Cesta

Autor: Johnak Wheeliak

"Patricie!" Edmund Baynard objal svou dceru tak pevně, že se zdálo, že ji rozmačká, "neumíš si představit, jak jsem rád, že jsi v pořádku!"

"Jo, jasně tati," zamumlala Patricie nervózně a vyprostila se z jeho sevření. Dasha nedokázala říct, jestli je to kvůli tomu, že je s nimi v místnosti dalších osm osob, nebo kvůli tomu druhému.

Baynard se teď otočil na Dashu a pevně jí stiskl ruku: "Děkuji…nikdy vám nepřestanu být vděčný za to, že jste zachránila mou dceru před tou zrůdou Hasanem," podíval se jí přímo do očí, "je…mrtvý?"

Dasha přikývla: "Ano, zabila jsem ho…vysoko nad Ord Mantellem."

Baynard přikývl: "To je dobře, alespoň už nikomu neublíží," všechny přelétl zrakem, "ještě jednou děkuji…vám všem."

"Senátore," oslovila ho Dasha tiše, "prosím, ještě jednu věc."

Baynard se usmál: "Jistě, co potřebujete?"

Dasha se nadechla: "Senátore Edmunde Baynarde, jste zatčen za zneužití pravomocí diplomata, za rozkrádání majetku Republiky a za napomáhání zločinu. Máte právo nevypovídat a právo na obhájce…a budete ho opravdu nutně potřebovat."

Baynard stál chvíli jako omráčený, potom se zasmál: "Slyšel jsem, že prý máte velký smysl pro humor, Dasho O-Garo, ale občas to…,promiňte mi ten výraz, hraničí až s drzostí."

"Já nežertuji, senátore," řekla Dasha vážně.

Baynard se podíval na Alen: "Obávám se, že vaše učednice zřejmě utrpěla při bitvě nějaký vážný psychický šok. Měla byste ji co nejdříve dopravit do nemocnice na vyšetření…na mé náklady, samozřejmě."

"Hele, dej si pozor na jazyk…nebo o něj přijdeš!" zavrčel Sachez.

"Senátore, máme spousty důkazů, ze záznamů v počítačích Syndikátu," řekl Mace Windu.

Baynard si odfrkl: "Důkazy z počítačů kriminální organizace? Na tom nemůžete postavit žalobu…a ani mě nemůžete zatknout! Já mám imunitu."

"Už ji nemáte," řekl Mace, "mluvil jsem s kancléřem. Jste zbaven všech diplomatických výhod."

"C-cože?" zeptal se nevěřícně Baynard, oči mu kmitaly po všech osobách v místnosti, "ale..ale to je přeci směšné!" zastavil se zrakem na své dceři, "Patricie…řekni jim něco!"

"Už jsem řekla," odpověděla tiše, "řekla jsem jim úplně všechno. Promiň, tati, ale už to zašlo příliš daleko. Z touhy po zisku jsi byl ochoten zradit kohokoliv. A nakonec jsem to odnesla já!"

"Ty káčo hloupá!" vykřikl Baynard, "copak nechápeš, že všechno, co jsem dělal, bylo jen pro naše dobro?!"

"Kdybyste teď šel laskavě se mnou," řekl mistr Windu a chytil Baynarda za paži.

"Kolik lidí už muselo zemřít, abychom se měli dobře?" zeptala se tiše Patricie, "za tu dobu, kdy jsem byla zavřená, jsem pochopila, že ke štěstí se nemůže jít přes neštěstí druhých! To je pak…zlo."

"Tohle je tvrdý svět, Patricie!" řekl Baynard, "svět ve kterém přežijí jen ti nejsilnější," opovržlivě se na ni podíval, "ty mezi ně zřejmě nepatříš."

Mace Windu ho odvedl pryč.

Patricie zůstala dlouho nehybně stát a zírala na dveře, kterými odešli.

Dasha k ní přistoupila a položila jí ruku na rameno: "Udělala jste správnou věc."

Patricie přikývla: "Já vím…já vím," otočila se na Dashu, "ještě jednou vám děkuji, za záchranu."

"Jsem Dasha."

"Děkuji, Dasho."

"Teď musíme ale jiné záležitosti ještě vyřešit," řekl Yoda, "já teď odcestuji do senátu, kde je informuji o přesném průběhu útoku lodi Staminial. Federace důrazně popřela, že by s tím měli cokoliv společného. Že Gillak zrádce a zloděj je, tvrdí."

"Nemyslím, že by Gillak něco takového ukočíroval sám," řekla Dasha, "někdo z Federace mu musel pomáhat. Navíc, k čemu by pro sebe potřeboval tolik krystalů Nova?"

"To zjistit my musíme," řekl Yoda a poklepal svou hůlkou o zem, "to ale už není tvoje starost Dasho. Ve své zkoušce jsi…uspěla. Rada se už rozhodla, že titul rytíře Jedi ti bude udělen."

Dasha ležela ve svém pokoji na posteli a v ruce si přehazovala svůj ustřižený padawanský copánek. Nebyl to jen kus vlasů, pro ni to byl kus minulosti. Doby, kdy byla učednicí Alen Farii, ženy, která jí byla oporou, vzorem i matkou. Ženy, která ji naučila všechno co umí.

Dasha po jejím boku strávila čtrnáct let, více jak polovinu svého života. A tahle část jejího života je teď pryč. Minulost je minulost a současnost je současnost. Dasha je teď rytíř Jedi, už nebude mít u sebe Alen, když ji bude potřebovat, bude se muset spolehnout sama na sebe. Jako se jí to podařilo na poslední misi. Teď také může už vycvičit nějakého vlastního padawana.

Nad tím se pozastavila. Mít vlastního padawana? O tom ještě nepřemýšlela. Zřejmě si jednou nějakého vybere, ale rozhodně ne teď. Je dost času.

Času? To jí připomnělo, jak za ní dnes přišli téměř všichni její přátelé a známí a každý pro ni měl nějaký dárek…jako kdyby měla narozeniny.

Byl tu kupříkladu Ash Koor, Dashin Devaronianský přítel a jeden krátký čas i učitel. Kromě gratulace jí dal také zlatý náhrdelník ve tvaru světelného meče. Velice roztomilá věc, která Dashe navíc na krku velice slušela.

Pak tu byla její matka, její skutečná matka. Které se přezdívalo Intergalaktická zahřívačka postele. Tak ta Dashe darovala láhev nejlepší Solianské vodky. No jo, to byla celá máma.

Do jejího pokoje vešla Alen.

"Tak jak se cítíš, Jedi?"

Dasha se posadila a položila svůj copánek na noční stolek: "Dobrý, už si na ten pocit začínám zvykat. A je to skvělý pocit!"

"Já vím," usmála se Alen, "když jsem se stala Jediem já, cítila jsem se stejně."

"Jo, jo," řekla Dasha a rozhlédla se po svém pokoji, "měla bych si asi pomalu začít balit, ne?"

"To není nutné," řekla Alen tiše, "tuhle ubikaci si můžeš klidně nechat. Já odjíždím."

Dasha vyvalila oči: "Vy odjíždíte? Kam?"

"Požádala jsem Radu, aby mě poslali natrvalo někam daleko od Coruscantu. Od centra všeho dění. Souhlasili, budu odjíždět ráno."

Dasha chvíli nemohla najít slova: "A proč chcete odjet z Coruscantu?"

Alen jí položila ruku na rameno: "To se tebe netýká. Prostě vycvičila jsem dva padawany, ale až u druhého se mi podařilo dotáhnout výcvik do konce. A po celá ta léta jsem měla pocit, že nejsem nijak úžasný učitel…"

"Jste skvělý učitel!" přerušila ji Dasha.

"A už vůbec nijak úžasný bojovník. Třikrát jsem se utkala s Torrem, jednou na Malastere a dvakrát na Desperu, a nikdy se mi nepodařilo ho zabít. To se nakonec povedlo až tobě. Pak jsem prošla poměrně nepěknou zkušeností s temnou stranou Síly v tom Sithském chrámu. A ve spoustě jiných akcí jsem se naprosto nevyznamenala. Navíc mám pocit, že už začínám stárnout. Chci někam, kde je klid, kde se nic neděje a kde můžu v klidu relaxovat a řešit jen místní roztržky."

Dasha pomalu přikývla, chápala ji i když se jí to moc nezamlouvalo: "A jak se jmenuje to místo, kam jedete?"

"Taková zastrčený díra někde u Okraje. Phorelon."

Dasha přikývla, o tom místě nikdy neslyšela: "Tak si to tam užijte."

"A netvař se prosím tě, jako kdybychom se už nikdy neměly vidět," napomenula ji Alen, "snad mě někdy přijedeš navštívit. Nebo já tebe."

Dasha se usmála: "Jistě že vás navštívím. Určitě například přijedu na vaše padesátiny."

"Při Síle no jo! Vždyť mně už bude padesát!" vzdychla nevěřícně Alen.

"Nic si z toho nedělejte," chlácholila ji Dasha, "mistru Yodovi už bylo alespoň patnáctkrát padesát a jak je čilý!"

"Já vím," řekla Alen.

Dlouhou dobu viselo ticho ve vzduchu, nakonec Dasha skočila Alen kolem krku.

"Víte…jsem ráda, že jsem mohla být váš učedník."

"Já jsem ráda, že jsem mohla být tvůj mistr."

* * *

"Šéfe, máte tu návštěvu. Nějakou dámu."

Sachez se zvedl od svého ponku a otočil se směrem ke dveřím, odkud volal jeho asistent.

"Ať jde dál," zavolal nazpátek. Zřejmě Dasha přišla poděkovat za pomoc na misi.

Jenže nepřišla Dasha. Přišla Patricie Baynardová, měla nové šaty, nový účes a na všechno kolem sebe se dívala poněkud nejistě. Zřejmě byla poprvé v místě jako je tohle.

"Slečna Baynardová," řekl a vstal, "to je ale překvapení!"

"Já…" začala, "chtěla jsem vám ještě jednou poděkovat za záchranu."

"Není vůbec zač," usmál se Sachez, "a jakpak se má váš otec?"

"Nevypadá to s ním dobře. Pobude si v chládku takových deset až patnáct let…ale já nemám výčitky. Vím, že je to můj otec, ale také to je gauner. Ale nejlepší na tom je, že po dobu jeho pobytu ve vězení bude s veškerým jeho majetkem disponovat nejbližší příbuzný. Což jsem já!"

"Tak to vám tedy přeju."

"Říkej mi Patricie," řekla s úsměvem na tváři.

"Tak dobře…Patricie."

"Dobrá, Sachezi," řekla, "ale hlavní důvod proč jsem přišla je, že jsem se tě chtěla na něco zeptat."

"Ano…?"

"Chodíš s někým?"

Sachez se zarazil. Tuhle otázku neočekával ani v nejmenším.

"Ne," vysoukal ze sebe nakonec.

"Teď už ano."

"Ale…"

"Prosím…já jsem bohatá dcera bývalého senátora. Já rozkazuji."

* * *

"Musím říct, že mne velice překvapuje, že jste tady,…mistře. Ztrácíte čas s obyčejnými padawany?"

Dasha se podívala na Troha: "Nech si ty vtípky. To, že jsem Jedi neznamená, že musím hodit za hlavu veškerou svou minulost. Já si pamatuji odkud jsem vzešla. A neříkej mi laskavě mistře! Jsem Dasha a krom toho, mistr Jedi ještě nejsem."

"Já jen…"

"Nechte toho," vmísila se do toho Elista, "někteří by rádi hráli karty."

"Jasně…," řekla Dasha, "jasně. Co si zahrát Otevřeného?"

Vzala balíček a každému rozdala čtyři karty. Ty poslední otočila obrázkem nahoru.

"Mincová šestka pro tebe," přisunula poslední kartu Elistě.

"Džbánový pán pro tebe," přisunula další kartu Trohovi.

A nakonec se podívala na svojí kartu: "Jé, a Mistr Jedi pro mě!"

Troh i Elista se prudce zvedli.

"Takový respekt, kvůli mistru Jedi?" divila se Dasha.

Jenže oni se nedívali na ni, ale za ni. A tvářili se vyděšeně.

Dasha se otočila. Ve dveřích stál mistr Yoda.

"Tak tady je to slavné hráčské doupě," řekl tiše a vbelhal se dovnitř, "že jen pověrou je, já vždycky myslel."

"Mistře," začala omluvně Elista, "tady se neprovozuje hazard v pravém slova smyslu…my jen..."

"Na tom nezáleží," přerušil ji Yoda ostře, "já nepřišel, abych vám to zatrhl…to rozhodně ne."

Podíval se na Dashu: "Přišel jsem za tebou, Obchodní Federace dnes vyhlásila obchodní blokádu malé planety Naboo. Jako protest proti zdanění obchodních cest. Že zajímat by tě to mohlo, já myslel."

Vytáhl z tuniky malý holografický projektor. Po jeho aktivaci místnost rozzářil velký hologram, na němž byla vidět flotila bitevních lodí, obíhajících kolem modré planety.

"Z toho mám velmi špatný pocit," řekl Troh.

Dasha hologram chvíli pozorovala a pak se rozesmála.

"Co tu k smíchu je?"

Ukázala na jednu z lodí: "Vidíte tuhle loď? Vidíte tuhle černou šmouhu kousek nad hangárem? Tak to je vše, co zbylo z Hasana…a ta loď je Staminial. Já říkala, že to jsou kecy, že Gillak je zrádce Federace. Spíš to vypadá, že je jedním z jejích nejlepších důstojníků," odmlčela se, "ale bylo to provedeno velice dobře. Celý ten obchod s Hasanem. Ty Nova krystaly jim zřejmě pomohly celou tuhle akci financovat."

Yoda ji poslouchal a pak přikývl.

"A co s tou blokádou budete dělat?" zeptala se Elista.

Yoda pokrčil rameny: "Rada souhlasila s tím, že pokud dá nejvyšší kancléř rozkaz, na Naboo Jedie vyšleme. Senát ovšem o tom zatím zdlouhavé debaty vede. Nic jiného než čekat, tedy zatím nezbývá," vzdychl, "já meditoval o tom a měl jsem vizi, že se na Naboo brzy stane něco velice důležitého, něco, co osudy nás všech ovlivní. Ovšem jestli k lepšímu nebo k horšímu, to říci nemohu. Velké starosti mi to dělá, hmm, hmm."

"No, jestli vám to uleví od starostí," řekla Dasha, "neprovozujeme tu žádný hazard. Hrajeme Sabacc o párátka, podle standardních Republikových pravidel. Jen tak, pro odreagování."

Elista i Troh zůstali na Dashu překvapeně zírat. Dasha jen pokrčila rameny, velice ji zajímalo, jak se mistr Yoda teď zachová.

Yoda dlouho přemítal a svým konečným výrokem překvapil všechny: "Rozdejte mi."

Teď zůstali pro změnu překvapeně zírat na Yodu, a Dasha se k nim připojila.

"No co je?" zeptal se Yoda a vysoukal se do prázdné židle vedle Troha. Tam, kde kdysi sedával Ki´Mink, "hrát se mnou by vám snad vadilo?"

Dasha se probrala jako první: "Jistěže ne," ujistila ho a odpočítala si část svých…párátek, které Yodovi dala. Troh i Elista po chvíli udělali totéž.

Dasha mu rozdala čtyři karty, z nichž ta obrácená byla mečová devítka.

"Já…ovšem nevím, jak se to hraje," přiznal se mistr Jedi po chvíli.

Dasha se usmála: "Nebojte, my vás to naučíme."