Desper 5.část

Secordo bylo město několikrát větší než Paso, také mnohem lépe vypadalo, domy byly udržované, čisté, radnice byla moderní a oproti ostatním budovám úplně nová. Celé město doslova zářilo. Až moc, vzhledem k tomu, kdo ho ovládal. Bylo krátce po poledni a ulice se zaplnily obyvateli, kteří spěchali za svými povinnostmi, každý měl plnou hlavu vlastních problémů a nikdo si nevšiml dvou nenápadných osob, stojících u zdi ve stromové aleji. „Ó, Alen, zopakuj mi prosím znovu náš plán," žadonil Sachez. Alen poraženecky vydechla: „Bože, provázej mě Síla, tak tedy potřetí a naposled." Nadechla se: „Za prvé, musíme se nepozorovaně dostat na pozemek, který je na druhé straně téhle stěny. Tam si,...ehm..., vypůjčím šaty, které se suší na šňůře." „Zatraceně. A potom?" ptal se Sachez. Alen se mírně usmála: „Potom budu moct jít za Carlosem a požádám ho o místo číšnice v jeho baru." Koukla se na své rukávy, „V těchhle šatech bych tam nemohla, jsou moc obyčejné, to by mě nepustil ani dovnitř, musím vypadat, že mám nějakou úroveň." Sachez zvedl obočí „Mně se líbíš i v tomhle, ale co když tě nebude chtít přijmout?" „Jsem Jedi, přesvědčím ho," pokračovala Alen, „až mě odvede do baru, ty se spojíš s ostatními – nenápadně se rozmístili po městě – vloupete se do jeho kanceláře a budete hledat nějakou zmínku o El´Pasiovi. Tak už tomu rozumíš?" Sachez se zatvářil beznadějně: „Eee, mohla bys mi prosím zopakovat to prostřední." „Bože!"

Obi-Wan se rozhlížel po kantýně, bylo tam jen několik lidí a mimozemšťanů, obraceli do sebe jednu skleničku za druhou a někteří mu věnovali udivené pohledy – patrně kvůli jeho padawanskému účesu. Nicméně musí se chovat co nejnenápadněji: „Hej, promiňte," zavolal na muže za barovým pultem. Muž se otočil, podíval se na Obi-Wana a přimhouřil oči: „Copak bys rád?" Obi-Wan pokrčil rameny: „Dám si třeba místní specialitu." „Hned to bude." Barman odešel k zařízení na míchání nápojů. Obi-Wan ho pozoroval, když se za ním ozval udivený hlas: „Proboha, chlapče! Co to máš na hlavě?" Otočil se, za ním stál starý zarostlý muž, přešlapoval z nohy na nohu, jako by neudržel rovnováhu. „U nás doma se takovéhle účesy nosí," odpověděl Obi-Wan. „A odkud jsi?" zeptal se muž. „Z Coruscantu."

Muž se zatvářil zvědavě: „Kde to je?" Obi-Wan si povzdychl: „Od téhle planety směrem ke středu." „Na Danutě?" Obi-Wan zakroutil hlavou: „Ne, trochu dál." Muž kývl: „Á, na Tatooine." Mladší muž zatnul zuby: „Ne, tak daleko zase ne." „Tady máte," vmísil se do hovoru barman a podal Obi-Wanovi sklenici, byla v ní modrozelená tekutina, z níž se mírně kouřilo. Obi-Wan k tomu přičichl, pach této speciality podniku mu vehnal slzy do očí. Chystal se sklenici odstrčit, když si všiml, že barman a několik štamgastů se na něj dívá. Mohli by se urazit, kdyby odmítl pití. Už jsi přežil horší věci, řekl si Obi-Wan, vzal sklenku a všechno najednou vypil. Sotva dopil, zakuckal se, měl pocit, jako by mu někdo nalil do pusy palivo a zapálil ho. Chvíli myslel, že se mu snad rozteče jícen, ovšem netrvalo dlouho a všechna to hrozně silná tekutina mu sjela do žaludku. Teď ho sice začalo hrozně pálit tam, ale alespoň se mohl začít soustředit, vyslal do úst Sílu, aby zmírnil bolest a zvedl hlavu. Barman se na něj díval a usmíval se: „Říkáme tomu Sithův koktejl," odpověděl na jeho nevyřčenou otázku. Obi-Wan kývl, Sithové už sice vyhynuli, ale nedivil by se, kdyby zjistil, že tohle pili. „Je to docela dobré," zasípal, „chutná to jako něco mezi Juri džusem a japarským ředidlem." Barman vykulil oči: „Kdo ti prozradil ten recept? To byl ten syčák Kreg, že jo? Já věděl, že mu to nemám říkat. Počkej, já mu dám." Odložil zástěru a rychle vyběhl ze dveří. Obi-Wan se chytil za hlavu, Tak tímhle končí ta naše nenápadnost. Vstal, položil na barový pult minci a zamířil k východu.

„Můžeš se otočit," řekla Alen Sachezovi, když si zapnula šaty. Na její vkus byly hrozně nepohodlné a ani se jí moc nelíbily, ale účel splní. Sachez se otočil: „A co uděláme teď?" Alen vzdychla: „Řekla jsem ti to teprve stodvanáctkrát, ale už bys to měl vědět, já teď půjdu za Carlosem a ty se spojíš s ostatními. Jasný?" „Jasný," přitakal Sachez.

Dasho, jsem na cestě ke Carlosovi, jdi na tržiště a najdi Sacheze, nechci, aby zůstal sám moc dlouho. Dasha se zastavila, když jí v hlavě zazněl Alenin hlas. Hned jsem tam, mistře. Odpověděla jí stejným způsobem. Vykročila směrem k tržišti, když jí za hlavou zazněl dunivý bzučivý hlas: „Hej ty, zůstaň stát." Otočila se. Za ní stál rodian a v ruce svíral blaster. „Naval všechny své peníze a nic na mě nezkoušej." Dasha mávla rukou proti jeho očím – stejně jako Qui-Gon v pevnosti: „Nechceš mé peníze, odcházíš a lituješ, že jsi mě obtěžoval," řekla klidným hlasem. „Nechci tvé peníze, odcházím a lituji, že jsem tě obtěžoval," opakoval mimozemšťan a odešel. Dasha se usmála, tenhle trik jí kdysi dělal problémy, ale dnes ho zvládla na výbornou. Otočila se a vydala se opět k tržišti.

„Alen jde za Carlosem. Pojď za mnou," vyzval Qui-Gon Obi-Wana a vyrazili k hlavní budově ve městě. Obi-Wan koutkem oka zahlédl barmana z kantýny, jak křičí na nějakého ithoriana (Takovej ten s tou vysokou placatou hlavou. Pozn. autora) a prudce gestikuluje rukama, rychle od nich odvrátil hlavu a přidal do kroku.

Alen prošla pod malým mostem a dostala se na nádvoří hlavní budovy. Na jedné straně byl bar, na druhé byly pokoje a nad nimi Carlosova kancelář. Kolem lelkovalo několik strážců, když přišla, jeden z nich zvedl hlavu a přistoupil k ní. „Co chcete?" zeptal se rázně. „Chci mluvit s Carlosem, tak jdi laskavě za ním a řekni mu, že s ním potřebuji mluvit," odpověděla mu stejným tónem. Strážný chvilku váhal, pak se otočil a kývnul hlavou na muže stojícího za ním, ten vyběhl po schodech nahoru a vešel do kanceláře. Chvíli byl slyšet nezřetelný rozhovor, poté vyšel muž v obleku, doprovázen strážcem a vysokým mužem. Došel až k ní, změřil si jí pohledem od hlavy k patě a zeptal se: „Kdo jste a co chcete?" „Jmenuji se Dina Rozenko," odpověděla Alen, „slyšela jsem, že sháníte číšnici do svého baru a přišla jsem vás požádat, zda byste mně to místo nedal." Carlos zvedl obočí: „Já že sháním číšnici? To je pro mě novinka. A proč si myslíte, že bych vás měl přijmout?" „Můžete mě vyzkoušet," odpověděla Alen a udělala nepatrné gesto rukou, „dejte mi šanci." Carlos pokýval hlavou: „Dám vám šanci," ukázal směrem k baru, „pojďte dovnitř, řeknu vám, co a jak."

* * *

Torr sledoval, jak skupina mamlasů, kteří si říkají nájezdníci, odzbrojuje vyděšené pocestné a rabuje jejich karavanu. Neměl se nechat Carlosem vyštvat na tuhle akci, byla příliš jednoduchá a ty břídilové by to klidně zvládli bez něj. Měl radši zůstat v Secordu a pokračovat v přípravách na polapení Jediů. S těmi ysalamiry by neměl být moc velký problém to dokázat, ale jak Carlose, tak ani El´Pasia ještě nenapadlo, kde by teď mohli být. Z úvah ho vytrhl náhlý záchvěv v Síle, nebyl si jistý, co to znamená, ale pak mu to došlo. „Ona je v Secordu!" Zařval, naskočil na eopii a uháněl zpátky, když bude mít štěstí, dostane se tam před půlnocí.

* * *

„Odvádí ji dovnitř," řekl Qui-Gon a upřeně hleděl do dalekohledu, „ale ten dlouhán se vrací do kanceláře." „To je Max, Carlosův osobní strážce," vysvětloval Sachez, „dejte si na něj pozor, je úplně šílený." Obi-Wan se usmál: „Jen klid, už jsme se setkali i s jinými šílenci. Mistře, půjdeme k nim na návštěvu?" Qui-Gon přikývl a naznačil, aby šli za ním. Na nádvoří zůstala jen jediná stráž, Qui-Gonovi se povedlo ji Sílou odlákat a všichni bezpečně vyšli po schodech ke dveřím do kanceláře. „Pohybuje se," oznámila Dasha, „chodí ode dveří k oknu a zase zpátky." „Já to vyřídím," nabídl se Sachez, „řekni mi, až bude zády ke dveřím." Dasha kývla na znamení souhlasu a začala se soustředit: „Teď," řekla po chvíli. Sachez rychle vtrhl dovnitř, Max se otočil a vytáhl blaster, ale Sachez ho srazil pěstí na zem dřív, než stačil jakkoli zareagovat. Mezitím ostatní vešli dovnitř. Obi-Wan uviděl zhrouceného muže na zemi a obdivně hvízdl: „Dobrý výkon." „Na chválu teď není čas," napomenul ho Qui-Gon. „Sachezi, svaž ho, my ostatní pojďme prohledat kancelář." Začali s prohlížením skříní a zásuvek, když Qui-Gon najednou ztratil Dashu z dosahu Síly, rychle se k ní otočil, stála u skříně a vypadala vyděšeně. „Co ti je?" zeptal se. Potřásla hlavou. „Nevím, najednou jsem ztratila kontakt se Sílou." Qui-Gon k ní přistoupil, z počátku byl také zaskočen náhlou ztrátou Síly, ale pak otevřel skříň a začal ji prohledávat, po chvíli vytáhl s jistým uspokojením klec s malým šupinato-chlupatým tvorem. „Tady je důvod naší ztráty Síly, tihle tvorové jí dokáží z neznámého důvodu blokovat." Obi-Wan na tvora udiveně pohlédl: „O něčem takovém jsem nikdy neslyšel. Jak o tom víte?" Qui-Gon pokrčil rameny: „Kdysi jsem měl za úkol zmapovat planetu Myrkr, ta je plná těchto tvorů." „O tom jste mi nikdy nevyprávěl," podivil se Obi-Wan. „No bylo to už dávno," vysvětloval Qui-Gon mrzutě, „byl jsem tam s Xanatosem." Obi-Wan pochopil, že by se už vyptávat neměl, i po tolika letech Qui-Gona vzpomínka na Xanatose pořád trápila. „A jak se toho zbavím?" zeptala se Dasha. „Jednoduše," odpověděl Qui-Gon, „prostě se od toho tvora vzdal." Dasha ustoupila o dva kroky a opět ji obstoupila Síla. „Heuréka!" ozval se najednou Sachez. V ruce držel obraz a díval se na stěnu, ze které ho sundal, byl tam sejf. „Výborně, pokut tu Carlos má něco důležitého, bude to tam," řekl Qui-Gon, „Dasho, zkus to otevřít." Sejf byl velice bytelný a pečlivě uzavřen elektronickým zámkem, který Dasha stejně pečlivě otevřela. Uvnitř byly nějaké dokumenty, několik datových bloků, některé obsahovali jméno El´Pasio, ale dohromady nic užitečného. Qui-Gon se to chystal vzdát, když našel malý zmačkaný papírek, bylo na něm napsáno: SPLÁTKA! KRYSTALOVÝ DŮL, GRANTS, PÁTEK, 15:00. „Co tohle je?" zeptal se Sacheze a ukázal mu ten list. „To je datum splátky," vysvětloval Sachez, „všichni El´Pasiovi spolupracovníci mu musí každý měsíc dávat určitou daň ze svých zisků, výměnou za to získávají vybavení a možnost dělat nějaké vedlejší činnosti." „A co je krystalový důl?" zeptal se Qui-Gon. „Je to důl poblíž města Grants, těží se tam krystaly, je to dobrá práce, většina Grantských obyvatel tam pracuje." „To je dost primitivní," poznamenala Dasha. „Co na téhle planetě není dost primitivní?" neodpustil si Obi-Wan. Sachez se obrátil na Qui-Gona: „No tak, Jinne, všechno jsme už prohledali, tak rychle zmizme, než nás tu někdo najde." Qui-Gon zvedl ruku: „Počkejte chvilku. Něco mě napadlo."

* * *

Mace Windu zakroutil hlavou a podíval se na dvojici holografických postav, které stály uprostřed kulatého sálu. „Tomu nevěřím." „Radši tomu věřte," řekl senátor Thyr, „ti vaši Jediové zabili radního Pela, osvobodili Sacheze a zmizeli." Kancléř Dugan kývl: „Musíte se sem okamžitě vydat a zajmout je dřív než nadělají další škody." Mace Windu odpověděl: „Kdyby to byli, jak vy říkáte zločinci a vrazi, tak proč nevyvraždili celou pevnost Fortezza? Vaši vojáci by proti čtyřem Jediům neměli žádnou šanci. Tak proč to neudělali?" „Co já vím," zahučel Thyr, „na tom nesejde, musíte sem přijít. Jinn se dokonce pokusil zabít maršála Jaksona." Mace Windu kývl: „A to je další věc. Kdyby ho chtěl Qui-Gon opravdu zabít, tak by ten nůž neminul svůj cíl, Jedi by se vždycky strefil." Dugan se zatvářil nervózně: „Podívejte se. Podrobnosti budeme probírat potom, hlavně sem co nejdříve přijeďte, než ti zločinci napáchají další škody." Obě holografické postavy zmizely a místnost ožila tlumeným hovorem. Mace Windu se naklonil k Yodovi: „Co si o tom myslíte?" zeptal se. „Nervózní oni byli," řekl Yoda, „já myslím, že něco tají nám." Windu přikývl, měl stejný pocit. „A co si myslíte o té nezákonné akci našich lidí?" „Já Qui-Gona učil kdysi," začal Yoda, „on na temnou stranu dobrovolně by nepřešel. Ať napadlo ho cokoliv, věří, že správnou věc dělá." Windu se už rozhodl: „Pojedu na Desper a zjistím, co tam Qui-Gon Jinn a ostatní vyvádějí."

* * *

Obi-Wan sledoval z kopce za městem dalekohledem dění v Secordu. „Vypadá to, že už zjistil co se stalo v jeho kanceláři." Usmál se a podal dalekohled Qui-Gonovi, „Právě za to seřval čtyři své lidi." Qui-Gon sledoval dění ve městě a přikyvoval, „Rozcházejí se po celém městě a hledají nás. Myslím, že je čas, abychom zahájili akci." „Pořád jste nám neřekl, proč jsme čekali, až zjistí, co se stalo," konstatovala Dasha. „Ovšem," řekl Qui-Gon jako by na to zapomněl, „oni nás budou hledat v každém koutě, ale nenapadne je hledat nás v nejchráněnější budově." Ukázal na velkou stavbu uprostřed města. Sachez vyvalil oči: „Městská úschovna? Co tam chcete najít?" „No, říkal jsi, že Carlos musí dávat El´Pasiovi daň, a to jsou peníze, jestli se nepletu," odpověděl Qui-Gon. Sachez nechápavě přikývl. „A v Carlosově trezoru žádné peníze nebyly, takže jsou s největší pravděpodobností v městské úschovně." Obi-Wanovi svitlo: „Mistře, vy to chcete ukrást?!" vykřikl ohromeně. Qui-Gon mu položil ruku na rameno: „Carlos ty peníze také nezískal legálním způsobem, my je v podstatě ukradneme zpátky a vrátíme je jejich majitelům." Obi-Wan kývl: „Jedi okrádá zloděje. Ale pořád nevím, k čemu nám to bude, že je ukradneme." Qui-Gon si promnul vousy a začal s vysvětlováním: „Když jsme chtěli chytit Sacheze, něco jsme jeho lidem vzali a oni hned běželi za šéfem s omluvou." Zachytil Sachezův rozzuřený pohled a usmál se, aby ukázal, že to nemyslí jako urážku, „Kdybychom to samé udělali Carlosovi, mohl by nás dovést až k El´Pasiovi." „A jak se tam chcete dostat nepozorovaně?" zeptala se Dasha. Qui-Gon pokrčil rameny: „Na to jsem ještě nepřišel, ta budova má jen jeden vchod, možná to budeme muset udělat násilím." Sachez luskl prsty: „Ne, nebudeme, vím jak se tam dostat nepozorovaně." Qui-Gon se na něj udiveně podíval: „Jak?" „Na kraji města je park (Ne, není tam nemocnice pane Dietle! Pozn. autora), v něm je socha a pod ní nechal Carlos vystavět tajné chodby pro případ nouze. Ty chodby vedou i do městské úschovny." Obi-Wan na něj vrhl podezřívavý pohled: „Jak o tom víš?" Sachez se zatvářil rozpačitě: „No..., kdysi jsem u Carlose pracoval jako hlídač, od něj toho tolik vím, ale pak jsem utekl a spolu s několika dalšími jsme založili gang." „Ty jsi dělal pro Carlose?" zeptala se Dasha s neskrývaným opovržením. Sachez přikývl: „Ano a nelíbilo se mi u něj, zacházel se mnou hrozně, proto jsem odešel. A nehodlám se k němu vrátit, jestli narážíš na tohle, dámo." Qui-Gon je přerušil: „Nechte toho! Každý udělal v životě něco, co neměl a čeho lituje. Já to s Xanatosem taky nezvládl, ale časem jsem se z toho dostal." „Zase tak rychle to nebylo, mistře," poznamenal Obi-Wan. „Ty taky nejsi zrovna svatoušek," napomenul ho Qui-Gon, „vzpomínáš, jak jsi před šesti lety na té recepci na Malasteru dal senátoru Salmovi do pití prášek na propláchnutí střev? Chudák se pak celý večer omlouval z místnosti." „To byl žert a byl jsem ještě dítě," bránil se Obi-Wan. „A ten incident na Bromu VI před dvěma lety, to taky byl žert?" pokračoval Qui-Gon, „nebo před rokem na Alderaanu?" „To nebyla moje vina, mistře!" zařval Obi-Wan. Qui-Gon ho chytil za tuniku: „Ale byla, kvůli tobě..." „Nechte toho!" přerušila je ostře Dasha, „možná jste zapomněli, jsme na planetě Desper, tisíce světelných let od Coruscantu, trčíme u města ovládaného gangy, v patách máme polovinu planetární vlády a vy se tu hádáte jako děti." Oba na ni zírali, jako by se probudili ze sna. Qui-Gon Obi-Wana pomalu pustil a položil mu ruku na rameno. „Promiň, nechtěl jsem na tebe křičet." „Vy promiňte, mistře," omlouval se Obi-Wan, „ještě nikdy jsme na sebe takhle nevyjeli." „Mám dojem, že to nebylo tak úplně naší vinou," řekl Qui-Gon, „měl jsem pocit, jako by do mé mysli někdo vpouštěl zlobu." Obi-Wan kývl. „Já také, mistře. Musel to být někdo nadaný v používání Síly." „To znamená, že kromě nás čtyř je tu ještě nějaký Jedi, a pravděpodobně využívá temnou stranu," řekla svůj názor Dasha. „Máš pravdu," řekl Qui-Gon, „asi to bude tentýž, který ti v tom kaňonu zdeformoval vnímání." Dasha mlčky přikývla a Qui-Gon pokračoval: „Měli bychom vzít peníze a rychle zmizet, nerad bych tu na toho Jediho čekal. A musíme za každou cenu hlídat svou mysl."

Alen ucítila zachvění v Síle, někdo mentálně napadl Qui-Gona a Obi-Wana. Zavřela oči a zakroutila hlavou. Ne, to není možné, to nemůže být on.

Dorazili do parku, ve kterém se tyčila velká socha nějakého zvířete na dvoumetrovém podstavci. „To je ono?" zeptal se Obi-Wan. Sachez pokrčil rameny: „Ano, pod tou sochou je chodba." Qui-Gon sykl a zvedl ruku. „Někdo sem jde," zašeptal. Všichni se přikrčili za podstavec. Dasha zpoza rohu oparně vykoukla, k soše se blížil jeden gran a jedna lidská žena. Rychle se zase schovala. Stráže došli až k soše, vytasili blastery a každý vykročil podél jedné stěny. Gran došel ke kraji soklu, vtomodtamtud vykročil Sachez a udeřil ho do zubů, ozvalo se křupnutí a gran se bez hlesnutí svalil na zem. Strážná slyšela nějaký zvuk, přímo před očima se jí mihla postava, než stačila zareagovat, tak ji Obi-Wan přetáhl mečem po hlavě. „Rychle, ukryjeme ta těla," řekl Qui-Gon. Sachez chvilku něco hledal na straně sochy, pak se zřejmým uspokojením zamáčkl jednu kamenou desku dovnitř, socha se odsunula a pod ní se objevil otvor. „Něco na stejném principu jsi vybudoval ve své pevnosti, že?" poznamenal Qui-Gon. Sachez přikývl. „Tudy se dostaneme do úschovny a taky tam ukryjeme těla." Přes každé rameno si hodil jedno a sestoupil do chodby, Qui-Gon a Obi-Wan šli hned za ním. „Víš, co máš dělat?" zeptal se Qui-Gon Dashy. „Ano." Podívala se na malou pecičku, kterou držela v ruce. „Dobře," řekl Qui-Gon, „zavři za námi. Sachez položil těla na zem a všichni tři se začali po čtyřech plazit chodbou, za nimi se ozvalo skřípání kamene a z tunelu se vytratilo veškeré světlo. „Tady je ale tma!" poznamenal Obi-Wan. „Děkuji, Obi-Wane, bez tebe bych na to nepřišel," řekl Qui-Gon suše. „Tak vzpomínáš si, kterým směrem se dostaneme do úschovny?" zeptal se Sacheze. Sice to ve tmě nebylo vidět, ale Sachez přikývl: „Myslím, že musíme doleva, pojďme."

Alen přišla s podnosem k jednomu stolu a začala z něj uklízet skleničky. „To dělá osm kreditů," řekla k sedící postavě. Dasha zvedla hlavu a vytáhla z kapsy několik mincí, „Drobný si nechte a tohle –" položila na stůl kulaté naváděcí zařízení, „ - dejte šéfovi." Alen si to prohlédla a přikývla. Ty jsi se snad musela zbláznit, jen tak sem vejít. Vynadala jí. Promiňte, mistře, ale nikoho by nenapadlo, že by se někdo vrátil na místo činu, bránila se Dasha. Stejně odtud raději zmiz, než si tě někdo všimne. Dasha beze slova vstala a nenápadně se vytratila.

Obi-Wan vykoukl z otevřeného otvoru v zemi v městské úschovně. „U dveří je strážný," zašeptal. „Já ho vyřídím," ozval se Sachez a začal se zvedat. Qui-Gon ho chytil za rameno: „Ne, ty bys ho přerazil, udělám to já." Vylezl ven a pomalu se přibližoval ke strážnému, asi metr od něj udělal jeden velký krok a stiskl strážného mezi ramenem a krkem. Ten se snažil odporovat, ale bylo to marné, po chvíli se svalil na zem a upadl do bezvědomí. Obi-Wan a Sachez pomalu vylezli z chodby. „Co jste to s ním udělal?" zeptal se Obi-Wan udiveně. „Je v bezvědomí, omráčil jsem ho nervovým stiskem," vysvětloval Qui-Gon, „před lety mě to naučil vyslanec Sarek, na jeho planetě je to základ sebeobrany." Obi-Wan přikývl. „Qui-Gone, tady jsou ty peníze," ozval se Sachez. Qui-Gon s Obi-Wanem vešli do chodby, ve které byl Sachez. Před nimi byla zamřížovaná místnost a v ní tři malé trezory. Qui-Gon přikývl. „Kolem se potulují stráže, musíme to rychle vzít a vypadnout." Došel až ke mřížím a pomocí meče rozsekl zámek. Vstoupil dovnitř a popadl jeden trezor, Obi-Wan a Sachez vzali ostatní. „Za tohle z Carlose El´Pasio stáhne za živa kůži," usmíval se Sachez.

Carlos seděl zhrouceně na židli a podpíral si rukou hlavu. „Už našli ty lidi, co vám vykradli kancelář?" zeptala se Alen, která k němu přistoupila. Carlos zavrtěl hlavou: „Je to horší, oni nic neukradli, pouze se tam hrabali, asi hledali něco konkrétního." Alen před něj na stůl položila bílý prášek a sklenici vody: „Tu máte, spolkněte to." Carlos se podezřívavě podíval. „Co to je?" „Jen něco na uklidnění," řekla nevinně Alen. „Já se nepotřebuji uklidnit! Je mi fajn." „Nic vám to neudělá, spolkněte to, uvidíte, bude vám lépe," přesvědčovala ho trpělivě Alen. Carlos na ni vrhl zlostný pohled, ale nic neřekl, místo toho vzal prášek a spolkl ho. „Tak, spokojená?" zeptal se. Alen kývla. „Tak jděte zase obsluhovat a nechte mě na pokoji." Alen se v duchu usmála, otočila se a zamířila k barovému pultu. Co nejdříve se odtud bude muset ztratit.

Vyšli z města, kde na ně podle domluvy čekala Dasha s kradenými eopiemi. „Máte to?" zeptala se. Obi-Wan přikývl a zvedl trezor do výšky. „Konečně nějaký peníze za naši snahu," usmála se Dasha. „Podívejte," Sachez ukázal k městu. Přes planinu si to k nim štrádovala rychlým krokem Alen, už v normálních šatech. Došla až k nim a Qui-Gon kývl hlavou na pozdrav. „Tak jaký byl první den v práci?" zeptal se. „To mi nepřipomínej," varovala ho neštvaně, „dělat číšnici, to byl zatím tvůj nejhorší nápad." Qui-Gon kývl: „Příště vymyslím lepší způsob. Má Carlos u sebe ten vysílač?" „Má," řekla Alen, „doufám, že v dohledné době nepůjde na záchod, jinak to bude k ničemu." Sachez se nervózně zeptal: „Teď pojedeme do Grants?" Qui-Gon přikývl: „Ano." „Na eopiích by to byla dlouhá cesta," řekl Sachez, „navrhuji, abychom cestou nasedli na civilní dopravní transportér." Obi-Wan se na něj podíval. „Co to je?" „Jsou to dopravní linky, které spojují některá města," vysvětloval Sachez, „ale k té nejbližší je to i tak den cesty." „Asi nám nic jiného nezbude, jestli se chceme do Grants dostat včas," řekl Qui-Gon. „Dnes v noci někde přespíme, podle toho, co nám kdysi řekl Mac, by asi třicet kilometrů na východ měl být hotel, který vede jeho přítel." „To zní hezky," poznamenala Alen. Z města se začaly ozývat výkřiky a nadávky. „Zdá se, že přišli na to, že v úschovně něco chybí," řekl Obi-Wan. Qui-Gon přikývl: „Měli bychom odtud zmizet."

„Vy hlupáci, idioti, hovada!" řval Carlos na všechny strany, „To už je podruhý, co vám ti parchanti proklouzli přímo pod nosem, a navíc zabili dva naše lidi. Jste úplně neschopný, po městě se jen tak procházejí cizinci, který jste nikdy neviděli a vy je snad ještě pozdravíte!" „Oni nejsou jediní neschopní v tomhle městě," ozval se mu za zády známý hlas. Otočil se, stál tam Torr a vypadal ještě rozzuřeněji než on. „To nebyli jen tak nějací zlodějíčci, to byli naši Jediové. A Alen Faria s vámi dokonce mluvila, cítil jsem to." Carlos nebyl schopen slova, ysalamir kterého používal při jednání s Torrem byl v jeho kanceláři, takže byl teď temnému Jedimu vydán na milost. „Faria že se mnou mluvila?" vypravil ze sebe. „Ta nová číšnice! Žena okolo čtyřiceti let s dlouhými černými vlasy a hnědýma očima." „To je ona," přitakal Torr. „Vy jste ji zaměstnal jako číšnici?!" Carlos kývl, po čele mu stékaly pramínky potu. „Ještě bude ve městě, najdeme jí." Torr zakroutil hlavou: „Odjela před chvílí." Carlos polkl: „Nemějte strach, dostaneme je." „Já nejsem ten, kdo by měl mít strach ,Carlosi," řekl výhružně Torr. „Vezmu si všechny lidi ve městě a vydám se za nimi. Vy uděláte to, co předpokládají, pojedete do Grants za El´Pasiem." Carlos vyvalil oči: „Přepokládají?" „Ano," řekl Torr netrpělivě, „předpokládají, že je dovedete k El´Pasiovi, proč by jinak kradli peníze." Na to se nedalo nic říct, takže Carlos jen přikývl. „Svolejte sem všechny své lidi, vyrazíme hned," nařídil Torr.

* * *

„Docela útulná komůrka," podotkl Obi-Wan a rozhlížel se po pokoji, dvě postele, gauč a palanda. Na jednu noc to bude stačit. „Budete si přát ještě něco?" zeptal se Alexandr Ying, stařík, kterému hotel patřil. „Ne, děkuji, je tu všechno potřebné," odpověděla mu Alen. „No, kdybyste něco potřebovali, zavolejte mě." Muž se ještě úplně nevzpamatoval z toho, že do takovéhle díry se mu přijdou ubytovat čtyři Jediové, navíc to byli první zákazníci za čtvrt roku. „Spolehněte se," řekla Alen. Muž se uctivě uklonil a začal couvat ke dveřím, ale pak se zastavil a znovu se podíval na Alen. „Máte ještě nějaká zavazadla?" zavrtěla hlavou: „Ne, zapomněli jsme si je v našem posledním hotelu. A teď už jděte." Muž se opět uklonil a odešel. „To je hrozné, všichni na téhle planetě jsou buď vlezlí nebo nás chtějí zabít," stěžovala si Alen. Qui-Gon pokrčil rameny: „A co čekáš, tahle planeta je kvůli těm gangům pomalu ještě odstrčenější než Tatooine." „Máš pravdu," připustila Alen a lehla si na postel. „Konečně pod zády něco jiného než písek a kamení." Koutkem oka zahlédla Dashu, jak sedí na palandě a něco kutí se svým světelným mečem. To jí bylo divné, Dasha na svém meči velice lpěla, měla ho neustále při sobě a nikdy by ho nepoškodila. Alen znala Jedie, kteří přicházeli o svůj meč dvakrát do měsíce, protože je zřejmě nějak bavilo je neustále stavět, ale Dasha taková nebyla. „Co s tím mečem děláš?" zeptala se jí jako by nic. „Něco, co by se mohlo časem hodit," odpověděla Dasha a dál se věnovala své práci. Alen pochopila, že víc už z ní nevypáčí, tak se o to přestala zajímat. K večeři si všichni dali balíček koncentrované potravy, kterou měli u sebe, každý musel kousek dát Sachezovi, aby měl co jíst i on. Po večeři šli všichni spát, zítra budou mít rušný den...

Nastala klidná tichá noc, jen občas se ozval nějaký skřek zvěře či hukot ptactva. Všichni tvrdě spali a vychutnávali chvilku klidu. Náhle místnost proťal výstřel z blasteru a zvuk sypajícího se skla. Všichni se ihned probrali a zjistili, že okno je rozbité a záclony hoří, sotva si to uvědomili, místností prosvištěly další dva výboje a zapálily koberec. „Jediové, jste obklíčeni," zaburácel z venku něčí hlas, „nemáte proti nám šanci, máme ysalamiry, kteří vám budou blokovat Sílu. Vylezte ven s rukama nad hlavou spolu se Sachezem a nic se vám nestane." „To určitě," zabručela Alen. Koberec se už téměř celý vznítil a plameny jí blokovaly cestu ke dveřím: „Musíme se odtud nějak dostat." Dveře se rozrazily a do pokoje vběhla dívka, nemohlo jí být víc jak šestnáct let. Qui-Gon ji poznal, byla to Mia Ying, dcera majitele hotelu. Rozhlédla se po místnosti a ihned zhodnotila situaci. Přiskočila ke koberci, chytla ho za nehořící část a škubnutím ho odsunula ke zdi, načež byla Alen volná. Pod kobercem byly ukryté dveře do podzemí. Mia je rychle otevřela a podívala se na otcovy hosty. „Rychle, dostanu vás pryč!"

Vylezli v malém lesíku před hotelem a ocitli se těm nájezdníkům v zádech. „Díky za tvou pomoc, mladá dámo," děkovala Alen Mie, „teď se tu schovej, než to s těma parchantama vyřídíme." „Ne, já chci s vámi, chci vám pomoct," prosila Mia, ale Alen zavrtěla hlavou: „Je to moc nebezpečné," řekla rozhodně, „zůstaneš tady." Mia pochopila, že odpor je marný, a šla se schovat. Kousek dál vylezl z hořící budovy, přímo před skupinu banditů, majitel s puškou v ruce. „Ne! Zničili jste můj hotel, za to vás zabiju, zabiju..." Víc už neřekl, protože ho jeden z nájezdníků zastřelil. „Tady má snad každý pod barákem vybudovanou tajnou chodbu," divil se Obi-Wan. „A co čekáš?" zeptala se ho Dasha, „na téhle planetě je to základ sebeobrany, umět včas utéct." „Máš pravdu," připustil Obi-Wan „Je jich tam asi dvacet," přerušil je Qui-Gon, „plus pár těch zabijáckých droidů. Někteří mají u sebe ysalamiry." Obi-Wan hvízdl: „To vypadá na malou zabijáckou párty." „Jediní, kdo tady umře, budeme my," řekla skepticky Alen. „Zvládneme to. Já už přežil horší věci," namítl Qui-Gon. „Co například?" zeptal se vyzývavě Sachez. „Třeba Yodovo chrápání, když jsem byl ještě padawan, to se nedalo vydržet," odvětil Qui-Gon. „Ale na debatu teď není čas. Jste připraveni?" Odpovědělo mu čtyřnásobné kývnutí a všichni vyrazili, Jediové vytáhli své světelné meče a Sachez vytasil svůj blaster. Bandité byli zaskočení tím, že na ně zaútočili zezadu a většině se toto zaskočení stalo osudným. I přes přítomnost ysalamirů se Jediové dokázali úspěšně bránit zdálky a Sachez, na kterého neměli žádný vliv, se věnoval převážně „manuální" likvidaci. Alen odrazila spršku laserových střel na dva bandity s ysalamiry na zádech. Potom skočila přemetem mezi dva další, prvního rozsekla v pase než stačil zareagovat, otočila se k tomu druhému, pozvedla svůj meč nad hlavu...a zase ho sklopila, ústa otevřená překvapením. „Ty?" „Zdravím tě, Alen," pozdravil ji Torr s ďábelským úsměvem, „už je to dlouho." Alen přikývla, už se trochu vzpamatovala: „Cítila jsem, že to budeš ty, ale...ale ty máš být mrtvý!" „Ale nejsem," řekl Torr a poklepal si na svou levou nohu, „usekneš mi nohu a shodíš mě z mostu, ale já se nezabiju." Jeho úsměv zmizel a nahradil ho výraz plný zloby. „Byl jsem sedm let tvým věrným padawanem a ty mě pak odkopneš jako psa! Zradila jsi mě." „Ty jsi zradil mě!" vykřikla Alen: „Ustřihl jsi si svůj copánek a pak jsi začal útočit na představitele Republiky. Musela jsem tě zastavit." Torr zakroutil hlavou: „Já jediný pochopil, že Republika i nejvyšší představitelé řádu nás jen využívají pro své nekalé zájmy. Chtěl jsem, abys šla se mnou, ale ty ses na mě vykašlala, abys chránila lidi, z nichž většinu jsi nikdy neviděla." „Chránila jsem spravedlnost," namítla Alen. Torr rezignovaně vdychl: „Tak ji budeš muset chránit i teď." Bleskurychle si z opasku odepjal svůj světelný meč a aktivoval ho. Alen okamžitě pozvedla svůj a obě čepele se střetly. Torr podnikal jeden agresivní výpad za druhým, Alen všechny údery odrážela, ale Torrova rychlost ji přinutila začít ustupovat. Odrazila poslední výpad a udělala přemet, ve snaze dostat se Torrovi do zad, ten se ale okamžitě otočil a zablokoval její výpad. „Mistře Qui-Gone, podívejte!" křikla na Qui-Gona Dasha a ukázala někam za něj. Qui-Gon se otočil a viděl Alen, jak zápasí s nějakým Jedim nebo někým, kdo pouze ovládá Sílu. Pokynul Obi-Wanovi a Sachezovi a vyrazili jí na pomoc. Torr zpozoroval blížící se nebezpečí, odvrátil se od Alen a vyslal na své nepřátele Sílu. Qui-Gon a Obi-Wan se po nárazu tlakové vlny svalili na zem. Alen využila chvilky soupeřovi nepozornosti a sekla po něm. Torr se jen taktak vyhnul míjející rudé čepeli. Přikrčil se a udělal výpad s úmyslem zasáhnout Alen v pase. Ta byla ale hbitější, udělala přemet dozadu a při otočce ho kopla do zubů. Torr zavrávoral a Sachez proti němu vyslal dvě střely, jeho cíl se však rychle vzpamatoval a obě střely bez problému odrazil. To už u něj byla Dasha a pustila se s ním do křížku. Torr koutkem oka zahlédl, jak se k němu blíží Alen. Aniž by spustil Dashu z očí, natáhl k ní ruku, před Alen se vznesl do vzduchu malý kámen a vší rychlostí ji udeřil do hlavy. „Mistře!" vykřikla Dasha a vrhla na Torra pohled plný hněvu. Torr se usmál a máchl po ní mečem. Dasha úder zastavila a jejich meče se začaly přetlačovat. Naklonil se k ní, jeho hlava se téměř dotýkala její. „Ještě se uvidíme, Dasho," zašeptal a odskočil od ní. Dasha se na něj chystala vrhnout, když vyslal otevřenou dlaní k jejím nohám Sílu, cítila, jako by jí nějaký tlak podtrhl nohy a dopadla obličejem do písku. Torr viděl, jak se k němu rychle blíží Qui-Gon s Obi-Wanem. Usmál se na ně a zasalutoval, pak se otočil, rozběhl se a přemetem skočil dolů do údolí. Doběhli k Dashe zrovna ve chvíli, když se ozvalo hučení vzdalujícího se speederu. „Je pryč," řekl Qui-Gon. „Parchant!" dodal Obi-Wan. Dasha se otočila směrem k Alen, stál u ní Sachez a pomáhal jí vstát. „Mistře?" „Jsem v pořádku," odpověděla. „Kde je Torr?" „Utekl," řekl Obi-Wan. Alen sykla: „Zatraceně."

„Otče!!!" Mia zaklekla k tělu svého otce a začala neovladatelně plakat. Ostatní stáli kousek za ní, mlčeli a nechávali ji se vyplakat. Sachez se chystal něco říct, ale Obi-Wan ho šťouchl loktem do břicha, tak si to rozmyslel. Po chvíli k Mie přistoupil Qui-Gon a jemně jí položil ruku na rameno: „Odpusť, jeho smrt je nejspíš naše vina." Mia zakroutila hlavou: „Vy za to nemůžete, můžou za to ty zatracený gangy, který se nezastaví před ničím." Vstala, otočila se na Qui-Gona, ve tváři měla zoufalý, ale odhodlaný výraz: „Chtěla bych jít s vámi, chtěla bych pomstít smrt svého otce." Qui-Gon souhlasil: „Dobrá, půjdeš s námi. „To ne, Qui-Gone. Vždyť je to ještě dítě," namítla Alen. „Možná, ale vzít ji s sebou je rozumnější, než ji tu nechat. Ti parchanti by se mohli vrátit," řekl Qui-Gon. Alen pochopila, že dohadovat se s ním nemá cenu a tak přikývla. „Dobře," řekl Qui-Gon, „teď se vydáme do města naskočit na ten transportér." „Nebude to nebezpečné? Mohli by je hlídat," namítl Obi-Wan. Qui-Gon přikývl: „Možná ano," pokrčil rameny, „v nejhorším bude o pár banditů méně."