednou prohlédl zbytky té Jedi.
Taky si snad zasloužím nějaký suvenýr, ne?
Chvíli hledal, až našel zlatý řetízek ve tvaru něčeho, co by mohl být světelný meč.
To je roztomilé!
Ujistil se, že se nikdo nedívá a strčil si řetízek do kapsy. Potom sebral ze země ostatní věci a odnesl je pryč.

* * *

O jednadvacet let později…

Lord Vader stál u průzoru na můstku své osobní lodi, hvězdného superdestruktoru Executor, a díval se na tři vzdálené objekty, ke kterým se pomalu přibližovali.
Vynořili se z hyperprostoru v pustém systému Keleron, kde se nacházela, střežena dvěma hvězdnými destruktory, jedna z několika existujících továren na TIE Defendery.
Za Vaderem se ozvala rána.
„Sakra!“ zaklel kapitán Kallic, „vždycky se musím o tuhle konzoli přerazit! Který blbec to nechal přemístit sem?“
„Já,“ řekl tiše Vader a otočil se ke svému podřízenému.
Kallic zbledl: „Á… výborné umístění, pane… Takové praktické… Ehm.“ Pokusil se o úsměv.
Vader nechal ticho chvíli viset ve vzduchu a pak se zeptal: „Chtěl jste mi snad něco sdělit?“
Kallic rychle přikývl: „Ano, pane. Dostali jsme zprávu ze stanice VL-13, že admirál Slavik je na cestě sem osobně vás informovat o průběhu výroby.“
Vader přikývl a otočil se zpět k průzoru. V dálce viděl, jak se od vesmírné továrny oddělilo malé plavidlo. Když se přiblížilo, rozeznal už obrysy raketoplánu třídy Lambda.
O deset minut později admirál Slavik stanul na můstku před lordem Vaderem.
Na svou hodnost byl poměrně mladý, nemohlo mu být víc než čtyřicet. Měl krátké blond vlasy a modré oči, v nichž se zrcadlila jakási zvířecí prohnanost.
Slavik byl povýšen před několika měsíci, když velkoadmirál Zaarin, duchovní otec celého projektu TIE Defenderů, zradil císaře a obrátil tyto dokonalé stroje proti Impériu. Slavik projekt převzal a díky třem prototypům, které pro ně zachránil loajální pilot Maarek Stele, začal s několika dalšími imperiálními veliteli produkovat nové TIE Defendery. Zaarin se nyní ukrývá v systémech vnějšího okraje a velkoadmirál Thrawn mu je na stopě. Brzy bude zničen, stejně jako Povstalecká aliance. A k jejich zničení napomohou tyto nové stíhačky TIE.
„Podejte hlášení, admirále,“ vyzval ho.
Slavik přikývl, nejevil žádné známky strachu nebo nejistoty, které Vader v podřízených většinou vzbuzoval.
„Můj pane, k dnešnímu dni máme třicet dokončených TIE Defenderů, šest z nich už podstoupilo všechny testy a je připraveno k okamžitému nasazení do boje. Ostatní budou připraveny do dvou dnů. Dalších čtyřicet stíhaček bude dokončeno během tří měsíců.“
Vader přikývl. Slavik byl, když už nic jiného, zajisté výborný propagátor.
„Těch šest stíhačů mi okamžitě přistavte, admirále. Za dva dny pošlu jednu z lodí z mé eskadry pro ostatní dokončené stíhačky.“
Slavik sklonil hlavu: „Zajisté, pane,“ ustoupil ke komunikační konzoli, o kterou se kapitán Kallic před chvílí málem přerazil, a poslal na stanici náležité rozkazy.
„Piloti už nastupují,“ řekl po chvíli, „vaše TIE Defendery by mě…“
„Povstalecké stíhačky se právě vynořily v sektoru 1-8-4,“ vykřikl senzorový důstojník. „Jedna letka B-wingů a jedna X-wingů. Je to…“ zarazil se, „je to eskadra Rogue.“
„Poplach,“ zařval kapitán Kallic, „všichni muži na bojová stanoviště, připravte stíhačky ke startu!“
Vader se otočil k průzoru. Eskadře Rogue velí jeho syn Luke, ale… ne, dnes tu s ní není. Kde asi je?
„Musíme ty TIE Defendery dostat za každou cenu pryč!“ Slavik opět přistoupil ke komunikační stanici. „Tady admirál Slavik, vyšlete stíhačky. Montauk ať se jim pokusí odříznout cestu, Kodiak zaujme obranné postavení podél stanice…“

* * *

Poručík Deyen naposledy zkontroloval všechny systémy a řekl: „Rogue 6, připraven.“
K letce Rogue byl přidělen jen dočasně, jako náhrada za mrtvého Dixe, a tohle už byla jeho třetí sebevražedná mise v této eskadře.
„Nosné plochy do útočných pozic,“ nařídil velitel Antilles. „Náš úkol je ochránit B-wingy, zatímco budou útočit na stanici.“
Průzorem Deyen viděl, jak se dvanáct B-wingů rychle přibližuje ke stanici. Tyto vesmírné továrny neměly moc velkou obrannou kapacitu a ochranu jim poskytovaly nějaké jiné lodě, jako hvězdné destruktory.
A jeden z hvězdných destruktorů se právě snažil dostat mezi B-wingy a stanici, ale na to, aby to stihl včas, neměl dostatečnou rychlost. Ovšem stíhačky TIE startující z jeho útrob ji měly.
„Stíhačky na 0-3-4,“ řekl Rogue 5.
„Jdeme do nich!“ nařídil Rogue velitel.
„Šestko, kryj mi křídla.“
„Jsem hned za tebou, pětko.“
Dva X-wingy se pustily za dvěma nejbližšími TIE Fightery. Deyen kryl Jansona, který zatím rychle sestřelil jednu ze stíhaček. Druhá kvapně začala stoupat, ale Janson se pověsil za ni a několika střelami ji zlikvidoval.
Deyen se chystal svého zkušenějšího kolegu pochválit, ale neměl čas, protože se na něj zezadu pověsil TIE Interceptor.
Jeho X-wing se otřásl. Zadní štíty měl na čtyřiceti procentech.
„Sithspit!“ TIE Interceptor byla jedna z nejrychlejších imperiálních stíhaček, musel tuto její výhodu nějak obrátit ve svůj prospěch.
Stočil řízení doleva a vypnul pohon. Interceptor nestihl zpomalit a když se dostal před něj, Deyen ho sestřelil.
„Hezká rána, Rogue 6.“
„Rogue 10 veliteli, máme tu problém. Šest TIE Defenderů právě opustilo stanici a míří k tomu superdestruktoru.“
Deyen letmým pohledem přehodnotil situaci. Jejich B-wingy pálily na stanici protonová torpéda a její štíty začínaly kolabovat. Šestice Defenderů se hned rozdělila, jakmile vlétla do bitevní vřavy.
„Tady je Rogue velitel, musíme těm Defenderům za každou cenu zabránit dostat se na palubu destruktorů.“
„Šestko,“ ozval se Janson, „jseš se mnou.“
Pověsili se za nejbližší TIE Defender. Bylo zvláštní, že tyto stíhačky neprojevovaly žádnou tendenci bojovat, ale jen se z toho rychle dostat. Naštěstí pro povstalce.
Deyen si přepnul na řízené střely a snažil se tu neustále se mihotající stíhačku zaměřit. Zaměřovač začal postupně měnit barvu ze zelené na červenou a byl slyšet táhlý tón, ale bylo nutné to několikrát zopakovat, když se Defender dostal pryč ze zaměřovacího pole.
Konečně obdélníček na HUDu zčervenal a Deyen stiskl tlačítko. Z útrob X-wingu vylétly dvě rakety, další dvě z Jansonovy stíhačky je hned následovaly. TIE Defender se pokoušel o úhybné manévry, ale pilot nebyl žádný profesionál. Rakety zasáhly svůj cíl a ze stíhačky moc nezbylo.
„Jíííháááá!!!!“

* * *

„Dva TIE Defendery byly zničeny,“ hlásil senzorový důstojník.
Admirál Slavik zaťal zuby a přistoupil blíž k průzoru. Impérium mělo přesilu, ale Povstalci měli na své straně moment překvapení a jistou bezstarostnost, co se týkalo jejich přežití.
„Třetí TIE Defender byl zničen!“
„Já měl za to, že TIE Defender je jedna z nejmocnějších stíhaček v galaxii,“ řekl kapitán Kallic a stoupl si vedle Slavika. „Jak je možné, že je zničí několik těch rebelských neohrabaných letadýlek?“
„TIE Defender je jedna z nejmocnějších stíhaček,“ ohradil se Slavik, „ale nepilotují ho tu žádná esa a nemá žádná torpéda nebo obranné systémy.“
Otočil se ke komunikační stanici: „Nařiďte zbývajícím třem Defenderům, ať neletí až k Executoru, jsou to moc snadné cíle. Ať přistanou na palubě Montauku a počkají, dokud bitva neskončí. Řekněte ostatním stíhačkám, že je musí ochránit za každou cenu!“
„Neměly by to blíž zpátky na stanici?“ zeptal se Kallic.
Slavik pomalu zavrtěl hlavou: „Možná ano, ale stanice je hlavním cílem tohoto útoku a pokud by došlo k nejhoršímu, chci mít alespoň nějaké TIE Defendery v bezpečí.“
„ K nejhoršímu?“ odfrkl si Kallic. „Snad si nemyslíte, že by hrstka špinavých rebelských teroristů mohla zlikvidovat celou stanici?“
„Vy jste snad zapomněl, co se stalo u Yavinu?“ obořil se na něj Slavik.
„Další TIE Defender zničen, štíty stanice se hroutí, na některých místech je již porušen trup,“ řekl věcně senzorový důstojník.
Slavik polkl a i kapitán Kallic vypadal, že už začíná chápat vážnost situace. Začínalo to být zlé.
Admirál se odvážil rychle podívat přes rameno na lorda Vadera. Temný pán stál nehnutě uprostřed velitelské lávky a tiše pozoroval dění. Byl slyšet jen jeho syčivý dech.
Slavik opět polkl. Začínalo to být hodně zlé. Zvláště pro něj.

* * *

Poslední dvě torpéda zasáhla svůj cíl a stanice VL-13 se začala otřásat. Plášť po celém povrchu se začal protrhávat. Jeden ze čtyř modulů se odtrhl od hlavního trupu, ostatní byly v plamenech.
Velitel Antilles a šest dalších X-wingů právě dodělali poslední dva TIE Defendery ve chvíli, kdy už téměř vstupovaly do hangáru hvězdného destruktoru.
„Ta stanice za chvíli vybuchne,“ ozval se Šedý velitel, „je čas vypadnout!“
Deyen přerušil pronásledování poškozeného TIE Fighteru a seskupil se s ostatními X-wingy a B-wingy do únikové formace.
„Koordináty jsou zadány. Padáme odtud!“
Deyen počkal, než mu počítač zpracuje poslední data a zatáhl za páku hypermotoru.
Hvězdy se proměnily v dlouhé bílé ohony a všichni už byli v bezpečí v hyperprostoru.

* * *

S posledním velkým zábleskem stanice explodovala, tlaková vlna sežehla několik stíhaček TIE a Slavikovým hvězdným destruktorům se otřela o štíty.
Na můstku Executoru nastalo ticho jako na srazu hluchoněmých členů mlčícího mnišského řádu uprostřed vakua.
Admirál Slavik opět polkl. Jeho továrna byla zničena i se všemi prototypy. Tohle zřejmě znamená definitivní konec jeho kariéry. A zřejmě nejen kariéry.
Dodal si odvahy a otočil se čelem k lordu Vaderovi, který ho upřeně pozoroval.
Kapitán Kallic se pomalu vzdálil do levé posádkové šachty. Asi nechtěl být přímým svědkem toho, co se teď stane.
„Kdo velel Montauku během vaší nepřítomnosti?“ otázal se po chvíli Vader.
Tuto otázku Slavik neočekával „Prosím?“
„Kdo velel Montauku a měl zajistit bezpečný vstup t dvou zbývajících TIE Defenderů do hangáru?“
Slavik vzdychl, tušil co bude následovat, musí tomu nějak zabránit.
„Kapitán Feliero velel Montauku,“ řekl, „ale já jsem velel celé akci. Za všechno, co se stalo, přebírám plnou zod…“
„Spojte mě s Montaukem,“ nařídil Vader komunikačnímu důstojníkovi a přešel do zadní části můstku. Slavik ho zdráhavě následoval.
Před nimi vyvstal hologram jeho zástupce kapitána Feliera.
„Lorde Vadere, admirále,“ pozdravil je kvapně, „podařilo se nám zaznamenat únikový vektor povstaleckých stíhaček. Podle všeho směřují někam poblíž systému Su…“
Náhle ztichl a vypoulil oči. Snažil se něco říct, ale nemohl. Svaly na krku se mu křečovitě napínaly. Chytil se oběma ruka za hrdlo, jako by se snažil prorazit tu neviditelnou bariéru, která ho zabíjela. Stále se snažil bezúspěšně vydat hlásku, ale vycházely z něj jen skřeky. Slavik už – jako zřejmě všichni v Impériu – slyšel o této Vaderově schopnosti, ale nikdy ho neviděl, jak ji na někom demonstruje. Doufal, že nebude muset.
Ozvalo se slabé zapraskání a Feliero se tiše sesul na zem mrtvý. Poté Vader nechal přerušit spojení.
Slavik vzdychl, Feliera nepovažoval jen za kapitána své vlajkové lodi, ale i za přítele.
Na další úvahy už neměl čas. Jeho hrdlo sevřela tatáž síla, která zabila Feliera.
Pokoušel se to nějak překonat, ale věděl, že je to marné.
„Vaše neschopnost překračuje všechny meze, Slaviku,“ zasyčel Vader a zesílil svůj stisk. „Necháte si zničit celou stanici a všechny prototypy jedinečné stíhačky. Vaši lidé nebyli schopni vůbec nijak efektivně zareagovat.“
Slavik se snažil nadechnout, ale nemohl.
„A taky by mě velmi zajímalo, kdo rebelům poskytl informace o této základně. Měl bych vás na místě zabít.“
Slavikovo hrdlo se náhle uvolnilo. Snažil se udržet, ale podlomily se mu nohy. Spadl na zem a začal prudce lapat po dechu.
„Máte štěstí, že díky svým znalostem technologie TIE Defenderů jste pro Impérium příliš cenný,“ pronesl Vader po chvíli.
Slavik dál klečel na zemi, jednou rukou se podpíral, druhou si mnul pohmožděný krk a vychutnával příval vzduchu.
K Vaderovi zatím poněkud nesměle přistoupil kapitán Kallic.
„Lorde Vadere, právě jsme obdrželi prioritní signál z Garrettu.“
Temný pán poodstoupil od Slavika a vyzval kapitána, aby pokračoval.
„Císařova osobní loď Excalibur byla na cestě z Coruscantu napadena Zaarinovými jednotkami. Císař je naštěstí v pořádku, díky Maareku Stelovi, ale vyskytl se jiný problém. Garrett získal informace o tom, že jeden ze Zaarinových velitelů, Namuura Din, se osamostatnil a chystá se předat rebelům informace o skutečném operačním statusu Hvězdy smrti! Je také pravděpodobné, že to byl Din, kdo informoval rebely o poloze této základny.“
Vader tlumeně zaklel: „Připravte můj raketoplán a dejte zprávu Garrettu, ať na mě počká na místě srazu, odvolejte tam i Maareka Stela. Musíme toho zrádce zastavit, než bude pozdě.“
Ukázal na Kallica prstem: „Vy poletíte dál podle plánu na setkání s císařem a dopravíte ho k Endoru.“
„Ano, pane.“
Vader přistoupil ke komunikačnímu důstojníkovi. „Kde je nyní admirál Piett?“
Důstojník stiskl několik kláves na své konzoli, pak řekl: „Na palubě Accuseru. Celá eskadra Death je rozmístěna kolem systému Sullust a pátrá po bothanských špiónech.“
„Nařiďte mu, ať jeden ze svých destruktorů pošle na základnu generála Arnothiana vyzvednout všechny funkční TIE Defendery, které má k dispozici, a počká na mě. Až se postarám o velitele Dina, přesunu se na jeho palubu a provedu podrobnou inspekci těch stíhaček.“
Slavik se mezitím už zvedl a tiše vyčkával.
Když Vader vydal všechny potřebné rozkazy, otočil se k němu.
„Admirále Slaviku, vy si vezmete své dvě lodě a budete se okamžitě hlásit v systému Endor, kde se zúčastníte nadcházející bitvy.“
Slavik přikývl: „Podle rozkazu, pane.“
„A podruhé mě už nezklamte,“ řekl tiše Vader, „protože vaše znalost technologie TIE Defenderů by vás už znova nezachránila.“

* * *

O několik týdnů později už byla u Endoru shromážděna celá flotila hvězdných destruktorů, která měla zajistit konečné zničení Povstalecké aliance.
Admirál Slavik vstoupil do instruktážní místnosti na palubě Executoru. Uvnitř bylo asi tucet admirálů a velitelů bitevních skupin. Byli ve větších či menších skupinkách a vedli spolu nezávazné rozhovory. Byly tam známé i neznámé tváře.
Slavik přistoupil k jednomu muži stojícímu poblíž dveří, který cosi studoval z datapadu.
„Áá, admirál Horth Sammael, rád vás zase vidím.“
Muž byl alespoň o deset let starší než Slavik, zvedl hlavu a chvíli ho pozoroval, jako by přemýšlel, kam ho má zařadit.
„Jsem admirál Anton Slavik,“ napověděl mu, „setkali jsme se před několika měsíci na recepci u císařova dvora.“
Sammael přikývl: „Jistě, Slavik, bývalý Zaarinův zástupce. Vzpomínám si, to bylo u příležitosti vyznamenání toho pilota, co zachránil císaře… Stele se myslím jmenoval.“
„Ano, to je on.“
„Musím říct, že mě poněkud překvapuje, že jste tady, Slaviku,“ pokračoval Sammael, „myslel jsem, že velíte nějakému vesmírnému komplexu na výrobu TIE Defenderů.“
„Stanice byla před pár dny zničena při rebelském útoku,“ řekl Slavik. „Byl to jejich klasický postup: Udeřit a zmizet.“
Sammael povytáhl obočí: „A prostříleli se skrz vaše hvězdné destruktory a sto čtyřiačtyřicet stíhaček, které mají na palubě? To je velmi nešťastné, nemyslíte?“
Slavik pomalu protáhl vzduch skrz nozdry. Sammael k němu projevoval jisté antipatie a nedůvěru už tenkrát na recepci, protože nevěřil, že člověk, který byl poradcem admirála Zaarina v oblasti vývoje stíhačů, by nic nevěděl o jeho nebezpečných ambicích a jeho možné zradě. Zvláště, když se Zaarinem zběhla i většina jeho flotily. Tajná služba sice Slavika očistila, ale Sammael mu stále nedůvěřoval.
Zaarin Slavikovi dokonce nabídl, aby šel s ním, ale on odmítl. Netoužil ani tak po vlastní moci, jako po tom, aby se situace v galaxii zlepšila. Se spoustou věcí, které císař udělal, nesouhlasil, ale alespoň mají věci nějaký řád. Rebelové dělají z řádu chaos a chtějí obnovit původní Republiku, která byla založena na byrokracii a kde se o problémech diskutovalo i několik let. Jednou přijde doba, kdy se věci zlepší. Ale zatím ne.
Potřásl hlavou, aby vypudil špatné myšlenky, a rozhlédl se. „Čekal bych, že tu bude admirál Holtz, měl jsem za to, že se měl této bitvy zúčastnit, nebo se mýlím?“
Admirál Sammael zavrtěl hlavou. „Na té své stanici jste byl asi dost odříznutý od čerstvých zpráv z okolního vesmíru, že?“ Vzdychl. „Admirál Holtz zemřel před několika týdny spolu se svým Corrupterem při rebelském útoku.“
„To velmi nerad slyším,“ řekl Slavik.
Sammael se na něj ušklíbl, jako kdyby ho měl Slavik zastřelit sám.
„Slyšel jsem, že vy jste v poslední době slavil se svou bitevní skupinou jisté úspěchy proti rebelům,“ řekl po chvíli Slavik ve snaze změnit téma hovoru.
Sammael pokrčil rameny: „Jen maličkosti, velení chce, abychom na rebely trochu tlačili, aby k Endoru nasadili všechny své poslední rezervy a my je mohli zlikvidovat jednou provždy.“
Slavik přikývl: „Když nepočítám to nedávné fiasko s mou stanicí, tak jsem s rebely bojoval před pár měsíci, když jsem se svými loděmi eskortoval materiál na výstavbu stanice ze Sibornalu… Není to ústřední planeta sektoru, který spravuje vaše žena?“
„Je.“
„Nesetkal jsem se s ní bohužel osobně, ale získal jsem dojem, že je velice schopná, co se týče řízení sektoru,“ řekl Slavik.
Sammael přikývl: „Její sektor je jeden z nejlépe spravovaných v Impériu.“
„Musíte na ni být pyšný,“ pokračoval Slavik. „Jak se jí daří? Slyšel jsem zvěsti, že teď máte nějaké problémy a…“
Sammaelovi už zřejmě došla trpělivost, narovnal se do své plné výšky, byl o dobrých deset centimetrů vyšší než Slavik: „Tak za prvé: Problémy nemáme. A za druhé vám do toho vůbec nic není. A upřímně bych velmi ocenil, kdybyste mě přestal takhle zpovídat. Je to poměrně nezdvořilé. Já se taky nešťourám ve vaší rodině!“
„Já rodinu nemám,“ řekl klidně Slavik, „omlouvám se, jestli jsem se vás dotkl.“
Víc už si říct nestihli. Místnost se pomalu utišila, když dovnitř vstoupil postarší muž v černé uniformě bez jakýchkoliv insignií a pokynul všem, aby se posadili kolem kulatého stolu. Slavik toho muže ještě nikdy neviděl a zřejmě nebyl jediný. Asi někdo z císařova vnitřního kruhu.
„Pánové,“ začal a usmál se, „předně bych vám chtěl pogratulovat k tomu, že jste byli vybráni pro účast v této historické bitvě, která se tu za několik dnů odehraje. Vaše jména se budou děti učit ve školách. Zapíšete se do dějin jako hrdinové, kteří napomohli ke konečnému vyhlazení toho ubohého Povstání.“
Tenhle chlap se snad přímo zrodil z propagandy! pomyslel si Slavik. Admirál Sammael nevěřícně kroutil hlavou a několik dalších důstojníky vypadalo, že tímto mužem nejsou příliš nadšeni.
Muž ještě několik minut mluvil o historické události a o tom, jak budou všichni slavní a až poté se konečně pustil do rozboru toho, co mají vlastně dělat.
„Císařův plán je až geniálně prostý,“ stiskl několik tlačítek na desce před sebou a uprostřed stolu vyvstal hologram systému Endor, na kterém se, jak dál mluvil, postupně začaly objevovat různé detaily. „Jak asi víte, císař úmyslně podstrčil rebelům informace o stavbě nové bitevní stanice, Hvězdy smrti, která tu probíhá, protože věděl, že rebelové se pokusí zaútočit. Informace, které dostali, ovšem nejsou úplně přesné. Povstalci nevědí, že superlaser této nové Hvězdy smrti je již plně funkční. Rebelové sem přiletí s celou svou flotilou a budou do jednoho zničeni. Flotila našich hvězdných destruktorů se ukryje nad odvrácenou stranou měsíce Endor a bude čekat na rozkaz. Její hlavní úkol bude odříznout rebelům únikovou cestu a udržet je mezi sebou a Hvězdou smrti. To bude náplň této historické mise. Pro větší slávu Impéria!“
Někteří důstojníci se tvářili stejně nadšeně jako on, ale většina vypadala pěkně rozčarovaně. Tohle byla spíše reklama než brífink.
„Specifické rozkazy obdržíte přímo na místě. Má někdo nějaký dotaz?“
Admirál Chiraneau zvedl ruku: „Jak všichni nejspíš víme, hlavním obranným prvkem Hvězdy smrti je ochranný štít projektovaný z Endoru. Nehrozí tu nebezpečí, že se ho rebelové pokusí sabotovat ještě před útokem?“
Muž přikývl: „Ve skutečnosti je to velice pravděpodobné. Císař proto nechal do tamější základny rozmístit několik legií svých nejlepších stormtrooperů. I kdyby se povstalci dostali na měsíc, nemůžou uspět. Císaře nemůže nikdo zastavit!“
Proč musí na konec svého proslovu vždycky dát nějakou podobnou poznámku?
Admirál Sammael měl další dotaz: „Jenom maličkost. Pochopil jsem, že naší vlajkovou lodí bude Executor, ale kdyby se stalo, že bude nějakým způsobem vyřazen z boje, která loď převezme velení?“
Muž pokrčil rameny: „Nad tím naši špičkoví analytici nepřemýšleli. Myslíme, že je zbytečné určovat nějakou další loď. Koneckonců, Executor je nejmocnější loď v celé imperiální flotile a pravděpodobnost, že ji rebelové mohou zničit či jen ohrozit, je mizivá.“
Slavik vyvalil oči. Tuhle operaci plánovali převážně civilisté a ne vojáci. Je to vidět!
Admirál Piett se tvářil nesvůj, ale ochoten plnit jakékoliv rozkazy, admirál Chiraneau se tvářil znechuceně a admirál Sammael obracel oči v sloup.
Muž z vnitřního kruhu si těchto reakcí ale zřejmě nevšiml nebo je ignoroval.
„Ještě nějaký dotaz? Výborně, vraťte se nyní na svá stanoviště a čekejte na rozkazy. Dlouhé žití Impériu!“

* * *

Admirál Slavik seděl ve velitelském křesle na můstku Montauku a nevěřícně pozoroval, co se venku dělo.
Bitva o Endor byla rozpoutána. Ale neprobíhala zdaleka tak hladce, jako to předtím předvídal muž z vnitřního kruhu a většina důstojníků.
Rebelové dorazili v plné síle a ačkoliv mělo Impérium převahu alespoň tři ku jedné, vedli si docela dobře. Císař totiž rozkázal, aby destruktory odřízly rebelům únikovou cestu a samy neútočily. Chtěl celou povstaleckou flotilu zlikvidovat superlaserem z Hvězdy smrti, ale rebelové udělali něco, co jeho analytici nepředpokládali. Přiblížili se se svými křižníky jak nejblíže to šlo k hvězdným destruktorům a zaútočili na ně na minimální vzdálenost. Hvězda smrti už nemohla moc pálit, protože hrozilo nebezpečí, že zasáhnou i vlastní lodě.
Panoval velký zmatek, ale Slavik byl odhodlán bitvu dokončit klasickými metodami.
Z letargie ho probral záblesk, jak kolem průzorů na můstku proletěl hořící Y-wing, pronásledovaný dvěma TIE Interceptory.
Kapitán Ilias se pousmál: „Ta rebelská špína nemá žádnou šanci. Soustřeďte všechnu palbu na nejbližší loď.“
Všechny turbolaserové baterie začaly pálit na calamarský křižník, který se ale vcelku úspěšně bránil.
Ilias byl na Montauk přidělen jako náhrada za kapitána Feliera, kterého Vader… odvolal ze služby, a Slavik by dal ruku do ohně, že Ilias, kromě toho, že je to kapitán, má taky nějaké tajnější konexe a že byl poslán, aby na něj dohlížel. Byl přímo posedlý předpisy a za těch několik dní, co byl na palubě, už seřval téměř všechny členy posádky, hlavně Slavikovu komunikační důstojnici, protože se mu zřejmě moc nezamlouvala přítomnost ženy na můstku.
Nejhorší bylo, že někteří imperiální velitelé, odkrmení podobnými kecy, jaké zažil Slavik při instruktáži, se přímo odmítali jakkoliv snažit a tvářili se, jako kdyby byla bitva už předem vyhraná. Kupříkladu na palubě Avengeru je několik TIE Defenderů ze základny generála Arnothiana a když se na začátku bitvy Slavik zeptal, proč tyto stroje nenasadí do boje, kapitán Avengeru řekl, že ty stíhačky jsou příliš cenné a že nemohou riskovat, že se poškodí. Z toho by se jeden zbláznil!
„Štít je dole!“ vykřikl senzorový důstojník.
„O čem to sakra mluvíte?“ vyprskl Ilias. „Oba naše štítové generátory jsou funkční a…“
„Ne naše štíty. Obraný štít Hvězdy smrti zmizel!“
Slavik se prudce zvedl z křesla a přešel k průzoru, aby se mohl lépe podívat. Hvězda smrti vypadala stále stejně, ale spousta povstaleckých stíhaček a několik křižníků přerušila své útoky a začala se k ní přibližovat.
„Přerušte útok,“ nařídil. „Plnou energii do motorů, musíme se dostat co nejdříve k Hvězdě a zabránit jim ke vstupu do konstrukce. Ať se Kodiak zformuje podél našeho pravoboku.“
„Myslím, že se není moc čeho bát,“ řekl sebejistě kapitán Ilias. „I když se dostanou dovnitř, v těch svých neohrabaných stíhačkách se nikam nedostanou. Rozmlátí se o stěny.“
Slavik ho ignoroval, posadil se zpět do křesla a sledoval situaci.
Nad nejbližším ze šesti vstupů do konstrukce se už nalézal Vehement, vlajková loď admirála Sammaela, a Retaliator. Zprava se k nim pak přibližovala Chimaera. Jenže šest povstaleckých lodí i s jejich doprovodnými stíhačkami už bylo skoro u nich.
„Jaké je naše ETA?“ zeptal se Slavik.
„Dvě minuty dvacet sekund,“ řekl navigační důstojník.
Slavik sevřel pravou ruku v pěst. Z druhé strany se k inkriminovanému místu přibližovaly další tři destruktory, ale byly příliš daleko. Zbytek imperiální flotily měl plno práce s ostatními rebelskými křižníky.
Vehement a Retaliator se držely přímo nad vstupem do útrob Hvězdy smrti a kryly stíhačky TIE, které bojovaly s povstaleckými stíhači.
Rebelské křižníky se k nim zezadu přiblížily a zahájily na dva destruktory palbu.
Vehement stále držel pozici a opětoval útok z turbolaserových děl na zádi. Retaliator se otočil o sto osmdesát stupňů a snažil se dostat mezi Povstalce a loď admirála Sammaela.
Calamarský křižník a corellianská korveta dál pálily na záď Vehementu, ostatní lodě zaútočily na Chimaeru a Retaliator.
Korveta vypálila několik torpéd, které zasáhly štítový generátor Sammaelova destruktoru, ale po další salvě z turbolaserů korveta vzplála a zmizela v zářivém výbuchu.
„Jsme na dostřel, pane.“
„Zahajte palbu na ten calamarský křižník,“ rozkázal Slavik.
Štíty rebelské lodi začaly pohlcovat spršky zelených výbojů z Montauku. Dvě menší lodě přerušily svůj dosavadní útok a vydaly se vstříc této nové hrozbě. Samotný calamarský křižník zrychlil a snažil se krýt za levobokem Vehementu. Admirál Sammael ale zřejmě pochopil, o co jim jde, a začal loď otáčet.
Dvě rebelské lodě, byl to velkoobjemový křižník a Nebulon-B fregata, zatím zaútočily na Montauk.
„Ať Kodiak pokračuje dál v palbě na calamarský křižník,“ křikl Slavik, „my zaútočíme na ty dvě…“
Lodí otřásl mohutný výbuch.
„Co se sakra stalo?“ ptal se Slavik, zatímco se sbíral ze země.
„Přišli jsme o jeden štítový generátor,“ řekl taktický důstojník.
„Jak je to možné?!“ štěkl Ilias.
„Trojice povstaleckých X-wingů,“ řekl senzorový důstojník, „asi se k nám dostaly ze zadu a letěly nízko nad povrchem, takže je naše senzory nezaznamenaly.“
„Levobok je bez štítů!“ přidal se taktický důstojník.
„Kompenzovat energii štítu rovnoměrně do obou stran lodi!“ nařídil Ilias.
Než se tak ale stalo, velkoobjemovému křižníku se podařilo několik šťastných zásahů do levoboku.
„Jen lehké poškození trupu,“ řekl s úlevou v hlase taktický důstojník. „Jen těsně minuli hlavní rozvaděč energie.“
„Opětujte palbu,“ řekl Ilias.
Slavik prudce zvedl ruku: „Ne, počkat. Na tohle poštuchování nemáme čas. Nestřílejte na ten křižník. Odpojte energii ze všech turbolaserových baterií a odpalovačů torpéd na levoboku.“
„COŽE?!“ vytřeštil Ilias oči.
„Splňte rozkaz, budou si myslet, že vyřadili celou naši obranu.“
Jak odpojili energii, velkoobjemový křižník se začal více přibližovat a pálit na trup.
„Štíty to vydrží,“ řekl Slavik tiše. „Ještě chvíli počkejte…“
Křižník se stále přibližoval a udržoval palbu.
„Tak teď! Zapojte zase energii a palte!“
Než křižník stačil ustoupit nebo jakkoliv jinak zareagovat, sprška laserů ho rozmetala na prach.
Kolem pravoboku stále ještě opatrně létala fregata, kterou senzory identifikovaly jako Valiance a která se asi nenechá chytit do stejné pasti.
„Rychle, dodělejte tu fregatu!“ nařídil admirál Slavik a zkontroloval okolní dění, Štíty Vehementu již téměř neexistovaly, ale calamarský křižník, který na něj útočil, na tom byl mnohem hůře. Celý povrch byl poset drobnými trhlinami jako následek soustředěné palby ze dvou destruktorů.
Kapitán křižníku zřejmě konečně pochopil, že je to marné, a přerušil útok. Křižník začal stoupat a ustupovat, Kodiak ho následoval a stále pálil, když si Slavik náhle všiml několika drobných teček, které se vynořily pod trupem calamarského křižníku. Když se přiblížily blíž, poznal, že je to pět stíhaček B-wing, letících přímo k poškozenému Vehementu, který stále tvrdohlavě visel nad vstupem dovnitř a pomocí tažného paprsku se snažil bránit stíhačkám ve vstupu.
„Kontaktujte Vehement,“ vykřikl Slavik, „varujte admirála Sammaela před…“
Ale B-wingy už vypálily salvu protonových torpéd, která prorazila štíty a zasáhla můstek. Ten, a s ním i velká část nástavby hvězdného destruktoru, explodoval. Na celém trupu se začaly objevovat ohnivé gejzíry, z některých dosud funkčních částí začaly vylétávat únikové moduly a celá tato smutná podívaná skončila oslepujícím výbuchem, při kterém se to, co z Vehementu zbylo, rozlétlo na milion kousků.
„Povstalecké stíhačky vnikly do konstrukce,“ řekl senzorový důstojník. „Naše je následují.“
„Nemají šanci,“ řekl už poněkolikáté kapitán Ilias. „Naše stíhačky je zlikvidují.“
„Možná,“ přitakal Slavik. Retaliator měl lehce poškozené štíty a motory, Chimaera dočasně přišla o hlavní hyperprostorovou komunikační anténu. „Už jste dodělali tu fregatu?“
Než stihl kdokoliv odpovědět, všiml si, že fregata Valiance už na něj neútočí. Všechny rebelské lodě přerušily své útoky a míří přímo… k Executoru.
„Nadporučíku Oxanno, zjistěte, jestli jsou nějaké nové rozkazy od císaře.“ nařídil.
Oxanna byla asi třiatřicetiletá žena s blond vlasy učesanými na mikádo: „Ne, pane. Hvězda smrti hlásí, že se nemůžou spojit s trůním sálem. Nikdo jim tam neodpovídá.“
Slavik se zarazil. Císař Palpatine se nehlásí? Je možné, že je mrtvý?
Zhluboka se nadechl: „Spojte mě s Executorem, musím nutně mluvit s admirálem Piettem.“
Oxanna stiskla několik knoflíků a zavrtěla hlavou: „Admirál Piett nyní nemůže. Jejich komunikační důstojník se ptá, co potřebujete…“ zarazila se, „a teď slyším jen šum.“
Slavik vstal a přistoupil ke komunikačnímu panelu: „Tady admirál Slavik, musím mluvit s admirálem Piettem, je tu možnost, že císař…“
Šum se konečně vytratil a vystřídal ho křik, jako když deset lidí křičí jeden přes druhého. Pak uslyšel vzdálený hlas, který by mohl být Piettův, ale byl příliš vzdálený a nejasný, aby mluvil k němu. Spíš pokřikoval rozkazy posádce můstku.
„Zesílit všechnu přední palebnou sílu!!!“
Ten křik ve Slavikovi vyvolal zlé tušení. Co se tam děje? Poslední hlášení udávalo, že štíty Executoru jsou stále na devadesáti procentech. Proč tedy…
„Je pozdě!“ zašuměl z komunikačního panelu nový vzdálený hlas a pak už byl slyšet jen šum statiky. Slavik rychle přešel k průzoru. Z dálky viděl, že je můstek vlajkové lodi v plamenech.
„Co se stalo?“
„Do jejich můstku zřejmě úmyslně narazil jeden rebelský stíhač,“ řekl kapitán Ilias.
Slavik teď nemohl dělat nic jiného, než sledovat ten horor, jak se Executor začal neovladatelně otáčet, až se zabodl do povrchu Hvězdy smrti a zmizel v ohnivém oblaku.
Admirál Slavik vzdychl. Někteří si to asi stále nebudou připouštět, ale on věděl, že tato bitva se již nedá vyhrát. Přišli jsme o vlajkovou loď a pokud je císař už mrtvý…
Několik dalších velitelů zřejmě sdílelo jeho názor, protože některé hvězdné destruktory již přerušovaly formace a dávaly se na ústup. Všude teď vládl zmatek a asi tři různí velitelé prohlašovali, že přebírají velení.
„Admirále,“ oslovila ho Oxanna, „dvě stíhačky se nemohou spojit s mateřskou lodí a ptají se, jestli nebyly změněny nějaké rozkazy.“
Slavik několikrát zamrkal: „Cože? Jaké stíhačky?“
„Dva TIE Interceptory ze stoosmdesáté první perutě, které pronásledují povstalce tunely k reaktoru Hvězdy smrti. Jsou poslední, které tam zbyly.“
„A jaká je jejich mateřská loď?“
„Chimaera.“
Slavik se pousmál. Chimaera má vyřazenu hyperprostorovou komunikaci, proto se s ní nemohou spojit a žádají je o instrukce. Vlajková loď je zničena, císař je možná mrtev a tyto stíhačky jsou zřejmě to jediné, co může zabránit zničení druhé Hvězdy smrti. Impérium se už tak rozpadá, Slavik to jen trošku urychlí. Zbraň jako Hvězda smrti neměla nikdy spatřit světlo světa. Velkomoff Tarkin o ní tvrdil, že to bude technologický teror. Podle Slavika to ale spíš byl technologický error.
„Řekněte jim, že máme nové rozkazy od samotného císaře, ať v žádném případě nestřílí na povstalecké stíhačky a nechají je v klidu doletět až k hlavnímu reaktoru.“
„Co?“ vyštěkl kapitán Ilias. „pokud se rebelové dostanou k reaktoru, je tu velmi reálná možnost, že mohou zničit celou stanici!“
Slavik přikývl: „Ano, jak mrzuté, že?“ Kývl na Oxannu, „odešlete rozkaz.“
„Nic neodesílejte!“ štěkl na ni Ilias a přistoupil k Slavikovi „Císař měl pravdu. Jste zrádný a využijete první příležitosti, abyste ho zničil.“
„Možná jsem zrádný, ale také jsem váš nadřízený důstojník!“ vykřikl Slavik a opět se podíval na Oxannu. „Odešlete to!“
Ilias zavrtěl hlavou. Sáhl do náprsní kapsy a vytáhl z ní odznak: „Jsem nucen převzít velení z autority Imperiálního bezpečnostního úřadu,“ zvedl odznak, aby ho všichni mohli vidět, pak se otočil na Oxannu. „nařiďte stíhačkám, ať pokračují v útoku,“ kývl na dvojici stormtrooperů, která hlídala vstup na můstek. „odveďte admirála do jeho kajuty a hlídejte ho.“
Nikdo se ani nepohnul.
Ilias znervózněl: „Z autority Imperiálního bezpečnostního úřadu vám NAŘIZUJI, abyste splnili mé rozkazy!“
Opět nic.
Na jeho čele se začaly objevovat krůpěje potu.
Slavik se usmál. Věděl, jak si získávat podřízené. Jeho posádka mu byla naprosto oddaná a věřila mu. Bude ho následovat kamkoliv.
„Odešlete ten rozkaz,“ řekl Oxanně.
Ilias vykročil směrem k němu, ale stormtroopeři bleskurychle vytáhli blastery a namířili na něj.
„Vidíte, Iliasi,“ řekl Slavik, „moji podřízení mi jsou ve všem oddaní. Tak to dopadá, když se k nim člověk chová s úctou.“
Ilias polkl: „Děláte velkou chybu, Slaviku.“
„To ať posoudí dějiny,“ řekl admirál a kývl na stormtroopery.
Vzduch proťaly dva blasterové výboje a kapitán Ilias se bezvládně sesul na zem.
„Odneste to,“ nařídil Slavik.
„Admirále,“ řekl senzorový důstojník, „energie v Hvězdě smrti kolísá.“
Vypadá to, že rebelové uspěli. Jejich flotila se už od bitevní stanice vzdaluje, zatímco většina imperiálních lodí stále tvrdohlavě čekala v její blízkosti. Až dojde k výbuchu, tak je tlaková vlna zřejmě pěkně ohodí.
„Dejte signál Kodiaku,“ nařídil. „Zahajte ústup, propočítejte vstup do hyperprostoru. Stačí krátký skok kamkoliv. Přesný cíl našeho nového působení určíme později.“
Usmál se: „Vypadá to, že jsme na naši službu v Impériu právě rezignovali. Už nebudeme sloužit nikomu!“
Už téměř dorazili k bodu skoku, když Hvězda smrti explodovala a Slavik se spokojeně uvelebil do křesla. Impérium představované císařem Palpatinem právě zemřelo, ale jeho zbytky tu zůstanou ještě dlouho a budou bojovat s povstalci a přít se mezi sebou o své špatné ideály.
Jednou se to ale změní. Jednou to on změní…