Vyhlídka na smrt

Autor: Johnak Wheeliak

Ash se spolu s ostatními Jedii usadil před velký monitor v odpočívárně na lodi, kde je měl AB-28, neboli Able, jak ho jeden z Jediů pojmenoval, zasvětit do jejich úkolu. Podle Ashe to bylo docela zbytečné a bylo by mnohem lehčí všem dát informace na počítačové kartě, ale na druhou stranu to protokolární droid jistě umí podat lépe než datakarta. Tak uvidíme.

„Já jsem AB-28," začal droid poté, co se postavil vedle monitoru, „odborník na vztahy mezi lidmi a kyborgy... kdo to ještě neví. Připravil jsem pro vás brífink o vaší misi na planetu Aquimos," ukázal na velký monitor, na kterém naskočil obraz galaxie, „jak můžete vidět na mapě galaxie, soustava Aquimos se nachází u hranic středního okraje. Necelých jedenáct parseků od Thyferry, hlavního dodavatele bacty. Aquimosu vládne rada složená z osmnácti členů a jednoho hlavního předsedy, takzvaného Aduna, což by se dalo přeložit jako ,boží zmocněnec´, který je volen radou. Navzdory svému jménu jsou však jeho pravomoci dosti omezené a každé jeho rozhodnutí musí schválit rada. Každý člen rady je zástupce jednoho ze sektorů na planetě. A v každém sektoru je přibližně stovka velkých měst.

„Jak nepochybně všichni víte, aquimosská hvězda se hroutí a stane se z ní nova nejpozději za šedesát let. Průměrná teplota na planetě za poslední dva měsíce klesla o třicet dva stupňů. Některé severní kontinenty jsou už úplně zamrzlé a nejvyšší průměrná teplota u rovníku jsou dva stupně pod nulou.

„Naštěstí kromě nás už Aquimosu nabídla pomoc spousta soukromých společností, které jim dodávají lékařské vybavení, jídlo a topná tělesa. Ovšem musíme být opatrní, protože Separatisté by určitě rádi přidali Aquimos do svých řad. Musíme je přesvědčit, že jen Republika jim může doopravdy pomoci a zajistit jim budoucnost. Což je koneckonců pravda. Tím končím svůj brífink. Doufám, že jste si ho vychutnali."

Místnost ožila tlumeným hovorem. Postarší muž s prošedivělými vlasy, který seděl vedle Ashe, se zvedl.

„Než přejdeme k dalším věcem, chtěl bych každému z vás dát pohotovostní lékařský balíček," řekl doktor Makon a začal ostatním rozdávat malá kožená pouzdra. „Součastný stav Aquimosu může některým druhům způsobovat dýchací potíže nebo závratě. Proto chci, abyste si tohle všichni vzali."

Když dokončil rozdávání, otevřel své pouzdro a začal předvádět některé nástroje: „Kromě standardní sady první pomoci tam máte dvě injekce se sedativy pro případ, že by se někdo zranil, nebo měl bolesti. A hlavně je tam tohle," vytáhl injektážní zařízení, „je v tom látka zvaná Ethorin. Po aplikaci dokáže omezenou dobu udržet vaši tělesnou teplotu na normálu. V extrémně chladném prostředí to může zabránit vašemu podchlazení. V horkém to tolik nepůsobí, ale toho se na naší misi nemusíme bát. Pokud na Aquimosu teplota klesne pod únosnou mez, měli bychom si to všichni píchnout," podíval se do pouzdra. „To je asi všechno."

„Dobrá," řekl Ash a vstal, „na Aquimos dorazíme asi za devatenáct hodin. Doporučuji vám, abyste se zatím trochu prospali, pak už na to moc času nebude..."

„Mistře Koore," přerušil ho droid Able, „ještě jsme jim chtěli pustit ten istrk... insr... istruknt..."

„Instruktážní?" napověděl mu Ash. To, že to ten droid nedokáže vyslovit, je asi následek toho zkracování některých jeho souborů, o kterém mluvil Quentin.

„Ano, to je ono! Chtěli jsme jim pustit ten holofilm, o tom co se má dělat, když..."

„Ovšem, už vím!" řekl Ash, málem na to zapomněl.

„O co jde?" zeptal se mistr Windu.

„Able našel v jedno starém archivu instruktážní film o tom, co se má dělat, když se zhroutí hvězda. Je to už minimálně několik set let staré, ale myslím, že fyzikální zákony se snad nezměnily, ne?" usmál se. „Dobře, Able, pusť to."

Droid zmáčknul několik tlačítek a na monitoru se spustil film.

Chvíli tam jen tak létalo několik čárek – byl to už hodně starý film – potom naskočil obraz a k tomu se ozval hlas vypravěče.

„Přírodní katastrofy můžou kdykoliv postihnout každého z nás. S mnohými se dnes už umíme jednoduše vypořádat. Máme technologie, se kterými můžeme předcházet nebo likvidovat přírodní katastrofy jako zemětřesení nebo sopečnou činnost, ovšem na některé přírodní katastrofy jsme stále krátcí. Zhroucení hvězdy.

Zhroucení hvězdy bývá náhlé, může se to stát kdykoliv, v jakémkoliv systému v galaxii, proto musíme být vždy připraveni.

Probíhá to tak, že se hvězda začne postupně měnit v novu. Postupné hroucení může trvat i několik set let, ale může to trvat i pouhých několik minut. Jak se hvězda hroutí, na všech planetách a měsících v systému začne postupně docházet k velkým výkyvům gravitace a teploty, to je také velmi nebezpečné, ale mnohem nebezpečnější je takzvaná šoková vlna, která vznikne těsně po zhroucení. Její účinky mohou být děsivé. Postupně prolétne celou soustavou a zničí všechno, co se jí postaví do cesty. Budovy, města i celé planety. Naštěstí my víme, jak se tomu bránit," na monitoru se objevila rodina sedící v trávě, „tohle je Jonesovic rodina na pikniku na jedné nádherné planetě u vnějšího okraje. Náhle uvidí záblesk a pak na celou planetu padne soumrak. Hvězda se zhroutila! Není se kam ukrýt, není čas odletět, šoková vlna tu bude během několika minut! Naštěstí jejich dcera Jenny ví, co se má v takové situaci udělat," malá dívka ve filmu si lehla na břicho a rukama si přikryla hlavu, „táák, správně Jenny. Skrčit se a přikrýt!" Zbytek rodiny na monitoru si lehl na břicho a přehodil přes sebe ubrus, „můžete použít ubrus, nebo třeba i bundu. Ano, třeba i bunda vás dokáže ochránit před vážným popálením," přes ležící rodinu přelétla šoková vlna ničící všechno okolo. Rodina vstala a vypadalo to, že vyvázla bez újmy.

„Takže už chápete, co musíte udělat?" pokračoval vypravěč, „Skrčit se a přikrýt," na monitoru se objevil velký nápis: Duck and Cover. „Takže nezapomeňte. Hvězda se může zhroutit kdykoliv a kdekoliv. Musíme být přepraveni, protože to může přijít ve dne či v noci. Ať budeme doma, v práci, nebo na dovolené. Vždy si musíme pamatovat, co dělat. Skrčit se a přikrýt." Začala hrát hudba. „Tak mi řekněte – víte, co máte dělat, když se zhroutí hvězda? Skrčit se a přikrýt!"

Film skončil a dlouhou dobu bylo ticho, které jako první prolomil mistr Yoda.

„To je ta největší kravina, jakou já v životě viděl jsem."

Ash udělal dva kroky po rampě směrem na plošinu a už ucítil, jak se do něj opřela zima. Jediská tunika byla sice koncipována tak, že v teple chladila a v zimě hřála, ale zase ne tolik. To, že i v hlavním městě bude teplota hluboko pod nulou, mu došlo už když přistávali. Obrovské jezero i horské vodopády všude kolem města byly zamrzlé. Vypadalo to možná ještě kouzelněji, než jak to viděl, když tu přistával před dvanácti lety. Ovšem vzhledem k okolnostem to také bylo více deprimující.

Udělal dalších několik kroků a pokynul ostatním, aby ho následovali. Vyšel až na přistávací plošinu, kde stála čtveřice Aquimoňanů. Aquimoňané měli rozložitou postavu, na první pohled se mohlo zdát, že jsou tlustí, ale oni byli spíše mohutní. Barva jejich pokožky se různila, od béžové až po tmavomodrou.

Aquimoňan se světle šedou pokožkou udělal několik kroků směrem k Ashovi. Usmál se, zvedl pravou ruku a dvěma prsty se dotkl svého levého ramena: „An Taro Adun!"

Ash udělal totéž gesto: „An Taro Adun. Já jsem..."

„Mistr Jedi Ash Koor," přerušil ho Aquimoňan, „pamatujeme si vás, když jste u nás byl před dvanácti lety, ještě za Aduna Sobataha," narovnal se do své plné výšky. „Já jsem Tassadar. Nynější Adun Aquimosu," ukázal na své společníky, „tohle je vážený člen naší rady Aldaris. Tohle je nejvyšší preator naší armády Fenix. A tohle je nejvyšší preator naší vesmírné flotily Mojo." Tři Aquimoňani, modrý, šedomodrý a béžový, se postupně uklonili a položili si dva prsty na levé rameno.

Ash přikývl, podle jejich zvyklostí musí při oficiálním uvítání mluvit vždy jen vedoucí skupiny: „Děkuji za uvítání a přeji vám, aby vás provázela Síla," ukázal na ostatní, „dovolte, abych vám představil své společníky. Tohle jsou členové naší Rady Jediů mistr Yoda, mistr Mace Windu a mistr Plo Koon. Tohle je Aayla Secura, Elista, Kit Fisto, Obi-Wan Kenobi se svým padawanem Anakinem Skywalkerem, Echuu Shen Jon se svým padawanem Stamem Reathem, Qu Rahn, Jor Drakas a doktor Makon. A ten droid je AB-28."

Tassadar se podíval na Makona: „Doktor? Já myslel, že mezi Jedii jsou jen léčitelé, ale... o doktorech jsem nevěděl."

Ash kývnutím dal svolení, aby Makon promluvil: „No... já, po tom, co jsem získal titul rytíře Jedi jsem začal studovat dálkově medicínu. Vždycky jsem se víc zajímal o léčení, než o sekání do lidí. Stal jsem se doktorem a brzy nato i hlavních chrámovým léčitelem. Mým příkladem se pak řídili i další Jediové, jako třeba doktor Green, doktor Carter nebo doktorka Louisová."

Tassadar přikývl: „Dobrá... doktore," podíval se na Ashe, „prosím pojďte tedy dovnitř. Ukážeme vám vaše pokoje, je tam také mnohem tepleji."

Ash se v duchu usmál a podíval se na ostatní. Některým už zdejší zima začínala být zřejmě opravdu nepříjemná. Anakin poskakoval na místě a třel si ruce o sebe, Stam byl celý zabalený ve svém plášti, pohupoval se z jedné nohy na druhou, Elista si vytrvale dýchala do dlaní. Nejhůře na tom byla zřejmě Aayla Secura, která – jak to mívají Twi´lecké ženy ve zvyku – byla velice spoře oděná. Neměla ani tuniku, ani plášť, tak si jen rukama zahřívala některé odhalené části těla a zlehka se třásla. Kdyby Ash nevěděl, že je to její přirozená barva, řekl by, že je zimou úplně modrá.

Usmál se na Tassadara: „Ano, veďte nás, prosím."

* * *

„Kapitáne, průzkumná sonda hlásí jeden středně velký křižník vstupující do atmosféry Aquimosu. Vypadá to, že míří k hlavnímu městu. Naši Jediové jsou tady!"

Kapitán Omwar Den vstal ze svého křesla a kývl na svého komunikačního důstojníka: „Výborně poručíků. Hlídejte komunikační kanály a zavolejte mě, kdyby se ozval jeden z našich spojenců na planetě. Já se zatím spojím s naším zaměstnavatelem a sdělím mu dobrou zprávu."

„Ano, pane."

Omwar si přehodil jeden ze svých lekku, neboli hlavových ocasů, přes rameno a zamířil k výtahu. Konečně. Konečně! Po dvou měsících čekání ve vesmíru uprostřed ničeho se můžou hnout z místa.

Asi před šesti měsíci Omwara kontaktoval jeho nynější zaměstnavatel a předložil mu velice zajímavou nabídku. Chtěl zlikvidovat skupinu Jediů a jako vedlejší produkt zničit jednu bezvýznamnou planetu. Omwar se mu tenkrát vysmál, ale on mu dokázal, že to myslí vážně. Dal mu vybavení, zbraně, dokonce i loď. A to nic jiného než hapanského bitevního draka i s jednou letkou stíhaček na palubě! Omwar se ještě teď divil, jak se mu podařilo od toho pomateného spolku, vedeného neméně pomatenou královnou matkou, vymámit takhle kvalitní loď. Jeho zaměstnavatel kromě toho osvobodil skupinu asi dvou stovek Twi´leckých trestanců z rylothského vězení a naverboval je na Omwarovu loď jako posádku. A taky mu dal k ruce toho vědce... Tola Sivrona, neobyčejně nadaného koumáka, který kdysi býval jedním z klanových vůdců na Rylothu. To díky němu se vlastně celá tahle zinscenovaná přírodní katastrofa povedla. Pak už stačilo jen sehnat na planetě nějaké užitečné spojence, nabídnout pod cizím jménem humanitární pomoc a past na Jedie byla hotová. Omwar necítil žádné výčitky svědomí vůči Jediům. Před třinácti lety ho Jediové připravili o vysoký post v jednom z gangů na Desperu. Tak se pokusil vytvořit si vlastní organizaci na Katraasii, ale tu mu před osmi lety rozbila další rytířka Jedi. Od té doby se už nikde moc neuchytil. Až do teď. Kvůli zabití Jediů tedy necítil žádné výčitky.

Došel do své kanceláře, kde zapnul holografický projektor. Téměř okamžitě před ním vyvstala postava zahalená v černém plášti.

„Co se děje?"

Omwar sklonil hlavu: „Lorde Sidiousi. Mám dobré zprávy, Jediové jsou již tady."

Sidious se mírně usmál: „Výborně. Za jak dlouho začne operace?"

„Velice brzy, můj pane," řekl Omwar, „musíme ještě počkat, až se nám ozvou naši spojenci. Poté tam ihned vyšlu své agenty."

„Dobrá," na dlouhou chvíli se muž v kápi odmlčel, „nezapomeňte, kapitáne Dene, chci všechny Jedie na planetě mrtvé! Nezastavte se před ničím!"