Exhument

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitán Nodd se právě ve své kajutě zabýval pročítáním nejrůznějších hlášení, když někdo stanul za dveřmi a zazvonil.

"Dál," řekl Nodd.

Do místnosti vstoupil poručík Rogriss.

"Kapitáne," zasalutoval a podal mu datakartu, "mám tu pro vás rozbor senzorového průzkumu, jak jste chtěl."

Nodd datakartu přijal: "Děkuji," několik minut si to tiše pročítal, pak zvedl oči k poručíkovi, který před ním stále stál a ani se nepohnul.

"Vypadá to dobře. Výborně, poručíku."

Rogriss se usmál: "Děkuji, pane."

Nodd přikývl. Rogriss byl poměrně mladý. Nodd si ho před necelým rokem sám vyžádal, aby sloužil na Arbiteru, kde ho krátce poté povýšil na poručíka a udělal z něj hlavního senzorového důstojníka. To se sice Noddovým přímým nadřízeným - admirálu Sajovi ani moffu Sanderovi - moc nezamlouvalo, protože Rogrissův otec, admirál Teren Rogriss, byl po tom fiasku na Adumaru a svém následném zmizení zcela otevřeně označován za zrádce. Nodd sám byl nad takovéhle řeči povznesen. Byl obeznámen z detaily Adumarské mise a udělal si obrázek o tom, proč admirál Rogriss udělal to, co udělal. Na jeho místě by se tak asi nezachoval, ale chápal ho. Starý Rogriss velmi lpěl na své cti a vždy dodržoval slovo. A zřejmě ho nedokázal porušit ani na přímý rozkaz moffů a radši se vzdal své kariéry a utekl. Noddovi to připadalo možná poněkud patetické, ale chápal ho.

Ale co je hlavní, ať už to byl zrádce nebo ne, jeho syn je výborný důstojník, jaké Impérium v této těžké době potřebuje a takovými talenty by se nemělo mrhat, bez ohledu na to, čím byl nebo nebyl jeho otec.

Nodd sám byl v minulosti terčem různých předsudků. Dlouho se mu všeobecně nevěřilo, protože post kapitána této lodi získal, aniž by o to jakkoliv usiloval, už v devětadvaceti a to za značně nepříjemných okolností. Často mu pak byla velice otevřeně projevována nedůvěra a trvalo velmi dlouho, než ho přijali nejen nadřízení, ale i vlastní posádka. Dokonce i dnes mu nebyly svěřovány žádné příliš významné úkoly. Přitom nic špatného neudělal.

Vzpomínky na více jak deset let staré křivdy náhle vyplouvaly napovrch a působily jako sůl do rány. Nodd se podíval na poručíka Rogrisse a měl chuť se mu omluvit, než si uvědomil, že on nemá za co. Byl tedy vděčný, když ho z těchto nepříjemných vzpomínek vytrhlo zapípání. Natáhl se ke komunikátoru na skleněném stolku vedle jeho křesla.

"Ano?"

"Tady můstek," ozval se hlas velitele Cowleyho, "blížíme se k systému Carida."

"Už jsem na cestě," řekl Nodd a vstal, "doprovodíte mě, poručíku?"

"Samozřejmě, pane," souhlasil Rogriss a pokynul mu, aby šel první.

Na můstku byl docela klid. Velitel Cowley stál velitelském molu oddělujícím od sebe posádkové šachty a udílel nějaké rozkazy.

Když zahlédl dva nově příchozí, kývl na pozdrav.

Nodd došel až k němu: "Hlášení?"

"Za chvíli se vynoříme u systému Carida," odpověděl Cowley, zopakoval vlastně to, co řekl kapitánovi přes intercom. Nodd se otočil na Rogrisse, který za ním stále stál: "Zaujměte svůj post, poručíku."

"Ano, pane," řekl Rogriss a sešel do pravé posádkové šachty, kde vystřídal u senzorové stanice jakéhosi podporučíka, jehož jméno si Nodd nemohl vybavit.

"Třicet sekund do normálního prostoru," hlásil poručík Bodie.

Nodd a Cowley přistoupili k průzoru na přídi. Po chvíli čekání modrobílou záři nahradily bílé čárky, které se pak proměnily v tečky, jak vystoupili z hyperprostoru.

Naskytl se jim pohled na systém Carida, tedy spíš na to málo, co z něj zbylo. Z planet zůstala jen smršť meteoritů a z hvězdy byla jen bílá pohasínající nova.

Na Caridě byla onehdy jedna z nejprestižnějších imperiální vojenských akademií, teď tu bylo jen tohle pohřebiště. "Vidíte? Dokonalá ukázka toho, jací dokážou být Jediové," pronesl Nodd, "mají plné huby té své Síly, míru a harmonie a přitom jeden z nich dokázal zinscenovat takovýhle masakr. Zahynuly tu miliardy!"

Po můstku se začalo rozléhat souhlasné mumlání.

Nodd slyšel, že Nová republika tu prý chce vybudovat vesmírnou stanici, aby plnila funkci Caridy jako přestupného bodu na obchodních cestách, ale to je jen ubohé gesto, jak zakrýt holocaust, ke kterému tu došlo. Na rukou Jediů tu byla krev miliard!

"Senzory indikují jedno plavidlo na pravoboku," hlásil poručík Rogriss, "imperiální hvězdný destruktor označený za přátelský."

Nodd popošel napravo, aby měl dobrý výhled na druhé plavidlo. Netrvalo dlouho, než objevil známý trojúhelníkový tvar hvězdného destruktoru - téměř na chlup stejného jako Arbiter -, jak ladně a majestátně pluje nekonečným vesmírem. Tato loď svým zevnějškem vždy vzbuzovala obdiv a úctu. U nepřátel pak také strach.

Podle letového plánu by tato loď měla být Firestorm.

"Je to Firestorm," dodal Rogriss.

Nodd přikývl. Všechny imperiální lodě – povětšinou hvězdné destruktory - působící hluboko v teritoriu Nové republiky se scházely na určitém místě - v tomto případě v systému Carida - odkud pak společně letěly zpět do Impéria, aby se mohly lépe bránit v případě přepadení. Bohužel to byl také další důkaz o současném stavu Impéria, před pouhými pěti lety byla jejich a novorepubliková území téměř stejně rozlehlá a tak propletená, že se s ničím podobným nemuseli obtěžovat.

Ovšem to bylo tehdy. Současnost je jiná. Bohužel.

"Volají nás, kapitáne," řekl poručík Doyle.

"Přepojte to," rozkázal Nodd a přistoupil ke komunikační konzoli.

V reproduktoru to zapraskalo a pak se ozval hluboký hlas: "Tady je imperiální hvězdný destruktor Firestorm. Prosím ohlaste se."

Nodd se naklonil blíž: "Tady je kapitán Fin Nodd z lodi Arbiter."

Z reproduktoru se ozval nový hlas: "Zdravím vás, kapitáne. Zde je kapitán Lothar Valdis. Vítejte. Doufám, že vaše mise byla úspěšná. Rád bych se také dozvěděl nějaké novinky, pokud jste tedy oprávněn mi detaily vaší mise sdělit."

"Detaily zatím radši moc ne," řekl omluvně Nodd, "i když na tom už příliš nezáleží. Stačí, když řeknu, že jsme letěli jako doprovod pro skupinu agentů a že mise byla bohužel neúspěšná."

"To nerad slyším," ozval se opět Valdis, "velmi nerad. My na naší misi slavili úspěch. Podařilo se nám zlikvidovat republikový nákladní konvoj i s většinou jeho stíhací podpory. Nijak závratný úspěch to sice není, ovšem o te…"

"Pane, neznámé lodě právě opustily hyperprostor v sektoru 641!" zvolal náhle poručík Rogriss.

Z reproduktoru se ozval nějaký hluk, asi jak senzorový důstojník Firestormu křičel totéž na kapitána Valdise.

Nodd se jedním dlouhým krokem dostal ke schůdkům vedoucím do posádkové šachty.

"Chci podrobnosti, poručíku!" vykřikl, zatímco se po lodi začínaly rozléhat poplašné sirény.

"Pět corellianských korvet a několik menších transportérů… vypadají jako Muurian transporty."

"Nová republika nás vystopovala!" zasyčel velitel Cowley.

Nodd pomalu zavrtěl hlavou. Kdyby o nich Nová republika věděla, tak by sem vyslala alespoň půltuctu calamarských křižníků a ne tuhle veteš.

"Zatím se nehýbou," pokračoval Rogriss, "vypadají trochu zaskočeně. Zřejmě nečekali, že tu někdo bude a… moment… alespoň tři z těch korvet jsou poškozené. Oslabené štíty, nefunkční trysky a vypadá to, že mají i na několika místech protržený plášť."

Noddovi náhle svitlo. Ty cizí lodě zřejmě bojovaly a ustoupily sem do relativního bezpečí. To bude ono!

"Co jsou zač?" zeptal se, "Nová republika?"

"Ne, kapitáne. Neznámé označení."

"Zavolejte je."

Než stihl komunikační důstojník vykonat rozkaz, neznámé lodě zahájily úhybné manévry a vypálily proti Arbiteru několik laserových salv.

"Opětovat palbu!" štěkl Nodd a přistoupil k průzoru na levoboku, aby měl dobrý výhled. "Zažehněte podsvětelné motory, přejděte na pronásledování!"

Když se tady velitelé korvet vynořili a uviděli tu čekat dva hvězdné destruktory, první, co je zřejmě napadlo bylo, že je to past. A tak udělali to, co mají správně udělat, když jsou jejich lodě poškozené a stojí proti přesile. Zahájit ústup za krycí palby.

Nepřátelská plavidla směřovala k nejbližšímu bodu, vhodném pro bezpečný skok do hyperprostoru. Firestorm přerušil svůj předchozí kurz a letěl jim odříznout cestu.

Čelním průzorem teď byly jasně vidět unikající lodě. Jak Rogriss předtím poznamenal, tři z korvet byly poškozené. Jedna měla už funkční jen čtyři z jedenácti trysek a kvůli tomu za ostatními poněkud zaostávala.

"Zaměřte nejbližší korvetu iontovými kanóny!" nařídil Nodd, "chci vědět, co jsou zač!"

Modré iontové paprsky začaly pálit na určenou loď, která poté ještě víc zpomalila. Tři Muurian transporty se otočily a letěly zpátky, patrně s úmyslem korvetu krýt.

"Vyšlete ven naše doprovodné raketoplány," řekl Nodd, "ať zaútočí na transportéry. Ještě s nimi pošlete jednu letku TIE Fighterů, ať je kryje."

Ačkoliv se mu myšlenka používat doprovodné raketoplány třídy Delta místo stíhaček nelíbila, proti některým menším transportérům se hodily lépe než stíhačky TIE. Jako v tomto případě.

Muurian transporty se pokoušely opětovat palbu, ale byly velice rychle a efektně rozprášeny.

Nodd se usmál. Bude muset piloty a instruktory pochválit za jejich výkon.

Korveta se už téměř vůbec nehýbala. Vzdálenost mezí ní a unikajícími kolegy se stále zvětšovala. Naopak vzdálenost mezi ní a Arbiterem se velmi rychle zmenšovala.

"Už jsme v dosahu, pane," řekl podporučík Lart.

"Aktivujte tažný paprsek."

Korveta sebou škubla a začala se bezmocně přibližovat ke spodní části trupu hvězdného destruktoru, který ji neúnavně nasával do svých útrob.

"Dejte povel plukovníku Zaiusovi, ať se jeho muži připraví na naloďovací operaci."

"Ano, kapitáne," řekl poručík Doyle a zadal příkaz do počítače.

Velitel Cowley si stoupnul vedle kapitána a zeptal se: "A co s těmi ostatními korvetami?"

Noddovi koutky se jen nepatrně zvedly: "Palte podle libost."

Zbylé čtyři korvety a jejich nepatrný doprovod utrpěly několik dalších zásahů, ale brzy byly z dosahu, protože Arbiter musel zpomalit, aby mohl pátou korvetu bezpečně zajmout.

Firestorm ale dál pokračoval, z hangáru mu startovala jedna letka TIE Interceptorů, jeho turbolaserové baterie pálily ze všech sil a korvety se, ne úplně úmyslně, řítily skoro přímo proti němu.

Jedna z nich, která mu ke své smůle byla nejblíže, náhle vzplála a zmizela v mohutné explozi. Dvě další - ty které byly v době příletu v dobrém stavu - byly poškozeny a dva Muurian zničeny, než se jim konečně podařilo opět dosáhnout hyperprostoru.

Kapitán Nodd ještě dlouhou chvíli stál u průzoru a díval na místo, odkud nepřátelské lodě přešly na světelnou rychlost a kde teď zůstal už jen Firestorm, opět ladně plující vesmírem.

"Nepřátelská korveta byla bezpečně upevněna," řekl podporučík Lart s jistým uspokojením v hlase.

"Výborně," přikývl a zamířil po molu pryč z můstku, "půjdu do hangáru dohlédnout na její obsazení."

"Kapitáne, signál z Firestormu," oslovil ho poručík Doyle, než stihl kapitán odejít.

"Přepojte to."

"To byli nějací vaši… známí?" ozval se po chvíli hlas kapitána Valdise.

"Nemám ponětí, co byli zač," odpověděl Nodd.

"My se s nimi také předtím nesetkali," řekl jeho protějšek z druhé lodi, "zajali jste tu korvetu v pořádku?"

"V pořádku. Jdu zajistit bezpečný průběh jejího obsazení a následně vyslechnout vězně. Uvidím, co nám řeknou," na okamžik se odmlčel, "zřejmě vás to bude také zajímat. Přileťte sem."

"Zajisté. Přiletím, hned jak budu moci."

Signál se přerušil.

"Veliteli Cowley," oslovil Nodd svého prvního důstojníka, "můstek je váš."

A s těmito slovy odešel z můstku.

Plukovník Zaius stál v hangárovém řídícím středisku a poslouchal přes intercom hlášení o průběhu naloďovací operace, když přišel kapitán Nodd.

"Status?"

"Mám tam čtyři jednotky," řekl Zaius a kývl k průzoru, zajatá korveta - pevně připevněná k trupu Arbiteru - zakrývala téměř celý výhled, "odpor je minimální. Za chvíli budou mít obsazenou celou loď."

"Připomeňte jim, že chci živé zajatce," řekl Nodd.

"Už jsem jim to řekl," oponoval Zaius.

"Tak jim to pro jistotu řekněte ještě jednou. Vím jak jsou někteří stormtroopeři… horliví při plnění úkolů a mrtvolu vyslýchat nelze."

Zaius přikývl a poslal rozkaz.

O pět minut později byly korveta zcela pod kontrolou Impéria.

* * *

Sotva byli zajatci převedeni do vězeňských bloků, kapitán Nodd se do jednoho takového bloku vydal. Do toho, kam odvedli přeživší posádku můstku zajaté korvety.

"Velitel zajaté lodi je v cele 13," hlásil Noddovi jistý poručík, který měl blok na starosti, "soudíme, že to je velitel i celé té skupiny lodí, co nás napadla. Představil se jako komodor Badger.

Nodd přikývl a pokynul mu a dvěma strážcům, aby ho doprovázeli. Otevřeli celu a vešli dovnitř.

V rohu místnosti, kde byl prostor uzpůsobený ke spaní - Nodd se neodvažoval o tom uvažovat jako o posteli - seděl mohutný muž, oděný do vínově rudé uniformy. Na prsou měl několik podivných znaků, ale žádný z nich Noddovi nic neříkal.

"Komodore Badgere," oslovil ho a přistoupil blíž, "jsem kapitán Nodd, velitel této lodi."

Badger se sotva pohnul, v jeho očích byl patrný strach. Určitě slyšel o imperiálních výsleších a pranic se mu nelíbila představa, že by měl být jeden aplikován na něj.

"Teší mě," řekl nakonec.

"Mohu se vás zeptat, proč na nás vaše lodě zaútočily? A také by mě docela zajímalo, kam jste měli namířeno a kam teď pravděpodobně letí ostatní korvety z vaší skupiny," pokračoval Nodd klidně.

Badger se tvářil odhodlaně, ale jeho oči prozrazovaly již téměř panickou hrůzu. Věděl, že pokud nebude spolupracovat, nasadí výslechové metody a časem z něj pravdu dostanou, ať už se mu to bude líbit nebo ne.

"Mám povolat výslechového droida?" navrhl poručík.

Nodd dlouho studoval Badgerovy oči a zavrtěl hlavou: "Ne, nechte nás tu."

Poručík si vyměnil překvapený pohled se strážci a pak se všichni dívali střídavě na svého kapitána a komodora Badgera.

Nebylo těžké uhodnout, co se jim honí hlavou. Nodd měl sice udržovanou figuru atleta, ale Badger působil dojmem jisté… mohutnosti. Byl více než o hlavu vyšší, svalnatý a kdyby došlo k zápasu, tak by s Noddem zřejmě neměl velké problémy.

"Pane," začal poručík, "nevím jestli je to dobrý…"

"Dostal jste rozkaz, poručíku," řekl Nodd důrazně a když se poručík stále neměl k odchodu, dodal, "nebojte se. Pan Badger je rozumný a ví, že kdyby mi něco udělal, tak by to nejen zajistilo jeho odchod, ale také by mu ho to pořádně znepříjemnilo. Nemám pravdu, komodore?"

Badger jen přikývl.

Poručík si opět vyměnil pohled se strážci, ale tentokrát už nikdo nic nenamítal - spíš proto, že věděli, že to nebude mít smysl než, že by souhlasili - a odešli.

Když Nodd zůstal sám jen se svým zajatcem, naklonil se k němu blíž.

"Komodore, vím, že jste si vědom, že útokem na loď Impéria jste se dopustil agrese vůči celému Impériu. Takový čin se trestá smrtí…"

Badger se sotva znatelně pohnul, nicméně pohnul.

"Až na výjimky. A jsem si jist, že ve vašem případě bych jednu takovou výjimku mohl udělat," dodal Nodd, Badger hned zbystřil pozornost.

Nodd se usmál a zašeptal: "Chci vědět s kým jste bojovali předtím, než jste narazili na nás. Chci vědět, co jste vůbec zač a hlavně odkud pocházíte."

Badger se už netvářil tak nezúčastněně jako předtím. Přemýšlel o Noddově návrhu, ale asi se mu příčilo zradit své nadřízené, ať už to byl kdokoliv.

"Samozřejmě, že případná amnestie by se vztahovala i na všechny vaše příbuzné nebo blízké přátele pokud nějaké máte," řekl Nodd a po další chvíli ticha se narovnal a odkašlal si, "no nic, asi budu muset přece jen povolat výslechového droida. Je mi líto, ale musím o vás vědět něco víc a jak toho docílím, bylo jen na vás," otočil se k odchodu.

"Počkejte," řekl Badger.

Nodd se otočil zpět k zajatci a zvedl obočí: "Ano?"

"Řeknu vám, co chcete vědět."

Trvalo necelých dvacet minut, než Badger řekl všechno o planetárním státu Logimos, prefektu Thorinovi a jeho spojenectví s warlordem Grutharem. O jejich příletu na Tiron, o boji s Novou republikou a o jejich zoufalém ústupu.

Kapitán Nodd ho pozorně poslouchal, kladl mu doplňující otázky a když Badger skončil, nechal jeho výpověď ověřit pomocí výslechového droida, který pozná, jestli vězeň mluví pravdu.

"Děkuji, komodore," řekl, když to skončilo, "víc zatím vědět nepotřebuji. Vidíte, že to jde i bez zbytečného násilí," usmál se, "nechám vám sem poslat nějaké jídlo."

Tiše odešel z cely na chodbu, kde stručně sdělil svůj úspěch poručíkovi a nastoupil do výtahu.

Vypadá to, že bych si mě mohlo velení konečně všimnout. A pokud ne… alespoň bude zase nějaká akce.

Z úvah ho vytrhlo zapípání comlinku.

"Ano?"

"Tady můstek," ozval se velitel Cowley, "kapitán Valdis právě dorazil na palubu."

"Výborně, veliteli. Jděte ho přivítat a doprovoďte ho do poradní místnosti, budu tam."

"Ano, pane."

* * *

Matt seděl v pilotním křesle na palubě Alderaanu, lodi prezidentky Organy Solo, kterou mu a jeho společníkům zapůjčila na cestu na Yavin 4. Nebylo to nic moc plavidlo. Mathii se rozhodně nevyrovnalo, ale přeci mělo něco do sebe.

Do kokpitu vešla prezidentka.

"Chtěla jsem se jen zeptat jestli je všechno v pořádku."

Matt a Tracy - v sedadle kopilota - zběžně přelétli displeje. Lix v křesle navigátora jen zavrtěl hlavou.

"Všechno vypadá dobře," řekl Matt po chvíli, "tahle konzerva se sice mé zničené lodi nevyrovná, ale lítat to snad dokáže."

"Chtěla…," začala prezidentka ignorujíce narážku o konzervě, "chtěla jsem vám jen poděkovat za to, co jste pro nás - mého bratra a syna - udělali," na okamžik se odmlčela, "a co jste obětovali."

Ian, blesklo Mattovi hlavou. Tělo jejich přítele vezli s sebou na Yavin 4.

"To máme v popisu práce," řekl nakonec. Nic lepšího ho momentálně nenapadlo.

Prezidentka přikývla a kousla se do rtu, jako by chtěla ještě něco říct, ale pak to omezila jen na: "Uvidíme se na Yavinu 4."

"Šťastnou cestu," řekla Tracy, kterou Ianova smrt zasáhla zřejmě nejvíc.

Prezidentka odešla. Matt ji po chvíli viděl, jak směřuje přes hangár na Belfastu k Millenium Falconu, na kterém odváželi také doktorku Budreau a klonovací vybavení. Opodál zahlédl mistra Skywalkera, jak nasedá do X-wingu.

Z reproduktoru na palubní desce se ozval strohý hlas: "Alderaane, tady hangárová kontrola. Máte povolení ke startu. Šťastný let."

"Díky, mějte se," řekl Matt. Aktivoval motory a jemně navedl loď ven z hangáru. Falcon a Skywalkerův X-wing ho následovaly.

Když se dostatečně vzdálili od Belfastu a ocitli se mimo gravitační pole planety Tiron, Matt propočítal hyperprostorový skok k Yavinu 4.

"Držte se," řekl těsně před tím, než zatáhl za ovládací páku a přešli na nadsvětelnou rychlost.

* * *

"Kapitáne Nodde," kapitán Valdis podal svému protějšku ruku. Byl alespoň o patnáct, možná i dvacet let starší než Nodd a věkově byl blíž spíš k veliteli Cowleymu.

"Rád vás poznávám, kapitáne Valdisi," řekl Nodd. O Valdisovi už něco málo zaslechl. Byl to zkušený důstojník a kapitán s mnohaletou praxí, nedávno povýšen na Firestorm z destruktoru třídy Victory Red Harvest. Pokynul oběma důstojníkům, aby se posadili a stručně je zasvětil do situace tím, že jim převyprávěl, co mu řekl komodor Badger.

Když skončil, kapitán Valdis cosi zabručel a opřel se do svého křesla.

"Co navrhujete?" zeptal se.

Nodd se napřímil: "Zbytek flotily, která na nás zaútočila, má před námi sotva hodinu náskok. Pokud vyletíme hned maximální rychlostí, mohli bychom přiletět těsně po nich a ukázat jim, jak vypadá skutečný boj."

"S tím nesouhlasím," řekl kapitán Valdis jemně, "myslím, že bychom měli počkat, až sem dorazí ostatní lodě, vrátit se do Impéria a nechat velení, ať se s tím vypořádá."

Nodd zavrtěl hlavou, tohle byla samozřejmě první věc, které by každého napadla, ovšem jeho už nebavilo pořád ustupovat. Impérium si v dnešní době nemůže dovolit zakládat svou válečnou strategii na ustupování a obraně. Ne, pokud chce tuhle válku vyhrát a získat zpět své bývalé území.

"Čím více času jim dáme, tím více se na nás stihnou připravit. Logimos je poněkud odlehlý svět a jeho vládce, prefekt Thorin, by neměl být žádný válečník, ale pokud spolupracoval s warlordem Grutharem, je možné, že zbytky z jeho flotily se přesunou na Logimos a mohli by nám odtamtud působit potíže. To nemůžeme připustit."

"Souhlasím, že vojenská akce proti Logimosu je asi nutná," řekl Valdis klidně, tento muž koneckonců působil celkově jaksi klidně, uhlazeně. "Ovšem bez souhlasu vrchního velení nic podniknout nemůžeme. Ale když vyčkáme a vrátíme se s ostatními destruktory do Impéria, neměla by se celá operace zdržet o více než dva týdny."

"Za dva týdny se může hodně změnit, kapitáne," řekl Nodd.

"Pánové," začal velitel Cowley, který až doposud tiše seděl a do debaty se nevměšoval, "mohli bychom informovat admirála Saje o situaci přímo odtud. On by mohl pak rozhodnout, co máme dělat."

"Máte pravdu, veliteli," řekl po chvíli váhání Nodd, "ovšem admirál Saj může schválit akce pouze na území sektoru moffa Sandera. Tohle je mimo jeho pravomoci a navíc, kapitán Valdis nespadá pod jeho velení. Jakoukoliv akci mimo imperiální prostor musí schválit nejvyšší velitel.

"Admirál Pellaeon."

Valdis jen krátce přikývl na souhlas. Nodd vytáhl svůj comlink.

"Nodd můstku."

"Tady můstek," ozval se hlas nadporučíka Hilla.

"Pošlete kódovaný signál do Impéria," nařídil Nodd, "maximální priorita. Spojte mě s hvězdným superdestruktorem Reaper. Potřebuji mluvit s admirálem Pellaeonem."

"Ano, pane," odpověděl Hill poněkud zmateně a odmlčel se.

Po více jak pěti minutách se opět ozval.

"Admirál Pellaeon je na příjmu. Holografická projekce."

"Přepojte nám to sem," nařídil Nodd a přistoupil k projektoru v rohu místnosti, kapitán Valdis se postavil k jeho pravici, velitel Cowley stál uctivě za dvěma vyššími důstojníky.

Před nimi vyvstal hologram admirála Pellaeona.

Všichni zasalutovali: "Admirále."

Pellaeon přikývl: "Kapitáne Valdisi, kapitáne Nodde. Musíte mít dobrý důvod, proč jste porušili zákaz vysílání." Oslovil Valdise jako prvního!!! I když možná proto, že je mu věkově bližší nebo že to bral zprava jak nás vidí.

"To máme, pane," řekl nahlas, "střetli jsme se se skupinou corellianských korvet. Jednu z nich se mé lodi…" - nenápadné upozornění, že Valdis mi moc nepomohl - "…podařilo zajmout. Její velitel nám sdělil, že pocházejí z planety Logimos a účastnili se bitvy o základnu Nové republiky po boku warlorda Gruthara."

Přes hologram to šlo těžko postřehnout, ale Nodd tušil, že Pellaeonova tvář potemněla: "Takže Gruthar stále žije?"

"No… už ne," pokračoval Nodd, "podle všeho to vypadá, že byl na Tironu zabit agenty Nové republiky. Ovšem prefekt Thorin - vládce Logimosu - s ním zřejmě uzavřel nějaký druh dohody a zbytky warlordovi flotily se pravděpodobně budou snažit na Logimos přesunout a provádět odtamtud výpady proti Impériu."

To, co Nodd řekl, byla samozřejmě pravda. Jen dramaticky podaná.

"A co navrhujete?" zeptal se Pellaeon.

"Okamžitou vojenskou akci," řekl Nodd a napřímil se do své plné výšky, "odhaduji, že se dvěma destruktory, které tu máme, můžeme zlikvidovat jakýkoliv odpor, který by mohl Logimos klást."

"S tím já nesouhlasím," ozval se Valdis, "nemáme představu, jak velký obranný potenciál Logimos má."

"Lze předpokládat, že na Tiron vyslali to nejlepší, co mají k dispozici," namítl Nodd.

"Ano, ale jen předpokládat," Valdis se podíval na Pellaeona, "navrhuji, abychom alespoň počkali na ostatní destruktory, se kterými se tu máme setkat. Potom by se naše šance razantně zvýšily."

"Ale mezitím by si obstaral posily i Logimos!" trval na svém Nodd, "kdoví, kolik lodí mohl mít Gruthar někdy v záloze…"

"Tak dost," přerušil je Pellaeon. A evidentně si začal rozmýšlet, co mají udělat.

Já vím, že ten dědek mě to nenechá udělat! Ten si musí všechno rok promýšlet.

"Za jak dlouho dorazí ostatní hvězdné destruktory?" zeptal se Pellaeon nakonec.

"Moment," Nodd aktivoval comlink, "kapitán můstku, potřebuji přesně vědět, za jak dlouho sem mají dorazit ostatní lodě."

Nastala odmlka, pak se ozval poručík Doyle: "Podle plánu má za osm hodin dorazit Rage. Tyrannic za sedmnáct, Grey Wolf a Retaliator za dvacet pět, Denunciator za třicet dva a Garrett za třicet devět hodin. Ovšem u těchto misí lze, jak jistě víte, těžko určit, jak bude letový plán dodržen. Můžou se zdržet nebo naopak přiletět dříve."

"Děkuji, poručíku," řekl Nodd a vypnul comlink. "Tak dlouho tu čekat nemůžeme!" řekl k Valdisovi a Pellaeonovi.

"Mohli bychom počkat alespoň na Rage," navrhl Valdis, "tři jsou více než dva."

"Osm hodin je ale v čase války poměrně dlouhá doba."

"Jak daleko je od vás a od imperiálních hranic Logimos?" zeptal se náhle Pellaeon.

Nodd znovu zavolal můstek pro odpověď.

"Maximální rychlostí odtud na Logimos doletíme za devatenáct hodin," řekl hlas poručíka Doyla, "od hranic Impéria by to bylo zhruba šestnáct hodin. Ovšem od samého kraje Imperiálního prostoru. Je to poblíž Neznámých regionů."

Nodd i Valdis se podívali v očekávání na hologram admirála.

Pellaeon dlouho mlčel a zřejmě situaci zvažoval. Promluvil ve chvíli, kdy už Nodd uvažoval, že ho osloví sám.

"Informuji radu moffů," řekl nakonec, "nechám vyčlenit bojovou jednotku a pošlu ji co nejdříve za vámi. Nevím, na jak dlouho se to protáhne, ale doufám, že dorazí nejpozději několik hodin po vás."

Nodd cítil, jak v něm vzrůstá nadšení, celou dobu myslel, že mu to admirál zatrhne: "To znamená, že máme povolení zaútočit?"

Pellaeonova tvář znovu potemněla: "Ano."