Jedi  aneb  Cesta tam a zase zpátky

Autor: PauL & Captain Walker

Kapitola 3



Vesmír je totiž strašně obrovské místo, vlastně jedno z největších. Někdo ho dokonce pokládá za největší na celém světě. A někdo zas za celý svět. Je tak nepředstavitelně velké, že jeden člověk je v něm nepředstavitelně malý. Dokonce ještě nepředstavitelněji, než je samotná nekonečnost onoho černého prostoru. Na tohle ale většina lidí raději kašle a neláme si s tím hlavu. Proč by se taky snažili pochopit něco nepochopitelného a vykreslit něco nepředstavitelného. Mají dost svých problémů, jakože třeba kolik utratí na alimentech tento měsíc, nebo jestli tu hypotéku do konce života splatí. A právě před několika okamžiky se ve vesmíru stalo něco odporně nevypočitatelného.

Dvě nehybná těla klesala vířící temnotou v ledovém chladu zapomnění, kde stopy vědomí byly pokryt metrem sněhové závěje a to ještě promrzlé. Stále padala hlouběji a hlouběji do bezedné propasti temnoty. Všude kolem se ozýval šílený křik ticha a formovalo se nebytí. Konečně se, po chvíli jež se zdála věčností, pohroužili do chladného a sychravého svištění kde se jim ucpané plíce mohly znovu otevřít v náruživém dýchání.

De'Waa se probral jako první. Tedy probral, spíše začal vnímat. Kromě všeho modrého a žlutého okolo, viděl něco zeleného a hnědého někde jinde. Silný vítr mu bičoval tvář.

Moore začal vnímat jako druhý. A kromě všeho modrého a žlutého všude kolem viděl jenom něco zeleného a hnědého někde jinde, snad dole. Jak si s nelibostí asi za minutu uvědomil, silný vítr mu bičoval obličej chladnými důtkami.

To žluté a modré, což oba dva vnímali jako první skutečnost po probuzení je nijak neznervózňovalo. Ten prudký vítr, jež vnímaly jako poslední je také natolik nevyvedl z míry. Zato ty zelené a hnědé skvrny se rychle zvětšovaly a přibližovaly. Moore zamrkal.

„To je konec" pomyslel si „Úplný konec!"

Stále padali vstříc tvrdé zemi.

„To je super!" říkal si De'Waa „Úplně super!" zasmál se nahlas, i když sám svůj šílený křik nevnímal.

To zelené a hnědé bylo už hodně velké. Moorovo tělo se zmítalo ve vzduchu a volným pádem stále klesalo. Zem byla takřka nadosah. Zavřel oči a čekal na smrt. Na splynutí se Silou, již ještě dostatečně nepoznal. Už, už umíral.

***
Intermezzo V


„Musím ti říct ještě něco," řekl Luis Alberto a Luisa Fernanda se na něj podívala pohledem číslo 45, pod jehož tlakem musel Luis Alberto chtě nechtě sklopit zrak.

„Co mi chceš ještě říct? Už si toho napovídal příliš mnoho," odsekla Luisa Fernanda a chtěla odejít z místnosti tak, jak Luis Alberto před časem odešel z jejího života.

„Počkej! Luiso, prosím tě, počkej. Nevíš celou pravdu a tak nemůžeš pochopit proč jsem tě opustil," chytil jí za ruku a zastavil jí mezi dveřmi.

„Povídej. Mluv ale rychle…" řekla opovržlivě Luisa Fernanda.

„Nevíš že…"


„Tum tududum tum tum… Reklama."

„Máte rádi kávu? A máte rádi svou kávu vždy a všude čerstvou? Ať jste kdekoliv? I kdyby to byla ta nejzapadlejší planeta v galaxii? Jestliže je vaše odpověď ANO, tak poslouchejte… jestliže je odpověď ne, poslouchejte stejně… nebudete litovat! Teď už ale přivítejte mého přítele Toma…"

Potlesk.

„Ahoj, ahoj, ahoj, ahoj…"

„Ahoj Tome."

„Ahoj Bobe."

„Tak co jsi pro nás připravil dnes? Já vím jen, že je to naprostá revoluce v kávovarnictví."

„Máš pravdu Bobe. Je to nejnovější model kávovaru HotStar3000."

„A v čem je tak převratný, Tome?"

„Téměř ve všem, Bobe. Oproti dřívějšímu modelu HotStar2999.9 má úplně přepracovaný design, nový hlasový modul, který umí rozpoznat již všechny nadávky a urážky ve všech známých jazycích a také obsahuje malý slovník nadávek, to pro případ že by majitel nevěděl jak ho urazit. Ale to nejdůležitější je, že se podařilo o polovinu zmenšit jeho hmotnost na pouhých 50 metrických centů, takže si ho může dovolit i ta opravdu nejmenší kosmická stíhačka, stejně jako každá domácnost."

„To je úžasné, ale nemuseli jste kvůli snížení hmotnosti snížit zásobu vaší skvělé kávy?"

„Neboj, Bobe. Kapacita zásobníku zůstala stejně jako u předchozích modelů neuvěřitelných 50 dávek naší neobyčejně dobré kávy."

„To je neuvěřitelné. Jak mohu váš nový kávovar HotStar3000 získat?"

„To je velice jednoduché, stačí zavolat na naše číslo +88403065846541321221216565310132 a chtít linku 654214631364654, kde si můžete objednat kávovar HotStar3000 za neuvěřitelnou cenu 20000 republikových datakreditů."

„To je skutečně neuvěřitelná cena… okamžitě si tam zavolám a objednám jeden i pro své přátele."

„A vy nezapomeňte: nakupujte a BUĎTE ŠŤASTNI!"

„Tum tududum tum tum… Reklama."

„Povídej. Mluv ale rychle…" řekla opovržlivě Luisa Fernanda.

„Nevíš že ti starý Och-Dung-Mul neřekl všechno. Luiso Fernando, JÁ jsem tvůj otec." Jeho hlas zněl velice temně.

„Nééé, to není pravda!!!" Vykřikla v záchvatu úzkosti Luisa Fernanda a jednou rukou se držela zábradlí nad propastí, kde se najednou ocitla."

„Nahlédni do svého srdce a uvidíš že JE to pravda."

„Nééé…" Vykřikla Luisa Fernanda a jak její prsty povolili, propadávala se stále hlouběji a hlouběji do propasti.

Luis Alberto se otočil na vojáka, který přišel za ním a zeptal se: „Už jste zmrazili kapitána Zápalku?"

„Zápalku? To myslíte toho dobrodruha ze Sušic? Ano, pane, je z něj kostka ledu."

„To je dobře… potřebuji nějaký led do své CocaColy…"

***


<<< Předchozí Seznam příběhů Další  WIDTH=82 WIDTH=82 HEIGHT=30 HEIGHT=30>>>