Mise Gefalania

Kapitola 1

Slunce pomalu zacházelo za obzor. William Wax koukal z okna západní chodby chrámu na jednu z přistávacích plošin. Stála na ní osobní loď jeho mistryně Clao Pollirii. Zlatá barva na trupu a křídlech se třpytila a odrážela naoranžovělé paprsky zapadajícího slunce všemi směry.
Will nevěděl jaký úkol jeho bývalá mentorka dostala, ale dokázal si domyslet, že to nebylo nic bezvýznamného. Už je to pár hodin co odletěla ve skupině čítající 200 jediů, které defakto velel samotný Mace Windu.
Vlastně byla pryč celá rada, dokonce ani mistr Yoda nezůstal. Celé to nahánělo hrůzu. Jaký konflikt si asi může vyžádat tolik pozornosti?
William zahnal chmurné myšlenky, Sila mu napovídala, že Clao je v pořádku a věděl, že již brzy se dozví oč se jedná. Navíc, připomněl si, nyní se musí věnovat svému vlastnímu úkolu! Dal se do běhu, aby stihl přijít na místo schůzky včas...

* * *

Ruplikon, rodianský rytíř Jedi pracující na Brantaalu v utajení, stál u baru v jednom z mnoha lokálů obrovského vesmírného přístavu Morpa City a dopíjel nealkoholické pivo. Jeho mise zde ovšem skončila. Byl povolán zpět do chrámu, aby se zúčastnil jiného úkolu, který si vyžaduje větší pozornost…
„Tak co, Mutte?“ zeptal se postaršího barmana, který právě utíral poslední umyté skleničky a zandaval je zpět do poličky za sebou. „Jak ti jdou kšefty, lepší než minule?“
„Ale jo, docela dobrý. Ta výpomoc co jsi mi sehnal je vážně skvělá. A to myslím úplně… Přitom na falleenky moc nejsem! Jen ty rvačky jsou pořád stejný, to se asi nikdy nezmění…“
Odpověděl s trochou rezignace a zasmál se svým hlubokým hlasem. „S tím už mi ale asi nepomůžeš co?“
„Ne, musím odletět. To víš, obchody. Na Nar Shaddaa už se jim po mě stejská.“
„Jo heh-he…“ zaburácel barmanův chápající smích po lokále, zatímco vysoušel předposlední skleničku.
Rodian zastřihal ušima, vytáhl z náprsní kapsy vesty dvě mince kreditů a hodil je do poslední skleničky. „Snad zas někdy, Mutte…“
Pak se otočil a poklidně odešel z lokálu…
Speeder ho odvezl k dokům, kde měl Republikou zabavený a lehce předělaný Frachťák, který mu dopomáhal v důvěryhodnosti jeho přestrojení.
Zaplatil majiteli plošiny za ubytování lodě, nasedl, nastavil kurs na oběžnou dráhu a nastartoval motory. Nebyl důvod zůstávat na planetě déle, musí se ztratit. Nar Shaddaa je velký měsíc. Nikdo neví s kým tam údajný obchod má mít a jak dlouho by mohl trvat. Snad se tedy podaří zachovat utajení po dobu nezbytnou pro plnění nového úkolu…

* * *

Michael Zax, čerstvě pasovaný rytíř řádu Jedi, čekal na západní plošině na svého společníka. Vedle sebe měl svůj nový stíhací stroj třídy Delta-7 Aethersprite. Nemohl se na něj vynadívat. Přeleštil otevřenou kabinu kokpitu bílým hadříkem a usmál se na svého nového mazlíčka.
Najednou uslyšel kroky. Pozorněji pohlédl do transparioceli a spatřil odraz pomalu se přibližující postavy. Měla hřívu tmavých dredovitých vlasů, přesně takovou jak to Zaxův mistr popisoval. Nebylo pochyb. To musí být on!
„Tak tě tu vítám. Ty jsi ten... Mno,“ zapátral v paměti „ten William Wax co ho ke mě přidělili?“ ušklíbl se, ne moc, ale dostatečně tak, aby dal najevo svoji nadřazenost.
„Ano, jsem to já. kdo na tebe má dohlédnout. Zax, že?“ člověk se lišácky usmál. „Fajn, nebudeš takový ucho jak jsem se domníval…“
Po chvíli seznamování bylo jasné, že si pánové budou rozumět. Oběma vyhovovalo, když mohli s někým zdravě soupeřit a dodávat si tak navzájem sebedůvěru a motivaci.
„Je nejvyšší čas vyrazit, Wille, nesmíme přece zklamat naše mistry,“ nadnesl Michael a hrnul se ke své stíhačce, ale William ho zastavil.
„Počkej, ještě nejsme všichni...“
„Jak, nejsme všichni?“
Michaelův překvapený výraz Williamovi okamžitě prozradil skutečnost, že jeho nový společník nemá ani ponětí o třetím členu výpravy.
„Mistr Oppo Rancisis mi řekl, že poletíme tři. Ty, já a jistý Ruplikon. Rodian. Díval jsem se do databáze, nic moc se tam o něm zjistit nedalo. Snad jen to, že má vynikající léčitelské schopnosti. A že co se boje týče, trénuje více se střelnými zbraněmi, než se světelným mečem. Ostatní údaje byly v zabezpečených složkách, kam se nedostanu.“
Zax se jen ušklíbl a poklepal si na svůj druhý pásek, který ukrýval mnohé nebezpečné zbraně.
„Takže to vypadá, že tentokrát nebudu jediný, kdo v první chvíli akce nepomyslí na stříbrný váleček...“
William se opřel o Deltu-7, zkřížil ruce a zamyšleně se zadíval na vzdálenou postavu, pomalu se přibližující z opačné strany plošiny, než přišel on.
„Stejně se mi to zdá zvláštní, proč posílají tři rytíře? Gefalania přeci není tak nebezpečná?“
Michael sebral svůj plášť ze stíhačky a zavřel kokpit.
„Taky jsem se na něco díval do databáze. Nebezpečná možná není, ale nevyzpytatelná je až moc, alespoň co se počasí týče.“
„To je dobré vědět,“ poděkoval kiffar a otočil se tak, aby byl lépe vidět jeho batoh, kde měl mimo jiné i svůj plášť, čímž jasně ukázal, že má opět co se informací týče navrch.
„Támhle kráčí náš ošetřovatel, pojď půjdeme mu naproti. Loď kterou nám před půl hodinou konečně přidělili, je totiž tím samým směrem…“