Sebedůvěra

Autor: Ugy Garnt

Kapitola 6.
Bitva o Hapes

Caleda otevřela oči a zvedla se z postele. Jakmile se oblékla, vyrazila do kokpitu. Uviděla tu Saketa shrbeného nad monitorem.
Saket shlížel do počítače už dost dlouho. Nechal si přeposlat nejnovější zprávy z Chrámu. Nic zajímavého, skandál v nemocničním oddělení, objevili špionážní zařízení v jednom z droidů. Padawani nechali explodovat dýmovnici v archívu… Tohle mě nezajímá. Otevřel další složku. Jména pohřešovaných Jediů. Jakmile si uvědomil, co to je, chystal se složku zavřít. Vtom si všiml jednoho jména. Malorg Farak, jeho bývalý spolužák. Něco ho napadlo. Pohřešován jeden rok. To by možná sedělo. Saketovi se začaly honit hlavou divné myšlenky. To snad není pravda. Vtom za sebou zaslechl kroky Caledy.
Střídali se s Caledou v řízení lodi. Mohl to sice dělat G5, ale na lodi bylo jen jedno lůžko a na křeslech v kokpitu se spalo dost nepohodlně.
„Jak ses vyspala?“ Zeptal se Saket aniž se otočil.
„Šlo to, díky, a co-“ Caleda se zarazila v půlce slova. Na odpočítávacím měřiči výstupu z hyperprostoru byl časový údaj o tři dny menší, než když šla spát.
„Co se děje? Kam letíme?“
„Malá změna kurzu. Letíme k Hapeskému shluku. Je to ten údaj z počítače, který jsi vykradla na Tionu.“
Saket se otočil a Caleda na něm spatřila kruhy pod očima. Je to už skoro dvacet hodin, co nespal. Hlavou jí však vrtalo ještě pár otázek.
„Pokud jsi správně studoval tu zprávu, co mám připravenou pro Radu, tak jsi jistě zjistil, že hapeská sithská stanice je celkem dobře bráněna, mají tam několik letek stíhačů a pár ozbrojených lodí. S Poutníkem to nedobijeme!“
„Všechno vím. Budou tam na nás čekat tři republikové korvety: Odvážná, Nadějná a Nelítostná. Kapitán Borol osobně.“
„V tom případě je to v pořádku. Jdi se vyspat.“
Caleda se už chystala sednout si na místo pilota, ale Saket se nějak nezvedal. Podíval se jí přímo do očí.
„Proč ho hledáš?“ Saket se zeptal tak že jeho slova prořízly ticho jako nůž.
„Koho?“
„Toho Sitha.“
„Pověřila mě tím Rada. Nevěděli, odkud se vzal ani co je zač. Popis, který jsi poskytl na svém slyšení po vašem prvním setkání na Yavinu, nikomu ze známých Sithů neodpovídal.“
„Aha, no nic, dobrou noc.“
Zvedl se ze sedla pilota a uvolnil místo Caledě.

Posledním poutníkem se rozezněla siréna. Saket otevřel oči. Jsme na místě, pomyslel si. Teď se snad dozvím, jak je to s tím Sithem doopravdy.
Když vstoupil do kokpitu, Caleda už měla u nohy připnutý vibronůž, za pasem svůj blaster a zrovna kontrolovala náhradní energetické články. Datablok na její ruce byl pohaslý.
„Ááá, pán se vzbudil, za pět minut jsme na místě. Mám zprávu od Borola, že bitva začala už před hodinou.“
„Snad dorazíme včas,“ zamumlal Saket. Dosedl do křesla a provedl několik cviků na zostření vědomí.
Časomíra zapípala a na displeji naběhla nula. Caleda zatáhla za páky a Poslední poutník opustil hyperprostor.
Takovouhle scenérii Saket nečekal. Trochu dál před nimi byla stará vesmírná stanice, nejevila známky života, ale vypadala použitelně. Pravděpodobně ji Sithové na začátku útoku evakuovali. Stanice připomínal kříž, u jehož střed tvoří koule. Kus před stanicí byl menší bitevník třídy D pomalován černými symboly. Přestože nepatřil k velkým lodím, jeho 350 metrů dlouhý trup osázený několika věžemi budil úctu. Napravo od bitevníku byl rozlomený trup republikové korvety, asi Odvážné, podle značení. Jedna ze dvou zbylých korvet právě prolétala kolem bitevníku a obě lodě po sobě začaly střílet z bočních věží. Bitevník utrpěl trochu škod, ovšem korvetě byly odstřeleny tři ze čtyř věží na levoboku. Poslední korveta ustavičně vedla čelní útok. Kolem toho všeho se hemžilo na dvacet menších stíhačů, kteří pálili jak do sebe, tak do větších lodí.
Na obrazovce zablikal příjem zprávy. Saket rychle zmáčkl tlačítko pro komunikaci a na horní části palubní desky vyvstal čtvrtinový hologram kapitána Borola.
„Dobrý den přeji. Bitva se nevyvíjí dvakrát nejlépe. Přišli jsme o Odvážnou a Nelítostná je těžce poškozena. Třetina našich stíhačů je zničena.“ Borolův hlas zněl dost elektronicky.
„Dobře, co Sithové a základna?“ Saket stočil loď trochu nahoru a aktivoval generátor pro štíty a zbraňové systémy.
„Základnu evakuovali ještě před tím, než jsme dorazili. O Sithech nic nevím.“
„Dobře, děkuji. Konec.“ Saket ukončil spojení. Už byli skoro v bitvě, začaly kolem nich létat první laserové výboje.
„Caledo, děla!“ Než to dořekl, Caleda už v ruce držela ovládací páky zadních i předních děl.
„Ten Sith tu někde je. Cítím ho.“ Saket už se naučil věřit Síle. Od doby prvního setkáním se Sithem ji v sobě cítil den ode dne víc. Pak ho spatřil. Červená stíhačka nalevo od bitevníku.
„Támhle je.“
Na nic nečekal. Zatáhl za plynovou pák a loď vystřelila dopředu. Sith si jich asi zatím nevšiml. Letěl ve formaci s dalšími dvěma stíhači podél trupu lodi. Kontrolka štítu zablikala. Loď dostala první zásahy. Než však stihl přijít další, Caleda obratně zamířila zadním dělem na stíhač, který je pronásledoval, a rychle ho sestřelila. Takovou práci s dělem Saket viděl poprvé v životě.
„Dobrá rána.“
„Díky.“
Poslední poutník stále zrychloval. Jedna čtyřhlavňová věž bitevníku na ně začala pálit. Saket stočil loď kolem horizontální osy a všechny výstřely je minuly. Než stihl střelec vypálit znovu, byli pryč z jeho palebného úhlu. Sith je očividně zaregistroval. Jeho dvě doprovodné stíhačky se otočily zpět proti směru a teď mířily přímo na Posledního poutníka.
„Zastav!“ křikla Caleda.
Saket nevěděl proč, ale věřil jejímu úsudku. Rychlostí blesku zatáhl za páku na pultu. Jedno z jeho vlastních vylepšení. Spatřil, jak se na trupu pod čelním sklem otevřely čtyři poklopy. Vyšlehl z nich záblesk plazmového ohně a ozvalo se skřípění. Oheň zhasl a loď stála na místě. Jak se Saketem, tak s Caledou to trhlo. Letěly na ně čtyři protonová torpéda. Saket chtěl vyhodit klamné cíle, ale uvědomil si, že proti přesnému zásahu nic nezmohou. Caleda všechny torpéda rozstřílela ještě, než se střetly s lodí, ale moc nechybělo. Saketovi došlo proč chtěla, aby zastavil. Kdyby to neudělal, torpéda by měla mnohem kratší dráhu letu a střetla by se s lodí dřív, než by je postřílela.
Stíhače, které torpéda vystřelily, ale pokračovaly v cestě a nalétávaly čelně na Poutníka.
„A vpřed,“ zamumlal Saket. Další z jeho vylepšení. Trhl za páku na opěrce sedadla. A s lodí to znovu škublo. Tentokrát vpřed. Oba cestující byli vmáčknuti do sedel. Se zrychlením stíhače nepočítaly, stejně jako před tím nepočítali se zpomalením. Než stihli vystřelit, Poslední poutník prolétl pod nimi a nechal je za sebou. Caleda začala střílet, jakmile spatřila Sithovu loď. Byl moc daleko. Tak jinak. Pomyslela si. Odklopila pojistku a vystřelila raketu. Raketa nezasáhla přesně, ale ze stíhačky prchajícího Sitha odstřelila kus křídla. Ten v tu chvíli stočil loď ke stanici.
Než stihl Saket nebo Caleda zareagovat, byl Sith u přístupového tunelu a jeho stíhač se spojil se stanicí.
„Jdu za ním. Vem to!“ Saket vyskočil z křesla pilota a odběhl připravit poklop na spojení se stanicí.
Za chvíli poklop cinkl, když Caleda napojila loď.
„Hodně štěstí, Sakete.“
„Díky. Bude nutný.“
Saket se protáhl poklopem a zavřel ho za sebou. Prošel spojovací chodbou. Otevřel dveře a zvedl pohled, spatřil před sebou postavu v plášti.