Cesta

Autor: Johnak Wheeliak

Z jedijského hibernačního transu Dashu probudilo pípání červeného majáčku na palubní desce. Několikrát zamrkala, aby vyhnala ospalost z očí, a rozhlédla se po kokpitu, aby zjistila, jak se věci mají.

Na displeji se odpočítávalo dvacet sekund. Blížila se k cíli.

Už byla definitivně probuzená. Zhluboka se nadechla a uchopila páky hypermotoru.

Pět, čtyři, tři, dva, jedna…

Zatáhla a loď s mírným škubnutím opustila hyperprostor.

Po dvou dnech cesty dorazila na Katraasii.

Odpojila se od hypermotorového kruhu a zamířila k planetě.

Jen doufám, že tu Omwar Den skutečně bude a že si to ten Gillak nevymyslel, řekla si. Ne, Den tu bude, cítila velký záchvěv v Síle.

O pár minut později už kroužila nad Katraasiiským vesmírným přístavem, do kterého tu směřují všichni turisté a pašeráci. Pokud tu Den je, tak bude určitě tady.

Přistála v prázdném doku na kraji přístavu. Otevřela kokpit a nadechla se zdejšího vzduchu. Nic moc, ale pořád lepší ozon než na Coruscantu.

Vylezla ven a protáhla si ztuhlé tělo. Po dvou dnech sezení v úzkém kokpitu na zadku, i když byla v jedijském hibernačním transu, měla úplně zdřevěnělé nohy.

Když se dostatečně vzpamatovala, vyšla ven na ulici. Dobrá, je čas pustit se do práce.

Už po prvních krůčcích zjistila, že Katraasii je jeden z těch přístavů jako Nar Shaddaa nebo Mos Eisley na Tatooine, kde se o zákony nikdo nestará a kam se sjíždí všechna sebranka z širokého okolí. Je to místo, kde se za peníze dá získat téměř cokoliv…i otroci.

Po ulicích se pohybovala spousta ozbrojených podezřelých individuí, která Dashe věnovala nenávistné pohledy. Jeden z nich ji oslovil.

"Slečno, myslím, že byste se neměla po tomhle městě potloukat sama. Je tu spousta darebáků, kteří by si na vás mohli smlsnout."

Muž, který ji oslovil byl asi stejně starý jako ona…možná trochu starší. Měl černou koženou bundu, kudrnaté vlasy, naposledy se holil asi před týdnem. Usmíval se na ni a v očích měl výraz šelmy při lovu.

"Já se o sebe dokážu postarat, díky," řekla a zakryla se do svého pláště, aby nebyl vidět její světelný meč. Nechtěla vzbudit příliš velkou pozornost. Zatím.

Muž k ní přistoupil blíž: "Tak se na chvilku postarej i o mě," přejel ji očima od hlavy k patě a usmál se, "ta tunika ti sluší! Vypadáš sexy."

Dasha o krok ustoupila: "Co kdybyste šel za nějakou, která o vás bude mít zájem!" Mávla rukou proti jeho očím, ale nefungovalo to.

"Ale ty o mě máš zájem, vidím ti to na očích, jen se to stydíš říct," přistoupil k ní a natáhl ruku k její tváři. Ona ji ale chytla.

"Hééj," zvedl obočí, "co se děje, kotě? Chceš peníze? Zaplatím to."

Dasha zaťala zuby, to co si ten parchant dovoluje, je neuvěřitelné: "Poslyš, já nejsem žádná děvka na jednu noc!!"

Muž se široce usmál, nesnažil se nijak vyprostit svou ruku z jejího sevření: "S tebou strávím klidně několik nocí, a taky dopolední a odpolední, když na to přijde."

To už sis dovolil hodně! Sílu ale nepoužila, to by bylo moc nápadné a snadné. Jeho pravou ruku, kterou stále držela, mu bleskurychle zkroutila za záda a druhou rukou mu zajela do bundy, odkud vytáhla blaster, který mu namířila na hlavu: "Tak, šmejde, trochu se projdeme," kopla ho do holeně a za zkroucenou ruku ho dotáhla do jedné postranní uličky, kde nikdy nebyl.

Podtrhla mu nohy a hodila ho na zem: "Předně bych ti chtěla říct, že seš ošklivej chlap, kterej má šarm, důvtip a duchapřítomnost vykastrovaný eopie po transplantaci hlavy."

Muž se chvíli tvářil, že by se na ni nejradši vrhl, ale jeho blaster, který držela v ruce, ho přesvědčil, že by to nebyl nejlepší nápad.

"Za druhé," pokračovala Dasha, "ráda bych věděla, kde tu najdu Omwara Dena."

Muž okamžitě zpozorněl a chvíli na ni civěl s kombinací strachu a nenávisti. Pak zaťal ruce v pěst a zabručel: "Na kraji města…v tom velkém baráku se střešním oknem. Smím se zeptat, co mu chcete?"

"Ne, nesmíš," odsekla Dasha a namířila mu blaster přímo do obličeje, "teď zavři oči."

Chvíli se na ni zděšeně díval. Pak polkl a zavřel oči.

Dasha nastavila blaster na OMRÁČIT a vystřelila. Z hlavně vyšlehl modrý paprsek, po jehož zásahu se muž skácel bez hlesnutí na zem.

Dasha se usmála. Vyndala z blasteru energetický článek a hodila ho vedle toho oplzlého nápadníka, který ležel v bezvědomí.

"Sladké sny," rozloučila se a odešla.

Budovu, kterou jí popsal našla vcelku snadno. U vchodu stáli čtyři droidi Obchodní federace…a jeden zle vypadající Zabrak.

"Co tu chcete?" zavrčel.

"Potřebuji nutně vidět Omwara Dena," řekla Dasha, "je to velmi nutné."

"Pan Den je zaneprázdněn a nepřeje si nikoho vidět."

Dasha se v duchu usmála. Takže tu opravdu je. Teď už je to jasné na sto procent.

"Ale já ho musím vidět, je to velmi naléhavé, potřebuji…"

"Odejděte!" skočil jí Zabrak do řeči a mávl rukou. Bitevní droidi na ni namířili blastery.

"Tak jo, tak jo. Jenom klid," řekla Dasha a ustoupila. Šla na druhý konec ulice, kde byly nějaké stánky a začala si jakoby prohlížet nabízené zboží. Když cítila, že Zabrak jí už nevěnuje pozornost, otočila se a začala promýšlet svou další strategii.

Ta budova nebyla o nic větší než všechny ostatní kolem. Měla jen dvě patra, z toho druhého jako kdyby vzdáleně slyšela hudbu. Omwar bude nejspíš tam.

Zamyslela se. Mohla by to zkusit silou, ale než by se probojovala nahoru, asi by Den už zmizel nějakým postraním východem. Ledaže…

Ten perverzák říkal, že ta budova má velké střešní okno. Jak znala mafiány…to okno bude nejspíš přímo nad Omwarovým přijímacím sálem, nebo kanceláří, nebo něčím takovým. Tak by se mohla dostat přímo k němu…,ale oni tu určitě budou mít nějaké kamery a věděli by o ní mnohem dřív než by se dostala na střechu. Musela by to udělat velmi rychle.

Ustoupila o několik kroků a zhluboka se nadechla. Tohle zvládne každé děcko! Nechala se prostoupit Sílou, rozeběhla se a vyskočila. Udělala trojité salto se šesti vruty a prolétla střešním oknem.

Málem přistála na hlavě polonahé Twi´lecké dívce, která uprostřed velkého sálu tancovala, ta ale včas s výkřikem ustoupila. Dasha dopadla do dřepu, ale rychle se zvedla a rozhlédla se. Kolem placu, kde byla, stálo asi deset mužů různých ras a u dveří bylo dalších šest droidů. Naproti nim seděl za obrovským ručně vyřezávaným dřevěným stolem Twi´lek. Všichni na ni ohromeně zírali a pak společně, jako na povel začali tasit blastery. Dasha se rychle rozeběhla ke stolu, aktivovala světelný meč a přiložila ho tomu Twi´lekovi ke krku.

"Řekni jim, ať složí zbraně!" zařvala na něj, "složit zbraně!!"

"No tak, slyšeli jste?!" řekl ke svým mužům a sám položil blaster na stůl, "udělejte, co říká!"

Pomalu, zajisté také neochotně, všichni položili blastery na zem.

"Vy jste Omwar Den, že?" zeptala se Dasha, ačkoliv odpověď už znala. Proto se s ní ten Twi´lek asi neobtěžoval a jen přikývl.

"Zřejmě jste pochopil, kdo jsem a co tu chci, ale pro případ, že ne, vám osvěžím paměť," řekla. "Před třemi dny unesli z Coruscantu dceru senátora Edmunda Baynarda. Podle některých zdrojů za tím byla organizace zvaná Syndikát, kterou vede muž jménem Hasan. Tytéž zdroje mě zavedly ke kapitánovi Soo Gillakovi, který se přiznal, že vám pod rukou prodal několik bitevních droidů Obchodní federace a malou zásilku minerálu jménem Cortosis. Taky mi řekl, že budete na Katraasii, kde jsem vás teď také našla. Co mi k tomu řeknete?"

Omwar Den vzdychl: "Proč jen jste nepřijela o hodinu později? Možná by stačila jen půlhodina a všechno by bylo mnohem jednodušší."

"Co tím myslíte?"

Pokrčil rameny: "Na tom už nezáleží. Je vidět, že už všechno víte, už mohu tedy udělat jen jedno," praštil rukou o desku.

Stůl bleskově odjel i s Omwarem asi o tři metry dozadu a vyslal odkudsi na Dashu dva omračující výboje.

Dasha je mečem zablokovala, ale náraz ji odhodil a ona si dřepla na zem.

Všichni rychle sebrali ze země své zbraně a namířili na ni.

Rychle se zvedla a zhodnotila svoji situaci. "Sithspawn!"

Omwar Den se usmál: "To jste vystihla přesně," jeho výraz poochladl, "zabijte ji!"

Dasha čekala a když v jako by v koutku mysli slyšela výstřely, vyskočila.

Ti mizerové vypálili a zasáhli se navzájem. Několik jich padlo.

Usmála se a přistála mezi několik mužů, kteří se střelám vyhnuli. Udělala s mečem obrat o tři sta šedesát stupňů a bylo zase o čtyři míň.

Z protějšího konce místnosti na ni vyběhl Gran, člověk, Weequay a čtyři droidi. Dasha použila Sílu a hodila jednoho droida na ty živé mizery. Weequay se mu však vyhnul a tak ho musela vyřídit ručně. Potom se vrhla na zbylé droidy.

O chvíli později bylo po všem.

Zbyli jen Gran a člověk, kteří sténali pod vahou bezvládného droida a ta Twi´lecká tanečnice, která byla skrčená v rohu a třásla se. A samozřejmě Omwar Den, který, když viděl, že jeho muži selhali, vsadil všechno na jednu kartu a zamířil na Dashu blasterem. Ta mu však zbraň rychle vytrhla z ruky a namířila světelným mečem na jeho tvář.

"Už toho mám plný zuby!" zavrčela na něj, "od té doby, co tohle začalo, mě skoro vymazali, rozmlátili, otrávili, znásilnili a zastřelili. Chci vědět, kde je Hasan, ta modrá ženská a Patricie Baynardová. A chci to vědět hned!"

"Prosím, Jedi…ne do obličeje!" křičel a snažil se dostat z dosahu její fialové čepele. Marně, "já nemám ponětí, kde ta holka je! Nevím ani, kde momentálně je Hasan a ta modrá ženská – Larica. Mě si jenom najali, abych jim poskytl svoje lidi a kontakty na Coruscantu! Tu Baynardovu holku jsem ani neviděl. Oni ji sem jen přivezli, naložili do jiné lodi a odvezli bůhví kam. Já jsem jen jeden z mnoha," opět se pokusil dostat se z dosahu čepele.

"A ty droidy a Cortosis si taky vyzvedli odtud?" zeptala se.

"Ty byli pro mě…"

"Nelžete," napomenula ho, "poznám to. Těch droidů bylo dvaačtyřicet a vy jich tu máte sotva pár!"

"Dobře! Dobře, já jich dostal jen deset, jako svou odměnu. Zbytek jsem jim měl poslat…"

"Kam?!"

"…Na Desper," vydechl, "tam si to prý už převezmou."

Dasha cítila, jak ji zamrazilo v zádech. Desper. "A ten Cortosis jste taky poslal tam?"

Přikývl.

"A co s ním chtěli?"

"Co já vím!" vykřikl zoufale Omwar, "moje skrýš tady jim sloužila jen jako jakési překladiště. Nedělili se se mnou o své plány!"

"Dobrá," řekla Dasha, "už vás nebudu trápit," deaktivovala svůj světelný meč, "nejraději bych vás teď všechny postavila za katr, ale nemám čas a navíc jste mi hodně pomohl. Tak vám radím, abyste se odsud rychle klidil a někam se schoval…a doufal, že najdu Hasana dřív, než on najde vás," otočila se k odchodu.

Omwar se za ní natáhl pro vysílačku, kterou měl na kraji stolu.

"A nepokoušejte se o nic směšného," napomenula ho.

* * *

Cesta zpátky do doku proběhla bez jakýchkoliv problémů. Dasha ovšem okolí nijak nevnímala. Měla plnou hlavu nepříjemných vzpomínek. Desper… Desper. Planeta, na které se před pěti lety jeden domýšlivý senátor pokusil o nenápadný převrat, za pomoci armády žoldáků vydávajících se za gangy. Při tom ho podporoval bývalý padawan Alen. Torr, který se zpronevěřil řádu Jediů a přešel na temnou stranu. Dasha se o něj nakonec postarala, ale nechybělo mnoho, a ona i Alen mohly zhebnout. Toho senátora, který si říkal El´Pasio, pro změnu zlikvidoval Qui-Gon Jinn. Teoreticky by tam už mělo být bezpečno, ale proč z toho tedy měla tak špatný pocit? Jistě, to že zrovna tam jeden gangster posílá balíček ilegálního zboží pro jiného gangstera, nevěští nic dobrého.

Musí ihned podat zprávu Alen a Radě Jediů.

Došla do doku, její stíhačka tam naštěstí stále byla. Naskočila do kokpitu a aktivovala dálkový vysílač. Jen na audio, neměla náladu lézt zase ven a pózovat před holokamerou. Nastavila signál na Coruscant, do chrámu Jediů a promluvila.

"Tady Dasha O-Gara, volám z Katraasii a mám naléhavou zprávu pro Radu Jediů. Prosím odpovězte."

Žádná odpověď. Z intercomu se ozývalo jen praskání statické elektřiny. Pokusila se trochu vyladit signál a zkusila to znovu.

"Tady Dasha O-Gara, volám z Katraasii. Mám naléhavou zprávu pro Radu Jediů. Slyší mě někdo?"

Zase nic. Ještě chvíli se snažila vyladit signál, ale bezvýsledně. Něco…nebo někdo vysílání ruší!

Prostřednictví Síly náhle ucítila velké nebezpečí, někde se něco stalo, nebo se stane…

Jaksi automaticky, aniž by nad tím přemýšlela, aktivovala štíty. Neměla to vůbec v úmyslu, jen se nechala vést Sílou.

O chvíli později odkudsi vyletěla tříštivá střela a detonovala o povrch stíhačky. Záblesk Dashu téměř oslepil. Rychle zkontrolovala systémy, všechno fungovalo, jen štíty klesly na šedesát osm procent. Kdyby je nezapnula, byla by teď roztříštěna na milion kousků.

Ale o tom teď neměla čas přemýšlet, ze střešního otvoru na ni vyletěla jakási podivná osoba. Mohl to být i muž i žena, to nešlo bezpečně říct, ale podle velikosti by soudila, že to je spíš muž. Létal pomocí batohu, na kterém měl repulzní trysky, takzvaný Jetpack. Na sobě měl bojovou zbroj, kterou Dasha nikdy na vlastní oči neviděla, jen o ní slyšela. Byla to bojová zbroj, jakou používali Mandaloriáni, obávaná jednotka žoldáků, která byla už před nějakou dobou rozprášena rytíři Jedi. Ovšem, jak se zdá, někdo z té jednotky přežil.

Přistál na krytu pilotní kabiny, dělilo je od sebe jen několik centimetrů neprůstřelného skla. Muž vytáhl laserovou svářečku a začal se prořezávat skrz štíty, přičemž na Dashu neustále hleděl z pod své přilby.

Dasha se na něj usmála: "Ahoj!" řekla a rukou nahmatala tlačítko s nápisem EJECT, které zmáčkla.

Kryt kabiny se vystřelil a spolu s lovcem narazil do stěny. Dasha letěla ihned za ním, spolu s pilotním křeslem. Vyletěla asi dvacet metrů vzhůru, pak se zažehly repulzní trysky a ona začala zase pomalu klesat. Tenhle manévr se má používal pouze ve vesmíru, jako poslední možnost, ale Dashe by to tam stejně nemohlo, protože cestovala v klasické jedijské tunice a neměla sebou žádný skafandr, tudíž by ve vakuu moc dlouho nevydržela.

Lovec se na zemi zatím vzpamatoval a vyletěl nahoru.

Dasha vteřinu počkala a pak hmátla na ovládací panel na levém opěradle a aktivovala zadní trysky. Její křeslo vylétlo kupředu a Dasha nohama lovce nakopla, který opět spadl na zem.

Skočila z křesla za ním a aktivovala světelný meč.

Mandalorian už byl však taky na nohou a v každé ruce třímal rychlopalný blaster.

Začal boj.

Dasha jakž takž dokázala odrážet střely, ale muž se díky svému Jetpacku pohyboval příliš rychle, aby ho mohla zasáhnout.

"Sithspit!" zasyčela. Rozběhla se k němu a švihla mečem. Naprázdno. Vzlétl jí nad hlavu a přistál za ní.

Tenhle chlápek je dobrej! Ještě několikrát se po něm bezúspěšně ohnala mečem.

Muž se zastavil. Jedním blasterem stále střílel na Dashu, druhým zamířil do ovládacího panelu na stěně v doku a střelil do něj. Velká střešní vrata se začala zavírat. Asi se chtěl pojistit, že mu Dasha hned tak neodletí.

Jenže ona nehodlala utéct z boje. Ani před touhle agresivní konzervou. Zvedla ruku a pokusila se ho pomocí Síly přitáhnout. Povedlo se. Oba jeho blastery mu vylétly z rukou a on sám spadl na zem. Dasha k němu rychle přiskočila a udělala výpad.

Mandalorian se pokusil pomocí Jetpacku uletět, ale nestihl to, Dashin světelný meč rozsekl jeho hrudní pancíř a on se opět svalil na zem.

Dasha se rozmáchla na další úder.

Muž na ni rychle namířil pravou ruku a odhalil, že v pancíři na zápěstí skrývá plamenomet. Toho si Dasha bohužel všimla, až když na ni vyšlehl ohnivý oblak. Rychle uskočila, ale bylo pozdě. Její plášť i tunika už hořely.

Vrhla se na zem a začala sebou mrskat ve snaze plameny uhasit. Nevěděla přesně jak dlouho se tam tak válela po zemi, cítila jak oheň už propálil její tuniku a dotýká se její kůže. Příšerně to bolelo. Tohle není dobrý! Když konečně všechny plamínky uplácala, nevzmohla se na nic jiného než jen bezvládně ležet na zemi. Napůl na břiše, napůl na boku. Rychle oddychovala a snažila se Sílou zmírnit bolest ze spálené kůže. Tahle zkušenost rozhodně patřila k těm horším v jejím životě.

Za sebou uslyšela cvaknutí pojistky blasteru. Pomalu se otočila na záda a podepřela se rukama, aby dobře viděla. Ten lovec si zřejmě své blastery už sebral, jeden měl na koleni v pouzdře a druhým na ni mířil. Ale proč ji nezabil už předtím? Asi si to chtěl vychutnat.

"Připrav se na setkání se Sílou, Jedi," zašeptal. Byla to první věc, kterou od začátku boje řekl.

Dasha pátrala zrakem po svém světelném meči, ale nemohla ho nikde najít, ani si neuvědomovala, kdy přesně ho upustila. Nadechla se, tak tohle je tedy konec?

U hlavy toho lovce se náhle objevila hlaveň dalšího blasteru.

"Zkus uhnout!" vyzval nově příchozí lovce. Ten hlas byl Dashe velmi povědomý.

Lovec to zkusil a docela se mu to povedlo, ale střela zasáhla jeho Jetpack a z palivové nádrže začal unikat hořící plyn. Tlak ho vystřelil vzhůru, asi o dvacet metrů, kde narazil do střešních vrat, které předtím sám zavřel, a spadl zpátky na zem, kde zůstal bezvládně ležet. Jeho brnění bylo dost pochroumané.

Dasha zaostřila na toho záhadného příchozího a oči se jí rozšířili překvapením.

"Sachezi!" vykřikla, "co ty tady proboha děláš?"

Pokrčil rameny: "Řekla jsi, abych si udělal dovolenou, neřekla jsi mi, kam mám jet."

"Jak jsi věděl, kde jsem?!"

"Alen mi to řekla."

"Alen tě za mnou poslala?!!"

"Ano," řekl nevinně Sachez a podal Dashe ruku, "chtěla, abych na tebe dal pozor a pomohl ti, když budeš v ouzkých."

Dasha nabízenou ruku přijala a pomalu vstala: "To jí sakra ještě nedošlo, že se o sebe dokážu postarat sama?! Nepotřebuju chůvu!"

"Hééj, jen klid Dasho," řekl Sachez a kývl dozadu na omráčeného Mandaloriana, "myslíš, že bys tu popelnici porazila sama?"

Dasha otevřela pusu, ale zase ji zavřela, ač se jí to nelíbilo, Sachez jí právě zachránil život. "No…dobře," začala, "promiň, co jsem teď řekla. Díky."

Sachez se usmál: "Není zač, za to, co jsi pro mě ty a ostatní udělali na Desperu je to furt ještě málo," pozvedl blaster, "teď počkej, musím ještě něco dokončit," přistoupil k bezvládně ležícímu lovci a namířil na něj…

"Nezabíjej ho!" vykřikla Dasha a přiskočila k němu.

Sachez se na ni udiveně otočil: "Co tím myslíš ,nezabíjej ho´? Před chvílí skoro zabil tebe…"

"Já vím, al.."

"A až se probere," skočil ji do řeči, "milerád se tě pokusí zamordovat znovu."

"Já vím,…ale když ho takhle chladnokrevně zabiješ, nebudeš o nic lepší než on."

"Jak to, že ne?!" vykřikl, Dasha se skoro lekla, že ji praští, "já jsem na té správné straně…už, když ho teď zabiju, zabráním mu, aby zabíjel další lidi. Potřeby mnoha jsou přece nadřazené potřebám několika."

"Sachezi," začala Dasha znovu, nemohla uvěřit, že mu to vysvětluje, před pěti lety by toho lovce ochotně picla sama, ovšem od té doby už zmoudřela, "nemůžeš přesně vědět, co bude v budoucnosti. Nemůžeme přesně vědět, jaké věci budou mít jaké následky. Mám pocit, že on ještě sehraje důležitou úlohu v našich osudech, ale jestli to bude dobře nebo špatně, to nedokáže nikdo z nás posoudit."

"Ale…co s ním tedy uděláme?" zeptal se Sachez.

"Necháme ho tady," pokrčila Dasha rameny, "jeho čas jednou přijde, ale dnes ještě ne. Kdoví, třeba zemře stářím, nebo ho zabije rasistický prodavač Zeus."

Sachez zvedl obočí: "Kdo to je?"

Dasha se usmála a pokrčila rameny: "Já ani nevím, tak mě to napadlo."

Sachez si konečně vrátil zbraň do pouzdra: "Vy Jediové jste stejně divný, ten chlap se tě pokusí zabít, je možnost, že přivodí pád Republiky, nebo přinejmenším zabije spoustu nevinných lidí a ty ho nezabiješ, kvůli nějaké…co to je? Etika?"

Dasha zakroutila hlavou: "Sachezi, život je jako čokoládová bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Každý máme svůj osud, kterému nejde utéct, můžeme se mu jen postavit. Pokud je mým osudem zachránit Patricii Baynardovou, tak se tak stane…, a pokud je mým osudem při tom zemřít…budiž. Rozumíš?"

Sachez se napůl usmál: "Hele, to je dobrý."

"Co?"

"To s tou bonboniérou. To si vymyslela sama?"

Zavrtěla hlavou: "Ne, to jsem slyšela už hodně dávno od nějakého blbce na lavičce. Ale něco na tom je."

Přikývl. "Tak dobrá, ze tímhle uděláme tečku. Mluvila jsi s Omwarem? Jak se ten starej bastard má?"

Dasha se usmála: "Jde to, docela si dopřává…teda dopřával. Teď pravděpodobně hledá, kam zalézt, aby ho vrahouni ze Syndikátu nenašli."

"A řekl ti něco o tom, kde je ta holka?"

"To zrovna ne, ale alespoň mi poskytl nepřímou stopu, kam poletím hledat dál."

"Kam poletíme," opravil ji Sachez, "nenechám tě postavit se těm parchantům samotnou. Zvlášť, když jsi zraněná."

Dasha se podívala na svůj levý bok, tuniku měla propálenou a pod ní byla vidět zčernalá spálená kůže. Byla cítit, jako pečený steak. Už to ale tolik nebolelo.

"To nic není," uklidňovala ho, "vezmu si čistou tuniku, použiju na sebe Sílu a za chvíli jsem v pohodě. Nebudu potřebovat, abys jel se mnou."

"Ale já ano!" řekl Sachez, tvářil se téměř prosebně, "slíbil jsem Alen, že na tebe dohlídnu. Když se ti to nelíbí, tak si to pak vyřiď s ní, ale já to slíbil."

Dasha pomalu přikývla, měla by ho tedy vzít sebou, konec konců kdyby ho nevzala, tak by asi stejně letěl za ní.

"Navíc," pokračoval, "pokud by ses dostala do problémů, tak se ti další pár zručných rukou bude určitě hodit, ne?"

Dasha se usmála: "Tak dobře, můžeš letět se mnou. Mám vzadu v lodi dvě místa. Ale nejdřív se musíme dostat z dosahu rušičky a informovat Alen a Radu Jediů, kam vlastně letíme," vykročila k pilotnímu křeslu, které před chvíli katapultovala, pomocí Síly ho zvedla a vrátila ho zpátky do kabiny. Ještě se tam ale bude muset znovu připevnit, stejně jako to odpálené sklo…

"Tak s chutí do toho! Já jsem připraven, kromě blasteru u sebe nic jiného nemám a ani nic nepotřebuju," řekl nadšeně Sachez, pak se zatvářil nejistě, "a…Dasho. Kam vlastně letíme?"

Dasha se na něj podívala a na tváři se jí mihl úsměv: "Podíváš se domů!"