To nejlepší z obou světů

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitola 5



Jak stoupali stále výš a výš, začala se před nimi rýsovat ta obrovská ohavná stavba, ale co bylo důležitější, Dasha v ní cítila Aleninu přítomnost, takže celá tahle akce nakonec nebyla nadarmo. Jen v ní stále vrtaly pochybnosti, zdali může Alen pomoct, nezvládla by, kdyby byla nucena ji zabít. To opravdu ne.
Po čase došli k mostu, o kterém mluvil Harold jako o Mostu Smrti. Byl to na pohled vratký dřevěný most zpevněný provazy. Před ním stála kamenná poněkud hranatá socha člověka v plášti a s holí. A před ní byla pláň, která byla doslova poseta zbytky lidských těl, více či méně zachovalých. Bylo jich alespoň sto, možná i víc.
"Máte taky pocit, že nás sem navedli jako nerfy na jatka?" zeptal se Obi-Wan.
Dasha přikývla a šla k jedné mrtvole, která byla poměrně čerstvá, ještě ani nezačala blednout. Chytla ji a opatrně ji otočila na záda, aby jí viděla do tváře. Byla to Ariel.
"Škoda, že jsi až teď zjistila, jací Sithové doopravdy jsou," vzdychla.
Ash se na to podíval a pak zasyčel: "Zatracení bastardi."
Qui-Gon si povzdechl: "Musíme zjistit, jak a co je to zabilo. Někdo musí blíž k mostu. Kdo půjde?"
"Weyoun," řekli všichni jednoznačně, tedy až na Homma, který stále mlčel.
Weyoun se usmál: "Ale ovšem, udělám to, přátelé."
Qui-Gon přikývl: "Hodně štěstí."
Weyoun se vydal k mostu, jakmile byl od něj vzdálený asi tři metry, soše se rozzářily oči a promluvila hlubokým dunivým hlasem: "Stůj! Kdo chce přejít most, musí správně odpovědět na mé tři otázky."
Weyoun přikývl: "Jsem připraven."
"Jak se jmenuješ?"
"Weyoun."
"Kolik je ti let?"
"Třicet jedna."
"Jaká je tvoje oblíbená barva?"
"Žlutá."
"Dobrá, můžeš jít."
Weyoun povytáhl obočí, pak beze slova přešel most.
Dasha i všichni ostatní na to tupě zírali.
"To je lehký!" vykřikl Bleet a rozeběhl se k soše, ostatní ho pomalu následovali.
"Stůj!" oslovila Bleeta socha, "kdo chce přejít most, musí správně odpovědět na mé tři otázky."
Malý Rodian se usmál: "Ptej se."
"Jak se jmenuješ?"
"Bleet."
"Kolik je ti let?"
"Patnáct."
"Jaké je hlavní město Bakury??"
Bleet otevřel pusu na odpověď, ale pak se zarazil: "To nevím!"
Ze sochy vyšlehla kaskáda modrobílých blesků a zasáhla Bleeta rovnou do hrudníku. Rána ho odhodila o několik metrů dozadu. Rodian zaječel a padl na místě mrtev.
"Bleete!" vykřikla Mira Vladidostok. Aktivovala svůj meč a vrhla se na sochu, "ty mizero!"
Další sprška blesků prolétla vzduchem, její světelný meč je nedokázal všechny zablokovat a mistr padl mrtvý vedle svého padawana.
Dasha z toho měla hrozný pocit, jak Mira, tak Bleet s touhle akcí nesouhlasili. Kdyby je do toho nezatáhla, mohli ještě žít. Tolik chtěla zachránit Alen, že si vůbec neuvědomovala možné následky, a dva Jediové teď kvůli její nerozvážnosti zemřeli. Ash s tím taky nesouhlasil a ona nechtěla připustit, že by se mu mohlo něco stát. Ale už bylo pozdě couvnout, musí se to dotáhnout do konce.
Udělala krok vpřed a zamířila k mostu, ale Qui-Gon ji chytil za rameno.
"Pusťte! Chci tam jít! Já vás do toho všeho zatáhla. Jejich smrt padá na mou hlavu."
Qui-Gon zavrtěl hlavou: "Já i Obi-Wan i Homm i Weyoun jsme pro tu akci taky byli, není to jen tvá vina. Tohle byl můj nápad. A navíc jsem zkušenější než ty."
Vykročil směrem k soše.
"Stůj! Kdo chce přejít most, musí správně odpovědět na mé tři otázky."
Qui-Gon se nadechl: "Spusť."
"Jak se jmenuješ?"
"Qui-Gon Jinn."
"Kolik je ti let?"
"Padesát pět."
"Kolik má být správně cukru v šálku čaje Earl Blanc?"
Qui-Gon přimhouřil oči: "V šálku na jeden a půl deci nebo dva a půl deci?"
Ačkoliv to byl jen kus kamene, Dasha by přísahala, že socha se tváří zaraženě.
"To nevím!" vykřikla a rozlétla se na milion kousků.
Qui-Gon se vítězoslavně usmál. Dasha na něj ohromeně zírala: "Odkud toho tolik víte o čajích?"
Qui-Gon Jinn pokrčil rameny: "Jako mistr Jedi tohle musíš znát."
Jeden po druhém přešli most a došli k bráně do chrámu, kde na ně už čekal Weyoun. Jakmile tam byly všichni, obrovská kamenná vrata se začala sama otvírat.
"Z toho mám špatný pocit," poznamenal Obi-Wan.
Vešli dovnitř a ocitli se v hlavní hale, ze které vedlo několik chodeb. Dashe se málem podlomily nohy. Zlo, jež vyzařovalo z toho místa, bylo téměř omračující. Rychle uzavřela svou mysl, jinak by vůbec nebyla schopná fungovat: "A co teď?"
"Navrhuji, abychom se rozdělili," řekl Qui-Gon.
Ash zvedl obočí: "Proč se chceš dělit?"
"Rychleji to tu prohledáme. Dasho, cítíš tu Aleninu přítomnost?"
Dasha přikývla: "Ano."
Ash ukázal na Weyouna: "S ním já nejdu."
Weyoun se chytil za srdce: "Myslíš, že jsem neschopný?"
"No, já nevím, nikdy jsem tě s mečem neviděl. Vlastně tě s ním nikdo neviděl a obecně se má za to, že v boji za nic nestojíš."
Weyoun se usmál: "Já na boj nejsem, v jádru jsem diplomat."
Ash Koor si povzdychl: "Já jdu s Hommem a Dashou."
"A Homma snad s mečem někdo viděl?"
"On alespoň mlčí!"

* * *

Ash spolu se svými dvěma společníky postupoval dál do nitra chrámu a opět ho napadlo, do čeho se to zase pustili. Navíc měl neustále pocit, že někdo pozoruje každý jejich pohyb a chystá přepadení odněkud ze zálohy. Což vedlo k tomu, že se pozorně díval za každý roh a do každé potemnělé chodby. Ovšem kromě toho se mu zdálo, že je ještě něco jiného v nepořádku, ale nedokázal si uvědomit, co.
Dasha se náhle zastavila: "Moment. Nezdá se vám, že je tu mnohem víc světla než před tím? Přitom tu není žádné umělé osvětlení a denní světlo se sem nemá kudy dostat."
Homm přikývl.
"Máš pravdu," řekl Ash, "a je tu čím dál větší světlo."
Místnost se začala osvětlovat mnohem rychleji, jako by někdo rozsvěcel. Po chvíli už nebylo vidět nic jiného, než bílou skvrnu. Ash rychle zavřel oči, protože jinak by musel určitě oslepnout. "Tohle se mi vůbec nelíbí."
Nikdo mu však neodpovídal, a i kdyby mohl otevřít oči, nikoho by neviděl, ani kdyby byl metr od něj. Prostřednictvím Síly se ale ujistil, že oba jsou někde poblíž.
Místností proletěl jakýsi modrý záblesk a světlo se začalo zase ztrácet. Ta bílá skvrna, kterou viděl, se pomalu proměnila v černou skvrnu. Otevřel oči. Všechno bylo jako před tím, až na jednu věc: Dasha zmizela.
"Kam se sakra poděla?"
Homm vypadal stejně překvapeně jako on. Pak vytáhl z pláště svou láhev a vyděšeně se na ni podíval.
Potom už Ash ucítil jenom prudkou bolest na temeni a opět se ponořil do tmy.

* * *

"Psst, před námi cítím nějakou bytost," řekl Qui-Gon a vytáhl svůj meč.
Weyoun mu klidně položil ruku na rameno a stoupl si před něj: "Nech to na mně, příteli. Od diplomacie jsem tu já. Slyšeli jste o mém diplomatickém zásahu na Myloku IV?"
"Od té doby, co jsi tam přišel vyjednávat, tam zuří občanská válka!" poznamenal Obi-Wan.
"No a co mé vyjednávání s teroristy na Gallu?"
"Jo, to ti uznávám, po dvou hodinách s tebou všichni teroristé spáchali sebevraždu a situace byla vyřešená."
"V každém případě jsem se z nás nejlépe osvědčil jako diplomat, tak ustupte."
Roztáhl ruce a pomalu začal kráčet vpřed: "Přátelé, Sithové. Přicházíme v míru. Nikomu nechceme ublížit! Já vím, že se nás možná obáváte, ale ujišťuji vás, že se vám nic nestane! Určitě víte stejně dobře jako já, že zbraněmi se nic nevyřeší!" odepnul si z opasku svůj světelný meč a hodil ho na zem, "pojďte sem a vyřešíme to jako normální lidé. Násilím se nic nevyřeší!"
Rychle k němu přiskočil muž, ale než ho Weyoun stihl pozdravit, zabodl mu světelný meč do plic.
"Pozor," křikl Qui-Gon a aktivoval svůj meč. Obi-Wan ho následoval.
Čepele se zkřížily. Sithský bojovník prováděl jeden zuřivý výpad za druhým, ale Qui-Gon je za Obi-Wanovy asistence úspěšně blokoval. Poté se obrátil do ofenzívy a zasadil mu jeden smrtelný zásah.
Rádobysith zachrčel a svalil se na zem.
"Já říkal, že si budou chtít stavět vlastní meče," vzdychl Qui-Gon, "ale nenapadlo by mě, že to zvládnou tak rychle."
Otočil se na svého mladého přítele. Obi-Wan klečel u Weyounova těla: "Nikdo z nás ho nikdy nebral vážně, neposlouchali jsme ho," řekl tiše, "nikdo se mu nesnažil vysvětlit, že tihle lidé na vyjednávání nejsou. Proč jsme ho nezastavili?!"
Qui-Gon mu položil ruku na rameno: "Všichni jsme udělali chybu, ale Weyoun zemřel kvůli tomu, čemu věřil."
Obi-Wan mu zavřel oči: "Ubohý blázen."
"Tak pojď," vybídl ho starší muž, "máme práci."

* * *

Ash se probudil připoutaný ke stěně řetězy, vedle něj byl Homm ve stejné situaci. Devaronian zamrkal, poslední, co si pamatoval, bylo, že ho někdo nebo něco udeřil do hlavy. Podíval se na Homma: "Máš představu, co se stalo s Dashou... a s námi?" Homm smutně pokrčil rameny.
Do cely vstoupila černě oděná žena a dva muži. "Vy," ukázala na Ashe, "půjdete s námi."
Ti dva muži k němu hned přistoupili a odpoutali ho od stěny, ovšem pouta mu nechali.
Ash se podíval na Homma: "Tak se měj."
Homm se truchlivě usmál a přikývl.

* * *

"Už toho začínám mít plný zuby!" přiznal se Obi-Wan.
Qui-Gon se otočil na svého padawana a v koutcích úst se mu usadil nepatrný úšklebek, ani se mu nedivil. Po prolezení čtyř pater této tajemné stavby, která neměla ani hlavu ani patu, po několika střetech s Rádobysithy a neustálé nervozitě z toho, co bude za příštím rohem, toho měl dost i on.
"Já vím, ale musíme pokračovat dál. Už není čas couvnout."
"Ano, mistře."
Qui-Gon přistoupil ke dveřím a otevřel je...
… za nimi stál muž s blasterem a mířil mu přímo do očí. Ale než stihl Qui-Gon nebo Obi-Wan zakročit, zezadu k němu přiskočil další muž a jedním plynulým pohybem světelného meče ho usmrtil.
"Qui-Gone!"
Qui-Gon zvedl obočí: "Mistr Windu! Jak jste se sem dostal?"
Mace Windu zhasl svůj meč a ukázal jim, kudy jít: "Stejně jako vy. Přes most."
"A kde jsou ostatní Jediové? Nikde jsme neslyšeli zvuky střelby nebo boje."
"Žádný boj nebyl," řekl Mace, "krátce potom, co jste odletěli na Nar Shaddaa, musel mistr Yoda letět vyřešit malé povstání na Danutě, a vzal si k tomu většinu rytířů. Tady nás je všeho všudy jen... dvanáct."
"Dvanáct?!" Qui-Gon se zatvářil zklamaně. "To rovnováhu sil o moc nezvrátí."
Mace Windu se zastavil a podíval se mu do očí: "Předně, měli jste počkat na nás. Ovšem to ne. Vy jste se sem vydali na vlastní pěst, přitom zničili majetek Republiky, jmenovitě lodě Mauren a Challenge, a ničeho jste nedosáhli."
"Vy byste na pokus o záchranu Alen Farii nepřistoupili," řekl Qui-Gon, "museli jsme to zkusit sami."
"Hodlal jsem na to přistoupit," namítl Mace, "ale potřeboval jsem větší znalost situace. Proto jsem chtěl, abyste na nás počkali."
"To jsem nevěděl," vzdychl Qui-Gon.
"Qui-Gone, proč Radu bereš jako nepřátele a ne jako spojence? Tohle už není to malé neuposlechnutí jako na Desperu," odmlčel se, "před mostem jsem viděl těla dvou Jediů. To je zbytečná smrt. Kdybyste se do všeho nehrnuli tak po hlavě, mohli ještě žít!"
Qui-Gon zvonu vzdychl. Windu měl pravdu, udělali blbost. "Taky... zabili Weyouna, o tři patra níž."
Mace si nechal kamenný výraz: "A tu druhou skupinku jsme nikde nenašli, ale já v jedné místnosti, která vypadala jako sklad, našel tohle," ze své tuniky vytáhl dva světelné meče.
Qui-Gon Jinn se zarazil. Zlé tušení sevřelo jeho útroby: "Tenhle znám," řekl tiše a vzal jeden z mečů. Letmý průzkum potvrdil jeho obavy. Na jedné straně pláště bylo vyryto:
Majetek mistra Jedi Ashe Koora, při nálezu prosím napište na: ashkoor@jeditemple.cor'. "Doufám, že ještě žije."
"Já taky," řekl Mace Windu, "ale, když už jste to začali, musíme to taky skončit. Pojďte půjdeme za ostatními."

* * *

Ash ležel na břiše na kamenném stole, který byl pokryt zaschlou krví. Muži, co ho přivedli, ho svlékli do půl těla a nechali ho tam samotného s tou ženou. Ash neměl ponětí, co s ním zamýšlejí, a ani si nebyl jistý, jestli to chce vědět, vzhledem k tomu, že žena si připravovala různé kovové (a většinou ostré) předměty. Chtěl s ní navázat rozhovor, ale nevěděl jak začít, tak zvolil klasický způsob.
"Co dělá taková pěkná holka na tomhle hnusném místě?"
Dívka se otočila a pousmála se: "Šetřete si síly, Jedii. Budete je potřebovat."
"Mám jen dvě otázky. Za prvé by mě zajímalo, co se mnou hodláte udělat."
Dívka ho ignorovala.
"No, já jen, že jste celá v černém, já přivázaný ke stolu a tady to vypadá jako v Sado Maso salónu, tak jsem chtěl vědět jestli..."
Jeho věznitelka se prudce otočila: "Nehrajte si se mnou!!!" Odmlčela se: "Když to chcete vědět: stanete se součástí naší společnosti, přidáte se do kolektivu. Jako Alen Faria."
"Aha, takže do mě všijete ty kamenný destičky a pak budu jedním z vás?"
"Přesně."
"Hmm, dobrá," řekl Ash, tenhle osud nebyl povzbudivý, ale mohlo být hůř." Moje druhá otázka zní: co jste provedli s Dashou O-Garou?"
Dívka povytáhla obočí: "Je v bezpečí, nic se jí nestalo."
"Rád bych věděl, kde je. Chápejte, jsem její mistr a mám starost."
Pokrčila rameny: "No, stejně za chvíli budete jedním z nás, tak nevidím důvod, proč vám to neříct. Vaše přítelkyně je..."
Do místnosti vtrhl muž se dvěma světelnými meči. Dívka pozvedla blaster, ale než se nadála, přesekl ji ve dví.
"Krucinál! Tomu říkám marná snaha!" obořil se Ash na nově příchozího. "Nemohl jste tři vteřiny počkat? Zrovna chtěla vyklopit, kde je Dasha."
Muž zhasl své meče: "Nejste moc vděčný," vzal od těla strážné klíč a začal mu odemykat pouta, "jsem mistr Lancelot. Přišli jsme vám pomoci," podal mu jeho vrchní tuniku. "Oblečte se a půjdeme."
Ash se začal oblékat: "O pár místností vedle drží rytíře Homma."
"Už je volný, moji lidé ho osvobodili," podal mu jeden ze svých mečů, "vemte si to, než najdeme ten váš."

* * *

Dasha neměla ani potuchy, co se jí stalo.
Jednu chvíli stála v chodbě s Ashem a Hommem a kolem bylo nesnesitelné světlo, potom začalo pohasínat a ona stála tady. Ovšem, kde to bylo ,tady'?
Stála na nějakém kruhovém podstavci, který vypadal, že visí – a zřejmě i visel – uprostřed ničeho. Jen vysoko nahoře viděla denní světlo a kolem sebe slyšela proudit vzduch směrem nahoru.
A to nejdůležitější bylo, že před ní stála Alen.
"Vítej v srdci chrámu, Dasho."
"Alen! Jak si mě sem dokázala přemístit?"
"Jmenuji se Darth Fara!" opravila ji, "a dostat tě sem nebylo nic těžkého, síla temné strany je nevyzpytatelná. Ovšem to, jak jste se vy dostali sem, bylo zajímavé, zničili jste vlastní loď, abych uvěřila, že jsi mrtvá. Zřejmě si všichni myslíte, že řád Sith jsou nějaké nelidské zrůdy."
Co jí to ty zrůdy udělali? Pomyslela si Dasha. "Ano, to si přesně myslím, Alen."
"Dokážu ti, že to není pravda. Protože jsem se zděsila, když mi došlo, že bys radši volila smrt, než se přidat k nám. Tak tedy můžeš jít," ukázala nahoru, "když z téhle plošiny uděláš krok do prázdna, tlak vzduchu tě vynese nahoru a ven z chrámu."
Dasha polkla: "A co Ash Koor a Qui-Gon a Obi-Wan a ostatní?"
"Taky mají možnost volby," řekla Alen chladně, "buď zemřou, nebo se přidají k nám."
"Já jsem na tom tedy o něco líp?"
"Mám tě ráda, proto ti nabízím možnost odejít, ale pokud chceš zůstat a přidat se k nám..."
Dasha cítila, jak jí po čele stéká pot: "Zůstanu, ale nehodlám se k vám přidat."
Alenin pohled ztvrdl: "Já tě varuji, nechci tě zabít, ale pokud mi nedáš na vybranou..."
"Já tě taky nechci zabít. Chyběla jsi mi a moc, ale Ash Koorovi se podařilo tu mezeru po tobě částečně zaplnit a stal se mým přítelem, nenechám vám ho tu napospas. Navíc, pokud si vzpomínám, tys neuměla šermovat ani špatně."
Alen si odepla meč z opasku a aktivovala ho: "Možná jsem se za tu dobu, co jsme se neviděly, něčemu přiučila."
Dasha aktivovala svůj meč: "No asi už není zbytí."
Souboj započal.

* * *

Ačkoliv se mu ten chrám hnusil, musel Mace Windu uznat, že architektura tohoto místa je úžasná.
Všichni se shromáždili ve velké kruhové místnosti. Podél stěny bylo kolem dokola šest dveří, které vedly do různých částí chrámu, po obou stranách každých dveří byly sochy postav. A na jedné straně byla na stěně obrovská kamenná mapa galaxie, která byla uměleckým dílem – i když dnešní kartografové by ji zřejmě moc nedocenili vzhledem k tomu, že byla několik tisíc let stará – na každém malém detailu si musel dát autor spoustu práce. Byly tam vyznačeny systémy Jádra, vnější okruh, veškeré důležité soustavy, mlhoviny, pole asteroidů. Několik míst tam bylo zvýrazněno.
Mistr Lancelot si stoupl vedle něj: "Co je to tam vyznačeno?"
Mace si promnul bradu: "Zřejmě nějaké další Sithské chrámy, je to u toho napsáno," začal ukazovat, "tady je Sith, Yavin 4, Drommund Kaas, jsou tu snad všechny."
"Stálo by za to je někdy všechny prozkoumat," řekl Lancelot.
"Já myslím, že bychom je měli všechny nechat na pokoji," řekla Yaddle svým klidným hláskem.
A jako by v kontrastu s jejím jemným hlasem zahřměl přes celou místnost hluboký dunivý hlas: "Jediové! Vzdejte se, nemáte proti nám šanci."
Mace Windu se otočil a zvedl hlavu: "Nechtěl byste se nám nejdříve představit?"
"Není důležité vědět, kdo jsem. Až budete jedněmi z nás, pochopíte."
"To bohužel neplánujeme," řekl Mace Windu, "máme tu nějakou práci."
"Buď se přidáte, nebo zemřete! Je to prosté. Klást odpor je marné."
Všech šest dveří se otevřelo a do místnosti vtrhlo asi dvacet maníků se světelnými meči.
Začal boj.
Dva Rádobysithové se vrhli na Mace.
Uvidíme, jestli jsou opravdu tak nemožní, jak říkal Qui-Gon. Začal ustupovat a blokovat jejich útoky. Jeden ze soupeřů udělal výpad s cílem zasáhnout mu nohy. Mace udělal přemet, aby se jim dostal za záda. Oba se rychle otočili, ale Mace provedl kotoul a jednomu z nich podrazil nohy, když padal, nastavil mu do cesty svůj meč.
Jeden je ze hry, jeden zbývá.
Zaútočil na svého druhého protivníka, který se sice urputně bránil, ale mistr Jedi ho po chvíli jedním přesným úderem vyřadil.
Podíval se kolem sebe, bitva skončila. Sithové byli poraženi, ovšem jeden z Jediů zahynul, mladý Zabrak Arknell T'Pol.
Jediové pomalu zhasínali své meče, když se zase ozval ten hlas: "Zajímavé..."

* * *

"... ale už mě to pomalu přestává bavit. Když chcete zemřít, máte to mít!"
Nastalo ticho, Ash z toho měl husí kůži. Zdálo se mu, jako by se kolem jedné sochy zablýsklo: "Sochy!" Pozvedl proti ní svůj meč, právě včas, aby zastavil kaskádu modrobílých blesků. Po chvíli začaly blesky šlehat ze všech soch, ale jeho druhové je docela efektivně blokovali, ovšem donekonečna to dělat nemohli, temné blesky se sice daly mečem blokovat, ale ne odrážet.
"Ničte ty sochy!!" vykřikl Lancelot a hodil po té nejbližší jeden ze svých mečů, zatímco druhým se kryl. Socha se rozpadla a přestala střílet.
Ash se usmál a použil na sochu, která ho ohrožovala, Sílu, ve snaze strhnout ji z podstavce. Marně, ani se nehnula. Zkusil tedy náročnější cestu, rozběhl se k ní a prudce švihl, sice ho blesk zasáhl do ramene, ale socha ho už dál neohrožovala.
Šlo jim to poměrně dobře, Yaddle udělala velký přemet a rozřízla sochu vejpůl. Obi-Wan se na ni rozmáchl, ale nestihl to a blesk mu ožehl ruce. Qui-Gon se před něj rychle postavil a bránil ho. Lancelot hodil svůj meč na další sochu a blokoval její blesky, ale nemohl se už bránit před dalším výbojem blesků z druhého konce místnosti, který ho zasáhl do zad. Mistr Jedi vykřikl a spadl na zem, kde ho modrobílé blesky stále zraňovaly, dokud se jim Ash Koor nepostavil se světelným mečem do cesty. Jeho zelená čepel pohlcovala nenasytné blesky, ale tu sochu potřeboval nějak vyřadit. U nohou mu ležel Lancelotův meč. Nadechl se a pomocí Síly ho zvedl, aktivoval a hodil po soše. Žádné další tam už nebyly, bylo po všem.
Po bitvě zůstala na zemi hromada sutin a několik sténajících raněných.
Ash si klekl k raněnému Lancelotovi. Sehnul se k němu a on zasténal.
"Máte bolesti?"
"Ahhh, klečíte mi na tříslech," zasyčel.
"Uh, pardon. Pojdtě, dostaneme vás odtud."
Lancelot ho chytil za ruku: "Musíte... musíte je zastavit," svou spálenou a třesoucí se rukou si sáhl do kapsy, vytáhl tepelný detonátor, "za každou cenu!" Z očí se mu vytratil lesk, přestal reagovat. Byl mrtvý.
Ash cítil, že za ním někdo stojí, byl to Mace Windu.
"Ach můj bože, zabili Lancelota! Ty parchanti!"
Ash s ním cítil, Lancelot byl jedním z mála opravdových přátel, které mistr Windu měl. Vstal a podíval se mu do očí: "Mistře, vezměte všechny Jedie a zmizte odtud, jděte ke své lodi a počkejte na mě."
"Co chcete dělat?"
"Nejdřív najít Dashu, je to moje učednice a já za ni mám jistou zodpovědnost. Potom," potěžkal tepelný detonátor ve své levé ruce, "zničím tohle příšerné místo."
Mace Windu ukázal na jeho rameno: "Jste zraněn, a navíc, nevíte jestli vůbec ještě žije."
"Vím to, cítím její přítomnost. Jděte ke své lodi. Kde je?"
"Kousek od mostu na planině, asi deset minut cesty. Je to jediné místo k přistání v okolí."
"Dobrá, jděte k ní. Když se do hodiny nevrátím, víte, co máte dělat."
Mace Windu přikývl: "Rychle zmizet."
"Ne, ještě půl hodiny čekat," opravil ho Ash.
Qui-Gon – podpíraje velmi otřeseného Obi-Wana – se na Ashe podíval: "Nebudeš potřebovat pomoc?"
"Ty máš svého padawana, který tě potřebuje, Qui-Gone. Já mám svého. Půjdu tam sám."
Qui-Gon pomalu přikývl: "Ať tě provází Síla."
Všichni pomalu odešli nebo byli vyneseni a Ash zůstal sám. Byl čas dát se do práce.

* * *

Alen se opravdu za těch několik týdnů něco přiučila, ale Dasha byla jedním z deseti nejlepších šermířů – padawanů – a dokonce i samotný mistr Yoda byl jejími schopnostmi fascinován. Takže souboj byl jakž takž vyrovnaný, ovšem Dasha nechtěla Alen zabít a ona zřejmě nechtěla zabít ji, ale Darth Fara ano.
Jenže na pat to hrát donekonečna nemohly. Musí něco vymyslet.
Čepele mečů se zkřížily. "Pořád můžeš odejít, Dasho. Nenuť mě, abych tě zabila!"
"Dobře, odejdu," řekla Dasha, odstrčila Alenin meč na stranu a kopla ji do břicha. Alen zavrávorala a spadla z plošiny. Tlak vzduchu ji začal okamžitě vynášet nahoru, "ale ne sama."
Zhasla svůj meč a podívala se nahoru na několik desítek metrů hlubokou propast. Ten pohled se jí vůbec nelíbil, ale jiná možnost tu nebyla. "Jen výš, jen dál!" udělala krok do prázdna a letěla za Alen.

* * *

Ash teď cítil Dashinu přítomnost někde velmi blízko, ale pak se zase ztratila z dosahu jeho smyslů. Navíc někde poblíž bylo slyšel něco jako... víření vzduchu.
Přistoupil k jedné stěně a vyřízl do ní mečem otvor. Víření teď bylo slyšet jasněji a zbytek stěny, který hodil dovnitř, se začal ihned vznášet nahoru. Zřejmě stejnou cestou „šla" i Dasha.
Je jediný způsob jak to zjistit. Odjistil tepelný detonátor a položil ho za sebe na zem, měl pět minut, než to tady půjde všechno k čertu. Do té doby by měl najít Dashu, nebo ji alespoň varovat. Vlezl dovnitř a nechal se unášet vzduchem nahoru.

* * *

Přistávací techniku budu muset ještě trénovat. Jakmile Dasha vylétla z chrámu, nabrala špatný směr a kromě celé výšky budovy padala ještě kousek podél skály, na níž byla postavená, pomocí Síly zmírnila pád a přistála na ruce, takže se jí nic vážného nestalo. Tedy až na tu ruku, kterou měla na několika místech zlomenou. Hrozně to bolelo, ale lepší než zlomený vaz. Kromě toho měla jen pár boulí a odřenin.
Zvedla se a šla, ačkoliv nevěděla, kam jít. Cítila, že Alen je někde blízko. A Ashovu přítomnost cítila taky.
Nemusela čekat dlouho. Po chvíli chůze se před ní objevila Alen, - byla v mnohem lepší formě než ona, asi to přistávání trénovala – odstrčila ji zpátky na zem a zažehla svůj meč: "Tím jsi ničeho nedosáhla! Zemřít tam nebo tady? Jaký je v tom rozdíl?"
Dasha si zdravou rukou vytáhla meč, ale pak ho zahodila: "Kašlu na to! Jestli mě chceš zabít, tak si posluž."
Alen jí přiložila meč ke krku: "Varuji tě."
"No tak, na co čekáš?"
Ozval se ohlušující výbuch, který Dashe málem roztrhl ušní bubínky.
Otočila se směrem ke zdroji. Chrám Sithu explodoval. Rozlétl se na molekuly, zbyl po něm jen obrovský kráter a spousta zlých vzpomínek.
Alen upustila meč a svalila se na zem jako pytel zrní.
"Alen!" Dasha s ní začala cloumat, ale bezvýsledně, byla v bezvědomí, "Sakra, Alen! Řekni něco!" vytáhla vysílačku a zadala tam Ashův kód: "Mistře Koore! Jste tam?"
"Dasho! Jsi v pořádku?"
"Zaměřte se na můj signál a pojďte rychle sem, potřebuji... vlastně Alen potřebuje okamžitou pomoc!"


<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>