Exhument

Autor: Johnak Wheeliak

Dlouhé ticho jako první prolomil Mengsk, ve tváři směsice překvapení a hněvu: „Takže Jediové, hmm? Neustále zapomínám, že Skywalker už není jediný,“ odfrkl si, „kdy už vám dojde, že nemůžete dělat galaktické policajty? Staří Jediové se o to snažili a nakonec byli vyhlazeni. S vámi to určitě nedopadne o nic lépe.“

„Není nutné zbytečně prolévat krev,“ řekl Matt, „vzdejte se a nikomu se nic nestane.“

Mengsk se usmál a ustoupil dozadu, aby svým mužům nepřekážel ve výhledu: „Zabte je!“

Námezdní lovci se začali přibližovat a pozvedli blastery.

„Všichni chcete pro svého šéfa umřít?“ zkusil to naposled Matt.

Nikdo nereagoval.

Matt vzdychl. Budou to muset řešit klasickým způsobem.

První zaútočil vysoký Gran, asi si myslel, že když sám zabije Jedie, dostane vyšší plat. Rychle namířil blaster na Mattovi oči.

„Whas d´dyshuva, mozu kashp...“ víc už nedořekl, neboť mu Matt hladce usekl hlavu.

Ostatní to jaksi probudilo a začali pálit jako o život... o ten jim vlastně koneckonců šlo.

Matt odrazil několik střel a ustoupil za jeden ze sloupů. Cítil jak do něj protivníci střílí a jak z něj odpadávají kusy betonu.

Neměl čas se podívat, jak si vede Ian, ale vycítil, že je v pořádku. Musí se teď tedy snažit, aby sám přežil. Vycítil, že se k němu zleva podél sloupu někdo blíží. Rychle vylezl z úkrytu, vyskočil a věnoval útočníkovi – Twi´Leckému muži – pár kopanců do hlavy.

Dosedl zase na zem a vykryl několik blasterových střel, které po něm vypálilo jedno z dvojčat námezdních lovců, jež se nad ním vznášelo na jetpacku. Matt ho pomocí Síly přitáhl na dosah své čepele, ale on rychle uhnul a odletěl na druhý konec místnosti.

Matt se svižně otočil zpět na Twi´Leka, který ale se zkrvavenými ústy a křikem: „Moje fuby, pfifel fem o fechny fuby!“ ustupoval z boje. Jeho místo zaujali Rodian a Weequay, ale po několika výstřelech Matt jejich trápení ukončil.

Dvojče lovec teď zase letělo zpět na něj. Prvním švihem meče se Mattovi podařilo lovci přeseknout blaster, ale než se rozmáchl podruhé, lovec do něj narazil a dotkl se jeho ramene černou tvrdou rukavicí, kterou měl na pravé ruce. Rukavice zajiskřila a Mattem projel silný elektrický šok. Každý kousek těla ho najednou bolestivě rozbrněl. Podlomily se mu nohy a s křikem se svalil na zem.

Lovec přistál na něm a pokoušel se ho dotknout znovu, čemuž se Matt snažil zabránit a chytil svého protivníka za pravé zápěstí.

„Hmm, seš borec,“ řekl lovci. Jeho světelný meč ležel na zemi jen asi metr od něj. Pokusil se ho přitáhnout, ale lovec zřejmě věděl, o co se pokouší a držel mu druhou ruku.

„Máš fajn rukavičku, Sopaku,“ pokračoval Matt v konverzaci.

„Já jsem Stevak,“ zavrčel a přitlačil. Jeho rukavice byla už jen dva centimetry od Mattovi tváře.

„Oba vypadáte stejně hnusně, že je mi úplně jedno, na kterýho z vás teď řvu!“ zakřičel Matt, konečně nabral dost Síly. Odstrčil od sebe Stevaka na strop a přivolal k sobě světelný meč. Lovec znovu zapnul svůj jetpack, ale než se mohl pohnout, Matt mu přesekl opasek a hodil ho Sílou na sloup.

Stevak tvrdě narazil hned u stropu, až ze sloupu odlétl kus betonu. Námezdní lovec pak bez hlesnutí sjel dolů a spadl do vitríny s uniformou.

Matt se usmál. Už bylo po boji, Ian se postaral o ostatní. Na zemi se jich válelo jedenáct, v rohu omráčený Sopak a Weequay, jehož levá paže ležela tři metry od něj. Ve vitríně byl Stevak v bezvědomí. Bezzubý Twi´Lek nebyl nikde k vidění.

A Mengsk stál celou dobu u dveří, kterými předtím přišel, a celé to pozoroval.

„No dobře, nejste zase tak neschopní,“ zabručel.

„A to ještě nic není,“ řekl Ian.

Mengsk se usmál a rychle zmizel za velkými kovovými dveřmi.

„Parchant,“ řekl Matt a sekl do dveří mečem.

Čepel kovem ale neprošla. Zarazila se hned na kraji a po chvíli se meč vypnul, zanechajíc na dveřích jen malý šrám. „Sithspit,“ zavrčel, „ty dveře musí být vyrobeny z cortosisu.“

„Tak zavolej kavalerii a poběžíme do garáže za Lixem a Tracy,“ řekl Ian.

Matt vytáhl comlink a vyslal signál - generál Cracken by tu měl být během několika minut.

Pak zamířil spolu s Ianem chodbou do garáže.

Zdevastovaný přijímací sál se ponořil do naprostého ticha, které po chvíli narušil kus betonu, který se odloupl od rozstříleného sloupu a roztříštil se o podlahu.

„Lixi! Náklaďák, náklaďák!!!“ řvala Tracy.

Byl to spíš výkřik zoufalství, protože bylo nepravděpodobné, že by Lix ten obrovský kolos přehlédl, ale přesto se stále řítil z poloviny zacpanou silnicí přímo na něj, a stále přidával.

„Je to prosté,“ řekl Lix, zatímco se řítil náklaďáku do zad, „nikdo za takovýmhle drobečkem nechce jet. Takže máme volnou cestu.“

„To chápu, ale jedeš moc rychléééé,“ zamáčkla se hlouběji do sedadla, jak Lix zase přidal. Na displeji tachometru bylo 190 km/h.

Stále rychleji se přibližovali k náklaďáku.

„Lixi, brzdi!“

Byli od něj už jen asi deset metrů, když Lix strhl volant a hladce projel mezi dvěma speedery do vedlejšího pruhu. „Tohle je trochu zdrží,“ usmál se, zatímco kličkoval mezi vozidly.

Tracy se otočila. Jejich pronásledovatelé, imperiální agenti ve dvou stejných speederech, se stále prodírali skrz kolonu.

Otočila se zpět: „Támhle je Flaggův speeder,“ ukázala na kličkující vznášedlo asi sto metrů před nimi.

Lix zrychlil, ale stále kličkoval. Za chvíli už byli těsně za Flaggem.

Tracy vydechla: „Kdybys uměl zacházet s mečem tak, jako se speederem, byl bys lepší šermíř než Kyle Katarn.“

„Já myslel, že už jsem.“

„Ne, nejsi!“

„No jo, radši kdyby ses podívala do mapy a zjistila, kam míří.“

Tracy aktivovala dvourozměrný projektor na palubní desce a po stisknutí několika tlačítek metodou pokus-omyl se jí podařilo zobrazit plán města s červenou tečkou, která značila jejich současnou pozici.

„Jedeme do centra... asi na hlavní silnici.“

„Tam není moc vesmírných doků.“

„Třeba ani do žádného nemíří,“ navrhla Tracy, „moc dobře ví, že jsme hned za nimi a že i kdyby zastavili u doků... nestihli by se včas dostat do lodi a vzlétnout. Nejdřív by se museli vypořádat s námi.“

„Myslíš, že nás chtějí jen zdržet?“

„Jo... než jim dorazí z vesmíru posily.“

„Sithspit!“

* * *

Policejní důstojník John W. Bronet se pohodlně opřel ve svém zaparkovaném služebním voze a usrkl z kelímku s kávou.

Nebyl už nejmladší a měl trochu nadváhu, ale stejně se tu řešili převážně jen dopravní přestupky nebo menší vloupačky. Mafiáni měli svůj rajón daleko odsud na kraji města. Tady u centra to byla naprostá pohoda...

Kolem jeho speederu se najednou prořítily rychle za sebou dva speedery a chvíli po nich další dva. Bronet leknutím nadskočil a celý se polil kávou.

„Sithspit!“ zavrčel. Ti blázni museli jet alespoň dvě stě padesát za hodinu, možná tři sta.

Popadl vysílačku: „Tady 147, 147 centrále.“

„Slyšíme, 147. Co se děje, Johne?“

„Právě kolem mě prosvištěly čtyři speedery. Nevšiml jsem si jejich čísel... vlastně jsem ani nepoznal, co to bylo za typy. Lítaj tady jak vopařený mynoci. Myslím, že mířej někam do centra, podél Dugan´s Square. Vyhlaste pohotovost a postavte jim do cesty zátarasy, než se stane malér!“

„Rozumím, přepínám a končím.“

Bronet nastartoval a rozjel se: „Ti hošánci si vybrali špatnýho poldu na vopruzování! Jen počkejte!“

* * *

Z kasina k Mathii za sedm a půl minuty. To by byl určitě nový rekord, kdyby se v tom soutěžilo.

Oba Jediové rychle vyběhli po plošině na palubu a do kokpitu.

„Můžeme nějak zjistit, kde jsou?“ zeptal se Ian, když vklouzl do sedadla kopilota.

Matt aktivoval obrazovku na hlavním panelu a stiskl několik tlačítek: „Pokud mé scannery najdou jejich identifikační čipy..., tady jsou. Jedou spolu ve speederu a... míří do centra. Je poznat, že řídí Lix. Vypadá to, že stíhají nějaký speeder a další dva jedou za nimi.“

„A taky se tam začínají hromadit policajti,“ řekl Ian.

Intercom na lodi začal náhle pípat a hlásil audio zprávu. Matt zmáčkl tlačítko.

„Lavrone? Tady je generál Cracken,“ ozval se známý hlas, „zachytili jsme váš signál a přiletěli jsme na orbit. Jak to vypadá?“

„Mengsk se teď asi bude snažit vypadnout z města nebo rovnou z planety, tak ho zkuste odchytit. Je tu ale větší problém, imperiální agenti jsou už tady a mají u sebe databázi se všemi vašimi informacemi. Lix a Tracy je teď stíhají, ale... těm agentům možná přiletí z vesmíru posila.“

Pokud si o ni ještě neřekli, tak už nepřiletí,“ řekl generál, „rušíme veškerou komunikaci z planety a nám letí na podporu několik menších lodí.“

Matt přikývl a spustil u Mathie startovací sekvenci: „Fajn, postarejte se tedy o Mengska a já s Ianem zkusíme odříznout ty agenty.“

„Pošlu za vámi pár svých lidí,“ nabídl Cracken, „kde teď jsou přesně vaši přátelé a ti agenti?“

Matt se znovu podíval na monitor: „Prostě sledujte sirény.“

* * *

Plukovník Flagg se otočil za zdrojem toho zvuku. Těsně za nimi se držel speeder s tou Jediskou špínou, kousek dál pak dva speedery s agenty z jeho jednotky. A za nimi se řítilo několik houkajících policejních vozů. Tak to byl ten hluk.

Flagg se podíval na databanku s informacemi, kterou měl na klíně. Musí se za každou cenu dostat do impéria. Úspěch mise byl důležitější než jeho život nebo život kohokoliv z jeho skupiny. A všichni to věděli.

Jenže, pokud zemřou, nebudou schopni informace doručit. A ty Jediové se zdají být dost neodbytní.

„Neměli bysme zavolat o podporu?“ zeptal se jeho řidič, Delphy.

Flagg smutně přikývl. Nerad žádal při akci o pomoc imperiální armádu nebo loďstvo, oni z toho měli vždycky potěšení, když viděli, že si imperiální rozvědka bez nich neporadí, a dávali to pak stále najevo. Ale někdy si to situace vyžádala a to bude asi teď. Začíná se jim to tu vymykat z rukou.

Vytáhl comlink a nastavil ho na správnou frekvenci: „Strýček Arbiteru, potřebuje okamžitou podporu, máme informace NRI, ale přepadli nás Jediové. Arbitere, slyšíte mě?“

Z vysílačky byl slyšet jen šum.

„Ruší naše vysílání,“ zasyčel Delphy, „na orbitě musí být nějaké povstalecké lodě.“

„Sithspit! Je to tedy přece jen na nás,“ zamyslel se, „vjeď na most.“

* * *

Speeder, který pronásledovali, náhle uhnul z hlavní silnice na odbočku na most. Lix to ignoroval a pokračoval rovně, až na kraj rozcestí, kde opět prudce strhl řízení a vjel taky na most. Tracy nechápala, proč to udělal, než si všimla, že speedery, které je pronásledovaly to už nestihly vytočit a odbočku minuly. Teď se prodíraly skrz zástup policejních vozů zpět. To je zdrží.

Na repulzním mostě, na kterém se ocitli, byla dálnice vinoucí se nad městem. Vedla pravděpodobně ven, do pouště, možná k nějakému blízkému městu. A na dálnici nebylo moc speederů. Pokud by si agenti udrželi tempo, tak by teoreticky mohli utíkat donekonečna.

Z úvah jí probral nějaký křik. Podívala se z okna a zjistila, že vedle nich jede modrobílý policejní speeder a obtloustlý muž s prasečím obličejem za volantem na ně něco pokřikuje skrz amplion na střeše.

„...Opakuji, okamžitě zajeďte ke kraji a zastavte! Jste zatčeni!“

Tracy vytočila okénko: „Tohle je speciální akce novorepublikové rozvědky. Jsme Jediové a stíháme imperiální agenty!“

„Jasně,“ řekl policista, „a já jsem Darth Vader.“

Tracy okénko zase zatáhla: „Blbec!“

* * *

„Kráva!“ zasyčel Bronet a sledoval, jak se od něj pronásledovaný speeder zase rychle vzdaluje. Ten blázen to už hasí alespoň třístovkou.

Podíval se za sebe. Další dva speedery se teď prodíraly skrz jiné policejní vozy dopředu. Co je to sakra za blázny? Nějaké pouliční závody? To asi ne. Možná jen pár šílenců, co se chtějí povyrazit. Ale ti by se neodvážili úmyslně bourat do policejních speederů.

Jeden z těch šílenců ho právě předjel. Bronet přidal a s trochou námahy s ním srovnal rychlost. Vzal mikrofon, tenhle si snad vymyslí lepší báchorku než to, že je Jedi a honí imperiální agenty.

„Tady policejní důstojník Bronet. Okamžitě zajeďte ke kraji a zastavte!“

Z okna speederu pouze vykoukl muž, nic neřekl, jen vytáhl blaster a začal po Bronetovi střílet.

„Sithspawn!“ zavrčel. Několik střel zasáhlo kapotu a repulzní trysky, další prolétly bočním sklem a jen těsně minuly Bronetovu tvář. Policejní důstojník prudce zabrzdil, strhl volant a narazil do obrubníku na kraji mostu. „Sithspawn!“ zařval. Vylezl z vraku, který ještě před chvilkou býval jeho služebním speederem, a vzteky kopl do dveří, které chvíli nato upadly.

Všechny policejní vozy pokračovaly ve stíhání, až na jeden, který zastavil těsně u Broneta. Byli v něm dva mladí seržanti.

„Copak šéfe?“ usmál se jeden, „nějak jste to nevytočil.“

Bronet přistoupil k okénku a obdaroval oba muže kyselým výrazem: „Jako důstojník a zástupce velitele okrsku mám právo kontrolovat každý náš speeder i jeho posádku. A to platí právě na vás, tak si nechte ty kecy a pusťte mě dovnitř.“

Když nasedl, zapípal comlink.

„Centrála pro 48, je s vámi Bronet?“

„Jsem tady.“

„Ahoj, Johne, asi rád uslyšíš, že na mostě nad Carlos Street stavíme zátarasy. Dostaneme je.“

Bronet se usmál. Stejně tak jeho dva mladší podřízení.

* * *

„Sithspit,“ řekla Tracy, když kolem nich začaly létat blasterové střely. Jeden ze speederů, který je pronásledoval, byl už těsně za nimi, a z pravého okna koukal agent. Byl asi po pás venku, jednou rukou se držel střechy a v druhé třímal blaster, kterým po nich střílel. Druhý speeder byl ještě daleko za nimi, ale přibližoval se.

Lix se seč mohl snažil vyhýbat střelám, ale jen seč mohl.

„Lixi,“ řekla a vytáhla světelný meč, „nech ho, ať s námi srovná rychlost a drkni do něj.“

Lix začal plnit její instrukce: „Doufám, že víš, co děláš.“

Tracy se usmála. „Já taky.“

Jakmile byly s nepřátelským speederem bok po boku, Tracy pomocí Síly strčila do střílejícího agenta, ten ztratil rovnováhu, upustil blaster a chytil se oběma rukama střechy, aby si udržel stabilitu. Za pár vteřin se vzpamatuje, vezme si druhý blaster od řídícího kolegy a začne opět pálit, ale pár vteřin bude stačit.

Když Lix narazil bokem do druhého vozidla, aktivovala světelný meč a zaryla ho do jeho motoru.

„Lixi, teď přidej!“

Lix poslechl a jak se vzdalovali, čepel vyřízla do kapoty i do motoru pod ní dlouhý otvor. Z motoru začaly šlehat plameny, speeder zřejmě ztratil manévrovací schopnosti a jeho pilot ve snaze zvládnout řízení naboural do obrubníku, který v té velké rychlosti zčásti prorazil a z části přelétl. Ještě ve vzduchu explodoval a hořící zbytky spadly dolů na velké parkoviště, kde zničily několik zaparkovaných speederů.

„Jíííícháááááá!“ zařval Lix, „to bylo skvělý.“

„Jo,“ přitakala Tracy, „teď se ještě musíme zbavit toho druhého. Myslím, že tihle se poučí a budou už opatrnější. I když...“

* * *

Mengsk vyšel hlavním vchodem ze svého kasina a rozhlédl se po ulici. Své lidi poslal pryč v svých třech únikových lodích, které měl ukryté v soukromém doku u kasina. Sám neletěl, dobře věděl, že na orbitě všechny lodě odchytí. Pronajme si pokoj v nějakém hotelu a počká, až se to tu uklidní. Potom odletí pod falešným jménem registrovanou lodí.

Všechno, co potřeboval měl u sebe, peníze, falešné doklady a kufřík s databankou s informacemi NRI. Taky si teď trochu pozměnil vizáž, aby...

Odkudsi se náhle vyřítil speeder. Málem Mengska porazil, těsně ho minul a prudce zabrzdil.

„Čum na cestu, idiote!“ zařval Mengsk.

Ze speederu rychle vylezli tři muži. Jeden ho chytil za ruku, druhý na něj namířil blaster a třetí – ten od pohledu nejstarší – mu sebral kufřík.

„Je to on, pane Wide?“ zeptal se třetí.

„Ano, generále,“ řekl druhý, „tohle je Mengsk.“

Generál otevřel kufřík a přikývl: „Je tu databanka,“ podal ji Widovi, „prověřte, jestli v ní je to, co tam má být.“ Podíval se na prvního: „Odveďte ho.“

První Mengskovi spoutal ruce a odváděl ho do speederu. Všechno se to seběhlo hrozně rychle, že se Mengsk na nic nezmohl. Taky ho nikdo z nich vůbec neoslovil a ani se ho na nic neptal. Možná to bylo dobře, neměl vůbec náladu mluvit a oni asi stejně věděli, že by jim nic neřekl.

* * *

Generál Cracken se pousmál a vytáhl comlink: „Cracken pro Corusca Rainbow.“

„Tady Corusca Rainbow, mluvte.“

„Dopadli jsme Mengska, pošleme ho k vám na palubu. Spojte mě teď s eskadrou Ace.“

Nastala krátká odmlka.

„Eskadra Ace je na příjmu, pane. Na frekvenci 735.“

„Děkuji,“ řekl Cracken a nastavil comlink na požadovanou frekvenci, „Tady je generál Cracken.“

„Tady Ace velitel,“ ozval se známý hlas.

„Veliteli Crackene, letí k vám odsud několik lodí. Musíte prozkoumat každou loď odlétající z tohoto města a doprovodit ji do hangáru na Corusca Rainbow k prohlídce. Nechci, aby se cokoliv dostalo ven bez prohlídky. Pokud se někdo bude pokoušet odletět bez prohlídky, máte povolení použít všechny dostupné prostředky, abyste je zastavil. Ale ať nejsou zbytečné ztráty na životech. Je to jasné?“

„Jasné, tati.“

* * *

„... I když...“ Zbytek její teorie zanikl, jak ho Lix přeřval křikem: „Zátaras!“

Pár set metrů před nimi byl zátaras poskládaný z asi deseti zaparkovaných speederů a spousty různých krámů.

Fleggův speeder nezpomaloval a řítil se dál.

„Myslíš, že ho zastaví?“ zeptala se Tracy.

„Pokud ano, tak nám ušetří práci.“

„Nemůže to nějak nadletět?“

Lix zavrtěl hlavou: „Tyhle speedery nemají tak výkonné repulzní trysky, jako ty na planetách, které žijí vertikálním životem, jako Coruscant nebo Nar Shaddaa. Můžou letět jen velmi nízko nad zemí.“

Sotva to dořekl, Flagg z okna svého speederu cosi hodil k zátarasům. Ještě než to dopadlo, Tracy už vytušila, co to může být. Nějaký granát nebo tepelný detonátor.

Policisté u zátarasů se rozutekli. Jakmile malý předmět dopadl, nastala exploze, která odhodila kousky barikády na všechny strany. Dva speedery výbuch téměř úplně anihiloval a těch několik zbytků odlétlo z mostu. Celá oblast se zaclonila černým dýmem.

Flaggův speeder hladce projel vzniklým průjezdem a zmizel.

Lix a Tracy vjeli za ním do černého kouře a ucítili náraz do levé části vozidla. Museli narazit do nějaké trosky, když vyjeli z oblaku ven, speeder se zuřivě otáčel a repulzní trysky začaly vynechávat.

Agenti, kteří je pronásledovali, měli ještě menší štěstí. V plné rychlosti se srazili s dalším zaparkovaným policejním speederem a obě vozidla skončila sešrotovaná u kraje silnice.

„Vynechává baterie,“ zasyčel Lix.

„Já nejsem technik,“ zakřičela zoufale Tracy, „co to znamená? Dokážeš to zpravit.“

„Naskočí to samo,“ řekl Lix, „může to ale pár minut trvat.“

Oknem se bezmocně dívali, jak se Flaggův speeder čím dál tím víc vzdaluje.

* * *

Flagg se otočil a zasmál se. Teď už je ty Jediové nedostanou!!

Podíval se zase dopředu, vydechl a pohodlně se opřel.

„Teď už to máme skoro vyhrané, jen...“

Uslyšel hučení a před očima mu náhle vyvstala nějaká masivní černá hmota. Chvíli trvalo než pochopil, co to vidí. Přímo před speederem přistávala bokem loď!

Dolphy strhl volant a brzdil, ale loď byla moc blízko. Narazili do zapnutých deflektorových štítů. Mohutná energie odhodila už tak dost rozmlácený speeder dál, doprostřed silnice.

* * *

Matt deaktivoval štíty a vyběhl po rampě ven, následovaný Ianem. Oba měli připravené světelné meče a doběhli ke speederu.

Jenže už nebylo s kým bojovat. Speeder byl zničený a letmý pohled prozradil, že oba cestující byli mrtví.

„To by bylo,“ řekl tiše Matt. Deaktivoval meč, skrz rozbité okno sáhl do kabiny a vytáhl databanku s informacemi. Po chvíli se k nim připojili Tracy a Lix.

Dlouhou dobu bylo slyšet jen jejich těžké oddychování.

* * *

O pár minut později dorazil generál Cracken, doprovázen několika dalšími lidmi.

„Skvělá práce,“ řekl, „sice poněkud neortodoxně provedená, ale mise byla úspěšná. Zajali jsme Mengska a všechny jeho lodě byly na orbitě odchyceny. Do několika hodin bude s celým gangem konec. Imperiální agenti sice trochu zkomplikovali situaci, ale dokázali jste si s tím výborně poradit.“

„Jo, ale s odřenýma ušima,“ řekl Ian.

Matt pokrčil rameny: „Budou asi nějaké škody na majetku, ale nezemřeli žádní civilisté.“

Po silnici se k nim pomalu přibližoval potlučený policejní speeder. Když dojel až k nim, zadní dveře se otevřely – tedy spíš upadly – a ven vylezl postarší obtloustlý muž, v obličeji trochu připomínající Gamorreana.

Podíval se na Lixe a rázně zamířil k němu: „Áá, tady seš! Co seš sakra zač? Nějakej typ nový imperiální superzbraně, viď?“ vytáhl pouta, „na takový ptáčky jako ty tu máme klecí dost!“

Cracken se podíval na muže v uniformě po svém boku: „Kapitáne, prosím, vysvětlete mu to, ano?“

Muž přikývl a přistoupil k obtloustlému muži: „Pojďte, poručíku Bronete. Pojďte stranou.“

Popošli o pár metrů dál, než kapitán začal vysvětlovat: „Ten Devaronian a ti tři lidé přiletěli z Coruscantu, víte. Byli tu na speciální akci pro novorepublikovou rozvědku. Jsou to... rytíři Jedi.“

Bronet vyvalil oči: „Republiková rozvědka?! Rytíři Jedi?! Cože?!! A na čí straně?!!“

Víc už Matt neslyšel, otočil se zpět k ostatním: „Zajímavé,“ podíval se na Iana, „moje sestra říkala: ,Vítězství s odřenýma ušima je pořád vítězství.´“

* * *

Kapitán Fin Nodd stál u průzoru na můstku své lodi, imperiálního hvězdného destruktoru Arbiter, a díval se ven do vesmíru. Na hvězdu blízkého systému Desper. Nesnášel tohle čekaní. Už několik dní tu takhle trčeli uprostřed ničeho a čekali, až se ti balíci z rozvědky dole propletou skrz tu síť supertajných kontaktů a hesel a splní úkol, aby se sem mohli vrátit a Nodd je mohl odvézt zpět do Impéria. Informace, které chtějí na Desperu získat, by prý mohli alespoň trochu změnit rovnováhu sil v galaxii. To je všechno moc hezké, ale Arbiter tu je jen pro případ, že by se dole něco podělalo. To by pak agenti zavolali a žadonili by, aby jim rychle přispěchali na pomoc. Což by Nodda samo o sobě potěšilo, nechtěl, aby jeho jediné poslání na téhle misi bylo dělat agentům taxikáře. Také by to pro něj bylo zadostiučinění, nesnášel, jak se nad něj ti agenti pořád vyvyšují. Když letěli sem, tak do něj ten nadutý plukovník Flagg pořád rýpal a říkal, co všechno dělá špatně. K čertu s ním!

Ovšem takové čekání nechá člověku dost času k přemýšlení. Ačkoliv se tomu Nodd bránil seč mohl, opět musel začít přemýšlet nad tím, jak se mohlo Impérium ze své někdejší slávy dopracovat až sem.

I po katastrofální porážce v bitvě o Endor skoro před jedenácti lety mělo Impérium dost lodí a prostředků, aby Povstalce zlikvidovalo. Chybělo jim ale vedení. Po Císařově smrti Ysanne Isard a Sate Pastage na Coruscantu bojovali o moc nad Impériem, ale v té době se téměř každý blbec, který měl pod sebou víc jak jeden hvězdný destruktor, snažil vybudovat vlastní doménu. Warlordi, jak se jim říká, rostli jak houby po dešti a bojovali mezi sebou o co největší díl krajíce. Území Povstalců se zatím rozrůstalo.

Isard se nakonec podařilo převzít vládu nad většinou Imperiálního území, ale poté co kvůli nějakým svým špinavým intrikám nechala Coruscant padnout do rukou Rebelů a přesunula se na Thyferru, se z ní stal v podstatě jen další warlord, než byla poražena.

Když nad Impériem převzal vládu velkoadmirál Thrawn, vypadalo to, že by se mohlo opět vzchopit, ale Thrawn zemřel dřív než mohl zajistit konečné vítězství. Krátce po jeho smrti se ale znesvářené imperiální frakce, inspirované jeho úspěchem, alespoň na čas sjednotily a podařilo se jim dobýt zpět Coruscant. Jenže tím spojenectví skončilo a boje o moc opět začaly. Pak se objevil Císař Znovuzrozený, který byl prý vzkříšen ihned po bitvě o Endoru ve své tajné základně na Byssu a šest let se připravoval k útoku, což Nodd osobně považoval za pěkný nesmysl, protože kdyby byl Císař Palpatine opravdu oživen hned po Endoru, tak mu nic nebránilo v tom se jednoduše vrátit na Coruscant a převzít opět vládu.

Až už to bylo jakkoliv, znovuzrozený Císař konečně sjednotil jednotlivé frakce. Ovšem opakoval své vlastní chyby a místo, aby se spoléhal na schopnosti a loajalitu svých podřízených, pokoušel se zvítězit jen za pomoci té podivné Síly, kterou Nodd nikdy nepochopil, a několika podivných a rádoby účinných superzbraní.

To se nakonec stalo jeho zkázou. A po jeho smrti už vlastně žádné legitimní Impérium nebylo, celé se opět rozdělilo na frakce, které už Povstalce, neboli Novou republiku, téměř úplně ignorovaly. Zůstaly v teritoriích hlubokého Jádra a bojovaly mezi sebou o moc.

Všichni warlordi říkali, že jen oni jsou ti nejsilnější a že jen to jejich Impérium je to právoplatné. A ačkoliv se spoustě loajálních imperiálních důstojníků nelíbilo bojovat proti sobě, zatímco Nová republika znovu dobyla Coruscant a obnovuje svou stabilitu, neměli moc možností. Impérium, jak ho znali, v podstatě zaniklo, a oni se mohli tak akorát přidat k některému z warlordů a doufat, že to bude právě on, který zvítězí.

Nodd se v té době i s Arbiterem připojil k flotile nejvyššího generála Dervarduse a snažil se přežít.

Tahle situace vydržela téměř dva roky.

Potom se objevila admirál Daala, jediná žena této hodnosti v imperiální flotile. Byla povýšena velkomoffem Tarkinem a poslána střežit tajnou imperiální základnu Maw, kde byl zkonstruován první prototyp Hvězdy Smrti a kde zůstala odříznutá od okolního vesmíru více jak dekádu, než se sedm let po Endoru – víceméně náhodou – dozvěděla o pádu Impéria a rozhodla se jednat. Ovšem se svou malou flotilou a mizernými taktickými schopnostmi to daleko nedotáhla a byla poražena. Sama a bez prostředků se rozhodla, že se pokusí sjednotit Impérium a odletěla do hlubokého Jádra. Po roce, kdy bezúspěšně cestovala od jednoho warlorda k druhému, se dala dohromady s viceadmirálem Pellaeonem, bývalým zástupcem velkoadmirála Thrawna, toho času ve flotile vrchního admirála Teradoca. A podařilo se jim svolat třináct nejvýznamnějších válečných lordů na schůzi, ze účelem uzavření příměří. Warlordi se ale odmítli sjednotit a Daala byla nucena je zabít a převzít velení nad jejich flotilami. Bylo to poněkud barbarské řešení, nicméně účinné. Nastala mobilizace a všechny jednotky se začaly připravovat na velkou ofenzívu proti Nové republice. Prvním cílem, který měl zničit morálku nepřátel, se stala akademie Jedi na Yavinu 4.

Celá operace vyústila v totální katastrofu. Arbiter byl jedním ze sedmnácti imperiálních hvězdných destruktorů, které byly v první vlně útoku. Jediům se ale nějak podařilo je všechny „vystrčit“ ven ze systému a poškodit jim hypermotory, čímž se ocitly mimo hru a Nodd mohl pomocí dálkových senzorů jen bezmocně sledovat, jak admirál Daala přilétá v druhé vlně na svém superdestruktoru Knight Hammer, po chvíli ještě podpořená letkou asi dvaceti hvězdných destruktoru třídy Victory a dopouští se jednoho fatálního taktického omylu za druhým.

Nodd slyšel nějaké fámy o tom, že Daala se stala admirálem jen kvůli tomu, že byla Tarkinovou milenkou. Sice na klepy moc nedal, ale po tom, co viděl, tomu už klidně věřil. Daala byla stejně dobrý taktik, jako je Gamorrean hudebník. Ačkoliv byla v přesile, přišla o spoustu destruktorů a nakonec i o Knight Hammer. Flotila byla nucena se stáhnout a naděje na nečekaný vítězný útok byla tatam. Nejhorší na tom bylo, že o několik měsíců později na akademii útočil imperiální renegát – jeden z posledních warlordů – admirál Fyyar, spolu s temným Jediem Desannem a jeho legiemi Znovuzrozených a vedl si mnohem lépe než Daala i přesto, že měl jen jednu loď. To obyvatelům Impéria na morálce moc nepřidalo.

Naštěstí pro Impérium Daala po tomto fiasku rezignovala na svou funkci a velení předala – nyní už admirálu – Pellaeonovi.

Pellaeon nařídil přesun imperiální flotily z Jádra do oblastí Vnějšího okraje, kde se spojil s pozůstatky několika dalších imperiálních frakcí a začal přebudovávat Impérium. Vzniklo imperiální hlavní město, které se v zájmu utajení mohlo přesouvat z planety na planetu. Vznikl Bastion. Impériu teď vládne rada moffů a nejvyšším velitelem imperiální flotily je admirál Pellaeon.

Nodd si dal ruce za záda a vzdychl. Stále si nebyl jist, jestli je Pellaeon ten správný vůdce. Jeho zásluhy při reorganizaci Impéria jsou sice nezpochybnitelné, ale ještě se uvidí, jak obstojí, až bude konečně zahájena velká ofenzíva na Novou republiku. Noddovi Pellaeon nepřipal správně... průbojný. Ale to se ještě ukáže. Časem bude ofenzíva zahájena, ale zatím se stále provádí jen minoritní útoky v některých slabších systémech za účelem pomalého oslabení novorepublikové flotily. Stejný postup, jaký před jedenácti lety používali Rebelové proti Impériu. Na velký útok ještě nejsou připraveni. Zvlášť po několika nedávných neúspěších, jako prohraná bitva o Adumar, spojenectví s kultem uctívačů Ragnose, které skončilo fiaskem, nebo zrada Gruthara.

Nodd mimoděk vycenil zuby. Gruthar byl jedním z warlordů, který si držel svou doménu někde na kraji Neznámých regionů. Před pár měsíci přiletěl se svou flotilou osmi destruktorů a několika podpůrných plavidel a požádal o začlenění do formálního Impéria. Nodd z něj neměl moc dobrý pocit. Byl mu svým jednáním podezřelý a taky se mu nelíbilo, že má ve své armádě Znovuzrozené. Bojovníky schopné omezeně používat Sílu a zacházet se světelným mečem. Byly to pozůstatky z řádění Desanna a Fyyara. Impérium sice po jejich porážce některé znovuzrozené začlenilo do svých řad a používalo je na některých předsunutých tajných základnách jako na Alzocu III. Ovšem nemělo s nimi dobré zkušenosti a tak nakonec byli nuceni je odstranit. Z toho, že je má Gruthar ve své armádě tedy nebyli moc nadšeni, jenže potřebovali každého dostupného spojence.

Gruthar ale hrál dvojí hru. Jeho lodě tajně odvážely některé materiály z imperiálních skladů a on sám unesl ze stanice Yaga Minor doktorku Budreau a ukradl některé informace o projektu klonovaných vojáků. Když se na jeho zradu přišlo, bylo už pozdě. Imperiální jednotka – v které byl i Arbiter – nedokázala Gruthara zastavit a on utekl na území Nové republiky, kde se o něj postarali oni.

To byl další, ale zatím naštěstí poslední z řady neúspěchů Impéria.

Nodd opět vzdychl. Ano, Impérium na tom nebylo nejlépe. To mohl pozorovat i na své lodi. Na palubě měl jen pět letek stíhaček TIE, ačkoliv standardní komplement hvězdného destruktoru třídy Imperial II je šest letek. Šestou ale ztratil před pár měsíci při boji s Grutharem a stále nedostal náhradu, protože Impérium nemá dost zdrojů, aby mohlo zásobovat všechny své lodě a přichází o stíhačky rychleji než je jsou loděnice schopny vyrábět. Arbiter je prý v pořadí a má čekat. Šestou letku tedy zatím nahrazuje eskadra osmi doprovodných raketoplánů. Za největší slávy Impéria sloužily k tomu účelu, podle kterého byly pojmenovány. Doprovod a transport důležitých osob. Vzhledem k nedostatkům zdrojů jsou ale stále častěji nasazovány do první linie. Jsou to sice skvělé bojeschopné stroje, ale spíš k obraně než k útoku. Stíhačkám TIE se rozhodně nevyrovnají.

Ještě ale není zdaleka nic ztraceno. Jak Arbiter tak všechny stíhačky a lodě na jeho palubě byly v prvotřídním stavu a Noddovu posádku tvořili skuteční a opravdoví profesionálové.

Ne, ještě nebylo nic ztraceno!

„Kapitáne.“

Nodd se otočil. Od svého stanoviště k němu kráčel poručík Doyle, komunikační důstojník. Postavil se před něj a zasalutoval.

„Ano, poručíku?“

„Pane, právě se vrátila průzkumná loď. Podle jejích senzorů se na orbitě Desperu nachází několik novorepublikových lodí.“

Nodd zvedl obočí. Desper není ničím významný, jeho ekonomika je založena na vývozu droidů a nerostných surovin, ale takových planet jsou tisíce. Není tam žádný dok nebo něco podobného, kvůli čemu by se tam mohli novorepublikové lodě zdržovat. Pokud...

„Dostali jste nějaký signál od plukovníka Flagga?“ zeptal se nakonec, „nebo někoho z jeho týmu.“

Doyle zavrtěl hlavou: „Ne, pane. Nedostali jsme od nich žádnou zprávu a... jejich transmiter mlčí.“

Nodd sevřel ruce v pěst. Všichni polní agenti měli u sebe transmiter, který vysílal signál o jejich současné poloze a také snímal životní funkce. Pokud transmiter mlčí, tak by to znamenalo...

„Nemůže být rušen?“ zeptal se Nodd v poslední naději.

Doyle zavrtěl hlavou: „Ne, kapitáne. Republikové lodě rušily veškerou komunikaci a senzory, proto jsme je nemohli dřív zachytit, ale... před pár minutami s tím přestali. Teď už zachytáváme běžnou komunikaci z planety.“

Nodd tlumeně zaklel. Pokud novorepublikové lodě přestaly rušit komunikaci, znamená to, že hrozba na planetě byla zažehnána a to musí znamenat, že Flagg a ostatní jsou zřejmě mrtví. Možná zajatí, ale vzhledem k tomu, že jejich transmitery mlčí, spíš mrtví. Za tohle ho jeho nadřízení asi nepochválí. Sice za to nemohl, ale bude posel špatné zprávy.

„Kolik je tam nepřátelských lodí?“ zeptal se po chvíli.

„Pět, pane,“ řekl Doyle a podal mu datakartu.

Nodd se na ni podíval a přikývl. Jeden Interdictor, tři corellianské korvety a jedna modifikovaná fregata Nebulon-B. Nic s čím by si hvězdný destruktor neporadil. Kdyby tam vlétl a zničil ty lodě, Impérium by mělo alespoň nějakou satisfakci. Někteří jeho kolegové by to okamžitě bez přemýšlení udělali, ale on si všechno nejdřív rozmyslel. Je tam pět malých lodí, ale na cestě můžou být calamarské křižníky. Můžou, ale nemusí.

Říká se, že risk je zisk. I kdyby Nové republice přilétly posily, asi by se mu podařilo s Arbiterem vymanévrovat ven a pryč ze systému. Asi.

Ne! Nebude bezhlavě útočit jen kvůli tomu, aby zakryl neúspěch falešným hrdinstvím. Bude ještě spousta jiných příležitostí střílet na Povstalce, kteří si teď říkají Nová republika. Ještě hodně příležitostí.

„Poručíku Doyle,“ oslovil svého podřízeného, „pošlete zprávu vrchnímu velení. Informujte je, že mise byla neúspěšná. Flagg a jeho lidé jsou mrtví a nad Desperem se rozmisťuje flotila Nové republiky. Řekněte, že budeme pokračovat dál na místo setkání a odhadujeme, že dorazíme během osmi dnů.“

„A-ano, pane,“ řekl Doyle trochu zaskočeně, asi čekal jiný rozkaz nebo ho zarazilo, že kapitán označil pět lodí za flotilu, nic ale neřekl a odešel plnit rozkazy.

„Poručíku Bodie,“ oslovil dalšího podřízeného, „nastavte kurz na setkání do systému Carida a jakmile budete moct, přejděte na nadsvětelnou rychlost.“

„Ano pane.“

Zůstal stát u průzoru a díval se na hvězdy, dokud se nezměnily v dlouhé čárky a nevystřídala je modrobílá záře hyperprostoru.

Pak se pomalu otočil a zamířil ke svému kapitánskému křeslu. Neposadil se, jen se podíval na svého prvního důstojníka stojícího opodál a když se jejich pohledy setkaly, stroze pronesl: „Veliteli Cowley, můstek je váš. Kdybyste mě potřeboval, budu ve své pracovně.“

Nečekal na odpověď a zamířil pryč z můstku směrem k výtahům na chodbě.

Ještě bude hodně příležitostí bojovat s odpůrci Impéria. Ještě bude mít hodně příležitostí.

Ještě bude mít hodně příležitostí ukázat, co dokáže.