Desper 4.část

Paso bylo malé město na kraji oblasti, s přiléhavým názvem Pustina, bylo to jedno z mála měst, které bylo ještě pod vládou planetární vlády. Qui-Gon seděl v Pelově kanceláři na radnici, díval se z okna a přemýšlel jaká hrozná nedbalost to mohla dostat až sem – museli gangy podceňovat desítky let, aby to skončilo takhle. Nebo je v tom něco jiného? „Krásný výhled..., že?" poznamenal Pel se svou obvyklou nervozitou. Qui-Gon se otočil a chystal se odpovědět, ale do místnosti vešli dva muži, kancléř Thyr a asi třicetiletý chlápek v uniformě vládního vojska, byl to maršál Jakson. „A je to hotovo," hlásil s úsměvem, „naložili jsme Sacheze do vznášedla a odvezli do vězení v pevnosti Fortezza, kde si - jak doufám - posedí hodně dlouho." Qui-Gon kývl na znamení souhlasu, něco na vystupování těchto lidí se mu nezdálo, jejich radost z toho, že teror trvající několik desetiletí je u konce, by měla být o hodně větší. Jestli tedy skončil - zatím tomu nic nenasvědčovalo. Sachez nebyl nijak vysoce inteligentní, aby někdo z jeho lidí místo něj nemohl převzít moc. Jestli ovšem nějakou moc má. Qui-Gon potřásl hlavou, to přepadení v kaňonu ho znepokojovalo, to určitě nebyla Sachezova banda, tihle měli mnohem lepší prostředky a byli lépe cvičeni. Ale ještě víc ho zneklidňovalo, že v kaňonu cítil cosi jako přítomnost jiného Jediho, a když k tomu přidal Sachezovy řeči o El´Pasiovi...

„Mistře Jinne," zeptal se opatrně Thyr, „je vám něco?" Qui-Gon potřásl hlavou, aby vypudil nepříjemné myšlenky. „Ne, jen jsem se zamyslel," odmlčel se, „řekněte, vy jste o pomoc Jediů požádali nebo vám ji nabídla Republika?" Thyr na něj vrhl udivený pohled: „Zajímavé, že se na to ptáte, mistře," začal pomalu, „věděli o naší situaci, ale nikdy jsme je formálně nepožádali o pomoc." Zamyslel se. „Ano, Republika nám nabídla podporu jako první. Víte, náš národ pokládá za slabost požádat o cizí pomoc, ovšem za daných okolností jsme to povolili." Qui-Gon kývl. Všechny věci mu najednou zapadly do sebe, zdá se, že se toho tajemného El´Pasia všichni tolik bojí, že budou ochotni ho bránit a skrývat. „Mimochodem," přerušil jeho úvahy Jakson, „z Coruscantu pro vás posílají loď, měla by sem dorazit asi za patnáct hodin a ..." Do místnosti vešel mladý muž v uniformě s insigniemi poručíka. „Promiňte, že vás ruším," začal ostýchavě, „ale chtěl jste mluvit se správcem Fortezzy, až převezmou Sacheze, máte ho na lince." „Děkuji," řekl formálně Jakson a otočil se na Qui-Gona: „Mistře Jinne, omluvte mě," a spolu s poručíkem odešli ven. Thyr chvilku stál, pak je beze slova následoval. Qui-Gon se začal zvedat, ale Pel ho zarazil a podal mu ruku „Chtěl jsem vám ještě osobně poděkovat... za to že jste nám...pomohl, mistře," říkal horlivě. Qui-Gon opětoval podání ruky, druhou paží ho vzal kolem ramen a vedl ho k oknu. „Máte tu opravdu krásný výhled po okolí," řekl s úsměvem, ale pak zatvářil vážně. „Proč se El´Pasia všichni bojí?" poznamenal jako by nic. Pel se na něj prudce otočil, na čele se mu vyrazil pot. „Co..., já,.já nevím, o čem to mluvíte, mistře." Pokusil se o výraz pohoršení, ale moc mu to nešlo, „já žádného El´Pasia neznám...a tak se mě na to neptejte." Qui-Gon ho k sobě otočil čelem a chytil ho za límec košile. „Nepovídejte, víte stejně dobře jako já, že Sachez je jenom malá ryba a že ti v kaňonu nebyli jeho lidé." Pel se chystal vypustit nějakou výmluvu, ale Qui-Gon s ním zacloumal. „To byl El´Pasio, kdo na nás zaútočil v kaňonu, že? A jeden z mých lidí tam byl zraněn. Tak co o tom víte, Pele? Cítil jsem tam jiného Jediho. Byl to El´Pasio? Co sakra víte!?" naplnila ho zuřivost, jakou nezažil od dob, kdy byl padawanem, ale postupně se uklidnil, Pro Jediho neexistuje citové pohnutí, existuje mír, opakoval si v duchu. Pak se znovu podíval na Pela: „Tak kdo je El´Pasio?" zeptal se rázně, ale už bez hněvu. Pel, už celý mokrý od potu, to nevydržel a kapituloval. „Dobře," zakřičel, „dobře, řeknu vám všechno, co vím, já..." najednou zatajil dech a jeho oči se vypoulily. Tak zůstal dvě vteřiny, potom jeho hlava klesla Qui-Gonovi na hrudník. Nemusel se dívat, aby věděl, co se stalo - Pel měl v zádech vražený nůž, někdo ho po něm hodil oknem. Ale jak to, že ho Qui-Gon nevycítil? Opatrně položil Pela na zem a vykoukl ven. Po střeše vedlejší budovy běžel pryč nějaký droid, ale takový typ ještě nikdy neviděl, byl sestrojen zřejmě jen pro zabíjení. Qui-Gon si klekl na zem k Pelovi a pomocí Síly zhodnotil jeho stav. Byl smrtelně zraněn a i kdyby na něj aplikoval veškeré své lékařské schopnosti, nebyl si jistý, že ho zachrání, jenže jako Jedi to musel zkusit. Opatrně přiložil své ruce k ráně po obou stranách od vyčnívající části nože a začal do ní pouštět Sílu. Pel se zavrtěl a začal sípat. „Pele," oslovil ho mírně Qui-Gon, „kdo je El´Pasio, no tak, Pele, můžete osvobodit celou svou planetu od tyranie." Nemělo to smysl, Pelova hlava opět padla na zem a přestal vykazovat známky života. Qui-Gon z něj zvolna dával ruce pryč, když se najednou otevřely dveře a do místnosti vstoupil Jakson. Okamžitě uviděl Pelovo tělo a nad ním klečícího mistra Jedi. „Co to má být, Jinne?" řekl a veškerá úcta v jeho hlase byla tatam. Qui-Gon si to špatně vyložil a chystal se mu objasnit, co se stalo, když Jakson vytáhl z pouzdra blaster a namířil na něj. Qui-Gon na něj zůstal civět jako vrána. Je možné, že by si Jakson skutečně myslel, že zabil Pela? Nebo je to on, kdo je El´Pasio? Nebo se všichni na téhle planetě Pasia tak bojí, že by byli ochotni obvinit Jedie z vraždy? Dobře věděl, co by se stalo, kdyby se teď Jaksonovi vzdal – odvezli by je na Coruscant, kde by byli osvobozeni na základě nedostatku důkazů, Jakson by se mu s úsměvem omluvil, odjel by a oni by se nikdy nedozvěděli pravdu. A situace na Desperu by zůstala stejná...

Qui-Gon si probíral různé možnosti a vyšlo mu, že je už jen jediná cesta, jak se dozvědět pravdu. Vytáhl z Pelova těla nůž a hodil ho po Jaksonovi. Nezabil ho, ani to nechtěl, ale nůž ho zachytil pravý rukáv jeho košile a přišpendlil ho za ruku ke dveřím, načež upustil svůj blaster. „Sakra!" zasyčel a snažil se vytrhnout dýku ze zdi a uvolnit se. Pevně ji uchopil za rukojeť a škubl, podařilo se mu uvolnit, jenže ztratil rovnováhu a málem spadl. Znovu zaklel a podíval se k Pelovu tělu, ale Qui-Gon už tam nebyl.

Obi-Wan ležen na své posteli v apartmá, které jemu a Qui-Gonovi přidělili, a relaxoval, přemítal o celém tomhle výletu a říkal si, co za tím asi je, ale otázky pro úřady by měl nechat pro svého mistra, koneckonců, proto je tam zřejmě tak dlouho. Nadechl se a nechal sebou proudit Sílu, jeho rozbolavělé svaly se hned začaly uvolňovat a mysl se mu pročistila. Oknem na něj foukal studený vánek, příjemné osvěžení od toho vedra, co tu vládne. Přemítal o tom, co se za posledních pár dnů stalo – sestřelení jejich lodi, chycení Sacheze, přepadení v kaňonu, zranění Dashy – to všechno skrývalo něco většího, něco, co mu nebylo jasné, ale jako by mu to říkalo, aby se pokusil o objasnění... kašli na to! Okřikl se v duchu, za pár dní bude na Coruscantu a na tenhle chlív, kterému říkají planeta s funkční vládou, už ani nevzdechne, ale na druhou stranu...

Z přemýšlení ho vytrhlo nepatrné cinknutí kovu o kov, když nastražil uši, uslyšel, jako by se po zemi něco valilo. Otevřel oči, pomalu zvedl hlavu - po zemi se směrem k jeho posteli kutálel aktivovaný termální detonátor. Zlomek vteřiny trvalo, než jeho mozek tuhle informaci zpracoval. Rychle se vymrštil z postele, jenže na sprint ke dveřím už nebyl čas. Pomocí Síly popadl detonátor, mrštil s ním na dveře a provedl skok do dálky skrz okno – měl štěstí, že ve městě neměla žádná budova víc než jedno patro, tento trik by se mu na Coruscantu rozhodně nevyvedl. Sotva se nohou odrazil od okenní římsy, bomba explodovala. Výbuch zničil celé apartmá a tlaková vlna Obi-Wana odhodila na druhou stranu ulice, kde spadl rovnou na záda. Ležel tam celý od prachu a snažil se vstát, opatrně zvedl hlavu a zasténal. „Dneska je blbej den!" hlesl polohlasně a upadl do bezvědomí.

Dasha seděla na židli u okna a mnula si obvaz na rameni, nikdy neměla ráda léčbu pomocí roztoku bacta a plavat v něm několik hodin jí na náladě rozhodně nepřidalo. „Jak se cítíš?" zeptala se Alen, která zrovna vyšla z koupelny. „Děkuji, mistře, už je mi dobře." Odmlčela se a Alen věděla, na co se chystá zeptat. „Mistře, s kým jsme se to setkali v kaňonu?" otázala se po chvíli. „Já nevím," řekla Alen ne zrovna přesvědčivě, „cítila jsem něco jako dalšího Jediho." „Já taky," přikývla Dasha a znovu se odmlčela. „Měla jsem pocit, jako byste věděla kdo to je." „Ne, nevím, kdo by to mohl být." Dasha na ni vrhla upřený pohled „Určitě ne?" „Ne!" okřikla ji Alen, „nevím, kdo to může být a tak už se mě na to neptej!" utřela si rukou slzy, které jí najednou vstoupily do očí. Příval vzteku pomalu vyprchával a vystřídala jej lítost. „Mistře?" zeptala se Dasha opatrně. Alen si k ní pomalu přisedla a objala ji kolem ramen „Promiň mi to," řekla a pohladila ji po jejím padawanském sestřihu, „nevím, co to do mě vjelo, poslední dobou nějak nejsem ve své kůži." Dasha se usmála. „To jsem si všimla." Alen úsměv opětovala, přemýšlela, zdali jí má říct. co cítila, ale ona sama si nebyla jistá, co to přesně bylo, měla jen pocit, že to už někdy cítila, bylo to něco důvěrně známého…

Místností otřásl mohutný výbuch a obě ženy spadly na zem. Alen byla hned na nohou. „To byl Qui-Gonův pokoj!" vykřikla a hnala se ke dveřím, otevřela je a rychle zase zavřela. Za nimi stáli čtyři droidi s blasterovými puškami. „Tudy radši nepůjdeme," prohlásila Alen a loktem rozbila ovládací panel dveří. „To by je mělo trochu zdržet." Šla k oknu, otevřela ho a vykročila ven zrovna ve chvíli, kdy se Qui-Gon chystal vejít...

„Vždycky vstupuješ do dámské ložnice takhle?" zeptala se a třela si natlučené čelo. Qui-Gon dělal totéž „Promiň," omlouval se s úsměvem, „příště zaklepu." Alen zvedla obočí: „Ocenila bych, kdybys příště chodil dveřmi." „Budu si to pamatovat," odvětil.

„Nerada ruším váš intelektuální rozhovor," vmísila se do hovoru Dasha, „ale zdá se, že tu každou chvíli budou a já bych už radši šla." Qui-Gon i Alen se podívali na dveře, které už byly rudé žárem, jak se skrz ně droidi snažili dostat pomocí blasterů. „Máš pravdu," přikývla Alen a odešla k oknu, tentokrát vylezla ven už bez nehody a ostatní také.

Žhnoucí dveře se rozlétly na malinké kousky po místnosti a z chodby vyběhli droidi s puškami připravenými k výstřelu, jenže v pokoji už nikdo nebyl.

Qui-Gon běžel po ulici, za ním Alen a Dasha, v takovém malém ospalém městě bylo něco nevídané už to, že tu několik podivínů takhle lítá, natož pak výbuch budovy. Všichni obyvatelé pobíhali sem a tam a snažili se zjistit, co se děje, Qui-Gon mezi nimi kličkoval a snažil se najít svého padawana, věděl, že je naživu, ale nedokázal přesně určit jeho polohu. „Támhle je!" vykřikla Dasha a ukázala před sebe do davu lidí, Qui-Gon pohlédl jejím směrem a opravdu ho mezi těmi lidmi spatřil, ležel na zemi v prachu a pokoušel se vyškrábat na nohy. Obi-Wane! zavolal k němu v duchu. Zůstaň kde jsi, jdu pro tebe. Tak to byste si měl pospíšit, mistře, odpověděl mu stejným způsobem Obi-Wan a nasměroval ho o devadesát stupňů do leva, Qui-Gon se podíval tím směrem a uviděl dva jezdce na eopiích, jak vyrazili směrem k Obi-Wanovi, musí jednat rychle. Chystal se vyběhnout, když mu cestu zastoupil mohutný droid, tvarem těla trochu připomínal kostlivce, na hrudníku měl silný pancíř, nohy a ruce měl hubené a hlavu ve tvaru vejce se spoustou vestavěných senzorů. Takový typ Qui-Gon ještě nikde neviděl, ale zřejmě to byl tentýž, co zabil Pela, to poznal podle prázdného pouzdra na nůž, které měl na boku. Ovšem na delší přemýšlení neměl čas, vytasil světelný meč a než droid stačil pozvednout blaster k výstřelu, usekl mu hlavu. „Pozor," křikla Alen a ukázala přes ulici, „támhle běží droidi z ubytovny." „Postarejte se o ně," nařídil Qui-Gon a zhasl meč, „já jdu pro Obi-Wana." Alen a Dasha přikývly, vytasily své meče a vyšly proti droidům. Qui-Gon se rozběhl, Obi-Wan zvedl ruce nad hlavu a jak jeho mistr běžel, aniž by zpomalil, chytil ho za ně, prudce ho zvedl a oba uskočili z cesty jezdcům. Ti se ale nenechali odradit, ihned otočili své eopie a zahájili palbu. Qui-Gon všechny střely úspěšně vyblokoval a oba bandité se stali oběťmi odrazu jeho meče. Pak se sklonil k Obi-Wanovi a pomohl mu vstát „Člověk se o tebe musí pořád starat," řekl s úsměvem a podpíraje ho, zamířil s ním k eopiím.

* * *

„Utekli vám! Ti Jediové vám utekli!" Torr rázoval po pokoji jako lev v kleci a byl rudý vztekem, vypadal jako by dokázal zabít pouhou kapkou svého vzteku. „Uklidněte se, Torre," řekl Carlos s ledovým klidem, který byl neobvyklý vzhledem k tomu, jak ho Torr už jednou napadl v kaňonu „Nechystají se opustit planetu, chtějí chytit El´Pasia, ale toho hned tak nenajdou, a my budeme mít spoustu času ji chytit." Usmál se a pohladil malého napůl chlupatého, napůl šupinatého tvora, který mu seděl na klíně. „Nejde o to kdy, ale jak,"ohradil se Torr. „Ten váš pokus s droidy v Pasu nevyšel. Co by na ně tedy podle vás mělo zabrat?" Carlos se usmál, nepřestávaje hladit toho tvora. „Nebojte, máme nový plán, jak je dopadnout." „A jaký?" zeptal se mladík vyzývavě. Carlos se podíval na to podivné zvíře, jež hladil, a úsměv se mu rozšířil. „Přistupte ke mně blíž." Takovou odpověď Torr nečekal, ale pokrčil rameny a vykročil k němu. Udělal jeden krok, dva…a najednou, jako by náhle oslepl ztratil kontakt se Sílou. Chvilku nevěděl, co se vlastně stalo, ať zkoušel, co chtěl, Síla se k němu nevrátila. „Jak to děláte?" zeptal se ostře. „Je to jednoduché," začal Carlos a ukázal na zvířátko, „tihle tvorové – říká se jim ysalamirové – dokáží odpuzovat Sílu, vytvářejí jakési bubliny, ve kterých Síla prostě neexistuje." Torr o krok ustoupil a jeho smysly opět ožily, pak na tvora vrhl pohled s neskrývaným opovržením. „Kde jste je sebral?" Carlos pokrčil rameny. „Jeden můj přítel z planety Myrkr mI je poslal, je jich tam plno, asi proto se té planetě vždycky Jediové vyhýbali." Torr přikývl. „Já bych tam taky nejel." pak se mu rozjasnila tvář. „Myslím, že s tímhle se nám povede je chytit a já konečně dosáhnu svého cíle." Zatvářil se nepřítomně a široce se usmál. „Alen Fario, brzy se ti pomstím!"

* * *

„Auu!" hlesl Obi-Wan a škubl sebou, jak mu Dasha zavazovala zraněnou nohu. „Drž," okřikla ho. „Tobě se to lehko řekne," vyčetl jí, „ty jsi neskákala šipku z okna a nepřerazila sis nohu." Dasha dokončila obvaz a vyslala mu do nohy Sílu, cítila, jak Obi-Wana opouští bolest. „To máš pravdu, ale není to tak dlouho, co jsem měla díru v rameni a tys pro mne nic neudělal." Obi-Wan pokrčil rameny. „Byla s tebou Alen a ta je mnohem lepší léčitel než já." „To je pravda," přiznala Dasha. „A Alen chce abych si procvičila své schopnosti léčit, tak buď v klidu, ať můžu pracovat." Obi-Wan přikývl a usmál se „Rozkaz."

Alen stála kousek od nich a rozhlížela se po planině, která jim měla sloužit jako úkryt. „Tohle je špatná skrýš," oslovila Qui-Gona, „tady nás uvidí ze vzdálenosti několika kilometrů." Qui-Gon se k ní otočil. „Souhlasím s tebou, naštěstí brzy odjedeme." Podíval se k Dashe „Jak je na tom?" „Už bude v pořádku," odpověděla mu. Obi-Wan zvedl hlavu „Mistře, a kam se teď vydáme?" Qui-Gon se sotva znatelně pousmál. „Na poslední místo, kde by ušlechtilé Jedie hledali, do pevnosti Fortezza." Obi-Wan zvedl obočí. „Fortezza? Co budeme dělat ve vojenské pevnosti?" „Musíme osvobodit Sacheze," odvětil Qui-Gon. „COŽE?!" vyhrkli všichni tři najednou. Alen se vzpamatovala jako první. „Qui-Gone, je sice pravda, že ho uvěznili neprávem, ale to nic nemění na tom, že to je zločinec a my jako Jediové mu nemůžeme napomáhat při útěku. To by nás vyloučili z řádu dřív, než bychom si stihli vybalit." „Ano, je to riziko," připustil Qui-Gon „ale Sachez je jediný člověk, který by nám mohl pomoci najít El´Pasia a to je nejdůležitější." Obi-Wan se zvedl na nohy. „A proč by nám pomáhal, mistře? To my ho dostali do vězení." „Mohli bychom mu nabídnout, že když nám pomůže, sníží se mu trest a bude si ho moct odpykat na Coruscantu, v těchto věznicích s vězni prý zacházejí hrozně," navrhl Qui-Gon. „To je všechno moc hezké," nasupila se Alen, „ale nic to nemění na tom, že se dopustíme trestného činu, porušíme několik nařízení Republiky a téměř celý kodex Jediů." Qui-Gon pomalu přikývl. „Nežádám vás, abyste do toho šli se mnou, můžete se vrátit na Coruscant a já se to pokusím vyřešit sám." S očekáváním se odmlčel. Obi-Wan k němu opatrně dokulhal. „Padawan by měl zůstat se svým mistrem." Dasha se podívala na Alen. „Pokud vám to nevadí, mistře, já bych tu taky ráda zůstala." Alen vzdychla, něco v koutku mysli jí radilo, aby byla co nejdál od téhle planety a toho podivného pocitu, který cítila prakticky od svého příjezdu, ale nemohla tu jen tak nechat svého padawana, aby čelil tomu případnému nebezpečí sám. „Zatraceně! Co mám s vámi dělat? No dobrá, jsem s vámi." Dashe se rozzářila tvář. „Já věděla, že nás neopustíte, mistře." Alen úsměv opětovala. „Beze mě byste se dostali nejdál k eopiím." Qui-Gon přikývl. „Měli bychom vyrazit, ať jsme tam do večera." Vydal se k eopiím, ale v půli cesty se zastavil a otočil se: „A děkuji, že jste se mnou zůstali."

* * *

Cesta jim trvala skoro půl dne a nedlouho před půlnocí se v dálce objevila světla pevnosti Fortezza - byli na místě. „Proboha, Qui-Gone! Tahle pevnost je nejlépe střežené vězení na celé planetě!" stěžovala si Alen. „Ale musíme vysvobodit Sacheze," namítl Qui-Gon, „a navíc je nejlépe střežená v normách téhle planety, pochybuji, že vojáci podstoupili výcvik obrany proti Jediům." Alen kývla: „Dobře, vzdávám se. Jaký máš plán?" „Je to prosté," začal, „já a Obi-Wan se pokusíme získat od stráží uniformy a pronikneme dovnitř, tam se nám snad podaří nepozorovaně dostat Sacheze z cely. Ty a Dasha půjdete k pevnosti zezadu, kde vytvoříte únikový východ." Alen zavrtěla hlavou: „Promiň, ale ty a Obi-Wan se nedovedete chovat příliš nenápadně, v Pasu tě obvinili z vraždy sotva jsi přijel a Obi-Wan hned potom skákal z okna mezi obyvatele, pro které je událost, když městem projede speeder." Znovu zakroutila hlavou „Půjdeme Dasha a já, vy nám budete krýt záda." „To bych nedoporučoval," vmísil se do rozhovoru Obi-Wan, „většina zdejších vojáků jsou muži, byly byste příliš nápadné." Alen se mírně usmála: „Právě kvůli tomu nám to projde, budou si myslet, že máme nějakou protekci ve velení a půjdou nám z cesty." „To je pouze domněnka," namítl Qui-Gon a zamyslel se, „půjdeme všichni a cestu si uděláme zevnitř." Jeho nápad se shledal se souhlasem u všech členů týmu a všichni opět vyrazili k pevnosti.

Sachez dojedl večeři a vztekle hodil misku na zem. Už tu byl druhý den a všechno jídlo, které zatím dostal se ukázalo být nestravitelným. Od jednoho spoluvězně slyšel, že to jsou zbytky z klonovacích pokusů, zalité nějakou břečkou, aby to získalo chuť. Ta historka se sice i jemu zdála přitažená za vlasy, ale to nic neměnilo na tom, že jídlo je odporné. Sachez zuřivě kopl do zdi a lehl si na postel. Nejhorší na tom byla samota, ráno je vyvedli ven na vzduch a po zbytek dne byli každý ve své cele. Zatnul zuby – vypadá to, že tu nějakou dobu bude a tak by si měl začít zvykat.

No, ne že by mi to nějak skvěle padlo," konstatovala Alen a prohlížela si uniformu – kterou zabavila jednomu vojákovi – ze všech stran, „je trochu velká, ale myslím, že si toho nikdo nevšimne." „To víte, že ne, mistře." Dasha jí pomohla ohrnout rukávy, aby vypadaly kratší. Z houští vyšli Qui-Gon a Obi-Wan, také ve vojenských uniformách. „Ty vojáky bude bolet hlava, až se vzbudí, ale zatím spí jako děti," pochvaloval si Obi-Wan. Alen se podívala na Qui-Gona: „Ještě jsi nám neřekl jak se chceš dostat dovnitř." Qui-Gon se pousmál, „Přece hlavní branou." Alen se na něj překvapeně podívala: „Ty jsi blázen, viď?" „Nemyslím si, že můj mistr je blázen," namítl Obi-Wan „ještě se ve svém úsudku nemýlil." „Nezapomeň, že jsme řadoví vojáci vracející se z hlídky," připomněl jí Qui-Gon „musíme se podle toho chovat." Alen kývla a všichni zamířili k bráně. Qui-Gon zaklepal a ve výšce jeho hlavy se otevřela dvířka, v nich se objevil vousatý obličej. „Kdo jste?" chtěl vědět strážný. „Hlídka 3 se vrací na základnu," odpověděl mu Qui-Gon rutinním tónem. Strážný se pousmál: „Nevím, jak dlouho tady pracuješ, ale hlídky zůstávají venku celou noc a vrací se až ráno. Tak se hezky otoč a mazej i s kamarády zpátky na post nebo tě nahlásím kapitánovi." „Máme speciální rozkazy přímo od maršála Jaksona," trval na svém Qui-Gon a nepatrně pozvedl pravou ruku proti hlídačovým očím, „musíte nás pustit dovnitř." „Musím vás pustit dovnitř," opakoval voják a otevřel vrata. Došli do středu pevnosti, když se za nimi ozval zvuk zavírajících se dveří, Alen se na ně smutně podívala, už nemůže couvnout, teď napomáhá zločinci k útěku. Tohle jednání jim pravděpodobně vynese vojenský soud, budou moct mluvit o štěstí, když je jen vyloučí z řádu, v horším případě budou do konce života pracovat v dolech. „Dobrá," přerušil její úvahy Qui-Gon, „Alen a Dasha půjdou pro Sacheze a já s Obi-Wanem obstaráme eopie a zadní dveře." Alen přikývla a s Dashou vykročila směrem k celám. „Je vám něco, mistře?" zeptala se jí Dasha po chvíli. Alen se v duchu usmála, to je celá Dasha, dokáže poznat změnu v jejím rozpoložení i při takovéhle akci. „Ne, nic mi není, jen jsem myslela na možné následky téhle naší krasojízdy." „Já taky," odpověděla druhá žena, „ale jsem si jistá, že to děláme pro dobrou věc." Alen kývla, „Já vím." Došly k budově označené jako sklad, nad ní se nacházely vězeňské cely. Alen se rozhlédla: „Půjdu dovnitř zjistit, jak bychom mohly dostat Sacheze pryč, aniž by o tom někdo věděl. Ty zkus odlákat stráž nahoře u jeho cely." Dasha zamyšleně přikývla a odešla ke schodům.

Sachez ležel na svém kavalci a naslouchal přirozeným zvukům základny – hlášení hlídek, zvuk otevíraných dveří a samomluva vojáků na stráži. Náhle běžné zvuky přerušil jiný, bližší zvuk. Zvuk praskajícího kamene a podivné hučení, které určitě už někde slyšel... Ve vteřině byl na nohou a pátral po okolí po něčem neobvyklém a našel to, z podlahy čouhal červený zářící hrot a prořezával se kamenem jako nůž máslem. Sachez instinktivně o krok ustoupil a sledoval jak hrot vyřezává čím dál větší plochu, až vyřízl asi půl metru širokou desku. Očekával, že s mohutným nárazem dopadne na zem o patro níž a rána přiláká stráže z okolí, ale k jeho překvapení se deska vznesla a jemně přistála vedle vzniklého otvoru. Z něj vykoukla žena, měla uniformu, ale Sachez ji okamžitě poznal. „Vy?" vyhrkl. Alen kývla. „Ano, já. Na vysvětlování bude čas potom, teď pojďte za mnou."Sachez váhal, zda jí má věřit, nakonec se rozhodl, že všechno je lepší než tu zůstat a vlezl otvorem za ní.

Qui-Gon dokončil svým mečem tvorbu únikového východu, když za sebou uslyšel kroky, Obi-Wan, který kousek dál sedlal eopie, se otočil a spolu s Qui-Gonem vyšli vstříc nově příchozím – Alen, Dashe a Sachezovi – člověku, kterého měli za úkol zajmout. „Dobře, že jste tady, za chvíli začnou Sacheze postrádat. Musíme zmizet," řekl Qui-Gon. „Řeknu vám, Jinne, já slyšel, že Jediové jsou blázni, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo," promluvil nasupeně Sachez. „Nejdřív se vloupete do mé pevnosti, unesete mě, necháte mě zavřít a druhý den se pro změnu vloupete do vládní pevnosti, abyste mě osvobodili." Qui-Gon kývl: „Vím, že to vypadá divně, ale potřebujeme vaši pomoc proti El´Pasiovi." Sachez vytřeštil oči. „Zbláznil jste se? Proč bych vám měl pomáhat? Proč bych se měl nechat zabít?" „Nemusíte nám pomáhat," řekla Dasha a ukázala svým světelným mečem ke dveřím, kterými přišli, „jestli chcete, můžete se vrátit zpět do cely." Sachez se ohlédl a zatnul ruce v pěst. „Mám pro vás návrh," pokračoval klidně Qui-Gon, „když nám pomůžete, výrazně se vám sníží trest a budete si ho moct odpykat na Coruscantu." „Za předpokladu, že budu na živu," odsekl Sachez, ale udělal to spíše reflexivně, dobře věděl, že jinou možnost nemá. „Tak dobře," zavrčel, „pomohu vám, ale nejdřív se chci vrátit do své základny pro výbavu." Qui-Gon pokrčil rameny: „Tak dobrá."

* * *

Čím více se k pevnosti přibližovali, tím víc se jim zdálo, že je s ní něco v nepořádku. Dospěli až k místu, odkud bylo vidět na celou přední část, zdi byly ohořelé, hlavní brána vyražená a před ní bylo na zemi tucet mrtvých mužů – všichni střeleni do zad. „Proboha," zvolal Sachez, „má základna, mí lidé." Zatnul ruce v pěst, „Za tohle mi El´Pasio zaplatí." Sesedl z eopie a chystal se odejít, ale Obi-Wan ho chytil za paži: „Počkejte. Co chcete dělat? Cítím uvnitř nejméně sedm stráží, sám to nezvládnete." Sachez se usmál, bylo to poprvé od doby, co opustili Fortezzu: „Všichni strážci hlídají bránu, protože si myslí, že jiná cesta dovnitř není, naštěstí já mám lepší informace." Šel ke skále a zatlačil na jeden kámen, o chvíli později se vedle odsunul jeden kamenný blok, za ním byla tajná chodba. Alen obdivně zahvízdala: „Škoda, že jsme o tom nevěděli, když jsme se sem vloupávali." Sachez na ni vrhl rozzlobený pohled, ale nic na to neřekl, po chvíli se otočil na Qui-Gona: „Tohle je můj boj, vy tu počkejte." Qui-Gon se chystal něco namítnout, ale než mohl, tak Sachez zmizel v chodbě. Všichni se podívali nahoru, před vstupem do věže byla hlídka, kousek od ní stál tlustý muž u opakovacího děla, ostatní stráže byly dole. O chvíli později se ozval výstřel a bandita u dveří se skácel na zem, druhý muž otočil dělo, ale než stihl zamířit, Sachez ho usmrtil blasterem. Ti, co byli dole, se zvedli a začali stoupat po schodech nahoru, avšak záhadný útočník se zmocnil děla a velmi rychle to skoncoval.

Jediové byli stále na eopiích, když Sachez vyšel ven. „Tak co? Už jste vyhrál svou malou válku? zeptal se Qui-Gon. „Ovšem," přitakal Sachez a bylo na něm znát zadostiučinění. „A kam se vydáme teď?" Zajímala se Alen. Sachez se zamyslel a pak luskl prsty: „Vzpomínáte si na to přepadení v kaňonu?" „Nehrozí, že bych na něj v dohledné době zapomněla," řekla sarkasticky Dasha a dotkla se svého ramene. „Jeden z mužů, co to sledovali zpovzdálí, byl Carlos, starosta města Secordo a jeden z El´Pasiových nejbližších spolupracovníků." Qui-Gon přikývl: „Tak to bychom měli pana Carlose poctít návštěvou."