Cesta

Autor: Johnak Wheeliak

Kapitola 5


Larica v komunikační místnosti stiskla několik tlačítek a před ní vyvstal hologram ve čtvrtinové velikosti.

Hasanův hologram.

"Dobrý den, strýčku," pozdravila ho. On samozřejmě nebyl její biologický strýček, to bylo patrné už na první pohled. On byl člověk a Larica byla Chiss, její skuteční rodiče zemřeli při havárii na jejich lodi. Larica tenkrát letěla s nimi, byly jí jen asi dva roky. Byla vážně zraněna a Hasan ji našel a pomohl jí. Vychoval ji jako vlastní dceru, celá léta jí pomáhal a opatroval ji. Byl jejím kmotrem, ale kdyby ho oslovovala ,kmotře´, znělo by to hloupě. Tak mu říkala strýčku. Ovšem milovala ho jako svého vlastního otce a byla si jistá, že on má stejný vztah k ní.

"Larico!" usmál se, ale pak jeho rysy poochladly, když si všiml ustaraného výrazu v její tváři, "co se děje?"

"Ta Jedi…," začala, "dostala se na Katraasii! Až k Denovi, ten námezdní lovec – Jango Fett, selhal. Byl poražen a ona spolu s nějakým chlapem odlétla neznámo kam."

Hasan si promnul bradu: "Řekl jí Den něco?"

"To právě nevím. Pokud nebudeš mít nic proti tomu, odletěla bych na Katraasii a zjistila to."

Hasan zavrtěl hlavou: "To je zbytečné, pro tebe je teď nejdůležitější zůstat tam kde jsi a hlídat Baynardovu dcerušku. Pokud by se ta jedijská coura dostala až k vám, potřebuji, aby se s ní utkal někdo schopnej."

"O mě nejde," řekla ustaraně, "bojím se o tebe. Co když se dostane až k tobě?"

Usmál se: "Neboj se, bude to v pořádku. Brzy tu dokončím svůj…ehm úkol a vrátím se, navíc je tu kolem spousta lidí, kteří stále cítí nenávist k Jediům za to, že před pěti lety svrhli El´Pasia a tím gangy ztratily svou vůdčí pozici. Spousta z nich přišla o všechno, nebude těžké si jich pár najmout na zabití Jedie."

"Ovšem."

"Mimochodem, mluvil jsem se svým krejčím a on řekl, že ty tvé nové šatičky jsou už hotové. Tak ti je přivezu s sebou. Jsem si jist, že se ti budou líbit."

Larica se zasmála té legrační nadsázce svého strýce. Šatičky, krejčí.

"Musím končit," řekl a usmál se, "brzy nashledanou, Larico."

"Nashledanou, strýčku!"

* * *

"A jsme tu," řekla Dasha, když svoji loď bezpečně posadila do doku, a podívala se dozadu na Sacheze. Starší muž měl zavřené oči a tlumeně chrápal.

"Sachezi!" křikla.

Sachez sebou škubl a otevřel oči: "C-co je?"

"Jsme doma!" odpověděla Dasha. Otevřela kokpit a vyskočila ven, Sachez ji pomalu následoval a protáhl si ztuhlé tělo. I když cesta z Katraasii na Desper trvala jen osm hodin, sedět celou tu dobu na zadku v kokpitu určitě nebylo pro neJedie nic příjemného.

"Tak," řekl, když se dostatečně zotavil, "jaký máš plán?"

"Já půjdu navštívit předsedu vlády, nebo kancléře, nebo jak tomu tady říkají, a pokusím se zjistit něco o Hasanovi a těch dodávkách od Dena. Tedy pokud o tom bude něco vědět. Ty se můžeš zatím trochu porozhlídnout kolem. Za těch pět let se toho určitě hodně změnilo. Zajdi si do baru, zjisti, jak to tu teď chodí, poslechni si nejnovější klepy, a nenápadně se zkus zeptat na Hasana. Jasné?"

Sachez se na chvíli zatvářil ztraceně, pak přikývl: "Ééé, dobře, dobře, to bude hračka. Hodně štěstí."

"Tobě taky."

* * *

Než Dasha došla z doků do budovy vlády, musela sama uznat, že se za těch několik let Desper hodně změnil. V hlavním městě sice nikdy předtím nebyla, ale z doslechu věděla, že města ovládaná gangy na tom byla mnohem lépe než ta ovládaná místní vládou, a i ty vypadaly žalostně.

Ale teď to bylo jiné.

Oblíbený dopravní prostředek – eopie, tu už nebyl nikde k vidění, místo něj po ulicích proudily speedery. Místo prašných cest, tu byly krásné čisté silnice a chodníky. Místo ozbrojených "zákonodárců" a žoldáků tu na pořádek dohlíželi uniformovaní policisté.

Dasha ráda viděla výsledky své práce, zvlášť když byly dobré.

Došla do budovy vlády, kde ji hlídači, jakmile se představila, pustili dovnitř a řekli ji patro, kde má předseda kancelář.

K dopravě po budově využila další vymoženost, která tu před pěti lety nebyla ani ve snu – výtah.

Před kanceláří seděla za malým pracovním stolkem blonďatá baculatá sekretářka. Podle toho, jak byla vyšňořená a jak se tvářila za tím stolem ztraceně, by se Dasha klidně vsadila, že tuhle práci nedělá moc dlouho a že předtím dělala profesionálně jiné řemeslo. Mnohem starší řemeslo.

"Přejete si?" zabručela.

"Já jsem ohlášená, jsem Jedi Dasha O-Gara."

Sekretářka se poškrábala na hlavě, pak pomalu přikývla: "Jo, pan Dugan před chvílí říkal, že přijdete. Moment," stiskla knoflík na kovové desce a promluvila do mikrofonu, "ehm, pane Dugan, je tady ten Džáj."

"Jedi," opravila ji Dasha.

"Jo, Džedáj," opakovala po ní, "co jí mám říct?"

Z mikrofonu se ozval něčí hlas, který Dasha na tu vzdálenost neslyšela.

"Ovšem, že je to žena," odpověděla trochu dopáleně sekretářka, "Dasha O-Gara je ženské jméno a já nejsem tak blbá, abych se v tomhle spletla. Cože?"

Další neslyšitelná odpověď.

"Omlouvám se, už budu hodná, opravdu….Co? Aha," zvedla hlavu na Dashu, jako by si až teď uvědomila, že tam stála celou dobu, "můžete jít dál. Pan předseda má ovšem právě návštěvu, takže…"

"Děkuji," řekla Dasha a vyšla ke dveřím na kterých bylo napsáno: Předseda vlády, Kane Dugan, "jste velmi laskavá." To je teda personál. Tohle tele by na Coruscantu neprošlo ani přes vrátnici!

Stiskla knoflík na dveřích a vešla do velké noblesně zařízené kanceláře. To Dashu opět ohromilo. O tomhle se tu před pěti lety nezdálo nikomu, ani v těch nejdivočejších snech. Všude kolem květiny v nádherných vázách, akvárium s rybkami, dřevěný nábytek a na zemi byl úžasný ručně tkaný koberec.

U zadní stěny byl ohromný psací stůl, ne nepodobný tomu, který měl Omwar Den, za ním seděl postarší muž s výrazem člověka, který je zvyklý dávat rozkazy a je rád, když je někdo poslouchá, zároveň se ovšem tvářil velmi vřele a vlídně. U něj stál přibližně stejně starý pán s prošedivělými vlasy a malým knírkem pod nosem.

"Už vás nechci více zdržovat, pane," řekl a přistrčil k němu datakartu, "jenom tady podepište schválení té mimořádné zásilky, já už se pak o všechno postarám."

Muž za stolem si datakartu vzal a chvíli ji studoval: "A víte jistě, že se to vyplatí?" zeptal se posléze, "koneckonců, momentálně na tom s těžbou nejsme tak dobře jako v prvních letech a já nevím, jestli si můžeme vzhledem k naší současné ekonomice dovolit takhle rozsáhlý export. Navíc pro soukromou organizaci."

"Pane předsedo, ujišťuji vás, že se nám veškeré výdaje do půl roku vrátí s minimálně dvaceti procentním úrokem," hájil své zájmy druhý muž, "za to si budeme schopni obstarat lepší a kvalitnější těžařské stroje. Těžba tak bude prosperovat více."

"Já…" teprve teď si všiml Dashina příchodu, "sakra, odpuste mi, madam, že jsem si vás nevšiml dříve."

Dasha se usmála: "To je v pořádku, nechci vás nijak obtěžovat."

"Jediové nás nikdy nemohou obtěžovat," řekl ten muž, co seděl za stolem a pokynul jí ke křeslu naproti sobě, "prosím, posaďte se. Jsem předseda Dugan, dalo by se říct, že to tady řídím," usmál se a kývl na druhého muže, "seznamte se, tohle je vrchní důlmistr San Ha´Vach, stará se o všechny doly tady na Desperu a přilehlých těžebních koloniích. Taky má na starost veškerý export a import," ukázal na Dashu, "a tohle je rytíř Jedi…," zarazil se, "já vím, že mi v letecké kontrole říkali vaše jméno, ale…to víte, už se mnou začíná cloumat senilita, zapomněl jsem ho."

"To je v pořádku," ujistila ho Dasha, "jmenuji se O-Gara, Dasha O-Gara. A nejsem vlastně ještě úplný Jedi, zatím jsem jen učedník padawan." Upřela zrak na stojícího muže, něco se jí na něm nezdálo. Dokázala vycítit, že je z její přítomnosti přinejmenším nervózní. A to jeho jméno jí bylo nějak povědomé…no ovšem! San d´Ark je ta mladá padawanka mistra Windu. Dasha se s ní nikdy nesetkala, ale něco málo o ní už slyšela od jejího mistra a pak nějaké klepy, které se mezi padawany šíří. Proto jí jméno toho důlmistra připadá povědomé.

"Mám takový pocit, že jsem vás už někde viděl," řekl Dugan a soustředěně se na ni díval.

"Nikdy jsme se přímo nesetkali, ale já byla jeden ze čtyř Jediů, kteří sem byli před pěti lety posláni, aby to tu vyčistili od gangů. Po té akci jsem byla nějakou dobu v bezvědomí, možná jste mě zahlédl."

Dugan na ni dlouhou chvíli zíral, pak pomalu téměř váhavě přikývl a usmál se: "No ovšem! Pamatuji si vás, na rozdíl ode mne jste se moc nezměnila. Naštěstí."

V tom druhém muži nervozita mnohonásobně vzrostla. Dasha cítila, že propadl doslova panice.

"Když mě omluvíte, pane předsedo," řekl a přistrčil mu datakartu přímo pod nos, "pokud tedy proti tomu návrhu nic nemáte…podepište se tady a já se postarám o ostatní."

Dugan se na něj podíval, jako by zapomněl, že tam je. Pak si vzal elektronické pero a podepsal se na datakartu: "Dobrá. Doufám, že se to podaří."

"Děkuji, pane předsedo, nebojte se, dohlédnu na to osobně," kývl na Dashu, "madam," a odešel z kanceláře.

Dugan se usmál, jakmile za ním zapadly dveře: "Problémy, znáte to. Jedna soukromá firma nás požádala o dodání několika stovek tun Nova krystalů. Bojím se, jestli to není nějaká pirátská past, ale pan Ha´Vach je přesvědčen, že ne a…no on o těhle věcech ví mnohem víc než já. Vlastně to byl on, kdo vybudoval tak kvalitní a prosperující důlní zařízení ve zdejších horách a na našich měsících," podíval se jí přímo do očí, "čímž se opět dostáváme k tomu, jakou jste tu vy a ti ostatní Jediové provedli výbornou práci při odstranění El´Pasia. Myslím, že celá naše planeta vám může být vděčná."

"Děkuji, pane předsedo," řekla Dasha.

"Nicméně myslím, že Jedi by sem neletěl jen proto, aby viděl výsledky své práce. Nemám pravdu?" zeptal se po chvíli.

Dasha se usmála: "Máte. Co víte o únosu dcery senátora Baynarda z Coruscantu?"

Pokrčil rameny: "Víceméně to, co bylo ve zprávách."

"Znal jste senátora dobře?"

Dugan vytřeštil oči: "Naznačujete snad…"

"Ne, nic nenaznačuji. Nemyslím si, že byste s tím měl něco společného," ujistila ho Dasha, "jen chci vědět, jestli jste ho znal."

Dugan si oddychl: "Jen trochu. Desperské důlní společnosti patří do jeho rajónu. Vzpomínám si, že sem nedávnou přišel s návrhem předat je pod přímý dohled Republiky. Z toho tu pak byl velký rozruch. Někteří lidé, kupříkladu právě pan Ha´Vach, s tím nesouhlasili. Měli za to, že to zničí naši samostatnost. Já mám za to, že by nám to bylo jen ku prospěchu."

Dasha si promnula bradu: "Takže vrchnímu důlmistrovi se to nelíbilo?"

Zavrtěl hlavou: "Ne, měl jsem pocit, že je tím přímo zdrcený, ale nemohl s tím už nic dělat. Byl přehlasován."

Dasha přikývla: "To je zajímavé. Velmi zajímavé. Řekněte mi o něm ještě něco."

* * *

Trvalo přibližně půl hodiny, než jí Dugan dopodrobna vysvětlil všechno o Sanu Ha´Vachovi. V podstatě jí řekl jenom to, že Ha´Vach nepochází z Desperu. Objevil se tu asi před třemi lety a téměř ihned poté byl legitimně zvolen do čela důlních společností. Jak mohl získat tolik hlasů, nikdo neví. V každém případě společnosti řídil dobře. I když za poslední dva roky začal počet natěžených tun pozvolna klesat. To vypadalo jako jedna velká levárna!

Z Duganovi kanceláře šla na chodbu, kde se ujistila, že v blízkosti nejsou žádné cizí uši, a aktivovala vysílačku.

"Sachezi," řekla tiše, "Sachezi, jsi tam?"

"Jo, co se děje?" ozval se po chvíli Sachezův hlas.

"Zatím nic. Objevil jsi něco?"

"No, viděl jsem jak nakládaj nějaký lodě. Nakládali do nich ty krystaly, Nova se jim myslím říká. A co tvoje ,rande´?"

"Nech si ty frky," napomenula ho, "Dugan byl velmi vstřícný, ale o únosu senátorovy dcery nic neví."

"Ty mu věříš?"

"Dugan byl do funkce nasazen ještě během řádění gangů jako nerozhodná figurka. Nevidí si ani na špičku nosu. Ale mám jiné potenciální kandidáty na spolčení s Hasanovým Syndikátem."

"Třeba?"

"Třeba vrchní důlmistr Ha´Vach se mi moc nezdál. Byl z mé přítomnosti velice nervózní a měla jsem pocit, že něco skrývá."

Sachezovi se ta možnost asi moc nezdála: "Co by mohl mít vrchní důlmistr společného s nějakým mafiánským gangsterem?"

"Co by mohl mít velký gangster Hasan společného s druhořadým správcem z čerstvě zindustrializované planety?" zeptala se na oplátku Dasha, "to musíme právě zjistit."

"Jak?"

"Máš někde poblíž počítačový terminál?"

"Ano."

"Tak se koukni na seznam lodí, které jsou momentálně v docích."

"Proč to neuděláš ty?"

"Nechci tu upoutat moc pozornosti," vysvětlovala mu Dasha, "takže uděláš to?"

"Jo, počkej chvíli."

Nastalo několik minut čekání, pak se opět ozval Sachezův hlas: "Tak, mám to. V docích je momentálně docela dost lodí: Utapau, Jawa´s will, Moonraker, Tahoma, a loď s podivným názvem Delta 2. To je mi nějaké podezřelé, to by mohla být loď těch mizerů…"

"Sachezi," přerušila ho vlídně Dasha, "to je naše loď."

"Cože…vždyť…jo, aha," řekl trochu zaraženě Sachez, "no, pak tu jsou další lodě: Ranger, Nahas Star, Mill…"

"Jak se jmenuje ta předchozí?" zeptala se Dasha.

"Nahas Star, Corellianský YT-1300 transport…Ty tu loď znáš?"

"Myslím, že ne, ale ten název…Píše se to se ,s´ nebo se ,z´?"

"Ééé, myslíš to Nahas? Se ,s´. Znamená to něco?"

Dasha se usmála: "To je přesmyčka! Přesmýknutej Hasan!"

"Fakt?" slyšela Sachezův nejistý hlas, "no jo!"

"V jakém je doku?!" zeptala se nedočkavě.

"Dok 13. Kdo myslíš, že v té lodi je?"

Dasha pokrčila rameny: "To nevím. Pochybuji, že by se Hasan sem jen tak odvážil přijet. Možná ho jeho přítel San Ha´Vach pož…" náhlé pochopení ji zasáhlo jako blesk. Měla co dělat, aby neomdlela. Je možné, že je tak blbá? Měla ho tu přímo před nosem! Sithspit!

"Dasho!" zakřičel na ni z vysílačky Sachezův hlas, "je ti dobře?"

Dasha zatřepala hlavou, aby se vzpamatovala: "Sachezi! Já jsem naprosto blbá! Já to vůbec nepochopila. Ha´Vach není žádný společník, nebo zaměstnanec Hasana. Jen si dobře poslechni ta jména. HASAN, SAN HA´Vach! Chápeš? Je to jedna osoba!"

"A sakra. Tak to je…" z druhé strany vysílačky se ozval nějaký náraz a pak šum.

"Sachezi," řekla nervózně Dasha a snažila se přeladit na jinou frekvenci, "Sachezi!" Bylo to ale k ničemu, vysílačka už byla hluchá.

Dasha ji zacvakla a dala zpět za opasek: "Sithspit."

* * *

Sachez ucítil prudkou bolest na temeni - někdo ho udeřil. Asi železnou tyčí, nebo něčím podobným.

S mírným heknutím se svalil na zem.

Napůl v bezvědomí, ale měl pocit, že se nad ním tyčí několik postav.

"To je von, ten vořech, co sem přiletěl s tou jedijskou mrchou," řekla jedna z postav a podpatkem rozšlápla Sachezovu vysílačku, "už nic neřekne," otočil se na ostatní, "odtáhněte ho někam stranou a klepněte."

"Za něj prachy nemám!" namítl další.

"Tak udělej něco zadarmo, ale ne tady. Je tu moc všetečných očí."

"Tak teda jo. Z dobrý vůle."

* * *

Dasha rychle opustila budovu vlády a zamířila k doku 13. Měla strach, co se stalo se Sachezem, ale momentálně pro něj nemohla nic udělat. Nevěděla, kde je, kudy se tam jde,… ani jestli ještě žije. V Síle ho nedokázala cítit tak jistě, aby to mohla vědět.

V každém případě, momentálně bylo nejdůležitější dostat se k Hasanovi a vym… zdvořile se ho zeptat, kde je Patricie Baynardová.

A nejlepší bude počkat si na něj u jeho lodi. Pokud tam už samozřejmě není.

Vběhla do spaceportu, ve kterém měla i svou loď a ve spěchu se dívala na čísla na dveřích. 0, 2, 8, 12, 13, 15. Sakra, tady to mají nějak blbě seřazený!

Otevřela dveře 13 a vběhla do doku.

Stál tam už od pohledu silně modifikovaný transportér YT-1300. Po rampě dovnitř nastupovala skupina mužů, v jejich čele byl Hasan.

"Hej!" zavolala na ně, "stůjte!"

Jeden z těch mužů se zastavil a odpověděl na její volání. Blasterem.

Dasha vytasila meč a rychle odrazila několik střel. Ten parchant si ale nedal říct a pálil dál.

Netrvalo ale dlouho a jedna z odražených střel ho zasáhla do čela. Tohle bylo celkem snadné, ale jako zdržovací manévr se jim to povedlo. Ostatní mezitím bezpečně nastoupili do lodi a uzavřeli vzduchový uzávěr.

Dasha vběhla pod trup a jen tak zkusmo nařízla světelným mečem kus pláště lodi. Jako nůž máslem!

Měla v úmyslu se prořezat až dovnitř, když za sebou uslyšela hlasy: "Támhle je! Zabijte ji!"

Otočila se právě včas, aby odrazila spršku střel. Proti ní stálo asi deset ozbrojených mužů.

"Sithspawn!" Za neustálého krytí ustoupila za jednu z přistávacích podpěr.

Ti mizerové ale nepřestali a stříleli do podpěry, jako kdyby se skrz ni mohli prostřílet až na Dashu.

Dasha vyskočila ze svého úkrytu, odrazila několik střel a zase se vrátila.

"Ty mrcho! Vylez ven a ušetříš si trápení!" zavolal na ni kdosi.

"Bohužel vás zklamu," zavolala nazpátek, "mám ještě nějakou práci. Ale pokud necháte těch marných pokusů zabít mě a klidně se rozejdete, na tenhle incident zapomenu."

Ozval se smích: "Velký kulový! Zajímalo by mě, jakej kravál budeš dělat, až tě budu kuchat!"

Další sprška střel se zaryla do podpěry. "To mě taky," řekla tiše Dasha. Ne, teď vážně, věčně se tu skrývat nemůže. Ale musí nějak zajistit, aby Hasan neutekl, prořezat se do lodi by byla sebevražda, pokud by ji nezasáhli ti mizerové v doku, tak ti na lodi určitě.

Moc možností tedy neměla.

Sáhla do tuniky a vytáhla naváděcí maják, který jí dal Quentin. Připevnila ho na plášť lodi a aktivovala. Pokud možno tak, aby ji neviděli.

Pokud bude tahle hračička fungovat, může jejich loď sledovat po celé galaxii.

Za zády se jí ozvala další salva. Teď už se jen odtud musím dostat se zdravou kůží.

* * *

"Tak pohni," řekl jeden z těch hnusnejch parchantů a dloubl Sacheze blasterem do zad, aby ho popohnal. Sacheze ještě stále bolela hlava a tak se mu takovéhle zacházení samozřejmě nelíbilo. Ten chlap ho navíc vedl do jedné postraní temné uličky, kde ho jistě plánoval oddělat.

"Ještě jednou do mě takhle strčíš a kopnu tě do prdele tak, že můj krém na boty budeš cítit v krku ještě příští tejden!" řekl klidně.

Muž ho znovu dloubl: "Nekecej a pohni sebou!"

Ušli ještě asi dalších deset metrů, když ho ten mizera zastavil: "Stůj, tady to stačí."

Sachez se otočil čelem ke svému skorovrahovi.

"Nemusíš se obtěžovat prošením o slitování," řekl, "ale jestli na tom trváš…"

Sachez zavrtěl hlavou: "Není třeba. Takový hajzly jako ty si dávám dva, tři k snídani!"

Mizera, poněkud tlustší muž, přibližně Sachezovy postavy, se usmál a namířil mu blaster na čelo: "Fakt? Nápodobně."

Sachez švihl rukou a sekl druhého muže do zápěstí. Ten zasténal a upustil svou zbraň. Sachez se po něm ohnal ještě jednou, ale tentokrát se netrefil. Muž vytáhl z pouzdra na opasku nůž. Teď to byl Sachez, kdo uhýbal. A měl co dělat.

"Zajímalo by mě, kolik máš v sobě krve," řekl ten mizera, "no, změříme…"

Ohnal se po něm. Sachez se pokusil uskočit, ale čepel mu roztrhla košili a škrábla ho do hrudníku. Naštvaně pohlédl na svého protivníka.

Ten teď stál asi metr od něj. Přehodil si nůž z ruky do ruky a usmál se: "Nemá cenu se bránit. Učili mě ti nejlepší desperští žoldáci!"

Sachez vymrštil nohu a kopl ho do intimních a velmi citlivých míst.

Muž vydal nesrozumitelný skřek, upustil zbraň, oběma rukama si zakryl poškozené místo a svalil se na zem.

"Mě učil život!" zasmál se Sachez. Sebral ze země jak blaster, tak nůž a utekl pryč.

* * *

Motory lodi Nahas Star se zažehly a bylo otázkou několika sekund, než vzlétne.

Dasha tedy musela jednat rychle.

Vytáhla z pouzdra naviják a přichytila ho na trup.

Loď se zvedla a Dasha spolu s ní. Ti mizerové si toho ale hned všimli a začali na ni pálit.

Dasha odrazila několik střel a rozhlédla se, už byla dostatečně vysoko.

Pustila se.

Dopadla tam, kam předpokládala. Zpátky na ulici, před dok. Ti mizerové se už valili za ní, ale Dasha měla jednu velkou taktickou výhodu. Tlakové dveře do doku byly příliš úzké a oni tedy mohli procházet jen jeden po druhém. A Dasha je mohla přede dveřmi v klidu jednoho po druhém likvidovat.

Poslední čtyři zůstali stát v doku a všichni najednou na Dashu vypálili. Tři střely zablokovala, čtvrtá ji naštěstí minula.

Dva z těch zbývajících zmetků to dostali. Třetího si Dasha přitáhla Sílou, rovnou na čepel svého meče. Se čtvrtým se vyrovnala už normálně.

"Dasho!" ozval se za ní známý hlas.

Dasha se otočila. Davem zvědavců se k ní prodíral Sachez.

"Kde jsi byl tak dlouho?" vyčetla mu. Byla ale šťastná, že žije.

Pokrčil rameny: "Na to teď není čas, běží za mnou několik vrahounů a chtějí mě stáhnout z kůže!"

"Proč?" zeptala se, když doběhl až k ní.

"Ale, rozbil jsem nějaký vejce." řekl Sachez a ohlédl se. Jeho pronásledovatelé byli už vidět.

"Pojď," vyzvala ho Dasha, chytla ho za ruku a rozběhla se ke svému doku. Čekala, že její loď budou hlídat alespoň dva žoldáci. Protentokrát se naštěstí mýlila.

Rychle otevřela kokpit a naskočila dovnitř se Sachezem v těsném závěsu. Pak ho zase zavřela a zapnula motory a štíty.

Do doku vběhlo několik mužů s blastery a začali po nich střílet, ale jejich štíty je vcelku úspěšně zablokovaly. Dasha spustila startovní sekvenci, zatáhla za řídicí páky a stíhačka se konečně vznesla do vzduchu. Pak si konečně vydechla.

"Vždycky je hezké potkat nové lidi a udělat si nové nepřátele."

* * *

"Dasho! Jsem ráda, že tě zase slyším," ozval se z intercomu Alenin hlas, "po tak krátké době. Jak probíhá pátrání?"

Dasha se natáhla k ovládacímu panelu ve své stíhačce a zvýšila trochu hlasitost, signál byl moc tichý: "Jde to dobře. Právě jsem se Sachezem odletěla z Desperu," slovo ,Sachez´ zvlášť zdůraznila, aby Alen připomněla, kdo ho za ní poslal. Teď už se na ni za to ale nezlobila. Sachez se navíc do rozhovoru nijak nezapojil, protože opět usnul, "zjistila jsem, že Hasan tu už několik let dělal vrchního správce všech dolů v oblasti, pod falešným jménem San Ha´Vach. Bohužel, zjistila jsem to až ve chvíli, kdy bylo pozdě ho chytit. Podařilo se mi ale na jeho loď umístit ten naváděcí puk od Quentina. Takže teď už jen stačí čekat, kde se vynoří…Jo a spolu s ním letělo ještě asi dvanáct nákladní lodí třídy Bulk, naložených krystaly Novy. Prý to byla zásilka pro nějakou soukromou organizaci, ale to se mi nějak nelíbí, spíš si chtěl nakrást co nejvíce, než ho odhalí."

Náhle jí to došlo, už podruhé za den ji zasáhlo pochopení jako blesk: "Já na to přišla!" vykřikla do intercomu, "už vím, proč Baynardovu dceru unesli!"

"Proč?" zeptala se opatrně Alen.

"Mluvilo se o tom, že těžba tady na Desperu a i na spoustě jiných světů za posledních několik let poněkud poklesla, že ano? Hasan si totiž z každé…várky odváděl jisté procento pro sebe."

"A pro Baynarda, který o tom věděl a toleroval mu to," dokončila Alen.

"Správně. Ovšem Baynard není blbec, došlo mu, že kdyby důlní společnosti byly pod přímou kontrolou Republiky, podléhaly by přímo jemu, Hasan by šel z cesty a on by si mohl odvádět víc natěžených surovin pro sebe a pod cenou je někde bokem prodávat. Proto prosadil ten návrh do senátu."

"Což se Hasanovi samozřejmě nelíbilo a tak nechal unést jeho dceru," řekla Alen tiše.

"Přesně," řekla Dasha, "teď už ho jen musíme najít dříve, než bude to hlasování. Vsadím deset kreditů, že Patricii plánuje zabít tak jako tak, za to, že ho Baynard zradil."

"Bohužel, nemůžeme koncentrovat naše rytíře na žádné konkrétní místo, když nemáme představu, kam Hasan letí."

"Počkejte chvíli," řekla Dasha a stiskla knoflík, na obrazovce ji naskočila mapa galaxie, stiskla několik dalších tlačítek a na mapě se objevila její současná pozice a přímka přibližného směru Hasanova letu.

"Podle jeho únikového vektoru by se mohl vynořit na některém z těchto míst," podívala se na mapu, "Vortex, Dennava, Anobis nebo Ord Mantell. Kdyby se vynořil předčasně a změnil směr, tak o tom díky Quentinovi budeme vědět."

"Ale i když jsou to jen čtyři světy, pořád je to pro nás dost velká plocha," řekla ustaraně Alen, "myslím, že nebudeme schopni v případě potřeby tam dopravit dost Jediů, aby se o Hasana postarali. Navíc by ji mohl zabít, jakmile by nás zmerčil."

"Ano, to nemůžeme riskovat," souhlasila Dasha a pokusila se přemýšlet, musí sehnat někoho jiného, kdo by jim pomohl.

"Mám to," řekla po chvíli, "vzpomínáte si na toho Wookieho, co bydlel naproti Baynardovi. Attichitcuk se jmenoval. Při té přestřelce jsem mu zachránila život a Wookieové berou takový dluh života velice vážně. Sám mi to později řekl. Mohla byste se s ním spojit?"

Přímo cítila, jak Alen na Coruscantu pokrčila rameny: "To bych mohla. Ale co mu mám říct?"

Dasha se usmála: "Řekněte mu, že vím, jak by mohl splatit svůj dluh."



<<< Předchozí Seznam příběhů Další