Vyhlídka na smrt

Autor: Johnak Wheeliak

Už jsme tvrdly na Mylocu 4 tři měsíce, když jsme zachytily SOS zprávu z nedalekého systému Aquimos. Podle ní se hvězda toho systému zhroutila a oni mají jen několik hodin než se ze soustavy stane pohřebiště.

Planetu Aquimos jsem už jednou před několika lety za doprovodu Ashe Koora navštívila, ale vzhledem k událostem, které té návštěvě předcházely a které následovaly, jsem si na ten svět moc nepamatovala.

Na tom ale mně, jako Jedii, vůbec nezáleželo. Ash a třináct dalších Jediů bylo teď na Aquimosu a spolu se všemi jeho obyvateli čekalo na pomoc.

Tak jsem popadla mámu a všechny lodě Umshi Transport, které byly k dispozici, a vyrazily jsme na Aquimos s nadějí, že dorazíme včas...

„Jsme vyřízení!" zakřičel Able zoufale.

Mace Windu se na droida mlčky otočil a zavrtěl hlavou. Je neuvěřitelné, jak protokolární droidi snadno podlehnou panice. Tedy ne, že by nebylo proč panikařit. Už jim nezbývalo moc času. Všechny aquimosské transportní lodě, které byly schopny letu, už odlétly. Taky sem dorazilo na pomoc několik transportních lodí z Thyferry, ale to bylo všechno. Na orbitě ještě zůstaly tři aquimosské bitevní křižníky, které by v případě nutnosti evakuovaly hlavní město.

„Jsme vyřízení!" pokračoval Able neúnavně.

„Buď zticha!" okřikl ho.

„Nějaké lodě se právě objevily na periférii soustavy!" vykřikl aquimosský technik u radarového terminálu v palácové centrále.

Mace, Tassadar, Ash a všichni ostatní k němu rychle přistoupili a podívali se mu přes rameno na monitor. Těch lodí bylo mnoho a neustále vystupovaly z hyperprostoru další.

Tassadar přistoupil k mikrofonu: „Tady je aquimosský Adun Tassadar z paláce v hlavním městě na Aquimosu, identifikujte se."

„Adune Tassadare," odpověděl ženský hlas, „tady je Jedi Dasha O-Gara z transportéru THX-1138. Přiletěli jsme vám na pomoc."

„Dasho!" vykřikl Ash a přiskočil k mikrofonu. Jeho tvář se opět rozzářila s novou nadějí, „ani nevíš, jak rád tě zase slyším! Kolik máte lodí?"

„Mistře Koore! Taky vás ráda slyším. Bohužel, nemáme tolik lodí, abysme mohli vyklidit celou planetu."

„Kolik?" zeptal se Mace.

„Sto sedmdesát šest," řekla Dasha, „tolik jich letělo s námi, ale ještě nějaké další lodě jsou na cestě z jiných stanic Umshi Transport, ovšem ty to asi nestihnou. Každá z těchto lodí může naložit tak osm set lidí. Tisíc, pokud by se trochu smáčkli."

Mace vzdychl. To rozhodně nestačí, ale pořád lepší než nic.

„Pokračujte na oběžnou dráhu," řekl Tassadar, „tam dostanete další instrukce."

„Měli byste poslat Moja a jeho křižníky naproti," navrhl Ash, „Omwar Den by se možná mohl pokusit je napadnout."

„Hned ho informuji," řekl Tassadar.

„Co to říkáte?" ozval se z intercomu další ženský hlas, který nepatřil Dashe, „chcete naznačit, že by nás mohl někdo napadnout?"

„Jen klid, mami!" řekl Dashin hlas a pak obrátil pozornost opět k nim, „dorazíme na orbit za pár minut. Končím."

Nastalo ticho. Mace Windu vydechl. Mohlo být mnohem hůř!

„Teď už jsou náš jediný problém ty Seelieni," prolomil ticho Tassadar, „podle všeho už vstoupili do města."

Mace se zamračil. Ti Seelieni, kteří se vylíhli z vajec a záhadně zmizeli, se před pár hodinami stejně záhadně objevili a zdálo se, že téměř všichni míří do hlavního města. Na Jedie!

„Jsme vyřízení!" zařval Able.

„Mlč!" okřikl ho Mace.

„Naše hlídky na ně už zaútočily," pokračoval Tassadar, „ale je jich příliš mnoho."

„Jsme vyřízení!" sténal Able.

„Sakra buď už zticha! Nebo tě vypnu!" zařval Mace.

„Já...," zablekotal Able, „omlouvám se, já jen... mohu něco říct?"

„Jistě."

„JSME VYŘÍZENÍ!!!"

Mace nahmátl pomocí Síly spínač na Ableově krku a vypnul ho. Droidovi oči pohasly.

„Tak, to bychom měli," řekl, „teď ještě něco podobného musíme udělat s těmi Seelieny."

„Prétor Fenix dal dohromady všechny své muže a chystá se jim postavit," řekl Tassadar, „taky bych měl dál výzvu obyvatelům, aby si připravili to nejnutnější a připravili se na evakuaci."

„To udělejte," řekl Mace, „my se k vám připojíme."

O několik minut později záchranné lodě dorazily na oběžnou dráhu bez jakékoliv potyčky.

Na obrazovce se objevila tvář preatora Moja.

„Lodě jsou tady," řekl, „můžete je začít navigovat na přistání," v jeho hlase bylo patrné, že má na srdci ještě něco.

„A...?" zeptal se Tassadar.

Mojo vzdychl: „Vezmu své lodě a zaútočíme na plavidlo těch zrádců, kteří nám tohle udělali."

„Ale to je šílenství!" vydechl Jor Drakas, „byl na vaší lodi. S vaším vybavením nemáte žádnou šanci proti hapanskému bitevnímu drakovi!"

„Omwar Den musí zaplatit za své zločiny," řekl Mojo temně, „buď přežijí oni nebo my. Kompromis není. Radši zemřu, než bych žil s vědomím, že jsem se o to nepokusil. Moje posádka to cítí stejně."

„Ale..."

„Není o čem diskutovat," Mojo se usmál a podíval se na Tassadara, „An Taro Adun!"

Jeho obraz zmizel.

„An Taro Adun," řekl tiše Tassadar.

Mace vzdychl: „Tak jo. Řekněte Dashe, ať některé lodě přistanou tady na ledovém jezeru okolo města," kývl na dva Jedie, „Drakasi, Rahne, vy pojďte se mnou. Pokusíme se pro obyvatele vyčistit cestu k tomu jezeru. Mistr Koor a ostatní tu zatím zůstanou, než se vyklidí palác."

Ash přikývl: „Ano, mistře Windu."

Mace zmáčkl spínač na Ableově krku a zapnul ho.

Droidovi oči se rozsvítily: „Dobrý den, jsem AB-28, odborník na vztahy mezi..."

„Buď zticha a pojď s námi," vybídl ho Mace, „půjdeme do bezpečí. Cestou ale asi bude menší řezničina, tak se drž vzadu."

„Ale to je v rozporu s mým programem!" sténal Able, zatímco následoval ostatní ze dveří, „já jsem naprogramován na etiketu, ne na boj!"

„Sithspit!" vyhrkl Mace, když mu před očima z jedné postraní chodby vyletěl aquimosský voják a rozplácl se o zeď .Mrtvý. Následovalo ho několik jeho ustupujících společníků, kteří neustále pálili do chodby.

„Ty potvory jsou tady!" zařval jeden z nich, když spatřil Mace a ostatní.

To už se dostaly do paláce? Tak rychle? Podivil se tiše Mace a aktivoval světelný meč, stejně jako Rahn a Drakas. Able zatím ustupoval zpátky.

„Jsme vyřízení!" zabědoval.

Mace ho ignoroval a vyčkával. Za chvíli se z chodby vyřítilo asi osm nebo deset Seelienů.

To ještě jde. Ohnal se mečem po nejbližší nestvůře a rozsekl ji ve dví. Jeho další cíl se nenechal dostat tak snadno, rychle uskočil před čepelí meče a ohnal se po Maceovi svou obrovskou prackou, které Mace stejně rychle uskočil.

Seelien ustoupil o několik kroků dozadu a soustředil na Mace své černé primitivní oči. Mistr Jedi k němu přistoupil o malý krůček blíž. Což Seelien okomentoval zavrčením.

„My roztrhat tě na kousíčka, moc kousíčka, moc malinkej kousíčka."

Mace se zarazil. Yoda neříkal, že ty potvory umí mluvit a už vůbec ne, že basicem. I když to, že umí mluvit, neznamená, že umí myslet.

Seelien už zřejmě čekání nevydržel. Odrazil se svýma velkýma nohama a skočil proti Maceovi, ten se hbitě přikrčil a švihl mečem nad sebe. Seelien vydal sten, skřek, hvizd, vzlykot, prostě ode všeho trošku a spadl na zem mrtvý.

O chvíli později bylo po boji.

„Děkuji za pomoc," řekl jeden ze tří přeživších Aquimoňanů, „bohužel u hlavního vchodu je už spousta těchhle potvor a míří hlouběji do paláce. Pokoušet se tudy utéct by byla sebevražda."

„Je ještě nějaká cesta z paláce?" zeptal se Rahn.

Aquimoňan přikývl: „Pár jich tu je. Nouzové východy, zásobovací šachty a tak podobně. Jedna je přímo tudy," ukázal na kovové dveře na konci jedné uličky, „ale nemáme žádnou jistotu, že ji ti Seelieni – jak jim říkáte – nezabrali taky. Ovšem zkusit by se to mělo."

„Droidi mají takové rčení," řekl Able, „v binárním jazyce je to nějak takhle: Nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula jedna jedna. Volně přeloženo to znamená: Nestůj a nežvaň, když jsi ve smrtelném nebezpečí... H... hééééj! Počkejte na mě!"

* * *

„Kapitáne, senzory hlásí tři aquimosské bitevní lodě na přibližovacím kurzu," hlásil navigační důstojník.

Omwar Den ztuhl ve svém velitelském křesle, cítil, jak se Tol Sivron odvrátil od svého stanoviště a stoupl si za něj.

„V jaké vzdálenosti?" zeptal se.

„Asi dva miliony kilometrů," řekl důstojník, „podle jejich současné rychlosti tu budou asi za sedm minut."

„Poplach," řekl Omwar, „Zvednout štíty, všichni muži na bojová stanoviště. Ať se piloti stíhaček připraví... a dejte do jejich odpalovačů protonová torpéda."

„Pane, torpéd máme málo..."

„Tak tam dejte to málo!"

„Ano, pane."

Posádka začala plnit jeho rozkazy a Tol Sivron se k němu naklonil tak, aby nikdo jiný neslyšel, co mu chce říct.

„Kapitáne... myslím, že ty aquimosské pokusy pro nás neznamenají příliš velkou hrozbu. Jejich zbraně i štíty jsou na velmi nízké úrovni.

„Souhlasím," řekl Omwar, „ovšem nehodlám je podceňovat. Navíc, bitevní drak je výborný v boji proti jedné lodi, ale proti většímu počtu už tak efektivní není, protože nemůže zaměřit více lodí najednou. Naše štíty to pravděpodobně vydrží, ovšem podpora stíhaček se nám bude hodit."

Tol přikývl: „Chápu."

* * *

„Seelieni se už rozlezli po téměř celým paláci!"

„Čas vypadnout."

„Z vedlejší místnosti vede nouzová chodba. Dostaneme se s ní až několik set metrů jihovýchodně od paláce."

„To zní dobře."

Ash mlčky sledoval debatu a když se všichni jako na povel podívali jeho směrem, jen přikývl na souhlas.

„Tak jo," řekl doktor Makon, „jdeme."

Všichni obyvatelé řídící místnosti, doprovázeni Elistou a Makonem, vyklidili svá stanoviště a zamířili do chodby, kterou stráž před tím otevřela. Ash šel jako poslední a u dveří z řídící místnosti mu došlo, že někdo schází.

Otočil se. Tassadar seděl na velké židli před hlavní obrazovkou a ignoroval své okolí.

„Jděte napřed," šeptl Ash k Elistě.

„Ale, mistře Koore, nem..."

„Jděte napřed. Půjdu hned za vámi," uklidnil ji.

Elista uposlechla a zmizela v chodbě.

Ash přistoupil blíž k Aquimoňanovi: „Tassadare..." začal, on ho však přerušil.

„Jděte pryč," řekl, „já tu zůstávám." Odvrátil se od něj a zíral na prázdný monitor.

„Blázníte? Za chvíli tu budou Seelieni a i kdyby nepřišli, tak za ani ne tři čtvrtě hodiny se hvězda zhroutí úplně. Zemřete."

„Tak budiž," řekl Tassadar, „zklamal jsem své lidi. Chci tu zůstat až do konce."

„Ale Sithspawn!" okřikl ho Ash, „vaši lidé potřebují svého Aduna, obzvláště teď. Pro ně to teď nebudou lehké časy, potřebují vůdce!"

„Vždy si mohou zvolit nového. Já je zklamal."

„Vy jste je nezklamal. Pokud někdo zklamal, tak já! Já jsem nedokázal zabránit zničení vaší hvězdy! Až pozdě jsem zjistil, co se chystá, a nestihl jsem tomu zabránit!"

„A já jsem zklamal, že jsem zklamal s tím, že jsem souhlasil s návrhem, aby sem přiletěli Jediové. Kdybyste tu nebyli, neměli by ti bastardi důvod nás zničit," řekl Tassadar.

Ash zavrtěl hlavou: „Já znám ty typy lidí, jako jsou ti, kteří zničili vaši hvězdu, kdybysme nepřiletěli, tak by stej..."

Za sebou uslyšel ránu. Otočil se, aby viděl, jak do místnosti vtrhlo několik Seelienů.

„Za mě!" křikl na Tassadara a aktivoval meč.

První dvě potvory zabil jedním velkým švihem a rychle uskočil, aby se vyhnul pracce dalšího Seeliena, která mířila na jeho hlavu. Udělal kotoul na druhý konec místnosti, jeho polointeligentní protivník ho následoval a rozmáchl se na něj. Ash rychle vstal a odsekl mu jeho útočící pařát a poté ho usekl celého.

Uslyšel výkřik, rychle se otočil, aby viděl, jak se Tassadar hroutí k zemi. Na jeho pravém boku se mu rozlézala tmavě rudá skvrna.

„Rrrr, bumbác," zavrčel Seelien, když Adun dopadl na zem a začal se k němu přibližovat. Zřejmě chtěl dokončit, co začal.

Ash mu ale nedal možnost. Odhodil ho s pomocí Síly na zeď a poté ho dodělal mečem zblízka.

Rozhlédl se a vypnul meč. Žádní další Seelieni tu už nebyli, ale skoro jako kdyby z venčí slyšel, jak se sem ženou další. Musí se odtud dostat.

Poklekl k ležícímu Tassadarovi. Položil ruku na jeho zranění a pokusil se trochu zmírnit bolest, bylo to vážné zranění – drápy Seelienů jsou ostré jako břitva – ale doktor Makon by ho z toho mohl dostat.

Chytil ho za ruce a táhl ho ven z místnosti.

„Co to sakra děláte?!" zavrčel Tassadar.

„Snažím se nás odtud dostat!" odpověděl Ash stejným tónem.

„Nechte mě tu a zachr..." uprostřed věty se zakuckal a začal plivat krev, „zachraňte sebe! Mě už není pomoci."

„Náš doktor vás dokáže vyléčit," odsekl Ash, „tak držte hubu a nemelte sebou!"

„Idiote," nenechal se odbýt, „zdržuju vás! Copak neslyšíte? Ty potvory se sem už žehnnn..." znovu začal prskat krev.

„Nevysilujte se!" řekl Ash a táhl ho dál únikovou chodbou. Ovšem sám už v dálce slyšel blížící se Seelieny. Zatím měl ale před nimi slušný náskok, který snad udrží. Ale kdyby narazil na nějakou terénní nerovnost, tak svého „pacienta" těžko potáhne.

Zastavil se. Sehnul se k Tassadarovi a pokusil se ho vzít do náruče, ale Aquimoňan byl moc těžký a Ash zjistil, že by ho po několika desítkách metrů musel zase pustit.

Tak až na nějakou překážku narazím, tak ho přes ni přenesu a zase ho potáhnu.

Zarazil se, když přemýšlel, ani si nevšiml, že Tassadar už nijak nereaguje. Neptal se ho na nic, dokonce se ani nehýbal.

Ash zkontroloval jeho stav Sílou a zjistil, že aquimosský Adun je mrtvý.

„Sithspit," řekl tiše. Opět selhal.

Už zřetelně slyšel Seelieny, jak se k němu chodbou rychle blíží, takže nebyl čas na žádné rozjímání.

Vstal, sklonil hlavu a naposledy se podíval na Tassadarovo tělo: „An Taro Adun." Otočil se a rychle běžel dál.

* * *

„Nepřátelské lodě jsou na dostřel."

Omwar Den průzorem sledoval, jak se tři aquimosské lodě v trojúhelníkové formaci čelně přibližují k jejich bitevnímu drakovi a zahajují palbu. Tři jasně modré paprsky se začaly zavrtávat do jejich štítů.

„Štíty drží," hlásil taktický důstojník.

Omwar se usmál. Jak jinak. Aquimoňané mají předpotopní technologii...

„Štíty na devadesáti osmi procentech!"

...Ovšem, ani předpotopní technologie by se neměla podceňovat.

„Zaměřte jednu z těch lodí a zahajte palbu!" nařídil.

Rudé střely začaly narážet do předních štítů jedné z lodí, jak rotující laserový kanón na vrcholku bitevního draka začal plnit svou funkci.

Omwar si až teď opožděně uvědomil, že jeho bitevní drak nemá žádné jméno. To samozřejmě momentálně nevadí, ale říká se, že to nosí smůlu, když loď nemá jméno.

„Vysílají stíhačky!" řekl vyděšeně taktický důstojník.

Ze všech třech lodí se vynořilo asi tucet... možná osmnáct malých stíhaček, které se okamžitě připojily ke svým velkým sestrám v útoku.

„Mám vyslat naše stíhačky?"

„Zatím ještě ne," řekl Omwar, „větší hrozbu představují velké křižníky. Vypořádáme se nejdřív s nimi."

Rotující turbolaserová baterie už prorazila štíty aquimosské lodi, která ovšem dál nebojácně pálila. Druhé dvě lodě ale změnily kurz, jedna vylétla nad bitevního draka a druhá pod.

„Mění kurz!" zašeptal napjatě Tol Sivron.

„Snaží se najít lepší palebnou pozici, odkud by na nás mohli lépe a bezpečněji zaútočit... nebo nás chtějí jen zmást," řekl klidně Omwar. První nepřátelská loď právě explodovala a on s údivem zjistil, že ho tahle „hra" baví! Bylo to poprvé, co seděl v kapitánské kresle na můstku lodi a velel bitvě a ta role se mu líbila, i když s tím neměl žádné zkušenosti. aquimosské lodě totiž nepředstavují téměř žádnou hrozbu. Pokud by velel v bitvě proti velkým křižníkům a šlo by o vteřiny, asi by to bylo jinak. Tahle bitva ho ale velmi bavila.

Podíval se na displej, který měl zabudovaný v opěradle svého křesla. Loď, která letěla pod nimi, právě míjela hangárová vrata.

„Vyšlete stíhačky a ať ihned vypálí všechna torpéda na nepřátelskou loď a zahajte turbolaserovou palbu na loď nad námi!" nařídil.

Stíhačky měly svůj cíl na ráně hned po opuštění hangáru a tak mu věnovaly všechna svá torpéda.

„Štíty druhé lodi jsou dole," hlásil nadšeně taktický důstojník, „naše štíty jsou na sedmdesáti devíti procentech."

„Ať ukončí palbu a věnují se nepřátelským stíhačkám," řekl s úsměvem Omwar, „doděláme je my... nakonec."

Následující minuty už Omwar spokojeně sledoval druhou loď jak se marně snaží vyhnout jejich turbolaserovým střelám, pak se otočili, aby zničili i třetí loď, která – nemaje štítů – už jen bezmocně čekala na svůj konec.

Tedy, to byla Omwarova teorie, když se k ní otočili čelem, zjistil, že je to jinak. Nepřátelské plavidlo letělo na plný výkon.

Přímo proti bitevnímu drakovi.

„Shaithal!" zakřičel kdosi starou Twi´leckou kletbu, „chtějí to do nás naprat!"

„Zahajte palbu!" zařval Omwar.

Několik střel zasáhlo aquimosskou loď a její příď se ocitla v plamenech, stále však letěla určeným směrem. Byla od nich už jen několik kilometrů...

„Zahájit úhybný manévr!" zařval Omwar, „vzor Den-Kappa-8.

Bitevní drak se stočil ostře doleva a jen o vlásek minul nepřátelskou „kamikadze" loď. Na můstku si všichni vydechli.

„Tak, teď to otočte a doděláme ty bastardy," zasyčel.

Jak řekl, tak se i stalo a když se i třetí loď proměnila v hromadu trosek, blaženě se usmál: „Stáhněte stíhačky zpátky do hangáru, tady jsme skončili," podíval se skrz průzor do dálky na planetu Aquimos, „teď už je jen na našich Seelienech, jestli zvládnou svůj úkol dobře."

* * *

Jessica O-Gara měla strach, že zamrzlé jezero kolem města neunese váhu pěti velkých vesmírných lodí, a protrhne se. To se naštěstí nestalo a ona si mohla oddychnout.

„Přistání dokončeno," řekl pilot sedící ve svém křesle vedle ní, „spouštím všechny hlavní a nouzové rampy. Ať můžou nastoupit co nejrychleji."

Jessica se podívala průzorem na dění venku a sevřel se jí žaludek. Po jezeře migrovaly stovky, možná i tisíce obyvatel a snažily se dostat k lodím, většina z nich neměla u sebe ani žádné zavazadlo, koneckonců museli odejít co nejdříve. O to horší bylo, že do pěti lodí se zřejmě všichni nevejdou. Jistě, ještě další tři lodě přistály uprostřed města, ale ty už jsou teď určitě plné.

„Vypadá to, že mají společnost," řekla Dasha, která stála za jejím sedadlem a ukázala ven. Až teď si Jessica všimla podivných šedých zvířat, která pobíhala kolem Aquimoňanů a občas na nějakého zaútočili. Uprostřed největšího shluku těch potvor se míhalo několik barevných světelných čepelí.

„Jdou po našich lidech!" sykla Dasha.

„Sithspit!"

„Musíme jim pomoct!"

Jessica přikývla. To se ti řekne, ale jak? Loď byla vysoká asi čtyřicet metrů a kokpit, ve kterém se nacházely, byl úplně navrchu. Seběhnout dolů by trvalo několik minut, navíc by se pravděpodobně musely prodrat davem vyděšených Aquimoňanů a to by jim trvalo ještě déle.

„Pojď za mnou," řekla Dasha a zmizela ve dveřích. Jessica vstala a bez okolků následovala svou dceru.

Prošly několika chodbami, až se ocitly u střešního přetlakového průlezu.

Jessica vytřeštila oči: „Snad nechceš..."

„Chci," řekla Dasha, otevřela vnitřní dveře průchodu, „nemáme na vybranou. Naši přátelé potřebují pomoc."

„Ty chceš opravdu skočit dolů?" zeptala se nevěřícně, „pád tě zabije."

„Mami, copak nevíš, že můžu použít Sílu na zmírnění a nasměrování svého pádu?" řekla Dasha a začala po žebříku šplhat průlezem nahoru.

„Nikdy jsem nebyla tak zoufalá, abych to musela vyzkoušet," zabručela Jessica.

Dasha otevřela vnější dveře: „Tak teď budeš mít možnost," vylezla ven, na střechu.

Jessica vzdychla: „Já se z tý holky zblázním."

* * *

„Sithspawn!" sykla Elista, když po ní jeden Seelien skočil a jí ve snaze uhnout podjely nohy a natáhla se na ledě.

Bestie se otočila a připravovala se k dalšímu výpadu.

Tak, to je konec, teď mně ty bestie utrhnou hlavu a budou s ní hrát kopanou. Fakt úžasný!

Než stihla domyslet zbytek svého pohnutého osudu, tak seshora přilétlo cosi hnědofialového a rozřízlo to Seeliena na dvě vertikální půlky.

Elista zamrkala, aby lépe zaostřila na to hnědofialové cosi a zjistila, že je to Dasha ve svém hnědém plášti a s fialovým mečem.

„Dasho!" radostně vykřikla, „ty sis vždycky potrpěla na neortodoxní příchody, že jo?"

Dasha opětovala úsměv a pomohla Elistě vstát: „Na co si stěžuješ? Zachránila jsem tě."

„Díky."

„Není zač," otřásla se, „je tu pořád taková zima nebo je to tím, že jsme uprostřed ledového jezera?"

„Zima je tu všude," řekla Elista, „tady je ještě docela mírná, ale pokud tu budeš několik dní jako já, tak si zvykneš."

„Dlouho se tu nezdržím, protože máme jen něco přes půl hodiny, než se hvězda zhroutí," rozhlédla se kolem a pozvedla meč, „tak bysme sebou měly pohnout a dostat ty obyvatele do lodí."

Elista přikývla: „A kde je tvoje máma?"

Dasha se zamračila, rozhlédla se a zřejmě si všimla až teď, že její matka tu není: „Sakra, kde..." vytáhla vysílačku a promluvila do ní. „Mami? Kde vězíš?!"

„Kde asi," ozval se hlas její matky, „jsem v naší lodi. Snad sis nemyslela, že budu skákat z té výšky."

Dasha se zamračila: „Sakra, mami! Chceš být užitečná nebo se chceš celý den jen válet?!"

„To si jako můžu vybrat?" zabručela její matka, „stejně nejsem moc dobrej bojovník a někdo přece musí hlídat loď, ne?" bylo slyšet klapnutí, jak vypnula vysílačku.

Dasha zaťala zuby: „Tak jo. Je nás tu dost, obejdeme se bez ní."

Elista se usmála, aktivovala svůj meč a společně se pustily do Seelienů. Ve dvou se bojuje vždycky lépe.

„Kde je vůbec Ash?" zeptala se Dasha a rozsekla Seeliena, který se jí zrovna dostal do rány.

„Měl by se brzy ukázat," řekla Elista a také zabila jednoho ze Seelienů, „něco ho zdrželo."

Její pohled upoutala podivná zelená šmouha, která létala od jednoho Seeliena k druhému a jednoho po druhém zabíjela. Až po chvíli Elistě došlo, že ta šmouha je mistr Yoda. Kdo to by to do toho zeleného skřítka řekl! Skákal sem a tam a nemilosrdně likvidoval své protivníky svým světelným mečem.

Obdivně hvízdla a otočila se na Dashu: „Věděla jsi, že Yoda tohle dokáže?"

Dasha přikývla: „Věděla. Jednou jsem omylem zaparkovala na jeho místě."

Elista se zasmála a pokračovala v boji.

Po chvíli se mezi utíkajícími Aquimoňany a bojujícími Jedii vynořil devaronský mistr Jedi a prosekal se až k Dashe a Elistě.

„Mistře Koore!" vykřikla nadšeně Dasha.

Ash se usmál: „Ahoj, Dasho! Jak se daří?" udělal bleskový výpad a utnul jednomu Seelienovi hlavu.

„Jako obvykle."

„Špatně, co?" rozhlédl se kolem. Dasha s Elistou udělaly totéž. V okolí už nebyli téměř žádní Seelieni, v dálce ještě nějací Jediové bojovali, ale brzy to dokončí. Aquimoňané se už téměř všichni nalodili.

„Vypadá to, že tady jsme udělali všechno co šlo," řekl smutně Dasha a sklonila hlavu k několika aquimosským tělům, mezi nimi bylo i několik dětských, „vrátíme se do lodi."

* * *

„Všichni Aquimoňané, kteří se mohli nalodit, se už nalodili," hlásil pilot lodi THX-1138.

Jessica O-Gara, sedící v sedadle kopilota, se ohlédla na čtyři Jedie, kteří právě přišli na můstek. Mace Windu, Dasha, Ash Koor a ta dívka, o které se jí její dcera několikrát zmiňovala – Elista.

Jessica se usmála na Mace: „Ahoj Macku!"

„Nech toho, mami!" okřikla ji Dasha.

Mace se pousmál: „Pořád stejná, co?" podíval se průzorem ven.

Jessica udělala totéž a viděla, že zamrzlé jezero, na kterém byly před chvilkou stovky Aquimoňanů, zelo prázdnotou, všichni se už buď nalodili nebo utekli zpátky do města hledat jinou pomoc. Na jezeře se teď už jen občas něco mihlo.

Mace se podíval na Ashe: „Jsou už na palubě všichni naši?"

Ash zavrtěl hlavou: „Když jsem nastupoval, viděl jsem kousek od lodi bojovat Obi-Wana a Anakina a v dálce jsem viděl poblíž jedné další lodi Aaylu Securu. Všichni tři by už měli být na cestě."

Dveře na můstek se otevřely a dovnitř vstoupil Jedi, který trochu vypadal jako mladší Mace Windu s vlasy a podpíral zraněného kulhajícího Aquimoňana.

„Rahne!" oslovil ho Ash a pomohl mu s Aquimoňanem, kterého si blíže prohlédl, „to je Zeaz. Co se stalo?"

„Coby?" řekl Zeaz, „napadla mě na jezeře jedna z těch potvor a váš přítel mě zachránil," opřel se o počítačovou konzoli a ukázal na svou zkrvavenou nohu, „není to nic vážného."

„Stejně myslím, že by se na vás měl doktor Makon podívat," řekl Ash a přistoupil ke dveřím.

Ozvalo se zapípání.

„Loď ZOH-1996 hlásí, že Jedi Aayla Secura je už na její palubě," řekl pilot a dočetl zprávu na displeji, „a loď LOH-2000 žádá o povolení ke startu."

„Povolení uděleno," přikývl Mace, „ale upozorněte je, a všechny ostatní lodě taky, ať zůstanou v atmosféře dokud nebudou všechny lodě připraveny. Omwar Den bude možná čekat na orbitě a pokud vyletíme všichni najednou, tak se mu určitě nepodaří sestřelit nás všech sto sedmdesát šest."

„Ano, pane."

Jessica se zamračila. Kdo z Mace udělal šéfa? Ona by to sice nevymyslela lépe, ale i tak se jí to trochu dotklo. Horší ale bylo to, co Mace řekl. Někdo je chce sestřelit? Z toho měla velmi špatný pocit.

„A kde je vůbec Tassadar?" zeptal se po chvíli Zeaz.

„Je mrtvý," řekl tiše Ash, „Seelieni ho zabili. Pokoušel jsem se ho zachránit, ale nepodařilo se."

Zeaz přikývl: „Určitě jste udělal všechno, co jste mohl," obdaroval pohledem ostatní, „chci se omluvit za své postoje v radě. Byl jsem slepý a hloupý, když jsem vám nevěřil." Mace se usmál: „Tím se netrapte, jen js..."

„Oh oh!" vydechl pilot, když si přečetl na monitoru novou zprávu, „podle senzorů lodi LOH-2000 se právě zvedl planetární obraný štít!"

„Cože?!" sykla Dasha a stoupla si těsně za pilotní křeslo, „není to omyl?"

Pilot stiskl několik tlačítek a pak zakroutil hlavou: „Ne. I naše senzory to potvrdily," otočil se, „se zvednutým planetárním štítem nemůžeme přece odletět!"

Jessica polkla. Planetární štít je na spoustě planet, má zabránit nepřátelskému výsadku nebo planetárnímu bombardování. Ovšem stejně jako nic nemůže dovnitř, nemůže nic ven. A to velice nepříjemný aspekt této technologie, zvlášť když se hvězda hroutí a obyvatelé planety musejí rychle uprchnout.

„Pusťte mě k tomu!" zabručel Zeaz a dobelhal se ke komunikačnímu panelu, chvíli ladil správnou frekvenci a pak promluvil, „tady je člen aquimosské rady Zeaz, volám kontrolní štítovou stanici. Okamžitě deaktivujte planetární štít!"

Nic.

„Opakuji, tady je člen rady Zeaz, okamžitě deaktivujte štít!"

Z intercomu se ozvalo jen bzučení statické elektřiny.

„To je zbytečné," řekl tiše Rahn, „Seelieni se tam asi dostali a obsadili tu stanici."

„Ale Seelieni by neměli umět obsluhovat tak složitý mechanismus," podotkla Elista.

Rahn ukázal směrem nahoru: „Možná by neměli, ale jak to vypadá, tak můžou."

Mace zvedl ruce: „Tak dobrá... takže první věc, kterou lidé udělají v takovéto situaci je, že zpanikaří."

„No, v tom případě postupuju správně," zabručela Jessica.

Mace ji ignoroval: „Jenom chladnou hlavu, zbývá nám ještě celých pětadvacet minut. Nějaké návrhy?"

Elista zavrtěla hlavou: „Já tam byla. Ze vzduchu štítový generátor laserovou palbou nepoškodíme..."

„Zvlášť, když nemáme žádná laserová děla," podotkla Dasha.

„A kdybychom se tam vylodili a deaktivovali to zevnitř?" nadhodil Rahn.

„Tyhle lodě nelétají v atmosféře tak rychle," řekl pilot, „nestihli bysme to."

„A v té oblasti nejsou žádná města, takže tam nejsou ani žádné naše lodě," pokračovala Elista, „navíc na bližších lodích nejsou Jediové a bez nich by se asi dovnitř nikdo včas nedostal, obzvlášť, když tam jsou Seelieni."

Mace pootočil hlavu: „Mistře Koore, máte nějaké náv...," zarazil se a rozhlédl se kolem dokola, nic nenašel. U dveří, kde ještě před chvílí stál Ash Koor teď nikdo nebyl. Devaronský mistr Jedi beze stopy zmizel.

* * *

Ash běžel zpátky skrz celou loď až k hlavním výstupním dveřím, do kterých právě vcházel Anakin podpíraje bezvládného Obi-Wana.

„Co se stalo?" zeptal se Ash.

„Jedna z těch potvor na něj skočila zezadu," vysvětloval Anakin a položil svého mistra na zem v chodbě, „zabil jsem ji ale dřív, než stihla dokončit, co začala."

Ash poklekl k Obi-Wanovi, změřil mu puls a položil mu ruku na čelo: „Bude v pořádku. Je jen omráčený," vstal a zamířil k průchodu ven, „ať se na něj doktor Makon podívá."

„A kam jdete vy?" zeptal se Anakin.

Ash se zastavil. Nechtělo se mu o tom s někým diskutovat, protože by mu to každý rozmlouval, ale přece před Anakinem jen tak neuteče. Otočil se zpět k mladému padawanovi: „Musím se rychle dostat ke stanici, které ovládá planetární štít. Seelienům se nějak podařilo aktivovat štít a my ho odtud nemůžeme vypnout."

„Proč ho prostě neoslabíme planetárním iontovým kanónem?" ptal se Anakin.

Ash vzdychl: „Výborný plán, má jenom dvě malé drobné vady..."

„Tak dobře, nic jsem neřekl!" přerušil ho.

„Musím to deaktivovat přímo na místě a to je několik desítek kilometrů směrem na sever. Naše lodě tu vzdálenost v atmosféře neurazí včas a tak si jdu rychle sehnat nějaký aquimosský letoun. Jsou rychlejší," otočil se k odchodu.

Anakin přikývl: „Tak dobrá. Jdu s váma."

Ash se opět zastavil: „Ani omylem."

„Chci vám pomoct," trval mladý Jedi na svém.

„Anakine, máme ani ne dvacet minut než se hvězda zhroutí a já nemám čas," ukázal na ležícího Obi-Wana, „tvůj mistr tě potřebuje."

„Sám jste říkal, že je jen omráčený," řekl Anakin, „a já vám budu užitečný. Jsem výborný pilot a navíc jsem vyvolený! Dokážu vidět za roh."

„Jo, ale za tím rohem je Padmé Amidala bez šatů a vodní postel," odbyl ho Ash.

„Půjdu s vámi," prohlásil Anakin ignorujíc Ashovu poznámku o jeho dávné lásce, „to je moje poslední slovo."

Ash vzdychl, tomu hochovi to zřejmě nevymluví a čas zatím neúprosně běží.

„Tak dobrá, ale musíme jít rychle," ukázal k otevřeným dveřím, „jdi první. Zavřu za námi."

Anakin se usmál a vydal se k průchodu. Jakmile byl k Ashovi zády, Devaronec vytáhl z pouzdra na opasku pohotovostní injekci se sedativy od doktora Makona a píchl mu ji do krku.

Anakin zavrávoral a ztratil vědomí, Ash ho podepřel a jemně ho položil na zem vedle Obi-Wana: „Promiň, Ani, ale není čas na debaty," položil mu chvějící se ruku na tvář a pomocí Síly zkontroloval jeho zdravotní stav. Sedativa byla silná a on se chtěl ujistit, že je v pořádku, než odejde, „to si zapamatuj."

Zvedl se a vyběhl ven. Už zbývalo podle předběžných odhadů jen asi osmnáct minut. S pomocí Síly Ash za necelou minutu doběhl do města a za další minutu našel adekvátní transportér třídy Citadel. U něj stál vrčící Seelien, kterého okamžitě zlikvidoval a na zemi ležela mrtvá Aquimoňanka. Ash poznal, že je to tatáž pilotka, která ho vezla k štítovému generátoru poprvé. Kolik jeho nových známých tu dnes ještě zemřelo.

Na podobné úvahy ale nebyl čas. Ash naskočil do transportéru, nažhavil trysky na maximum a vyrazil směrem k řídicí stanici štítového generátoru.

* * *

Omwar Den stál na můstku své lodi a s úsměvem se díval průzorem na planetu pod nimi. Na planetu uvězněnou svým vlastním obraným štítem.

Tol Sivron se zasmál: „Vypadá to, že Seelieni splnili svůj úkol dobře."

Omwar se uchechtl: „To jo," sice už odletělo několik desítek aquimosských lodí, ale jen s hrstkou obyvatel. A Jediové byli stále na planetě, snažíce se až do poslední chvíli pomoct. Spolu s nimi tam také bylo téměř dvě stě záchranných lodí společnosti Umshi Transport. To byl takový nečekaný bonus, protože zničení těch lodí zásadně ochromí společnost a ona podlehne v nekompromisním konkurenčním boji. Až na několik menších zádrhelů to vlastně všechno probíhalo podle plánu.

„Pane, hvězda se zhroutí přibližně za patnáct minut."

Omwar přikývl a posadil se do svého velitelského křesla: „Nastavte kurz na okraj systému Coruscant a vstupte do hyperprostoru, jakmile budeme z gravitačního dosahu planety," naposledy se podíval ven, „tady jsme skončili."