Co dál?

Autor: Lady Nikol

Uplynuly již tři měsíce,tři měsíce a pro mě to je pouze jako několik málo dní. Tak živé jsou mé vzpomínky… Stále se nemohu vyrovnat s bolestí, kterou cítím po ztrátě svého padawana.
Chlapce, který mi před očima vyrostl v mladého muže a kterému jsem byl tím, čím by pro něj byl jeho otec celých jedenáct let. Přesto jsem ten poslední rok, rok předtím, než jsem ho navždy ztratil, stále častěji zjišťoval, jak přestává naslouchat mému hlasu a mým radám. Začal příliš odkrývat své myšlenky a hlavně city. Neovládal se. Často se se mnou začal hádat bez viditelného důvodu. Byl stále více náladový a výbušný.
Vzpomínám si jako by to bylo včera na den, kdy to všechno začalo. Já i Anakin jsme byli na žádost kancléře Palpatina a následného souhlasu Rady Jediů pověřeni ochranou senátorky Padmé Naberie. Tuto sebevědomou dívku jsem poznal už před 11 lety, kdy jako velmi mladá stála v čele své planety Naboo-byla zde královnou Amidalou. Tehdy jsem byl ještě učedníkem mistra Qui-Gon Jinna. Zabránili jsme společně Obchodní blokádě a dokonce nám při tom pomohl i Anakin, kterého jsme poznali na planetě Tatooine. Můj mistr se byl pro jeho výchovu v Chrámu Jediů a protože mě nazval již vyučeným, rozhodl se vzít jako dalšího svého učně Anakina, jelikož byl přesvědčen o tom, že právě Anakin je tím vyvoleným, který nastolí v Síle rovnováhu. Právě on byl podle mistra ten, o kterém mluvilo jedno velmi staré proroctví. Bohužel Qui-Gonna zabil Darth Maul-temný Sith, kterého jsem pak já zničil. Když mi můj mistr umíral v náruči, slíbil jsem mu, že Anakina vycvičím…
Časem jsem ke svému mladému padawanovi velmi přilnul a považoval ho téměř za svého syna. Když si vzpomenu na jeho nervozitu, když jsme před rokem na Coruscantu vyjížděli do apartmá Padmé, kterou jsme měli opět spatřit po dlouhých deseti letech… Vešli jsme do uvítacího pokoje a vstříc nám vyběhl Jar Jar Binks, kterého jsme poznali na Naboo během blokády. Zavedl nás dále do pokoje , kde u okna stáli Padmé a kapitán Typhoo. Padmé mi vyšla vstříc a v první chvíli se bavila jen se mnou. Pak si ale všimla Anakina a podivila se, jak moc vyrostl. Anakin nevěděl co říct. Chvíli něco mumlal o tom, jak je Padmé čím dál krásnější, ale pak mu na to senátorka řekla, že pro ni bude Anakin stále jen tím malým chlapcem, kterého poznala na Tatooine. Myslel jsem si, že tím to skončilo, ale nebyla to pravda. Můj padawan se mi sám přiznal, jak moc touží být stále s Padmé a jak trpí, když jí nemůže být nablízku. Tehdy jsem se začal bát nejhoršího. Varoval jsem Anakina před slibem Jediů, který kdysi složil a jenž nejde jen tak lehce porušit. Odvětil mi, že si dělám zbytečné starosti, ale já věděl, že to bude stále horší a horší. Jakmile se učeň nechá ovládat svými city, náladami a emocemi, bude už jen krůček od Temné strany. A to se dělo i s Anakinem…
Netuším, co se mezi Anakinem a Padmé odehrálo, když pár dní po našem příchodu společně odletěli na Naboo. Na Padmiinu rodnou planetu, kde měla být v bezpečí, dokud bych nenašel zabijáka, který ji chtěl sprovodit ze světa. Pak už probíhalo vše velmi a velmi rychle. Oba za mnou i přes můj výslovný zákaz přiletěli na Geonosis, kde jsme se utkali s hrabětem Dooku a Anakin tam přišel o svou ruku. Po odletu z této planety se rozhodli, že se se souhlasem Rady vydají zpět na Naboo, kde si prý odpočinou. Tehdy jsem Anakinovi uvěřil…
Teď už ale vím o jejich tichém sňatku na břehu jezera. Řekla mi o tom Padmé několik dní poté, kdy jsem se utkal s Anakinem a on spadl do vroucí lávy. Vyprávěla mi vše, co se stalo na Naboo i o tom, jak Anakinovi opětovala jeho city. Pak mi ale svěřila, že se svým mrtvým manželem čeká dvojčata. To bylo ale vzhledem k její situaci nepřípustné. Za pár týdnů si měla vzít jednoho velmi váženého senátora. Jelikož jejich společný svazek by sjednotil zbytky staré Republiky a jeho zemi i s obrovskou armádou. Padmé se to zatím daří dobře skrývat pod vhodnými oděvy, ale svatba se blíží každým dnem a já netuším, co budeme dělat. Padmé chce prchnout na Naboo, kde by ji Císař nenašel a nemohl ji tedy ublížit, ale na druhou stranu cítí závazek vůči Republice, které tolik let věrně sloužila. Je mi jí velmi líto, nic horšího ji nemohlo potkat…Musíme rychle něco vymyslet, jinak to nedopadne dobře a Padmé i její děti, které by mohli být záchranou celého vesmíru před krutým Imperátorem zemřou. Musím jednat…