Vyhlídka na smrt

Autor: Johnak Wheeliak

Pro mě celá tahle akce začala vcelku nevinně. Také jsem v ní, narozdíl od mého devaronského přítele, hrála celkem malou úlohu.

Byla jsem tenkrát se svou matkou Jesicou O-Garou na dlouhodobé misi na Myloku 4. Spíš to ale byla jakási placená dovolená. Představitelé společnosti Umshi Transport, jednoho z největších dopravních konglomerátů v galaxii, kteří po léta dováželi zásoby a vybavení do stovek kolonií v odlehlých koutech galaxie, požadovali, aby každý jejich větší konvoj doprovázel alespoň jeden rytíř Jedi. Kvůli ochraně před případnými útoky pirátů nebo jiné havěti.

Já a mamka jsme měly za úkol projednat podmínky, ačkoliv vlastně nebylo o čem jednat. Republika i Jediové proti tomu neměli nejmenších námitek. Kvůli hrozbě Separatistů si totiž chtěli udržet všechny stálé spojence. Fungovalo to tedy tak, že jsme půl hodiny jako by o něčem jednaly a zbytek dne jsme se toulaly po městě. Pouhý fakt, že tu jsou Jediové, bohatě stačil k tomu, aby lidé, kteří byli na pochybách, začali opět podporovat Republiku. Z toho důvodu nám tam Rada Jediů prodloužila pobyt na několik měsíců.

Nemůžu ovšem říct, že bych toho litovala. S hrůzou jsem totiž zjistila, že ve třiatřiceti už nevyhledávám tolik dobrodružství a akci jako před pouhými pěti lety. To neznamená, že se ze mě stal nějaký vetchý stařík jako mistr Yoda. Byla jsem jen umírněnější... trochu. Také jsem měla po dlouhé době, možná i vůbec poprvé v životě, možnost si pořádně promluvit se svou matkou. Ačkoliv jí bylo už téměř šedesát, vypadala pořád jako před dvanácti lety, když mě a několik ostatních Jediů opila, aby mi udělila lekci. Na omlazování Sílu použít dovedla dobře.

Někdy jsme seděly a celé hodiny si jen tak nezávazně povídaly. Nejenže jsem se na ni už vůbec nezlobila kvůli některým věcem, které udělala v minulosti, ba dokonce jsem se s ní spřátelila. Ovšem některé její vlastnosti mě stále dokázaly pěkně vytočit.

A tak když někdy večer odešla za některým z ředitelů Umshi Transport na trochu příjemnější druh diplomacie (to byla jedna z těch vlastností, které se mi nelíbily), toulala jsem se po městě. Prolézala různé bary a tržiště a také jsem často navštěvovala planetárium, které bylo na kraji města.

A tam to vlastně pro mě všechno začalo. Jednou, asi tři týdny po našem příletu, jsem hyperprostorovým teleskopem mohla sledovat, jak jedna hvězda v nedalekém systému pohasla. Nejdřív byl oslnivý záblesk a pak se žlutá hvězda pomalu začala měnit na oranžovou až tmavočervenou. Byl to úchvatný pohled.

Tehdy jsem nemohla tušit, jakým hrůzným událostem to předcházelo...

Mace Windu se usmál: „Echuu!" podal ruku svému bývalému padawanovi, „rád vás zase vidím." Echuu Shen-Jon úsměv opětoval: „Ano, už je to dlouho mistře Windu. Se Stamem jsme se vrátili teprve před hodinou a půl," promnul si bradku, „a hned nás sem nejvyšší kancléř pozval. Nevím proč."

Mace kývl na pozdrav mladíkovi, který stál krok za Echuuem. Byl to Stam Reath, padawan mistra Shen-Jona. Pak se podíval zpět na svého bývalého učně: „Jste velmi zkušený bojovník a velký Jedi, mistře Echuu. Kancléř Palpatine zřejmě potřebuje radu."

„Takže vy nevíte, proč nás sem pozval?"

Mace zavrtěl hlavou a rozhlédl se kolem. Byli tu už skoro všichni. Mistr Yoda, mistr Mundi a několik dalších. Jen kancléř Palpatine tu chyběl.

Ten se dostavil záhy v doprovodu svých pobočníků a asi půl tuctu dalších lidí. Posadil se za svůj honosný stůl a pokynul ostatním, aby udělali totéž.

„Přátelé," začal, „někteří z vás už asi vědí, proč jsem vás pozval, ale většina zřejmě ještě ne. Důvod tohoto setkání je následující," odmlčel se. „Planetě Aquimos zbývá necelých šedesát let života."

Mace zapátral v paměti. Republika se pokoušela připojit k sobě Aquimos už před dvanácti lety, ale jim nevyhovovaly podmínky vstupu a tak z toho nakonec nic nebylo. V následujících letech Republika a Jediové museli čelit různým nebezpečím od Sithských následníků, Syndikátu, Obchodní Federace, Kolonie nebo nyní od Separatistů. A tak si na malý bezvýznamný svět, který nechtěl vstoupit do Republiky, nikdo nevzpomněl. Do teď.

Palpatine stiskl knoflík a na jeho stole vyvstal hologram soustavy Aquimos: „Před dvěma měsíci zasáhla zbloudilá kometa jejich hvězdu. Ta se důsledkem toho začala hroutit. Podle našich odborníků se z ní stane nova za přibližně padesát, až šedesát le..."

„Promiňte, že vás přerušuji," ozval se Plo Koon, „já na fyziku moc nejsem, ale napadlo mě, jestli je to vůbec možné, aby obyčejná kometa způsobila zhroucení hvězdy?"

Nejvyšší kancléř přikývl: „Touto otázkou jsem se sám dlouhou dobu zabýval. Je mnoho druhů komet, mistře Koone, a mnoho druhů hvězd. Ovšem ani já nejsem žádný odborník a proto jsem sem pozval profesora Mengska, který by nám mohl říct více," podíval se na vousatého, nepřítomně se tvářícího muže, sedícího u zdi, „řekněte nám tedy, pane profesore, je to možné?"

Muž vstal: „Ano, to je možné," znovu se posadil.

„Víte, o čem hovořím?" zeptal se Palpatine opatrně.

Muž opět vstal a zavrtěl hlavou: „Ne."

Palpatine vzdychl: „No to ale koneckonců není podstatné. Fakt je, že aquimosská hvězda se hroutí. Na planetě dochází k obrovským teplotním a gravitačním výkyvům. Některé kontinenty jsou už zcela neobyvatelné."

„A Aquimoňané chtějí pomoct od nás, nemýlím-li se," řekl Yoda.

„Přesně tak. Chtějí, abychom jim pomohli zachránit jejich národ. Byli by ochotni se i přidat k Republice, ovšem jejich podmínky vyjednávání jsou poněkud... neobvyklé."

„Co požadují?" zeptal se Mace.

„Chtějí, aby veškerá vyjednávání na jejich planetě vedli Jediové..."

„No, to není zase tak neobvyklé."

„Jenže oni požadují, aby se mise na jejich planetu účastnili jen Jediové. Žádní piloti, žádní technici, žádní vědci."

„To je nesmysl," namítl Echuu Shen-Jon, „na diplomacii by dva Jediové stačili, ale – zvláště v tomhle případě – bude potřeba někdo, kdo prozkoumá ovzduší, kdo prozkoumá zblízka, v jakém stavu je hvězda, kdo prozkoumá stabilitu planety a tak podobně. Dohromady alespoň patnáct odborníků."

Palpatine pokrčil rameny: „Tak tam vyšleme patnáct Jediských odborníků. Aquimoňané říkají, že jen Jediové jim můžou pomoci. Nikomu jinému prý nevěří."

„Z toho mám špatný pocit," přiznal se Ki-Adi-Mundi.

„Ovšem, také jim můžeme říct, že Jediové přiletí jen za doprovodu dalších osob," navrhl poradce Mas Amedda, „koneckonců podmínky máme diktovat my. Ber nebo nech být."

„To bych nedoporučoval."

Všichni se otočili za tím hlasem. U dveří stála postava v hnědém plášti s kápí přes hlavu.

„Aquimoňané jsou velmi hrdí," pokračoval nově příchozí a přistoupil o několik kroků blíž, „pokud odmítneme jejich požadavky, mohli bychom jednou pro vždy přijít o možnost připojit je k Republice. Co hůř, Aquimoňané by mohli požádat o pomoc Separatisty."

Palpatine se na cizince podíval: „Ještě jsem neměl to potěšení, pane..."

„Koor," sundal si kápi a odhalil dva mírně zahnuté rohy na vrcholu hlavy, které byly jeho druhu vlastní, „Ash Koor."

„Mistr Koor se účastnil první výpravy na Aquimos před dvanácti lety," vysvětloval Mace Windu a usmál se, „myslím, že pro vedení této mise není vhodnější osoba. Ví toho o Aquimosu nejvíc ze všech Jediů."

Palpatine přikývl: „Tomu věřím," podíval se na Ashe, „takže, mistře Koore, myslíte tedy, že bychom měli jejich požadavkům vyhovět?"

Ash přistoupil až k jeho stolu a přikývl: „Určitě. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu Separatistů potřebujeme každého dostupného spojence."

Palpatine vstal: „V tom případě myslím, přátelé, že už není o čem diskutovat. Obstarám vám loď, zásoby a vybavení. Vy sestavte skupinu alespoň dvanácti Jediů. Kohokoliv." Ash se uklonil: „Ano, excelence."

„Čas tu nehraje tak zásadní roli," pokračoval nejvyšší kancléř, „ale myslím, že čím dříve vyrazíte, tím lépe."

„Myslím, že budeme schopni vyrazit během několika dnů," řekl Ash Koor, „spolehněte se." „Dobrá tedy. Hodně štěstí a... ať vás provází Síla."

Všichni se zvedli a začali odcházet. Mace Windu se ještě ve dveřích letmo otočil a uviděl, jak se na Palpatinově tváři zrcadlí šťastný úsměv. Asi mu na úspěchu téhle mise hodně záleží.

* * *

„Zajímalo by mě, proč Aquimoňané trvají na tom, aby vyslanci Republiky byli jen Jediové," otočil se Mace Windu na Ashe poté, co odešli z Palpatinovy pracovny, „co tím sledují?"

Ash natáhl ruku a přejel konečky prstů po kmeni jednoho ze stromů ch´ala, které lemovaly celou chodbu: „Aquimoňané jsou zvláštní bytosti. Mají jiný přístup k životu a jiné hodnoty než Devaronci nebo lidé. Ovšem jejich přání bychom měli ctít."

„Tak tak," řekl Yoda, „každá bytost jiná je, ale všechny rovné si jsou."

„Takže," řekl Mace, „mistře Koore, udělejte seznam všech lidí, kteří se vám zdají pro tuto misi vhodní. Já a mistr Yoda zatím uděláme seznam potřebného vybavení."

Ash zvedl obočí: „Vy poletíte taky?"

„Ovšem," řekl Yoda, „řád Jediů pozvolna upadat začíná. Za staletí spoustu různých nepříjemností jsme měli. Sithské války například, nebo tragédii naší výcvikové lodě Chu´uthor před čtyři sta lety. Ovšem nyní... jiný druh nepříjemností máme. Lidé v nás důvěru začínají ztrácet. Jen za nějaké politické reprezentanty začínají nás považovat. Ukázat jim musíme, že stále ochránci míru jsme. A době se přizpůsobit musíme."

„Pořídíme si svůj web?" zeptal se Ash.

Jeho dva společníci se zasmáli.

„Tak daleko to snad nezajde," řekl mistr Windu.

* * *

Ash sestavil seznam během několika hodin a hned ho odnesl na datakartě mistrovi Windu. Ten se letmo podíval na displej a ukázal na jméno, které bylo v seznamu na prvním místě: „Tohle bohužel nepůjde."

„Ale Dasha byla tenkrát na Aquimosu se mnou," namítl Ash, „měla by nás doprovázet i nyní. Se svými schopnostmi..."

„Já souhlasím," přerušil ho mistr Windu, „bohužel je teď se svou matkou na dlouhodobé misi na Myloku 4. Nemůžu ji odtamtud uvolnit. A upřímně... myslím, že se bez ní můžeme obejít."

Ash Koor přikývl, Mace Windu si na Dashu nikdy příliš nepotrpěl, ale měl pravdu, že její přítomnost není nezbytná.

Mace si pročetl zbytek seznamu a přikývl: „Ovšem ostatní Jediové, které jste doporučil, jsou momentálně v chrámu nebo někde poblíž Coruscantu, takže nebude problém je sem svolat. Jen ještě tedy vyberte někoho místo Dashi."

„Dobrá, a ještě mě napadlo, že možná budeme muset prozkoumat zblízka tu hvězdu a za tím účelem bychom mohli s sebou vzít... Sarah."

Mace zvedl obočí: „Myslíte malou Sarah?"

Ash přikývl.

„No, já nevím. Naposledy s ní pracovala právě vaše Dasha a nezacházela s ní vůbec šetrně. Sarah se z toho musela dlouho zotavovat a nevím, jestli je už schopná další akce," promnul si bradu, „možná byste si o tom měl promluvit s jejím otcem. Ať rozhodne on."

Ash Koor pokýval hlavou: „To udělám."

* * *

Když Ash vystoupil z výtahu, ocitl se v hangáru ve spodních podlažích chrámu, kde stálo asi deset Jediských stíhaček Aethersprite, kolem kterých se motalo asi tucet techniků a Jediů.

Přistoupil k bělovlasému muži v hnědé tunice, který něco kutil na jedné z lodí. Ten muž byl Jedi a technik mnoho let. Mohlo mu být tak šedesát, anebo také sedmdesát či osmdesát. „Dobrý den, Quentine," oslovil ho.

Muž se otočil a usmál se: „Ááá, mistr Koor. Zpátky z dovolené? Jak bylo na Devaronu?" Ash úsměv opětoval: „No, ona to vlastně nebyla dovolená v pravém slova smyslu. Byl jsem pozván jistým majitelem muzea, který zakládá sbírku s přiléhavým názvem ,Krev hrdinů´. Chce tam postupně umístit zkumavky s krví všech žijících Devaronců, kteří se něčím proslavili nebo vykonali něco dobrého. No a mě požádal, abych byl prvním ,exemplářem´ v jeho sbírce."

Quentin zvedl obočí: „Takže vy jste daroval krev do muzea?"

„Nu... ano. Když se to řekne takhle, tak to zní dost hloupě, ale co je na tom? Jemu to pomůže a mně to neublíží."

„Zajímavé."

„To ale není důvod proč jsem sem přišel," řekl Ash, „vyrážím na misi. Na velmi důležitou misi a budu asi potřebovat malou Sarah."

Quentin se podrbal na hlavě: „Aha... no Sarah už je připravená, ale ještě jsme ji nestihli přelakovat," odvedl ho k jedné ze stíhaček Aethersprite. Tahle však byla celá poškrábaná a na několika místech na trupu byly černé šmouhy.

„Co se šklebíte? Měl jste vidět jak vypadala předtím, než jsem ji dal dohromady," řekl Quentin, „Dasha se svěřenými věcmi zachází jako... jako prase! Půjčil jsem jí krásnou nablýskanou lodičku a ona mi vrátí doutnající vrak. Navíc, loď s parametry jako Sarah je tu zatím jen jedna. Má velice jemné a citlivé senzory," zasmál se, „dokázaly by najít i vražedné tendence v Caamasi. Ovšem naproti tomu je rychlost téhle stíhačky snížena na dvě třetiny normálního výkonu a loď sama o sobě moc nevydrží. Má štíty silné jako ostatní naše lodě, ale plášť vydrží podstatně méně. Takže si dejte pozor."

„Dám," slíbil Ash, „mohli by tedy vaši technici dopravit Sarah na naši loď? Tedy až nám kancléř nějakou přistaví."

„Ovšem," řekl starší muž a odvedl Ashe mimo hangár do jedné postranní místnůstky, která mohla být dílnou nebo také skladem. To Ash nemohl určit.

„Připravil jsme toho protokolárního droida, jak chtěl mistr Windu," ukázal do rohu místnosti, kde byla dobíjecí jednotka, u níž stál zelený deaktivovaný protokolární droid. Ash vyvalil oči: „Droida? Mistr Windu mi o tom nic neřekl."

„Opravdu? Asi zapomněl," řekl Quentin, „chtěl, abych mu do paměti nahrál všechny dostupné kulturní, historické a geografické informace o systému Aquimos, aby mohl během cesty zasvětit ostatní Jedie a během mise osvětlovat některé nejasnosti. Byl toho docela štos, to vám tedy řeknu. Musel jsem vymazat nebo zkrátit některé jeho stávající soubory, aby se mu to do tý hlavy narvalo. Ovšem to důležité mu tam zůstalo.

„Já nevím, jestli je to nejlepší řešení," namítl Ash Koor, „Aquimoňané chtějí jen Jedie. Navíc já studoval aquimosskou kulturu už před dvanácti lety."

„Ale jistě nevíte úplně všechno, navíc jsem do droida nahrál i aktuální informace o stavu jejich hvězdy a tak podobně. A co se týče toho, že Aquimoňané chtějí jednat jen s Jedii... myslím, že droid jim nebude nijak vadit. Obzvláště ne tenhle, někde jsem slyšet, že na Aquimosu mají rádi zelenou barvu a tak jsem ho přelakoval."

Přistoupil k droidovi a stiskl tlačítko na jeho krku. Oči se mu okamžitě rozsvítily. „Dobrý den. Jsem AB-28, odborník na vztahy mezi lidmi a kyborgy."

* * *

O den později Ash Koor a třináct dalších Jediů odletěli za doprovodu zeleného droida a malé Sarah z Coruscantu a vydali se na dvoudenní cestu hyperprostorem na Aquimos.